Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008AE1671

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hygienických pravidlech, pokud jde o vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) KOM(2008) 345 v konečném znění – 2008/0110 (COD)

OJ C 100, 30.4.2009, p. 133–135 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

30.4.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 100/133


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hygienických pravidlech, pokud jde o vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)

KOM(2008) 345 v konečném znění – 2008/0110 (COD)

2009/C 100/22

Dne 7. července 2008 se Rada, v souladu s čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hygienických pravidlech, pokud jde o vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu)

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. října 2008. Zpravodajem byl pan NIELSEN.

Na 448. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 21., 22. a 23. října 2008 (jednání dne 22. října 2008), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 82 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěr

1.1   V souvislosti s použitím vedlejších produktů živočišného původu je prvořadé zachovat vysokou míru ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat. Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh Komise, který vychází z důsledné přípravy a získaných zkušeností. Jak navrhuje Komise, o změně kategorizace je možné uvažovat pouze poté, co kompetentní vědecké orgány provedou konkrétní hodnocení rizik. Bylo by žádoucí poněkud více objasnit další oblasti právních předpisů, zejména pokud jde o odpady a životní prostředí.

1.2   V každém případě je nezbytné zanést do definice nařízení několik upřesnění; to se též týká povolení a používání vedlejších produktů živočišného původu v zařízeních na výrobu bioplynu. Kromě toho jsou rovněž nutná další upřesnění v jiných oblastech a je třeba prozkoumat, zda je za určitých podmínek odůvodněné používat bílkoviny z vedlejších produktů získaných z prasat a z drůbeže na krmení ryb, pokud to nepředstavuje riziko pro veřejné zdraví a zdraví zvířat.

2.   Historie

2.1   V nařízení o vedlejších produktech živočišného původu (1) by Komise chtěla dospět ke klasifikaci, jež bude více založena na rizikách a kontrolách, a k objasnění interakcí mezi tímto nařízením a nařízeními o potravinách živočišného původu určených pro lidskou spotřebu, o krmivech, o odpadech, o kosmetických prostředcích, o léčivech a o zdravotnických prostředcích. V tomto návrhu Komise mimo jiné usiluje o snížení administrativní zátěže pro některé podniky a o zvýšení odpovědnosti řídících pracovníků. Jedná se především o použití vedlejších produktů mimo potravinový a krmivový řetězec.

2.2   Produkty jsou i nadále rozděleny do tří kategorií. Materiál způsobující riziko přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) se stále nemůže používat v krmivech, zatímco materiál, který riziko nezpůsobuje nebo u nějž je riziko velmi nízké, může být použitý, a to v závislosti na druhu materiálu a poté, co je provedeno vyhodnocení rizik Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky nebo Vědeckým výborem pro spotřební zboží. Některé produkty kategorie 2 byly v souladu s návrhem přeřazeny do kategorie 3 a mohou tedy být použity pro některé druhy krmiv. Pokud není materiál, výrobní proces a cíl použití nebezpečný, bude možné v praxi použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií. Kromě toho je povoleno zahrabání a spálení v případě epidemie nebo v situacích, kdy je sběr mrtvých těl zvířat v praxi obtížný.

2.3   Spálení vedlejších produktů živočišného původu podléhá ustanovením směrnice 2000/76/ES (2). Navrhuje se však, aby bylo povoleno používání těchto produktů jako paliva za předpokladu, že bude zajištěna ochrana veřejného zdraví a zdraví zvířat a dodržovány normy v oblasti životního prostředí. Dále je třeba jednotným způsobem dodržovat zákaz vývozu odpadů (3), které mají být použity zejména v zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, do třetích zemí, které nejsou členy OECD.

3.   Obecné připomínky

3.1   Pravidla pro používání vedlejších produktů živočišného původu jsou souhrnná a složitá, avšak cílem je, aby legislativa a administrativa fungovaly optimálním způsobem a aby EU zachovávala v této oblasti vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat. Rozšíření TSE a nakažlivých chorob může mít vážné následky z hospodářského i sociálního hlediska. EHSV se v zásadě může připojit k přístupu založenému na analýze rizik, jež spočívá v předkládání všech změn kategorií ke konkrétním hodnocením, která provedou vědecké úřady kompetentní v této oblasti. Zároveň doporučuje používat systém HACCP (4), aby bylo provádění a používání této analýzy jednotné ve všech členských státech.

