30.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 224/100

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá zájem a podporu, které budoucí francouzské předsednictví Rady vyjádřilo v souvislosti s tématem mobility evropské mládeže. Již v prosinci roku 2000 přijala Evropská rada v Nice usnesení, jež zahrnovalo 42 opatření, jejichž cílem bylo podpořit a usnadnit mobilitu mládeže. O několik let později, za dalšího předsednictví Francouzské republiky, opět zaznamenáváme zájem o řešení problémů souvisejících s mobilitou našich mladších spoluobčanů.

1.2

Z hlediska Výboru je hlavním problémem Evropské unie v oblasti nadnárodní mobility naší mládeže zjevně nedostatečné řešení problémů, jež byly již mnohokrát popsány, a obtížnost provádění opatření přijatých za účelem řešení těchto problémů mobility. Seznam zjištěných problémů je tak rozsáhlý jako výčet opatření, jež mají být přijata za účelem jejich řešení. Úkol proto dle našeho názoru nespočívá v opětovném hledání překážek mobility a vypracovávání seznamů opatření na její podporu, nýbrž v řešení jádra problému. Je tedy třeba položit si otázku, co již bylo učiněno a co je ještě třeba udělat, a rovněž vyhodnotit výsledky.

1.3

Proto není dle názoru Evropského hospodářského a sociálního výboru nutné tvořit další expertní skupiny nebo skupiny na vysoké úrovni, které se pravděpodobně stejně budou zbytečně věnovat v minulosti již probraným tématům. Výbor má za to, že je však nezbytné ustavit pracovní skupinu se zastoupením různých generálních ředitelství Komise s kompetencemi v oblasti mobility, která by vypracovala analýzu stávající situace a metodicky zpracovala tyto aspekty:

1.4

Stejně tak by se mělo přistoupit k metodickému vymezení situace, ve které se mladí lidé nacházejí, a rozdělit je do několika cílových skupin s homogenními podmínkami a podobnými problémy. Takto bychom mohli vždy konkrétně zjistit, jaké problémy mají různé skupiny mladých lidí, a poté selektivně přijímat specifická opatření zaměřená na konkrétní skupiny. Zvýšili bychom tak účinnost a výkonnost, jelikož bychom se vyhnuli přijímání rozhodnutí obecného charakteru.

1.5

Tato analýza by se měla týkat především:

1.6

Evropský hospodářský a sociální výbor má za to, že není tolik zapotřebí dále hledat překážky a řešení, jako spíše v přiměřeně krátké době poskytnout vhodné prostředky, aby bylo vše, co již bylo o mobilitě v hojné míře řečeno a napsáno, uznáno za legitimní řešení problémů mobility evropské mládeže.

1.7

Zásadními body významné změny stávající situace by mohlo být zapojení všech zainteresovaných stran do zefektivňování mobility mládeže a proaktivní přístup různých evropských politik k této problematice.

2.1.1

Tento dokument vzešel z žádosti, kterou Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zaslal Státní tajemník pro evropské záležitosti Ministerstva zahraničí a evropských záležitostí Francouzské republiky. Dopisem ze dne 25. října 2007 se státní tajemník obrací na Výbor a žádá vypracování průzkumného stanoviska k tématu Jak v Evropě lépe podpořit mobilitu mládeže: praktické aspekty a harmonogram . Stanovisko bylo vyžádáno v souvislosti s francouzským předsednictvím Evropské unie v druhé polovině roku 2008.

2.1.2

Zároveň evropský komisař pro vzdělávání a odbornou přípravu podpořil ustavení expertní skupiny na vysoké úrovni pro zvýšení mobility Evropanů. Skupina na vysoké úrovni zahájila činnost dne 24. ledna 2008 s cílem identifikovat opatření, která by měla být zavedena za účelem zvýšení počtu výměn mezi mládeží, zlepšení podpory mobility v rámci odborné přípravy a vzdělávání dospělých a zvýšení mobility mladých umělců, podnikových manažerů a dobrovolníků; činnost skupiny by se měla završit v polovině roku 2008 strategickou zprávou.

2.2.1

Právo na mobilitu je zaručeno článkem 18 Smlouvy o založení Evropského společenství. Pro oblast vzdělávání a odborné přípravy je toto právo dále specifikováno na základě ustanovení čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 Smlouvy. Proto jsou v této souvislosti Evropská unie obecně a jednotlivě každý z členských států povinny přijímat opatření nezbytná pro zaručení tohoto práva na volný pohyb, ať už za pracovními či vzdělávacími účely či za účely dobrovolnické práce nebo pro využití volného času.

