Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AE0956

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 – 2013) KOM(2005) 705 v konečném znění -2005/0277 (COD)

OJ C 309, 16.12.2006, p. 35–40 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

16.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 309/35


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 – 2013)

KOM(2005) 705 v konečném znění -2005/0277 (COD)

(2006/C 309/08)

Dne 1. března 2006 se Rada, v souladu s čl. 167 a 172 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

Specializovaná sekce „Jednotný trh, výroba a spotřeba“, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 31. května 2006. Zpravodajem byl pan WOLF.

Na 428. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 5. a 6. července 2006 (jednání ze dne 5. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 152 hlasy pro, 1 hlasem proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Shrnutí

1.1

Návrh Komise zahrnuje požadavky, pravidla a postupy, pomocí kterých podniky, univerzity, výzkumná střediska nebo jiné právní subjekty mohou využít podpory sedmého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj (VTR).

1.2

Výbor vítá většinu navržených předpisů a vidí v nich zlepšení i potenciál pro značné zjednodušení administrativních postupů. Co se týče dosud nepředložených interních prováděcích ustanovení Komise, doporučuje Výbor ve smyslu požadovaného zjednodušení i zde dbát na intenzivnější sjednocení a konzistentní provádění – např. u kriterií, která je třeba použít.

1.3

Protože interní prováděcí ustanovení Komise ještě nejsou k dispozici, není možno ještě posoudit některé speciální účinky navrhovaných předpisů. V takových případech (např. náhrada dodatečných nákladů) doporučuje Výbor alespoň zpočátku dodržovat dosavadní předpisy, aby se zabránilo případnému zhoršení postavení příjemců grantů, kterých se to týká.

1.4

Výbor vítá nové hranice podpor určené pro jednotlivé oblasti úkolů a příjemce grantů. Vítá především také to, že toto vede ke zlepšení podpory MSP.

1.5

Výbor doporučuje stejné postavení všech výzkumných zařízení, jejichž základní financování pochází z veřejných zdrojů, nezávisle na jejich právní formě.

1.6

Výbor doporučuje budoucím smluvním partnerům poskytnout větší volnost při vytváření smluv, ale i při volbě nástrojů. To se týká především přístupových práv k novým podkladům a výstupům („foreground“) a/nebo existujícím podkladům a výstupům („background“) smluvních partnerů. Zde by měla být přístupová práva nabídnuta sice jako možnost, ale ne – jak je pro určité případy navrženo – předepsána bez výjimky.

1.7

Další podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 4.

2.   Úvod

2.1

Svým návrhem k sedmému rámcovému programu pro výzkum a technický rozvoj (VTR) (2007-2013) (1), zkráceně 7. RP, Komise představila cíle, obsahy, témata a rozpočtový rámec plánované podpory výzkumu, technického rozvoje a demonstrací v tomto období. K němu i k přípravným a doplňujícím návrhům Komise především k tzv. specifickým programům (2) Výbor již stanoviska (3) přijal.

2.2

Návrh Komise, kterým je zapotřebí se zde zabývat, zahrnuje tedy požadavky, pravidla a postupy, jejichž prostřednictvím se podniky, univerzity, výzkumná střediska nebo jiné právnické osoby mohou zapojit do akcí sedmého rámcového programu pro VTR, a využívat tak podporu z tohoto programu.

2.3

Významným aspektem je přitom záměr Komise zjednodušit administrativní postupy spojené s podporou výzkumu. Tento záměr Výbor uvítal a podpořil již v předchozích stanoviscích; opět doporučil zjednodušit administrativní postupy, snížit náklady, jež jsou s nimi spojené, a zvýšit tak účinnost evropských výzkumných programů. Momentální množství vynakládané práce a nákladů na navrhovací a schvalovací řízení je příliš veliké a způsobuje problémy uživatelům z oblasti vědy a průmyslu. Účast na Evropském programu pro výzkum se účastníkům musí vyplatit, včetně rizika podání žádosti. To platí zejména také pro menší subjekty, jako jsou malé a střední podniky, nebo menší skupiny výzkumných pracovníků z univerzit a výzkumných center  (4). Navržená pravidla účasti mají tedy zjevně vést také k zamýšlenému zjednodušení.

