11.9.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/59

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dobrovolné účasti organizací v programu Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)

KOM(2008) 402 v konečném znění – 2008/0154 (COD)

2009/C 218/13

Dne 11. září 2008 se Rada, v souladu s článkem 175 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 28. ledna 2009. Zpravodajem byl pan PEZZINI.

Na 451. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 25. a 26. února 2009 (jednání dne 25. února 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 166 hlasy pro, 5 hlasů bylo proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Výbor považuje revizi programu Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) za mimořádnou příležitost k zavedení dobrovolného systému Společenství, který umožní stvrdit jeho konečné uznání za normu excelence a nástroj pro komunikaci a marketing organizací, výrobců a životního cyklu výrobků, který je plně integrován do dalších nástrojů politiky životního prostředí.

1.2   Výbor považuje nově navržený předpis za ještě příliš složitý a domnívá se, že je nezbytné vyvinout další kreativní úsilí o vytvoření podmínek pro to, aby trh mohl systému EMAS přiznat ekologickou přidanou hodnotu excelence a přínos a zátěž odpovídající cíli, zejména co se týče menších organizací a podniků, jakož i plnou mezinárodní platnost, a to omezením počtu postupů a snížením technických a administrativních nákladů, které jsou stále ještě příliš vysoké.

1.3   Podle Výboru by mohl být učiněn významný krok vpřed uvědoměním si závazků a zátěže na úrovni Společenství, které pro jednotlivé uživatele vyplývají z uplatňování různých právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, a toho, jaký přínos a jaké úlevy mohou vyplynout z přijetí systému EMAS.

1.3.1   Stejně tak je důležité, aby veřejné orgány, které mají rozhodovací a kontrolní pravomoci, rozvinuly příslušnou pozitivní kulturu.

1.4   Výbor považuje za zásadní, aby k účasti v programu EMAS byly podněcovány zejména malé organizace prostřednictvím snazšího přístupu k informacím, k dostupným fondům a k veřejným institucím, jakož i vytvořením nebo podporou opatření týkajících se technické pomoci, a zjednodušením postupů a mechanismů a snížením technické zátěže a nákladů na registraci a správu.

1.5   Podle Výboru se systém EMAS musí stát skutečnou „normou excelence“ a zárukou environmentální kvality i s výraznějším zhodnocením výrobků a náležitým zohledněním spojitosti s předpisy týkajícími se ekoznačky.

1.6   Výbor důrazně podporuje to, aby organizace či podniky přijaly jasnou osobní zodpovědnost při dobrovolné účasti v systému EMAS, při přijímání závazků a podrobování se kontrolám za plné účasti zaměstnanců a také při požívání výhod, které z toho mohou plynout, a je tudíž proti jakékoliv formě kolektivní zodpovědnosti subjektů jejich vlastním jménem nebo jménem jiných, neboť je naopak třeba podporovat uskupení a sítě – zejména přeshraniční – na podporu a usnadnění programu EMAS.

1.7   Výbor vyzdvihuje význam podporování EMAS a nepřetržitého a systematického zapojení – na národní a regionální úrovni i na úrovni Společenství – zainteresovaných stran jakožto základního předpokladu pro dosažení jakéhokoli environmentálního cíle EMAS pomocí jednoznačně stanovených proaktivních, nikoliv donucovacích cílů.

1.8   Výbor schvaluje, že Komise určila řadu hlavních indikátorů pro následující faktory:

—	energetickou účinnost a úsporu energie,

—	využití a ochranu půdy,

—	vodu a ovzduší,

—

emise,

—	nakládání s odpady,

—	zachování biologické rozmanitosti,

které mají být aktivovány na základě posíleného, nicméně uživatelsky přátelského systému a s nízkými náklady na environmentální výkaznictví.

1.8.1   Výbor se domnívá, že při určování kritérií pro byrokratické a administrativní zjednodušení, která se v organizacích budou uplatňovat, by bývala mohla být členským státům uložena povinnost osvobodit místa s certifikací EMAS od dalších environmentálních požadavků nad rámec prohlášení EMAS, které přežívají z části kvůli zbytečnému šikanování, z části kvůli byrokratické setrvačnosti.

1.8.2   Vzhledem k tomu, že stanovené postupy pro certifikaci EMAS počítají s pozornějším přístupem k životnímu prostředí ve všech jeho ohledech, náklady na registraci certifikace EMAS by měly odpadnout, a to zejména pro organizace, které jsou činné v oblastech se značnou ekologickou stopou (1), tzn. tam, kde průmyslová a řemeslná výroba více využívá životní prostředí.

