Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32024R1623

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1623 ze dne 31. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní prahy (Text s významem pro EHP)

PE/80/2023/INIT

Úř. věst. L, 2024/1623, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1623/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1623/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1623

19.6.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1623

ze dne 31. května 2024,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní prahy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V reakci na celosvětovou finanční krizi v letech 2008–2009 zahájila Unie rozsáhlou reformu obezřetnostního rámce pro instituce, jak je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4), s cílem zvýšit odolnost bankovního sektoru Unie. Jedním z hlavních prvků reformy bylo provedení mezinárodních standardů dohodnutých Basilejským výborem pro bankovní dohled v roce 2010, konkrétně tzv. „reformy Basel III“ a z ní vyplývajících standardů Basel III. Díky této reformě byla pozice bankovního sektoru v Unii na počátku krize způsobené onemocněním COVID-19 odolná. Ačkoli je však celková úroveň kapitálu v institucích v Unii nyní obecně uspokojivá, některé problémy zjištěné v důsledku celosvětové finanční krize je třeba ještě vyřešit.

(2)

Aby bylo možné tyto problémy řešit, poskytnout právní jistotu a dát mezinárodním partnerům v rámci skupiny G20 najevo odhodlání Unie, je nanejvýš důležité důsledně provést v právu Unie zbývající prvky reformy Basel III dohodnuté v roce 2017 (dále jen „konečný rámec Basel III“). Zároveň by se při jejich provádění mělo zabránit výraznému nárůstu celkových kapitálových požadavků kladených na bankovní systém v Unii jako celek a měla by se zohlednit specifika hospodářství Unie. Pokud to je možné, mělo by se u změn prováděných v souladu s mezinárodními standardy uplatnit přechodné období. Provedení by mělo pomoci zabránit znevýhodnění institucí v Unii v hospodářské soutěži, zejména v oblasti obchodních činností, kde tyto instituce přímo konkurují svým mezinárodním protějškům. Kromě toho Unie provedením konečného rámce Basel III dokončí desetiletý reformní proces. V této souvislosti by Unie měla provést celkové posouzení svého bankovního systému s přihlédnutím ke všem relevantním aspektům. Komise by měla být pověřena provedením uceleného přezkumu rámce pro obezřetnostní požadavky a požadavky v oblasti dohledu. Tento přezkum by měl zohlednit jednotlivé typy korporátních forem, struktur a modelů podnikání v celé Unii. Tento přezkum by měl rovněž zohlednit provádění minimálního výstupního prahu jako součásti obezřetnostních pravidel týkajících se kapitálu a likvidity, jakož i úroveň jeho uplatňování. Přezkum by měl posoudit, zda minimální výstupní práh a úroveň jeho uplatňování zajišťují odpovídající úroveň ochrany vkladatelů a ochranu finanční stability v Unii, a to s přihlédnutím jak k vývoji v celé Unii, tak k vývoji bankovní unie ve všech jejích dimenzích. V tomto ohledu Komise řádně zváží odpovídající prohlášení a závěry Evropského parlamentu a Evropské rady o bankovní unii.

(3)

Dne 27. června 2023 se Komise zavázala provést ucelené, spravedlivé a vyvážené posouzení stavu bankovního systému a použitelných regulačních a dohledových rámců na jednotném trhu. Přitom zohlední dopad změn zavedených do nařízení (EU) č. 575/2013 prostřednictvím tohoto nařízení, jakož i stav bankovní unie ve všech jejích dimenzích. Komise mezi otázkami, které budou předmětem analýzy, posoudí provádění minimálního výstupního prahu, včetně úrovně jeho uplatňování. Toto posouzení Komise provede na základě informací Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (EBA) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5) a Evropské centrální banky a jednotného mechanismu dohledu a povede konzultace se zúčastněnými stranami, aby zajistila náležité zohlednění jednotlivých perspektiv. Komise na základě této zprávy případně předloží legislativní návrh.

(4)

Nařízení (EU) č. 575/2013 umožňuje institucím vypočítávat své kapitálové požadavky buď pomocí standardizovaných přístupů, nebo pomocí přístupů založených na interních modelech. Standardizované přístupy vyžadují, aby instituce vypočítaly kapitálové požadavky pomocí pevných parametrů, které jsou založeny na relativně konzervativních předpokladech a stanoveny v nařízení (EU) č. 575/2013. Přístupy založené na interních modelech, které musí schválit příslušné orgány, umožňují institucím, aby samy odhadovaly všechny parametry potřebné k výpočtu kapitálových požadavků nebo jejich většinu. Basilejský výbor pro bankovní dohled se v prosinci roku 2017 rozhodl zavést minimální souhrnný výstupní práh. Toto rozhodnutí bylo založeno na analýze provedené v návaznosti na celosvětovou finanční krizi v letech 2008–2009, při níž vyšlo najevo, že interní modely mají sklon podceňovat rizika, jimž jsou instituce vystaveny, zejména u některých druhů expozic a rizik, a tudíž obvykle vedou k výpočtu nedostatečných kapitálových požadavků. Ve srovnání s kapitálovými požadavky vypočítanými pomocí standardizovaných přístupů vedou interní modely v průměru k výpočtu nižších kapitálových požadavků u stejných expozic.

(5)

Minimální výstupní práh představuje jedno z klíčových opatření reformy Basel III. Jeho cílem je omezit nežádoucí rozdíly v kapitálových požadavcích vypočítaných pomocí interních modelů a nadměrné snížení kapitálu, k němuž může dojít u instituce používající interní modely, v porovnání s institucí, která používá standardizované přístupy. Stanovením dolního limitu pro kapitálové požadavky vypočítané pomocí interních modelů používaných institucemi na 72,5 % kapitálových požadavků, které by se uplatnily, kdyby tyto instituce používaly standardizované přístupy, se prostřednictvím minimálního výstupního prahu omezuje riziko nadměrného snížení kapitálu. Za tímto účelem by instituce, které používají interní modely, měly vypočítávat dva soubory celkových kapitálových požadavků, přičemž každý soubor zahrnuje veškeré kapitálové požadavky bez dvojího započtení. Důsledné zavedení minimálního výstupního prahu by zvýšilo porovnatelnost kapitálových poměrů jednotlivých institucí, obnovilo důvěryhodnost interních modelů a zajistilo rovné podmínky mezi institucemi, které při výpočtu svých kapitálových požadavků používají odlišné přístupy.

(6)

Aby se zajistilo, že kapitál bude v případě potřeby vhodně rozložen a k dispozici na ochranu úspor, měl by se minimální výstupní práh uplatňovat na všech úrovních konsolidace, ledaže se některý členský stát domnívá, že tohoto cíle lze účinně dosáhnout jinými způsoby, zejména s ohledem na skupiny, jako jsou kooperativní skupiny s ústředním subjektem a institucemi přidruženými k ústřednímu subjektu nacházejícími se v tomto členském státě. V takových případech by členský stát měl mít možnost rozhodnout se neuplatňovat minimální výstupní práh na individuálním nebo subkonsolidovaném základě na instituce v tomto členském státě za předpokladu, že na nejvyšší úrovni konsolidace v tomto členském státě mateřská instituce těchto institucí v tomto členském státě splňuje minimální výstupní práh na základě své konsolidované situace.

(7)

Basilejský výbor pro bankovní dohled zjistil, že stávající standardizovaný přístup k úvěrovému riziku (dále jen „přístup SA-CR“) není v řadě oblastí vůči rizikům dostatečně citlivý, což vede k tomu, že úvěrové riziko, a tudíž i kapitálové požadavky bývají stanoveny nepřesně či nepřiměřeně – buď jako příliš vysoké, nebo jako příliš nízké . Ustanovení týkající se přístupu SA-CR by proto měla být revidována, aby se citlivost tohoto přístupu vůči rizikům ve vztahu k některým klíčovým aspektům zvýšila.

(8)

U expozic vůči jiným institucím s ratingem by některé rizikové váhy měly být upraveny v souladu se standardy Basel III. Zacházení týkající se rizikových vah u expozic bez ratingu vůči institucím by navíc mělo být rozlišenější a mělo by být odděleno od rizikové váhy vztahující se k ústřední vládě členského státu, v němž je instituce, která si vypůjčuje, usazena, jelikož implicitní státní podpora těchto institucí by se již neměla předpokládat.

(9)

U podřízených a obezřetnostně přizpůsobených dluhových expozic, jakož i akciových expozic je nutné rozlišenější a přísnější zacházení s rizikovými vahami, aby se zohlednilo vyšší riziko ztráty u podřízených dluhových expozic a akciových expozic v porovnání s dluhovými expozicemi a zabránilo regulatorní arbitráži mezi investičním a obchodním portfoliem. Instituce v Unii mají dlouhodobé strategické kapitálové investice ve finančních i nefinančních podnicích. Jelikož se standardní riziková váha pro akciové expozice během pětiletého přechodného období navyšuje, měl by se u stávajících strategických kapitálových investic do podniků a některých pojišťoven, které jsou danou institucí kontrolovány nebo pod jejím významným vlivem, zachovat dosavadní stav, aby se zabránilo rušivým účinkům a udržela se úloha institucí v Unii jako dlouhodobých strategických kapitálových investorů. U kapitálových investic v jiných institucích v rámci stejné skupiny nebo v jiných institucích, na něž se vztahuje stejný institucionální systém ochrany, by vzhledem k obezřetnostním zárukám a dozoru ze strany orgánů dohledu podporujícím integraci finančního sektoru měl být zachován stávající režim. V zájmu posílení soukromých i veřejných iniciativ zaměřených na poskytování dlouhodobého kapitálu nekótovaným společnostem v Unii by navíc investice uskutečněné přímo či nepřímo, například prostřednictvím podniků rizikového kapitálu, neměly být považovány za spekulativní, pokud je vyšší vedení při jejich uskutečnění pevně rozhodnuto je držet po dobu nejméně tří let.

(10)

Standardy Basel III stanoví za účelem stimulace určitých hospodářských odvětví diskreční pravomoc příslušných orgánů při provádění jejich úkolů v oblasti dohledu, na jejímž základě mohou instituce v určitých mezích uplatňovat preferenční zacházení s kapitálovými investicemi nabytými v souladu s legislativními programy, v jejichž rámci jsou na danou investici poskytovány značné dotace a které jsou spojeny se státním dohledem a omezeními týkajícími se kapitálových investic. Zavedení této diskreční pravomoci v právu Unie by mělo rovněž pomoci podpořit dlouhodobé kapitálové investice.

(11)

Úvěry podnikům v Unii poskytují převážně instituce, které k výpočtu svých kapitálových požadavků používají přístup k úvěrovému riziku založený na interním ratingu (dále jen „přístup IRB“). Při zavedení minimálního výstupního prahu budou tyto instituce muset rovněž používat přístup SA-CR, který se při určování úvěrové kvality podnikového dlužníka opírá o úvěrová hodnocení poskytnutá určenými externími ratingovými agenturami (ECAI). Přiřazování externích ratingů k rizikovým vahám, které se použijí na podniky s ratingem, by k dosažení souladu s mezinárodními standardy v této oblasti mělo být rozlišenější.

(12)

Většina podniků v Unii však o externí rating neusiluje . Aby se zabránilo rušivému dopadu na poskytování bankovních úvěrů podnikům bez ratingu a poskytl se dostatek času na zavedení veřejných nebo soukromých iniciativ zaměřených na rozšíření pokrytí externími ratingy, je nezbytné stanovit přechodné období . Během tohoto přechodného období by instituce používající přístup IRB měly mít možnost uplatňovat při výpočtu svého minimálního výstupního prahu příznivé zacházení u expozic investičního stupně vůči podnikům bez ratingu, přičemž by měly být zavedeny iniciativy na podporu širokého využívání ratingů. Jakékoli prodloužení přechodného období by mělo být zdůvodněno a omezeno na nejvýše čtyři roky.

(13)

Po uplynutí přechodného období by instituce měly být schopny se při výpočtu kapitálových požadavků u významné části svých expozic vůči podnikům odvolávat na ratingy vypracované určenými externími ratingovými agenturami. EBA, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7) (společně „evropské orgány dohledu“) by měly monitorovat používání uvedeného přechodného ustanovení a měly by přihlížet k relevantnímu vývoji a trendům na trhu externích ratingových agentur a překážky bránící dostupnosti úvěrových hodnocení od určených externích ratingových agentur, zejména pro podniky, a o možných opatřeních k jejich řešení. Přechodné období by mělo být využito k výraznému rozšíření dostupnosti ratingů pro podniky v Unii. Za tímto účelem by měla být vypracována ratingová řešení nad rámec stávajícího ratingového rámce s cílem motivovat zejména větší podniky v Unii k tomu, aby získaly externí rating. Kromě pozitivních externalit spojených s postupem získávání ratingu podpoří širší pokrytí ratingy mimo jiné unii kapitálových trhů. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zvážit požadavky související s externími úvěrovými hodnoceními nebo vytvoření dalších institucí, které by tato hodnocení poskytovaly, což by mohlo obnášet významné úsilí při provádění. Členské státy by měly v úzké spolupráci se svými centrálními bankami posoudit, zda by pro zvýšení pokrytí externími ratingy mohlo být žádoucí, aby požádaly o uznání své centrální banky za externí ratingovou agenturu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (8) a aby centrální banka poskytovala ratingy podniků pro účely nařízení (EU) č. 575/2013.

(14)

Pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi a expozice zajištěné obchodními nemovitostmi vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled přístupy citlivější vůči příslušným rizikům, aby lépe odrážely různé modely financování a různé fáze výstavby.

(15)

Celosvětová finanční krize v letech 2008–2009 odhalila řadu nedostatků stávajícího zacházení s expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi a expozicemi zajištěnými obchodními nemovitostmi v rámci standardizovaného přístupu. Standardy Basel III se zabývají řešením těchto nedostatků. Rozlišují mezi expozicemi, u nichž splácení významně závisí na peněžních tocích generovaných danou nemovitostí, a expozicemi, u nichž tomu tak není. Na prvně uvedené expozice by se mělo vztahovat zvláštní zacházení s rizikovými vahami, aby se přesněji zohlednilo riziko spojené s těmito expozicemi, ale také aby se zlepšila soudržnost se zacházením s nemovitostmi vytvářejícími příjem v rámci přístupu IRB .

(16)

U expozic zajištěných obytnými nemovitostmi a expozic zajištěných obchodními nemovitostmi by měl být zachován přístup spočívající v rozdělení úvěru , jelikož je citlivý vůči typu dlužníka a odráží účinky, které snížení rizika vyplývající ze zajištění nemovitostí má v příslušných rizikových vahách, a to i v případě expozic, jež mají vysoké hodnoty poměru výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Nicméně přístup spočívající v rozdělení úvěru by měl být upraven v souladu se standardy Basel III, neboť bylo zjištěno, že je ve vztahu k určitým hypotékám s velmi nízkými hodnotami poměru výše úvěru k hodnotě nemovitosti příliš konzervativní.

(17)

Je nutné stanovit zvláštní přechodné ustanovení, aby se zajistilo, že se dopad zavedení minimálního výstupního prahu na poskytování hypotečních úvěrů na obytné nemovitosti spojené s nízkým rizikem ze strany institucí, které používají přístup IRB, rozloží do dostatečně dlouhého období, a tím se zabránilo narušení poskytování tohoto druhu úvěrů, které by mohlo být způsobeno náhlým nárůstem kapitálových požadavků. Po dobu trvání přechodného období by instituce používající přístup založený na interním ratingu měly mít možnost použít při výpočtu minimálního výstupního prahu nižší rizikovou váhu na tu část svých expozic , které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi, podle přístupu SA-CR. Aby se zajistilo, že přechodné ustanovení bude možné uplatnit jen na expozice týkající se hypoték spojených s nízkým rizikem, měla by být stanovena vhodná kritéria způsobilosti založená na zavedených pojmech používaných v rámci přístupu SA-CR. Splnění těchto kritérii by měly ověřit příslušné orgány. Jelikož se trhy s obytnými nemovitostmi mohou v různých členských státech lišit, mělo by být rozhodnutí o případném uplatnění přechodného ustanovení ponecháno na jednotlivých členských státech. Využívání přechodného ustanovení by měl sledovat orgán EBA. Jakékoli prodloužení přechodného období by mělo být zdůvodněno a omezeno na nejvýše čtyři roky.

(18)

Z důvodu nedostatečné jasnosti a citlivosti stávajícího zacházení se spekulativním financováním nemovitostí vůči rizikům jsou kapitálové požadavky vztahující se k těmto expozicím často považovány za příliš vysoké nebo příliš nízké. Toto zacházení by proto mělo být nahrazeno zvláštním zacházením s expozicemi z pořízení pozemku, přípravy a výstavby, které zahrnují úvěry poskytované společnostem nebo jednotkám pro speciální účel financujícím jakékoli pořízení pozemku pro účely přípravy a výstavby nebo přípravu a výstavbu jakékoli obytné nebo obchodní nemovitosti.

(19)

Je důležité zmírnit dopad cyklických účinků na ocenění nemovitosti zajišťující úvěr a udržovat kapitálové požadavky vztahující se k hypotékám na stabilnější úrovni. V případě přecenění nad hodnotu v době poskytnutí úvěru, jsou-li k dispozici dostatečné údaje, by proto hodnota nemovitosti uznaná pro obezřetnostní účely neměla překročit průměrnou hodnotu srovnatelné nemovitosti stanovenou za dostatečně dlouhé období sledování, pokud se úpravami dané nemovitosti její hodnota jednoznačně nezvýší. Aby se zabránilo nezamýšleným důsledkům pro fungování trhů s krytými dluhopisy, měly by mít příslušné orgány možnost institucím povolit, aby nemovitosti pravidelně přeceňovaly, aniž by se uplatnila tato omezení týkající se zvyšování hodnoty. Úpravy snižující energetickou náročnost budov a bytových jednotek nebo zlepšující jejich odolnost, ochranu a přizpůsobování se fyzickým rizikům by mohly být považovány za úpravy zvyšující hodnotu nemovitosti.

(20)

Specializované úvěry jsou poskytovány jednotkám pro speciální účel, které obvykle slouží jako subjekty, které si vypůjčují finanční prostředky, a u nichž je hlavním zdrojem splácení finančních prostředků, které si opatřily, návratnost dané investice. Smluvní ujednání specializovaných úvěrových modelů poskytují věřiteli značnou míru kontroly nad aktivy, která jsou předmětem financování, přičemž hlavním zdrojem splácení závazku je příjem plynoucí z těchto aktiv. V zájmu přesnějšího zohlednění souvisejícího rizika by se proto na tuto formu úvěrů měly vztahovat zvláštní kapitálové požadavky k úvěrovému riziku. V souladu se standardy Basel III týkajícími se přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím by měla být v rámci přístupu SA-CR zavedena zvláštní kategorie specializovaných úvěrových expozic, čímž se posílí soulad s již existujícím zvláštním zacházením se specializovanými úvěrovými expozicemi v rámci přístupu IRB. Mělo by být zavedeno zvláštní zacházení se specializovanými úvěrovými expozicemi, přičemž by se mělo rozlišovat mezi „projektovým financováním“, „objektovým financováním“ a „komoditním financováním“, aby byla lépe zohledněna rizika vlastní těmto podkategoriím kategorie specializovaných úvěrových expozic.

