Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32024H1722

Doporučení Komise (EU) 2024/1722 ze dne 17. června 2024, ve kterém se stanoví zásady pro výklad článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791, pokud jde o cíle v oblasti energetické účinnosti a příspěvky členských států

C/2024/3815

Úř. věst. L, 2024/1722, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/1722/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/1722/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1722

19.6.2024

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2024/1722

ze dne 17. června 2024,

ve kterém se stanoví zásady pro výklad článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791, pokud jde o cíle v oblasti energetické účinnosti a příspěvky členských států

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1) byl zaveden požadavek dosáhnout hlavního cíle v úsporách energie na úrovni Unie do roku 2030 ve výši nejméně 32,5 %.

(2)

Dne 13. září 2023 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 (2). Jedná se o přepracování směrnice 2012/27/EU, přičemž některá její ustanovení zůstala nezměněná, ale zároveň byly zavedeny některé nové požadavky. Zejména byla zvýšena úroveň ambicí pro rok 2030, pokud jde o energetickou účinnost, včetně cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti a příspěvků členských států.

(3)

Směrnice (EU) 2023/1791 stanoví cíl, aby Unie do roku 2030 spotřebovávala alespoň o 11,7 % méně energie ve srovnání s předpokládanou spotřebou energie v roce 2030 na základě referenčního scénáře EU z roku 2020, který počítá se spotřebou primární energie ve výši 1 124 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu) a konečnou spotřebou energie ve výši 864 Mtoe. To na úrovni Unie do roku 2030 odpovídá orientačnímu cíli ve spotřebě primární energie ve výši 992,5 Mtoe a závaznému cíli v konečné spotřebě energie ve výši 763 Mtoe.

(4)

Aby Unie dosáhla konečného cíle do roku 2030, měl by každý členský stát do června 2024 jako součást svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu oznámit orientační vnitrostátní cíl ve své konečné spotřebě energie pro rok 2030 spolu s orientační trajektorií pro jeho dosažení.

(5)

V příloze I směrnice (EU) 2023/1791 je uveden vzorec, pomocí něhož se spravedlivým a transparentním způsobem vypočtou orientační vnitrostátní příspěvky pro všechny členské státy jak pro primární, tak pro konečnou spotřebu energie. Vzorec zohledňuje včasné úsilí, bohatství, energetickou náročnost a potenciál úspor energie členského státu.

(6)

Ze směrnice (EU) 2023/1791 vyplývá, že členské státy mají ve způsobu výpočtu vnitrostátního příspěvku plnou flexibilitu. V souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2023/1791 musí však zajistit, aby jejich vnitrostátní příspěvek v Mtoe nebyl o více než 2,5 % vyšší než hodnota, jíž by příspěvek dosahoval v případě použití vzorce stanoveného v příloze I. V každém případě musí členské státy předložit popis, jakým způsobem a na základě jakých údajů uvedený cíl vypočetly.

(7)

Pro zajištění cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti směrnice (EU) 2023/1791 posiluje mechanismy správy, jež byly zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (3). Směrnice (EU) 2023/1791 zavádí mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí ohledně cíle v konečné spotřebě energie, který bude spuštěn v případě, že součet cílů oznámených členskými státy nesplňuje závazný cíl Unie. Kromě toho zavádí mechanismus odstraňování nedostatků, který bude použit k tomu, aby členské státy byly vyzvány k navržení a oznámení nových opatření, jestliže se odchýlí od své trajektorie pro dosažení svého cíle v konečné spotřebě energie pro rok 2030.

(8)

Zavedení vzorce v příloze I směrnice (EU) 2023/1791 a mechanismů správy neomezuje flexibilitu členských států rozhodovat o tom, jaké cíle si vytyčí nebo jakým způsobem jich dosáhnou. Tyto mechanismy však zajišťují, že všechny členské státy přispějí spravedlivým dílem k dosažení společného závazného cíle na úrovni Unie v konečné spotřebě energie a co nejvíce k dosažení společného orientačního cíle na úrovni Unie ve spotřebě primární energie.

(9)

Členské státy mohou samy rozhodnout, jakým způsobem provedou a splní požadavky týkající se energetických služeb, který nejlépe odpovídá jejich vnitrostátním podmínkám. V této souvislosti se doporučuje vykládat příslušná ustanovení směrnice (EU) 2023/1791 konzistentně, což by při přípravě vnitrostátních prováděcích opatření přispělo k jednotnému chápání směrnice (EU) 2023/1791 ve všech členských státech,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členské státy by se při provádění článku 4 směrnice (EU) 2023/1791 do svých vnitrostátních právních předpisů měly řídit zásadami pro výklad uvedenými v příloze tohoto doporučení.

V Bruselu dne 17. června 2024.

Za Komisi

Kadri SIMSON

členka Komise


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/27/oj).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/1791/oj).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj).


PŘÍLOHA

1.   Úvod

Tyto zásady poskytují členským státům návod na výklad článku 4 směrnice (EU) 2023/1791 při jeho provádění do vnitrostátních právních předpisů.

Ve srovnání se směrnicí 2012/27/EU zavádí směrnice (EU) 2023/1791 několik nových ustanovení:

vzorec (čl. 4 odst. 2), který lze použít ke stanovení orientačního vnitrostátního příspěvku (příloha I). Vnitrostátní příspěvky by se neměly od výsledku tohoto vzorce odchylovat o více než 2,5 %;

aktualizovanou výchozí hodnotu (čl. 4 odst. 1) založenou na referenčním scénáři z roku 2020;

mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí (čl. 4 odst. 5), který má být použit v případě, že se součet vnitrostátních příspěvků všech členských států nerovná cíli Unie v konečné spotřebě energie;

mechanismus odstraňování nedostatků v plnění (čl. 4 odst. 6), který se použije, jestliže nebylo dosaženo dostatečného pokroku při plnění příspěvků v oblasti energetické účinnosti;

novou definici konečné spotřeby energie (čl. 2 odst. 6), která je sladěna s novou metodikou Eurostatu pro výpočet konečné spotřeby energie, ale zachovává předcházející rozsah, který vylučuje energii okolního prostředí a zahrnuje spotřebu energie v mezinárodní letecké dopravě.

Závazný výklad právních předpisů Unie nicméně spadá do výlučné pravomoci Soudního dvora Evropské unie.

2.   Právní a politické souvislosti

Stanovením celkového závazného cíle Unie v oblasti energetické účinnosti je článek 4 směrnice (EU) 2023/1791 úzce propojen s jinými články ve směrnici (EU) 2023/1791, které k tomuto cíli přispívají.

Kromě toho vychází článek 4 směrnice (EU) 2023/1791 z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (1), které se týká:

návrhu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu,

aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu,

integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu,

posouzení pokroku při dosahování vnitrostátních cílů a příspěvků.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (2) o energetické statistice pak představuje základ pro podávání ročních zpráv o spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie členskými státy.

3.   Základní pojmy použité v těchto zásadách

Pro výklad rozsahu povinností podle článku 4 jsou nejdůležitější následující základní pojmy.

Spotřeba primární energie

„Spotřeba primární energie“ či „PEC“ je definována v čl. 2 bodě 5 směrnice (EU) 2023/1791 jako hrubá dostupná energie, vyjma zásobníků mezinárodních námořních plavidel, konečné neenergetické spotřeby a energie okolního prostředí.

Konečná spotřeba energie

„Konečná spotřeba energie“ či „FEC“ je definována v čl. 2 bodě 6 směrnice (EU) 2023/1791 jako veškerá energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, včetně spotřeby energie v mezinárodní letecké dopravě, domácnostem, veřejným a soukromým službám, zemědělství, lesnictví a rybářství a jiným odvětvím konečných uživatelů, s výjimkou spotřeby energie u zásobníků mezinárodních námořních plavidel, energie okolního prostředí a dodávek do odvětví přeměny energie a do odvětví energetiky a ztrát v důsledku přenosu a distribuce ve smyslu přílohy A nařízení (ES) č. 1099/2008.

Energie okolního prostředí

„Energie okolního prostředí“ je definována v čl. 2 bodě 7 směrnice (EU) 2023/1791 jako energie okolního prostředí ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2018/2001.

Energetická účinnost

„Energetická účinnost“ je definována v čl. 2 bodě 8 směrnice (EU) 2023/1791 jako poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie.

Úspory energie

„Úspory energie“ jsou definovány v čl. 2 bodě 9 směrnice (EU) 2023/1791 jako množství ušetřené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby či oběma způsoby před provedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují.

Zvýšení energetické účinnosti

„Zvýšení energetické účinnosti“ je definováno v čl. 2 bodě 10 směrnice (EU) 2023/1791 jako nárůst energetické účinnosti v důsledku technologických či ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování.

