18.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/58

1.1

EHSV připomíná, že v dlouhodobém horizontu podporuje harmonizaci daňových předpisů na evropské úrovni. Ta však musí stále ještě čelit mnohým překážkám a za těchto okolností EHSV:

2.1

Po řadě návrhů za posledních několik let Komise předkládá k přezkoumání toto sdělení. Jedná se o nový příspěvek, jehož cílem je otevřít v daňové oblasti, a především v oblasti daně z příjmu právnických osob, nové možnosti pro rozvoj MSP, jejichž význam pro vytváření pracovních míst a bohatství v EU byl mnohokrát potvrzen, zejména v lisabonském akčním plánu.

2.2

Evropský hospodářský a sociální výbor byl od konce 90. let několikrát požádán o stanovisko k návrhům, doporučením a sdělením na toto téma či s příbuznou problematikou. V následujícím výčtu připomíná nedávná vyžádaná stanoviska a stanoviska z vlastní iniciativy, která se zabývají zejména problematikou „evropského podniku“ aplikovanou na MSP a daňovým zjednodušením nutným k rychlému odstranění překážek, kterým musejí tyto podniky čelit.

2.3

EHSV cituje některé pasáže z těchto 8 stanovisek, jež vznikala v průběhu 5 let, aby:

2.4

Zároveň však EHSV lituje, že uplynulo 5 let bez toho, že by se přistoupilo k samotnému vytvoření účinného opatření. Proto důrazně žádá Parlament a Radu, aby se konečně rozhodly odstranit překážky, které již byly přesně identifikovány.

3.1

Přesto, že se EHSV domnívá, že v předstihu vyslovil stanoviska, jež se konvergentním způsobem vyjadřují k podstatě návrhů Komise, přál by si k několika bodům podat doplňující komentář.

3.2

Komise ve svém sdělení připomíná, že zapojeni MSP do vnitřního trhu je zřetelně nižší, než zapojení větších podniků, a to především z daňových důvodů. Zmiňuje, že je vhodné povzbudit přeshraniční rozšiřování MSP a doporučuje zdanění podle předpisů domovského státu. Pokud jde o daňovou problematiku podniků, zejména daň z příjmu právnických osob, Komise navrhuje, aby členské státy a podniky vyzkoušely systém „zdanění podle předpisů domovského státu“ formou zkušebního pilotního systému.

3.3

EHSV již podobnou iniciativu doporučil a v zásadě s ní souhlasil. Přitom by však chtěl poznamenat, že pouze omezený počet MSP plánuje přeshraniční rozšíření, proto se pro experiment tohoto druhu musí počítat s účastí omezeného počtu podniků, které kvůli své lokalizaci či poslání usilují o usazení v zahraničí. Kromě sdíleného zásadového přístupu si EHSV přeje, aby Komise přesněji uvedla:

3.3.1

Vzhledem k tomu, že je celkovým cílem zlepšit růst a zaměstnanost a také usnadnit činnost MSP a s ohledem na omezené rozpočtové prostředky, jež má Evropa k dispozici, EHSV se domnívá, že je třeba se vyhnout povrchnímu přístupu a upřednostnit omezený počet opatření zaměřených na účinnost. Proto je třeba podle dostupných statistických údajů ověřit nejen účinnost navrženého opatření a porovnat ji s jinými opatřeními, která by mohla mít razantnější dopad. EHSV s podivem konstatuje, že kvůli nedostatečným informacím o této otázce nemůže Komise ve své studii dopadu změřit náklady spojené se zavedením doporučovaného opatření.

3.4

Komise ve snaze doložit opodstatněnost svého návrhu vychází z výsledků ankety, kterou uskutečnila ve druhém pololetí roku 2004, kdy se obrátila na MSP a profesní organizace 25 členských států. Komise obdržela odpověď pouze na 194 dotazníků, z nichž 168 pochází od německých podniků (viz dokument v příloze).

3.4.1

EHSV konstatuje, že v rámci EU tato anketa neumožnila shromáždit významný počet odpovědí, protože existuje několik milionů MSP, a z toho dva miliony jen v odvětví stavebnictví. Stejně tak je udiven, že nebyl obeznámen s příspěvky, které dodaly profesní organizace a sociální partneři. Pokud tyto příspěvky nejsou chápány jako důvěrné, EHSV žádá, aby mu byly pro informaci sděleny.

