22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 325/7

1.

Přístup do spisu Komise je jednou z procesních záruk, jejímž cílem je uplatňování zásady rovných možností a ochrana práva na obhajobu. Nahlížení do spisu je upraveno v čl. 27 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1), v čl. 15 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 („prováděcí nařízení“) (2), čl. 18 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 („nařízení o spojování podniků“) (3) a čl. 17 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 802/2004 („prováděcí nařízení o spojování podniků“) (4). V souladu s těmito ustanoveními je Komise před přijetím rozhodnutí na základě ustanovení článků 7, 8, 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 2 až 6, a článků 14 a 15 nařízení o spojování podniků povinna umožnit příslušným osobám, podnikům či sdružením podniků uplatnit, dle povahy věci, jejich stanoviska k námitkám, které vůči nim byly vzneseny, a umožnit jim nahlédnout do spisů Komise, aby bylo plně zachováno jejich právo na obhajobu. Toto oznámení upravuje rámec pro výkon práva stanoveného v těchto ustanoveních. Toto oznámení neupravuje možnost poskytnutí dokumentů v rámci jiných řízení. Tímto oznámením není dotčen způsob, jakým soudy Společenství tato ustanovení vykládají. Zásady uvedené v tomto oznámení se rovněž použijí v případech, kdy Komise zajišťuje uplatňování zásad uvedených v článcích 53, 54 a 57 Dohody o EHP (5).

2.

Shora uvedené zvláštní právo je odlišné od obecného práva na přístup k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001 (6), pro nějž jsou stanovena jiná kritéria a výjimky a které sleduje odlišný cíl.

3.

Pojmem přístup do spisu se v tomto oznámení rozumí výhradně přístup umožněný osobám, podnikům či sdružením podniků, jimž Komise určila své námitky. Toto oznámení objasňuje kdo má do spisu přístup za tímto účelem.

4.

Ve shora citovaných nařízeních je stejný pojem anebo pojem přístup k dokumentům používán též ve vztahu ke stěžovatelům a jiným zúčastněným stranám. Takové situace jsou však odlišné od situací osob, jimž bylo prohlášení o námitkách určeno, a tyto související situace jsou pojednány ve zvláštním oddílu tohoto oznámení.

5.

Toto oznámení též vysvětluje, k jakým informacím má být přístup umožněn a kdy, a stanoví postupy pro přístup do spisu..

6.

Okamžikem svého zveřejnění toto oznámení nahrazuje předchozí oznámení Komise o přístupu do spisu z roku 1997 (7). Nová pravidla zohledňují právní předpisy platné od 1. května 2004, tj. výše uvedené nařízení č. 1/2003, nařízení o spojování podniků, prováděcí nařízení a prováděcí nařízení o spojování podniků a rozhodnutí Komise ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v některých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (8). Bere též v potaz judikaturu Soudního dvora Evropských společenství a Soudu první instance Evropských společenství z poslední doby (9) jakož i postupy, které Komise uplatňovala od přijetí oznámení z roku 1997.

7.

Přístup do spisu dle pravidel uvedených v odstavci 1 má umožnit účinný výkon práv na obhajobu proti námitkám vzneseným Komisí. Za tímto účelem v případech podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES a v případech podle nařízení o spojování podniků je přístup do spisu na žádost umožněn podnikům nebo, dle povahy věci, sdružením podniků (10), jimž Komise určila své námitky (11) („strany“).

8.

„Spis Komise“ z vyšetřování případů v oblasti hospodářské soutěže (dále jen „spisy“) se sestává z veškerých dokumentů (12), jež byly získány, vypracovány a/nebo shromážděny Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž během šetření.

9.

Během šetření podle článků 20, 21 a čl. 22 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a článků 12 a 13 nařízení o spojování podniků může Komise shromáždit řadu dokumentů, přičemž u některých z nich může po podrobnějším hodnocení vyjít najevo, že s předmětem daného případu nesouvisejí. Takové dokumenty mohou být vráceny podnikům, od nichž byly získány. Vrácením přestávají být součástí spisu.

10.