2.4

Návrh Komise, kterým je zapotřebí se zde zabývat, popisuje určující právní předpisy pro cíl použít prostředky, které Společenství vyčlenilo na výzkum a vývoj (7. RP) tak efektivně, úspěšně a spravedlivě, jak je to jen možné.

2.5

Navržená pravidla účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol mají tedy všem účastníkům zaručit koherentní a transparentní rámec pro účinné provádění sedmého rámcového programu a snadný přístup k němu. Tím se má podpořit široké spektrum podniků, výzkumných středisek a univerzit a umožnit účast subjektům z nejvzdálenějších oblastí Společenství.

3.   Obsah návrhu Komise

3.1

Pravidla účasti subjektů na sedmém rámcovém programu navržená Komisí mají realizovat mnohé aspekty tohoto zjednodušení a přitom se opírat o zásady, jež byly stanoveny v šestém rámcovém programu (6. RP). Některé důležité body budou v této kapitole stručně shrnuty.

3.2

Návrh Komise obsahuje: úvodní ustanovení, podmínky účasti na nepřímých akcích a související postupy, finanční příspěvek Společenství, pravidla šíření a využití výsledků, přístupová práva k podkladům a výstupům, a Evropskou investiční banku.

3.3   Podmínky účasti na nepřímých akcích

3.3.1

Nepřímé akce se musí zúčastnit nejméně tři právní subjekty, z nichž každý je usazen v členském státu nebo přidružené zemi a z nichž žádné dva nejsou usazeny ve stejném členském státu nebo přidružené zemi.

3.3.2

Pro koordinační a podpůrné akce, jakož i akce na podporu vzdělání, odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

3.3.3

U nepřímých akcí na podporu hraničního výzkumu, jež jsou podporovány v rámci Evropské rady pro výzkum, je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu, který je usazen v členském státu nebo přidružené zemi.

3.4   Finanční příspěvek Společenství

3.4.1

V případě činností výzkumu a technického rozvoje může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

3.4.1.1

V případě veřejných orgánů, institucí středního nebo vyššího vzdělávání, výzkumných organizací (5) a malých a středních podniků však může příslušný finanční příspěvek dosáhnout maximálně 75 % celkových způsobilých nákladů.

3.4.2

U demonstračních činností může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

3.4.3

U činností souvisejících s akcemi hraničního výzkumu, koordinačními a podpůrnými akcemi a akcemi na podporu vzdělávání a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

3.4.4

V případě správy a osvědčení o auditu a dalších činností, které nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3 článku 33, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

3.4.5

U sítí excelence je navrhována zvláštní paušální částka. Pravidla pro účast definují paušální částku jako pevně stanovenou částku, která se odvíjí od počtu výzkumných pracovníků, jež je třeba do sítě excelence integrovat, a od délky této akce.

3.5   Další pravidla

Pravidla určují postupy pro zveřejňování výzev k podávání návrhů, a také postupy pro podávání, hodnocení, výběr a udělování návrhů.

Postup hodnocení vyvinutý během předcházejících rámcových programů neprojde výraznými změnami. Komise vypracuje vzorovou grantovou dohodu, která stanoví práva a povinnosti účastníků vůči sobě navzájem a vůči Komisi.

Jsou navrhovány tři formy grantů: náhrada způsobilých nákladů, paušální částky a financování pevnou sazbou. V případě akcí hraničního výzkumu navrhne vědecká rada Evropské rady pro výzkum vhodné metody financování.

3.6

Co se týče šíření, využívání a přístupových práv (vlastnictví, ochrana, zveřejnění, šíření a využívání, přístupová práva k existujícím výstupům a podkladům), měla by být zachována co největší možná kontinuita. Změny by účastníkům měly během realizace projektu poskytnout větší flexibilitu. Možnost vyloučit existující podklady a definovat podmínky jinak, než jak je uvedeno v ustanoveních týkajících se pravidel pro účast, existuje i nadále. Zvýšila se koherence požadavků na šíření a zveřejňování výsledků.

