Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2006/C 180/09)

Toto zveřejnění uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí obdržet prohlášení o případné námitce do šesti měsíců od data zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

Žádost o zápis podle článku 5 a čl. 17 odst. 2

„OSCYPEK“

Č. ES: PL/0451/21.02.2005

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento dokument byl připraven výlučně pro informaci. Veškeré údaje naleznou zúčastněné strany v úplném znění specifikace produktu, které je možné získat od vnitrostátních orgánů uvedených v oddíle 1 nebo od Evropské komise (1).

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

3.   Druh produktu:

Třída: 1.3 Sýry

4.   Specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1   Název: „Oscypek“

Název „Oscypek“ splňuje podmínky čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Etymologicky souvisí s výrobním postupem; název oscypek lze odvodit od dvou slov: od slova oszczypywać ve smyslu rozmělňovat (6. fáze výrobního postupu) nebo od slova oszczypek, zdrobněliny od oszczep, tedy oštěp, v souvislosti s typickým tvarem tohoto sýru. Oscypek je úzce spjat s oblasti popsanou v oddíle 4.3. To je potvrzeno četnými odkazy v literatuře, přirozenou vazbou k oblasti a dovednostmi místních výrobců.

4.2   Popis: Oscypek má vřetenovitý tvar. Jeho délka se pohybuje mezi 17 a 23 cm, průměr v nejširším místě mezi 6 a 10 cm a váha mezi 0,6 a 0,8 kg. V řezu má světlou smetanovou barvu, která je při okrajích tmavší; přípustný je i odstín bližší bílé. Kůrka má lesklou slaměnou barvu, světle hnědou s lehkým leskem. Oscypek se vyrábí výlučně od května do září a prodává se jen vcelku.

Chemické složení sýru závisí na době uzení a liší se i podle ročního období: obsah vody nepřekračuje 44 %, obsah sušiny je nejméně 56 % a obsah tuku v sušině nejméně 38 %.

4.3   Zeměpisná oblast: V Slezkém vojvodství oblast zahrnuje:

Obce (gmina) v okresu (powiat) Cieszyn: Istebna

Obce v okresu Żywiec: Milówka, Węgierska Górka, Rajcze, Ujsoły, Jeleśnia a Koszarawa

V Malopolském vojvodství oblast zahrnuje:

Celý okres Nowy Targ a celý okres Tatrzański

Obce v okresu Sucha: Zawoja a Bystra Sidzina.

Obce v okresu Limanowa: Niedźwiedź a část obce Kamienica, která leží na území Gorczańského národního parku nebo jižně od řeky Kamienica a tyto sołectwa (části obce) obce Mszana Dolna: Olszówka, Raba Niżna, Łostówka, Łętowe a Lubomierz

Obce v okresu Nowy Sącz: Piwniczna, Muszyna a Krynica

4.4   Důkaz původu: Kontrola původu a jakosti sýru oscypek se provádí v několika fázích, od produkce mléka po uvádění hotového výrobku na trh. Tento několikafázový dohled umožňuje soudržný systém kontroly, jehož cílem je zaručit, aby výsledný výrobek měl řádnou jakost.

Vede se seznam subjektů, které se podílejí na výrobě. Výrobci jsou do něj zapsáni před tím, než začnou s výrobou. V místě výroby si každý výrobce vede rejstřík, kam zanáší údaje o výrobním postupu. To umožňuje zpětné vysledování historie výrobku a její kontrolu.

Kontrolní subjekt ověřuje, zda používané výrobní postupy souhlasí se specifikací. Všichni výrobci a unie sdružení výrobců podléhají kontrole podle kontrolního plánu, který má a schvaluje kontrolní subjekt.

4.5   Způsob produkce:

4.6   Souvislosti: Polská horská ovce, jejíž mléko se k výrobě sýru oscypek používá, je vyšlechtěným druhem primitivní ovce cakiel, která se vyskytuje ve východních Karpatech a na Balkáně. Toto plemeno má úzký vztah k dějinám a tradicím regionu Podhale a místních obyvatel. Je velmi dobře uzpůsobeno klimatickým podmínkám a tradičním způsobům chovu v horských oblastech. Navíc polské horské ovce chované v regionu Podhale se pasou na velmi různorodé a jedinečné vegetaci, což ovlivňuje složení a chuť mléka a následně dodává zvláštní chuť a aroma i výrobkům, které z tohoto mléka pocházejí.

Pokud se při výrobě používá kravské mléko, jde výhradně o mléko polského červeného skotu, nejstaršího polského plemene dobytka. Po staletí bylo toto plemeno spojováno se Slovany a do konce 18. století byl polský červený skot nejrozšířenějším plemenem na území Polska. První stáda tohoto plemene vznikla v roce 1876 v obci Stróża v okrese Limanowa. V roce 1895 byl založen Polský svaz chovatelů červeného skotu při Krakovské zemědělské společnosti. To bylo počátkem systematického chovu a následně vedlo v letech 1884 až 1934 ke vzniku a zdokonalení plemene. Tento dobytek byl uznán za jediný původní druh vypěstovaný na Polském území.

Významný vliv na výslednou chuť ovčího mléka používaného k výrobě sýra oscypek má i zvláštní vegetace, která se v oblasti výroby tohoto sýru vyskytuje. Jde o endemické druhy, které rostou jen v regionu Podhale. Tvoří společně louky, pastviny a horské pastviny.

Oscypek je starým výrobkem valašských pastevců, kteří vyháněli ovce na horské louky. Sýr připutoval do regionu Podhale spolu s valašskou kulturou, organizací pastvy, provozem tradiční salaše bacówka a způsobem zpracovávání mléka. První záznamy o výrobě sýrů v Podhalu a sousedních oblastech lze nalézt v listině vesnice Ochotnica v oblasti Gorce. V roce 1416 obdržel listinu s výsadou Dawid Wołoch (David Valachi).

První přesný popis, jak má být sýr v salaších vyráběn, pochází z pokynů ślemieńského státu. Ty byly sepsány v roce 1748 a v roce 1773 byly přepracovány a vyhlášeny. V roce 1830 uvedl Ambroży Grabowski ve svém popisu horalů, že na celé léto si staví v horách salaše, „kam přivádějí své ovce z celého okolí a vyrábějí svůj sýr (oszczypek)“. Podrobný popis pastvy ovcí, zařízení salaše a výroby sýrů (včetně oscypku) uvádí Maria Steczkowska (1858). Jde zároveň o první takto podrobný popis nádob, které pastevci v Tatrách používají k výrobě sýrů.

Výroba sýru oscypek je vázána i na konkrétní a mimořádné dovednosti pastevců. Jejich zkušenosti a znalosti předávané z pokolení na pokolení jim umožňují řádně dodržovat celý výrobní postup.

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování: Na obalu výrobku určeného k prodeji může být název OSCYPEK nahrazen nebo doplněn nářečním slovem OSZCZYPEK.

Na obalu je logo nebo logo a slova Chroniona Nazwa Pochodzenia (chráněné označení původu). Povoluje se i používání zkratky Ch.N.P (CHOP). Použitý název musí být v polštině. Povoluje se i prodej bez obalu.

4.9   Vnitrostátní požadavky: —

(1)  Evropská komise, generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, oddělení pro politiku jakosti zemědělských produktů - B-1049 Brusel.