EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32021R2117

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

PE/66/2021/REV/1

OJ L 435, 6.12.2021, p. 262–314 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 06/12/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2117/oj

6.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 435/262


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2117

ze dne 2. prosince 2021,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114, čl. 118 první pododstavec a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ stanoví výzvy, cíle a směry budoucí společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) po roce 2020. Mezi tyto cíle patří větší orientace SZP na výsledky, aby se podpořila modernizace a udržitelnost, včetně hospodářské, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti zemědělských, lesnických a venkovských oblastí, a aby se pomohla snížit administrativní zátěž pro příjemce v souvislosti s právními předpisy Unie.

(2)

Vzhledem k tomu, že SZP musí zdokonalit svou reakci na výzvy a příležitosti, které se objevují na mezinárodní, unijní, národní, regionální a místní úrovni i na úrovni zemědělských podniků, je nutné zjednodušit správu a řízení SZP, zlepšit způsob, jakým tato politika naplňuje cíle Unie, a výrazně snížit administrativní zátěž. SZP by měla být zaměřená na dosahování výsledků. Unie by proto měla stanovit základní parametry této politiky, jako jsou cíle SZP a její základní požadavky, přičemž členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou daných cílů dosahovat. Díky posílené subsidiaritě je možné lépe zohlednit místní podmínky a potřeby, zejména pak zvláštní povahu zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými regiony, a uzpůsobit podporu s cílem maximalizovat příspěvek k dosahování cílů Unie.

(3)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(4)

K zajištění soudržnosti SZP by všechny intervence budoucí SZP měly být součástí strategického plánu, jenž by zahrnoval typy intervencí v určitých odvětvích, které byly stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6).

(5)

V příloze II nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou uvedeny definice, které se týkají odvětví spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Definice týkající se odvětví cukru, které jsou uvedeny v části II oddíle B zmíněné přílohy, by měly být zrušeny, protože již nejsou použitelné. Aby se definice týkající se jiných odvětví uvedené ve zmíněné příloze aktualizovaly s ohledem na nové vědecké poznatky nebo vývoj na trhu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny těchto definic, avšak bez oprávnění přidat nové definice. V důsledku toho by mělo být zrušeno individuální zmocnění přenesené na Komisi v části II oddíle A bodě 4 uvedené přílohy za účelem změny definice inulinového sirupu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(6)

Část I nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zjednodušena. Nadbytečné a zastaralé definice a ustanovení zmocňující Komisi přijímat prováděcí akty by měly být zrušeny.

(7)

S ohledem na získané zkušenosti je třeba prodloužit některá období veřejné intervence. Je-li veřejná intervence zahájena automaticky, je třeba prodloužit období veřejné intervence o jeden měsíc. Pokud zahájení veřejné intervence závisí na vývoji trhu, mělo by období veřejné intervence trvat celý rok.

(8)

Za účelem zvýšení transparentnosti a v souvislosti s mezinárodními závazky Unie je v případě nakupování a prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence vhodné stanovit zveřejňování relevantních informací o jejich objemu a cenách.

(9)

Poskytování podpory soukromého skladování olivového oleje se ukázalo být účinným nástrojem stabilizace trhu. S ohledem na získané zkušenosti a za účelem zajištění odpovídající životní úrovně a stabilizace trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv je vhodné rozšířit seznam produktů způsobilých pro podporu soukromého skladování i na stolní olivy.

(10)

V návaznosti na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie by měla být provedena aktualizace omezení pro podporu Unie určenou na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení, která jsou stanovena v článku 23a nařízení (EU) č. 1308/2013. Z důvodů právní jistoty je vhodné stanovit uplatňování snížených omezení se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(11)

Je třeba zrušit ustanovení týkající se režimů podpory stanovených v části II hlavě I kapitole II oddílech 2 až 6 nařízení (EU) č. 1308/2013, neboť všechny typy intervencí v dotčených odvětvích budou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (8).