3.2   Kvůli rostoucí potřebě bílkovin v krmení pro ryby je v souvislosti s revizí nařízení o TSE (5) nutné zjistit, zda za určitých podmínek připadá v úvahu používat bílkoviny z vedlejších živočišných produktů, které jsou původem z prasat nebo drůbeže, za předpokladu, že nepředstavují žádné riziko pro veřejné zdraví ani pro zdraví zvířat.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Návrh předpokládá, že vedlejší produkty živočišného původu a jejich získané produkty budou odstraněny spálením nebo budou použity jako palivo. Komise ve svém návrhu nepovažuje používání vedlejších produktů živočišného původu jako paliva za operaci odstraňování odpadů, ale domnívá se, že musí být dodržovány určité podmínky ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a příslušné normy v oblasti životního prostředí. V tomto ohledu je třeba jednoznačněji oddělit nařízení o vedlejších produktech živočišného původu od právních předpisů o odpadech a životním prostředí. Zároveň je třeba upřesnit a lépe definovat pojmy článku 3 nařízení a směrnice o odpadech, aby se zamezilo všem problémům s interpretací.

4.2   Zařízení na výrobu bioplynu, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty přeměňovány, podléhají ustanovením o registraci a zpětné vysledovatelnosti, v souladu se standardními parametry, avšak podle čl. 7 odst. 1 písm. c) jsou vyjmuty ze schválení příslušným orgánem, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1 písm. b). Při vypracovávání prováděcích předpisů by však měly být zahrnuty v případě potřeby do ustanovení o samoregulaci, rozdělení na „zdravé“ a „nebezpečné“ oblasti a požadavkům na dokumentaci pro obdržení, ošetření a přeměnu surovin.

4.3   Dále by bylo vhodné, kromě současné platné povinnosti dezinfikovat při 70 °C během jedné hodiny v případě materiálu v kategorii 3, povolit jiné teploty a jiné délky trvání, a dokumentace místa by měla být prováděna flexibilnějším způsobem, než jaký existuje v současnosti.

4.4   EHSV plně podporuje možnost využití rozkladu glycerinu, ke kterému dochází při výrobě bionafty, při výrobě bioplynu, bez ohledu na kategorii. Je vědecky dokázáno, že ani výroba bionafty ani vedlejší produkty této výroby, bez ohledu na kategorii, nepředstavují riziko, za předpokladu, že výroba probíhá při dodržování platných předpisů (6).

4.5   Čl. 7 odst. 1 písm. a) vyjímá z povinnosti obdržet schválení některé činnosti zařízení a provozoven, které obdržely toto schválení v souladu s jinými ustanoveními. Například pro provozovny, které vyvážejí, by bylo velmi zajímavé, s ohledem na veterinární kontroly, usilovat o získání schválení v rámci nařízení o vedlejších produktech.

4.6   Z hlediska ochrany zdrojů je třeba umístit do kategorie 3 vedlejší produkty živočišného původu, které pocházejí ze zvířat určených na porážku a byly předmětem prohlídky před poražením (např. produkty spadlé na zem či materiály, které prodělaly chronické nebo obdobné změny), pokud se tyto produkty nedostaly do kontaktu s materiálem kategorie 2.

4.7   Je třeba nalézt řešení, jak vyjmout krevní produkty z uplatnění čl. 25 odst. 1 písm. c), a usnadnit tak využívání těchto produktů jako hnojiv.

4.8   Podle čl. 28 písm. d) mohou být vedlejší produkty živočišného původu s malým objemem vyjmuty z pravidel o odstraňování. EHSV je toho názoru, že z důvodu chybějící zpětné vysledovatelnosti je nutné této možnosti využívat pouze s co největší opatrností.

4.9   Článek 12 definuje exkrementy domácích zvířat jako materiál kategorie 2. Z tohoto důvodu musí být odstraněny a použity v souladu s ustanoveními článku 20. Je třeba upřesnit, že s exkrementy domácích zvířat využívanými na účely výroby jiné energie, než v zařízeních na výrobu bioplynu, nesmí být zacházeno jako s odpady a musí tudíž být spalovány v uznávaných a registrovaných spalovnách.

V Bruselu dne 22. října 2008.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI


(1)  Nařízení (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.

(2)  Směrnice 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů.

(3)  Nařízení č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.

(4)  Analýza rizik a kritických kontrolních bodů.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií.

(6)  Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ze dne 22. dubna 2004 a nařízení Komise (ES) č. 92/2005 ze dne 19. ledna 2005, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2067/2005 ze dne 16. prosince 2005.


Top