2.2.2

Volný pohyb pracovníků byl jako jedna ze čtyř svobod Evropského hospodářského společenství spolu s volným pohybem zboží, kapitálu a služeb jakousi základnou, z které vycházela mobilita občanů členských států. Aby mohl být zaručen volný pohyb pracovníků, došlo k významnému rozvoji legislativy Společenství – především v oblasti dávek sociálního zabezpečení –, jenž se dotknul rovněž rodinných příslušníků a jejich pohybu v rámci Unie. Později a při provádění programů Společenství v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu vyšlo najevo mnoho dalších překážek nadnárodní mobility.

2.2.3

V průběhu let byly v rámci mnoha nejrůznějších dokumentů sepsány rozličné existující překážky mobility a byla navržena, popsána a někdy i v praxi realizována účinná opatření, díky nimž bylo možné postupně odstraňovat překážky, jež bránily pohybu a pobytu občanů Unie mimo jejich země původu.

2.2.4

Nicméně v průběhu času se také ukázalo, že zjištění překážek a provedení návrhů ne vždy přispělo k tomu, aby zanikly zábrany a s konečnou platností zmizely problémy volného pohybu a mobility. Zjistili jsme, že v různých dokumentech evropských institucí se opakovaně upozorňuje na stejné problémy a že se dokonce opakovaně navrhují stejná, v minulosti již navrhovaná nápravná opatření, aniž by byla v mnoha případech realizována.

2.2.5

V Evropském hospodářském a sociálním výboru jsme si vědomi toho, že některé problémy si žádají velmi komplexních řešení, ale v některých případech jsem také zjistili, že vůle řešit tyto problémy neodpovídá tomu, jaký význam má pro občany odstranění překážek mobility správního či právního původu.

2.2.6

Z právního hlediska existuje vztah přímé úměrnosti mezi schopností přijatých opatření vyřešit problémy mobility a druhem zvolené právní normy. Čím více se bude využívat doporučení či usnesení, o to pravděpodobnější bude, že k provedení těchto opatření nedojde ve všech členských státech. Jestliže se Komise někdy musí obracet na Soudní dvůr, aby dosáhla provedení směrnice do právního řádu některého státu, tím spíše mohou zůstat bez odezvy pouhá doporučení, a tudíž doporučená opatření pozbýt účinnosti.

2.2.7

Je sice pravda, že s postupem času byly právní překážky postupně nahrazovány překážkami praktického rázu, souvisejícími se znalostí jazyků, výší finančních prostředků určených pro účely mobility, zájmem a informovaností mládeže atd., ale je rovněž faktem, že nevyřešeny zůstávají také takové otázky v kompetenci Unie, které mají jak praktickou, tak právní stránku, jako je uznávání kvalifikací.

2.2.8

Evropský hospodářský a sociální výbor se k tomu tématu, který se přímo dotýká života občanů Unie, vyjadřoval již vícekrát, ať už na žádost evropských institucí či z vlastní iniciativy. V našich stanoviscích jsme zjistili nebo potvrdili existenci zábran všech možných typů a podpořili nebo navrhli různá opatření k jejich řešení. Z toho důvodu a jakožto zástupci organizované občanské společnosti budeme i nadále aktivně pracovat na řešení veškerých problémů, se kterými se občané Unie potkají při uplatňování práva na mobilitu v Evropské unii.

3.1

Zelená kniha o vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu: překážky nadnárodní mobility (1) je rekapitulace předchozích okolností, překážek a možných řešení pro mobilitu osob, které cestují v rámci Unie z důvodů souvisejících se studiem. EHSV vydal příslušné stanovisko (2), ve kterém navrhoval několik řešení, jež doplňovala ta přednesená zelenou knihou. Z tohoto stanoviska bychom vytkli následující připomínku: Materiální aspekty Smluv byly provedeny mnohem účinnějším způsobem než lidské aspekty; vzniklé předpisy tak v rámci hranic Společenství umožňují zboží snadnější pohyb než osobám. Výbor se domnívá, že je zapotřebí dále prohloubit politický kompromis, jež by umožnil pokročit ve vytváření skutečné Evropy občanů.

3.2

Některé z tehdy popsaných překážek se postupně vyřešily, jiné jsou ve stádiu řešení a další jsou dnes stejně nebo ještě více aktuální. Mezi překážkami se vyskytovaly takové, které souvisely s právem pobytu, s uznáváním kvalifikací, s teritorialitou stipendií, s daňovými systémy členských států, systémy sociální ochrany atd. Zároveň se také v souvislosti s těmito problémy právního charakteru uváděly překážky související s jazykovými a kulturními problémy, s nedostatkem informací o cílovém státu, s problémy každodenního života v cílovém státu atd. Jde tedy o problémy, jež jsou i dnes v mnoha případech aktuální.