4.   Povinnosti podle článku 4

V článku 4 je popsána posloupnost a harmonogram kroků, které členské státy a Komise podniknou pro stanovení orientačních vnitrostátních příspěvků. Tyto kroky jsou znázorněny na obrázku 1.

Obrázek 1

Harmonogram kroků podle článku 4  (3)

Image 1

4.1.   Stanovení a oznámení vnitrostátních příspěvků

4.1.1.   Stanovení cílů v článku 4

V souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2023/1791 musí každý členský stát stanovit a oznámit orientační vnitrostátní příspěvek ke konečné spotřebě energie společně s orientační trajektorií pro jeho dosažení jako součást svého návrhu (aktualizovaného) vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (s termínem odevzdání 30. června 2023). Kromě toho se měly členské státy snažit přispět k orientačnímu cíli Unie ve spotřebě primární energie. Za tímto účelem měly oznámit vnitrostátní příspěvky týkající se spotřeby primární energie společně s orientační trajektorií pro jejich dosažení (poslední možnost byla v návrzích aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu).

V článku 4 směrnice (EU) 2023/1791 je uveden seznam faktorů a vnitrostátních podmínek, které členské státy mohou použít při výpočtu svých příspěvků. Ve vzorci, který je stanoven v příloze I směrnice (EU) 2023/1791 a podrobně vysvětlen v bodě 4.1.2 této přílohy, jsou zejména zohledněny faktory uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. d).

V souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice (EU) 2023/1791 musí každý členský stát při stanovování svého orientačního vnitrostátního příspěvku v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie zajistit, aby jeho příspěvek v milionech tun ropného ekvivalentu (Mtoe) nebyl o více než 2,5 % vyšší než hodnota, jíž by příspěvek dosahoval v případě použití vzorce stanoveného v příloze I směrnice (EU) 2023/1791. Jestliže například ze vzorce v příloze I uvedené směrnice vyplývá, že by orientační vnitrostátní příspěvek členského státu v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie v roce 2030 měl být 10 Mtoe (absolutní úroveň konečné spotřeby energie v roce 2030), členský stát musí oznámit hodnotu nižší než 10,25 Mtoe.

Členské státy musí kromě toho uvést podíly na spotřebě primární energie a na konečné spotřebě energie v různých odvětvích konečné spotřeby energie, jak jsou vymezena v nařízení (ES) č. 1099/2008. Cílem je konzistentním způsobem shromáždit odhady pro každé odvětví do roku 2030 a posoudit, jak se spotřeba energie vyvíjí v různých sektorech. Tato odvětví musí zahrnovat alespoň průmysl, bydlení, služby a dopravu.

Členské státy musí uvést rovněž odhady celkové spotřeby energie do roku 2030 v odvětví informačních a komunikačních technologií.

4.1.2.   Vzorec uvedený v příloze I směrnice (EU) 2023/1791

V příloze I směrnice (EU) 2023/1791 je stanoven vícefaktorový vzorec, který zahrnuje všechny faktory uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. d) a e) směrnice (EU) 2023/1791. Účelem tohoto vzorce je umožnit členským státům určit jejich příspěvky k cíli Unie spravedlivým a proveditelným způsobem.

Jsou zohledněny čtyři faktory ovlivňující úsilí o zlepšení energetické účinnosti. Každý faktor má ve výpočtu vnitrostátních příspěvků stejnou váhu:

Faktor včasné činnosti: tento faktor měří průměrný pokrok v historických úrovních spotřeby energie ve srovnání s průměrem Unie mezi obdobími 2007–2009 a 2017–2019. Faktor včasné činnosti se vypočte vynásobením dvou veličin:

objemu úspor energie v uvedených dvou obdobích a

zlepšení energetické náročnosti (4), kterého každý členský stát dosáhl v průběhu stejných období.

Důvodem pro použití dvou veličin je lépe určit úspory energie dosažené díky opatření týkajícímu se energetiky, a nikoli z jiných důvodů (např. kvůli hospodářské recesi), a zabránit penalizaci těch členských států, které zvýšily svou spotřebu energie z důvodu silných trendů hospodářského růstu. Vzhledem k tomu, že faktor včasné činnosti je součinem uvedených dvou veličin, přičemž jedna veličina by neměla druhou veličinu anulovat ani zesilovat, jsou obě veličiny omezeny na 50 % a 100 % průměru Unie. Podle přílohy I směrnice (EU) 2023/1791 je tudíž celkový faktor včasné činnosti také omezen na 50 % a 100 % průměru Unie.

Faktor bohatství: tento faktor měří bohatství každého členského státu v období 2017–2019. Bohatství členských států vyjadřuje hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Ukazatel HDP je vyjádřen jako standard kupní síly (PPS) (5), aby se eliminoval vliv rozdílů v úrovni cen mezi členskými státy. Členské státy s vyšším HDP na obyvatele než je průměr EU mají relativně ambicióznější cíl a naopak. Úroveň ambicí je omezena na 50 % a 150 % průměrné úrovně ambicí EU.

Faktor energetické náročnosti: tento faktor měří energetickou náročnost členského státu ve srovnání s průměrem EU v období 2017–2019. Členské státy s vyšší energetickou náročností než je průměr EU mají relativně ambicióznější cíl a naopak. Podle přílohy I směrnice (EU) 2023/1791 je úroveň ambicí omezena na 50 % a 150 % průměrné úrovně ambicí EU.

Je třeba poznamenat, že tento faktor energetické náročnosti nepostihuje stejné informace jako druhá veličina ve faktoru včasné činnosti. Faktor energetické náročnosti představuje průměrnou energetickou náročnost hospodářství v období 2017–2019 jako zástupný indikátor technického potenciálu k opatřením ke zvýšení energetické účinnosti. Tento faktor neměří počáteční bod ani trajektorii k dosažení této hodnoty energetické náročnosti. Naproti tomu druhá veličina ve faktoru včasné činnosti představuje relativní zlepšení energetické náročnosti hospodářství za celé období (2007–2009 až 2017–2019) jako zástupný indikátor úsilí, jež členský stát během tohoto období vynaložil.

Faktor potenciálu úspor: tento faktor měří hospodářský potenciál každého členského státu v oblasti energetické účinnosti. Tento potenciál se vypočte porovnáním spotřeby energie každého členského státu podle scénáře PRIMES MIX 55 % pro rok 2030 (politický cíl) se spotřebou energie podle (aktualizovaných) projekcí referenčního scénáře z roku 2020 pro rok 2030 (výchozí hodnota). Podle přílohy I směrnice (EU) 2023/1791 je úroveň ambicí omezena na 50 % a 150 % průměrné úrovně ambicí EU.

Celkový faktor pro každý členský stát se vypočte jako průměr čtyř faktorů uvedených v bodech 1 až 4. Poté se vypočte cílová hodnota členského státu v procentech tak, že se vynásobí celkový faktor cílem EU stanoveným v čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2023/1791, který je alespoň –11,7 %. Cíl členského státu v Mtoe se vypočte pomocí cíle členského státu v procentech a jeho výchozí hodnoty pro rok 2030 podle referenčního scénáře z roku 2020. Příklad: členský stát použije vzorec pro konečnou spotřebu energie a vypočte celkový faktor ve výši 85,45 %. Vynásobením hodnotou –11,7 % zjistí svůj cíl v procentech, tj. –10 %. Členský stát vyhledá svou výchozí hodnotu konečné spotřeby energie pro rok 2030 podle referenčního scénáře z roku 2020, a zjistí, že je 10 Mtoe. Použije svou cílovou hodnotu v procentech (–10 %) a vypočte cílovou hodnotu v Mtoe, tj. 9 Mtoe.

V posledním kroku se na všechny členské státy použije korekční faktor k úpravě součtu všech vnitrostátních příspěvků v Mtoe podle cíle EU pro rok 2030 v Mtoe. Korekční faktor je uveden v příloze I směrnice (EU) 2023/1791 a jeho výpočet je podrobně popsán v bodě A.2.5 této přílohy. Korekčním faktorem se vynásobí každý jednotlivý vnitrostátní příspěvek, aby se vypočetl konečný revidovaný vnitrostátní příspěvek v Mtoe. Oba korekční faktory, jeden pro výpočet konečné spotřeby energie a druhý pro výpočet spotřeby primární energie, jsou pro všechny členské státy stejné.