3.4.2

EHSV se domnívá, že vzhledem k tomu, že anketa shromáždila velmi málo použitelných informací, Komise z ní neměla vyvozovat závěry, které by se mohly ukázat nedostatečně podložené.

3.5

EHSV se domnívá, že by Komise měla:

3.5.1

Je rovněž možné, že někteří vedoucí MSP, s pevným úmyslem provozovat činnost v jiných členských státech, nepočítají mezi své hlavní starosti způsob, jakým budou zdaněni, ale raději by našli místní prodejce, investovali do marketingu a rozšířili cenové rozpětí.

3.5.2

Je také možné, že další vedoucí MSP se domnívají, že když se rozhodnou usadit se v jiném státě, budou muset čelit četným administrativním, právním, sociálním, daňovým a jiným problémům natolik složitým, že způsob, jakým bude zdaněna jejich dceřiná společnost je okrajovou a předčasnou otázkou, a raději založí podnik se společnou majetkovou účastí (joint venture) s nějakou místní společností (postup, který je pro evropskou soudržnost příznivý).

3.6

Z následujícího výčtu je zřejmé, že Komise určuje pole působnosti a cíle doporučovaného pilotního opatření.

Tímto způsobem by došlo ke snížení nákladů MSP spojených s existencí více národních systémů v oblasti zdanění právnických osob, což pro MSP většinou znamená využít služeb nákladného specialisty.

3.7

EHSV konstatuje, že tyto navrhované cíle a rozsah působnosti odpovídají tomu, co bylo plánováno dříve. Potvrzuje tedy svůj souhlas a doporučuje, aby byl v případě úspěšného dokončení experimentu urychleně zaveden evropský systém pro dohled nad daňovým dumpingem a případně pro jeho kontrolu, aby podniky například nemohly přemístit firemní sídlo mateřské společnosti do toho státu Unie, který by jim nabídl výhodné podmínky při výpočtu základu daně právnických osob.

3.8

Komise vyzývá členské státy k vyjednání a uzavření bilaterálních dohod stanovujících praktické pokyny k provádění tohoto pilotního opatření, s ohledem na hlavní směry nezávazného charakteru, které navrhla. Komise nabízí své služby k přípravě a doprovázení těchto bilaterálních dohod.

3.9

EHSV si je dobře vědom, do jaké míry jsou činnost a zásahy Komise ohraničeny a vítá, že se Komise omezuje na úlohu navrhovatele a iniciátora. To umožní zainteresovaným MSP vyzkoušet pilotní opatření obsažená v bilaterálních dohodách mezi určitými státy EU. Podle výsledků tohoto experimentu Komise ve vhodný okamžik navrhne rozšířit experiment, sestávající z několika nejúčinnějších opatření.

3.10

EHSV spolu s Komisí potvrzuje, že jednou z velkých překážek pro MSP je existence velkého množství různých vnitrostátních předpisů. Existence četných bilaterálních dohod mezi 25 členskými státy, ze zásady navzájem odlišných, povede MSP k tomu, že z nich využijí pouze omezený počet. To by jim nepřineslo požadovaná zjednodušení.

3.11

Navíc si EHSV klade otázky ohledně praktických důsledků záměru, který Komise vyslovila, tedy nevytvářet pro navrhovaný experiment přesněji ohraničená opatření. Jak je možné v budoucnu, po uzavření četných bilaterálních dohod, dospět v určitém okamžiku k harmonizaci daňových předpisů (což je v dlouhodobém horizontu vhodným cílem), pokud některá kritéria konvergence nejsou stanovena od začátku?

3.12

EHSV rovněž zaznamenal, že nebyla zahájena žádná důkladná studie, která by ověřila, zda v samotné Evropě neexistují mezi státy či regiony, jako například Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Vatikánem, či knížectvími jako např. Monakem, San Marinem, Andorou atd., opatření umožňující zamezit či zredukovat důsledky několikanásobných daňových systémů vnitrostátních, regionálních či místních na podniky (zejména na MSP).