13.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/40

1.1

Po padesáti letech průběžně vytvářeného evropského zákonodárství prostřednictvím smluv, směrnic a nařízení, doporučení, judikatury Evropského soudního dvora a dalších textů Společenství nedošlo k důsledné konsolidaci právních textů, evropské právo se stalo nepřehledným a je dokonce odborníkům přístupné jen s velkými potížemi.

1.2

V určitých právních oblastech byly například vydány nové směrnice, aniž by se současně důsledně prověřily stávající směrnice, zda je nové směrnice překonávají nebo zda je lze zapracovat do nových směrnic, tak aby mohla být dosavadní směrnice k témuž předmětu zároveň zrušena. Nebo byly určité aspekty jedné spolu související právní oblasti nezávisle na sobě upravovány v průběhu let vždy v nových samostatných směrnicích. Nebo byly směrnice změněny v částech dodatečně prostřednictvím některých právních předpisů, aniž by bylo současně schváleno nové právně závazné konsolidované znění.

1.3

Proto je skutečně na čase tento stav změnit. Proti technické konsolidaci stávajících směrnic nelze nic namítnout, pokud k této konsolidaci dojde s nejlepším úmyslem a pokud není použita jako prostředek ke sledování jiných cílů, např. vyřízení starých účtů s jinými institucemi a prosazení vlastních názorů touto cestou, které v politickém procesu doposud nešlo prosadit.

Záměr, který Komise prohlásila, udělat pořádek v právních předpisech z hlediska pouze právně-technického, je proto v zásadě vítán.

1.4

Stejně tak je vítán záměr Komise, která prohlásila, že chce zjednodušením evropského práva přispět ke snížení byrokracie a nesmyslných nákladů v členských státech.

1.5

Příslušné návrhy směrnic Komise na zrušení resp. revizi stávajících právních aktů v průběhu tohoto postupu musí být ale přezkoumány z obou výše jmenovaných hledisek.

2.1

Komise navrhuje, aby byla prostřednictvím nové směrnice (2) dosavadní směrnice 71/304/EHS zrušena.

2.2

Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971 byla vydána, aby přiměla členské státy zrušit omezení, která se týkají práva uzavírat, udělovat, provádět nebo se účastnit provádění veřejných zakázek na stavební práce na účet státu, regionů nebo obcí nebo veřejnoprávních právnických osob ve prospěch přeshraničních hospodářských subjektů, které poskytují služby. Směrnice mířila proti přímé a nepřímé diskriminaci zahraničních hospodářských subjektů poskytující služby při zadávání veřejných zakázek členskými státy. Směrnice rovněž ukládala členským státům povinnost zajistit, aby na jedné straně podniky z jiných členských států měly stejný přístup k úvěrům, podporám a grantům za stejných podmínek jako vlastní podniky a na druhé straně aby podniky z jiných členských států měly „bez omezení a ve všech případech za stejných podmínek jako státní příslušníci přístup ke …“ (státem řízeným) zdrojům, které potřebují pro provedení zakázky.

2.3

Komise svůj návrh odůvodňuje tím, že je tato směrnice na základě průběžných změn zastaralá.

2.3.1

Za prvé je oblast veřejných zakázek mezitím upravena směrnicemi 2004/17/ES a 2004/18/ES, čímž tato směrnice zastarala.

2.3.2

Zatímco se směrnice 71/304/EHS dále vztahuje na volný pohyb služeb všeobecně, judikatura ESD se na druhé straně mezitím podstatně vyvinula. V jedné poznámce pod čarou Komise na důkaz doslova cituje hlavní zásadu z věci C-76/90 Säger, která říká, že článek 59 Smlouvy EHS (volný pohyb služeb, nově článek 49) vyžaduje nejen vyloučení jakékoli diskriminace vůči poskytovateli služeb v závislosti na jeho státní příslušnosti, ale rovněž veškerých omezení i v případě, že se uplatňují bez rozdílu na vnitrostátní poskytovatele a na poskytovatele z ostatních členských států, pokud zakazují nebo jinak omezují činnosti poskytovatele usazeného v jiném členském státě, kde v souladu s právem poskytuje obdobné služby.

2.3.3

Ve své důvodové zprávě Komise shrnuje judikaturu ESD tak, že je zřejmé, že článek 49 Smlouvy o ES „zakazuje nerozdílně uplatňovaná omezení, která by mohla omezit výkon volného pohybu služeb“.

2.4

V bodech odůvodnění poukazuje Komise s novým odkazem na nové směrnice o zadávání veřejných zakázek a rozsudek ve věci Säger na to, že jejich prostřednictvím je pro hospodářský subjekt zaručen stupeň ochrany minimálně takový, jaký poskytuje směrnice, která má být zrušena.