1.9   Výbor považuje za důležitou lepší propagaci a větší podporu systému EMAS na úrovni Společenství, a to prostřednictvím zahájení rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci (2), využívání zdrojů EIB a strukturálních fondů, a na vnitrostátní úrovni v souvislosti s veřejnými zakázkami, daňovými úlevami, omezeným právem na registraci a obnovení a osvobozením reinvestovaných výnosů od daně.

1.10   Výbor požaduje větší soulad mezi navrhovaným předpisem a ostatními předpisy a nástroji v oblasti politiky životního prostředí, s nimiž musí být v souladu, aniž by docházelo k překrývání a duplicitám.

1.11   Výbor je pevně přesvědčen, že plošná certifikace EMAS charakterizovaná vynikajícím image a obsahem může významně přispět ke:

—	zlepšení postoje pracovníků, podnikatelů a občanů k otázkám životního prostředí,

—	ovlivňování udržitelné výroby,

—	podpoře udržitelného obchodu,

—	šíření udržitelné spotřeby.

1.12   EHSV považuje v tomto ohledu za důležité zhodnotit úlohu podniků zaregistrovaných v programu EMAS tím, že budou podporovány a začleněny do řetězce zákazníků a dodavatelů jednotného evropského trhu, čímž dojde k účelnému propojení kultury a praxe udržitelného rozvoje.

1.13   Výbor zdůrazňuje význam procesu certifikace EMAS, který zahájil pro své budovy, a vybízí ostatní evropské instituce, aby učinily totéž, a šly tak příkladem.

2.   Úvod

2.1	Rozvoj dobrovolných nástrojů musí být považován za významnou složku environmentální politiky Společenství a i sama Komise připouští, že „tyto nástroje mají velké možnosti, nebyly však plně rozvinuty“ (3).

2.2

Dobrovolné nástroje v oblasti životního prostředí mohou mít značný přínos, když: — umožňují vytvoření hodnot, které jsou typické pro „sociální odpovědnost podniků“, — implicitně uznávají rozdíly mezi podniky a organizacemi, — poskytují podnikům a organizacím větší flexibilitu při uskutečňování jejich cílů, — snižují celkové náklady, které jim vznikají při dosažení souladu s právními předpisy, — zjednodušují postupy a odstraňují byrokracii, aniž by vytvářely nebo ukládaly povinnost vytvářet nový a složitý samoúčelný řídící a kontrolní aparát, — povzbuzují podniky a organizace k technologickým inovacím, k pozitivním vlivům na životní prostředí a k optimálnímu vlivu na hospodářskou soutěž, — poskytují trhu, veřejným orgánům a občanům věrný obraz a jasnou informaci, — omezují/odstraňují další byrokratické náklady a povinnosti ukládané Společenstvím/členskými státy, — mají pozitivní dopady, které mezinárodní trhy akceptují.

2.3

Mezi dobrovolnými nástroji, které Unie vypracovala, přijala a zdokonalila, lze vedle systému EMAS, evropské ekoznačky (4), osvědčení EPD (Environmental Product Declaration) a analýzy životního cyklu LCA (Life Cycle Assessment) vyzdvihnout i „zelené“ ekologické veřejné zakázky (GPP – Green Public Procurement) (5), značku Energy Star (6), dobrovolné dohody (7), Agendu 21 a normu EN ISO 14001.

2.4

Součinnost s dalšími nástroji politiky životního prostředí nabývá stále většího významu, například díky systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí stanoveném normou ISO 14001 (8), který zahrnuje 35 000 certifikací a je založen na nezbytném úsilí nejvyššího vedení podniku o dodržování právních předpisů, neustálé zlepšování a předcházení znečištěním.

2.5

V rámci akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (9), k němuž Výbor vypracovává zvláštní stanovisko, je jinak systém EMAS představován jako nástroj, který funguje v součinnosti s: — ekoznačkou, — směrnicí o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), — směrnicí o obchodování s emisemi, — směrnicí Seveso II, — směrnicí 2005/32/ES o ekodesignu energetických spotřebičů a odvětvovými směrnicemi, které uplatňují specifické požadavky na výrobky prostřednictvím schémat EPD a LCA (10).

2.6

Výbor již od roku 1992 tvrdil, že systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) hraje významnou roli při stimulování a zlepšování ochrany životního prostředí, a kladně ohodnotil plánovaný „systém“ na zvýšení ochrany životního prostředí, zejména proto, že by environmentální cíle měly být dosahovány prostřednictvím organizačních opatření v rámci podniků, pobídek k přísnějšímu dohledu, lepší a větší informovanosti (11) a účasti všech pracovníků.