(21)

Ačkoli je nové zacházení v rámci standardizovaného přístupu se specializovanými úvěrovými expozicemi bez ratingu stanovené ve standardech Basel III rozlišenější než stávající standardizované zacházení s expozicemi vůči podnikům , není dostatečně citlivé vůči rizikům, aby dokázalo odrážet účinky komplexních bezpečnostních opatření a záruk, které jsou s těmito expozicemi v Unii obvykle spojeny a které věřitelům umožňují kontrolovat budoucí peněžní toky, které mají plynout po celou dobu trvání projektu nebo životnosti aktiva. Jelikož v Unii není u všech specializovaných úvěrových expozic k dispozici externí rating, mohlo by toto nové zacházení rovněž podnítit instituce k tomu, aby určité projekty přestaly financovat nebo aby podstoupily vyšší rizika u expozic s odlišnými rizikovými profily, na něž se jinak vztahuje podobné zacházení. Vzhledem k tomu, že specializované úvěrové expozice jsou většinou financovány institucemi, které používají přístup IRB a pro tyto expozice zavedly interní modely, obzvláště významný dopad by se mohl projevit u expozic v oblasti „objektového financování“, u nichž by mohlo hrozit ukončení činnosti, zejména v souvislosti s uplatňováním minimálního výstupního prahu. Aby se zabránilo nezamýšleným důsledkům nedostatečné citlivosti zacházení stanoveného ve standardech Basel III vůči rizikům u expozic v oblasti objektového financování, u nichž není k dispozici rating, mělo by být u uvedených expozic možné přechodně použít nižší rizikovou váhu, pokud splní určitý soubor kritérií způsobilých snížit jejich rizikový profil natolik, že odpovídá „vysoce kvalitním“ standardům slučitelným s obezřetným a konzervativním řízením finančních rizik. Toto přechodné ustanovení by mělo být posouzeno ve zprávě vypracované orgánem EBA.

(22)

Klasifikace retailových expozic podle přístupu SA-CR a přístupu IRB by měla být dále vzájemně sladěna, aby se zajistilo jednotné uplatňování odpovídajících rizikových vah na stejný soubor expozic. V souladu se standardy Basel III by měla být stanovena pravidla pro rozdílné zacházení s revolvingovými retailovými expozicemi splňujícími určitý soubor podmínek týkajících se splacení nebo použití, které jsou způsobilé snížit jejich rizikový profil. Tyto expozice by měly být definovány jako transaktorské expozice. Expozicím vůči jedné nebo více fyzickým osobám, které nesplňují všechny podmínky potřebné k tomu, aby byly považovány za retailové expozice, by měla být podle přístupu SA-CR přidělena riziková váha 100 %.

(23)

Standardy Basel III zavádějí do přístupu SA-CR úvěrový konverzní faktor ve výši 10 % pro bezpodmínečně odvolatelné přísliby. To bude mít pravděpodobně značný dopad na dlužníky, kteří při financování svých činností spoléhají na flexibilní povahu bezpodmínečně odvolatelných příslibů, pokud ve své činnosti řeší sezónní výkyvy nebo se vypořádávají s nečekanými krátkodobými změnami požadavků na provozní kapitál, zejména během oživení po pandemii COVID-19. Proto je vhodné stanovit přechodné období, během něhož by instituce mohly nadále uplatňovat na své bezpodmínečně odvolatelné přísliby nižší úvěrový konverzní faktor, a následně posoudit, zda by se neměly příslušné úvěrové konverzní faktory případně postupně zvyšovat, aby instituce mohly upravit své provozní postupy a produkty, aniž by byla omezena dostupnost úvěrů pro dlužníky institucí.

(24)

Instituce by měly hrát při oživení z pandemie COVID-19 klíčovou úlohu, mimo jiné tím, že bonitním dlužníkům, kteří mají nebo budou mít obtíže s plněním svých finančních závazků, dají k dispozici proaktivní opatření na restrukturalizaci dluhu. V tomto ohledu by instituce neměly být odrazovány od toho, aby dlužníkům poskytly smysluplné úlevy, pokud je to považováno za vhodné v důsledku možné a neopodstatněné klasifikace protistran jako „v selhání“, pokud by se na základě takových úlev mohla zvýšit pravděpodobnost, že tito dlužníci splatí zbývající část svých dluhových závazků. Při vypracovávání obecných pokynů pro vymezení konceptu selhání dlužníka nebo úvěrové facility by EBA měl řádně zohlednit, že je zapotřebí poskytnout institucím odpovídající flexibilitu.

(25)

Při celosvětové finanční krizi v letech 2008–2009 vyšlo najevo, že instituce v některých případech používaly přístup IRB i u portfolií, které nebyly kvůli nedostatku příslušných údajů vhodné k modelování, což mělo negativní důsledky pro spolehlivost výsledků . Je proto vhodné neukládat institucím povinnost, aby používaly přístup IRB u všech svých expozic a aby uplatňovaly požadavek postupného zavedení na úrovni kategorií expozic. Je rovněž vhodné omezit používání přístupu IRB u kategorií expozic, u nichž je spolehlivé modelování obtížnější, aby se zvýšila porovnatelnost a spolehlivost kapitálových požadavků k úvěrovému riziku stanovených na základě přístupu IRB.

(26)

Expozice institucí vůči jiným institucím, jiným subjektům finančního sektoru a velkým podnikům obvykle vykazují nízkou míru selhání. Pro instituce je u takových portfolií s nízkou mírou selhání obtížné docílit spolehlivých odhadů ztrátovosti ze selhání („LGD“), a to kvůli nedostatečnému počtu selhání zaznamenaných u těchto portfolií. Tento problém vedl k nežádoucí míře rozptylu úrovně odhadovaného rizika u jednotlivých institucí. Instituce by proto měly u těchto portfolií s nízkou mírou selhání používat hodnoty LGD stanovené v příslušných předpisech namísto interních odhadů LGD.

(27)

Instituce, které k odhadu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku u akciových expozic používají interní modely, obvykle zakládají své posuzování rizik na veřejně dostupných údajích, u nichž lze předpokládat, že k nim mají všechny instituce stejný přístup. Za těchto okolností nelze odůvodnit rozdíly v kapitálových požadavcích. Akciové expozice držené v investičním portfoliu navíc tvoří u institucí velmi malou část rozvah. V zájmu zvýšení porovnatelnosti kapitálových požadavků jednotlivých institucí a zjednodušení regulačního rámce by měly instituce vypočítávat své kapitálové požadavky k úvěrovému riziku u akciových expozic pomocí přístupu SA-CR a používání přístupu IRB k tomuto účelu by nemělo být povoleno.

(28)

Je třeba zajistit, aby odhady pravděpodobnosti selhání, LGD a úvěrových konverzních faktorů pro jednotlivé expozice u institucí, které mohou k výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku používat interní modely, nedosahovaly nepřiměřeně nízké úrovně. Proto je vhodné zavést minimální hodnoty pro vlastní odhady a uložit institucím povinnost, aby použily buď své vlastní odhady rizikových parametrů, nebo minimální hodnoty pro tyto vlastní odhady, podle toho, která z těchto hodnot bude vyšší. Tyto minimální hodnoty rizikových parametrů („minimální vstupní prahy“) by měly představovat záruku, že kapitálové požadavky neklesnou pod obezřetnou úroveň. Navíc by tyto minimální vstupní prahy měly snižovat riziko modelu způsobené faktory, jako je chybná specifikace modelu, chyba měření a omezení údajů. Minimální vstupní prahy by rovněž zlepšily vzájemnou porovnatelnost kapitálových poměrů jednotlivých institucí. V zájmu dosažení těchto výsledků by měly být minimální vstupní prahy nastaveny dostatečně konzervativně.

(29)

Minimální vstupní prahy, které jsou nastaveny příliš konzervativně, by mohly odrazovat instituce od přijetí přístupu IRB a souvisejících standardů pro řízení rizik. Instituce by mohly být rovněž motivovány k tomu, aby ve svých portfoliích nahradily stávající expozice rizikovějšími, a vyhnuly se tak omezením vyplývajícím z minimálních vstupních prahů. Aby se těmto nezamýšleným důsledkům zamezilo, měly by minimální vstupní prahy odpovídajícím způsobem odrážet určité rizikové charakteristiky podkladových expozic, zejména tak, že budou u různých druhů expozic v případě potřeby nabývat různých hodnot.

(30)

Rizikové charakteristiky specializovaných úvěrových expozic se liší od charakteristik obecných expozic vůči podnikům. Proto je vhodné stanovit přechodné období, během něhož bude minimální vstupní práh LGD vztahující se na specializované úvěrové expozice nižší. Jakékoli prodloužení přechodného období by mělo být zdůvodněno a omezeno na nejvýše čtyři roky.

(31)

V souladu se standardy Basel III by mělo zacházení s kategorií suverénních expozic podle přístupu IRB vzhledem ke zvláštní povaze a rizikům souvisejícím s dlužníky podkladového závazku zůstat z velké části nedotčeno. Konkrétně by se na suverénní expozice neměly minimální vstupní prahy vztahovat.

(32)

Aby byl zajištěn jednotný přístup ke všem expozicím vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, měly by být vytvořeny dvě nové kategorie expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, které by byly nezávislé jak na kategorii suverénních expozic, tak na kategorii expozic vůči institucím. Zacházení s přizpůsobenými expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, které by podle přístupu SA-CR splňovaly podmínky pro zacházení jako s expozicemi vůči ústředním vládám a centrálním bankám, by nemělo být přiřazováno těmto novým kategoriím expozic v přístupu IRB a nemělo by podléhat minimálním vstupním prahům. Kromě toho by specifické nižší minimální vstupní prahy v rámci přístupu IRB měly být kalibrovány pro expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, které nejsou přizpůsobené, aby odpovídajícím způsobem odrážely jejich rizikový profil ve srovnání s expozicemi vůči podnikům.

(33)

Je třeba vyjasnit, jak by měl být účinek záruky zohledněn u zaručené expozice , s níž se zachází podle přístupu IRB za použití vlastních odhadů LGD, pokud ručitel patří k druhu expozic, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, avšak bez použití vlastních odhadů LGD. Použití substitučního přístupu, při němž jsou rizikové parametry týkající se podkladové expozice nahrazeny rizikovými parametry, které se vztahují k ručiteli, nebo metody, při níž jsou pravděpodobnost selhání nebo LGD dlužníka podkladového závazku upraveny pomocí zvláštního modelovacího přístupu, aby se zohlednil účinek záruky, by zejména nemělo vést k úpravě rizikové váhy tak, že by byla nižší než riziková váha, které by se použila na srovnatelnou přímou expozici vůči ručiteli. Pokud se tedy na ručitele uplatňuje zacházení podle přístupu SA-CR, mělo by zohlednění záruky v rámci přístupu IRB obecně vést k tomu, že zaručené expozici bude přidělena riziková váha ručitele podle přístupu SA-CR.

(34)

Konečný rámec Basel III již nevyžaduje, aby instituce, která přijala přístup IRB pro jednu kategorii expozic, uplatnila tento přístup na všechny své expozice v investičním portfoliu. V zájmu zajištění rovných podmínek mezi institucemi, které v současné době zacházejí s některými expozicemi podle přístupu IRB, a institucemi, které tak nečiní, by přechodné opatření mělo institucím umožnit, aby se v rámci zjednodušeného postupu vrátily k méně pokročilým přístupům. Tento postup by měl příslušným orgánům umožnit, aby odmítaly žádosti o opětovné používání méně pokročilého přístupu, které jsou podány s cílem provádět regulatorní arbitráž. Pro účely tohoto postupu by pouhá skutečnost, že opětovné používání méně pokročilého přístupu vede ke snížení kapitálových požadavků stanovených pro příslušné expozice, neměla být považována za dostatečný důvod k odmítnutí žádosti z důvodu regulatorní arbitráže.

(35)

V souvislosti s odstraněním neodůvodněné proměnlivosti kapitálových požadavků by měla být revidována stávající pravidla diskontování uplatňovaná na umělé peněžní toky, aby se odstranily jakékoli nezamýšlené důsledky. EBA by měl být pověřen revizí svých obecných pokynů ohledně návratu do stavu „mimo selhání“.

(36)

Zavedení minimálního výstupního prahu by mohlo mít významný dopad na kapitálové požadavky pro sekuritizované pozice držené institucemi používajícími přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu nebo metodu interního hodnocení. Ačkoli jsou tyto pozice obecně malé ve srovnání s jinými expozicemi, mohlo by zavedení minimálního výstupního prahu ovlivnit ekonomickou životaschopnost sekuritizační operace z důvodu nedostatečného obezřetnostního přínosu přenosu rizika. K tomu by mohlo dojít v případech, kdy je rozvoj sekuritizačního trhu součástí akčního plánu pro unii kapitálových trhů stanoveného ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (dále jen „akční plán pro unii kapitálových trhů“), a také tam, kde instituce, které jsou původci, by mohly potřebovat využívat sekuritizaci ve větší míře, aby aktivněji řídily svá portfolia, pokud by byly vázány minimálním výstupním prahem. Během přechodného období by instituce používající přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu nebo metodu interního hodnocení měly mít možnost uplatňovat pro účely výpočtu minimálního výstupního prahu pro své sekuritizované pozice, u kterých se k vážení rizika používá uvedený přístup nebo uvedená metoda, příznivé zacházení. EBA by měl Komisi podat zprávu o potřebě případného přezkumu obezřetnostního zacházení se sekuritizačními transakcemi s cílem zvýšit citlivost obezřetnostního zacházení na rizika.

(37)

Změna nařízení (EU) č. 575/2013 prostřednictvím nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (9) s cílem provést standardy Basel III týkající se základního přezkumu obchodního portfolia dokončené BCBS v roce 2019 (dále jen „konečné standardy FRTB“) byla provedena pouze pro účely podávání zpráv. Zavedení závazných kapitálových požadavků vycházejících z těchto standardů bylo ponecháno na samostatném legislativním návrhu poté, co bude posouzen jejich dopad na instituce v Unii.

(38)

Konečné standardy FRTB týkající se hranice mezi obchodním a investičním portfoliem by měly být provedeny v právu Unie, neboť mají významný vliv na výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku. V souladu se standardy Basel III by provádění požadavků týkajících se této hranice mělo zahrnovat seznamy nástrojů, které mají být zařazeny do obchodního nebo investičního portfolia, jakož i výjimku umožňující institucím zařazovat – se souhlasem příslušného orgánu – určité nástroje obvykle držené v obchodním portfoliu, včetně kótovaných akcií, do investičního portfolia, pokud pozice v těchto nástrojích nejsou drženy se záměrem je obchodovat nebo nezajišťují pozice držené se záměrem je obchodovat.

(39)

Aby se zabránilo významné provozní zátěži pro instituce v Unii, měly by mít všechny požadavky, kterými se provádějí konečné standardy FRTB pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku, stejné datum použitelnosti. Datum použitelnosti omezeného počtu požadavků FRTB, které již byly zavedeny nařízením (EU) 2019/876, by proto mělo být sladěno s datem použitelnosti tohoto nařízení. Dne 27. února 2023 vydal EBA stanovisko, že pokud by vstoupila v platnost ustanovení uvedená v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2019/876 a příslušný právní rámec dosud nestanovil použití přístupů založených na FRTB pro účely výpočtu kapitálu, příslušné orgány uvedené v nařízení (EU) č. 1093/2010 by neměly upřednostňovat žádná opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání ve vztahu k těmto požadavkům, dokud nebude dosaženo plného provedení FRTB, což by podle očekávání mělo být od 1. ledna 2025.

(40)

Aby bylo možné dokončit reformní agendu zahájenou po celosvětové finanční krizi v letech 2008–2009 a řešit nedostatky stávajícího rámce pro tržní riziko, měly by být v právu Unie provedeny závazné kapitálové požadavky k tržnímu riziku vycházející z konečných standardů FRTB. Z posledních odhadů dopadu provedení konečných standardů FRTB na instituce v Unii vyplývá, že provedení těchto standardů v Unii povede k výraznému nárůstu kapitálových požadavků k tržnímu riziku u některých obchodních činností a činností v rámci tvorby trhu, které jsou důležité pro hospodářství Unie. Za účelem zmírnění tohoto dopadu a zachování řádného fungování finančních trhů v Unii by měly být zavedeny cílené úpravy provedení konečných standardů FRTB v právu Unie.

(41)

Obchodní činnosti institucí na velkoobchodních trzích lze snadno provádět přeshraničně, a to i mezi členskými státy a třetími zeměmi. Provedení konečných standardů FRTB by proto mělo být u všech jurisdikcí co nejpodobnější, jak z hlediska obsahu, tak načasování. V opačném případě by nebylo možné u těchto činností zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni. Komise by proto měla sledovat provádění konečných standardů FRTB v jiných jurisdikcích, které jsou členy Basilejského výboru pro bankovní dohled. S cílem v případě potřeby řešit možné rozpory při provádění konečných standardů FRTB by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (10). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Opatření zavedená prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci by měla zůstat dočasná. Je-li vhodné, aby se tato opatření uplatňovala trvale, měla by Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

(42)

Komise by měla v souvislosti s výpočtem kapitálových požadavků k tržnímu riziku u institucí se středně velkým obchodním portfoliem zohlednit zásadu proporcionality a podle toho nastavit uvedené požadavky. Institucím se středně velkým obchodním portfoliem by proto mělo být umožněno používat v souladu s mezinárodně dohodnutými standardy k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zjednodušený standardizovaný přístup. Kritéria způsobilosti pro určení institucí se středně velkým obchodním portfoliem by navíc měla zůstat v souladu s kritérii, která se týkají osvobození těchto institucí od požadavků na podávání zpráv podle FRTB zavedených nařízením (EU) 2019/876.

(43)

S ohledem na aktualizovanou koncepci trhu Unie s povolenkami na emise uhlíku, jeho stabilitu v posledních letech a omezenou volatilitu cen uhlíkových kreditů by měla být v rámci alternativního standardizovaného přístupu zavedena zvláštní riziková váha pro expozice vůči obchodování s uhlíkem v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).

(44)

Podle alternativního standardizovaného přístupu se na expozice vůči nástrojům nesoucím zbytková rizika vztahuje navýšení pro zbytkové riziko s cílem zohlednit rizika, která nejsou pokryta metodou založenou na citlivostech. Podle standardů Basel III lze nástroj a jeho zajištění pro účely tohoto požadavku vzájemně započíst pouze tehdy, pokud se dokonale kompenzují. Instituce jsou však schopny na trhu do značné míry zajistit zbytkové riziko některých nástrojů v rámci navýšení pro zbytkové riziko, čímž se sníží celkové riziko jejich portfolií, i když tato zajištění nemusí dokonale kompenzovat riziko počáteční pozice. Aby instituce mohly pokračovat v zajišťování, aniž by byly nepřiměřeně demotivovány, a s ohledem na ekonomické důvody snížení celkového rizika, mělo by zavedení navýšení pro zbytkové riziko za přísných podmínek a se souhlasem orgánu dohledu dočasně umožňovat, aby se nevztahovalo na zajištění těch nástrojů, které lze zajistit na trhu.

(45)

Basilejský výbor pro bankovní dohled revidoval mezinárodní standard týkající se operačního rizika s cílem řešit jeho slabé stránky, které vyšly najevo v důsledku celosvětové finanční krize v letech 2008–2009. Kromě nedostatečné citlivosti standardizovaných přístupů vůči rizikům byla zjištěna nedostatečná porovnatelnost vyplývající z široké škály postupů interního modelování uplatňovaných v rámci pokročilého přístupu k měření. Z tohoto důvodu a za účelem zjednodušení rámce pro operační riziko byly všechny stávající přístupy k odhadování kapitálových požadavků k operačnímu riziku nahrazeny jedinou metodou, která není založena na modelu, konkrétně novým standardizovaným přístupem k operačnímu riziku. Nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo být uvedeno do souladu s konečným rámcem Basel III s cílem přispět na mezinárodní úrovni k rovným podmínkám pro instituce, které jsou usazeny v Unii, ale působí i mimo ni, a aby se zajistilo, že rámec pro operační riziko na úrovni Unie bude nadále účinný.

(46)

Nový standardizovaný přístup k operačnímu riziku zavedený Basilejským výborem pro bankovní dohled v sobě spojuje ukazatel, který se vztahuje k rozsahu činnosti instituce, s ukazatelem, který zohledňuje historii ztrát dané instituce. Konečný rámec Basel III počítá s určitou mírou diskreční pravomoci ohledně toho, jak lze ukazatel zohledňující historii ztrát dané instituce provést. Jednotlivé jurisdikce mají možnost stanovit, že se u všech příslušných institucí při výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku nepřihlíží ke ztrátám z minulých let nebo že se údaje o ztrátách z minulých let zohlední i u institucí, jejichž rozsah činnosti nedosahuje určité prahové hodnoty. V zájmu zajištění rovných podmínek v rámci Unie a zjednodušení výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku by při výpočtu minimálních kapitálových požadavků měla tato diskreční pravomoc být vykonávána harmonizovaným způsobem, a to tak, že se u žádné instituce k údajům o provozních ztrátách z minulých let nepřihlíží.