(12)

Politika Unie v odvětví vína svým stávajícím systémem povolení, který od roku 2016 povoluje přiměřený nárůst výsadby révy, přispěla ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví vína v Unii a k podpoře produkce vysoké jakosti. Odvětví vína sice dosáhlo rovnováhy mezi nabídkou produkce, jakostí, poptávkou spotřebitelů a vývozem na světový trh, avšak tato rovnováha zatím není dostatečně dlouhodobá ani stabilní, a to zejména v případech, ve kterých odvětví vína čelí závažným narušením trhu. Kromě toho existuje v Unii tendence k neustálému snižování spotřeby vína v důsledku změn ve spotřebitelských návycích a v životním stylu. V důsledku toho hrozí riziko, že liberalizace nové výsadby révy v dlouhodobém měřítku ohrozí dosud dosaženou rovnováhu mezi dodavatelskou kapacitou odvětví, odpovídající životní úrovní producentů a přiměřenými cenami pro spotřebitele. To by mohlo vést k ohrožení pozitivního vývoje, jehož bylo v posledních desetiletích díky právním předpisům a politikám Unie dosaženo.

(13)

Zásadní je rovněž, aby stávající systém povolení pro výsadbu révy zajišťoval rozmanitost vín a zohledňoval zvláštnosti odvětví vína v Unii. Odvětví vína v Unii má svá specifika, jako je dlouhý cyklus vinic, kde produkce nastává až několik let po výsadbě, ale poté pokračuje několik desetiletí, a možnost značných výkyvů produkce mezi jednotlivými sklizněmi. Na rozdíl od mnoha třetích zemí produkujících víno se odvětví vína v Unii vyznačuje také velmi vysokým počtem malých rodinných zemědělských podniků, což způsobuje, že sortiment vín je široký. S ohledem na značné investice, které výsadba vinice představuje, potřebují hospodářské subjekty v tomto odvětví a producenti dlouhodobou předvídatelnost, aby zajistili hospodářskou životaschopnost svých projektů a zvýšili konkurenceschopnost odvětví vína v Unii na světovém trhu.

(14)

Za účelem udržení dosažených výsledků v odvětví vína v Unii a dosažení dlouhodobé kvantitativní a kvalitativní rovnováhy v tomto odvětví prostřednictvím přiměřeného nárůstu výsadby révy i po roce 2030 by měl být systém povolení pro výsadbu révy prodloužen do roku 2045, například o období odpovídající původnímu období zavedenému v roce 2016, avšak se dvěma přezkumy v polovině období, které by měly být provedeny v letech 2028 a 2040 za účelem zhodnocení tohoto systému a případného předložení návrhů na základě uvedených přezkumů v polovině období.

(15)

Umožnit producentům oddálit opětovnou výsadbu vinic by díky lepším hygienickým podmínkám půdy s menšími chemickými vstupy mohlo mít pozitivní dopad na životní prostředí. S cílem přispět k lepšímu hospodaření s půdou ve vinohradnictví je proto vhodné umožnit prodloužení platnosti povolení pro opětovnou výsadbu ze tří na šest let, pokud k opětovné výsadbě dochází na stejném pozemku.

(16)

Vzhledem ke krizi, kterou způsobila pandemie COVID-19 v odvětví vína v Unii, se povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020, prodloužila nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (9) do 31. prosince 2021. V důsledku dlouhotrvajících dopadů krize, kterou způsobila pandemie COVID-19, neměli producenti, kteří jsou držiteli povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020 nebo v roce 2021, do značné míry možnost využít těchto povolení v posledním roce jejich platnosti. Aby se zabránilo propadnutí těchto povolení a snížilo se riziko zhoršení podmínek, za nichž by bylo nutné výsadbu provádět, je vhodné umožnit další prodloužení platnosti povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020 a prodloužení platnosti těch povolení, jejichž platnost skončí v roce 2021. Všechna povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v letech 2020 a 2021, by proto měla být prodloužena do 31. prosince 2022.

(17)

Rovněž s ohledem na proměňující se vyhlídky na trhu by držitelé povolení pro výsadbu s platností na léta 2020 a 2021 měli mít možnost svých povolení nevyužít, aniž by se na ně vztahovaly správní sankce. Aby se zabránilo jakékoli diskriminaci, by producentům, kteří v souladu s nařízením (EU) 2020/2220 do 28. února 2021 podali u příslušného orgánu prohlášení o tom, že nehodlají využít svého povolení, neboť nevěděli o možnosti prodloužení platnosti o další rok, mělo být navíc umožněno vzít zpět toto prohlášení písemným sdělením příslušnému orgánu do 28. února 2022 a využívat svého povolení do 31. prosince 2022.

