(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1324 (3) o účasti Unie na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) bylo přijato v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4) (Horizont 2020) na období do 31. prosince 2028.

(2)

V souladu s rozhodnutím (EU) 2017/1324 budou v roce 2024 zahájeny poslední výzvy k předkládání návrhů podle ročního pracovního programu PRIMA a všechny nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací budou dokončeny do roku 2028.

(3)

Členské státy, které se účastní programu PRIMA, prohlásily, že hodlají v této společné iniciativě pokračovat i po roce 2024, a vyzvaly k další účasti Unie ve stejném institucionálním rámci podle článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4)

Program PRIMA představuje úspěšný nástroj pro účely pokroku v oblasti výzkumu a inovací, zejména pokud jde o systémy výzkumu a inovací zúčastněných zemí, které mají pro zájmy Unie strategický význam. V souladu se sdělením Komise ze dne 18. května 2021 nazvaným „Globální přístup k výzkumu a inovacím – Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě“ a se společným sdělením Komise a vysokého představitele ze dne 1. prosince 2021 nazvaným „Global Gateway“ se Komise zavázala posílit vedoucí úlohu Unie při podpoře mnohostranných partnerství v oblasti výzkumu a inovací s cílem nalézt nová řešení ekologických, digitálních, zdravotních, sociálních a inovačních výzev a konstatovala, že je naléhavě zapotřebí vypracovat udržitelné a kvalitně naplánované projekty, jež budou prováděny tak, aby se zajistila vysoká úroveň transparentnosti a standardů.

(5)

Ve svém sdělení ze dne 7. června 2016 nazvaném „Zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci“, které je nadále důležité i v souvislosti se současným programem PRIMA, Komise zdůraznila, že je zapotřebí, aby veškeré politiky, včetně politiky v oblasti výzkumu a inovací, řešily hlavní příčiny migrace pomocí nového modelu spolupráce, který zahrnuje soukromé investory, přičemž důraz je kladen i na malé a střední podniky a udržitelnou infrastrukturu. Zejména věda a technologie hrají v geopolitickém prostředí stále důležitější úlohu a mohou mnoha způsoby podporovat diplomatické úsilí, a to i pokud jde o prosazování a obranu evropských hodnot, jako je akademická svoboda, etika výzkumu, integrita a rovnost žen a mužů. Program PRIMA slouží jako regionální model vědecké diplomacie a podporuje vztahy se středomořskými zeměmi, které se ho neúčastní.

(6)

Tematický rozsah programu PRIMA, konkrétně podpora zemědělsko-potravinářských systémů a integrovaného zásobování vodou a hospodaření s ní v oblasti Středomoří, je stále aktuálnější. Výzkum ukazuje, že nedostatek vody významně přispívá k nárůstu celosvětové migrace. Změna klimatu a související přírodní katastrofy mají ničivý dopad na zemědělskou produkci. Ostatně podle příspěvku pracovní skupiny II k šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu se očekává, že středomořské ekosystémy budou patřit k těm, jež důsledky postupující změny klimatu zasáhnou nejvíc. Program PRIMA napomáhá tomu, aby se oblast Středomoří stala lídrem, pokud jde o řešení odolná vůči změně klimatu. Pro přizpůsobení se změně klimatu jsou zásadní preventivní a adaptační opatření, jako jsou technologie odsolování a odolnost rostlin.

(7)

Program PRIMA by měl aktivně usilovat o synergii a doplňkovost s dalšími regionálními, evropskými a mezinárodními partnerstvími a s dalšími programy spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s podobnými cíli a činnostmi a podporovat je.

(8)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 31. května 2023 o průběžném hodnocení programu PRIMA (dále jen „průběžné hodnocení Komise“) dospěla k závěru, že zúčastněné státy jižního Středomoří do března 2022 obdržely 28 % celkových finančních prostředků přidělených v rámci programu PRIMA. Je naprosto nezbytné, aby program PRIMA podporoval řadu činností v oblasti výzkumu a inovací a přispěl tak k budování trvalejších komunit a prohloubil spolupráci mezi zúčastněnými státy jižního Středomoří a zvýšil míru jejich účasti.

(9)

Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí (EU) 2017/1324 byla v roce 2017 zřízena prováděcí struktura programu PRIMA (dále jen „struktura PRIMA-IS“) jako zvláštní subjekt, který je odpovědný za přímé řízení finančního příspěvku Unie na program PRIMA. Struktura PRIMA-IS byla zřízena v Barceloně a za podpory sekretariátu a řídících orgánů zajišťuje hladké, účinné a transparentní zavádění programu PRIMA.