(47)

Při výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku by v budoucnu mohlo být povoleno používat jako účinnou techniku snižování rizik pojistné smlouvy. Za tímto účelem by měl EBA podat Komisi zprávu o tom, zda je vhodné uznat pojistné smlouvy jako účinnou techniku snižování rizik, a o podmínkách, kritériích a standardním vzorci, které se v takových případech použijí.

(48)

Mimořádné a bezprecedentní tempo zpřísňování měnové politiky po pandemii COVID-19 by mohlo vést k významné míře volatility na finančních trzích. Spolu se zvýšenou nejistotou vedoucí ke zvýšeným výnosům z veřejného dluhu by to mohlo vést k nerealizovaným ztrátám z veřejného dluhu v držení některých institucí. Aby se zmírnil značný negativní dopad volatility na trzích s dluhopisy ústředních vlád na kapitál institucí, a tudíž na schopnost institucí poskytovat úvěry, měl by být znovu zaveden dočasný obezřetnostní filtr, který by tento dopad částečně neutralizoval.

(49)

Veřejné financování prostřednictvím vydávání státních dluhopisů denominovaných v domácí měně jiného členského státu může být i nadále nezbytné na podporu veřejných opatření k boji proti důsledkům závažného, dvojího hospodářského šoku způsobeného pandemií COVID-19 a útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Aby se zabránilo omezením pro instituce, které investují do těchto dluhopisů, je vhodné znovu zavést přechodné opatření pro expozice vůči ústředním vládám nebo centrálním bankám, pokud jsou tyto expozice denominovány v domácí měně jiného členského státu, a to pro účely zacházení s těmito expozicemi podle rámce pro úvěrové riziko.

(50)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 (11) zavedlo požadavek na minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic, takzvané obezřetnostní jištění. Cílem opatření bylo zabránit opětovnému hromadění nevýkonných expozic v držení institucí a zároveň podpořit proaktivní řízení nevýkonných expozic zlepšením efektivnosti restrukturalizačních nebo vynucovacích postupů institucí. V této souvislosti by se na nevýkonné expozice zaručené exportními úvěrovými agenturami nebo ručiteli z veřejného sektoru měly vztahovat některé cílené změny. Mimoto by z obezřetnostního jištění měly být vyloučeny některé instituce, které splňují přísné podmínky a specializují se na nabývání nevýkonných expozic.

(51)

Informace o objemu a kvalitě výkonných expozic, nevýkonných expozic a expozic s úlevou, jakož i analýzu stárnutí účetních expozic po splatnosti by měly zpřístupňovat i kótované malé a nepříliš složité instituce a další instituce. Tato povinnost zpřístupňovat informace nepředstavuje pro tyto instituce dodatečnou zátěž, neboť zpřístupňování tohoto omezeného souboru informací již zavedl EBA na základě akčního plánu Rady z roku 2017 pro řešení úvěrů v selhání v Evropě , v němž byl EBA vyzván, aby rozšířil požadavky na zpřístupňování informací týkajících se kvality aktiv a úvěrů v selhání na všechny instituce. Tato povinnost zpřístupňovat informace je rovněž v plném souladu se sdělením Komise ze dne 16. prosince 2020 nazvaným „Řešení úvěrů se selháním v období po pandemii COVID-19“ .

(52)

Je nezbytné snížit zátěž spojenou s dodržováním předpisů týkajících se zpřístupňování informací a zlepšit porovnatelnost zpřístupňovaných informací. EBA by proto měl zřídit centralizovanou internetovou platformu, která umožní zpřístupňování informací a údajů předložených institucemi. Tato centralizovaná internetová platforma by měla sloužit jako jednotné přístupové místo k informacím zpřístupňovaným institucemi, přičemž vlastnické právo k informacím a údajům a odpovědnost za jejich správnost by měly i nadále náležet institucím, které je předkládají. Centralizace zveřejňování zpřístupněných informací by měla být v plném souladu s akčním plánem pro unii kapitálových trhů. Kromě toho by tato centralizovaná internetová platforma měla být interoperabilní s jednotným evropským přístupovým místem.

(53)

EBA by měl za účelem většího sjednocení podávání zpráv orgánům dohledu a zpřístupňování informací zveřejňovat informace zpřístupňované institucemi centralizovaným způsobem, přičemž by měl respektovat právo všech institucí, aby zveřejnily údaje a informace samy. Toto centralizované zpřístupňování informací by mělo orgánu EBA umožnit zveřejňovat informace zpřístupňované malými a nepříliš složitými institucemi na základě informací, které tyto instituce podávají příslušným orgánům, a tím výrazně snížit administrativní zátěž, s níž se malé a nepříliš složité instituce potýkají. Centralizace zpřístupňování informací by přitom neměla mít dopad na náklady ostatních institucí a měla by zvýšit transparentnost a snížit náklady účastníků trhu spojené s přístupem k obezřetnostním informacím. Tato zvýšená transparentnost by měla usnadnit porovnatelnost údajů jednotlivých institucí a podpořit tržní disciplínu.

(54)

V zájmu dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí a klimatu, která byla představena ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, a přispění k Agendě Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 je zapotřebí nasměrovat velký objem investic ze soukromého sektoru do udržitelných investic v Unii. Nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo odrážet význam environmentálních, sociálních a správních (ESG) faktorů a plné pochopení rizik expozic vůči činnostem, které jsou spojeny s celkovou udržitelností nebo cíli ESG. Aby bylo zajištěno sbližování pravidel v celé Unii a jednotné chápání faktorů a rizik ESG, měly by být stanoveny obecné definice. Faktory ESG mohou mít pozitivní nebo negativní dopad na finanční výkonnost nebo solventnost subjektu, státu nebo jednotlivce. Mezi obvyklé příklady faktorů ESG patří emise skleníkových plynů, biologická rozmanitost a využívání a spotřeba vody v oblasti životního prostředí, lidská práva a otázky práce a pracovní síly v sociální oblasti a práva a povinnosti vedoucích pracovníků a odměňování v oblasti správy a řízení. Aktiva nebo činnosti podléhající dopadu environmentálních nebo sociálních faktorů by měly být definovány s odkazem na ambici Unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody a změně nařízení (EU) 2022/869 a na příslušné cíle Unie v oblasti udržitelnosti. Technická screeningová kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“, jež byla přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (13), jakož i zvláštní právní akty Unie, které mají odvrátit změnu klimatu, zhoršování kvality životního prostředí a úbytek biologické rozmanitosti, by měly být použity k identifikaci aktiv nebo expozic za účelem posouzení specializovaných obezřetnostních zacházení a rozdílů v rizicích.

(55)

Expozice vůči rizikům ESG nejsou nutně úměrné velikosti a složitosti instituce. Úrovně expozic vůči rizikům ESG v rámci Unie se rovněž poměrně liší, přičemž některé členské státy vykazují potenciální mírný přechodný dopad a jiné potenciální vysoký přechodný dopad na expozice související s činnostmi, které mají značný negativní dopad zejména na životní prostředí. Požadavky na transparentnost, které se na instituce vztahují, a požadavky na zpřístupňování informací o udržitelnosti veřejnosti stanovené v jiných stávajících právních aktech Unie za několik let poskytnou podrobnější údaje. K řádnému posouzení rizik ESG, kterým by mohly instituce čelit, je však nezbytné, aby trhy a příslušné orgány obdržely dostatečné údaje od všech subjektů vystavených těmto rizikům. Instituce by měly být schopny systematicky určovat a zajišťovat odpovídající transparentnost, pokud jde o jejich expozice vůči činnostem, u nichž se má za to, že významně poškozují jeden z environmentálních cílů ve smyslu nařízení (EU) 2020/852. Aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít pro účely účinného dohledu k dispozici údaje, které jsou podrobné, úplné a porovnatelné, měly by být informace o expozicích vůči rizikům ESG zahrnuty do zpráv, které jim instituce pro účely dohledu podávají. Aby byla zajištěna komplexní transparentnost vůči trhům, mělo by být zpřístupňování informací o rizicích ESG také rozšířeno na všechny instituce. Podrobnost těchto informací by měla odpovídat zásadě proporcionality s přihlédnutím k velikosti a složitosti dotčené instituce a významu jejích expozic vůči rizikům ESG. Při revizi prováděcích technických norem, pokud jde o zpřístupňování informací o rizicích ESG, by měl EBA posoudit způsoby, jak zlepšit zpřístupňování informací o rizicích ESG krycích portfolií krytých dluhopisů, a zvážit, zda by informace o relevantních expozicích seskupení úvěrů, které jsou podkladem krytých dluhopisů vydaných institucemi, ať už přímo, nebo prostřednictvím převodu úvěrů na jednotku pro speciální účel, měly být buď zahrnuty do revidovaných prováděcích technických norem, nebo do regulačního rámce a rámce pro zpřístupňování informací týkajících se krytých dluhopisů.

(56)

Současně s tím, jak přechod hospodářství Unie k udržitelnému hospodářskému modelu nabývá na dynamice, získávají rizika týkající se udržitelnosti na významu a bude je možná nutné přehodnotit. Vhodné posouzení dostupnosti a přístupnosti spolehlivých a konzistentních údajů ESG by mělo tvořit základ pro vytvoření plného propojení mezi faktory rizik ESG a tradičními kategoriemi finančních rizik a soubory expozic. ESMA by měl rovněž přispět ke shromažďování důkazů tím, že podá zprávu o tom, zda jsou rizika ESG náležitě zohledněna v ratinzích úvěrového rizika protistran nebo expozic, které by instituce mohly mít. V souvislosti s rychlým a neustálým vývojem, pokud jde o identifikaci a kvantifikaci rizik ESG ze strany institucí i orgánů dohledu, je rovněž nezbytné předsunout ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost část mandátu, podle nějž má EBA posoudit, zda by bylo odůvodněné zvláštní obezřetnostní zacházení s expozicemi týkajícími se aktiv nebo činností, které jsou zásadním způsobem spojeny s environmentálními nebo sociálními cíli, a podat o tom zprávu. Stávající mandát EBA by měl být vzhledem k délce a složitosti hodnotící činnosti rozdělen do řady zpráv. Proto by měly být do konce roku 2024 a 2025 vypracovány dvě po sobě jdoucí výroční zprávy EBA o navazujících opatřeních. Podle Mezinárodní energetické agentury nelze v zájmu dosažení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050 provádět žádný nový průzkum a rozšiřování těžby fosilních paliv. To znamená, že expozice vůči fosilním palivům mohou představovat vyšší riziko jak na mikroúrovni, neboť hodnota těchto aktiv se má časem snižovat, tak na makroúrovni, neboť financování činností v oblasti fosilních paliv ohrožuje cíl omezit nárůst globální teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a ohrožuje tak finanční stabilitu. Pro příslušné orgány a účastníky trhu by proto byla užitečná lepší transparentnost institucí, pokud jde o jejich expozice vůči subjektům odvětví fosilních paliv, včetně jejich činnosti v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie.

(57)

S cílem zajistit, aby jakékoli úpravy expozic ve vztahu k infrastruktuře nevedly k ohrožení ambicí Unie v oblasti klimatu, by nové expozice získaly nižší rizikové váhy pouze v případě, že financovaná aktiva pozitivně přispívají k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v nařízení (EU) 2020/852 a významně nepoškozují ostatní cíle stanovené v uvedeném nařízení nebo pokud financovaná aktiva významně nepoškozují žádný z environmentálních cílů stanovených v uvedeném nařízení.

(58)

Je nezbytné, aby orgány dohledu měly pravomoci potřebné k tomu, aby mohly komplexně posoudit a měřit rizika, jimž je vystavena určitá bankovní skupina na konsolidované úrovni, a aby měly možnost flexibilně upravit své postupy v oblasti dohledu s ohledem na nové zdroje rizika. Je důležité zabránit mezerám mezi obezřetnostní a účetní konsolidací, které mohou ve svém důsledku vést k transakcím zaměřeným na přesun aktiv pryč z oblasti působnosti obezřetnostní konsolidace, přestože příslušná rizika by v bankovní skupině nadále zůstávala. Nejednotné vymezení pojmů „mateřský podnik“, „dceřiný podnik“ a „kontrola“ a nejasné vymezení pojmů „podnik pomocných služeb“, „finanční holdingová společnost“ a „finanční instituce“ ztěžují orgánům dohledu jednotné uplatňování použitelných předpisů v Unii a identifikaci a náležité řešení rizik na konsolidované úrovni. Uvedené definice by proto měly být změněny a blíže upřesněny. Dále se považuje za vhodné, aby EBA podrobněji prošetřil, zda tyto pravomoci orgánů dohledu nejsou neúmyslně omezeny případnými zbývajícími rozpory nebo mezerami v ustanoveních právních předpisů nebo v jejich interakci s použitelným rámcem pro vedení účetnictví.

(59)

Trhy s kryptoaktivy v posledních letech rychle rostou. S cílem řešit potenciální rizika pro instituce způsobená jejich expozicemi vůči kryptoaktivům, které nejsou dostatečně pokryty stávajícím obezřetnostním rámcem, zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled v prosinci 2022 komplexní standard pro obezřetnostní zacházení s expozicemi vůči kryptoaktivům. Doporučeným datem použitelnosti tohoto standardu je 1. leden 2025, ale některé technické prvky standardu byly na úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled v letech 2023 a 2024 dále rozpracovány. S ohledem na probíhající vývoj na trzích kryptoaktiv a s ohledem na význam plného provedení basilejských standardů týkajících se expozic institucí vůči kryptoaktivům v právu Unie by Komise měla do 30. června 2025 předložit legislativní návrh na provedení tohoto standardu a měla by upřesnit obezřetnostní zacházení s těmito expozicemi během přechodného období do provedení uvedených standardů. Přechodné obezřetnostní zacházení by mělo zohlednit právní rámec zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (14) pro vydavatele kryptoaktiv a mělo by upřesnit obezřetnostní zacházení s těmito kryptoaktivy. Během přechodného období by proto měla být tokenizovaná tradiční aktiva, včetně elektronických peněžních tokenů, považována za aktiva s podobnými riziky jako tradiční aktiva a kryptoaktiva, která jsou v souladu s uvedeným nařízením a odkazují na tradiční aktiva jiná než jedinou fiat měnu, by měla podléhat obezřetnostnímu zacházení v souladu s požadavky uvedeného nařízení. Expozicím vůči jiným kryptoaktivům, včetně tokenizovaných derivátů založených na kryptoaktivech jiných než těch, které splňují podmínky pro příznivější kapitálové zacházení, by měla být přidělena riziková váha 1 250 %.

(60)

Nejasnost některých aspektů rámce pro minimální úrovně srážek u transakcí s financováním cenných papírů , který vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled jako součást konečného rámce Basel III, jakož i pochybnosti ohledně ekonomických důvodů pro jeho uplatňování na určité druhy transakcí s financováním cenných papírů vyvolaly otázku, zda je možné dosáhnout obezřetnostních cílů uvedeného rámce, aniž by to s sebou neslo nežádoucí důsledky. Komise by proto měla znovu posoudit provedení rámce pro minimální úrovně srážek u transakcí s financováním cenných papírů v právu Unie . Aby měla Komise k dispozici dostatek podkladů, měl by jí EBA v úzké spolupráci s ESMA podat zprávu o dopadech uvedeného rámce a o nejvhodnějším přístupu k jeho provedení v právu Unie.

(61)

Podle konečného rámce Basel III nemusí být velmi krátkodobá povaha transakcí s financováním cenných papírů dostatečně zohledněna v přístupu SA-CR, což by vedlo k tomu, že kapitálové požadavky vypočítané podle tohoto přístupu by mohly být neúměrně vyšší než kapitálové požadavky vypočítané podle přístupu IRB. V důsledku toho a také s ohledem na zavedení minimálního výstupního prahu by se kapitálové požadavky vypočítané pro tyto expozice mohly výrazně zvýšit, což by ovlivnilo likviditu trhů s dluhovými nástroji a cennými papíry, včetně trhů se státními dluhopisy. EBA by proto měl podat zprávu o vhodnosti a dopadu standardů úvěrového rizika pro transakce s financováním cenných papírů, a zejména o tom, zda by úprava přístupu SA-CR těchto expozic byla odůvodněná, aby odrážela jejich krátkodobou povahu.

(62)

Komise by měla v právu Unie provést revidované standardy Basel III týkající se kapitálových požadavků k riziku úvěrové úpravy v ocenění (dále jen „riziko CVA“), které Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnil v červenci roku 2020, neboť tyto standardy celkově zdokonalují výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA tím, že řeší některé dříve zjištěné problémy, zejména skutečnost, že stávající rámec pro kapitálové požadavky k riziku CVA toto riziko nezachycuje odpovídajícím způsobem.

(63)

Při provádění původních standardů Basel III týkajících se zacházení s rizikem CVA v právu Unie byly některé transakce z výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA vyňaty. Tyto výjimky byly dohodnuty s cílem zabránit potenciálně nadměrnému nárůstu nákladů v důsledku zavedení kapitálových požadavků k riziku CVA u některých derivátových transakcí, zejména pokud by se institucím nepodařilo snížit uvedené riziko u některých klientů, kteří nebyli schopni vyměnit zajištění. Podle odhadovaného dopadu vypočítaného orgánem EBA by kapitálové požadavky k riziku CVA vyplývající z revidovaných standardů Basel III zůstaly pro transakce s těmito klienty, na něž se vztahuje výjimka, nepřiměřeně vysoké. Při provádění revidovaných standardů Basel III by uvedené výjimky měly být zachovány, aby bylo zajištěno, že tito klienti budou i nadále zajišťovat svá finanční rizika prostřednictvím derivátových transakcí.

(64)

Skutečné riziko CVA u transakcí, na něž se vztahuje výjimka, by však mohlo být zdrojem značného rizika pro instituce, které tyto výjimky uplatňují. Pokud by se tato rizika naplnila, mohly by dotčené instituce utrpět značné ztráty. Jak zdůraznil EBA ve své zprávě o úvěrové úpravě v ocenění z 25. února 2015, riziko CVA u transakcí, na něž se vztahuje výjimka, vyvolává obezřetnostní obavy, které nařízení (EU) č. 575/2013 neřeší. Aby orgánům dohledu pomohly sledovat riziko CVA vyplývající z transakcí, na něž se vztahuje výjimka, měly by jim instituce oznamovat výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA u příslušných transakcí, které by byly vyžadovány, pokud by se na tyto transakce výjimka nevztahovala. EBA by měl navíc vypracovat obecné pokyny, které by orgánům dohledu pomohly identifikovat nadměrné riziko CVA a zlepšily harmonizaci příslušných opatření v oblasti dohledu v celé Unii.

