—

poskytovat dynamiku činnostem na úrovni EU v oblasti mládeže, případně posílit jejich význam;

—

zajistit, aby si činitelé v dalších oblastech politiky EU (například v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních věcí nebo zdraví) byli vědomi konkrétních problémů, kterým mladí lidé čelí;

—

přispívat k obecnějším prioritám EU v oblasti hospodářské a sociální politiky, zejména k procesu strategie Evropa 2020 a jeho prováděcím mechanismům;

—

vytvářet politiku mládeže podloženou znalostmi a fakty;

—

zachovat si podobu flexibilního rámce, který je v případě potřeby schopen reagovat na vývoj situace;

—

prosazovat kooperativní a jednotný přístup členských států a Komise, pokud jde o generování přidané hodnoty v rámci prioritních témat uvedených níže v bodu 6;

—

začlenit ve vhodných případech stávající neformální struktury do struktur vytvořených podle tohoto pracovního plánu;

—

plně využívat postupů konzultace stanovených v rámci strukturovaného dialogu s cílem zajistit, že pracovní plán bude řešit otázky, které jsou pro mladé lidi relevantní;

—

rozvoj práce s mládeží a neformálního a informálního učení a jeho přispění k řešení dopadů krize na mladé lidi;

—

posílená meziodvětvová spolupráce v rámci strategií EU;

—

posilování postavení, se zvláštním zaměřením na přístup k právům, samostatnost, účast a aktivní občanství v EU i mimo ni.

—

je třeba posílit začleňování problematiky mládeže a meziodvětvovou spolupráci v rámci Rady s cílem zaručit, že při utváření politik budou zohledňovány podmínky a potřeby mladých lidí;

—

tento pracovní plán bude podporován prostřednictvím pracovních metod dohodnutých podle obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže, jakož i omezeným počtem neformálních skupin odborníků a flexibilním rámcem činností vzájemného učení;

—

od odborných skupin se bude požadovat, aby svou činnost zaměřily na prioritní témata uvedená v části II bodu 6 a na opatření a lhůty uvedené v příloze I. Činnosti uvedené v příloze I mohou být revidovány Radou a zástupci vlád členských států zasedajících v Radě s ohledem na to, jakých bylo na úrovni EU dosaženo výsledků a k jakému politickému vývoji na této úrovni došlo;

—

zásady týkající se členství v odborných skupinách a jejich fungování jsou uvedeny v příloze II;

—

pokud jde o právo mladých lidí podílet se na vývoji politik, které se jich týkají, strukturovaný dialog bude prostředkem, pomocí něhož se mladí lidé budou moci zapojit do společných úvah týkajících se prioritních témat tohoto pracovního plánu;

—

strategické otázky, jež vyplynou z tohoto pracovního plánu, jakož i obecnější otázky týkající se politiky EU v oblasti mládeže budou posouzeny na neformálních zasedáních generálních ředitelů pro problematiku mladých lidí;

—

ve druhé polovině roku 2015 Rada provádění tohoto pracovního plánu podrobí hodnocení, a to na základě hodnocení jeho provádění, které bude předloženo v kontextu obecného přehledu odvětví mládeže, obsaženého ve zprávě o mládeži v EU, již vypracuje Komise nejpozději v červenci 2015;

—

systémy kvality práce s mládeží v členských státech EU a úloha společných ukazatelů či rámců;

—

vymezení konkrétního přínosu práce s mládeží a neformálního a informálního učení, pokud jde o řešení výzev, kterým mladí lidé čelí, zejména přechodu ze vzdělávání do zaměstnání;

—

činnosti vzájemného učení mezi členskými státy a Komisí zaměřené na identifikaci osvědčených postupů a doporučení pro utváření meziodvětvové politiky mládeže na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států;

—

spolupracovaly za podpory Komise a s použitím pracovních metod obnoveného rámce uvedených v tomto usnesení;

—

v návaznosti na závěry Rady o maximálním využití potenciálu politiky v oblasti mládeže při dosahování cílů strategie Evropa 2020 nadále podporovaly aktivní začleňování otázek mládeže do vnitrostátní tvorby politik vztahujících se ke strategii Evropa 2020 a evropskému semestru;

—

při dodržení zásady subsidiarity zvážily možnost zohlednění obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže (2010–2018) a tohoto pracovního plánu při vývoji politiky na vnitrostátní a regionální úrovni;

—

informovaly mladé lidi a případně organizace mládeže o pokroku dosaženém v provádění pracovního plánu EU s cílem zajistit relevantnost a viditelnost daných činností;

—

při vypracovávání svého programu v rámci týmového předsednictví zohlednila prioritní témata tohoto pracovního plánu EU;

—

na konci 18mesíčního období, na něž se toto usnesení vztahuje, a na základě hodnocení uvedeného ve zprávě o mládeži v EU, vypracované Komisí na základě dobrovolných příspěvků členských států, zvážila, zda navrhnou nový pracovní plán pro další období;

—

navrhla generálním ředitelům pro mládež, aby v průběhu svého obvyklého neformálního zasedání projednali a využili výsledky získané v rámci pracovního plánu, aby případně uspořádali mimořádná společná meziodvětvová zasedání generálních ředitelů a aby výsledky důkladně šířili;

—

při provádění tohoto pracovního plánu, zejména opatření uvedených v příloze podporovala členské státy a spolupracovala s nimi;

—

informovala členské státy o probíhajících nebo plánovaných iniciativách politiky EU v oblasti mládeže a v dalších příslušných oblastech politik majících dopad na mládež, jakož i o příslušném vývoji v Komisi;

—

posoudila způsoby, jak umožnit co nejširší účast členských států na zasedáních odborných skupin;

—

na základě dobrovolných příspěvků členských států do července roku 2015 zahrnula do návrhu zprávy o mládeži v EU hodnocení provádění a relevantnosti pracovního plánu. Tato zpráva poslouží během druhé poloviny roku 2015 jako podklad pro vypracování jakéhokoli nadcházejícího pracovního plánu Rady;

—

usilovala o zajištění soudržnosti tohoto pracovního plánu a pracovního plánu dohody o partnerství s Radou Evropy v oblasti mládeže;

—

navrhla flexibilní rámec pro činnosti vzájemného učení mezi členskými státy;

—

v souladu s přílohami I a II tohoto usnesení nadále úzce spolupracovaly na úrovni odborníků;

—

vybízely další odvětví, aby problematiku mladých lidí zohledňovala při vytváření, provádění a hodnocení politik a opatření v dalších oblastech politik, se zvláštním důrazem na zajištění jejího včasného a účinného začlenění do procesu vytváření politik;

—

podpořily lepší oceňování přínosu politiky mládeže, pokud jde o celkové cíle strategie Evropa 2020, vzhledem k vysokému potenciálu této sociální skupiny přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a k vytváření nových pracovních míst a s přihlédnutím k jejím pozitivním účinkům na zaměstnanost, sociální začleňování, vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i na zdraví a dobré životní podmínky.