3.3

Dne 14. prosince 2000 bylo na zasedání Rady v Nice schváleno usnesení o akčním plánu pro mobilitu (3). Usnesení navazuje na závěry Evropské rady z Lisabonu z března 2000, v nichž byla, s cílem vytvořit skutečný jednotný evropský prostor znalostí, uznána naléhavost otázky odstranění překážek mobility, se kterými se občané setkávají v rámci Evropské unie. V tomto usnesení je uvedeno 42 opatření, jejichž cílem je řešit překážky mobility.

3.3.1

Těchto 42 opatření má sledovat následující cíle:

3.3.2

Některá z opatření upřednostňovaných usnesením:

3.4

První doporučení přijaté Evropským parlamentem a Radou s cílem napomoci činnosti Společenství v oblasti podpory mobility bylo usnesení č. 2001/613/ES týkající se mobility studentů, posluchačů vzdělávacích kurzů, dobrovolníků, vyučujících a odborných školitelů v rámci Společenství (4). EHSV vydal k tomuto doporučení stanovisko (5), z něhož bychom vytkli následující postřeh: Aby bylo možné uskutečnit evropskou integraci ve smyslu vytvoření jednotné Evropy občanů a posílit její konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni, je nezbytné, aby mobilitě prakticky nic nebránilo.

3.4.1

V tomto usnesení se členské státy vyzývají k tomu, aby:

3.4.2

Navíc se navrhuje soubor specifických opatření pro studenty, posluchače vzdělávacích kurzů, mladé dobrovolníky, vyučující a odborné školitele.

3.5

Ve svém stanovisku z vlastní iniciativy (6) k bílé knize o mládeži se EHSV k tématu mobility vyjádřil takto: Pro většinu mladých lidí v současné době toto právo existuje pouze čistě na teoretické úrovni. Je to dáno především nedostatkem příležitostí a prostředků, tím, že mobilitě jako takové a díky ní získaným dovednostem není přiznávána vůbec žádná hodnota, dále nerovnoměrným rozdělením příležitostí, společenským a kulturním odporem vůči mobilitě a existencí právních a správních překážek. Proto je vhodné věnovat obzvláštní pozornost překážkám správní povahy existujícím v členských státech v oblastech sociálního zabezpečení, daňových systémů, práva pobytu a uznávání kvalifikací získaných jak formálním vzděláváním, tak i prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání.

3.6

Ačkoliv se evropské instituce velmi snažily vyřešit jak problémy, na něž se upozorňuje v zelené knize, tak ty, které znesnadňovaly mobilitu mládeže obecně, vyučujících, odborných školitelů a výzkumných pracovníků, a navzdory dobrým záměrům akčního plánu pro mobilitu, je nutno konstatovat, že některé z nich jsou stále aktuální.

3.7

Můžeme nicméně uvést rovněž příklady právních řešení existujících problémů. Jde zejména o:

3.7.1

přijaté právní akty:

3.7.2

opatření, na kterých se v současnosti pracuje:

3.8

EHSV se k těmto otázkám vyjádřil prostřednictvím příslušných stanovisek, přičemž vyslovil názor na různé aspekty, které se bezprostředně dotýkají mobility občanů Unie obecně, a zejména pak mobility mládeže. Jedná se o rozhodovací proces, který má vyřešit problémy mobility evropské mládeže, jež však některé jejich stránky formuluje nedostatečně vzhledem k vytčenému cíli podpořit a usnadnit mobilitu.

3.9

Nesmíme také opomenout, že občané již mají k dispozici určité nástroje, jejichž využívání by bylo možné propagovat a fungování zdokonalit. Jako příklad můžeme uvést EURES, evropský portál pracovní mobility. Jeho databáze by měly být snadno dostupné, měly by být pravidelně aktualizovány, informace, které poskytují, by měly být sledovány, jelikož někdy mohou být příliš stručné, a hlavně by měly být tento portál a tato síť občanům na očích.

3.10

V této souvislosti by možná stálo za to, aby si instituce položily otázku, do jaké míry znají naši mladí lidé různé iniciativy, které mají podporovat jejich mobilitu. Kdo z nich ví, co je EUROPASS nebo YOUTHPASS nebo Evropská charta kvality? Jestlipak o nich státy vhodně informují? A jaké zná naše mládež programy mobility kromě programu ERASMUS? Zvyšování povědomí o různých prostředcích, které máme k dispozici, je podle názoru Evropského hospodářského a sociálního výboru další možný způsob, jak odstraňovat překážky mobility.

4.1

Evropský hospodářský a sociální výbor je toho mínění, že hlavní překážkou mobility evropské mládeže je právě nedostatečné řešení tolikrát zdůrazňovaných problémů a neschopnost provést tolikrát navrhovaná opatření.