3.7

Stejně jako již v případě šestého rámcového programu pro VTR (6. RP) bude povinností účastníků konsorcia zcela splnit úkoly, které jim byly svěřeny, i kdyby jeden z účastníků svěřené úkoly nesplnil. Zásada kolektivní finanční odpovědnosti zavedená v šestém rámcovém programu pro většinu akcí však už nemá být dále uplatňována. Na základě vyhodnocení rizik, která financování evropského výzkumu pro rozpočet Společenství představuje, může být zaveden mechanismus, který pokryje finanční riziko v případech, kdy některý z účastníků nesplatí částku, kterou dluží Společenství. Bankovní záruky budou tedy požadovány pouze ve výjimečných případech, kdy předběžné financování představuje více než 80 % grantu.

4.   Poznámky Výboru

4.1

Zjednodušení. Výbor podporuje mimořádně důležitý cíl zjednodušení všech těch procesů, které byly doposud Komisí použity nebo které Komise požadovala od subjektů provádějících výzkum a technický rozvoj. Výbor své další poznámky považuje za konstruktivní příspěvek k této otázce a je si vědom, že splnění tohoto cíle z hlediska obecných rozpočtových pravidel a požadavku transparentnosti, který podporuje i Výbor, není snadný úkol. Zvláště žádoucí by bylo vyzkoušet pomocí vybraných pilotních projektů v rámci právních možností ještě více zjednodušené administrativní postupy; získané zkušenosti by mohly sloužit jako pomoc při rozhodování pro budoucí opatření.

4.1.1

Zlepšení. Výbor uznává snahu Komise o dosažení tohoto cíle i o poskytnutí co nejlepší podpory výzkumu ze strany Společenství. Z toho důvodu vidí v mnoha bodech předložených návrhů značné zlepšení oproti dosavadním postupům, například v oblasti náhrady nákladů (článek 30 a 31) a forem grantů, nebo i v grantových dohodách, smlouvách a jmenovacích listinách (článek 18 a 19); u těchto však pouze tehdy, pokud se zjednoduší i způsob placení a zejména způsoby podávání zpráv. V této souvislosti poukazuje Výbor také na svá dřívější doporučení na zjednodušení (6), která se týkají také obsahového a termínového sladění postupů požadovaných Komisí s postupy jiných financujících a dozorčích orgánů (7).

4.1.2

Sjednocení. Cíli zjednodušení navíc slouží úsilí o větší sjednocení postupů používaných nebo požadovaných Komisí (např. u evidence nákladů nebo kontroly bonity). S tímto může Výbor s ohledem na vnitřní trh Společenství a také na zlepšenou právní jistotu zcela souhlasit (8). Bohužel se neuskuteční úplné sjednocení, dokud různí příjemci grantů v různých členských státech – např. univerzity – sami nezačnou uplatňovat jednotný nebo tomu odpovídající systém zúčtování.

4.2

Další pravidla a opatření. Zjednodušení a sjednocení však vyžadují ještě další opatření ze strany Komise, která byla v předloženém návrhu teprve oznámena, jako např. v článku 16.4 „Komise přijme a zveřejní pravidla zajišťující konzistentní ověřování existence a právního statusu účastníků nepřímých akcí a jejich finanční způsobilosti.“ Protože tato další pravidla, nazývaná dále jako „interní prováděcí ustanovení Komise“, nejsou ještě k dispozici, nemůže být v současné době v některých případech posouzeno, jaké účinky budou mít na nich založené návrhy Komise.

4.2.1

Jednotný výklad a kritéria. Výbor vyjadřuje své očekávání, že bude zaručen jednotný výklad interních prováděcích ustanovení Komise, především právních a finančních předpisů týkajících se projektů na všech příslušných pracovištích Komise, takže tato pravidla budou dalším důležitým krokem směrem k zjednodušení a sjednocení, a nepovede to ke zhoršení postavení příslušných subjektů provádějících výzkum a technický rozvoj ve srovnání s dosavadními postupy. Tam, kde je u předloženého návrhu Komise ještě prostor pro další výklad, Výbor v zájmu právní jistoty obecně doporučuje tento prostor dalším upřesněním interních prováděcích ustanovení Komise uzavřít.