(18)

Vzhledem k narušením trhu způsobeným pandemií COVID-19 a hospodářské nejistotě, kterou tato pandemie způsobila, co se týče použití těchto povolení, by se měla ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 týkající se povolení pro novou výsadbu nebo pro opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v letech 2020 a 2021, použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(19)

Vzhledem ke zmenšení rozsahu plochy skutečně osázené révou, k němuž v letech 2014 až 2017 došlo v několika členských státech, a vzhledem k možným následným ztrátám produkce by členské státy při stanovení velikosti plochy pro povolování nové výsadby podle čl. 63 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 měly mít možnost si vybrat mezi stávajícím základem a procentuálním podílem celkové plochy skutečně osázené révou na jejich území ke dni 31. července 2015 zvýšené o plochu odpovídající právům na výsadbu podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (10), která byla k dispozici pro převedení na povolení v dotyčném členském státě dne 1. ledna 2016.

(20)

Dále je třeba upřesnit, že členské státy, které omezují vydávání povolení na regionální úrovni na určité plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, mohou v těchto regionech taková povolení vyžadovat.

(21)

Je třeba upřesnit, že členské státy mohou pro účely udělování povolení pro výsadbu révy použít objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti a prioritní kritéria na celostátní nebo regionální úrovni. Zkušenosti členských států navíc ukazují, že některá prioritní kritéria je třeba revidovat, aby bylo možné upřednostnit vinice, které přispívají k zachování genetických zdrojů révy vinné, a zemědělské podniky, které prokázaly zvýšenou nákladovou efektivnost, konkurenceschopnost nebo přítomnost na trzích.

(22)

Aby se zajistilo, že nebude poskytnuta žádná výhoda ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, u níž se zjistí, že podmínky požadované pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle, je třeba upřesnit, že by členským státům mělo být umožněno přijmout opatření, která zabrání obcházení pravidel týkajících se ochranného mechanismu pro novou výsadbu a kritérií způsobilosti a prioritních kritérií pro udělování povolení pro novou výsadbu.

(23)

Nejzazší lhůta pro předložení žádostí o převedení práv na výsadbu na povolení končí dne 31. prosince 2022. V některých případech mohly okolnosti, jako je hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19, způsobit, že práva na výsadbu byla převáděna na povolení pro výsadbu v omezené míře. Z tohoto důvodu, a aby byly členské státy schopny zachovat výrobní kapacitu odpovídající těmto právům na výsadbu, je proto vhodné, aby práva na výsadbu, která byla k 31. prosinci 2022 způsobilá pro převedení na povolení pro výsadbu, ale na povolení pro výsadbu převedena nebyla, zůstala od 1. ledna 2023 k dispozici dotčeným členským státům, které je nejpozději do 31. prosince 2025 mohou udělit jako povolení pro novou výsadbu révy, aniž by se tato povolení počítala mezi omezení podle článku 63 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(24)

V některých členských státech existují tradiční vinice osázené odrůdami nepovolenými pro účely výroby vína, přičemž výroba z těchto vinic, včetně kvašených nápojů z hroznů jiných než víno, není určena pro trh s vínem. Je třeba objasnit, že na tyto vinice se nevztahují povinnosti vyklučení a že systém povolení pro výsadbu révy stanovený v tomto nařízení se nevztahuje na výsadbu a opětovnou výsadbu těchto odrůd k jiným účelům než k výrobě vína.

(25)

Článek 90 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, použijí se pravidla Unie týkající se označení původu a zeměpisných označení, označování, definic, označení a obchodních názvů některých produktů z odvětví vína, jakož i enologických postupů povolených Unií i na výrobky do Unie dovážené. V zájmu jednotnosti je tudíž vhodné stanovit, že pravidla týkající se osvědčení o shodě a zpráv o výsledku rozboru při dovozu těchto výrobků by rovněž měla být uplatňována s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(26)

V rámci reformy SZP by do nařízení (EU) č. 1308/2013 měla být začleněna ustanovení týkající se stažení výrobků, které nesplňují pravidla pro označování, z trhu. Vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po kontrole produktů by členské státy měly přijmout opatření s cílem zajistit, aby výrobky, které nejsou označeny v souladu s tímto nařízením, nebyly uváděny na trh nebo v případě, že tyto výrobky na trh již uvedeny byly, aby z něj byly staženy. Stažení zahrnuje možnost opravit označení výrobků, aniž by byly definitivně odstraněny z trhu.