2.7

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 nahradilo nařízení z roku 1993 a rozšířilo na všechna „místa“ možnost certifikace v důsledku přezkumu založeného na vývoji environmentální politiky Společenství, který staví na dobrovolných nástrojích a odpovědnosti jednotlivých činitelů v oblasti podpory udržitelného rozvoje  (12). Výbor k němu vypracoval vlastní – souhlasné – stanovisko (13).

2.8

Výbor konkrétně opět potvrdil, že mezi zásadní prvky systému EMAS patří: — dobrovolný charakter, — sdílená odpovědnost za ochranu životního prostředí, — nepřetržité a účinné řízení z hlediska ochrany životního prostředí, — předkládání věrohodných a transparentních výsledků, — komplementarita s dalšími nástroji environmentální politiky v oblasti podpory udržitelného rozvoje, — co nejširší účast všech pracovníků v podnicích, organizacích a veřejných orgánech a občanů.

2.9

Mezi dalšími cíli, které systém EMAS může umožnit dosáhnout, lze vyzdvihnout: — snížení nákladů, zejména v oblasti dodávek, spočívající v úsporách materiálu, spotřeby energie a vody, — snížení úrovně rizika pro pracovníky a potenciální přínos pro podnikatele a investory z hlediska pojištění a důvěry, — možný pozitivní dopad na konkurenceschopnost co se týče lepšího přijímání ze strany spotřebitelů a trhu a větší poptávky po certifikovaných výrobcích, — rozšíření trhů veřejných zakázek, zejména z hlediska technických specifikací vynikajících environmentálních vlastností, — větší zapojení pracovníků a účast na střednědobém až dlouhodobém rozvoji organizace, — větší pozornost úvěrových institucí a upřednostňované postupy při podávání žádosti o financování, zejména prostřednictvím družstev a záručních systémů.

2.10	Výbor proto vítá, že se Komise odhodlala zahájit přezkum stávajících právních předpisů upravujících dobrovolnou účast v systému EMAS, aby byly plně uvolněny jeho možnosti.

3.   Návrh Komise

3.1

Prostřednictvím nového nařízení, kterým se ruší nařízení (ES) č. 761/2001, a prostřednictvím rozhodnutí 2001/681/ES a rozhodnutí 2006/193/ES usiluje návrh na revizi programu Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) o: — zvýšení pozitivního dopadu dobrovolného programu na životní prostředí zlepšením činnosti organizací, jež se programu EMAS účastní, a širším využíváním programu; — zpřísnění povinností organizací jednat v souladu s veškerými právními předpisy v oblasti životního prostředí a podávat zprávy o vlivu jejich činnosti na životní prostředí na základě hlavních indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí; — harmonizaci postupů pro akreditaci a ověřování; — rozšíření zeměpisné oblasti dobrovolného uplatňování na organizace v třetích zemích; — snížení administrativní zátěže a zjednodušení postupu registrace; — snížení registračních poplatků malým a středním podnikům; — provedení deregulace, zejména u obnovy registrace EMAS; — zvážení pobídek, například daňových úlev poskytovaných členskými státy; — zjednodušení pravidel používání loga programu EMAS; — propagaci programu EMAS prostřednictvím informačních kampaní na úrovni Společenství i jednotlivých států a dalších aktivit, např. udílení ceny EMAS; — vydání pokynů k osvědčeným postupům pro řízení z hlediska ochrany životního prostředí.

4.   Obecné připomínky

4.1   Výbor považuje revizi programu Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) za mimořádnou příležitost k zavedení dobrovolného systému Společenství, který umožní stvrdit jeho konečné uznání za normu excelence a nástroj pro komunikaci a marketing organizací, výrobců a životního cyklu výrobků, který je plně integrován do dalších nástrojů politiky životního prostředí.

4.2   Výbor se domnívá, že navrhovaný nový balíček právních předpisů je ještě příliš složitý a že by bylo třeba vyvinout další kreativní úsilí o vytvoření podmínek pro to, aby tržní mechanismy rozpoznaly ekologickou přidanou hodnotu a aby veřejné orgány zjednodušily celou administrativu a podporovaly ekologičtější design výrobků stanovením nových forem ochrany, zejména pro malé a střední podniky.

4.3   Výbor požaduje větší soulad mezi navrhovaným předpisem a ostatními předpisy a nástroji v oblasti politiky životního prostředí, aniž by docházelo k překrývání a duplicitám.