4.2.2

Podpůrná opatření. Asistenční služby (helpdesks) a informační střediska (clearing houses), která již Komise nabídla nebo navrhla, musí zajistit, aby informace poskytované Komisí byly konzistentní a jednotné. Výbor to vnímá jako důležité a užitečné opatření. Je nutné dbát ale rovněž na to, aby byl zaručen jednotný postup i u interních postupů Komise a u příslušných požadavků a rozhodnutí projektového manažera (project officer).

4.2.3

Výkaznictví. Je nutné také zabránit např. tomu, aby projektoví manažeři – s výjimkou odůvodněných případů – vedle zpráv stanovených v pravidlech požadovali ještě dodatečné průběžné zprávy a aby se tytéž informace musely uvádět ve více zprávách vždy v jiné formě (9). Sjednocení výkaznictví je také důležité; jedná se totiž o obsahy a ne o formality.

4.2.4

Hodnocení v polovině období (Midterm-Assessment). Výbor také doporučuje z důvodu sedmiletého trvání sedmého rámcového programu provést v polovině období hodnocení jak programu, tak pravidel pro účast, aby mohly být provedeny nezbytné úpravy.

4.2.5

Projektoví manažeři. Samozřejmým předpokladem pro zjednodušení, sjednocení a všeobecně pro efektivní administrativní postupy je, aby projektoví manažeři i pro udržení nezbytné kontinuity (viz následující odstavec) měli vynikající odborné znalosti a znali také zúčastněné subjekty; bylo by nedostatečné, kdyby se projektoví manažeři omezili pouze na čistě administrativní funkci bez hlubokých odborných znalostí a znalosti prostředí. Výbor odkazuje na svá opakovaná doporučení (10) v této věci (11).

4.3

Kontinuita. Vzhledem k tomu, že každá nová úprava má za následek přerušení kontinuity s dalšími ztrátami (nedostatečně hladký průběh), je třeba pečlivě zvážit, zda změny navrhované Komisí skutečně povedou k dosažení výrazně lepšího účinku, oproti němuž uvedené ztráty nestojí za řeč, nebo zda by se neměla zachovat dosavadní úprava. Výbor uznává, že by v návrhu Komise měla být zachována mnohá z pravidel, která se osvědčila. U některých návrhů změn ale není patrné, zda lze díky nim skutečně dosáhnout zlepšení oproti dosud platným pravidlům. Zde Výbor doporučuje jednat ve smyslu kontinuity.

4.4

Finanční příspěvek Společenství –náhrada nákladů a formy podpory. Pod podmínkou uspokojivého vyjasnění dosud otevřených otázek (např. v odstavci 4.5) vidí Výbor v odpovídajících návrzích Komise značná zlepšení, která podporuje.

4.4.1

MSP. Výbor vítá zejména to, že by se hranice podpor např. pro malé a střední podniky (12) měly zvýšit z 50 % na 75 % (článek 33-1, druhá věta). Vidí v tom úspěch svých dřívějších doporučení vytvořit více lepších podnětů pro intenzivnější zapojení malých a středních podniků do 7. rámcového programu pro VTR, a tím dosáhnout většího propojení mezi malými a středními podniky a výzkumnými ústavy (13).

4.4.2

Vysoké školy atd. Výbor také vítá, že hranice podpor pro veřejná zařízení, vysoké a střední školy a výzkumné organizace by měly být také okolo 75 % (též článek 33-1, druhá věta). Doporučuje zde jasnější strukturování článku 33, aby bylo možno lépe rozlišovat mezi ziskovými smluvními partnery a organizacemi obecně prospěšného zájmu.

4.4.3

Průměrné sazby personálních nákladů. Možnost účastníků určovat průměrné sazby personálních nákladů (článek 31-3 (a)) považuje Výbor za výhodu vzhledem k zjednodušování.