(27)

Vzhledem ke zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (11) nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (12) by ustanovení o kontrolách a sankcích týkajících se pravidel pro uvádění na trh, chráněných označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů měla být začleněna do nařízení (EU) č. 1308/2013.

(28)

S cílem umožnit producentům použití odrůd révy vinné, které jsou lépe přizpůsobeny měnícím se klimatickým podmínkám a jsou odolnější vůči chorobám, by mělo být povoleno, aby označení původu mohla být používána nejen v případě produktů získaných z odrůd révy vinné druhu Vitis vinifera, ale také v případě produktů získaných z odrůd, které vznikly křížením druhu Vitis vinifera s jinými druhy rodu Vitis.

(29)

Definice „označení původu“ a „zeměpisného označení“ uvedené v nařízení (EU) č. 1308/2013 by měly být sladěny s definicemi uvedenými v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES (13), zejména s čl. 22 odst. 1 dohody TRIPS, a to v tom smyslu, že zeměpisné označení má identifikovat produkt jako produkt pocházející z určitého místa či regionu nebo z určité země. V zájmu upřesnění je vhodné výslovně stanovit, že revidovaná definice označení původu zahrnuje tradičně užívané názvy. V důsledku toho se seznam požadavků na tradičně užívaný název, který má představovat označení původu v odvětví vína, uvedený v nařízení EU č. 1308/2013, stane zastaralým a měl by být zrušen. Z důvodu jednotnosti by toto upřesnění mělo být zahrnuto i do definice „zeměpisného označení“ v odvětví vína stanovené v nařízení (EU) č. 1308/2013 a do definic „označení původu“ a „zeměpisných označení“ v potravinářském odvětví stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (14).

(30)

Zeměpisné prostředí se svými přírodními a lidskými faktory je zásadním prvkem, který má vliv na jakost a vlastnosti výrobků z révy vinné, zemědělských produktů a potravin, na které se vztahuje chráněné označení původu podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo zeměpisné označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012. Pokud jde o čerstvé produkty, které jsou zpracovány jen v malé míře nebo nejsou zpracovány vůbec, na jejich jakost a vlastnosti mohou mít rozhodující vliv zejména přírodní faktory, zatímco vliv lidských faktorů může být v tomto ohledu méně zřetelný. Lidské faktory, které by měly být vzaty v úvahu při popisu souvislosti mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a konkrétním zeměpisným prostředím, jež má být zahrnuta do specifikace produktu s chráněným označením původu podle článku 94 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 7 nařízení (EU) č. 1151/2012 by proto neměly být omezeny na konkrétní metody produkce nebo zpracování, díky nimž získává dotyčný výrobek určitou jakost, avšak mohou zahrnovat faktory jako je hospodaření s půdou a péče o krajinu, pěstitelské postupy i jakékoli jiné lidské činnosti přispívající k zachování základních přírodních faktorů, které mají rozhodující vliv na zeměpisné prostředí a na jakost a vlastnosti dotyčného výrobku.

(31)

S cílem zajistit soudržné rozhodování, pokud jde o žádosti o ochranu a námitky vznesené v rámci předběžného vnitrostátního řízení podle článku 96 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 49 nařízení (EU) č. 1151/2012, by měla být Komise včas a náležitým způsobem informována, pokud je u vnitrostátních soudních nebo jiných orgánů zahájeno řízení týkající se žádosti o ochranu, kterou dotyčný členský stát předal Komisi podle čl. 96 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012. Ze stejného důvodu by Komise, pokud jí členský stát sdělí, že by vnitrostátní rozhodnutí, na němž je žádost o ochranu založena, mohlo být na konci vnitrostátního soudního řízení prohlášeno za neplatné, měla být zproštěna povinnosti provést ve stanovené lhůtě přezkumný postup stanovený v článku 97 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 50 nařízení (EU) č. 1151/2012, pokud jde o žádosti o ochranu, a povinnosti informovat žadatele o důvodech prodlení. K ochraně žadatele před šikanózními právními postupy a k zachování jeho základního práva na zajištění ochrany zeměpisného označení v přiměřené lhůtě by se zproštění mělo omezovat na případy, kdy byla žádost o ochranu na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, nikoli však konečného soudního rozhodnutí, nebo pokud se členské státy domnívají, že opatření směřující k napadení platnosti žádosti je založeno na platných důvodech.