4.2

Máme za to, že je důležitější věnovat úsilí skutečné realizaci již navržených opatření než opětnému ustavování expertních skupin, které budou opakovaně upozorňovat na stejné, již popsané a v současnosti řešené překážky.

4.3

Nechceme tím říci, že není nutné opět upozorňovat na skutečné potíže, se kterými se potýká naše mládež při zapojování do výměnných programů a do aktivit mobility souvisejících s akčním programem v oblasti celoživotního učení (15) a s programy Erasmus (16), Mládež v akci (17) a Kultura (18), chceme tím pouze konstatovat, že Evropský hospodářský a sociální výbor považuje za prioritu nejdříve zhodnotit stávající situaci. Je nezbytné se zastavit a aktivně popřemýšlet o současném stavu této závažné otázky, která se tak přímo dotýká evropské mládeže.

4.4

Výbor má za to, že je však nezbytné ustavit koordinační skupinu se zastoupením různých generálních ředitelství Komise s kompetencemi v oblasti mobility, která by vypracovala komplexní analýzu stávající situace zaměřenou na tyto základní cíle:

4.5

Po vypracování této souhrnné analýzy by se také mělo přistoupit k metodickému vymezení situace, ve které se mladí lidé nacházejí, a rozdělit je do několika cílových skupin s homogenními podmínkami a podobnými problémy, tak jak jsme uvedli v odstavci 1.5 tohoto stanoviska v části Závěry.

4.6

Díky této analýze a s ohledem na skutečnost, že různé jmenované skupiny se nacházejí v různých situacích, bude možné zaměřit činnost evropských institucí a členských států na přípravu opatření více specifického a méně obecného rázu. Tak bychom mohli dosáhnout větší účinnosti opatření a větší výkonnosti při řešení problémů mobility.

4.7

Evropský hospodářský a sociální výbor jakožto zástupce organizované občanské společnosti a poradní orgán s bohatou zkušeností v oblasti analýz a návrhů řešení problémů souvisejících obecně s mobilitou, a konkrétně se zlepšováním situace mladých lidí na trhu práce (19), nabízí Evropské komisi možnost spolupráce na plnění uvedených cílů. Mobilita pracujících mladých lidí by měla být předmětem specifických opatření, jejichž účinek by zvýšila ustanovení ohledně přenositelnosti práv vztahující se na všechny občany. Naše zkušenosti a blízkost ke společnosti z nás v této oblasti činí nezbytné partnery.

4.8

Výbor si je však vědom toho, že se přijímají opatření, která mají vyřešit konkrétní situace, jež byly před lety pro mobilitu skutečnými překážkami právního a správního charakteru, a že těchto překážek postupně ubývá. Zároveň nicméně musíme konstatovat, že i nadále přetrvávají závažné překážky; mezi nejtypičtější příklady patří uznávání a ověřování znalostí a dovedností. Evropský rámec kvalifikací je jedním z možných způsobů řešení této překážky, ale jeho provádění s sebou nese potíže, na něž ESHV již v minulosti upozornil ve svém stanovisku (20).

4.9

Kromě již uvedeného bude EHSV vždy připraven v duchu konstruktivní kritiky, jež provází všechny naše stanoviska, podpořit jakoukoli činnost vedoucí k odstranění překážek ve výkonu práva na mobilitu, na volný pohyb. Někdy ovšem tyto překážky představují situace, které se vymykají právně-správní oblasti. Máme na mysli situace jako nedostatek prostředků, kterým trpí mladí lidé, jež by měli zájem se zapojit do aktivit v oblasti mobility, což některým znemožní zapojit se do výše jmenovaných programů, potíže se studiem cizích jazyků, jež představují nepřekonatelnou překážku pro přístup do cizích zemí, a nejistota ohledně toho, co očekávat v cílové zemi, o niž nemusí mladý člověk vědět ani to nejnutnější. Jde o situace, o nichž není nutné jednat v právní rovině, ale jimž se musíme věnovat naplno, aby je bylo možné vyřešit. Již v takových dokumentech jako akční plán pro mobilitu se objevily návrhy opatření na: rozvoj mnohojazyčnosti, finanční spolky, demokratizaci mobility formou jejího zpřístupnění z finančního hlediska, zlepšení přijímání osob, udělování statusu atd.

4.10

Závěrem by chtěl Evropský hospodářský a sociální výbor zdůraznit, že není tolik zapotřebí dále hledat překážky a řešení, jako spíše v přiměřeně krátké době poskytnout vhodné prostředky, aby bylo vše, co již bylo o mobilitě v hojné míře řečeno a napsáno, uznáno za legitimní řešení problémů mobility evropské mládeže. Zásadními body významné změny stávající situace by mohlo být zapojení všech zainteresovaných stran do zefektivňování mobility mládeže a proaktivní přístup různých evropských politik k této problematice.