(10)

Vzhledem k tomu, že původní odůvodnění a cíle programu PRIMA jsou stále platné, zejména s ohledem na nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině, která dále destabilizovala již tak křehké zemědělské trhy v jižním Středomoří, takže přechod na udržitelné potravinové systémy je pro středomořskou společnost ještě naléhavější prioritou, a průběžné hodnocení Komise dospělo k závěru, že program PRIMA je úspěšným nástrojem s přidanou hodnotou pro Unii, měla by Unie i nadále poskytovat finanční podporu, aby program PRIMA mohl financovat akce v oblasti výzkumu a inovací ve stejném tematickém rozsahu až do roku 2027, a synchronizovat tento nástroj s víceletým finančním rámcem Unie a programovými cykly programů v oblasti výzkumu a inovací sladěnými s víceletým finančním rámcem. Celková doba trvání programu PRIMA by navíc měla být prodloužena do roku 2031, aby bylo možné plně provést tyto akce v oblasti výzkumu a inovací.

(11)

Program PRIMA by si měl zachovat své ambice a zdroje, které z něj činí základní nástroj mezinárodní spolupráce a vědecké diplomacie ve středomořské oblasti. Budoucí revize strategického programu výzkumu a inovací programu PRIMA by měly zahrnovat možné rozšíření rozsahu cílů stanovených v článku 2 rozhodnutí (EU) 2017/1324, včetně výzkumu a inovací v oblasti energetiky a klimatu, a měly by zohlednit dopad nových portfolií na jiné primární zdroje, tj. na vodu, půdu a zemědělství. Takové případné rozšíření rozsahu těchto cílů by vytvořilo příležitosti pro rozvoj oblastí výzkumu a inovací, jimž není v současné době v rámci programu PRIMA věnována pozornost, a podpořilo by uplatnění v řadě odvětví. Zejména nový přístup založený na propojení mezi vodou, energií a potravinami by mohl subjektům s rozhodovací pravomocí pomoci porozumět složitým energetickým systémům a mohl by propojit plánování zdrojů s náležitými technickými odbornými znalostmi a správou.

(12)

Pokračující finanční podpora Unie pro program PRIMA by měla pocházet ze souhrnného rozpočtu Unie přiděleného na zvláštní program provádějící program Horizont Evropa, zavedený rozhodnutím Rady (EU) 2021/764 (5), konkrétně z pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a příslušného tematického klastru vi) „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“.

(13)

Průběžné hodnocení Komise ukázalo, že nízká míra úspěšnosti žadatelů o financování by mohla odradit potenciální žadatele v budoucnu. Struktura PRIMA-IS a státy, které se účastní programu PRIMA (dále jen „zúčastněné státy“) musí vyvinout další úsilí o zlepšení účinnosti svých činností, a to tím, že odstraní komplikace způsobené rozdílnými vnitrostátními režimy financování, zkrátí dobu na provádění financování a zlepší dostupnost financování výzkumu a inovací.

(14)

Program PRIMA je financován v rámci programu Horizont 2020. Pro účely pokračování programu PRIMA od roku 2025 by měl být program PRIMA financován a realizován podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (6) (Horizont Evropa). Rozhodnutí (EU) 2017/1324 by proto mělo být sladěno s nařízením (EU) 2021/695 i s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7).

(15)

Rozhodnutí (EU) 2017/1324 by mělo být sladěno s cíli a prioritami programu Horizont Evropa v oblasti výzkumu a inovací, jakož i s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou vymezeny v článku 10 a v přílohách III a VI nařízení (EU) 2021/695. Proto je nutné, aby se prodlouženého programu PRIMA účastnilo alespoň 40 % členských států. Program PRIMA by navíc měl působit v jedné z prioritních oblastí pro institucionalizovaná evropská partnerství a všechny zúčastněné státy by se měly zavázat k dlouhodobému finančnímu příspěvku. Tyto podmínky jsou již splněny, neboť současná míra účasti členských států je 41 %, program PRIMA spadá do prioritní oblasti pro partnerství 5: „Udržitelná, inkluzivní a oběhová řešení založená na biotechnologiích“ přílohy VI nařízení (EU) 2021/695 a zúčastněné státy vyjádřily své dlouhodobé finanční závazky k programu PRIMA.

(16)

Program PRIMA musí fungovat jednoduše, agilně, otevřeně a transparentně. Struktura PRIMA-IS musí vyvinout zvláštní úsilí s cílem posílit dialog se společností, podpořit aktivní účast a zajistit, aby byla širší veřejnost dostatečně a včas informována o jejích činnostech. Za tímto účelem musí struktura PRIMA-IS posílit svou komunikační strategii, aby byla usnadněna výměna informací, osvědčených postupů a výsledků výzkumu, a to se zapojením akademických, vědeckých a znalostních sítí, sociálních a hospodářských partnerů, sdělovacích prostředků, malých a středních podniků v daném odvětví a dalších zúčastněných stran.

(17)

Finanční příspěvek Unie na program PRIMA by měl být podmíněn formálním závazkem zúčastněných států poskytnout finanční příspěvek alespoň ve výši finančního příspěvku Unie. Z tohoto důvodu by dodržování formálních finančních závazků měla pravidelně a pečlivě monitorovat struktura PRIMA-IS.