(32)

Zápis zeměpisných označení je třeba zjednodušit a urychlit tím, že bude odděleno posouzení souladu s pravidly duševního vlastnictví od posouzení souladu specifikací produktu s požadavky stanovenými v obchodních normách a pravidlech pro označování.

(33)

Zásadní fází postupu zápisu do evidence je posouzení prováděné příslušnými orgány členských států. Členské státy mají poznatky, odborné znalosti a přístup k údajům a skutečnostem, díky nimž mají nejlepší předpoklady, aby ověřily, zda jsou informace uvedené v žádosti správné a pravdivé. Členské státy by proto měly zajistit, že výsledek uvedeného posouzení, který by se měl věrně zaznamenat v jediném dokladu shrnujícím relevantní prvky specifikace produktu, bude spolehlivý a přesný. S ohledem na zásadu subsidiarity by Komise měla následně žádosti přezkoumat, aby bylo zajištěno, že se v nich nevyskytují zjevné chyby, a zejména aby se zajistilo, že obsahují požadované informace, nevykazují zjevné věcné chyby, že uváděné odůvodnění je ku prospěchu žádosti a že je zohledněno právo Unie a zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti a mimo Unii.

(34)

V odvětví vína by období, během něhož lze vznést námitku, mělo být prodlouženo na tři měsíce s cílem zajistit, že všechny zainteresované strany budou mít dostatek času na analýzu žádosti o ochranu a možnost předložit prohlášení o námitce. Aby se zajistilo, že se použije stejné řízení o námitkách podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle nařízení (EU) č. 1151/2012, a umožnilo se tak členským státům koordinovaným a účinným způsobem předávat Komisi námitky vznesené fyzickými nebo právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny na jejich území, měly by být námitky fyzických nebo právnických osob vzneseny prostřednictvím orgánů členského státu, ve kterém mají bydliště nebo jsou usazeny. S cílem zjednodušit řízení o námitkách by Komise měla být zmocněna k zamítnutí nepřípustných prohlášení o námitce v prováděcím aktu udělujícím ochranu danému označení původu nebo zeměpisnému označení.

(35)

Pro zefektivnění řízení a za účelem zajištění jednotných podmínek pro udělení ochrany označení původu nebo zeměpisných označení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat prováděcí akty udělující v odvětví vína ochranu bez použití přezkumného postupu v situacích, kdy proti žádosti o ochranu nebylo předloženo žádné přípustné prohlášení o námitce. Pokud bylo předloženo přípustné prohlášení o námitce, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat přezkumným postupem prováděcí akty, kterými buď udělí ochranu, nebo žádost o ochranu zamítne.

(36)

Pokud jde o kritéria pro zamítnutí, zneplatnění a souběžnou existenci, měl by být vyjasněn vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními výrobků z révy vinné. Tímto vyjasněním by neměla být dotčena práva nabytá držiteli zeměpisných označení na vnitrostátní úrovni nebo práva, která existují na základě mezinárodních dohod uzavřených členskými státy v období před zavedením systému ochrany Unie pro výrobky z révy vinné.

(37)

Pravidla týkající se vnitrostátního postupu, řízení o námitce, rozdělení změn na změny prováděné na úrovni Unie a standardní změny, včetně hlavních pravidel pro přijetí těchto změn, jakož i dočasného označování a obchodní úpravy, v současné době stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (15), jsou důležitým prvkem systému ochrany označení původu a zeměpisných označení v odvětví vína. Za účelem zajištění souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 (16) a usnadnění jejich uplatňování by měla být tato ustanovení začleněna do nařízení (EU) č. 1308/2013.

(38)

Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je třeba náležitě zohlednit Všeobecnou dohodu o clech a obchodu včetně jejího článku V o volném tranzitu, která byla schválena rozhodnutím 94/800/ES. V takovém právním rámci by se v zájmu posílení ochrany zeměpisných označení a účinnějšího boje proti padělání měla ochrana označení původu a zeměpisného označení vztahovat také na zboží vstupující na celní území Unie, které nebude propuštěno do volného oběhu a na nějž se budou vztahovat zvláštní celní režimy, jako jsou režimy tranzitu, skladování, použití ke zvláštnímu účelu nebo zpracování. Ochrana poskytnutá na základě čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 by měla být proto rozšířena tak, aby se vztahovala i na zboží, které je v tranzitu přes celní území Unie, a ochrana poskytnutá na základě čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 13 odst. 1 a článku 24 nařízení (EU) č. 1151/2012 ohledně označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit by měla být rozšířena tak, aby se vztahovala i na zboží prodávané přes internet nebo jinými prostředky elektronického obchodování. Kromě toho by označení původu a zeměpisná označení v odvětví vína měla být chráněna před jakýmkoli přímým nebo nepřímým obchodním použitím, pokud odkazují na produkty používané jako složky. Označení původu a zeměpisná označení v odvětví vína a zaručené tradiční speciality by rovněž měly být chráněny před zneužitím, napodobením a použitím názvů, které je evokují, pokud odkazují na produkty používané jako složky.