4.3.1   EHSV požaduje vložit do navrhovaného nařízení nový „bod odůvodnění“, v němž by byly vyjmenovány směrnice a nařízení, na jejichž základě musí být registrace EMAS přijímána za závaznou, aby byly splněny povinnosti v nich stanovené a na podniky a organizace se neuvalovalo množství zbytečných a nákladných překážek a břemen.

4.4   Výbor vyzdvihuje význam nepřetržitého a systematického zapojení zainteresovaných stran jakožto základního předpokladu pro dosažení jakéhokoli environmentálního cíle. Toto zapojení musí být chápáno v co nejširším smyslu a musí se týkat všech subjektů s rozhodovací pravomocí od počátku procesu až do jeho skončení a všech možných druhů a nástrojů odborné přípravy a vzdělávání ve veřejných orgánech, podnicích, odborech, profesních a spotřebitelských sdruženích, včetně zainteresovaných občanů.

4.4.1   Výbor se domnívá, že internalizace environmentálního rozměru jakožto hodnoty a podpoření iniciativ na ochranu životního prostředí způsobí změnu směrem k udržitelnější výrobě a modelům.

4.5   V tomto ohledu se Výbor domnívá, že by systém EMAS měl být předmětem informačních a komunikačních kampaní zaměřených na různé skupiny zainteresovaných stran, počínaje ústředními a místními veřejnými orgány až po menší organizace a podniky, občany, spotřebitele a všechny druhy a stupně vzdělávacího systému.

4.6   Konkrétně by k účasti v programu EMAS měly být podněcovány zejména malé organizace prostřednictvím snazšího přístupu k informacím, k dostupným fondům, k veřejným institucím a k „zeleným“ veřejným zakázkám, jakož i vytvořením nebo podporou opatření týkajících se technické pomoci, a zjednodušením postupů a mechanismů a snížením technické zátěže a nákladů na hodnocení, registraci a správu.

4.6.1   Výbor je toho názoru, že návrh Komise je v tomto ohledu ještě nedostatečný.

4.7   Podle Výboru by zátěž a náklady na hodnocení, registraci a správu systému EMAS měly být daleko nižší, zejména pro menší subjekty, a měly by mít možnost být financovány z prostředků na projekty proveditelnosti v rámci rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci a z prostředků EIB a/nebo Evropského fondu pro regionální rozvoj.

4.7.1   Subjekty, které jsou činné v oblastech se silným průmyslovým rozvojem nebo v zónách s výraznou ekologickou stopou, by měly být pobízeny k účasti v programu EMAS, a to prostřednictvím bezplatné registrace a zjednodušených administrativních postupů (14), přičemž technické fáze kontroly a monitorování by měly zůstat nezměněné.

4.8   Výbor zdůrazňuje, že je důležité, aby byl systém EMAS uznávaný za normu excelence pro organizace a podniky, také v zájmu zhodnocení výrobků na vnitřním i mezinárodním trhu, a byla náležitě zohledněna spojitost s předpisy týkajícími se ekoznačky.

4.9   Výbor podporuje to, aby organizace či podniky přijaly jasnou osobní zodpovědnost při dobrovolné účasti v systému EMAS, a to jak při přijímání závazků a podrobování se kontrolám, tak při požívání výhod, které z toho mohou plynout.

4.10   EHSV je tedy proti jakékoliv formě kolektivního přisuzování odpovědnosti subjektům vystupujícím nebo jednajícím jménem jiných subjektů, které sdružují, jelikož by tento postup snížil úroveň norem excelence, kterou musí systém EMAS udržet, a naopak je třeba podporovat propagaci, usnadnění a pomoc programu EMAS ze strany uskupení a sítí – zejména přeshraničních.

4.11   Výbor v této souvislosti považuje za důležité určit řadu hlavních indikátorů pro následující faktory: energetickou účinnost a úsporu energie, využití a ochranu materiálů, vody a ovzduší, emise, nakládání s odpady a zachování biologické rozmanitosti; to vše za pomoci posíleného, nicméně uživatelsky přátelského systému environmentálního výkaznictví s nízkými náklady, který by v zájmu omezení nákladů a zátěže zejména pro menší subjekty mohl fungovat přímo elektronicky na internetovém portálu (15).

4.12   Pro Výbor je rovněž důležitá lepší propagace a větší podpora systému EMAS na úrovni Společenství: zahájení programu pro konkurenceschopnost a inovaci, programu EIB a strukturálních fondů, a na vnitrostátní úrovni v souvislosti s daňovými úlevami povinnost zavést parametry „zelených“ ekologických veřejných zakázek (ze strany zadavatelských subjektů), omezit práva na registraci a obnovení a osvobodit od daně výnosy reinvestované do technologických inovací spojených se systémem EMAS.

