i)

spolupráci a součinnosti mezi regionálními a vnitrostátními orgány, organizacemi působícími v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a

ii)

odvětvovém a meziodvětvovém sociálním dialogu (do tohoto sociálního dialogu by měly být zapojeny organizace zastupující pracovníky a zaměstnavatele ze soukromého i veřejného sektoru, malé a střední podniky a odborní a řídící pracovníci).

a)

umožnit jednotlivcům získat, aktualizovat a zlepšit znalosti, dovednosti a kompetence, které potřebují k úspěchu na vyvíjejícím se trhu práce a v měnící se společnosti a k tomu, aby mohli plně využívat sociálně spravedlivého oživení a spravedlivé transformace na ekologickou a digitální ekonomiku a byli lépe vybaveni, tak aby se mohli vypořádat se současnými a budoucími výzvami;

b)

podpořit připravenost poskytovatelů mikrocertifikátů k posilování kvality, transparentnosti, přístupnosti a flexibility nabídky vzdělávání s cílem umožnit jednotlivcům utvářet si vlastní personalizované vzdělávací a profesní dráhy;

c)

podporovat inkluzivnost, přístup a rovné příležitosti a přispívat k dosažení odolnosti, sociální spravedlnosti a prosperity pro všechny v kontextu demografických a společenských změn a ve všech fázích hospodářských cyklů.

a)

„mikrocertifikátem“ záznam výsledků učení, které účastník vzdělávání získal po absolvování učení malého rozsahu. Tyto výsledky učení budou posouzeny podle transparentních a jasně vymezených kritérií. Zkušenosti získané během vzdělávání vedoucí k získání mikrocertifikátů jsou navrženy tak, aby účastníkovi vzdělávání poskytly specifické znalosti, dovednosti a kompetence, které reagují na společenské, osobní či kulturní potřeby nebo potřeby trhu práce. Mikrocertifikáty vlastní účastník vzdělávání, mohou být sdíleny a jsou přenositelné. Mohou být vydávány samostatně nebo jako součást rozsáhlejších certifikací. Opírají se o zajišťování kvality v souladu s dohodnutými normami v příslušném odvětví nebo oblasti činnosti;

b)

„poskytovateli mikrocertifikátů“ instituce a organizace zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, sociální partneři (tj. organizace zastupující pracovníky a zaměstnavatele), zaměstnavatelé a průmysl, organizace občanské společnosti, veřejné služby zaměstnanosti a regionální a vnitrostátní orgány, jakož i další aktéři, kteří koncipují, poskytují a vydávají mikrocertifikáty pro formální, neformální a informální učení. Tím nejsou dotčeny regionální a vnitrostátní právní předpisy a podmínky;

c)

„vzdělávacím prostředím“ různorodá fyzická, online, kombinovaná (21), virtuální a digitální prostředí, kontexty a kultury, ve kterých se lidé učí, včetně všech prostředí, ve kterých může probíhat formální, neformální a informální učení;

d)

„formálním učením“ učení, které se uskutečňuje v organizovaném a strukturovaném prostředí věnovaném výhradně učení a zpravidla vede k přiznání kvalifikace, obvykle ve formě osvědčení nebo diplomu; zahrnuje systémy všeobecného vzdělávání, počátečního, dalšího a terciárního odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání (22);

e)

„neformálním učením“ učení, k němuž dochází mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu na základě plánované činnosti, pokud jde o cíle a dobu učení, a při němž existuje určitá forma podpory tohoto učení (23);

f)

„informálním učením“ učení, které je výsledkem každodenních činností a zkušeností a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení; z pohledu účastníka vzdělávání se může jednat o neúmyslnou činnost (24). Nevede automaticky k získání mikrocertifikátu, ale lze jej zvážit v rámci režimů validace, které mohou zjišťovat, zaznamenávat, posuzovat anebo osvědčovat výsledky učení jednotlivce;

g)

„přenositelností“ možnost držitele certifikátu uložit své mikrocertifikáty v systému dle vlastního výběru, sdílet je se subjekty dle vlastního výběru (ať už vnitrostátními, či nadnárodními) a schopnost všech příslušných stran dokázat porozumět obsahu a ověřit pravost certifikátu. Umožňuje se tak přenositelnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy a v jejich rámci, na trhu práce a mezi jednotlivými zeměmi;

h)