(39)

Mělo by být možné zrušit ochranu označení původu nebo zeměpisného označení v situaci, kdy tato označení již nejsou používána nebo kdy žadatel podle článku 95 nařízení (EU) č. 1308/2013 již tuto ochranu nechce dále zachovávat.

(40)

Vzhledem ke stále rostoucí poptávce spotřebitelů po inovativních výrobcích z révy vinné s nižším skutečným obsahem alkoholu, než je minimální skutečný obsah alkoholu stanovený pro výrobky z révy vinné v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, by mělo být možné takové inovativní výrobky z révy vinné vyrábět také v Unii. Za tímto účelem je nezbytné stanovit podmínky, za nichž mohou být některé výrobky z révy vinné dealkoholizovány nebo částečně dealkoholizovány, a pro jejich dealkoholizaci stanovit dovolené postupy. Tyto podmínky by měly zohlednit definice uvedené v usneseních Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV), a to OIV-ECO 432-2012 Nápoje získané dealkoholizací vína, OIV-ECO 433-2012 Nápoje získané částečnou dealkoholizací vína, OIV-ECO 523-2016 Víno o obsahu alkoholu pozměněného dealkoholizací a OIV-OENO 394A-2012 Dealkoholizace vín.

(41)

Tyto inovativní výrobky z révy vinné nebyly v Unii nikdy uváděny na trh jako víno. Z tohoto důvodu by byl zapotřebí další výzkum a pokusy, aby se zlepšila jakost těchto produktů, a zejména aby bylo zajištěno, že úplné odstranění obsahu alkoholu umožní zachovat odlišující vlastnosti jakostních vín chráněných zeměpisným označením nebo označením původu. Zatímco u vín bez zeměpisného označení nebo označení původu by proto měla být povolena jak částečná, tak úplná dealkoholizace, u vín s chráněným zeměpisným označením nebo chráněným označením původu by měla být povolena pouze částečná dealkoholizace. Aby byla zajištěna jasnost a transparentnost jak pro producenty, tak pro spotřebitele vín se zeměpisným označením nebo označením původu, je navíc vhodné stanovit, že v případech, kdy vína se zeměpisným označením nebo označením původu mohou být částečně dealkoholizována, by jejich specifikace produktu měla obsahovat popis částečně dealkoholizovaného vína a případně zvláštní enologické postupy, které mají být použity k výrobě částečně dealkoholizovaného vína nebo vín, jakož i příslušná omezení při jejich výrobě.

(42)

Aby byla zajištěna lepší informovanost spotřebitelů, měly by povinné údaje podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 zahrnovat výživové údaje a seznam složek. Producenti by nicméně měli mít možnost omezit rozsah výživových údajů uváděných na obalu nebo na etiketě k němu připojené pouze na energetickou hodnotu a kompletní výživové údaje a seznam složek zveřejnit elektronickými prostředky, pokud vyloučí shromažďování nebo sledování údajů o uživatelích a poskytování informací pro marketingové účely. Možností neuvádět kompletní výživové údaje na obalu nebo na etiketě k němu připojené by však neměl být dotčen stávající požadavek uvádět na etiketě seznam látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost. V článku 122 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2018 tím, že se stanoví pravidla pro uvádění a označování složek. Mělo by být povoleno, aby byly stávající zásoby vína uváděny na trh i po datech použitelnosti nových požadavků na označování, a to až do vyčerpání těchto zásob. Hospodářským subjektům by měla být poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům na označování, dříve než vstoupí v platnost.