(65)

Komise by měla být zmocněna k přijetí regulačních technických norem vypracovaných orgánem EBA, pokud jde o ukazatele k určení mimořádných okolností pro dodatečné úpravy ocenění; metodu pro upřesnění hlavního rizikového faktoru pozice a toho, zda se jedná o dlouhou nebo krátkou pozici; postup výpočtu a sledování čistých krátkých úvěrových nebo akciových pozic v investičním portfoliu; zacházení se zajištěním měnového rizika u kapitálových poměrů; kritéria, která mají instituce používat k přiřazování podrozvahových položek; kritéria pro vysoce kvalitní expozice projektového a objektového financování v souvislosti se specializovanými úvěry, pro něž není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení; druhy faktorů, které je třeba vzít v úvahu při posuzování vhodnosti rizikových vah; pojem „rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude dokončena v přiměřené lhůtě“; podmínky pro posouzení významnosti použití stávajícího ratingového systému; metodiku posuzování souladu s požadavky na používání přístupu IRB; kategorizace projektového financování, objektového financování a komoditního financování; další upřesnění kategorií expozic v rámci přístupu IRB; faktory týkající se specializovaných úvěrů; výpočet objemu rizikově vážené expozice pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu; posouzení integrity procesu zařazování; metodiku instituce pro odhad pravděpodobnosti selhání; srovnatelnou nemovitost; dohledovou deltu kupních a prodejních opcí; složky obchodního ukazatele; úpravu obchodního ukazatele; definici nepřiměřené zátěže v kontextu výpočtu roční ztráty z operačního rizika; taxonomii rizik pro operační riziko; posouzení příslušných orgánů, pokud jde o výpočet roční ztráty z operačního rizika; úpravy údajů o ztrátách; řízení operačního rizika; výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku; metodiku hodnocení určenou příslušným orgánům týkající se alternativního standardizovaného přístupu; obchodní portfolia subjektů kolektivního investování; kritéria pro výjimku týkající se navýšení pro zbytkové riziko; podmínky a ukazatele používané k určení toho, zda nastaly mimořádné okolnosti; kritéria pro použití datových vstupů v modelu měření rizika; kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů; podmínky a kritéria, podle nichž může být instituci povoleno nezapočítat překročení; kritéria upřesňující, zda jsou teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru blízko nebo dostatečně blízko hypotetickým změnám; podmínky a kritéria pro posuzování rizika CVA vyplývajícího z transakcí s financováním cenných papírů, které jsou oceňovány reálnou hodnotou; zástupné indikátory rozpětí; posouzení rozšíření a změn standardizovaného přístupu k riziku CVA a technické prvky nezbytné k tomu, aby instituce mohly vypočítat své kapitálové požadavky ve vztahu k některým kryptoaktivům. Komise by měla přijímat tyto regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(66)

Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem vypracovaných orgánem EBA, pokud jde o postup společného rozhodování o přístupu IRB předložený mateřskými institucemi v EU, mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU a mateřskými smíšenými finančními holdingovými společnostmi v EU; položky obchodního ukazatele přiřazením těchto položek k příslušným buňkám pro podávání zpráv; jednotné formáty pro zpřístupňování informací, související pokyny, informace o strategii opakovaného předkládání informací a řešení v oblasti informačních technologií pro zpřístupňování informací a zpřístupňování informací o ESG. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(67)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit jednotné obezřetnostní požadavky vztahující se na instituce v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(68)

Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v bodě 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

výkon kterékoli z činností uvedených v příloze I oddíle A bodech 3 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*1), pokud platí jedna z těchto skutečností, avšak podnik není obchodníkem s komoditami a emisními povolenkami, subjektem kolektivního investování, pojišťovnou nebo investičním podnikem, u něhož se upouští od povolení působit jako úvěrová instituce v souladu s článkem 8a směrnice 2013/36/EU:

i)

celková hodnota konsolidovaných aktiv podniku usazeného v Unii, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, činí alespoň 30 miliard EUR;

ii)

celková hodnota aktiv podniku usazeného v Unii, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků v uvedené skupině, jež jsou usazeny v Unii, včetně veškerých jejich poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, jež mají jednotlivě celková aktiva nižší než 30 miliard EUR a vykonávají některou z činností uvedených v příloze I oddíle A bodech 3 a 6 směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR;

iii)

celková hodnota aktiv podniku usazeného v Unii, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků usazených ve třetí zemi, je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, které vykonávají některou z činností uvedených v příloze I oddíle A bodech 3 a 6 směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR, pokud tak orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s kolegiem orgánů dohledu rozhodne v zájmu řešení možných rizik obcházení pravidel nebo možných rizik pro finanční stabilitu Unie;

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“ "

ii)

bod 12 se zrušuje,

iii)

body 15 a 16 se nahrazují tímto:

„15)

‚mateřským podnikem‘ podnik, který ve smyslu bodu 37 kontroluje jeden nebo více podniků;

16)

‚dceřiným podnikem‘ podnik, který je ve smyslu bodu 37 kontrolován jiným podnikem; dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;“

iv)

bod 18 se nahrazuje tímto:

„18)

‚podnikem pomocných služeb‘ podnik, jehož hlavní činnost, bez ohledu na to, zda je poskytována podnikům uvnitř skupiny nebo klientům mimo skupinu, spočívá v kterékoli z těchto činností:

a)

činnost, která je přímým rozšířením bankovní činnosti;

b)

operativní leasing, vlastnictví nebo správa majetku, poskytování služeb zpracování dat nebo jakákoli jiná činnost, pokud tyto činnosti doplňují bankovní činnost;

c)

jakákoli jiná činnost, kterou EBA považuje za podobnou činnostem uvedeným v písmenech a) a b);“

v)

bod 20 se nahrazuje tímto:

„20)

‚finanční holdingovou společností‘ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)

je finanční institucí;

b)

není smíšenou finanční holdingovou společností;

c)

má alespoň jeden dceřiný podnik, který je institucí;

d)

více než 50 % kterýchkoli z následujících ukazatelů je stabilně spojeno s dceřinými podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, a s činnostmi prováděnými samotným podnikem, které nesouvisejí s nabýváním nebo vlastnictvím účastí v dceřiných podnicích, pokud jsou tyto činnosti stejné povahy jako činnosti vykonávané institucemi nebo finančními institucemi:

i)

vlastní kapitál podniku na základě jeho konsolidované situace;

ii)

aktiva podniku na základě jeho konsolidované situace;

iii)

výnosy podniku na základě jeho konsolidované situace;

iv)

zaměstnanci podniku na základě jeho konsolidované situace;

v)

jiné ukazatele považované příslušným orgánem za relevantní.

Příslušný orgán může rozhodnout, že subjekt nelze považovat za finanční holdingovou společnost, i když je splněn jeden z ukazatelů uvedených v prvním pododstavci bodech i) až iv), pokud se příslušný orgán domnívá, že příslušný ukazatel neposkytuje poctivý a věrný obraz hlavních činností a rizik skupiny. Před přijetím takového rozhodnutí příslušný orgán konzultuje EBA a poskytne podložené a podrobné kvalitativní a kvantitativní odůvodnění. Příslušný orgán stanovisko EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodne od něj odchýlit, do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska EBA poskytne orgánu EBA důvody odchýlení od příslušného stanoviska.“

;

vi)

vkládá se nový bod, který zní:

„20a)

‚investiční holdingovou společností‘ investiční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 nařízení (EU) 2019/2033;“

vii)

bod 26 se nahrazuje tímto:

„26)

‚finanční institucí‘ podnik, který splňuje obě tyto podmínky:

a)

není institucí, čistě průmyslovou holdingovou společností, sekuritizační jednotkou pro speciální účel, pojišťovací holdingovou společností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES ani pojišťovací holdingovou společností se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. g) uvedené směrnice, s výjimkou případů, kdy má pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností dceřinou instituci;

b)

splňuje jednu nebo více z těchto podmínek:

i)

hlavní činností podniku je nabývání nebo vlastnictví účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12 a bodech 15, 16 a 17 směrnice 2013/36/EU nebo provádění jedné nebo více služeb nebo činností uvedených v příloze I oddíle A nebo B směrnice 2014/65/EU ve vztahu k finančním nástrojům uvedeným v příloze I oddíle C směrnice 2014/65/EU;

ii)

podnik je investičním podnikem, smíšenou finanční holdingovou společností, investiční holdingovou společností, poskytovatelem platebních služeb spadajícím do kategorií podle čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (*2), společností spravující aktiva nebo podnikem pomocných služeb;

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“ "

viii)

vkládá se nový bod, který zní:

„26a)

‚čistě průmyslovou holdingovou společností‘ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)

jeho hlavní činností je nabývání nebo vlastnictví účastí;

b)

není uveden v bodě 27 písm. a) nebo v bodě 27 písm. d) až l) tohoto odstavce a není investičním podnikem nebo společností spravující aktiva ani poskytovatelem platebních služeb spadajícím do kategorií podle čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) směrnice (EU) 2015/2366;

c)

nemá žádné účasti v subjektu finančního sektoru;“

ix)

v bodě 27 se zrušuje písmeno c),

x)

bod 28 se nahrazuje tímto:

„28)

‚mateřskou institucí v členském státě‘ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo která drží v instituci nebo finanční instituci účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;“

xi)

bod 35 se nahrazuje tímto:

„35)

‚účastí‘ účast ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (*3) nebo přímé či nepřímé vlastnictví nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu podniku;

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“ "

xii)

bod 37 se nahrazuje tímto:

„37)

‚kontrolou‘ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem podle popisu v článku 22 směrnice 2013/34/EU nebo v účetních standardech, kterým instituce podléhá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (*4), nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).“ "

xiii)

bod 52 se nahrazuje tímto:

„52)

‚operačním rizikem‘ riziko ztráty vyplývající z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z vnějších událostí, mimo jiné právní riziko, riziko modelu nebo riziko v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), avšak s výjimkou strategického rizika a rizika poškození pověsti;“

xiv)

vkládají se nové body, které znějí:

„52a)

‚právním rizikem‘ riziko ztráty, včetně nákladů, pokut, penále nebo náhrady škody plnící sankční funkci, jež mohou instituci vzniknout v důsledku událostí, které vedou k právním řízením, včetně:

a)

opatření orgánu dohledu a soukromoprávních vypořádání;

b)

nečinnosti v případech, kdy je podle právní povinnosti nezbytné konat;

c)

opatření přijatých s cílem vyhnout se dodržení právní povinnosti;

d)

událostí nesprávného jednání, což jsou události, jež vyplývají z úmyslného nebo nedbalostního pochybení, včetně nevhodného poskytování finančních služeb nebo poskytování nedostatečných či zavádějících informací o finančním riziku produktů, které instituce prodává;

e)

nedodržení jakéhokoli požadavku vyplývajícího z vnitrostátních nebo mezinárodních právních ustanovení;

f)

nedodržení jakéhokoli požadavku vyplývajícího ze smluvních ujednání nebo interních předpisů a kodexů chování zavedených v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly a postupy;

g)

nedodržení etických pravidel;

52b)

‚rizikem modelu‘ riziko ztráty vyplývající z rozhodnutí, která jsou v zásadě založena na výsledcích interních modelů, vlivem chyb v návrhu, vývoji, odhadu parametrů, zavádění, používání nebo monitorování těchto modelů, včetně:

a)

nevhodného návrhu zvoleného interního modelu a jeho charakteristik;

b)

nedostatečného ověření vhodnosti zvoleného interního modelu pro hodnocený finanční nástroj nebo pro oceňovaný produkt nebo vhodnosti zvoleného interního modelu pro příslušné tržní podmínky;

c)

chyb při zavádění zvoleného interního modelu;

d)

nesprávného oceňování tržní hodnotou a nesprávného měření rizik v důsledku chyby při zaznamenání obchodu do systému obchodování;

e)

použití zvoleného interního modelu nebo jeho výsledků pro účel, pro který tento model nebyl určen nebo navržen, včetně manipulace s parametry modelování;

f)

nevhodně načasovaného nebo neúčinného monitorování nebo validace výkonnosti modelu nebo jeho prediktivní schopnosti s cílem posoudit, zda je zvolený interní model i nadále vhodný pro daný účel;

52c)

‚rizikem v oblasti IKT‘ riziko ztráty souvisejících s veškerými rozumně rozpoznatelnými okolnostmi souvisejícími s používáním sítí a informačních systémů, které, pokud by k nim došlo, by mohly narušit bezpečnost sítí a informačních systémů, jakéhokoli na technologiích závislého nástroje nebo postupu, operací a procesů nebo poskytování služeb vznikem nepříznivých dopadů v digitálním nebo fyzickém prostředí;

52d)

‚environmentálním, sociálním a správním rizikem‘ neboli ‚rizikem ESG)‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu environmentálních, sociálních nebo správních faktorů (faktorů ESG) na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva; rizika ESG se realizují prostřednictvím tradičních kategorií finančních rizik;

52e)

‚environmentálním rizikem‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu environmentálních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva, včetně faktorů souvisejících s přechodem k cílům stanoveným v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*5); environmentální riziko zahrnuje jak fyzické riziko, tak riziko přechodu;

52f)

‚fyzickým rizikem‘ v rámci environmentálního rizika riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu fyzických účinků environmentálních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;

52g)

‚rizikem přechodu‘ v rámci environmentálního rizika riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu přechodu k environmentálně udržitelnému hospodářství na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;

52h)

‚sociálním rizikem‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu sociálních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;

52i)

‚správním rizikem‘ riziko jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývající ze stávajícího nebo potenciálního dopadu správních faktorů na protistrany dané instituce nebo investovaná aktiva;

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“ "

xv)

body 54, 55 a 56 se nahrazují tímto:

„54)

‚pravděpodobností selhání‘ neboli ‚PD‘ pravděpodobnost selhání dlužníka nebo případně úvěrové facility během období jednoho roku a v kontextu rizika rozmělnění pravděpodobnost rozmělnění během období jednoho roku;

55)

‚ztrátovostí ze selhání‘ neboli ‚LGD‘ poměr mezi ztrátou z expozice související s jedinou facilitou z důvodu selhání dlužníka nebo případně úvěrové facility a částkou dlužnou v okamžiku selhání nebo k danému referenčnímu datu po datu selhání a v kontextu rizika rozmělnění ztrátovost z rozmělnění, tj. poměr mezi ztrátou z expozice související s pohledávkou nabytou za úplatu z důvodu rozmělnění a dlužnou částkou z pohledávky nabyté za úplatu;

56)

‚konverzním faktorem‘ neboli ‚úvěrovým konverzním faktorem‘ neboli ‚CCF‘ poměr mezi nevyčerpanou částkou příslibu z jediné facility, který by mohl být čerpán z dané jediné facility od určitého okamžiku před selháním, a tudíž by byl nesplacený v okamžiku selhání, a nevyčerpanou částkou příslibu z dané facility, přičemž rozsah příslibu se stanoví podle doporučeného limitu, pokud nedoporučený limit není vyšší;“

xvi)

body 58, 59 a 60 se nahrazují tímto:

„58)

‚majetkovým zajištěním úvěrového rizika‘ neboli ‚FCP‘ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá z práva dané instituce – v případě selhání dlužníka nebo úvěrové facility nebo v případě jiné předem určené úvěrové události týkající se dlužníka – realizovat, obdržet, přivlastnit si nebo zadržet určitá aktiva nebo částky nebo snížit hodnotu expozice na částku nebo ji nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou této expozice a hodnotou pohledávky za institucí;

59)

‚osobním zajištěním úvěrového rizika‘ neboli ‚UFCP‘ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá ze závazku třetí strany zaplatit částku v případě selhání dlužníka nebo úvěrové facility nebo v případě jiné předem určené úvěrové události;

60)

‚hotovostním nástrojem‘ vkladní list, dluhopis včetně krytého dluhopisu nebo jakýkoli jiný nepodřízený nástroj, který instituce poskytující úvěr vydala, za který již obdržela plnou úhradu a který musí bezpodmínečně proplatit v jeho nominální hodnotě;“

xvii)

vkládá se nový bod, který zní:

„60a)

‚zlatými rezervami‘ zlato v podobě komodity, včetně zlatých prutů, ingotů a mincí, běžně přijímané na trhu se zlatem, pokud existují likvidní trhy se zlatem, přičemž jeho hodnota je dána hodnotou obsahu zlata na základě ryzosti a hmotnosti, nikoliv podle zájmu numismatiků;“

xviii)

vkládá se nový bod, který zní:

„74a)

‚hodnotou nemovitosti‘ hodnota obytné nebo obchodní nemovitosti určená v souladu s čl. 229 odst. 1;“

xix)

bod 75 se nahrazuje tímto:

„75)

‚obytnou nemovitostí‘ kterákoli z těchto položek:

a)

nemovitost, která má povahu obydlí a splňuje všechny použitelné právní předpisy umožňující její využívání pro účely bydlení;

b)

nemovitost, která má povahu obydlí a je dosud ve výstavbě, pokud se očekává, že bude splňovat všechny použitelné právní předpisy umožňující její využívání pro účely bydlení;

c)

právo užívat byt v bytových družstvech ve Švédsku;

d)

pozemek příslušející k nemovitosti uvedené v písmenech a), b) nebo c);“

xx)

vkládají se nové body, které znějí:

„75a)

‚obchodní nemovitostí‘ jakákoli nemovitost, která není obytnou nemovitostí;

75b)

‚expozicí vůči nemovitostem vytvářejícím příjem‘ neboli ‚expozicí IPRE‘ expozice zajištěná jednou nebo více obytnými nebo obchodními nemovitostmi, kde plnění úvěrových závazků vztahujících se k expozici významně závisí na peněžních tocích vytvářených těmito nemovitostmi zajišťujícími tuto expozici, spíše než na schopnosti dlužníka plnit úvěrové závazky z jiných zdrojů, přičemž primárním zdrojem těchto peněžních toků jsou platby za pronájem nebo nájemné nebo výnosy z prodeje dané obytné nebo obchodní nemovitosti;

75c)

‚expozicí vůči nemovitostem nevytvářejícím příjem‘ neboli ‚expozicí jinou než IPRE‘ jakákoli expozice zajištěná jednou nebo více obytnými nebo obchodními nemovitostmi, která není expozicí IPRE;

75d)

‚expozicí zajištěnou obytnou nemovitostí‘ expozice zajištěná obytnou nemovitostí nebo expozice, která je za ni považována podle čl. 108 odst. 4;

75e)

‚expozicí zajištěnou obchodní nemovitostí‘ expozice zajištěná obchodní nemovitostí;

75f)

‚expozicí zajištěnou nemovitostí‘ expozice zajištěná obytnou nebo obchodní nemovitosti nebo expozice, která je za ni považována podle čl. 108 odst. 4;“

xxi)

bod 78 se nahrazuje tímto:

„78)

‚jednoletým poměrem selhání‘ poměr mezi počtem dlužníků, nebo pokud se definice selhání uplatňuje na úrovni úvěrové facility podle čl. 178 odst. 1 druhého pododstavce, úvěrových facilit, u nichž se má za to, že došlo k selhání během období začínajícího jeden rok před datem pozorování T, a počtem dlužníků, nebo pokud se definice selhání uplatňuje na úrovni úvěrové facility podle čl. 178 odst. 1 druhého pododstavce, úvěrových facilit zařazených do daného stupně nebo seskupení jeden rok před uvedeným datem pozorování T;“

xxii)

vkládají se nové body, které znějí:

„78a)

‚expozicemi z pořízení pozemku, přípravy a výstavby‘ neboli ‚expozicemi ADC‘ expozice vůči podnikům nebo jednotkám pro speciální účel, které financují jakékoli pořízení pozemku pro účely přípravy a výstavby nebo financují přípravu a výstavbu jakékoli obytné nebo obchodní nemovitosti;

78b)

‚expozicí jinou než ADC‘ jakákoli expozice zajištěná jednou nebo více obytnými nebo obchodními nemovitostmi, která není expozicí ADC;“

xxiii)

bod 79 se zrušuje;

xxiv)

bod 114 se nahrazuje tímto:

„114)

‚nepřímou kapitálovou investicí‘ jakákoli expozice vůči zprostředkujícímu subjektu, který má expozici vůči kapitálovým nástrojům vydaným subjektem finančního sektoru nebo vůči závazkům vydaným institucí, jestliže by se při trvalém odpisu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru nebo závazků vydaných institucí ztráta, která by instituci v důsledku toho vznikla, podstatně nelišila od ztráty, která by instituci vznikla z přímé kapitálové investice do těchto kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru nebo do závazků vydaných institucí;“

xxv)

bod 126 se nahrazuje tímto:

„126)

‚syntetickou kapitálovou investicí‘ investice instituce do finančního nástroje, jehož hodnota je přímo vázána na hodnotu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru nebo na hodnotu závazků vydaných institucí;“

xxvi)

v bodě 127 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

instituce jsou plně konsolidovány v souladu s článkem 22 směrnice 2013/34/EU a podléhají dohledu na konsolidovaném základě nad institucí, jež je mateřskou institucí v členském státě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 tohoto nařízení a na niž se vztahují kapitálové požadavky;“

xxvii)

bod 144 se nahrazuje tímto:

„144)

‚obchodním útvarem‘ přesně vymezená skupina obchodníků vytvořená institucí podle čl. 104b odst. 1, aby společně spravovala portfolio pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu uvedených v odstavcích 5 a 6 uvedeného článku, v souladu s přesně stanovenou a konzistentní obchodní strategií, a která působí v rámci téže struktury řízení rizik;“

xxviii)

v bodě 145 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

konsolidovaná aktiva nebo závazky instituce související s činnostmi s protistranami nacházejícími se v Evropském hospodářském prostoru, s výjimkou expozic uvnitř skupiny v Evropském hospodářském prostoru, přesahují 75 % konsolidovaných celkových aktiv a závazků instituce, v obou případech s vyloučením expozic uvnitř skupiny;“

xxix)

doplňují se nové body , které znějí:

„151)

‚revolvingovou expozicí‘ jakákoli expozice, u níž může nesplacený zůstatek dlužníka kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do dohodnutého limitu;

152)

‚transaktorskou expozicí‘ jakákoli revolvingová expozice, která má historii splácení alespoň dvanáct měsíců a která je jedním z těchto případů:

a)

expozicí, u níž se pravidelně alespoň každých dvanáct měsíců zůstatek, který má být splacen k nejbližšímu plánovanému datu splátky, stanoví jako vyčerpaná částka k předem určenému referenčnímu datu s plánovaným datem splatnosti nejpozději po dvanácti měsících, jestliže zůstatek byl ke každému plánovanému datu splátky za předchozích dvanáct měsíců plně splacen;

b)

facilitou s možností přečerpání, u níž během předchozích dvanácti měsíců nedošlo k čerpání;

153)

‚subjektem působícím v odvětví fosilních paliv‘ společnost nebo podnik, jejichž hlavní ekonomická činnost probíhá dle statistické klasifikace v odvětví uhlí, ropy nebo zemního plynu, jak je stanoveno v příloze XXXIX šabloně 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/637 (*6), a které jsou identifikovány odkazem na kódy statistické klasifikace ekonomických činností (NACE Revize 2) uvedené v příloze I oddílech B, C, D a G nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (*7); není-li hlavní ekonomická činnost společnosti nebo podniku zařazena pomocí kódů NACE Revize 2 stanovených v nařízení (ES) č. 1893/2006 nebo vnitrostátní klasifikace z nich odvozené, instituce konzervativně určí, zda tato společnost nebo podnik vykonává svou hlavní činnost v jednom z těchto odvětví;

154)

‚expozicemi podléhajícími dopadu environmentálních nebo sociálních faktorů‘ expozice, které brání ambicím Unie dosáhnout jejích regulačních cílů týkajících se faktorů ESG způsobem, který by mohl mít negativní finanční dopad na instituce v Unii;

155)

‚subjektem stínového bankovnictví‘ subjekt, který vykonává bankovní činnosti mimo regulovaný rámec;

(*6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295 (Úř. věst. L 136, 21.4.2021, s. 1)."