4.4.4

Náklady na řízení. Rovněž je vítána náhrada nákladů na řízení ve stejné výši jako dříve, tedy 100 %, i z důvodu nezbytné kontinuity. Návrh zrušit bez omezení dosavadní horní hranici 7 % pro tento druh nákladů se ovšem jeví jako problematický, pokud na příslušné nezbytné náklady na řízení nebudou uplatňována jiná velmi přísná měřítka. Je sice správné, že se dosavadní hranice 7 % právě v důsledku vysokých dosud požadovaných nákladů na administrativu, koordinaci atd. projevila jako příliš nízká, a proto by měla být zvýšena. Na druhé straně je však třeba zabránit tomu, že náhrady všech administrativních nákladů v neomezené výši povedou k nežádoucímu nárůstu nákladů na řízení místo k jejich snížení.

4.5

Dodatečné náklady na univerzitách. Podle návrhu Komise by měla být zrušena dosud existující možnost připočítat u univerzit a podobných výzkumných organizací 100 % tzv. dodatečných nákladů nebo vícenákladů (additional cost) (14). Ačkoliv jsou místo toho nabízeny jiné modely zúčtování, považuje Výbor navrhované zrušení za problematické. Tyto instituce zpravidla nemají vhodné analytické účetnictví pro zjištění úplných nákladů (Full Cost) (15). Navíc nelze u paušální sazby (flat-rate) navrhované Komisí jako možnou alternativu ještě posoudit, zda z toho vyplyne jasné zhoršení postavení, protože ještě neexistují plánovaná interní prováděcí ustanovení Komise (viz výše). Výbor proto těmto zařízením doporučuje, aby, pokud nemají zúčtování úplných nákladů, zachovala dosavadní úpravu 100 % náhrady dodatečných nákladů – alespoň dokud nebude zaručeno, že jiné modely zúčtování (16) nepovedou ke zhoršení postavení oproti stávající úpravě.

4.6

Právní forma výzkumných organizací. Podle názoru Výboru se ke všem výzkumným organizacím, jejichž základní financování nese stát, musí bez ohledu na jejich právní formu přistupovat v každém směru (a ve všech článcích jako např. článku 33-1 a článku 38-2) stejně. To například znamená, že také obecně prospěšné výzkumné organizace nebo výzkumná střediska zřízená podle soukromého práva, jejichž základní financování nese stát (17), by měly být na stejné úrovni s organizacemi zřízenými podle veřejného práva. Volba nejvhodnější právní formy těchto výzkumných institucí – z pohledu členských států – je konec konců výsadou členských států vydávat právní předpisy a v žádném případě by neměla vést k rozdílům v podpoře výzkumu ze strany Společenství.

4.7

Duševní vlastnictví. U navrhovaných úprav (článek 39 až 43) je třeba zajistit, aby práva duševního vlastnictví, která se opírají o výsledky výzkumu financované z daní EU, nebylo možné bez kontroly převést na firmy mimo Evropu.

4.7.1

„Open Source“ Software. Software, který je vyvíjen v rámci výzkumných projektů podporovaných Společenstvím, má v současnosti obecně šanci na rozšíření a široké používání, a tím potenciál pro navazující komerční verze nebo služby pouze tehdy, pokud je nabízen jako „Open Source“. Pro tyto účely by měl být konsorciu přiznán co největší prostor pro vytváření licenčních podmínek.

4.8

Přístupová práva. V případě přístupových práv (článek 48 až 52) (18) k novým podkladům a výstupům („foreground“) a/nebo existujícím podkladům a výstupům („background“) smluvních partnerů se nejedná o přístupová práva ke všem podkladům a výstupům jednoho smluvního partnera (např. univerzity nebo výzkumného střediska), ale pouze k těm podkladům a výstupům, které se opírají o práci nebo přípravnou práci organizační jednotky/jednotek nebo skupiny/skupin zapojených do příslušného společného projektu a jež jsou pro ostatní účastníky z hlediska vykonání jejich práce v rámci nepřímých akcí nezbytné. Výbor proto vítá článek 48, který umožní tuto skutečnost u každého projektu zvlášť vyjasnit a pomocí pozitivního a/nebo negativního soupisu  (19) stanovit všemi smluvními partnery. Díky pozitivním soupisům se lze navíc vyhnout tomu, že se odhalí existence takového pozadí, jehož důvěryhodnost je třeba zajistit. Aby se zbytečně neodkládalo zahájení projektu, bylo by dobré povolit pro vypracování těchto soupisů lhůtu např. až 6 měsíců od začátku projektu.