Stranám musí být umožněno seznámit se s informacemi obsaženými ve spise Komise, aby na jejich základě mohly účinně vyjádřit své stanovisko k předběžným závěrům, k nimž Komise ve svých námitkách dospěla. Za tímto účelem jim bude umožněn přístup k veškerým dokumentům tvořícím spis Komise, jak je definován v odstavci 8, s výjimkou vnitřních dokumentů, obchodního tajemství jiných podniků či jiných důvěrných informací (13).

11.

Výsledky studie vypracované v souvislosti s příslušným řízením jsou dostupné spolu s mandátem a metodikou studie. Odpovídající opatření mohou však být učiněna k ochraně práv duševního vlastnictví.

12.

Vnitřní dokumenty nemohou mít usvědčující ani osvobozující účinky (14). Nejedná se o součást důkazů, z nichž Komise může vycházet při posouzení věci. Stranám proto nebude umožněn přístup. k vnitřním dokumentům obsaženým ve spise Komise (15) Vzhledem k tomu, že nemají důkazní hodnotu, není vyloučení přístupu k vnitřním dokumentům dotčen řádný výkon práv stran na obhajobu (16).

13.

Oddělení Komise nejsou povinna vypracovávat žádné zápisy z jednání (17) s jakýmikoli osobami či podniky. Pokud se Komise rozhodne vypracovat zápis z takových jednání, představují tyto dokumenty její vlastní výklad vyjádření učiněných na daném jednání a jsou tudíž považovány za vnitřní dokumenty. Pokud však dotčená osoba či podnik zápis schválí, bude po vyloučení jakéhokoli obchodního tajemství a jiných důvěrných informací též zpřístupněn. Tento odsouhlasený zápis je součástí důkazů, o něž se Komise při posuzování věci může opírat. (18)

14.

Pokud jde o studie vypracované v souvislosti s daným řízením korespondence mezi Komisí a její smluvní stranou, která obsahuje hodnocení práce smluvní strany nebo se týká finančních aspektů studie, se považuje za vnitřní dokument, a není proto přístupná.

15.

Zvláštním případem vnitřních dokumentů Komise je korespondence s jinými veřejnými orgány a vnitřní dokumenty obdržené od takových orgánů (z členských států ES („členské státy“) i nečlenských států). Mezi tyto nepřístupné dokumenty náleží:

16.

V určitých výjimečných případech je možný přístup k dokumentům pocházejícím z členských států, Kontrolního úřadu ESVO nebo států ESVO po vynětí všech obchodních tajemství či jiných důvěrných informací. Před zpřístupněním dokumentu bude Komise konzultovat osobu, která dokument poskytla za účelem určení zda dokument obsahuje obchodní tajemství anebo jiné důvěrné informace.

Jedná se o případy, kdy jsou v dokumentech pocházejících z členských států uvedena obvinění vůči stranám, která je Komise povinna přezkoumat, nebo pokud jsou tyto dokumenty součástí důkazního materiálu v šetření obdobně i j dokumenty získané od soukromých stran. Tyto důvody platí, zejména jedná-li se o:

Přístup bude též umožněn k dokumentům pocházejícím z členských států nebo z Kontrolního úřadu ESVO, do té míry v jaké souvisejí s obhajobou stran ve vztahu k výkonu pravomoci Komise. (23).

17.

Spisy Komise mohou též zahrnovat dokumenty obsahující dvě kategorie informací, tj. obchodní tajemství a jiné důvěrné informace, k nimž může být přístup zcela či zčásti vyloučen (24). Je-li to možné, bude umožněn přístup ke znění původních dokumentů, které neobsahují důvěrné informace. Pokud lze důvěrné informace chránit pouze formou shrnutí relevantních informací, bude stranám umožněn přístup k takovému shrnutí. Veškeré ostatní dokumenty jsou přístupné v původní verzi.

18.

Pokud by zveřejnění informací o obchodní činnosti podniku mohlo daný podnik vážně poškodit, představují takové informace obchodní tajemství (25). Informace, jež mohou být kvalifikovány jako obchodní tajemství, zahrnují: technické a/nebo finanční informace týkající se know-how daného podniku, způsoby stanovení nákladů, výrobní tajemství a postupy, informace o zdrojích dodávek, objemu výroby a prodeje a podílech na trhu, seznamy zákazníků a distributorů, marketingové plány, nákladovou a cenovou strukturu a prodejní strategii.