(43)

Článek 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být změněn tak, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé budou informováni o povaze dealkoholizovaných vinařských výrobků, a aby se pravidla pro označování a obchodní úpravu výrobků v odvětví vína vztahovala i na dealkoholizované nebo částečně dealkoholizované výrobky z révy vinné. S cílem zachovat stávající úroveň informací o minimální trvanlivosti, kterou vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (17) u nápojů s obsahem alkoholu nižším než 10 % objemových, je však vhodné požadovat, aby výrobky, které byly podrobeny ošetření dealkoholizací se skutečným obsahem alkoholu nižším než 10 % objemových, uváděly jako povinné údaje informace o datu minimální trvanlivosti.

(44)

Část XII přílohy I nařízení (EU) č. 1308/2013, která uvádí seznam výrobků spadajících do odvětví vína, se v současné době vztahuje na částečně dealkoholizovaná vína s obsahem alkoholu vyšším než 0,5 % objemových. Aby bylo zajištěno, že všechna dealkoholizovaná vína, včetně vín s obsahem alkoholu do 0,5 % objemových nebo méně, budou zahrnuta do odvětví vína, je vhodné změnit část XII přílohy I nařízení EU č. 1308/2013 doplněním nové položky.

(45)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla týkající se podmínek pro použití uzávěrů v odvětví vína s cílem zajistit, aby byli spotřebitelé chráněni před zavádějícím používáním určitých uzávěrů, které jsou spojovány s některými nápoji, a před nebezpečnými materiály v uzávěrech, které mohou nápoje kontaminovat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(46)

Na konci hospodářského roku 2016/2017 pozbyly platnosti pravidla a požadavky vztahující se na systém kvót na cukr. Článek 124 a články 127 až 144 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nyní zastaralé a měly by být zrušeny.

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 (18) stanoví výjimku z maximální platební lhůty pro prodej hroznů a moštů v odvětví vína. Aby se přispělo ke stabilitě dodavatelského řetězce vína a zemědělským producentům se poskytla jistota dlouhodobých obchodních vztahů, měl by se tentýž režim vztahovat i na prodej sudového vína. Je proto vhodné stanovit, že odchylně od platných maximálních platebních lhůt stanovených směrnicí (EU) 2019/633 mohou členské státy na žádost mezioborové organizace rozhodnout o tom, že příslušné maximální platební lhůty se nepoužijí na prodej sudového vína, pokud jsou podmínky pro konkrétní platební lhůty uvedeny ve standardních smlouvách, jejichž působnost byla podle článku 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 31. říjnem 2021 členskými státy rozšířena, a pokud jsou smlouvy o dodávkách mezi dodavateli sudového vína a jejich přímými odběrateli víceleté nebo se víceletými stanou.

(48)

Pokud je dodávka zemědělských produktů od producenta ke zpracovateli nebo distributorovi podložena písemnou smlouvou nebo písemným návrhem na její uzavření podle článků 148 a 168 nařízení (EU) č. 1308/2013 a cena splatná za dodávku je vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, měly by být tyto faktory, které mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu, pro strany snadno srozumitelné. Členské státy by dále měly mít možnost stanovit na základě dostupných objektivních informací o trhu a studií dobrovolné ukazatele, které mohou smluvní strany použít.

(49)

Po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie došlo k poklesu celkového množství produkce syrového mléka. Aby nedošlo k narušení smluvních vyjednávacích pravomocí, které jsou organizacím producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků svěřeny, mělo by být zvýšeno příslušné množstevní omezení pro objem syrového mléka, kterého se tato vyjednávání týkají, vyjádřené jako procentní podíl celkové produkce Unie. Z důvodů právní jistoty je vhodné stanovit uplatňování zvýšeného množstevního omezení se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(50)

Se záměrem přispět k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí by členské státy měly mít možnost uznat organizace producentů, které mají konkrétní zaměření týkající se nakládání s vedlejšími produkty, reziduálními toky a odpady a jejich zhodnocování, zejména za účelem ochrany životního prostředí a zvýšení oběhovosti, jakož i organizace producentů, které se zaměřují na správu vzájemných fondů pro jakékoli odvětví. Je proto vhodné rozšířit stávající seznam cílů organizací producentů stanovený v článku 152 nařízení (EU) č. 1308/2013. Pro větší transparentnost organizací producentů by stanovy těchto organizací měly rovněž umožňovat členům organizace demokratickou kontrolu účetnictví a rozpočtů organizace. Dále je pro usnadnění obchodních transakcí prováděných organizací producentů vhodné stanovit, že stanovy organizace producentů mohou členům organizace dovolovat být v přímém kontaktu s odběrateli, pokud tím neohrozí soustředění nabídky a uvádění produktů na trh organizací producentů a organizace producentů bude mít i nadále výlučnou pravomoc nad podstatnými prvky prodeje, který má organizace producentů uskutečňovat.