4.9

Přístupová práva k podkladům bez poplatků. Výbor má pochybnosti o nařízeních, která mají bez výjimky vyhradit přístup k podkladům bez poplatků. Všeobecně doporučuje poskytnout projektovým partnerům co nejvíce prostoru pro příslušné nejvhodnější dohody. Tak může být např. vhodné vyhradit subjektům provádějícím výzkum a technický rozvoj přístupová práva bez poplatků.

4.9.1

Existující podklady k provádění opatření. Návrh poskytnout subjektům provádějícím výzkum a technický rozvoj přístupová práva k již existujícím podkladům a výstupům vždy bez poplatku, pokud jsou nezbytná k provedení nepřímých opatření, je v zásadě vítán. Přesto může výlučné nařízení tohoto druhu v jednotlivých případech přivést příslušné subjekty do potíží. Výbor proto doporučuje, modifikovat poslední větu článku 50-2 (20).

4.9.2

Existující podkladyvyužití nových podkladů a výstupů. Návrh poskytnout subjektům provádějícím výzkum a technický rozvoj přístupová práva k již existujícím podkladům a výstupům vždy bez poplatku, pokud jsou nezbytná k využití nových podkladů a výstupů, je však velmi problematický. Již existující podklady a výstupy byly získány vlastními prostředky subjektů provádějících výzkum a technický rozvoj nebo prostředky dřívějších poskytovatelů grantů příp. veřejnými prostředky jednotlivých členských států a podléhají s tím souvisejícím závazkům a podmínkám (21). Pokud by Komisí navrhované nařízení bylo uplatněno, bylo by nebezpečí, že se právě zvláště schopné subjekty provádějící výzkum a technický rozvoj s vysokým potenciálem know-how nebudou moci nebo nebudou chtít zúčastnit, a tím by byli z účasti vyloučeni. Proto Výbor doporučuje článek 51-5 bez náhrady vyškrtnout nebo modifikovat (22).

4.9.3

Hraniční výzkum. Ačkoli se při hraničním výzkumu většinou bude jednat o práce VaV v oblasti základního výzkumu, Výbor již vícekrát poukázal na to, že v mnoha případech (23) jsou hranice mezi základním výzkumem a aplikací plynulé. Proto je možné zde očekávat stejné, výše uvedené negativní dopady. Této situaci je nutné zabránit a zohlednit ji v právních předpisech. Proto Výbor doporučuje článek 52-1 bez náhrady vyškrtnout nebo odpovídajícím způsobem modifikovat (24).

4.9.4

Konkrétní skupiny. V návrhu Komise chybí definice prací pro konkrétní skupiny. Tato otázka by v žádném případě neměla být směšována nebo dokonce ztotožňována s otázkou hraničního výzkumu.

4.10

Svobodná volba nástrojů. Výbor opakuje své doporučení (25), že by projekty neměly být od počátku vázány na určité nástroje, ale „že žadatelé musí mít možnost přizpůsobit nástroje nezbytné optimální struktuře a šíři projektů. Pouze takto bude možné zamezit vzniku projektů, jejichž šíře a struktura jsou cíleně přizpůsobené předepsaným nástrojům a nikoli nejvyšším vědeckým a technickým požadavkům. Nástroje musí sloužit pracovním podmínkám a cílům výzkumu a nikoli naopak.“ V tomto smyslu by měly být i nadále dány k dispozici zejména také Specific Targeted Research Projects (STREPs), neboť jsou velmi vhodné zejména pro účast malých a středních podniků a menších skupin výzkumných pracovníků.

4.11

Zrušení kolektivní finanční odpovědnosti. Výbor vítá, že má dojít ke zrušení zásady kolektivní finanční odpovědnosti; připomíná, že již v příslušných doporučeních (26) k 6. rámcovému programu poukázal na problematiku kolektivní finanční odpovědnosti.