19.

Kategorie „jiné důvěrné informace“ zahrnuje jiné informace než obchodní tajemství, jež mohou být považovány za důvěrné, pokud by jejich zveřejnění vážně poškodilo dotčenou osobu či podnik. V závislosti na zvláštních okolnostech každého případu se toto ustanovení může vztahovat na informace poskytnuté třetími stranami o podnicích, jež jsou schopny vyvinout velmi podstatný hospodářský či obchodní tlak na své soutěžitele nebo obchodní partnery, zákazníky či dodavatele. Soud prvního stupně a Soudní dvůr uznaly, že je možné takovým podnikům oprávněně odmítnout sdělit obsah určitých dopisů obdržených od jejich zákazníků, neboť jejich zveřejněním by mohli být jejich autoři vystaveni riziku odvetných opatření (26). Pojem jiné důvěrné informace tudíž může zahrnovat informace, jejichž prostřednictvím by strany mohly identifikovat stěžovatele či jiné třetí strany, které mají oprávněný zájem na utajení totožnosti.

20.

Do kategorie jiných důvěrných informací spadají též vojenská tajemství.

21.

Informace bude klasifikována jako důvěrná, pokud o to dotčená osoba či podnik požádají, a pokud Komise takové žádosti vyhoví (27).

22.

Žádost o zachování důvěrnosti informací se musí týkat informací spadajících do rámce obchodního tajemství či jiných důvěrných informací vymezených shora uvedenými definicemi. Důvody, proč má být daná informace považována za obchodní tajemství či jinou důvěrnou informaci, musejí být opodstatněné (28). Žádosti o zachování důvěrnosti informací se zásadně vztahují pouze na informace, jež Komise obdržela od dané osoby či podniku, nikoli na informace získané z jakéhokoli jiného zdroje.

23.

Informaci týkající se podniku, jež je však známa i mimo něj (v případě skupiny mimo tuto skupinu) nebo mimo sdružení, jemuž ji dotčený podnik sdělil, nelze obvykle považovat za důvěrnou (29). Informace, jež pozbyla svůj obchodní význam, např. z důvodu uplynutí času, nemůže být nadále považována za důvěrnou. Komise obecně nepovažuje informace o obratu, tržbách a podílu jednotlivých stran na trhu a obdobné informace starší 5 let za informace důvěrné (30).

24.

V řízení podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES nebrání označení informace jako důvěrné jejímu zveřejnění, pokud je nezbytné pro prokázání údajného porušení předpisů („usvědčující dokument“), nebo může být nutné k tomu, aby byla daná strana zproštěna obvinění („zprošťující dokument“). V takovém případě může potřeba zajistit práva stran na obhajobu zpřístupněním spisů Komise v co největším rozsahu převážit zájem na ochranu důvěrných informací o jiných stranách (31). Komise posoudí, zda se takovéto okolnosti vztahují na jednotlivé konkrétní případy. V takovém případě je nutné posoudit veškeré relevantní prvky, včetně:

Obdobná ustanovení platí pro řízení podle nařízení o spojování podniků, pokud Komise považuje zveřejnění informace pro účely řízení za nezbytné (32).

25.

Hodlá-li Komise takovou informaci zveřejnit, musí být dotčené osobě či podniku umožněno předložit znění dokumentů, které obsahuje předmětnou informaci, není důvěrné a má stejnou důkazní hodnotu jako původní dokumenty (33).

26.

Před tím než Komise oznámí prohlášení o námitkách dle ustanovení zmíněných v odstavci 1, nemají strany nárok na přístup do spisu.

27.

Přístup do spisů bude umožněn na žádost, a to obvykle pouze jednou, poté, co Komise oznámí stranám své námitky, aby byla zaručena zásada rovných možností a ochrana práva stran na obhajobu. Obecně tedy platí, že nebude umožněn přístup k odpovědím ostatních stran na námitky Komise.