„kumulativností“ možnost kombinovat v relevantních případech různé mikrocertifikáty a logicky je na sebe navazovat. Rozhodnutí týkající se kumulování nebo kombinování certifikátů jsou na přijímající organizaci (např. instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, zaměstnavatelé atd.) v souladu s praxí a měla by podporovat naplnění cílů a potřeb účastníka vzdělávání. Kombinováním nevzniká automatický nárok na kvalifikaci nebo titul. Tato rozhodnutí činí regionální a vnitrostátní orgány nebo instituce v souladu se svými postupy pro udělování kvalifikací;

i)

„posouzením“ postup nebo metoda používaná k hodnocení, měření a případně popisu výsledků učení dosažených jednotlivci prostřednictvím formálního, neformálního nebo informálního učení. Posouzení provádí poskytovatel nebo jiné uznané subjekty provádějící posouzení.

a)

definice mikrocertifikátů, jak je stanovena v bodě 5 písm. a);

b)

evropských standardních prvků popisu mikrocertifikátu (jak jsou popsány v příloze I), včetně těchto povinných prvků:

c)

evropské zásady pro koncipování a vydávání mikrocertifikátů (jak jsou popsány v příloze II).

a)

podporou vysokoškolských institucí v tom, aby zvážily úlohu mikrocertifikátů při nabízení vzdělávacích příležitostí různým účastníkům vzdělávání, zejména rozšiřováním atraktivní, dostupné, inkluzivní a na studenta zaměřené nabídky činností celoživotního učení, případně i prostřednictvím činností aliancí „Evropských univerzit“ (25);

b)

podporou institucí odborného vzdělávání a přípravy a dalších poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy v tom, aby zvážili úlohu mikrocertifikátů v dalším odborném vzdělávání a přípravě na podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace dospělých, případně i prostřednictvím činností center excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

c)

zvážením poskytování veřejného financování v souladu s vnitrostátními podmínkami pro účely rozvoje a poskytování činností malého rozsahu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vedoucích k získání mikrocertifikátů na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, a to při zohlednění institucionální autonomie umožňující rozmanitost a kreativitu.

a)

podporou koncipování a vydávání mikrocertifikátů jinými poskytovateli, než jsou poskytovatelé uvedení v bodě 7 (mezi tyto poskytovatele by mohli patřit: společnosti, sociální partneři, organizace občanské společnosti, místní orgány, komunitní střediska, profesní sdružení, výzkumné a inovační organizace a soukromí poskytovatelé), včetně podpory rozmanitosti zdrojů financování;

b)

případně podporou rozvoje mikrocertifikátů koncipovaných a schválených zástupci zaměstnavatelů a pracovníků prostřednictvím sociálního dialogu;

c)

zvážením přizpůsobení postupů uznávání předchozího učení a validace neformálního a informálního učení, aby bylo možné mikrocertifikáty udělovat.

a)

uplatňováním, přizpůsobováním a rozvojem mechanismů zajištění kvality mikrocertifikátů vydávaných různými typy poskytovatelů, pokud možno s využitím stávajících mechanismů (viz příloha 2);

b)

podporou využívání systémů „poznatků o dovednostech“ k analýzám potřeb trhu práce a demografických změn, aby mohly identifikovat veškeré potřeby v oblasti vývoje či aktualizace mikrocertifikátů;

c)

podporou toho, aby poskytovatelé zveřejňovali katalogy mikrocertifikátů, které nabízejí, a případně i své politiky uznávání mikrocertifikátů vydaných jinými poskytovateli;

d)

začleněním mikrocertifikátů do národních kvalifikačních rámců a systémů kvalifikací. Rozhodnutí o začlenění mikrocertifikátů do regionálních a národních rámců nebo systémů přijímají vnitrostátní orgány nebo instituce v souladu s vnitrostátními podmínkami.

i)

institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu;

ii)

sociálních partnerů;

iii)

zaměstnavatelů a představitelů průmyslových odvětví;

iv)

výzkumných a inovačních organizací;

v)

organizací občanské společnosti;

vi)

služeb zaměstnanosti a sociálního začleňování a

vii)

místních, regionálních a celostátních orgánů.