Podle čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2023/1791 má členský stát plnou flexibilitu, pokud jde o to, jakým způsobem vnitrostátní příspěvky (jak pro konečnou spotřebu energie, tak pro spotřebu primární energie) vypočte. V čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2023/1791 je však uveden seznam požadavků a charakteristik, které musí každý členský stát při tomto výpočtu vzít v úvahu. Ustanovení písm. d) uvedeného odstavce odkazuje na faktory vzorce stanoveného v příloze I směrnice (EU) 2023/1791, zatímco ustanovení písm. e) uvedeného odstavce přidává další relevantní prvky („vnitrostátní okolnosti“), které mohou členské státy použít ke zdůvodnění svého výběru metodiky výpočtu a údajů, které použijí. Je třeba poznamenat, že seznam uvedený v čl. 4 odst. 3 písm. e) směrnice (EU) 2023/1791 není vyčerpávající. Z článku 4 směrnice (EU) 2023/1791 vyplývá, že členský stát, který nepoužije vzorec stanovený v příloze I směrnice (EU) 2023/1791, musí pro výpočet svých vnitrostátních příspěvků použít požadavky stanovené v čl. 4 odst. 3 písm. a) až e) směrnice (EU) 2023/1791.

V každém případě musí členské státy vysvětlit, jakým způsobem byly vnitrostátní příspěvky vypočteny. V případě, že členský stát použil výhradně vzorec stanovený v příloze I směrnice (EU) 2023/1791 a oznámil výsledek, postačí, když uvede, že použil vzorec stanovený v příloze I směrnice (EU) 2023/1791. Ve všech ostatních případech musí vysvětlení obsahovat jak popis metodiky výpočtu, tak popis údajů použitých v této metodice.

4.2.   Aktualizovaný referenční scénář z roku 2020

Podle čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2023/1791 Komise na základě nejnovějších údajů Eurostatu aktualizovala referenční scénář z roku 2020. Členské státy, které chtějí aktualizovat své vnitrostátní příspěvky, protože tyto příspěvky měly být oznámeny v jejich návrzích aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu s použitím aktualizovaného referenčního scénáře z roku 2020 místo stávajícího scénáře, oznámí uvedený aktualizovaný příspěvek nejpozději do 1. února 2024.

Aktualizovaný referenční scénář z roku 2020 ovlivňuje výpočet vnitrostátních příspěvků ve všech výše popsaných krocích a vede k vytvoření druhého souboru výsledků výpočtů podle vzorce u všech členských států jak pro konečnou spotřebu energie, tak pro spotřebu primární energie ve srovnání s výsledky, které byly k dispozici při vypracování jejich návrhů (aktualizovaných) vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu:

a)

aktualizovaný referenční scénář z roku 2020 ovlivňuje faktor potenciálu úspor, protože při jeho výpočtu se referenční scénář používá (vzorec pro výpočet faktoru potenciálu úspor viz oddíl 3.2). Zbývající tři faktory zůstávají beze změny, neboť požívají pouze údaje Eurostatu;

b)

jak celkový faktor – počítaný jako průměr uvedených čtyř faktorů – tak cíl členského státu v procentech se proto změní;

c)

kromě toho je ovlivněn příspěvek členského státu v Mtoe, protože se podle aktualizovaného referenčního scénáře změnily výchozí hodnoty konečné spotřeby energie a spotřeby primární energie pro rok 2030;

d)

Komise kromě toho provedla přepočet korekčních faktorů pro výsledky výpočtů podle vzorce dle aktualizovaného referenčního scénáře z roku 2020, což vedlo k vytvoření druhého úplného souboru orientačních hodnot konečné spotřeby energie a spotřeby primární energie pro všechny členské státy.

V souladu s čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2023/1791 musí členské státy, které se rozhodnou použít výsledky aktualizovaného referenčního scénáře z roku 2020, znovu zajistit, aby jejich příspěvek v Mtoe nebyl o více než 2,5 % vyšší než hodnota, jíž by příspěvek dosahoval v případě použití vzorce stanoveného v příloze I směrnice (EU) 2023/1791 s využitím aktualizovaného referenčního scénáře EU z roku 2020.

4.3.   Mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí: posouzení Komisí a harmonogram

V rámci posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu provedeného v prosinci 2023 v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 Komise posuzovala, zda se kolektivní příspěvek alespoň rovná závaznému cíli Unie v konečné spotřebě energie a zda se kolektivní příspěvek alespoň rovná orientačnímu cíli Unie ve spotřebě primární energie.

Vzhledem k tomu, že součet orientačních vnitrostátních příspěvků v konečné spotřebě energie není pro dosažení závazného cíle Unie dostatečný, vydala Komise v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999 doporučení pro jednotlivé země, včetně doporučení, že by vnitrostátní příspěvek členského státu měl být zvýšen (vnitrostátní příspěvky členských států měly být zvýšeny).

Jedním z nových ustanovení v článku 4 směrnice (EU) 2023/1791 je zavedení mechanismu vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí, pokud jde o cíl Unie v oblasti energetické účinnosti. Tento mechanismus má být založen na posouzení, jež provede Komise, aby bylo zajištěno, že kolektivní příspěvek členských států se alespoň rovná závaznému cíli Unie v konečné spotřebě energie stanovenému v čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2023/1791. Mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí se tedy použije pouze v případě, kdy z posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu Komisí vyplyne, že součet kolektivních příspěvků členských států uvedený cíl Unie nesplňuje.

Výchozím bodem pro mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí jsou vnitrostátní příspěvky oznámené členskými státy v rámci jejich návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a cíl Unie v konečné spotřebě energie (v Mtoe) v čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2023/1791.

Výlučně pro účel posouzení mechanismu vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí Komise na základě čl. 31 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) 2018/1999 u členských států, které nepředložily své vnitrostátní příspěvky v rámci svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo do 1. února 2024, hypotetickou výši vnitrostátních příspěvků vypočte.

Posloupnost určení příspěvků členských států byla tedy následující:

a)

pokud členský stát v rámci svého návrhu aktualizovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu oznámil orientační vnitrostátní příspěvek ke konečné spotřebě energie, Komise tento orientační vnitrostátní příspěvek (v Mtoe) použila ve svém posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

b)

pokud členský stát v rámci svého návrhu aktualizovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu orientační vnitrostátní příspěvek neoznámil, Komise vypočetla hypotetickou výši orientačního vnitrostátního příspěvku ke konečné spotřebě energie z konečného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu členského státu oznámeného v roce 2020 (v Mtoe).

Nejpozději do 1. března 2024 může Komise každému členskému státu předložit revidovaný orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie se zohledněním aktualizovaného referenčního scénáře z roku 2020, v porovnání s příspěvkem předaným členskými státy v jejich aktualizovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, nebo v případě jeho absence v porovnání s hypotetickou výši příspěvku vypočtenou Komisí v jejím posouzení provedeném v prosinci 2023.

Komise posoudí oznámené vnitrostátní příspěvky za všechny členské státy, ale v souladu s čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2023/1791 vnitrostátní příspěvky zreviduje pouze v případě, kdy součet příspěvků členských států není dostatečný k dosažení závazného cíle Unie; revidované hodnoty budou určeny pouze členským státům, jejichž oznámený příspěvek týkající se konečné spotřeby energie (v Mtoe) je vyšší než příspěvek vyplývající z použití vzorce stanoveného v příloze I směrnice (EU) 2023/1791.

Členské státy budou potom muset svůj konečný vnitrostátní příspěvek, v příslušných případech se zohledněním revidované hodnoty, zahrnout do svého konečného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který má být odevzdán v červnu 2024.

4.4.   Výpočet revidovaného vnitrostátního příspěvku

Ustanovení čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2023/1791 vyžaduje, aby Komise předložila každému členskému státu revidovaný orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti pro konečnou spotřebu energie založený na třech kritériích:

a)

zbývajícím kolektivním snížení konečné spotřeby energie, jehož je zapotřebí pro dosažení závazného cíle Unie stanoveného v čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2023/1791;

b)

relativní intenzitě emisí skleníkových plynů na jednotku HDP v roce 2019 mezi dotčenými členskými státy;

c)

HDP dotčených členských států v roce 2019.

Prvky ustanovení čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2023/1791 naznačují, jak by Komise měla formulovat mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí. Komise při výpočtu revidovaných vnitrostátních příspěvků pro konečnou spotřebu energie pro členské státy, na něž se vztahuje mechanismus vyrovnávání nedostatečné úrovně ambicí, použije nový vzorec.

4.5.   Mechanismus odstraňování nedostatků v plnění: sledování pokroku a opatření, pokud je tento pokrok nedostatečný

Ustanovení čl. 4 odst. 6 směrnice (EU) 2023/1791 upravuje sledování pokroku a doplňující opatření, jež je nutno přijmout v případě, že je pokrok členských států považován za nedostatečný.

Podle článku 29 nařízení (EU) 2018/1999 má Komise do 31. října 2021 a poté každé dva roky posoudit pokrok dosažený členskými státy při plnění cílů energetické unie a cíle EU v oblasti energetické účinnosti.

Podle nových ustanovení čl. 4 odst. 6 směrnice (EU) 2023/1791 platí, že pokud z výše uvedeného posouzení vyplyne, že jeden nebo více členských států nedosahují dostatečného pokroku při plnění příspěvků v oblasti energetické účinnosti, tj. mají konečnou spotřebu energie nad svou orientační trajektorií pro rok 2030, členské státy musí provést dodatečná opatření, aby opět začaly směřovat k dosažení svých příspěvků. Tato dodatečná opatření a úspory energie, jež by měla přinést, by měly být zahrnuty do jejich integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999, které se podávají každé dva roky (2025, 2027, 2029…).

Komise poté posoudí, zda tato opatření považuje za dostatečná pro dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti. Pokud tomu tak není, Komise může v příslušných případech navrhnout opatření a uplatnit svou pravomoc na úrovni Unie, aby bylo zajištěno dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030.

Je nutno zdůraznit, že podle čl. 4 odst. 6 směrnice (EU) 2023/1791 členské státy zajistí, aby uvedená dodatečná opatření byla provedena do jednoho roku od data obdržení posouzení Komise, aby opět začaly směřovat k dosažení svých příspěvků v oblasti energetické účinnosti.

Ve směrnici (EU) 2023/1791 jsou uvedeny čtyři druhy opatření, jež mohou být přijata pro řešení nedostatečného pokroku:

1)

Vnitrostátní opatření přinášející další úspory energie, včetně intenzivnější pomoci při rozvoji projektů k provádění investičních opatření v oblasti energetické účinnosti

Členské státy by mohly posoudit již zavedené politiky a opatření a vyhodnotit jejich efektivnost. V případě existence překážek při provádění by prvním krokem mohlo být odstranění těchto překážek, aby prováděná opatření přinesla větší úspory. Potenciálním druhým krokem by, pokud by byl proveditelný, mohlo být zpřísnění podmínek politik a opatření, a tím zvýšení očekávaných úspor.

Třetí možností by bylo zavedení nových politik a opatření, jež by přinesly dodatečné úspory. Inspiraci pro nové dodatečné politiky a opatření lze čerpat z dalších článků této směrnice a souvisejících doporučení. Kromě toho lze nalézt příklady politik a opatření zaměřených na energetickou účinnost a zavedených členskými státy v databázi MURE (6).

Dále existuje databáze Evropské agentury pro životní prostředí obsahující politiky a opatření týkající se skleníkových plynů (7) (souvisejících rovněž s energetickou účinností), které členské státy zavedly, přijaly nebo plánují v rámci svých závazků podávat zprávy podle nařízení (EU) 2018/1999.

2)

Zvýšení povinných úspor energie stanovených v článku 8

Článek 8 týkající se povinných úspor energie stanoví cíl každoročních úspor energie, kterého lze dosáhnout buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti (článek 9) nebo přijetím alternativních politických opatření (článek 10). Členský stát by mohl zvážit zvýšení cíle pro každoroční úspory energie nebo zavedení nových opatření v rámci svého systému povinného zvyšování energetické účinnosti za účelem stimulace nových úspor v již zahrnutých odvětvích nebo úspor v nových odvětvích, která doposud nebyla do systému povinného zvyšování energetické účinnosti zahrnuta.

3)

Úprava povinnosti pro veřejný sektor

Články 5, 6 a 7 stanovují povinnosti pro veřejný sektor. Členský stát by mohl zvážit dodatečná opatření, jako je zvýšení 1,9 % cíle nebo rozšíření rozsahu veřejného sektoru zahrnutím dalších subjektů. Ustanovení čl. 29 odst. 4 navíc odkazuje na smlouvy o energetických službách pro budovy ve vlastnictví veřejných subjektů a ustanovení čl. 29 odst. 5 na nabídky energetických služeb. Členské státy by mohly taková opatření dále podporovat za účelem zvýšení úspor dosažených na základě článků 5, 6 a 7.

4)

Poskytnutí dobrovolného finančního příspěvku do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost uvedeného v článku 30 nebo do jiného finančního nástroje určeného pro energetickou účinnost, přičemž roční finanční příspěvky se rovnají investicím potřebným ke splnění orientační trajektorie.

5.   Požadavky na podávání zpráv

5.1.   Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

V souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 jsou členské státy povinny předložit do 30. června 2024 aktualizaci svého posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999 vyžaduje, aby členské státy předkládaly návrh aktualizace vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu vždy jeden rok před uplynutím lhůty pro předložení podle čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení.

V souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2023/1791 v něm členské státy měly zahrnout svůj orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti a předložit jej do 30. června 2023. Pokud chtějí aktualizovaný scénář použít, oznámí členské státy do 1. února 2024 svůj aktualizovaný orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti se zohledněním aktualizovaného referenčního scénáře z roku 2020, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2023/1791. V neposlední řadě členské státy předloží konečnou aktualizaci vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, včetně svého orientačního příspěvku v oblasti energetické účinnosti, v příslušných případech aktualizovanou při dodržení lhůty pro předložení do 30. června 2024, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999.

Další podrobnosti k aktualizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu jsou uvedeny v různých oddílech kapitoly 4 této přílohy.

5.2.   Podávání zpráv o pokroku v plnění cílů v oblasti energetické účinnosti

Článek 17 nařízení (EU) 2018/1999 vyžaduje, aby členské státy každé dva roky předkládaly své vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu. Kromě toho článek 21 uvedeného nařízení dále rozšiřuje požadavky na podávání zpráv členských států, pokud jde o energetickou účinnost. Jak je stanoveno v článku 21 uvedeného nařízení, členské státy mají povinnost každoročně podávat zprávy o pokroku v provádění orientačních trajektorií pro vnitrostátní spotřebu primární energie (PEC) a konečnou spotřebu energie (FEC) od roku 2021 do roku 2030.

Dodatek A

A.1   Kódy údajů a ukazatele

Používání vzorce podle přílohy I je založeno na statistikách získaných z databáze Eurostatu. V tomto oddíle budou potřebné výpočty popsány krok za krokem, a to na základě:

seznamu souborů údajů Eurostatu a kódů údajů požadovaných ukazatelů,

analýzy jednotlivých kroků pro výpočet čtyř faktorů a celkových faktorů,

vstupních údajů Eurostatu pro všechny členské státy za účelem použití vzorce.

Pro výpočet energetických ukazatelů byly použity aktualizované úplné energetické bilance Eurostatu „ Complete_Energy_Balances“, NRG_BAL_C, z března 2023.

Ukazatel konečné spotřeby energie „FINAL ENERGY CONSUMPTION (FEC)“ použitý ve směrnici (EU) 2023/1791 lze vypočítat z těchto údajů Eurostatu:

Formula

Formula

Formula

Konečnou spotřebu lze rozčlenit takto: konečná spotřeba – průmyslové odvětví – spotřeba energie (FC_IND_E); konečná spotřeba – odvětví dopravy – spotřeba energie (FC_TRA_E); konečná spotřeba – jiná odvětví – spotřeba energie (FC_OTH_E). Ostatní odvětví zahrnují obchod a veřejné služby, domácnosti, zemědělství a lesnictví, rybolov a odvětví jinde neuvedená.

Ukazatel konečné spotřeby energie „FINAL ENERGY CONSUMPTION (FEC)“ použitý ve směrnici (EU) 2023/1791 lze vypočítat z těchto údajů Eurostatu:

Formula

Formula

Hrubý domácí produkt na obyvatele „GROSS DOMESTIC PRODUCT PER CAPITA (HDP/cap)“ se vypočítá z tabulek údajů Eurostatu NAMA_10_GDP ve standardech kupní síly (PPS), měrná jednotka: běžné ceny, miliony standardů kupní síly (CP_MPPS_EU27_2020) a TPS00001 pro obyvatelstvo, demografický ukazatel: počet obyvatel k 1. lednu (JAN).

Ukazatel energetické náročnosti „The ENERGY INTENSITY“ je dán touto rovnicí:

Formula

Formula

Zdrojem pro projekce podle scénáře „PRIMES MIX 55 %“ a referenčního scénáře z roku 2020 pro rok 2030 je model PRIMES, který provozuje laboratoř E3MLab Národní technické univerzity v Aténách (NTUA).

A.2   Kroky při použití vzorce

A.2.1   Faktor včasné činnosti

Faktor včasné činnosti „EARLY ACTION FACTOR (Fearly action)“ zahrnuje jako veličinu úspory primární energie a úspory v konečné spotřebě energie dosažené v obdobích 2007–2009 až 2017–2019 a rozdíl v energetické náročnosti zaznamenaný při srovnání stejných období. Skládá se ze dvou dílčích faktorů:

Dílčí faktor úspor „SAVINGS SUB-FACTOR“ (% snížení konečné spotřeby energie FEC a spotřeby primární energie PEC) se vypočte jako:

Formula

Tento výsledek se váží příslušnou hodnotou EU:

Formula

Výsledek by měl být zastropován v rozmezí 50–100 %. Je-li konečná hodnota záporná, vypočtená hodnota je 0 nebo záporná (tj. že ve zvoleném časovém rámci nedošlo k žádným úsporám), bude se zastropovaná konečná hodnota rovnat 100 %.

Změna dílčího faktoru náročnosti „INTENSITY SUB-FACTOR“ (snížení FEI (konečné energetická náročnosti) nebo PEI (primární energetické náročnosti) v %) se vypočítá takto:

Formula

Tento výsledek se váží příslušnou hodnotou EU:

Formula

Výsledek by měl být zastropován v rozmezí 50–100 %. Pravidla pro zastropování jsou stejná jako v případě dílčího faktoru úspor. Faktor včasné činnosti je součinem konečných hodnot dílčího faktoru úspor a změny dílčího faktoru náročnosti.

Formula

Tento součin by měl zase být zastropován v rozmezí 50–100 %.

A.2.2   Faktor bohatství

Faktor bohatství „FACTOR WEALTH (Fwealth)“ zahrnuje jako hlavní ukazatel HDP na obyvatele v paritách kupní síly. Lze jej vypočítat pomocí tohoto vzorce:

Formula

A.2.3   Faktor energetické náročnosti

Faktor energetické náročnosti „ENERGY INTENSITY FACTOR (Fintensity)“ zahrnuje jako hlavní ukazatel primární a konečnou energetickou náročnost. Primární a konečná energetická náročnost se rovná poměru primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie k HDP ve standardech kupní síly (PPS). Lze jej vypočítat pomocí tohoto vzorce:

Formula

A.2.4   Faktor potenciálu úspor

Faktor potenciálu úspor „SAVINGS POTENTIAL FACTOR (Fpotential)“ zahrnuje jako hlavní ukazatel potenciální nákladově optimální úspory vypočítané pomocí modelu PRIMES. Konkrétně jsou úspory vypočteny na základě rozdílu mezi výchozími projekcemi referenčního scénáře z roku 2020 pro rok 2030 (8) a scénářem PRIMES MIX 55 %. Tyto úspory jsou váženy cílem EU (11,7 %). Tento faktor lze vypočítat podle následujícího vzorce:

Formula

Fwealth, Fintensity a Fpotential by se měly zastropovat na hodnotě mezi 50 % a 150 %, aby se omezil vliv extrémně vysokých nebo extrémně nízkých hodnot.

A.2.5   Celkový faktor

Celkový faktor „TOTAL FACTOR (Ftotal)“ (bod 9 a bod 2 přílohy I) se rovná váženému součtu čtyř dříve analyzovaných faktorů (faktoru včasné činnosti, faktoru bohatství, faktoru náročnosti a faktoru potenciálu úspor). Všechny faktory mají ve vzorci stejnou váhu (0,25 každý). Celkový faktor lze tedy vypočítat podle tohoto vzorce:

Formula

Cíl „TARGET“ (bod 9 přílohy I) se rovná součinu celkového faktoru a cíle EU. Lze jej tedy vypočítat pomocí tohoto vzorce:

Formula

Korekční faktor „CORRECTION FACTOR (CEU)“ vypočítá Komise; je stejný pro všechny členské státy a lze jej vypočítat podle tohoto vzorce:

Formula

Příloha I směrnice (EU) 2023/1791 stanoví tyto orientační vzorce pro výpočet vnitrostátního příspěvku ke konečné spotřebě energie (FEC) a spotřeby primární energie (PEC) k cílům Unie pro rok 2030:

Formula

Formula

Ukazatele FECB2030 a PECB2030 jsou hodnoty FEC a PEC pro rok 2030 vypočítané jako základní hodnoty pro projekce dle referenčního scénáře z roku 2020.

A.3   Údaje pro vzorec

V následujícím oddíle jsou uvedeny tabulky údajů, které mohou členské státy použít jako vstupní údaje při použití těchto vzorců pro výpočet svých příspěvků.

A.3.1   Faktor včasné činnosti

Tabulka 1

Konečná spotřeba energie FEC v Mtoe

 

2007

2008

2009

Průměr (2007–2009)

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Snížení (%)

EU

1 004,3

1 013,9

965,1

994,5

968,5

971,9

967,2

969,2

–3

BE

33,8

35,3

34,2

34,4

34,5

34,8

34,2

34,5

0

BG

10,0

9,8

8,6

9,5

9,9

9,9

9,9

9,9

5

CZ

24,9

24,9

24,1

24,7

24,7

24,4

24,4

24,5

–1

DK

15,7

15,5

14,8

15,3

14,6

14,6

14,3

14,5

–6

DE

207,4

216,3

204,3

209,4

213,0

209,3

209,3

210,5

1

EE

3,1

3,1

2,8

3,0

2,9

3,0

2,9

2,9

–2

IE

13,2

13,2

11,8

12,7

11,8

12,4

12,4

12,2

–4

EL

22,1

21,4

20,6

21,4

16,4

15,9

16,2

16,2

–24

ES

97,4

94,0

87,5

92,9

83,7

85,7

85,6

85,0

–9

FR

149,6

151,8

146,6

149,3

145,5

143,6

142,4

143,8

–4

HR

7,3

7,4

7,2

7,3

6,9

6,9

6,9

6,9

–5

IT

132,4

132,4

124,9

129,9

114,4

115,5

114,6

114,8

–12

CY

1,9

2,0

1,9

1,9

1,9

1,9

1,9

1,9

–4

LV

4,4

4,2

4,0

4,2

4,0

4,2

4,1

4,1

–2

LT

5,2

5,1

4,6

5,0

5,3

5,6

5,6

5,5

10

LU

4,3

4,4

4,1

4,3

4,2

4,3

4,4

4,3

1

HU

17,1

17,1

16,8

17,0

18,1

18,1

18,2

18,1

7

MT

0,5

0,5

0,5

0,5

0,6

0,7

0,7

0,7

38

NL

51,5

52,5

50,6

51,6

48,3

48,8

47,8

48,3

–6

AT

26,0

26,0

25,2

25,7

26,9

26,5

26,8

26,8

4

PL

60,5

61,6

61,0

61,1

69,9

73,9

72,7

72,2

18

PT

19,0

18,4

18,2

18,5

16,6

16,9

17,1

16,9

–9

RO

23,3

24,1

21,9

23,1

23,3

23,6

23,9

23,6

2

SI

5,1

5,5

4,9

5,2

4,9

5,0

4,9

4,9

–5

SK

10,2

10,6

9,7

10,2

9,9

10,0

10,3

10,1

–1

FI

25,8

24,9

23,3

24,7

24,8

25,2

25,1

25,0

1

SE

32,5

31,9

31,0

31,8

31,5

31,3

30,9

31,2

–2


Tabulka 2

Spotřeba primární energie PEC v Mtoe

 

2007

2008

2009

Průměr (2007–2009)

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Snížení (%)

EU

1 490,2

1 488,8

1 403,2

1 460,7

1 383,7

1 377,3

1 353,9

1 371,6

–6

BE

50,4

51,2

50,1

50,6

48,5

46,5

48,4

47,8

–5

BG

19,5

19,0

16,9

18,5

18,3

18,4

18,2

18,3

–1

CZ

43,7

42,5

40,2

42,1

40,4

40,5

39,7

40,2

–5

DK

20,4

19,8

19,1

19,8

17,4

17,4

16,8

17,2

–13

DE

315,8

320,8

299,9

312,2

298,1

292,0

285,2

291,8

–7

EE

6,2

5,4

4,3

5,3

5,8

5,7

4,8

5,4

3

IE

16,0

15,6

14,9

15,5

14,4

14,6

14,7

14,6

–6

EL

30,3

30,5

29,4

30,1

23,2

22,6

22,3

22,7

–24

ES

138,8

133,9

123,0

131,9

124,9

124,3

120,6

123,3

–7

FR

252,7

255,5

246,4

251,5

239,1

238,6

235,1

237,6

–6

HR

9,4

9,2

8,9

9,2

8,3

8,2

8,2

8,2

–10

IT

178,7

176,1

164,1

173,0

148,9

147,2

145,9

147,4

–15

CY

2,7

2,9

2,8

2,8

2,5

2,5

2,5

2,5

–9

LV

4,8

4,6

4,4

4,6

4,5

4,7

4,6

4,6

0

LT

8,1

8,3

7,8

8,1

6,2

6,4

6,3

6,3

–22

LU

4,6

4,6

4,3

4,5

4,3

4,5

4,5

4,4

–2

HU

25,4

25,2

23,9

24,8

24,5

24,5

24,6

24,5

–1

MT

0,9

1,0

0,9

0,9

0,8

0,8

0,9

0,8

–10

NL

69,4

69,9

67,6

69,0

65,1

64,4

63,6

64,4

–7

AT

32,2

32,5

30,6

31,8

32,8

31,8

32,3

32,3

2

PL

91,9

93,1

89,5

91,5

99,1

104,1

100,2

101,1

10

PT

23,9

23,6

23,6

23,7

22,8

22,7

22,1

22,5

–5

RO

37,4

37,3

32,6

35,8

32,5

32,6

32,1

32,4

–10

SI

7,3

7,7

6,8

7,3

6,7

6,7

6,5

6,6

–9

SK

16,4

17,0

15,5

16,3

16,1

15,8

16,0

16,0

–2

FI

36,0

34,5

32,3

34,3

32,2

32,8

32,1

32,4

–6

SE

47,4

47,2

43,1

45,9

46,3

47,3

45,8

46,5

1


Tabulka 3

Konečná energetická náročnost (FEI), v ktoe/milion standardů kupní síly

 

2007

2008

2009

Průměr (2007–2009)

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Snížení (%)

EU

93,5

91,5

91,2

92,0

74,1

71,8

69,0

71,6

–22

BE

109,6

112,1

111,2

111,0

87,5

85,5

80,8

84,6

–24

BG

130,7

117,6

107,8

118,7

94,8

90,5

85,0

90,1

–24

CZ

116,7

110,6

110,1

112,5

87,3

82,4

78,5

82,7

–26

DK

93,5

88,3

88,0

89,9

66,5

64,5

62,3

64,4

–28

DE

88,0

89,8

89,8

89,2

70,7

67,5

66,5

68,2

–24

EE

131,2

129,2

133,8

131,4

93,7

90,6

84,8

89,7

–32

IE

81,3

85,9

83,0

83,4

46,0

44,3

42,4

44,2

–47

EL

86,4

80,8

80,9

82,7

77,6

73,8

73,4

74,9

–9

ES

84,0

79,2

77,8

80,3

66,1

66,4

63,8

65,4

–19

FR

86,7

86,6

86,6

86,6

71,0

67,8

63,4

67,4

–22

HR

109,7

105,6

109,2

108,1

89,9

85,5

81,6

85,6

–21

IT

84,1

81,6

80,9

82,2

66,2

65,5

63,5

65,1

–21

CY

96,8

92,9

93,9

94,5

82,2

77,4

73,6

77,7

–18

LV

137,4

125,6

146,7

136,6

104,9

103,5

98,1

102,2

–25

LT

107,0

99,8

107,3

104,7

81,5

80,6

75,4

79,2

–24

LU

134,6

127,1

124,9

128,9

88,8

90,6

89,8

89,7

–30

HU

113,0

106,2

107,1

108,8

91,2

85,7

81,6

86,2

–21

MT

59,7

59,5

54,6

57,9

44,5

44,1

42,6

43,8

–24

NL

90,7

88,6

91,0

90,1

74,5

72,2

69,4

72,0

–20

AT

100,5

97,4

97,6

98,5

82,3

77,8

76,7

78,9

–20

PL

119,7

113,8

110,1

114,6

89,5

89,6

83,0

87,3

–24

PT

88,5

84,4

86,4

86,4

70,8

69,2

67,7

69,3

–20

RO

103,1

90,0

85,7

93,0

64,3

60,4

56,5

60,4

–35

SI

117,1

118,5

114,7

116,8

95,5

90,3

83,6

89,8

–23

SK

113,6

107,0

103,3

108,0

88,3

86,0

85,2

86,5

–20

FI

163,4

150,7

152,2

155,5

137,9

136,1

132,8

135,6

–13

SE

109,9

105,8

109,6

108,4

87,7

84,8

80,7

84,4

–22


Tabulka 4

Primární energetická náročnost (PEI), v ktoe/milion standardů kupní síly

 

2007

2008

2009

Průměr (2007–2009)

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Snížení (%)

EU

138,8

134,3

132,5

135,2

105,8

101,8

96,6

101,4

–25

BE

163,2

162,6

162,8

162,9

123,0

114,2

114,4

117,2

–28

BG

255,5

228,0

212,2

231,9

175,6

167,5

157,2

166,8

–28

CZ

204,3

188,6

183,4

192,1

142,8

136,5

127,7

135,7

–29

DK

121,1

112,8

113,3

115,7

79,4

76,9

73,0

76,5

–34

DE

134,0

133,2

131,7

133,0

98,9

94,1

90,6

94,6

–29

EE

261,8

227,3

209,7

233,0

188,7

174,6

140,4

167,9

–28

IE

98,4

101,7

104,9

101,7

55,8

52,3

50,3

52,8

–48

EL

118,5

114,9

115,6

116,3

110,0

104,9

101,1

105,3

–9

ES

119,8

112,9

109,5

114,1

98,7

96,2

90,0

95,0

–17

FR

146,5

145,7

145,4

145,9

116,7

112,6

104,7

111,3

–24

HR

142,0

131,1

136,1

136,4

108,1

102,0

96,9

102,3

–25

IT

113,4

108,6

106,3

109,4

86,2

83,5

80,8

83,5

–24

CY

135,8

134,2

134,0

134,6

111,7

106,1

98,9

105,6

–22

LV

150,6

138,4

161,1

150,0

116,7

116,3

109,6

114,2

–24

LT

166,3

160,7

180,7

169,2

93,9

92,2

85,2

90,4

–47

LU

142,9

133,8

132,9

136,5

91,2

92,9

92,1

92,1

–33

HU

167,3

155,9

152,7

158,6

123,4

115,7

110,0

116,4

–27

MT

117,9

113,7

106,5

112,7

57,6

55,1

53,3

55,3

–51

NL

122,1

118,0

121,6

120,6

100,4

95,3

92,3

96,0

–20

AT

124,6

121,7

118,9

121,7

100,3

93,2

92,3

95,3

–22

PL

181,7

171,9

161,5

171,7

126,8

126,2

114,4

122,4

–29

PT

111,4

108,0

111,9

110,5

97,6

93,1

87,2

92,6

–16

RO

165,7

139,6

127,6

144,3

89,5

83,4

75,9

82,9

–43

SI

165,8

166,4

160,9

164,4

129,9

121,3

112,5

121,2

–26

SK

182,4

171,5

165,4

173,1

143,4

136,3

132,8

137,5

–21

FI

228,1

208,9

211,3

216,1

178,8

177,0

169,9

175,2

–19

SE

160,5

156,7

152,3

156,5

129,2

128,0

119,7

125,6

–20


Tabulka 5

Faktor včasné činnosti

(%)

 

Zastropovaný dílčí faktor úspor

Zastropovaný dílčí faktor náročnosti

Faktor včasné činnosti

 

PEC

FEC

PEI

FEI

PEC

FEC

BE

100

100

89

93

89

93

BG

100

100

89

92

89

92

CZ

100

100

85

84

85

84

DK

50

50

74

78

50

50

DE

93

100

87

94

81

94

EE

100

100

90

70

90

70

IE

100

61

52

50

52

50

EL

50

50

100

100

50

50

ES

93

50

100

100

93

50

FR

100

69

100

100

100

69

HR

59

50

100

100

59

50

IT

50

50

100

100

50

50

CY

71

63

100

100

71

63

LV

100

100

100

88

100

88

LT

50

100

54

91

50

91

LU

100

100

77

73

77

73

HU

100

100

94

100

94

100

MT

59

100

50

91

50

91

NL

91

50

100

100

91

50

AT

100

100

100

100

100

100

PL

100

100

87

93

87

93

PT

100

50

100

100

100

50

RO

64

100

59

63

50

63

SI

69

52

95

96

66

50

SK

100

100

100

100

100

100

FI

100

100

100

100

100

100

SE

100

100

100

100

100

100

A.3.2   Faktor bohatství

Tabulka 6

Hrubý domácí produkt/počet obyvatel (HDP na obyvatele), v tisících standardů kupní síly (PPS) na osobu

 

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Faktor bohatství (%)

EU

29,3

30,3

31,4

30,4

 