Straně bude však umožněn přístup k dokumentům obdrženým po oznámení námitek v pozdějším stádiu správního řízení pokud takové dokumenty mohou představovat nový důkaz – ať již usvědčující nebo osvobozující povahy – vztahující se k obvinění týkající se takové strany v prohlášení Komise o námitkách. Tento postup se uplatní zejména pokud Komise zamýšlí opřít se o tyto nové důkazy.

28.

V souladu s čl. 18 odst. 1 a 3 nařízení o spojování podniků a čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení o spojování podniků bude oznamujícím stranám na žádost umožněn přístup do spisů Komise ve všech stádiích řízení po oznámení námitek Komise do zahájení konzultace s poradním výborem. Toto sdělení však neupravuje možnost přístupu k dokumentům před oznámením námitek Komise podnikům dle nařízení o spojování podniků (34).

29.

Následující oddíl se týká situací, kdy Komise může nebo musí umožnit přístup k určitým dokumentům obsaženým ve spise stěžovatelům v antitrustovém řízení a jiným zúčastněným stranám v řízení o spojování podniků. Bez ohledu na znění příslušných ustanovení prováděcích nařízení o antitrustovém řízení a o spojování podniků (35) jsou tyto dvě situace odlišné – co do rozsahu, lhůt a práv – od přístupu do spisu definovaného v předchozím oddílu tohoto oznámení.

30.

Soud prvního stupně rozhodl (36), že stěžovatelé nemají stejná práva a záruky jako strany, proti nimž je vedeno vyšetřování. Stěžovatelé proto nemohou uplatňovat právo na přístup do spisu zaručené stranám.

31.

Stěžovatel, jenž byl podle čl. 7 odst. 1 prováděcího nařízení informován, že Komise hodlá jeho stížnost zamítnout (37), však může požádat o přístup k dokumentům, na jejichž základě Komise provedla předběžné posouzení případu (38). Stěžovateli bude umožněn přístup k takovým dokumentům jednou, a to po vyhotovení dopisu, v němž Komise informuje stěžovatele o zamýšleném zamítnutí jeho stížnosti.

32.

Stěžovatelé nemají právo na přístup k obchodnímu tajemství ani jiným důvěrným informacím, jež Komise získala během šetření (39).

33.

V souladu s čl. 17, odst. 2 prováděcího nařízení o spojování podniků musí být též na žádost umožněn přístup do spisu v řízení o spojování podniků jiným zúčastněným stranám, které byly o námitkách informovány, a to v míře nezbytné pro účely přípravy jejich připomínek.

34.

Tyto jiné zúčastněné strany jsou strany navrhovaného spojení, které nejsou oznamujícími stranami, například prodávající a podnik, který je předmětem spojení (40).

35.

Jakákoli osoba, jež sděluje informace či předkládá připomínky v jakékoli ze situací uvedených v tomto dokumentu nebo následně poskytuje Komisi další informace ve stejném řízení, je povinna zřetelně s uvedením důvodů označit veškeré materiály, jež považuje za důvěrné, a poskytnout ve lhůtě stanovené Komisí zvláštní znění dokumentů, jež není důvěrné,: (41)

36.

Komise může navíc vyzvat podniky (49) ve všech případech, kdy předkládají či předložily dokumenty, aby označily dokumenty či jejich části, jež podle jejich názoru obsahují jejich obchodní tajemství či jiné důvěrné informace, a označily podniky, ve vztahu k nimž mají být takové dokumenty považovány za důvěrné (50).

37.

Pro účely rychlého projednání žádostí o zachování důvěrnosti informací, jež jsou popsány v odstavci 36 výše, může Komise stanovit lhůtu, v níž jsou podniky povinny: i) odůvodnit svou žádost o zachování důvěrnosti informací ve vztahu ke každému jednotlivému dokumentu či jeho části; ii) předložit zvláštní znění daného dokumentu, z něhož jsou odstraněny části obsahující důvěrné informace (51). V antitrustovém řízení jsou podniky též povinny předložit ve stanovené lhůtě stručný popis každé odstraněné informace (52).

38.