a)

podporou začlenění nabídek vzdělávání a odborné přípravy, které vedou k získání mikrocertifikátů, do katalogů nabízených příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

b)

případným využíváním mikrocertifikátů ke zlepšení přístupu ke vzdělání a odborné přípravě pro všechny účastníky vzdělávání, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin (jako jsou například osoby se zdravotním postižením, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací, příslušníci menšin, osoby z přistěhovaleckého prostředí, uprchlíci a osoby s omezenými příležitostmi z důvodu jejich zeměpisného umístění a/nebo jejich socioekonomicky znevýhodněné situace);

c)

případným využíváním mikrocertifikátů na podporu flexibilních vzdělávacích drah a přechodu z vyššího sekundárního vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy do terciárního vzdělávání a vzdělávání dospělých;

d)

využíváním mikrocertifikátů, které mohou být v případě potřeby začleněny do programů vysokoškolského vzdělávání nebo je mohou doplňovat;

e)

využíváním mikrocertifikátů jako dalšího prostředku ke zlepšení základních a pokročilých digitálních dovedností a kompetencí širšího okruhu účastníků vzdělávání v souladu s akčním plánem digitálního vzdělávání a Akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv;

f)

využíváním mikrocertifikátů k podpoře rozvoje učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje jako součásti vnitrostátního provádění doporučení Rady o učení v oblasti ekologické transformace a udržitelného rozvoje;

g)

podporou využívání mikrocertifikátů institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu a dalšími poskytovateli – ve spolupráci s okolními znalostními a inovačními ekosystémy – za účelem zvýšení relevantnosti a posílení potenciálního pozitivního dopadu mikrocertifikátů na ekonomiku na místní a regionální úrovni;

h)

podporou pochopení mikrocertifikátů a jejich využívání prostřednictvím dalšího profesního rozvoje učitelů a školitelů, kariérních poradců (např. v kontextu pedagogických akademií Erasmus+), jakož i akademických a výzkumných pracovníků a dalších zaměstnanců v této oblasti;

i)

podporou využívání mikrocertifikátů pro rychlý přenos nejnovějších výzkumných poznatků do vzdělávacích příležitostí, a to posílením součinnosti mezi Evropským prostorem vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem;

j)

zvážením toho, jak by bylo možné využít mikrocertifikáty v rámci Evropského prostoru vzdělávání s cílem bojovat proti genderovým a jiným diskriminačním stereotypům týkajícím se výběru studia a v rámci vzdělávacích postupů a materiálů.

a)

využitím mikrocertifikátů, dle potřeby s cílem:

b)

zahrnutím odborné přípravy vedoucí k získání mikrocertifikátů do uznávaných příležitostí k odborné přípravě, které mohou být propojeny s individuálními vzdělávacími účty, existují-li, a dalšími systémy na podporu odborné přípravy;

c)

podporou využívání mikrocertifikátů jako prostředku k aktualizaci a prohloubení dovedností osob samostatně výdělečně činných a pracovníků v nestandardních pracovněprávních vztazích, včetně osob pracujících prostřednictvím platforem a v rámci malých a středních podniků;

d)

prozkoumáním využití mikrocertifikátů v rámci cílených iniciativ zaměřených na podporu a motivaci znevýhodněných a zranitelných skupin (jako jsou osoby s minimálním příjmem, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaní a osoby s nízkou kvalifikací) k opětovnému vstupu na trh práce nebo k pokračování v zaměstnání;

e)

prozkoumáním úlohy mikrocertifikátů v rámci systémů pro provádění posílené záruky pro mladé lidi na podporu mladých lidí, včetně přípravné odborné přípravy a kvalitních nabídek dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy;

f)

prozkoumáním úlohy mikrocertifikátů jako součásti vnitrostátního provádění doporučení o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (doporučení „EASE“);

g)

prozkoumáním využití mikrocertifikátů na podporu profesionálního rozvoje pracovníků a ke splnění závazných požadavků na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace v určitých zaměstnáních a typech práce (např. pro licence, požadovanou odbornou přípravu a povolení).