BE

34,7

35,7

36,9

35,8

118

BG

14,7

15,6

16,5

15,6

51

CZ

26,7

28,0

29,2

28,0

92

DK

38,1

39,1

39,6

38,9

128

DE

36,5

37,5

37,9

37,3

123

EE

23,3

24,7

25,8

24,6

81

IE

53,8

57,9

59,6

57,1

150

EL

19,6

20,1

20,6

20,1

66

ES

27,2

27,7

28,6

27,8

92

FR

30,7

31,6

33,4

31,9

105

HR

18,6

19,5

20,8

19,6

65

IT

28,5

29,2

30,2

29,3

96

CY

26,5

27,8

29,3

27,9

92

LV

19,6

20,9

21,7

20,7

68

LT

23,0

24,6

26,4

24,7

81

LU

79,7

79,8

79,7

79,7

150

HU

20,2

21,6

22,9

21,6

71

MT

30,4

31,5

33,2

31,7

104

NL

37,9

39,3

39,9

39,0

129

AT

37,3

38,7

39,5

38,5

127

PL

20,6

21,7

23,1

21,8

72

PT

22,7

23,7

24,6

23,7

78

RO

18,5

20,0

21,8

20,1

66

SI

25,1

26,5

27,9

26,5

87

SK

20,7

21,3

22,1

21,4

70

FI

32,7

33,6

34,2

33,5

110

SE

35,9

36,5

37,4

36,6

121

A.3.3   Faktor náročnosti

Tabulka 7

Konečná energetická náročnost (FEI), v ktoe/milion standardů kupní síly

 

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Faktor konečné náročnosti (%)

EU

74,1

71,8

69,0

71,6

 

BE

87,5

85,5

80,8

84,6

118

BG

94,8

90,5

85,0

90,1

126

CZ

87,3

82,4

78,5

82,7

115

DK

66,5

64,5

62,3

64,4

90

DE

70,7

67,5

66,5

68,2

95

EE

93,7

90,6

84,8

89,7

125

IE

46,0

44,3

42,4

44,2

62

EL

77,6

73,8

73,4

74,9

105

ES

66,1

66,4

63,8

65,4

91

FR

71,0

67,8

63,4

67,4

94

HR

89,9

85,5

81,6

85,6

120

IT

66,2

65,5

63,5

65,1

91

CY

82,2

77,4

73,6

77,7

109

LV

104,9

103,5

98,1

102,2

143

LT

81,5

80,6

75,4

79,2

111

LU

88,8

90,6

89,8

89,7

125

HU

91,2

85,7

81,6

86,2

120

MT

44,5

44,1

42,6

43,8

61

NL

74,5

72,2

69,4

72,0

101

AT

82,3

77,8

76,7

78,9

110

PL

89,5

89,6

83,0

87,3

122

PT

70,8

69,2

67,7

69,3

97

RO

64,3

60,4

56,5

60,4

84

SI

95,5

90,3

83,6

89,8

125

SK

88,3

86,0

85,2

86,5

121

FI

137,9

136,1

132,8

135,6

150

SE

87,7

84,8

80,7

84,4

118


Tabulka 8

Primární energetická náročnost (PEI), v ktoe/milion standardů kupní síly

 

2017

2018

2019

Průměr (2017–2019)

Faktor primární náročnosti (%)

EU

105,8

101,8

96,6

101,4

 

BE

123,0

114,2

114,4

117,2

116

BG

175,6

167,5

157,2

166,8

150

CZ

142,8

136,5

127,7

135,7

134

DK

79,4

76,9

73,0

76,5

75

DE

98,9

94,1

90,6

94,6

93

EE

188,7

174,6

140,4

167,9

150

IE

55,8

52,3

50,3

52,8

52

EL

110,0

104,9

101,1

105,3

104

ES

98,7

96,2

90,0

95,0

94

FR

116,7

112,6

104,7

111,3

110

HR

108,1

102,0

96,9

102,3

101

IT

86,2

83,5

80,8

83,5

82

CY

111,7

106,1

98,9

105,6

104

LV

116,7

116,3

109,6

114,2

113

LT

93,9

92,2

85,2

90,4

89

LU

91,2

92,9

92,1

92,1

91

HU

123,4

115,7

110,0

116,4

115

MT

57,6

55,1

53,3

55,3

55

NL

100,4

95,3

92,3

96,0

95

AT

100,3

93,2

92,3

95,3

94

PL

126,8

126,2

114,4

122,4

121

PT

97,6

93,1

87,2

92,6

91

RO

89,5

83,4

75,9

82,9

82

SI

129,9

121,3

112,5

121,2

120

SK

143,4

136,3

132,8

137,5

136

FI

178,8

177,0

169,9

175,2

150

SE

129,2

128,0

119,7

125,6

124

A.3.4   Faktor potenciálu úspor

Tabulka 9

Scénář PRIMES MIX 55 % a referenční scénář PRIMES EU z roku 2020 v Mtoe

 

MIX 55 (PEC)

Výchozí hodnota PEC pro rok 2030

Potenciál úspor (%)

MIX 55 (FEC)

Výchozí hodnota FEC pro rok 2030

Potenciál úspor (%)

BE

36,0

38,3

–6,0

30,5

33,1

–7,8

BG

14,0

15,6

–10,5

9,2

10,0

–8,0

CZ

30,1

32,8

–8,0

21,2

22,9

–7,5

DK

16,4

17,2

–4,6

14,7

15,4

–4,3

DE

198,3

221,4

–10,4

162,8

178,7

–8,9

EE

4,0

4,5

–12,7

2,7

2,9

–4,3

IE

11,4

12,6

–8,9

10,1

11,1

–9,2

EL

18,0

18,8

–4,4

15,0

16,2

–7,8

ES

86,0

91,5

–6,0

68,6

72,4

–5,3

FR

164,8

179,2

–8,0

105,5

118,1

–10,7

HR

6,7

7,6

–11,5

5,7

6,6

–13,4

IT

110,9

125,4

–11,6

94,5

102,8

–8,1

CY

2,1

2,3

–10,2

1,8

2,0

–9,4

LV

4,0

4,2

–5,0

3,6

3,7

–3,9

LT

5,3

5,7

–6,3

4,4

4,8

–7,6

LU

3,0

3,2

–7,6

2,9

3,1

–7,7

HU

24,6

26,1

–5,5

16,9

18,4

–7,8

MT

0,9

0,9

–4,6

0,7

0,8

–5,8

NL

49,8

52,3

–4,7

40,9

43,2

–5,2

AT

26,0

28,4

–8,7

22,8

24,6

–7,4

PL

73,8

89,1

–17,2

58,7

66,0

–11,1

PT

15,9

16,9

–6,0

13,9

14,8

–6,7

RO

30,0

33,2

–9,7

23,0

25,3

–8,9

SI

6,1

6,5

–6,5

4,5

4,8

–6,0

SK

14,6

15,4

–5,3

8,8

9,6

–8,3

FI

32,0

34,3

–6,9

21,5

24,1

–10,6

SE

37,2

40,8

–8,8

26,4

29,0

–9,0


Tabulka 10

Scénář PRIMES MIX 55 % a aktualizovaný referenční scénář PRIMES EU z roku 2020 v Mtoe

 

MIX 55 (PEC)

Výchozí hodnota PEC pro rok 2030

Potenciál úspor (%)

MIX 55 (FEC)

Výchozí hodnota FEC pro rok 2030

Potenciál úspor (%)

BE

36,0

40,2

–10,5

30,5

33,1

–7,8

BG

14,0

16,5

–15,6

9,2

9,2

–0,7

CZ

30,1

33,8

–10,8

21,2

23,1

–8,4

DK

16,4

16,4

0,0

14,7

14,2

3,6

DE

198,3

219,4

–9,6

162,8

176,7

–7,8

EE

4,0

3,6

10,1

2,7

2,8

–3,4

IE

11,4

12,8

–10,8

10,1

12,0

–15,8

EL

18,0

19,6

–8,2

15,0

16,3

–8,0

ES

86,0

93,3

–7,8

68,6

71,8

–4,6

FR

164,8

183,6

–10,2

105,5

122,3

–13,8

HR

6,7

7,5

–9,9

5,7

6,5

–12,1

IT

110,9

125,6

–11,7

94,5

103,8

–9,0

CY

2,1

2,2

–4,4

1,8

1,9

–3,4

LV

4,0

4,3

–6,8

3,6

3,9

–9,4

LT

5,3

6,2

–13,8

4,4

5,0

–11,3

LU

3,0

3,3

–9,7

2,9

3,2

–8,6

HU

24,6

26,5

–6,8

16,9

18,2

–7,1

MT

0,9

0,8

2,9

0,7

0,7

–1,2

NL

49,8

51,8

–3,7

40,9

42,8

–4,4

AT

26,0

27,5

–5,5

22,8

23,1

–1,6

PL

73,8

93,3

–21,0

58,7

67,2

–12,6

PT

15,9

19,4

–18,2

13,9

16,3

–14,7

RO

30,0

31,8

–5,5

23,0

23,8

–3,1

SI

6,1

6,4

–5,4

4,5

4,9

–7,2

SK

14,6

16,0

–9,3

8,8

9,8

–10,1

FI

32,0

34,7

–7,8

21,5

23,8

–9,4

SE

37,2

42,0

–11,4

26,4

28,3

–6,8

A.3.5   Celkový faktor

Tabulka 11

Výpočet celkového faktoru (referenční scénář EU 2020)

(%)

 

Faktor včasné činnosti

Faktor bohatství

Faktor náročnosti

Faktor potenciálu úspor

Celkový faktor

 

PEC

FEC

 

PEC

FEC

PEC

FEC

PEC

FEC

BE

89

93

118

116

118

52

67

94

99

BG

89

92

51

150

126

89

68

95

84

CZ

85

84

92

134

115

69

65

95

89

DK

50

50

128

75

90

50

50

76

80

DE

81

94

123

93

95

89

76

96

97

EE

90

70

81

150

125

109

50

107

82

IE

52

50

150

52

62

76

78

83

85

EL

50

50

66

104

105

50

66

68

72

ES

93

50

92

94

91

51

50

82

71

FR

100

69

105

110

94

69

91

96

90

HR

59

50

65

101

120

98

115

81

87

IT

50

50

96

82

91

99

69

82

77

CY

71

63

92

104

109

87

81

89

86

LV

100

88

68

113

143

50

50

83

87

LT

50

91

81

89

111

53

65

68

87

LU

77

73

150

91

125

65

66

96

104

HU

94

100

71

115

120

50

66

82

89

MT

50

91

104

55

61

50

50

65

77

NL

91

50

129

95

101

50

50

91

82

AT

100

100

127

94

110

74

63

99

100

PL

87

93

72

121

122

147

95

107

96

PT

100

50

78

91

97

52

57

80

70

RO

50

63

66

82

84

83

76

70

72

SI

66

50

87

120

125

55

51

82

79

SK

100

100

70

136

121

50

71

89

91

FI

100

100

110

150

150

59

91

105

113

SE

100

100

121

124

118

75

77

105

104


Tabulka 12

Výpočet celkového faktoru (aktualizovaný referenční scénář EU 2020)

(%)

 

Faktor včasné činnosti

Faktor bohatství

Faktor náročnosti

Faktor potenciálu úspor

Celkový faktor

 

PEC

FEC

 

PEC

FEC

PEC

FEC

PEC

FEC

BE

89

93

118

116

118

90

67

103

99

BG

89

92

51

150

126

133

50

106

80

CZ

85

84

92

134

115

92

71

101

91

DK

50

50

128

75

90

50

50

76

80

DE

81

94

123

93

95

82

67

95

95

EE

90

70

81

150

125

50

50

93

82

IE

52

50

150

52

62

92

135

87

99

EL

50

50

66

104

105

70

69

72

72

ES

93

50

92

94

91

67

50

86

71

FR

100

69

105

110

94

88

118

101

97

HR

59

50

65

101

120

85

104

77

84

IT

50

50

96

82

91

100

77

82

78

CY

71

63

92

104

109

50

50

79

78

LV

100

88

68

113

143

58

80

85

95

LT

50

91

81

89

111

118

97

85

95

LU

77

73

150

91

125

83

73

100

105

HU

94

100

71

115

120

58

60

85

88

MT

50

91

104

55

61

50

50

65

77

NL

91

50

129

95

101

50

50

91

82

AT

100

100

127

94

110

50

50

93

97

PL

87

93

72

121

122

150

108

107

99

PT

100

50

78

91

97

150

126

105

88

RO

50

63

66

82

84

50

50

62

66

SI

66

50

87

120

125

50

62

81

81

SK

100

100

70

136

121

79

86

96

94

FI

100

100

110

150

150

67

80

107

110

SE

100

100

121

124

118

97

58

110

99


Tabulka 13

Výsledky vzorce podle přílohy I (referenční scénář EU 2020 a aktualizovaný referenční scénář EU 2020), v Mtoe

 

Referenční scénář EU 2020

Aktualizovaný referenční scénář EU 2020

 

Výsledky vzorce

Výsledky vzorce po použití korekčního faktoru

Výsledky vzorce

Výsledky vzorce po použití korekčního faktoru

 

PEC

FEC

PEC

FEC

PEC

FEC

PEC

FEC

BE

34,14

29,24

33,77

28,78

35,39

29,24

34,66

28,82

BG

13,86

8,99

13,71

8,85

14,49

8,38

14,20

8,25

CZ

29,13

20,53

28,81

20,21

29,79

20,66

29,18

20,36

DK

15,70

13,95

15,52

13,73

14,98

12,88

14,67

12,69

DE

196,38

158,42

194,23

155,95

195,05

157,05

191,06

154,75

EE

3,97

2,60

3,93

2,56

3,21

2,57

3,14

2,53

IE

11,35

10,01

11,23

9,86

11,53

10,61

11,29

10,45

EL

17,32

14,87

17,13

14,64

17,91

14,90

17,55

14,68

ES

82,69

66,41

81,78

65,38

83,90

65,90

82,19

64,94

FR

159,09

105,65

157,34

104,01

161,97

108,52

158,67

106,93

HR

6,91

5,96

6,83

5,87

6,81

5,89

6,67

5,81

IT

113,40

93,57

112,16

92,12

113,50

94,27

111,18

92,89

CY

2,06

1,84

2,04

1,81

1,96

1,74

1,92

1,71

LV

3,77

3,34

3,73

3,28

3,83

3,50

3,75

3,45

LT

5,21

4,32

5,16

4,25

5,55

4,45

5,44

4,38

LU

2,85

2,75

2,82

2,71

2,90

2,77

2,84

2,73

HU

23,57

16,45

23,31

16,19

23,84

16,36

23,35

16,12

MT

0,84

0,70

0,83

0,69

0,78

0,67

0,76

0,66

NL

46,72

39,03

46,21

38,42

46,25

38,70

45,30

38,13

AT

25,15

21,69

24,88

21,35

24,50

20,49

24,00

20,19

PL

78,01

58,64

77,16

57,73

81,60

59,40

79,93

58,53

PT

15,33

13,62

15,16

13,41

17,06

14,58

16,71

14,37

RO

30,49

23,12

30,16

22,76

29,46

21,92

28,86

21,60

SI

5,85

4,35

5,79

4,29

5,79

4,40

5,68

4,33

SK

13,77

8,59

13,62

8,46

14,23

8,72

13,94

8,59

FI

30,11

20,92

29,78

20,60

30,33

20,71

29,71

20,41

SE

35,82

25,50

35,42

25,10

36,59

25,05

35,84

24,69

Dodatek B

Energetická bilance

NRG_BAL

Konečná spotřeba energie

FEC

Konečná spotřeba energie, projekce PRIMES 2030 z referenčního scénáře z roku 2020

FECB2030

Konečná energetická náročnost

FEI

Hrubá domácí spotřeba

GIC

Miliony tun ropného ekvivalentu

Mtoe

Spotřeba primární energie

PEC

Spotřeba primární energie, projekce PRIMES 2030 z referenčního scénáře z roku 2020

PECB2030

Primární energetická náročnost

PEI

Mezinárodní standardizovaná klasifikace energetických produktů

SIEC

Tisíce tun ropného ekvivalentu

ktoe


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1099/oj).

(3)  Všechny kroky tak, jak jsou uvedeny v harmonogramu do března 2024, byly provedeny.

(4)  Údaje o energetické náročnosti se použijí jak pro výpočet faktoru včasné činnosti, tak faktoru energetické náročnosti. V prvním případě se použije historické zlepšení energetické náročnosti, tj. vypočte se průměrná hodnota mezi dvěma obdobími (2007–2009 a 2017–2019). U faktoru energetické náročnosti se přihlédne pouze k průměru druhého období (2017–2019).

(5)  Měrná jednotka „Běžné ceny, milion standardů kupní síly/obyvatel (CP_MPPS_EU27_2020)“ je převzata z Eurostatu.

(6)   https://www.measures.odyssee-mure.eu/

(7)   http://pam.apps.eea.europa.eu/

(8)  Tyto hodnoty se mohou měnit podle aktualizací referenčního scénáře z roku 2020. Viz bod 2.3.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/1722/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Top