(18)

Pro účely dosažení cílů programu PRIMA by se souhrnný příspěvek zúčastněných států měl rovnat alespoň finančnímu příspěvku Unie. Zúčastněné státy by proto měly vyrovnat příspěvek Unie v rámci programu Horizont Evropa v souladu se zásadou stanovenou v příloze III nařízení (EU) 2021/695. Aby byla tato zásada řádně zajištěna, měly by být zohledněny pouze příspěvky zúčastněných států poskytnuté po 31. prosinci 2024.

(19)

S cílem zajistit pokračování svého závazku k cílům programu PRIMA financovaného v rámci programu Horizont Evropa a ke svým novým povinnostem podle nařízení (EU) 2021/695 a (EU, Euratom) 2018/1046 by Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon a Maroko měly formálně přijmout nové podmínky vyplývající z tohoto rozhodnutí uzavřením dohod s Unií ve formě výměny dopisů, kterými se mění a doplňují stávající mezinárodní dohody o vědeckotechnické spolupráci uzavřené s těmito zeměmi. Tím by neměla být dotčena jejich účast na činnostech programu PRIMA financovaných v rámci programu Horizont 2020.

(20)

Celkový finanční příspěvek Unie na program PRIMA by měl být stanoven jako maximální částka. V souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) 2021/695 by mělo být možné navýšit finanční příspěvek Unie na program PRIMA z programu Horizont Evropa o uvedené příspěvky třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa. Podmínkou by mělo být, že celková částka, o kterou bude navýšen finanční příspěvek Unie, bude doplněna alespoň stejně vysokým příspěvkem zúčastněných států.

(21)

S ohledem na cíle programu PRIMA by subjekty usazené ve třetích zemích, které nejsou zúčastněnými státy, měly být způsobilé žádat o financování v rámci konkrétních témat výzev stanovených v ročním pracovním programu programu PRIMA. Měla by být přijata veškerá vhodná opatření, včetně smluvních, na ochranu finančních zájmů Unie. Za tímto účelem by měly být uzavřeny dohody o vědeckotechnické spolupráci se třetími zeměmi, v nichž jsou dotčené subjekty usazeny.

(22)

Zatímco následné audity výdajů na nepřímé akce financované v rámci programu Horizont 2020 by měly být prováděny i nadále v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013, nepřímé akce financované v rámci programu Horizont Evropa by měly být auditovány v souladu s nařízením (EU) 2021/695.

(23)

Program Horizont Evropa klade zvýšený důraz na přístup Komise k výsledkům a dalším informacím týkajícím se akcí za účelem rozvoje, provádění a monitorování politik nebo programů Unie v případě institucionalizovaných evropských partnerství. Struktura PRIMA-IS by proto měla zajistit přístup Komise ke všem informacím týkajícím se nepřímých akcí, které financuje, včetně příspěvků a výsledků příjemců, kteří se nepřímých akcí účastní. Aby mohly zúčastněné státy hájit své zájmy, měly by mít rovněž přístup k informacím týkajícím se návrhů, které zahrnují žadatele usazené na jejich území. Tato přístupová práva by měla být v souladu s platnými pravidly pro zachování důvěrnosti.

(24)

Komise by měla pravidelně posuzovat plnění závazků přijatých zúčastněnými státy, přičemž na základě těchto posouzení může v případě potřeby zúčastněné státy a strukturu PRIMA-IS zapojit, a měla by být schopna přijmout vhodná opatření.

(25)

Prodloužení programu PRIMA vyžaduje monitorování a hodnocení v souladu s ustanoveními souvisejícími s programem Horizont Evropa. Komise by měla provést průběžné hodnocení programu PRIMA do 31. prosince 2025 a závěrečné hodnocení do 31. prosince 2031. Tato hodnocení by měla být součástí celkového průběžného a závěrečného hodnocení programu Horizont Evropa. Hodnocení by měla posoudit kvalitu a účinnost programu PRIMA a pokrok dosažený při plnění jeho cílů během celého jeho životního cyklu, včetně jeho provádění v rámci programu Horizont 2020 i programu Horizont Evropa. Výsledky a závěry těchto hodnocení by měla Komise zveřejnit a šířit. V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 by program PRIMA měl mít přístup jasně zohledňující jeho životní cyklus, měl by být časově omezený a měl by zahrnovat podmínky pro postupné ukončení financování z programu Horizont Evropa.

(26)

Rozhodnutí (EU) 2017/1324 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).“ "

2)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

3)

V článku 3 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1)."

(*3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. věst. L 167 I, 12.5.2021, s. 1).“ "

4)

Článek 4 se mění takto:

5)

Článek 5 se mění takto:

6)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

7)

Článek 7 nařízení se nahrazuje tímto:

8)

Článek 8 se mění takto:

9)

V článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:

10)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

11)

Článek 11 se mění takto:

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

13)

V článku 12 se odstavce 2 až 5 nahrazují tímto:

14)

Článek 14 se nahrazuje tímto: