(1)

Perfluoralkylované látky (PFAS) měly a některé z nich stále ještě mají široké využití v průmyslových a spotřebních aplikacích včetně přípravků na ochranu textilií a koberců proti znečištění, oleofobních přípravků pro materiály z papíru a lepenky určené pro styk s potravinami, hasicích pěn, povrchově aktivních látek pro důlní a ropný průmysl, leštidel na podlahu a insekticidů. Jejich široké používání spolu s jejich přetrváváním v životním prostředí vede k rozsáhlé kontaminaci životního prostředí. Kontaminace potravin těmito látkami je především důsledkem bioakumulace ve vodních a suchozemských potravinových řetězcích a používání materiálů určených pro styk s potravinami obsahujících látky PFAS. Látky PFAS, které se nacházejí v potravinách a u člověka v nejvyšších koncentracích, jsou perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS) a perfluoroktanová kyselina (PFOA) a jejich soli.

(2)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) proto požádal vědeckou komisi pro kontaminující látky v potravinovém řetězci, aby připravila stanovisko k významu potravin a relativnímu přispění různých potravin a materiálů, které přicházejí do styku s potravinami, k expozici člověka kyselinám PFOS a PFOA a jejich solím a aby navrhla, jaké další kroky týkající se hodnocení rizika látek PFAS je potřeba učinit.

(3)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci přijala vědecké stanovisko ohledně kyselin PFOS a PFOA a jejich solí dne 21. února 2008 (1) a uvedla v něm, že budou doporučeny další údaje o hladinách látek PFAS v potravinách a u člověka, zejména pokud jde o monitorování vývoje v expozici člověka.

(4)

Další údaje o výskytu různých látek PFAS v potravinách byly shromážděny podle doporučení Komise 2010/161/EU (2).

(5)

V roce 2020 úřad na žádost Komise své hodnocení rizika kyselin PFOS a PFOA aktualizoval a zahrnul do něj i perfluornonanovou kyselinu (PFNA) a perfluorhexansulfonovou kyselinu (PFHxS), přičemž zohlednil nejnovější vědecké informace a údaje o výskytu shromážděné podle doporučení 2010/161/EU. Ve svém stanovisku k riziku pro lidské zdraví v souvislosti s perfluoralkylovanými látkami (3) dospěl úřad k závěru, že u části evropské populace je překračován tolerovatelný týdenní příjem. Úřad však upozornil na to, že u mnoha potravin reprezentativní soubor údajů o výskytu stále chybí, a proto doporučil tyto údaje shromáždit pro širokou škálu látek PFAS v řadě často konzumovaných potravin. Dále vzhledem k tomu, že naměřené koncentrace látek PFAS v některých potravinách byly získány pouze velmi citlivými analytickými metodami, jichž v současnosti většina laboratoří nedokáže dosáhnout, doporučil úřad zavést pro analýzy látek PFAS citlivé analytické metody.

(6)

S ohledem na stanovisko úřadu by měly být pro širokou škálu látek PFAS shromážděny údaje o výskytu u potravin, které jsou pro expozici člověka látkám PFAS významné, aby se podpořilo posouzení dietární expozice a vyhodnotila potřeba tyto látky ve specifických komoditách regulovat. Za tímto účelem by měly být monitorovány specifické potraviny ze specifických typů produkce nebo se specifickými vlastnostmi, o nichž údaje chybí, a u různých zpracovaných produktů by měl být proveden odhad faktorů zpracování.

(7)

Aby se zabránilo výskytu látek PFAS v potravinách, bude nutné provést následná zkoumání zaměřená na zdroje kontaminace a v návaznosti na to zavést příslušná opatření. Za účelem poskytnutí vodítka v tomto ohledu je vhodné stanovit orientační limity koncentrací látek PFAS v potravinách. Tyto limity by neměly mít vliv na možnost uvést jakoukoli potravinu na trh, ale měla by se provést zkoumání, pokud koncentrace látek PFAS v určité potravině uvedené limity překročí. Ke stanovení koncentrací látek PFAS v množstvích, v nichž se vyskytují, by měly být použity dostatečně citlivé metody. Motivací k tomu by mělo být doporučení cílových mezí stanovitelnosti.

(8)

K expozici člověka látkám PFAS významně přispívají potraviny živočišného původu. Úřad dospěl k závěru, že látky PFAS se přenášejí z krmiv do potravin získaných ze zvířat, přičemž existují jasné rozdíly mezi druhy a typem látek PFAS. K takovému přenosu látek PFAS může docházet i z půdy požité hospodářskými zvířaty hledajícími potravu a z vody k napájení zvířat. Pro následná zkoumání zaměřená na určení příčin kontaminace v případech, kdy jsou maximální limity látek PFAS v potravinách živočišného původu stanovené v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (4) překročeny, je proto důležité, aby laboratoře byly schopny kontrolovat také krmivo, vodu k napájení zvířat a půdu, na níž zvířata žijí. V současnosti je však o výskytu látek PFAS v krmivech používaných v Unii k dispozici jen málo údajů, které umožňují zkoumat krmiva jako zdroj látek PFAS v potravinách živočišného původu. Vzhledem k tomu, že analyzovat látky PFAS v krmivech je schopen pouze omezený počet laboratoří, provádí Evropská referenční laboratoř pro halogenované perzistentní organické znečišťující látky v krmivech a potravinách další činnost s cílem pomoci laboratořím tuto schopnost rozvinout. Uvedená činnost by měla v budoucnu umožnit přijetí dalších doporučení ohledně látek PFAS v krmivech, jakmile budou mít laboratoře dostatečnou analytickou kapacitu, avšak v mezidobí by mělo být členským státům, jejichž laboratoře jsou látky PFAS v krmivech již schopny analyzovat, doporučeno, aby tak již činily, a v členských státech, které požadovanou analytickou kapacitu dosud nemají, by laboratoře již měly analytické metody pro látky PFAS v krmivech validovat.

(9)

Aby se zajistila reprezentativnost vzorků v rámci vzorkované šarže, měly by být použity postupy odběru vzorků stanovené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1428 (5), kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu perfluoralkylovaných látek v některých potravinách.