a)

definovaly opatření pro provádění tohoto doporučení na základě stávajících příslušných vnitrostátních opatření a finančních rámců. Mezi ně by mohla patřit jak opatření propojená s individuálními vzdělávacími účty, existují-li (s náležitým ohledem na odpovědnost a autonomii organizací zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu a organizací trhu práce ve vnitrostátním kontextu);

b)

co nejlépe využívaly finanční prostředky a nástroje Unie na podporu potřebných reforem, a to od podpůrného rámce až po rozvoj a využívání mikrocertifikátů.

a)

podporou vytváření pokynů pro posilování transparentnosti a uplatňování stávajících nástrojů EU a boloňského procesu v oblasti vysokoškolského vzdělávání pro účely vnitřního a vnějšího zajišťování kvality mikrocertifikátů;

b)

zvážením toho, jak přizpůsobit uživatelskou příručku evropského systému přenosu a akumulace kreditů v oblasti vysokoškolského vzdělávání tak, aby začleňovala mikrocertifikáty;

c)

zvážením toho, jak přizpůsobit a rozvíjet nástroje EU pro dovednosti a kvalifikace za účelem začlenění mikrocertifikátů do systémů odborného vzdělávání a přípravy;

d)

posílením úlohy sítě ENIC-NARIC a dalších odpovídajících subjektů při uznávání mikrocertifikátů pro účely dalšího studia a/nebo zaměstnání, včetně rozvoje poradenství a odborné přípravy;

e)

podporou strukturované diskuse o možnosti začlenění mikrocertifikátů do národních kvalifikačních rámců;

f)

zvážením rozvoje iniciativy „Evropská studentská karta“, která studentům umožní bezpečně sdílet výsledky mikrocertifikátů dosažené během jejich studií v zahraničí s jinými institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu.

a)

podporou sdílení informací mezi regionálními a vnitrostátními orgány o příslušných regionálních a vnitrostátních politických iniciativách a důkazech o jejich dopadu při optimálním využití strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení;

b)

podporou evropské spolupráce při zajišťování kvality mikrocertifikátů, a tím i budováním vzájemné důvěry;

c)

podněcováním experimentování s mikrocertifikáty a jejich využívání ze strany vysokoškolských institucí a institucí odborného vzdělávání a přípravy, včetně aliancí „Evropských univerzit“ a středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a to s cílem prosazovat a podpořit zavádění mikrocertifikátů v rámci širší komunity v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

d)

případně podporou využívání mikrocertifikátů v rámci pedagogických akademií Erasmus+ a dalších poskytovatelů vzdělávání a školení učitelů s cílem řešit potřeby učitelů v oblasti dalšího profesního rozvoje;

e)

zvážením využívání mikrocertifikátů sociálními partnery, zaměstnavateli a zástupci průmyslu, mimo jiné i v rámci Paktu pro dovednosti a souvisejících iniciativ spolupráce, např. plánu pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, posílené Evropské aliance pro učňovskou přípravu a Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa;

f)

podporou spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi veřejnými službami zaměstnanosti a zaměstnavateli, pokud jde o způsoby využívání mikrocertifikátů k podpoře zaměstnatelnosti v kontextu sítě veřejných služeb zaměstnanosti;

g)

zprostředkováním projektů spolupráce mezi sociálními partnery a institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu, týkajících se toho, jak využívat a zavádět mikrocertifikáty k naplnění potřeb v oblasti dovedností na evropské, národní, místní a regionální úrovni a napříč různými odvětvími.

a)

poskytovat informace o vzdělávacích příležitostech vedoucích k získání mikrocertifikátů a o poskytovatelích, kteří se řídí evropským přístupem k mikrocertifikátům;

b)

podporovat ověřování mikrocertifikátů prostřednictvím evropských digitálních certifikátů o vzdělávání;

c)

podporovat přenositelnost, kumulativnost, interoperabilitu, výměnu a sdílení informací o mikrocertifikátech prostřednictvím evropského otevřeného standardu, který stanoví společný formát mikrocertifikátů.

i)

uplatňování evropského přístupu k mikrocertifikátům, včetně využívání mikrocertifikátů poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnavateli a sociálními partnery;

ii)

konkrétních výsledků a přínosů pro účastníky vzdělávání;

iii)

jejich přidané hodnoty ve srovnání s úplným vysokoškolským vzděláním nebo kvalifikacemi a jako doplňku k nim a

iv)

dalších důkazů o faktorech, které ovlivňují pobídky a motivaci jednotlivců k účasti na odborné přípravě.