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).“ "

xxx)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Pro účely prvního pododstavce bodu 1 písm. b) podbodů ii) a iii) platí, že pokud je podnik součástí skupiny ze třetí země, celková hodnota aktiv každé pobočky takové skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii, se zahrne do kombinované celkové hodnoty aktiv všech podniků ve skupině.

Pro účely prvního pododstavce bodu 1 písm. b) podbodu iii) si může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě za účelem přijetí rozhodnutí od podniku vyžádat veškeré relevantní informace.

Pro účely prvního pododstavce bodu 52a nezahrnuje právní riziko náhrady třetím stranám nebo zaměstnancům a výplaty goodwillu z důvodu obchodních příležitostí, pokud nedošlo k porušení pravidel nebo neetickému chování a pokud instituce včas splnila své povinnosti. Nezahrnuje ani externí náklady na právní služby, pokud událost, která vedla k těmto externím nákladům, není událostí operačního rizika.

Pro účely prvního pododstavce bodu 145 písm. e) tohoto odstavce může instituce vyloučit derivátové pozice, které uzavřela se svými nefinančními klienty, a derivátové pozice, které používá k zajištění těchto pozic, jestliže kombinovaná hodnota vyloučených pozic vypočítaná v souladu s čl. 273a odst. 3 nepřesahuje 10 % celkových rozvahových a podrozvahových aktiv instituce.“

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Do 10. ledna 2026 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny upřesňující kritéria pro určení činností uvedených v odst. 1 prvním pododstavci bodě 18 tohoto článku.“

2)

Článek 5 se mění takto:

a)

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3)

‚očekávanou ztrátou‘ neboli ‚EL‘ poměr, týkající se jediné facility, mezi výší očekávané ztráty z expozice a

a)

v případě potenciálního selhání dlužníka během jednoho roku částkou dlužnou v okamžiku selhání;

b)

v případě potenciální události rozmělnění během jednoho roku částkou dlužnou k datu, kdy nastala událost rozmělnění;“

b)

doplňují se nové body, které znějí:

„4)

‚úvěrovým závazkem‘ jakýkoli závazek vyplývající z úvěrové smlouvy, včetně jistiny, naběhlých úroků a poplatků, který dlužník dluží;

5)

‚úvěrovou expozicí‘ jakákoli rozvahová nebo podrozvahová položka, která vede nebo může vést k úvěrovému závazku;

6)

‚facilitou‘ nebo ‚úvěrovou facilitou‘ úvěrová expozice vyplývající ze smlouvy nebo souboru smluv mezi dlužníkem a institucí;

7)

‚konzervativní marží‘ navýšení obsažené v odhadech parametrů rizika , aby bylo možné zohlednit očekávané rozpětí chyb v odhadech vyplývajících ze zjištěných nedostatků v údajích, metodách, modelech a ze změn standardů pro upisování, ochoty podstupovat riziko, zásad pro inkaso a vymáhání dlužných částek a jakéhokoli jiného zdroje další nejistoty, jakož i z obecné chyby odhadu;

8)

‚odpovídající úpravou‘ dopad na odhady parametrů rizika vyplývající z použití metodik v rámci odhadu parametrů rizika s cílem napravit zjištěné nedostatky v údajích a metodách odhadů a zohlednit změny standardů pro upisování, ochoty podstupovat riziko, zásad pro inkaso a vymáhání dlužných částek a jakýkoli jiný zdroj další nejistoty v co největší možné míře, aby se zabránilo zkreslení odhadů parametrů rizika;

9)

‚malým a středním podnikem‘ společnost nebo podnik, jehož roční obrat podle nejnovější konsolidované účetní závěrky nepřesahuje 50 000 000 EUR;

10)

‚příslibem‘ jakékoli smluvní ujednání, které instituce nabízí klientovi a které tento klient přijme, za účelem poskytnutí úvěru, nákupu aktiv nebo vydání úvěrových substitutů; příslibem je také jakékoli takové ujednání, které instituce může kdykoli bezpodmínečně a bez předchozího oznámení dlužníkovi zrušit, nebo jakékoli ujednání, které může instituce zrušit, pokud dlužník nesplní podmínky stanovené v dokumentaci facility, včetně podmínek, které musí dlužník splnit před jakýmkoli prvním nebo následným čerpáním v rámci tohoto ujednání, pokud smluvní ujednání nesplňují všechny tyto podmínky:

a)

smluvní ujednání, u nichž instituce neobdrží žádné poplatky ani provize za vytvoření nebo udržování těchto smluvních ujednání;

b)

smluvní ujednání, u nichž se vyžaduje, aby klient požádal instituci o počáteční a každé následné čerpání podle těchto smluvních ujednání;

c)

smluvní ujednání, u nichž má instituce plnou pravomoc nad prováděním každého čerpání, a to bez ohledu na to, zda klient splňuje podmínky stanovené v dokumentaci smluvního ujednání;

d)

smluvní ujednání umožňují instituci posoudit úvěruschopnost klienta bezprostředně před rozhodnutím o provedení každého čerpání, přičemž instituce zavedla a uplatňuje interní postupy, které zajišťují, aby toto posouzení bylo před provedením každého čerpání provedeno;

e)

smluvní ujednání, která jsou nabízena podniku, včetně malého nebo středního podniku, který je průběžně pečlivě sledován;

11)

‚bezpodmínečně odvolatelným příslibem‘ jakýkoli příslib, jehož podmínky umožňují instituci kdykoli a bez předchozího oznámení dlužníkovi tento příslib zrušit v plném rozsahu přípustném podle právních předpisů na ochranu spotřebitele a případně souvisejících právních aktů nebo který účinně umožňuje automatické zrušení z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Definice týkající se kryptoaktiv

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

‚kryptoaktivem‘ kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (*8), které není digitální měnou centrální banky;

2)

‚elektronickým peněžním tokenem‘ elektronický peněžní token ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114;

3)

‚expozicemi vůči kryptoaktivům‘ aktivum nebo podrozvahová položka související s kryptoaktivem, která vede k úvěrovému riziku, úvěrovému riziku protistrany, tržnímu riziku, operačnímu riziku nebo riziku likvidity;

4)

‚tradičním aktivem‘ jakékoli jiné aktivum než kryptoaktivum, mimo jiné:

a)

finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 tohoto nařízení;

b)

peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366;

c)

vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (*9), včetně strukturovaných vkladů;

d)

sekuritizované pozice v kontextu sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;

e)

produkty neživotního nebo životního pojištění spadající do pojistných odvětví uvedených v přílohách I a II směrnice 2009/138/ES nebo zajišťovací nebo retrocesní smlouvy podle uvedené směrnice;

f)

penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátního práva poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;

g)

úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (*10) nebo směrnice 2009/138/ES;

h)

individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele;

i)

panevropský osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 (*11);

j)

systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (*12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (*13);

5)

‚tokenizovaným tradičním aktivem‘ druh kryptoaktiva, které představuje tradiční aktivum, včetně elektronického peněžního tokenu;

6)

‚tokenem vázaným na aktiva‘ token vázaný na aktiva ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) 2023/1114;

7)

‚službou související s kryptoaktivy‘ služba související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114.

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40)."

(*9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149)."

(*10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37)."

(*11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1)."

(*12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1)."

(*13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).“ "

4)

Článek 10a se nahrazuje tímto:

„Článek 10a

Uplatňování obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě, pokud jsou investiční podniky mateřským podnikem

Pro účely této kapitoly se investiční podniky a investiční holdingové společnosti považují za mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU, pokud jsou tyto investiční podniky nebo investiční holdingové společnosti mateřskými podniky instituce nebo investičního podniku uvedeného v čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení (EU) 2019/2033, na něž se vztahuje toto nařízení.“

5)

V čl. 13 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 449a, 449b, 450, 451, 451a a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě.“

6)

Článek 18 se mění takto:

a)

odstavec 2 se zrušuje;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Účasti v institucích a finančních institucích řízených podnikem, který je zahrnutý do konsolidace společně s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, se konsolidují poměrně podle drženého podílu na kapitálu, je-li závazek těchto podniků omezen na podíl na kapitálu, který drží.“

c)

v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány mohou zejména povolit nebo požadovat použití metody uvedené v čl. 22 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2013/34/EU.“

d)

v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Má-li instituce dceřiný podnik jiný než ve formě instituce nebo finanční instituce nebo drží-li v takovém podniku účast, použije pro daný dceřiný podnik nebo danou účast ekvivalenční metodu. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.“

e)

v odstavci 8 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány mohou požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí nebo finanční institucí a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“

f)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„10.   EBA předloží Komisi do 10. července 2025 zprávu o úplnosti a vhodnosti definic a ustanovení tohoto nařízení týkajících se dohledu u všech druhů rizik, jimž jsou instituce vystaveny. EBA posoudí zejména veškeré případné přetrvávající rozpory v těchto definicích a ustanoveních spolu s jejich vzájemným působením s příslušným účetním rámcem a veškeré zbývající aspekty, které by mohly představovat nezamýšlená omezení pro konsolidovaný dohled, který je komplexní a přizpůsobitelný novým zdrojům nebo druhům rizik nebo struktur, jež by mohly vést k regulatorní arbitráži. Svou zprávu EBA aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

S ohledem na zjištění orgánu EBA Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem upravit příslušné definice nebo rozsah obezřetnostní konsolidace.“

7)

Článek 19 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Instituce nebo finanční instituce, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, pokud je celková hodnota aktiv a podrozvahových položek dotčeného podniku nižší než nižší z těchto dvou částek:“

;

b)

v odstavci 2 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU mohou v konkrétních případech rozhodnout, že instituce nebo finanční instituce, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, a to v těchto případech:“.

8)

Článek 20 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

v případě žádostí o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 9, článku 283 a článku 325az předložených mateřskou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU, aby rozhodly, zda požadované svolení udělit, a případně určily podmínky, kterým by toto svolení mělo podléhat;“

ii)

třetí pododstavec se zrušuje;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Pokud mateřská instituce v EU a její dceřiné podniky, dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU používají přístup IRB podle článku 143 na jednotném základě, povolí příslušné orgány, aby kvalifikační kritéria stanovená v části třetí hlavě II kapitole 3 oddíle 6 splnily mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně způsobem, který je v souladu se strukturou skupiny a jejími systémy, postupy a metodikami řízení rizik.“

c)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění postupu společného rozhodování podle odst. 1 písm. a) tohoto článku s ohledem na žádosti o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 9 a článků 283 a 325az s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

9)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích

1.   Dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud mají ve třetí zemi dceřiný podnik, který je institucí nebo finanční institucí, nebo drží v takovém podniku účast.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti.“

10)

V čl. 27 odst. 1 písm. a) se zrušuje bod v).

11)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

Dodatečné úpravy ocenění

1.   Instituce při výpočtu výše svého kapitálu uplatní požadavky článku 105 na veškerá svá aktiva oceněná reálnou hodnotou a odečtou z kmenového kapitálu tier 1 částku ve výši nezbytných dodatečných úprav ocenění.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou instituce za mimořádných okolností, jejichž existenci určí stanovisko orgánu EBA v souladu s odstavcem 3, snížit celkové dodatečné úpravy ocenění při výpočtu celkové částky, která má být odečtena z kmenového kapitálu tier 1.

3.   Pro účely poskytnutí stanoviska podle odstavce 2 sleduje EBA tržní podmínky s cílem posoudit, zda mimořádné okolnosti nastaly, a je-li tomu tak, okamžitě o tom informuje Komisi.

4.   EBA za konzultace s ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění ukazatelů a podmínek, které použije k určení mimořádných okolností uvedených v odstavci 2, a pro upřesnění snížení celkových souhrnných dodatečných úprav ocenění podle uvedeného odstavce.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 10. července 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

12)

Článek 36 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

u institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB), případný deficit podle IRB vypočítaný v souladu s článkem 159;“

ii)

písmeno k) se mění takto:

1)

zrušuje se bod v);

2)

doplňuje se nový bod, který zní:

„vi)

u expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování, kterým je v souladu s čl. 132 odst. 2 druhým pododstavcem přidělena riziková váha 1 250 %;“

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Výhradně pro účely výpočtu příslušné výše nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice v souladu s odst. 1 písm. m) tohoto článku, odchylně od článku 47c a po oznámení příslušnému orgánu se příslušná výše nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice nakoupené specializovaným subjektem pro restrukturalizaci dluhu rovná nule. Odchylka stanovená v tomto pododstavci se použije na individuálním základě a v případě skupin, ve kterých jsou všechny instituce považovány za specializované subjekty pro restrukturalizaci dluhu, na konsolidovaném základě.

Pro účely tohoto odstavce se ‚specializovaným subjektem pro restrukturalizaci dluhu‘ rozumí instituce, která během předchozího účetního období splňovala jak na individuálním, tak na konsolidovaném základě všechny tyto podmínky:

a)

hlavní činností instituce je nákup, řízení a restrukturalizace nevýkonných expozic v souladu s jasným a účinným interním rozhodovacím procesem zavedeným jejím vedoucím orgánem;

b)

účetní hodnota vlastních poskytnutých úvěrů stanovená bez zohlednění úprav o úvěrové riziko nepřesahuje 15 % jejích celkových aktiv;

c)

alespoň 5 % účetní hodnoty vlastních poskytnutých úvěrů bez zohlednění úprav o úvěrové riziko představuje celkové nebo částečné refinancování nebo úpravu příslušných podmínek nakoupených nevýkonných expozic, které se kvalifikuje jako úleva v souladu s článkem 47b;

d)

celková hodnota aktiv instituce nepřesahuje 20 miliard EUR;

e)

instituce soustavně udržuje ukazatel čistého stabilního financování ve výši nejméně 130 %;

f)

vklady na viděnou u instituce nepřesahují 5 % jejích celkových závazků.

Specializovaný subjekt pro restrukturalizaci dluhu neprodleně oznámí příslušnému orgánu, pokud jedna nebo více podmínek stanovených ve druhém pododstavci již nejsou plněny. Příslušné orgány oznámí EBA alespoň jednou ročně uplatňování tohoto odstavce institucemi, nad nimiž vykonávají dohled.

EBA sestaví, vede a zveřejní seznam specializovaných subjektů pro restrukturalizaci dluhu. EBA monitoruje činnost specializovaných subjektů pro restrukturalizaci dluhu a do 31. prosince 2028 podá Komisi zprávu o výsledcích tohoto monitorování a případně jí poskytne poradenství ohledně toho, zda jsou podmínky pro kvalifikaci jakožto ‚specializovaný subjekt pro restrukturalizaci dluhu‘ dostatečně založeny na rizicích a jsou vhodné s ohledem na upřednostňování sekundárního trhu s nevýkonnými úvěry , a posoudí, zda jsou zapotřebí další podmínky.“

13)

V čl. 46 odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;“.

14)

Článek 47c se mění takto:

a)

odstavec 4 se mění takto:

i)

uvozující věta se nahrazuje tímto:

„Odchylně od odstavce 3 tohoto článku se na část nevýkonné expozice, na kterou se vztahuje záruka nebo protizáruka vystavená způsobilým poskytovatelem zajištění podle čl. 201 odst. 1 písm. a) až e), vůči kterému by nezajištěné expozice měly podle části třetí hlavy II kapitoly 2 přidělenu rizikovou váhu 0 %, použijí tyto koeficienty:“

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

1 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní od prvního dne osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné, ledaže způsobilý poskytovatel zajištění souhlasil s tím, že v plném rozsahu splní veškeré platební závazky dlužníka vůči instituci v souladu s původním smluvním harmonogramem plateb, a v tom případě se pro zajištěnou část nevýkonné expozice použije koeficient 0.“

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Odchylně od odstavce 3 se na část nevýkonné expozice zaručenou nebo pojištěnou státní vývozní úvěrovou agenturou nevztahují požadavky stanovené v tomto článku.“

15)

V článku 48 se odstavec 1 mění takto:

a)

v písmeni a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;“

b)

v písmeni b) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů.“

16)

V článku 49 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Účasti, u nichž se neprovádí odpočet v souladu s odstavcem 1, se považují za expozice a jsou rizikově váženy v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2.

Účasti, u nichž se neprovádí odpočet v souladu s odstavcem 2 nebo 3, se považují za expozice a podléhají rizikové váze 100 %.“

17)

V čl. 60 odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;“.

18)

V čl. 62 prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 3, případný přebytek podle IRB bez zohlednění daňových účinků vypočítaný podle článku 159 do výše 0,6 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 3.“

19)

V čl. 70 odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;“.

20)

V čl. 72b odst. 3 prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočítaného v souladu s čl. 92 odst. 3, pokud:“.

21)

V čl. 72i odst. 1 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až vi) a písm. l), m) a n), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;“.

22)

Článek 74 se nahrazuje tímto:

„Článek 74

Kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál

Instituce nesmí od žádné složky kapitálu odečíst přímé, nepřímé či syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál daného subjektu. Instituce na tyto investice uplatní rizikovou váhu v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2.“

23)

Článek 84 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

kmenový kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i)

výše kmenového kapitálu tier 1 daného dceřiného podniku, která se požaduje pro splnění:

1)

je-li dceřiný podnik jedním z těch, které jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, ale není investičním podnikem ani zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;

2)

je-li dceřiný podnik investičním podnikem nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických požadavků na kapitál uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;

ii)

výše konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro kumulativní splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;“

ii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může příslušný orgán instituci povolit, aby odečetla částku uvedenou v písm. a) bodě i) nebo ii), jakmile mu uspokojivě prokázala, že je k dispozici dodatečná částka menšinového podílu pro absorpci ztrát na konsolidované úrovni.“

;

b)

v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

konsoliduje dceřinou instituci, v níž má pouze menšinovou účast prostřednictvím kontroly ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37;“.