4.13   Výbor je znepokojen příliš velkým počtem státních/regionálních struktur, jejichž autorizace spadá do působnosti členských států:

—	subjektů oprávněných provést registraci,

—	akreditačních orgánů,

—	orgánů odpovědných za regulativní kontrolu,

—	ověřovatelů stavu životního prostředí.

EHSV se domnívá, že by bylo vhodné určit obecné zásady Společenství pro příslušné zjednodušení.

4.14   Kromě sdíleného využívání příslušných struktur, které již v souladu s předpisy pro uvádění výrobků na vnitřní trh funguje (16), Výbor doporučuje využívat stávající mechanismy pro technickou normalizaci CEN-ISO a energetickou účinnost budov, aniž by vznikly nové a nákladné formy a struktury, které by mohly občany ještě více vzdálit od evropské integrace.

4.15   Výbor nicméně považuje za více než vhodné posílit zdroje Společenství určené na vzdělávání a pomoc státním/regionálním orgánům a potenciálním uživatelům systému EMAS a vypracovat aktualizované a uživatelsky přátelské praktické příručky zejména pro menší subjekty.

4.16   Výbor se domnívá, že šířit a podporovat certifikaci EMAS charakterizovanou vynikajícím image za pomoci plošného a sdíleného postupu znamená poskytnout širokou a konkrétní možnost k dosažení:

—	udržitelné výroby,

—	udržitelného obchodu,

—	udržitelné spotřeby.

4.17   EHSV doporučuje přijmout kroky ke zhodnocení a podpoře úlohy podniků a organizací zaregistrovaných v programu EMAS při podpoře a uplatňování dobrovolných postupů zapojování se do systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí v horizontálních a vertikálních výrobních řetězcích a vůči zákazníkům a dodavatelům jednotného evropského trhu, čímž dojde k účelnému propojení kultury a praxe udržitelného rozvoje.

4.18   EHSV se v současné době s vynaložením velkého úsilí připravuje na zahájení certifikace EMAS pro své budovy a rád by vybídl ostatní evropské instituce, aby učinily totéž, a aby tak všechny subjekty v Unii, které mají potenciální zájem na získání certifikace EMAS, měly k dispozici trvalé a ukázkové příklady.

---

(1)  Např. tam, kde hodnota (hrubá přidaná hodnota) v průmyslu o 10 (?) procentních bodů překračuje národní průměr/průměr Společenství. Například v Itálii je u 16 z více než 100 provincií úrovně NUTS III hrubá přidaná hodnota vyšší než 35 %. Národní průměr a průměr ve Společenství naopak činí 22 % (údaje Eurostatu).

(2)  Především v rámci 1. osy – programu pro podnikání.

(3)  Viz sdělení Komise o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období, KOM(2007) 225 v konečném znění.

(4)  Viz nařízení (EHS) č. 880/92 a nařízení (ES) č. 1980/2000.

(5)  Viz sdělení Komise Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí, KOM(2008) 400 v konečném znění. Směrnice 2004/18/ES a směrnice 2004/17/ES.

(6)  Nařízení (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o kancelářských přístrojích, zatímco „Energy Star“ je dobrovolná značka.

(7)  Viz KOM(2002) 412 v konečném znění. V tomto sdělení jsou definovány minimální požadavky, které musí dobrovolné dohody splňovat, aby byly „zájmem Společenství“.

(8)  Verze této normy z roku 1996 byla v roce 2004 revidována. Nová verze EN ISO 14001 obsahuje významná zlepšení a změny.

(9)  Viz KOM(2008) 397/2008.

(10)  Schémata LCA = Life Cycle Assessment (posouzení životního cyklu výrobku); schémata EPD, Environmental Product Declaration (deklarace o výrobcích, které jsou šetrné k životnímu prostředí).

(11)  Úř. věst. C 332, 16.12.1992, s. 44.

(12)  Úř. věst. C 209, 22.7.1999, s. 14.

(13)  Viz poznámka pod čarou č. 3.

(14)  Například prodloužit období podávání prohlášení o dopadech na životní prostředí (není-li nutné) z jednoho na tři roky; zprostit subjekt povinnosti předkládat prohlášení o dopadech na životní prostředí, které vyžadují hygienické stanice místních orgánů; snížit zátěž způsobenou některými orgány odpovědnými za zkoumání a prevenci úrazovosti.

(15)  Pro tento účel by mohlo být účelné využití programů elektronické správy.

(16)  Viz rozhodnutí č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, nařízení č. 765/2008/ES ze dne 9. července 2008.

---