4.11.1

Fond pro rizika. Výbor proto podporuje také fond pro rizika, který byl zřízen, aby pokryl riziko v případě nesplacení případných dlužných částek a kam (článek 38-1) má být vkládáno malé procento z prostředků vyčleněných na podporu nepřímých akcí. Bylo by však žádoucí, aby Komise oznámila plánovaný procentuální rozsah, který je nutno stanovit na základě odhadnutí rizika, při zveřejnění výběrového řízení. Výbor rovněž vítá, že se případné přebytky plánované rezervy zase vrátí do rámcového programu ve formě účelového příjmu.

4.11.2

Osvobození. Výbor však doporučuje, aby všechny výzkumné instituce, jejichž základní financování nese stát (27), byly od tohoto příspěvku (podle článku 382) osvobozeny bez ohledu na svou právní formu.

4.11.3

Přerušení projektu. Výbor zároveň poukazuje na (v článku 18 – 4) navrhovanou technickou kolektivní finanční odpovědnost projektových partnerů. Podle názoru Výboru musí mít také konsorcium právo rozhodnout o možném přerušení projektu v případě, že z vědeckotechnických důvodů nebo kvůli neočekávaným finančním nákladům již pokračování projektu není smysluplné nebo přijatelné. Články 18 – 418 – 5 by měly být v tomto smyslu upraveny.

4.12

Programové výbory. Podle návrhu komise mají být programové výbory osvobozeny od úkolu schvalovat projekty navržené na získání podpory. To by ovšem podle názoru Výboru mělo nastat pouze tehdy, když se Komise při výběru projektů bude řídit hlasováním znalců. Jinak by podobně jako při schvalování pracovních programů a přidělování rozpočtu měly příslušné programové výbory i nadále vyjadřovat svůj souhlas. Kompromisním řešením by mohlo být to, že by se po ukončení hodnocení předložil programovému výboru „plán provádění výběrového řízení“ („call implementation plan“), který programový výbor projedná a formálně o něm rozhodne. To by nevedlo k žádné časové prodlevě, protože programový výbor by již nerozhodoval o jednotlivých projektech.

4.13

Grantová dohoda. Příslušný článek 19-8 se vztahuje na chartu pro výzkumné pracovníky a na Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Výbor poukazuje na to, že tato charta má pouze charakter doporučení a proto nesmí být závazná. Dále připomíná, že sice mnohé prvky charty vítá, ale zároveň doporučil ji přepracovat zvláště z důvodu nadměrné regulace a některých nejasných kriterií (28).

4.14

Evropská investiční banka. Výbor vítá návrh (i související navržená pravidla) přidělit Evropské investiční bance grant na pokrytí rizika úvěrů, které slouží výzkumným cílům 7. rámcového programu VTR. Tyto úvěry by měly být použity zejména pro účely demonstrace (např. v oblasti energetického výzkumu a výzkumu v oblasti bezpečnosti).

V Bruselu dne 5. července 2006.

předsedkyně

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Anne-Marie SIGMUND


(1)  KOM(2005) 119 v konečném znění.

(2)  KOM(2005) 439, 440, 441, 442, 443, 444, 445 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. C 65, 17.3.2006, a CESE 583/2006.

(4)  Úř. věst. C 65, 17.3.2006.

(5)  V návrhu Komise je pojem „výzkumná organizace“ definována v článku 2.3, na jiném místě jsou také synonymně používány pojmy „výzkumná instituce“, příp.„výzkumné středisko“.

(6)  Úř. věst. C 110, 30.4.2004.

Úř. věst. C 157, 28.6.2005.

Úř. věst. C 65, 17.3.2006.

(7)  Úř. věst. C 157, 28.6.2005. Zamezování překrývání a duplicity.

(8)  Nad rámec tohoto návrhu Komise by bylo dokonce žádoucí více sjednotit platební postupy všech podpůrných opatření Společenství – včetně programu CIP nebo strukturálních fondů.