24)

V článku 85 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i)

výše kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se požaduje pro splnění:

1)

je-li dceřiný podnik jedním z těch, které jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, ale není investičním podnikem ani zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;

2)

je-li dceřiný podnik investičním podnikem nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických požadavků na kapitál uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;

ii)

výše konsolidovaného kapitálu tier 1, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro kumulativní splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;“

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může příslušný orgán instituci povolit, aby odečetla částku uvedenou v písm. a) bodě i) nebo ii), jakmile mu uspokojivě prokázala, že je k dispozici dodatečná částka kapitálu tier 1 pro absorpci ztrát na konsolidované úrovni.“

25)

V článku 87 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

kapitál dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i)

výše kapitálu dceřiného podniku, která se požaduje pro splnění:

1)

je-li dceřiný podnik jedním z těch, které jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, ale není investičním podnikem ani zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál;

2)

je-li dceřiný podnik investičním podnikem nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, součtu těchto požadavků: požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických požadavků na kapitál uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál;

ii)

výše kapitálu, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro kumulativní splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice nebo jakýchkoli místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál;“

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může příslušný orgán instituci povolit, aby odečetla částku uvedenou v písm. a) bodě i) nebo ii), jakmile mu uspokojivě prokázala, že je k dispozici dodatečná částka kapitálu pro absorpci ztrát na konsolidované úrovni.“

26)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 88b

Podniky ve třetích zemích

Pro účely této hlavy se pojmy ‚investiční podnik‘ a ‚instituce‘ rozumí rovněž podniky usazené ve třetích zemích, které by v případě, že by byly usazeny v Unii, spadaly do definice těchto pojmů v tomto nařízení.“

27)

Článek 89 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Kvalifikovaná účast, jejíž výše přesahuje 15 % použitelného kapitálu instituce, se řídí ustanoveními odstavce 3, pokud se jedná o účast v podniku, který není subjektem finančního sektoru.

2.   Na celkovou výši kvalifikovaných účastí instituce v jiných podnicích, než jsou podniky uvedené v odstavci 1, která přesahuje 60 % jejího použitelného kapitálu, se vztahuje odstavec 3.“

;

b)

odstavec 4 se zrušuje.

28)

Článek 92 se mění takto:

a)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Instituce vypočítají celkový objem rizikové expozice takto:

TREA = max {U-TREA; x∙S-TREA}

kde:

TREA

= celkový objem rizikové expozice subjektu;

U-TREA

= celkový objem rizikové expozice subjektu nepodléhající minimální úrovni vypočítaný v souladu s odstavcem 4;

S-TREA

= standardizovaný celkový objem rizikové expozice subjektu vypočítaný v souladu s odstavcem 5;

x

= 72,5 %.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může členský stát rozhodnout, že celkovým objemem rizikové expozice je celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni vypočítaný v souladu s odstavcem 4 pro instituce, které jsou součástí skupiny s mateřskou institucí v témže členském státě, za předpokladu, že tato mateřská instituce nebo, v případě skupin složených z ústředního subjektu a trvale přidružených institucí, celek tvořený ústředním subjektem a jeho přidruženými institucemi vypočítá celkový objem rizikové expozice v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce na konsolidovaném základě.

4.   Celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni se vypočítá jako součet hodnot v písmenech a) až g) tohoto odstavce po zohlednění odstavce 6 tohoto článku:

a)

objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko, včetně úvěrového rizika protistrany, a riziko rozmělnění vypočítané v souladu s hlavou II této části a článkem 379 pro všechny obchodní činnosti instituce, vyjma objemů rizikově vážených expozic z obchodního portfolia instituce;

b)

požadavky na kapitál pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia instituce:

i)

k tržnímu riziku, vypočítané v souladu s hlavou IV této části;

ii)

pro velké expozice přesahující limity stanovené v článcích 395 až 401, pokud je instituci povoleno tyto limity překročit, jak je určeno v souladu s částí čtvrtou;

c)

požadavky na kapitál k tržnímu riziku, vypočítané v souladu s hlavou IV této části pro všechny obchodní činnosti nezahrnuté do investičního portfolia, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku;

d)

požadavky na kapitál k vypořádacímu riziku vypočítané v souladu s články 378 a 380;

e)

požadavky na kapitál k riziku úvěrové úpravy v ocenění, vypočítané v souladu s hlavou VI této části;

f)

požadavky na kapitál k operačnímu riziku, vypočítané v souladu s hlavou III této části;

g)

objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko protistrany vyplývající z obchodního portfolia instituce pro následující typy transakcí a dohod, vypočítané v souladu s hlavou II této části:

i)

kontrakty uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;

ii)

repo obchody, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit založené na cenných papírech nebo komoditách;

iii)

maržové obchody založené na cenných papírech nebo komoditách;

iv)

transakce s delší dobou vypořádání.“

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5.   Standardizovaný celkový objem rizikové expozice se vypočítá jako součet hodnot v odst. 4 písm. a) až g) po zohlednění odstavce 6 a následujících požadavků:

a)

objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko, včetně úvěrového rizika protistrany, a riziko rozmělnění podle odst. 4 písm. a) a pro úvěrové riziko protistrany vyplývající z obchodního portfolia instituce podle písmene g) uvedeného odstavce se vypočítají bez použití kteréhokoli z těchto metod či přístupů:

i)

metody interních modelů pro rámcové dohody o započtení uvedené v článku 221;

ii)

přístupu založeného na interním ratingu stanoveného hlavě II kapitole 3;

iii)

přístupu k sekuritizaci založeného na interním ratingu uvedeného v článcích 258, 259 a 260 a metody interního hodnocení uvedené v článku 265;

iv)

metody interního modelu uvedené v hlavě II kapitole 6 oddíle 6;

b)

požadavky na kapitál k tržnímu riziku pro obchody zahrnuté do obchodního portfolia uvedené v odst. 4 písm. b) bodě i) se vypočítají bez použití:

i)

přístupu založeného na alternativních interních modelech uvedeného v hlavě IV kapitole 1b nebo

ii)

v příslušných případech jakéhokoli přístupu nebo metody uvedených v písmenu a) tohoto odstavce;

c)

požadavky na kapitál pro všechny obchodní činnosti instituce nezahrnuté do investičního portfolia, které jsou vystaveny měnovému riziku nebo komoditnímu riziku podle odst. 4 písm. c) tohoto článku, se vypočítají bez použití přístupu založeného na alternativních interních modelech uvedeného v hlavě IV kapitole 1b.

6.   Na výpočty celkového objemu rizikové expozice nepodléhajícího minimální úrovni uvedeného v odstavci 4 a standardizovaného celkového objemu rizikové expozice uvedeného v odstavci 5 se použijí tato ustanovení:

a)

požadavky na kapitál uvedené v odst. 4 písm. d), e) a f) zahrnují požadavky vyplývající ze všech obchodních činností instituce;

b)

instituce vynásobí požadavky na kapitál stanovené v odst. 4 písm. b) až f) číslem 12,5.“

29)

V čl. 92a odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočítaného podle čl. 92 odst. 3;“

30)

Článek 94 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Odchylně od čl. 92 odst. 4 písm. b) a čl. 92 odst. 5 písm. b) mohou instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud objem jejich rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni měsíce nejvýše roven oběma těmto hodnotám:“

b)

v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

u kontraktů uvedených v příloze II bodě 1, kontraktů týkajících se akcií uvedených v příloze II bodě 3 a úvěrových derivátů mohou instituce vyjmout tyto pozice z požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 4 písm. b) a čl. 92 odst. 5 písm. b);

b)

u pozic v obchodním portfoliu neuvedených v písmeni a) tohoto odstavce mohou instituce nahradit požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 4 písm. b) a čl. 92 odst. 5 písm. b) požadavkem vypočteným v souladu s čl. 92 odst. 4 písm. a) a čl. 92 odst. 5 písm. a).“

c)

odstavec 3 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

absolutní hodnota souhrnné dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou souhrnné krátké pozice.“

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Pro účely prvního pododstavce se dlouhou pozicí rozumí pozice, jejíž tržní hodnota se s růstem hodnoty jejího hlavního rizikového faktoru zvyšuje, a krátkou pozicí pak pozice, jejíž tržní hodnota se s růstem hodnoty jejího hlavního rizikového faktoru snižuje.

Pro účely prvního pododstavce se hodnota souhrnné dlouhé (krátké) pozice rovná součtu hodnot jednotlivých dlouhých (krátkých) pozic zahrnutých do výpočtu v souladu s písmenem a).“

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„10.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění metody identifikace hlavního rizikového faktoru pozice a určení, zda transakce představuje dlouhou nebo krátkou pozici, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, čl. 273a odst. 3 a čl. 325a odst. 2.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA zohlední metodu vypracovanou pro regulační technické normy stanovené v souladu s čl. 279a odst. 3 písm. b).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

31)

V čl. 95 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

součet položek uvedených v čl. 92 odst. 4 písm. a) až e) a písm. g) po použití čl. 92 odst. 6;“

32)

V čl. 96 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

čl. 92 odst. 4 písm. a) až e) a písm. g) po použití čl. 92 odst. 6;“

33)

V článku 102 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s přístupem uvedeným v čl. 325 odst. 1 písm. b) se pozice v obchodním portfoliu přiřazují obchodním útvarům.“

34)

Článek 104 se nahrazuje tímto:

„Článek 104

Zařazení do obchodního portfolia

1.   Instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro výpočet jejich kapitálových požadavků v souladu s článkem 102 a s tímto článkem, přičemž zohlední své schopnosti a praxi v řízení rizik. Instituce v plném rozsahu dokumentuje dodržování těchto zásad a postupů, podrobuje je nejméně jednou ročně vnitřnímu auditu a výsledky tohoto auditu zpřístupní příslušným orgánům.

Instituce má zřízenu nezávislou funkci řízení rizika, která průběžně vyhodnocuje, zda jsou její nástroje řádně zařazovány do obchodního nebo investičního portfolia.

2.   Instituce zařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích:

a)

nástrojích, které splňují kritéria pro zahrnutí do alternativního portfolia obchodování s korelací (ACTP) stanovená v čl. 325 odst. 6, 7 a 8;

b)

nástrojích, které by vedly k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu, s výjimkou vlastních závazků instituce, pokud tyto pozice nesplňují kritéria uvedená v písmeni e);

c)

nástrojích vyplývajících z příslibů k upisování cenných papírů, pokud se tyto přísliby vztahují pouze k cenným papírům, u nichž se očekává, že je instituce ke dni vypořádání koupí;

d)

nástrojích jednoznačně klasifikovaných jako aktiva nebo závazky s obchodním účelem podle účetního rámce vztahujícího se na danou instituci;

e)

nástrojích vyplývajících z činností tvorby trhu;

f)

pozicích držených se záměrem obchodovat v subjektech kolektivního investování, pokud tyto subjekty kolektivního investování splňují alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 8;

g)

kótovaných akciích;

h)

transakcích s financováním cenných papírů souvisejících s obchodováním;

i)

opcích nebo jiných derivátech vložených do vlastních závazků instituce v investičním portfoliu, které se vztahují k úvěrovému nebo akciovému riziku.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) má instituce čistou krátkou akciovou pozici, pokud snížení ceny akcií vede k zisku instituce. Instituce má čistou krátkou úvěrovou pozici, pokud zvýšení úvěrového rozpětí nebo zhoršení úvěruschopnosti emitenta nebo skupiny emitentů vede k zisku instituce. Instituce průběžně sledují, zda nástroje vedou k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu.

Pro účely prvního pododstavce písm. i) instituce oddělí od svých vlastních závazků v investičním portfoliu vloženou opci nebo jiný derivát, který se týká úvěrového rizika nebo akciového rizika. Vloženou opci nebo jiný derivát zařadí do obchodního portfolia a vlastní závazek ponechá v investičním portfoliu. Není-li vzhledem k jeho povaze možné nástroj rozdělit, zařadí instituce celý nástroj do obchodního portfolia. V takovém případě důvod pro použití tohoto zacházení řádně zdokumentuje.

3.   Instituce nezařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích:

a)

nástrojích určených pro uskladňování k sekuritizaci;

b)

nástrojích souvisejících s držbou nemovitostí;

c)

nekótovaných akciích;

d)

nástrojích souvisejících s retailovými úvěry a úvěry pro malé a střední podniky;

e)

pozicích v jiných subjektech kolektivního investování, než které jsou uvedeny v odst. 2 písm. f);

f)

derivátových smlouvách a subjektech kolektivního investování s jedním nebo více podkladovými nástroji uvedenými v písmenech a) až d) tohoto odstavce;

g)

nástrojích držených k zajištění konkrétního rizika jedné nebo více pozic v nástroji uvedeném v písmenech a) až f), h) a i) tohoto odstavce;

h)

vlastních závazcích instituce, pokud tyto nástroje nesplňují kritéria uvedená v odst. 2 písm. e) nebo kritéria uvedená v odst. 2 třetím pododstavci;

i)

nástrojích v hedgeových fondech.

4.   Odchylně od odstavce 2 může instituce zařadit do investičního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmenech d) až i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice není držena se záměrem obchodovat ani nezajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat.

5.   Odchylně od odstavce 3 může instituce zařadit do obchodního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmeni i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice je držena se záměrem obchodovat nebo zajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat a že instituce splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených pro tuto pozici v odstavci 8.

6.   Pokud instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odst. 2 písm. a), b) nebo c), může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do investičního portfolia.

7.   Pokud instituce zařadí do investičního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odstavci 3, může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do obchodního portfolia.

8.   Instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v subjektu kolektivního investování jinou než pozice uvedené v odst. 3 písm. f), která je držena se záměrem obchodovat , pokud instituce splňuje některou z těchto podmínek:

a)

instituce je schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování;

b)

instituce není schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, ale zná obsah oprávnění subjektu kolektivního obchodování a je schopna získat denní cenové kotace pro daný subjekt kolektivního investování.

9.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění postupu, který mají instituce použít pro výpočet a sledování čistých krátkých úvěrových nebo čistých krátkých akciových pozic v investičním portfoliu podle odst. 2 písm. b).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

35)

Článek 104a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„EBA sleduje spektrum postupů v oblasti dohledu a do 10. července 2027 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o pojetí výjimečných okolností pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavce 5 tohoto článku. Dokud EBA tyto obecné pokyny nevydá, oznámí příslušné orgány orgánu EBA své rozhodnutí o tom, zda instituci povolí reklasifikovat pozici podle odstavce 2 tohoto článku či nikoli, a uvedou důvody pro toto rozhodnutí.“

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Reklasifikace pozice v souladu s tímto článkem je neodvolatelná, s výjimkou výjimečných okolností uvedených v odstavci 1.“

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může instituce reklasifikovat pozici v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu podle čl. 104 odst. 2 písm. d), aniž by si vyžádala svolení svého příslušného orgánu. V takovém případě se na instituci i nadále vztahují požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Instituce neprodleně uvědomí příslušný orgán, pokud k takové reklasifikaci došlo.“

36)

Článek 104b se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s přístupem uvedeným v čl. 325 odst. 1 písm. b) instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu a svých pozic v investičním portfoliu uvedených v odstavcích 5 a 6 tohoto článku jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud jsou v souladu s dohodnutou obchodní strategií pro daný obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.“

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5.   Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku instituce přiřadí každou ze svých pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, obchodním útvarům vytvořeným v souladu s odstavcem 1, které řídí rizika podobná rizikům těchto pozic.

6.   Odchylně od odstavce 5 mohou instituce při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku vytvořit jeden nebo více obchodních útvarů, kterým přiřazují výhradně pozice v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku. Na tyto obchodní útvary se nevztahují požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.“

37)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 104c

Zacházení se zajištěním měnového rizika u kapitálových poměrů

1.   Instituce, která záměrně převzala rizikovou pozici, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům měnových kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), může se svolením svého příslušného orgánu vyloučit tuto rizikovou pozici z kapitálových požadavků k měnovému riziku uvedených v čl. 325 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

maximální objem rizikové pozice, která je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, je omezen na objem rizikové pozice neutralizující citlivost kteréhokoli z daných kapitálových poměrů na nepříznivé pohyby směnných kurzů;

b)

riziková pozice je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku po dobu nejméně šesti měsíců;

c)

instituce zavedla vhodný rámec řízení rizik pro zajištění vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů, včetně jasné zajišťovací strategie a struktury řízení;

d)

instituce poskytla příslušnému orgánu odůvodnění pro vyloučení rizikové pozice z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, podrobnosti o této rizikové pozici a částku, která má být vyloučena.

2.   Jakékoli vyloučení rizikových pozic z kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s odstavcem 1 se uplatňuje konzistentně.

3.   Příslušný orgán schvaluje veškeré změny, které instituce provede ve vztahu k rámci řízení rizik uvedenému v odst. 1 písm. c) a ve vztahu k podrobnostem o rizikových pozicích uvedeným v odst. 1 písm. d).

4.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)

rizikové pozice, které instituce může záměrně převzít, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v odstavci 1;

b)

jak stanovit maximální částku uvedenou v odst. 1 písm. a) tohoto článku a způsob, jakým má instituce uvedenou částku vyloučit u jednotlivých přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1;

c)

kritéria, která má splňovat rámec instituce pro řízení rizik uvedený v odst. 1 písm. c), aby mohl být považován za vhodný pro účely tohoto článku.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

38)

Článek 106 se mění takto:

a)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Pokud instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu pomocí úvěrového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úvěrovém derivátu pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 4 písm. a) za vnitřní zajištění expozice úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s úvěrovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku se do obchodního portfolia zahrne jak vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem, tak i úvěrový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění. Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku pomocí přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. b) se obě pozice přiřadí stejnému obchodnímu útvaru, který řídí podobná rizika.

4.   Pokud instituce zajišťuje expozici akciového rizika v investičním portfoliu pomocí akciového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato akciová derivátová pozice pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 4 písm. a) za vnitřní zajištění expozice akciového rizika v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s akciovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku se do obchodního portfolia zahrne jak vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, tak i akciový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění. Pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku pomocí přístupu uvedeného v čl. 325 odst. 1 písm. b) se obě pozice přiřadí stejnému obchodnímu útvaru, který řídí podobná rizika.“

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Pro účely odstavců 3 a 4 může být transakce s úvěrovým nebo akciovým derivátem uzavřená institucí složena z více transakcí s více způsobilými poskytovateli zajištění z řad třetích stran, pokud výsledná souhrnná transakce splňuje podmínky stanovené v uvedených odstavcích.“

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Pokud instituce zajišťuje expozice úrokového rizika v investičním portfoliu pomocí pozice v úrokovém riziku zařazené do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úrokovém riziku pro posouzení úrokového rizika vyplývajícího z pozic v investičním portfoliu v souladu s články 84 a 98 směrnice 2013/36/EU za vnitřní zajištění, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za použití přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1 písm. a), b) a c) byla pozice zařazena do samostatného portfolia odděleného od ostatních pozic v obchodním portfoliu, jehož obchodní strategie je určena výhradně k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika;

b)

pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za použití přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1 písm. b) byla pozice přiřazena obchodnímu útvaru, jehož obchodní strategie je určena výhradně k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika;

c)

instituce plně zdokumentovala, jak pozice zmírňuje úrokové riziko vyplývající z pozic v investičním portfoliu pro účely požadavků stanovených v článcích 84 a 98 směrnice 2013/36/EU.“

d)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„5a.   Pro účely odst. 5 písm. a) může instituce do uvedeného portfolia zařadit i jiné pozice v úrokovém riziku otevřené s třetími stranami nebo se svým vlastním obchodním portfoliem, pokud daná instituce tržní riziko těchto pozic v úrokovém riziku otevřených s vlastním obchodním portfoliem dokonale kompenzuje otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami.