2.5

Vlastní text směrnice se skládá ze čtyř článků. Článkem 1 se zrušuje směrnice 71/304/EHS. Článek 2 členským státům ukládá tuto směrnici ke zrušení směrnice uvést v účinnost prostřednictvím nezbytných právních a správních předpisů, oznámit jejich znění včetně tabulky mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice Komisi, s odkazem na směrnici v samotných předpisech nebo s odkazem při úředním vyhlášení, přičemž způsob odkazu stanoví členské státy samy. Článek 3 upravuje vstoupení směrnice v platnost dnem vyhlášení a článek 4 stanovuje, že směrnice je určena členským státům. Článek 3 upravuje vstoupení směrnice v platnost dnem vyhlášení a článek 4 stanovuje, že směrnice je určena členským státům.

3.1

Předložený návrh směrnice na zrušení směrnice 71/304/EHS obstojí při přezkumu podle hledisek uvedených v bodě 1 tohoto stanoviska v některých bodech pouze částečně.

3.2

Obecně lze poznamenat, že navrhovaná směrnice na zrušení nějaké jiné směrnice je jednou z prvních směrnic tohoto druhu z celé řady podobných směrnic. Je třeba se ptát, zda nejefektivnějším způsobem, jak provádět pracovní program předložený na příští měsíce a léta zaměřený na zrušení řady zastaralých směrnic, je skutečně to, že za účelem zrušení každé jednotlivé zastaralé směrnice bude vydána jedna nová směrnice. Během dalšího provádění pracovního programu by mělo být ještě jednou přezkoumáno, jestli by nebylo jako alternativa možné a účinnější zrušit jednou jedinou směrnicí několik směrnic zároveň. Jelikož zákony členských států často obsahují provádění více směrnic současně, zabránilo by se tímto řešením tomu, že by v krátké době musely být několikrát uzpůsobovány pořád stejné zákony.

3.3

V souvislosti s předkládaným návrhem směrnice by bylo vhodné ještě jednou zvážit, zda forma realizace, uvedená v článku 2, skutečně nemá alternativu, a nebo jestli by k dosažení cíle nestačilo vyzvat členské státy, aby přezkoumaly své právní předpisy s ohledem na to, zda je nutná úprava a tu případně provedly.

3.4

Neboť ve směrnici z roku 1971, která má být zrušena, se jedná především o zrušení tehdejších diskriminujících zákonů a předpisů členských států a o prosazení obecných právních zásad Společenství v souvislosti s zadáváním veřejných zakázek, které jsou mezitím opakovaně a detailněji uvedeny v novějších směrnicích.

3.5

Zrušení diskriminačních předpisů členských států mělo proběhnout již v rámci provádění směrnice 71/304/EHS v 70. letech, příp. v rámci přebírání aquis communitaire u států, které přistoupily později. Plánované zrušení této směrnice ovšem neznamená, že by zrušené diskriminující vnitrostátní předpisy měly opět vstoupit v platnost. Tehdy vydané vnitrostátní zákony o odstranění diskriminujících předpisů nemusí být tedy přizpůsobeny zrušení směrnice, neboť svůj účel odstraněním diskriminujících předpisů ve většině případů splnily a Smlouva a všechny novější směrnice platnost odstranění příp. zákaz diskriminačních předpisů stejně obsahují.

3.6

Zákony o zadávání veřejných zakázek v členských státech jsou totiž již zpravidla nejpozději po přijetí směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES na takové úrovni, která odpovídá dalšímu rozvoji evropského práva od roku 1971. Pokud by se tak doposud nestalo, může Komise provedení nové směrnice ještě prosadit. Protože jsou veškeré směrnice určeny v zásadě zákonodárcům členských států, stačilo by zcela zjevně zrušit jednoduše směrnici 71/304/EHS na evropské úrovni a zadat členským státům přezkum, aby byl v tomto případě cíl dosažen. Ve většině případů půjde eventuelně ještě o to, aby byl příležitostně škrtnut odkaz na zastaralou směrnici 71/304/EHS, pokud na tuto směrnici ještě vůbec existují odkazy.

3.7

Je politováníhodné, že zrušení směrnice 71/304/EHS neproběhlo již v rámci vydání směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, což již nelze změnit. Výbor navrhuje, aby v rámci vytváření všech budoucích směrnic bylo vždy v zásadě přezkoumáno, zda s novou směrnicí zároveň nezastarají starší směrnice a příp. aby byly tyto zrušeny ihned. I toto opatření by mohlo přispět k větší soudržnosti a přehlednosti evropského práva.

4.

EHSV proto navrhuje, aby byl návrh směrnice do takové míry pozměněn, že by se omezil na to, konstatovat zrušení směrnice a vyzvat členské státy k tomu, aby přezkoumaly své právní předpisy s ohledem na to, zda jsou nutné.