(9)  Viz také dvě předešlé poznámky pod čarou.

(10)  Např. odstavec9. 8.4, Úř. věst. C 204, 18.7.2000.

(11)  Viz poznámka pod čarou 6.

(12)  Také pro veřejná zařízení, vysoké a střední školy a výzkumné organizace.

(13)  V této souvislosti Výbor odkazuje na své doporučení znovu zavést v patentovém právu „dobu odkladu“ (grace period), přičemž by však nebylo žádoucí spojovat s vědeckým zveřejněním prioritní nároky. Viz CESE 319/2004 odst. 2.5 a další, Úř. věst. C 110, 30.4.2004.

(14)  Nákladový model AC: zúčtování způsobilých přímých vícenákladů smluvních partnerů včetně paušálu pro nepřímé náklady podle modelu dodatečných nákladů (AC). V šestém rámcovém programu VTR (6. RP) odpovídá paušál 20 % přímých vícenákladů mínus náklady na subdodávky.

(15)  Nákladový model FC: zúčtování způsobilých přímých a nepřímých nákladů smluvních partnerů podle modelu úplných nákladů (Full Cost -FC); se zvláštním případem modelu FCF: zúčtování způsobilých přímých nákladů smluvních partnerů včetně paušálu pro nepřímé náklady podle modelu úplných nákladů s paušálem (Full Cost Flat rate model, FCF). Paušál činí 20 % všech přímých nákladů mínus náklady na subdodávky. Celkové náklady se vypočítají u všech třech nákladových modelů v 6. RP (FC, FCF a AC) jednoduše jako suma přímých nákladů a nepřímých nákladů.

(16)  Možná paušální částka (flat rate) k pokrytí nepřímých nákladů (overhead) v článku 32 by měla být rozhodně stanovena při činnostech VTR na minimálně 20 % způsobilých přímých nákladů mínus subdodávky. Toto nařízení platilo již v šestém rámcovém programu pro zúčtovatele FCF a AC a mělo by být zachováno, aby se vyhovělo kontinuitě a především také různě rozvinutým účetním systémům zúčastněných organizací.

(17)  V Německu jsou to např. tyto výzkumné organizace: Helmholtzova společnost, Fraunhoferova společnost, Leibnizova společnost nebo Max-Planckova společnost. V Nizozemsku např. Nederlandse Organisatie voor Wetenschappelijk Onderzoek (Nizozemská organizace pro vědecký výzkum).

(18)  Výbor poukazuje na to, že v německé verzi návrhu Komise u článků 50-1 a 51-1 jsou chyby v překladu oproti anglické verzi. Toto stanovisko Výboru se vztahuje na správnou anglickou verzi!

(19)  Pozitivní soupis: seznam všech znalostí nebo oblastí, které mají být zpřístupněny. Negativní soupis: seznam všech znalostí nebo oblastí, které NEMAJÍ být zpřístupněny.

(20)  Možný návrh formulace poslední věty článku 50-2 by byl: „However, RTD Performers shall grant access rights to background on a royalty-free basis, unless for justified exceptions otherwise agreed by all participants before their accession to the grant agreement“.

(21)  Např. v Německu také zákonu o vynálezech zaměstnanců.

(22)  Možný návrh by byl: „RTD-Performers shall grant access rights to background needed to use the foreground generated in the indirect action on a royalty-free basis unless otherwise agreed by all participants before their accession to the grant agreement“.

(23)  Např. mikrobiologie, laser, IKT.

(24)  Článek 52-1 by mohl znít např. takto: „In the case of frontier research actions, access rights to foreground for the implementation of the project shall be granted royalty-free. Access rights to foreground for use shall be under fair and reasonable conditions or royalty-free as agreed by all participants before their accession to the grant agreement.“

(25)  Odstavec 3.4, Úř. věst. C 157, 28.6.2005.

(26)  Úř. věst. C 94, 18.4.2002.

(27)  Viz výše: rovné zacházení pro všechny výzkumné instituce, jejichž základní financování pochází z veřejných zdrojů.

(28)  Úř. věst. C 65, 17.3 2006.


Top