5b.   Na obchodní útvar uvedený v odst. 5 písm. b) tohoto článku se vztahují tyto požadavky:

a)

tento obchodní útvar může vstupovat do jiných pozic v úrokovém riziku se třetími stranami nebo s jinými obchodními útvary instituce, pokud tyto pozice splňují požadavky na zahrnutí do obchodního portfolia podle článku 104 a tyto jiné obchodní útvary dokonale kompenzují tržní riziko těchto jiných pozic v úrokovém riziku otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;

b)

tomuto obchodnímu útvaru nejsou přiřazeny žádné jiné pozice v obchodním portfoliu než ty, které jsou uvedeny v písmeni a) tohoto odstavce;

c)

odchylně od článku 104b se na tento obchodní útvar nevztahují požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 uvedeného článku.“

e)

odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.   Kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) nebo přiřazených obchodnímu útvaru podle písm. b) uvedeného odstavce se vypočítají samostatně a doplňují kapitálové požadavky pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.

7.   Pokud instituce zajišťuje expozici vůči riziku úvěrových úprav v ocenění (dále jen ‚riziko CVA‘) pomocí derivátového nástroje otevřeného s vlastním obchodním portfoliem, považuje se pozice v tomto derivátovém nástroji za vnitřní zajištění expozice vůči riziku CVA pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s přístupy uvedenými v článcích 383 nebo 384, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

derivátová pozice je uznána jako způsobilé zajištění v souladu s článkem 386;

b)

pokud se na derivátovou pozici vztahuje kterýkoli z požadavků stanovených v čl. 325c odst. 2 písm. b) nebo c) nebo v čl. 325e odst. 1 písm. c), instituce dokonale kompenzuje tržní riziko dané derivátové pozice otevřením opačných pozic s třetími stranami.

Opačná pozice vnitřního zajištění v obchodním portfoliu uznaná v souladu s prvním pododstavcem se pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrne do obchodního portfolia instituce.“

39)

V článku 107 se odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) použijí instituce buď standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2, nebo je-li to povoleno příslušnými orgány v souladu s článkem 143, přístup založený na interním ratingu uvedený v kapitole 3.

2.   V případě obchodních expozic vůči ústřední protistraně a v případě příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany použijí instituce pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) postup stanovený v kapitole 6 oddíle 9. V případě všech ostatních druhů expozic vůči ústřední protistraně zachází instituce s těmito expozicemi takto:

a)

v případě všech ostatních druhů expozic vůči způsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči institucím;

b)

v případě všech ostatních druhů expozic vůči nezpůsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči podnikům.

3.   Pro účely tohoto nařízení se s expozicemi vůči investičním podnikům ze třetích zemí, vůči úvěrovým institucím ze třetích zemí a vůči burzám ze třetích zemí, jakož i s expozicemi vůči finančním institucím ze třetích zemí, které jsou povoleny orgány třetích zemí, podléhají jejich dohledu a řídí se obezřetnostními požadavky, které jsou co do důslednosti srovnatelné s požadavky uplatňovanými vůči institucím, zachází jako s expozicemi vůči instituci pouze tehdy, pokud třetí země uplatňuje na tento subjekt obezřetnostní a dohledové požadavky, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.“

40)

Článek 108 se nahrazuje tímto:

„Článek 108

Použití technik snižování úvěrového rizika v rámci standardizovaného přístupu a přístupu IRB pro úvěrové riziko a pro riziko rozmělnění

1.   Pro expozici, na niž instituce použije standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2 nebo na niž použije přístup IRB uvedený v kapitole 3, avšak bez použití svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu stanoveného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

2.   Pro expozici, na niž instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3.

3.   Pokud instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143 jak na původní expozici, tak na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, může při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3. Ve všech ostatních případech může instituce pro tyto účely při výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

4.   Za podmínek stanovených v odstavci 5 smějí instituce úvěry fyzickým osobám považovat pro účely hlavy II kapitol 2, 3 a 4 za expozice zajištěné obytnými nemovitostmi namísto toho, aby se s nimi zacházelo jako se zaručenými expozicemi, pokud jsou v členském státě u těchto úvěrů splněny tyto podmínky:

a)

většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě není poskytována v právní formě hypoték;

b)

většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě je zaručena poskytovatelem zajištění s úvěrovým hodnocením vypracovaným určenou externí ratingovou agenturou, které odpovídá stupni úvěrové kvality 1 nebo 2, který je povinen splatit instituci částku v plné výši v případě selhání původního dlužníka;

c)

instituce má právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění uvedený v písmeni b) neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit.

Příslušné orgány informují EBA, pokud jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce na území států v jejich jurisdikci splněny, a uvedou názvy poskytovatelů zajištění způsobilých pro toto zacházení, kteří splňují podmínky tohoto odstavce a odstavce 5.

EBA zveřejní seznam všech těchto způsobilých poskytovatelů zajištění na svých internetových stránkách a každoročně tento seznam aktualizuje.

5.   Pro účely odstavce 4 lze s úvěry stanovenými v uvedeném odstavci zacházet jako s expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi namísto toho, aby s nimi bylo zacházeno jako se zaručenými expozicemi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

expozice, s níž se zachází podle standardizovaného přístupu, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic ‚expozice zajištěné nemovitostmi‘ podle standardizovaného přístupu v souladu s články 124 a 125 s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;

b)

expozice, s níž se zachází podle přístupu IRB, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic ‚retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi‘ podle IRB uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. d) bodě ii) s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;

c)

obytná nemovitost nesmí být v době poskytnutí úvěru zatížena zástavním právem a u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2014 se dlužník smluvně zavázal, že bez souhlasu instituce, která původně poskytla daný úvěr, žádné zástavní právo nezřídí;

d)

poskytovatelem zajištění je způsobilý poskytovatel zajištění podle článku 201 a má úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou odpovídající stupni úvěrové kvality 1 nebo 2;

e)

poskytovatelem zajištění je instituce nebo subjekt finančního sektoru, na něž se vztahují kapitálové požadavky srovnatelné s požadavky uplatňovanými na instituce nebo pojišťovny;

f)

poskytovatel zajištění zřídil plně financovaný vzájemný záruční fond nebo odpovídající ochranu, aby mohly pojišťovny vstřebat ztráty z úvěrového rizika, jejichž nastavení je pravidelně přezkoumáváno příslušnými orgány a podléhá pravidelnému zátěžovému testování alespoň jednou za dva roky;

g)

instituce má smluvní a právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit.

6.   Instituce, které využijí možnosti stanovené v odstavci 4 pro daného způsobilého poskytovatele zajištění v rámci mechanismu zmíněného v uvedeném odstavci , takto postupují u všech svých expozic vůči fyzickým osobám zaručených tímto poskytovatelem zajištění v rámci uvedeného mechanismu.“

41)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 110a

Sledování smluvních ujednání, která nepředstavují přísliby

Instituce sledují smluvní ujednání, která splňují všechny podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), a ke spokojenosti příslušných orgánů doloží splnění všech těchto podmínek.“

42)

Článek 111 se nahrazuje tímto:

„Článek 111

Hodnota expozice

1.   Hodnotou expozice položky aktiv se rozumí její účetní hodnota po specifických úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 110, dodatečných úpravách ocenění v souladu s článkem 34 v souvislosti s transakcemi zahrnutými do investičního portfolia instituce, odečtení částek v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a dalším snížení kapitálu souvisejícím s danou položkou aktiv.

2.   Hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I je tento procentní podíl nominální hodnoty položky po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110 a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m):

a)

100 % u položek v koši 1;

b)

50 % u položek v koši 2;

c)

40 % u položek v koši 3;

d)

20 % u položek v koši 4;

e)

10 % u položek v koši 5.

3.   Hodnotou expozice příslibu u podrozvahové položky podle odstavce 2 tohoto článku je nižší z následujících procentních podílů nominální hodnoty příslibu po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m):

a)

procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na položku, k níž se příslib vztahuje;

b)

procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na daný druh příslibu.

4.   Se smluvními ujednáními nabízenými institucí, ale dosud nepřijatými klientem, která by se v případě přijetí klientem stala přísliby, se zachází jako s přísliby a použije se procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 2.

U smluvních ujednání, která splňují podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), se použije procentní podíl ve výši 0 %.

5.   Pokud instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu uvedenou v článku 223, hodnota expozice cenných papírů nebo komodit prodaných, složených nebo zapůjčených v rámci transakce s financováním cenných papírů se zvýší o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity v souladu s články 223 a 224.

6.   Hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze II se určí podle kapitoly 6, přičemž se zohlední dopady smluv o novaci a dalších dohod o započtení podle uvedené kapitoly. Hodnotu expozice transakcí s financováním cenných papírů a transakcí s delší dobou vypořádání lze určit v souladu s kapitolou 4 nebo kapitolou 6.

7.   Pokud se na expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice pozměněna v souladu s kapitolou 4.

8.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)

kritéria, která mají instituce použít k zařazování podrozvahových položek, s výjimkou položek již zahrnutých v příloze I, do košů 1 až 5 uvedených v příloze I;

b)

faktory, které by mohly omezit schopnost institucí zrušit bezpodmínečně odvolatelné přísliby uvedené v příloze I;

c)

postup pro informování orgánu EBA o klasifikaci používané institucí na jiné podrozvahové položky s podobnými riziky, jako jsou položky uvedené v příloze I.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

43)

Článek 112 se mění takto:

a)

písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i)

expozice zajištěné nemovitostmi a expozice ADC;“

b)

písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)

podřízené dluhové expozice;“.

44)

Článek 113 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic se na všechny expozice použijí rizikové váhy v souladu s ustanoveními oddílu 2 tohoto nařízení, pokud nejsou tyto expozice odečteny od kapitálu nebo se na ně nevztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci. Použití rizikových vah vychází z kategorie expozice, do níž je expozice zařazena, a v míře, která je stanovena v oddíle 2, z její úvěrové kvality . Úvěrovou kvalitu lze vymezit odkazem na úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami nebo úvěrová hodnocení vypracovaná exportními úvěrovými agenturami podle oddílu 3. S výjimkou expozic zařazených do kategorií expozic uvedených v čl. 112 písm. a), b), c) a e) tohoto nařízení, pokud hodnocení v souladu s čl. 79 písm. b) směrnice 2013/36/EU odráží vyšší rizikové charakteristiky než ty, které vyplývají ze stupně úvěrové kvality, jenž by byl dané expozici přiřazen na základě příslušného úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou, přidělí instituce rizikovou váhu alespoň o jeden stupeň úvěrové kvality vyšší, než je riziková váha vyplývající z úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou.“

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud se na expozici vztahuje zajištění úvěrového rizika, lze hodnotu expozice nebo případně příslušnou rizikovou váhu této expozice pozměnit v souladu s touto kapitolou a kapitolou 4.“

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Hodnotě expozice jakékoli položky, pro kterou není stanovena riziková váha podle této kapitoly, se přidělí riziková váha 100 %.“

d)

v odstavci 6 se první pododstavec mění takto:

i)

uvozující věta se nahrazuje tímto:

„S výjimkou expozic, které vedou ke vzniku položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, se může instituce s předchozím souhlasem příslušných orgánů rozhodnout, že nebude uplatňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku na své expozice vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem, dceřiným podnikem jejího mateřského podniku nebo podnikem propojeným s institucí vztahem ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU. Příslušné orgány jsou oprávněny udělit souhlas, jsou-li splněny tyto podmínky:“

ii)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

protistranou je instituce nebo finanční instituce, která podléhá odpovídajícím obezřetnostním požadavkům;“.

45)

Článek 115 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„–1.   Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

50 %

100 %

100 %

150 %

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je přiřazen expozicím vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, v souladu s tabulkou č. 2.

Tabulka č. 2

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

100 %

100 %

100 %

150 %

U expozic uvedených v prvním pododstavci se přidělí riziková váha 100 %, pokud ústřední vláda jurisdikce, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, nemá rating.“

;

c)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od odstavců –1 a 1 se s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, pokud neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání.“

;

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   S expozicemi vůči církvím nebo náboženským společnostem zřízeným jako právnické osoby podle veřejného práva, pokud vybírají příspěvky v souladu s právními akty, které je k tomu opravňují, se zachází stejně jako s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům. V takovém případě se odstavec 2 nepoužije.“

;

e)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od odstavců –1 a 1 platí, že pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, zacházejí s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům jako s expozicemi vůči své ústřední vládě a neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání, mohou instituce expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům přidělit rizikovou váhu stejným způsobem.“

;

f)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Odchylně od odstavců –1 a 1 se expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, které nejsou uvedeny v odstavcích 2, 3 a 4 a jsou denominovány a financovány v domácí měně dané regionální vlády nebo místního orgánu, přidělí riziková váha 20 %.“

46)

Článek 116 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   S expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zachází podle čl. 115 odst. –1.“

;

b)

v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„EBA vede veřejně přístupnou databázi všech subjektů veřejného sektoru v Unii uvedených v prvním pododstavci.“

47)

V čl. 117 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Expozicím vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nejsou uvedeny v odstavci 2 a pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1. Expozicím vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nejsou uvedeny v odstavci 2 a pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha 50 %.

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

30 %

50 %

100 %

100 %

150 %

48)

V článku 119 se zrušují odstavce 2 a 3.

49)

V článku 120 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Expozicím vůči institucím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

30 %

50 %

100 %

100 %

150 %

2.   Expozicím vůči institucím s původní splatností tři měsíce nebo kratší, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, a expozicím vznikajícím z pohybu zboží přes státní hranice s původní splatností šest měsíců nebo kratší, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 2, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.

Tabulka č. 2

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

20 %

20 %

50 %

50 %

150 %

50)

Článek 121 se nahrazuje tímto:

Článek 121

Expozice vůči institucím bez úvěrového hodnocení

1.   Expozice vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zařadí do jednoho z těchto stupňů:

a)

jsou-li splněny všechny tyto podmínky, zařadí se expozice vůči institucím do stupně A:

i)

instituce má dostatečnou schopnost plnit včas své finanční závazky, včetně splácení jistiny a úroků, po předpokládanou dobu trvání aktiv nebo expozic a bez ohledu na hospodářské cykly a obchodní podmínky;

ii)

instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) body i) a vi) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;

iii)

informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;

iv)

hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;

b)

jsou-li splněny všechny tyto podmínky a není-li splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, zařadí se expozice vůči institucím do stupně B:

i)

instituce je vystavena podstatnému úvěrovému riziku, včetně schopnosti splácet, která závisí na stabilních nebo příznivých hospodářských nebo obchodních podmínkách;

ii)

instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) bod i) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;

iii)

informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;

iv)

hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;

c)

pokud expozice vůči institucím nejsou zařazeny do stupně A nebo B nebo pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek, zařadí se expozice vůči institucím do stupně C:

i)

instituce vykazuje podstatná rizika selhání a má jen omezenou bezpečnostní marži;

ii)

nepříznivé obchodní, finanční nebo hospodářské podmínky velmi pravděpodobně povedou nebo již vedly k neschopnosti instituce plnit své finanční závazky;

iii)

v případě, že zákon stanoví pro instituci povinnost auditované účetní závěrky, externí auditor v předchozích dvanácti měsících vydal záporný výrok auditora nebo vyjádřil ve svých auditovaných účetních závěrkách nebo auditovaných zprávách podstatné pochybnosti o schopnosti instituce pokračovat v činnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) tohoto odstavce nezahrnují rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace kapitálové rezervy rovnocenné kapitálovým rezervám vymezeným v článku 128 směrnice 2013/36/EU.

2.   V případě expozic vůči finančním institucím, s nimiž se zachází jako s expozicemi vůči institucím v souladu s čl. 119 odst. 5, instituce pro účely posouzení toho, zda uvedené finanční instituce splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) bodě ii) a písm. b) bodě ii) tohoto článku, posoudí, zda uvedené finanční instituce splňují nebo překračují jakékoli srovnatelné obezřetnostní požadavky.

3.   Expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C v souladu s odstavcem 1 se přidělí riziková váha takto:

a)

expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které splňují některou z následujících podmínek, se přidělí riziková váha pro krátkodobé expozice v souladu s tabulkou č. 1:

i)

expozice má původní splatnost tři měsíce nebo kratší;

ii)

expozice má původní splatnost šest měsíců nebo kratší a vzniká z pohybu zboží přes státní hranice;

b)

expozicím zařazeným do stupně A, které nejsou krátkodobé, se přidělí riziková váha 30 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)

expozice nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v písmeni a);

ii)

poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce se rovná 14 % nebo je vyšší;

iii)

pákový poměr instituce je roven 5 % nebo je vyšší;

c)

expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které nesplňují podmínky stanovené v písmeni a) nebo b), se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1.

Pokud expozice vůči instituci není denominována v národní měně jurisdikce, v níž má daná instituce sídlo, nebo pokud tato instituce vykázala úvěrový závazek na pobočce v jiné jurisdikci a tato expozice není v národní měně jurisdikce, v níž pobočka působí, riziková váha přidělená v souladu s písmeny a), b) nebo c) jiným expozicím, než jsou expozice se splatností jeden rok nebo kratší vyplývající ze samolikvidujících podmíněných položek souvisejících s obchodováním, které vznikají z pohybu zboží přes státní hranice, není nižší než riziková váha expozice vůči ústřední vládě země, kde má daná instituce sídlo.

Tabulka č. 1

Hodnocení úvěrového rizika

Stupeň A

Stupeň B

Stupeň C

Riziková váha pro krátkodobé expozice

20 %

50 %

150 %

Riziková váha

40 %

75 %

150 %

51)

Článek 122 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se tabulka č. 6 nahrazuje tímto:

„Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

75 %

100 %

150 %

150 %

“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Expozicím, pro které takové úvěrové hodnocení není k dispozici, se přidělí riziková váha 100 %.“

52)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 122a

Specializované úvěrové expozice

1.   V rámci kategorie expozic vůči podnikům uvedené v čl. 112 písm. g) instituce odděleně určují jako specializované úvěrové expozice se všemi těmito vlastnostmi:

a)

jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv, nebo o expozici, která je z hospodářského hlediska s takovou expozicí srovnatelná;

b)

expozice nesouvisí s financováním obytné nebo obchodní nemovitosti a spadá do definic expozic objektového financování, projektového financování nebo komoditního financování stanovených v odstavci 3;

c)

smluvní ujednání upravující závazek související s expozicí poskytují instituci značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, které tato aktiva vytvářejí;

d)

primárním zdrojem splácení závazku souvisejícího s expozicí je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost samostatného podnikání.

2.   Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které je k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1.

Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20 %

50 %

75 %

100 %

150 %

150 %

3.   Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha takto:

a)

je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat pořízení hmotných aktiv, včetně lodí, letadel, družic, železničních vozů a flotil, a příjmy, které mají být vytvořeny těmito aktivy, plynou ve formě peněžních toků vytvářených konkrétními hmotnými aktivy, která byla financována a zastavena nebo postoupena věřiteli (‚expozice objektového financování‘), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;

b)

je-li účelem specializované úvěrové expozice poskytovat krátkodobé financování rezerv, zásob nebo pohledávek z komodit obchodovaných v obchodním systému, včetně ropy, kovů nebo plodin, a příjem, který mají tyto rezervy, zásoby nebo pohledávky vytvořit, má být výnosem z prodeje dané komodity (‚expozice komoditního financování‘), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;

c)

je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat individuální projekt, buď ve formě investiční výstavby nového zařízení nebo refinancování stávajícího zařízení, s vylepšením nebo bez něj, na vývoj nebo pořízení rozsáhlých, složitých a nákladných zařízení, včetně elektráren, chemických zpracovatelských závodů, dolů, dopravní infrastruktury, infrastruktury životního prostředí a telekomunikační infrastruktury, kdy se instituce poskytující úvěr zaměřuje především na výnosy vytvářené financovaným projektem jako na zdroj splácení i zajištění úvěru (‚expozice projektového financování‘), použijí instituce tyto rizikové váhy:

i)

130 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází ve fázi před zahájením provozu;

ii)

jestliže se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501a, 80 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a uvedená expozice splňuje všechna tato kritéria:

1)

existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které by mohly být na újmu věřitelů, včetně omezení, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;

2)

dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční ujednání s určitým subjektem na pokrytí potřeb pohotovostního financování a provozního kapitálu po celou dobu trvání financovaného projektu, pokud bylo danému subjektu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

3)

projekt, k němuž se expozice vztahuje, vytváří peněžní toky, které jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru;

4)

v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zdroj splácení závazku závisí na jedné hlavní protistraně a tato hlavní protistrana je jedním z těchto subjektů:

centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

5)

smluvní ustanovení upravující expozici vůči dlužníkovi představují pro instituci poskytující úvěr vysoký stupeň ochrany v případě selhání dlužníka,

6)

hlavní protistrana nebo jiné protistrany, které obdobně splňují kritéria způsobilosti hlavní protistrany, účinně chrání instituci poskytující úvěr před ztrátami vyplývajícími z ukončení projektu;

7)

veškerá aktiva a smlouvy nezbytné pro provoz projektu byly zastaveny ve prospěch instituce poskytující úvěr v rozsahu povoleném použitelnými právními předpisy,

8)

instituce poskytující úvěr je schopna v případě selhání převzít subjekt dlužníka;

iii)

100 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a expozice nesplňuje podmínky stanovené v bodě ii);

d)

pro účely písm. c) bodu ii) bodu 3) se vytvářené peněžní toky nepovažují za předvídatelné, pokud podstatná část příjmů nesplňuje jednu nebo více z těchto podmínek:

i)

příjmy jsou založeny na dostupnosti, což znamená, že po dokončení výstavby má dlužník, jsou-li splněny smluvní podmínky, nárok na platby od svých smluvních protistran, které pokrývají provozní náklady a náklady na údržbu, náklady na dluhovou službu a výnosy z kapitálu v době, kdy dlužník projekt provozuje, a tyto platby nepodléhají výkyvům poptávky, jako je úroveň provozu, a jsou obvykle upraveny pouze z důvodu nedostatečné výkonnosti nebo nedostupnosti aktiva pro veřejnost;

ii)

na příjmy se vztahuje regulace míry návratnosti;

iii)

na příjmy se vztahuje smluvní ujednání o povinnosti úhrady bez ohledu na realizaci odběru;

e)

pro účely písmene c) se provozní fází rozumí fáze, ve které subjekt, který byl speciálně vytvořen za účelem financování projektu nebo je ekonomicky srovnatelný, splňuje obě tyto podmínky:

i)

subjekt má kladný čistý peněžní tok, který postačuje ke krytí jakéhokoli zbývajícího smluvního závazku;

ii)

subjekt má klesající dlouhodobý dluh.

4.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem dalšího upřesnění podmínek, za nichž jsou splněna kritéria stanovená v odst. 3 písm. c) bodě ii).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

53)

Článek 123 se nahrazuje tímto:

„Článek 123

Retailové expozice

1.   Za retailové expozice se považují expozice, které splňují všechna tato kritéria:

a)

expozice je vůči jedné nebo více fyzickým osobám nebo vůči malému nebo střednímu podniku;

b)

celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci, jejím mateřským podnikům a jejím dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše hodnoty nemovitosti, nepřevýší podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit tuto situaci, částku 1 milion EUR;

c)

expozice představuje jednu z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovou expozicí;

d)

dotčená instituce zachází s expozicí ve svém rámci řízení rizik jako s retailovou expozicí konzistentně v průběhu času a způsobem, který je podobný tomu, jak instituce zachází s jinými retailovými expozicemi, a jako takovou ji interně řídí.

K zařazení do kategorie retailových expozic je způsobilá současná hodnota retailové minimální platby pronájmu.

Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k upřesnění přiměřených diverzifikačních metod, podle nichž má být expozice považována za jednu z velkého počtu podobných expozic, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce .

2.   Za retailové expozice se nepovažují tyto expozice:

a)

expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b)

dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmeni a);

c)

všechny ostatní expozice ve formě cenných papírů.

3.   Retailovým expozicím uvedeným v odstavci 1 se přidělí riziková váha 75 %, s výjimkou transaktorských expozic, kterým se přidělí riziková váha 45 %.

4.   Není-li u expozice vůči jedné nebo více fyzickým osobám splněno kterékoli z kritérií uvedených v odstavci 1, považuje se tato expozice za retailovou expozici a přidělí se jí riziková váha 100 %.

5.   Odchylně od odstavce 3 se expozicím plynoucím z úvěrů poskytnutých institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

na splacení úvěru udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané instituci a tyto měsíční platby týkající se úvěru odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;

b)

rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním ve prospěch instituce;

c)

měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi úvěry splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b), nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;

d)

maximální původní doba splatnosti úvěru nepřesahuje 10 let.“

54)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 123a

Expozice s nesouladem měn

1.   U expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. h), nebo u expozic vůči fyzickým osobám, které jsou expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. i), se riziková váha přidělená v souladu s touto kapitolou vynásobí koeficientem 1,5, přičemž výsledná riziková váha nepřesáhne 150 %, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

expozice je denominovaná v jiné měně, než je měna zdroje příjmu dlužníka;

b)

dlužník nemá zajištění svého platebního rizika v důsledku nesouladu měn, a to buď finančním nástrojem, nebo příjmem v cizí měně, který odpovídá měně expozice, nebo součet takových zajištění, která má dlužník k dispozici, kryje méně než 90 % každé splátky u této expozice.

Pokud instituce není schopna tyto expozice s nesouladem měn oddělit, použije se multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 na všechny nezajištěné expozice, u nichž se měna expozic liší od národní měny země bydliště dlužníka.

2.   Pro účely tohoto článku se zdrojem příjmů rozumí jakýkoli zdroj, který dlužníkovi generuje peněžní toky, včetně peněžních toků z poukázaných peněžních prostředků, příjmů z pronájmu nebo platů, s výjimkou výnosů z prodeje aktiv nebo podobných právních kroků ze strany instituce.

3.   Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud dvojice měn uvedená v odst. 1 písm. a) sestává z eura a měny členského státu účastnícího se druhé etapy hospodářské a měnové unie (ERM II), multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 se nepoužije.“

55)

Články 124, 125 a 126 se nahrazují tímto:

„Článek 124

Expozice zajištěné nemovitostmi

1.   S expozicí jinou než ADC, která nesplňuje všechny podmínky stanovené v odstavci 3, nebo s jakoukoli částí expozice jiné než ADC, která přesahuje nominální hodnotu zástavního práva k nemovitosti, se zachází takto:

a)

expozici jiné než IPRE se přidělí riziková váha jako expozici vůči dané protistraně, která není zajištěna dotčenou nemovitostí;

b)

expozici IPRE se přidělí riziková váha 150 %.

2.   S expozicí jinou než ADC až do nominální hodnoty zástavního práva k nemovitosti, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, se zachází takto:

a)

je-li expozice zajištěna obytnou nemovitostí,

i)

s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1;

ii)

s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1, pokud splňuje některou z těchto podmínek:

1)

nemovitost zajišťující expozici je hlavním bydlištěm dlužníka, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že nemovitost zajišťující expozici je bytová jednotka, která je oddělenou částí v rámci nemovitosti;

2)

expozice je expozicí vůči fyzické osobě a je zajištěna obytnou bytovou jednotkou vytvářející příjem, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že daná bytová jednotka je oddělenou částí v rámci nemovitosti, a celkové expozice dané instituce vůči uvedené fyzické osobě nejsou zajištěny více než čtyřmi nemovitostmi, včetně těch, které nejsou obytnými nemovitostmi nebo které nesplňují žádné z kritérií stanovených v tomto bodě, nebo samostatnými bytovými jednotkami v rámci nemovitostí;

3)

expozice je expozicí vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;

4)

expozice je expozicí vůči společnostem veřejného bydlení nebo neziskovým sdružením, které jsou upraveny zákonem a existují proto, aby sloužily sociálním účelům a nabízely nájemníkům dlouhodobé bydlení;

iii)

s expozicí IPRE, která nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v bodě ii) tohoto písmene, se zachází v souladu s čl. 125 odst. 2;

b)

je-li expozice zajištěna obchodní nemovitostí, zachází se s ní takto:

i)

s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 1;

ii)

s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 2.

3.   Aby byla expozice zajištěná nemovitostí způsobilá pro zacházení uvedené v odstavci 2, musí splňovat všechny tyto podmínky:

a)

nemovitost zajišťující expozici splňuje některou z těchto podmínek:

i)

nemovitost byla zcela dokončena;

ii)

nemovitost je lesem nebo zemědělskou půdou;

iii)

úvěr je pro fyzickou osobu a nemovitost je buď obytnou nemovitostí ve výstavbě, nebo se jedná o pozemek, na němž má být postavena obytná nemovitost, pokud byl tento plán případně zákonně schválen všemi relevantními orgány a pokud je splněna některá z těchto podmínek:

1)

nemovitost neobsahuje více než čtyři obytné bytové jednotky a bude hlavním bydlištěm dlužníka a úvěr pro tuto fyzickou osobu nepředstavuje nepřímé financování expozic ADC;

2)

dochází k zapojení ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 a jež mají zákonné pravomoci a schopnost zajistit, aby byly nemovitosti ve výstavbě dokončeny v přiměřené lhůtě, a mají povinnost nebo se právně závazným způsobem zavázaly dokončení zajistit, pokud by výstavba jinak nebyla v této přiměřené lhůtě dokončena; případně existuje rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena;

b)

expozice je zajištěna prvním zástavním právem k nemovitosti, které drží instituce, nebo instituce drží první zástavní právo a každé další zástavní právo nižší úrovně k této nemovitosti;

c)

hodnota nemovitosti nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka;

d)

jsou řádně zdokumentovány veškeré informace požadované při vzniku expozice a pro účely sledování, včetně informací o schopnosti dlužníka splácet a o ocenění nemovitosti;

e)

jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) mohou instituce vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) instituce zavedou zásady upisování týkající se vzniku expozic zajištěných nemovitostmi, které zahrnují posouzení schopnosti dlužníka splácet. Tyto zásady upisování zahrnují relevantní metriky pro toto posouzení a jejich příslušné maximální úrovně.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. b) v jurisdikcích, v nichž podřízená zástavní práva zakládají pohledávku držitele týkající se daného kolaterálu, která je právně vymahatelná a představuje účinné snížení úvěrového rizika, mohou být uznána rovněž podřízená zástavní práva držená jinou institucí, než je ta, která drží přednostní zástavní právo, včetně případů, kdy instituce nedrží přednostní zástavní právo nebo nedrží zástavní právo, jehož pořadí je mezi přednostním zástavním právem a podřízenějším zástavním právem, která instituce drží.

Pro účely prvního pododstavce musí pravidla upravující zástavní práva zajistit všechny tyto prvky:

a)

každá instituce, která drží zástavní právo k nemovitosti, může zahájit prodej nemovitosti nezávisle na jiných subjektech, které drží zástavní právo k dané nemovitosti;

b)

pokud není nemovitost prodána ve veřejné dražbě, podniknou subjekty držící přednostní zástavní právo přiměřené kroky k získání reálné tržní hodnoty nebo nejlepší ceny, které mohou za daných okolností samy dosáhnout při výkonu oprávnění k prodeji.

5.   Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic u nevyčerpaných facilit lze uznat zástavní práva, která splňují všechny požadavky na způsobilost stanovené v odstavci 3 a případně v odstavci 4, je-li čerpání v rámci facility podmíněno předchozím nebo souběžným zřízením zástavního práva v rozsahu, v jakém má instituce na toto zástavní právo po čerpání facility nárok s tím, že na něj nemá žádný nárok, pokud není facilita čerpána.

6.   Pro účely čl. 125 odst. 2 a čl. 126 odst. 2 se poměr expozice vůči hodnotě (ETV) vypočítá tak, že se hrubý objem expozice vydělí hodnotou nemovitosti za těchto podmínek:

a)

hrubý objem expozice se vypočítá jako účetní hodnota položky aktiv související s expozicí zajištěnou nemovitostí a jakákoli nevyčerpaná, ale přislíbená částka, která by po čerpání zvýšila hodnotu expozice zajištěné nemovitostí; tento hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění:

i)

specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110;

ii)

dodatečných úprav ocenění podle článku 34 souvisejících s investičním portfoliem instituce;

iii)

částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a

iv)

dalších snížení kapitálu souvisejících s danou položkou aktiv;

b)

hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění jakéhokoli druhu majetkového či osobního zajištění úvěrového rizika, s výjimkou účtů zastavených vkladů u instituce poskytující úvěr, které splňují všechny požadavky na rozvahové započtení buď podle rámcových dohod o započtení v souladu s články 196 a 206, nebo podle jiných dohod o rozvahovém započtení v souladu s články 195 a 205 a byly bezpodmínečně a neodvolatelně zastaveny pouze pro účel splnění úvěrového závazku souvisejícího s expozicí zajištěnou nemovitostmi;

c)

pro expozice, s nimiž je nutné zacházet v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2, pokud přednostní zástavní právo drží jiná strana než daná instituce a podřízené zástavní právo držené touto institucí je uznáno podle odstavce 4 tohoto článku, se hrubý objem expozice vypočítá jako součet hrubého objemu expozice pro zástavní právo instituce a hrubých objemů expozic pro všechna ostatní zástavní práva stejné nebo vyšší úrovně přednosti, než je pořadí zástavního práva této instituce.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud má instituce více než jednu expozici zajištěnou toutéž nemovitostí a uvedené expozice jsou zajištěny zástavními právy k této nemovitosti, jejichž pořadí následuje po sobě tak, že mezi nimi není žádné zástavní právo držené třetí stranou, zachází se s těmito expozicemi jako s jedinou kombinovanou expozicí a za účelem výpočtu hrubého objemu expozice pro jedinou kombinovanou expozici se sečtou hrubé objemy expozic pro jednotlivé expozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že není-li k dispozici dostatek informací, aby bylo možné určit pořadí ostatních zástavních práv, instituce s těmito zástavními právy zachází tak, jako kdyby byla na stejné úrovni jako podřízené zástavní právo držené institucí. Instituce nejprve určí rizikovou váhu v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo případně čl. 126 odst. 2 (dále jen ‚základní riziková váha‘). Poté pro účely výpočtu rizikově vážených objemů podřízených zástavních práv upraví tuto rizikovou váhu za použití multiplikátoru 1,25. Pokud základní riziková váha odpovídá nejnižšímu koši expozice vůči hodnotě, multiplikátor se nepoužije. Riziková váha vyplývající z vynásobení základní rizikové váhy multiplikátorem 1,25 je omezena na rizikovou váhu, která by se na expozici použila, pokud by nebyly splněny požadavky uvedené v odstavci 3.

7.   Expozice vůči nájemci v rámci leasingové transakce s nemovitostmi, v jejímž rámci je instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, se považují za expozice zajištěné nemovitostmi a zachází se s nimi v souladu se zacházením stanoveným v článku 125 nebo 126, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v tomto článku, za předpokladu, že expozice instituce je zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

8.   Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 9. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 9.

Není-li orgán určený členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které by mohly být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež pověřenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nekonzistentních opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

9.   Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a jakýchkoli jiných relevantních ukazatelů orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně posuzuje, zda jsou rizikové váhy stanovené v článcích 125 a 126 pro expozice zajištěné nemovitostmi nacházejícími se na území členského státu tohoto orgánu náležitě založeny na:

a)

realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;

b)

budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v článku 125 nebo 126 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu tohoto orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v odstavci 3 tohoto článku.

Orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku oznámí EBA a ESRB veškeré úpravy rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedené podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto oznámení poskytnou EBA a ESRB dotčenému členskému státu své stanovisko, v němž mohou v případě potřeby uvést, zda jsou podle jejich názoru úpravy rizikových vah a kritérií doporučeny i pro další členské státy. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku zvýšit rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci, čl. 125 odst. 2 prvním pododstavci, čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci nebo čl. 126 odst. 2 prvním pododstavci nebo stanovit přísnější kritéria, než jsou kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu. Tento orgán nezvýší uvedené rizikové váhy na více než 150 %.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku rovněž snížit procentní podíly hodnoty nemovitosti uvedené v čl. 125 odst. 1 nebo v čl. 126 odst. 1 nebo procentní podíly expozice vůči hodnotě, které definují koš rizikové váhy expozice vůči hodnotě stanovený v čl. 125 odst. 2 tabulce č. 1 nebo v čl. 126 odst. 2 tabulce č. 1. Relevantní orgán zajistí soulad všech košů rizikové váhy expozice vůči hodnotě tak, aby riziková váha nižšího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě nikdy nepřesáhla rizikovou váhu vyššího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě.

10.   Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odstavce 9, mají instituce pro jejich uplatnění k dispozici šestiměsíční přechodné období.

11.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odstavci 9.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

12.   ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pokyny, pokud jde o oba tyto prvky:

a)

faktory, které by mohly ‚nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu‘, jak je uvedeno v odst. 9 druhém pododstavci;

b)

orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 8 při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.

13.   Instituce usazené v jednom členském státě použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 9, na své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.

14.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu ‚rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena‘, v souladu s odst. 3 písm. a) bodem iii) bodem 2).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 125

Expozice zajištěné obytnými nemovitostmi

1.   V případě expozice zajištěné obytnou nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu i) nebo ii) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 20 %.

Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 % , se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

a)

55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné instituce, a

b)

výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obytnou nemovitostí.

2.   Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu iii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 .

Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Tabulka č. 1

ETV

ETV ≤ 50 %

50 % < ETV ≤ 60 %

60 % < ETV ≤ 80 %

80 % < ETV ≤ 90 %

90 % < ETV ≤ 100 %

ETV > 100 %

Riziková váha

30 %

35 %

45 %

60 %

75 %

105 %

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce:

a)

souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. a) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,3 %;

b)

souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. b) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,5 %.

3.   Instituce mohou rovněž uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňuje odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.

Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro danou třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obytnými nemovitostmi statisticky reprezentativní.

Článek 126

Expozice zajištěné obchodními nemovitostmi

1.   V případě expozice zajištěné obchodní nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu i) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 60 %.

Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

a)

55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné institucí, a

b)

výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obchodní nemovitostí.

2.   Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu ii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 .

Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Tabulka č. 1

 

ETV ≤ 60 %

60 % < ETV ≤ 80 %

ETV > 80 %

Riziková váha

70 %

90 %

110 %

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce:

a)

souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. d) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,3 %;

b)

souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. e) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,5 %.

3.   Instituce mohou uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku rovněž v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňují odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.

Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obchodními nemovitostmi statisticky reprezentativní.

4.   EBA posoudí, zda je vhodné upravit zacházení s expozicemi zajištěnými obchodními nemovitostmi, včetně expozic IPRE a expozic jiných než IPRE, přičemž zohlední vhodnost rizikových vah a relativní rozdíly v riziku expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, rozdíly v citlivosti vůči riziku expozic IPRE zajištěných obytnými nemovitostmi podle čl. 125 odst. 2 tabulky č. 1 a expozic IPRE zajištěných obchodními nemovitostmi podle tabulky č. 1 tohoto článku a doporučení ESRB týkající se zranitelnosti v odvětví obchodních nemovitostí v Unii. EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 31. prosince 2027.

Na základě zprávy uvedené v prvním pododstavci a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2028 legislativní návrh.“

56)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 126a

Expozice z pořízení pozemku, přípravy a výstavby

1.   Expozici ADC se přidělí riziková váha 150 %.

2.   Expozicím ADC souvisejícím s obytnými nemovitostmi může být přidělena riziková váha 100 %, pokud instituce uplatňuje řádné standardy pro vznik a sledování, které splňují požadavky článků 74 a 79 směrnice 2013/36/EU, a pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

významnou část celkového počtu smluv představují právně závazné smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebo nájemní, u nichž kupující nebo nájemce složil podstatnou zálohu v hotovosti, která v případě ukončení smlouvy propadá, nebo u nichž je financování zajištěno rovnocenným způsobem, nebo právně závazné smlouvy o koupi nebo nájmu, zahrnující mimo jiné případy, kdy je platba rozložena do splátek hrazených v závislosti na pokroku výstavby;