Znění dokumentů, která neobsahují důvěrné informace, a popis odstraněných informací musejí být vypracovány tak, aby každá strana, jež má do spisu přístup, byla schopna určit, zda může být odstraněná informace relevantní pro její obhajobu a zda může být dostatečným důvodem pro předložení žádosti Komisi o umožnění přístupu k informaci, která je označena za důvěrnou.

39.

Pokud podniky v antitrustovém řízení nesplní své povinnosti stanovené v odstavcích 35 až 37 výše, může Komise předpokládat, že příslušné dokumenty či prohlášení důvěrné informace neobsahují (53). Komise může následně předpokládat, že podnik nemá proti zveřejnění předložených dokumentů či prohlášení v celém rozsahu námitky.

40.

Pokud v antitrustovém řízení i v řízení podle nařízení o spojování podniků dotčená osoba či podnik splní podmínky stanovené v odstavcích 35 až 37 výše, a to v rozsahu, v němž jsou použitelné, Komise buď:

41.

Komise je oprávněna později zcela či z části změnit svůj předběžný souhlas k žádosti o zachování důvěrnosti informací.

42.

Nesouhlasí-li Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž se žádostí o zachování důvěrnosti informací od samého počátku nebo domnívá-li se, že je třeba předběžný souhlas s takovou žádostí změnit, a rozhodne se proto předmětnou informaci zveřejnit, umožní dotčené osobě či podniku vyjádřit stanovisko. V takových případech oznámí Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž písemně dotčené osobě či podniku, že hodlá předmětnou informaci zveřejnit, uvede důvody takového rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může dotčená osoba či podnik vyjádřit své stanovisko. Pokud po předložení takového stanoviska Komise nadále nesouhlasí s žádostí o zachování důvěrnosti informací, projedná tuto záležitost úředník pro slyšení podle platného mandátu Komise pro úředníky pro slyšení (54).

43.

Hrozí-li, že podnik, který je schopen vyvinout velmi podstatný hospodářský či obchodní tlak na své soutěžitele nebo na své obchodní partnery, zákazníky či dodavatele, proti nim přijme odvetná opatření v důsledku jejich spolupráce při šetření vedeném Komisí (55), utají Komise totožnost autorů tím, že umožní přístup ke znění původních dokumentů, které neobsahuje důvěrné informace, nebo k souhrnu příslušných odpovědí (56). Žádosti o utajení totožnosti za takových okolností a žádosti o utajení totožnosti podle bodu 81 oznámení Komise o vyřizování stížností (57) budou projednány v souladu s odstavci 40 až 42 výše.

44.

Komise může určit, že přístup do spisu bude zajištěn jedním z níže uvedených způsobů, přičemž se náležitě zohlednění technické možnosti stran:

Komise může zvolit jakoukoli kombinaci uvedených způsobů.

45.

Za účelem důvodu usnadnění přístupu do spisu obdrží strany seznam dokumentů tvořících obsah spisu Komise, jak je definován v odstavci 8 výše.

46.

Přístup je zaručen k důkazům obsaženým ve spise Komise v jejich původní verzi: Komise není povinna zajišťovat překlad dokumentů ve spise (58).

47.

Pokud strana poté, co jí byl umožněn přístup do spisu, usoudí, že pro svou obhajobu potřebuje znát určité nepřístupné informace, může v této věci předložit odůvodněnou žádost Komisi. Pokud dotčené straně nevyhoví odbory Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž a pokud s tímto názorem dotčená strana nesouhlasí věc bude rozhodnuta úředníkem pro slyšení v souladu s platným mandátem úředníků pro slyšení (59).

48.

Přístup do spisu podle tohoto oznámení je umožněn za podmínky, že takto získané informace budou využity výhradně pro účely soudního či správního řízení pro uplatnění příslušných pravidel Společenství týkajících se hospodářské soutěže v souvisejících správních řízeních (60). Pokud by se na použití takové informace k jinému účelu kdykoliv podílel externí právní poradce, může Komise takový incident oznámit advokátní komoře, které je takový poradce členem, aby přijala příslušná disciplinární opatření.

49.

S výjimkou odstavců 45 a 47 se oddíl C vztahuje jak na umožnění přístupu k dokumentům stěžovatelům (v antitrustovém řízení), tak jiným zúčastněným stranám (v řízení o spojování podniků).