(51)

S ohledem na získané zkušenosti a vývoj odvětví mléka a mléčných výrobků od ukončení systému kvót již není vhodné zachovávat zvláštní pravidla týkající se cílů a uznávání ujednání stanovených pro mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků.

(52)

Zkušenosti z různých odvětví ukazují, že členské státy mohou uznat mezioborové organizace na různých zeměpisných úrovních, aniž by tím došlo k narušení úlohy a cílů těchto organizací. Je proto vhodné objasnit, že se členské státy mohou rozhodnout pro uznání těchto mezioborových organizací na jedné nebo více zeměpisných úrovních. Mezioborové organizace mají konkrétní zaměření zohledňující zájmy svých členů a spotřebitelů. S ohledem na cíle Unie v oblasti životního prostředí je vhodné rozšířit seznam cílů stanovených v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013 tak, aby zahrnoval poskytování nezbytných informací a provádění výzkumu nezbytného pro vývoj produktů, které jsou vhodnější pro ochranu klimatu, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, přispívají ke zhodnocování vedlejších produktů a ke snížení množství odpadů a nakládání s nimi a k podpoře a provádění opatření k prevenci, kontrole a řízení rizik v oblasti zdraví zvířat, ochrany rostlin a životního prostředí, mimo jiné zřízením a správou fondů nebo přispíváním do těchto fondů za účelem vyplacení finanční náhrady zemědělcům za náklady a hospodářské ztráty vyplývající z prosazování a provádění takovýchto opatření. Aby se zabránilo riziku, že organizace budou v určité fázi potravinového řetězce koncentrovat více pravomocí, měly by členské státy uznávat pouze takové mezioborové organizace, které usilují o to, aby v nich byly vyváženým způsobem zastoupeny mezioborové organizace reprezentující jednotlivé fáze potravinového řetězce.

(53)

Definice „hospodářského prostoru“ stanovená v článku 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro účely rozšíření působnosti pravidel a povinných příspěvků by měla být doplněna s cílem přizpůsobit toto nařízení zvláštnostem výroby produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením uznávaným podle práva Unie. Za účelem podpory udržitelných postupů by mělo být umožněno uzavírat dohody, přijímat rozhodnutí a jednat ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi v oblasti zdraví rostlin, zdraví zvířat, bezpečnosti potravin a rizik pro životní prostředí, což by mohlo zavazovat i nečleny. Vzhledem k významu biologické rozmanitosti u osiva používaného v ekologickém zemědělství by však nemělo být možné rozšířit závaznost pravidel týkajících se používání certifikovaného osiva na nečleny provozující ekologické zemědělství.

(54)

Vzhledem k významu chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení pro zemědělskou výrobu v Unii a s ohledem na úspěch zavedení pravidel pro regulaci nabídky sýrů a sušených šunek se zeměpisným označením pro zajištění přidané hodnoty a zachování pověsti produktů a stabilizaci jejich cen by možnost uplatňovat pravidla pro regulaci nabídky měla být rozšířena na zemědělské produkty s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo nařízení (EU) č. 1151/2012. V zájmu jasnosti a jednotnosti je vhodné začlenit stávající pravidla pro regulaci nabídky do jediného ustanovení, které se bude vztahovat na všechny zemědělské produkty. Členské státy by proto měly být oprávněny uplatňovat tato pravidla pro regulaci nabídky zemědělských produktů se zeměpisným označením na žádost mezioborové organizace, organizace producentů nebo seskupení producentů nebo hospodářských subjektů, pokud s tím souhlasí alespoň dvě třetiny producentů daného produktu, nebo jejich zástupců, a pokud byli případně konzultováni zemědělští producenti dotyčné suroviny, a v případě sýrů, z důvodů kontinuity, vyjádřili svůj souhlas. Tato pravidla by měla podléhat přísným podmínkám, zejména proto, aby nebylo narušeno obchodování s danými produkty na ostatních trzích a aby byla chráněna práva menšiny. Členské státy by měly přijatá pravidla neprodleně zveřejnit a oznámit je Komisi, zajistit pravidelné kontroly a v případě nedodržování pravidla zrušit. Komisi by měla být prostřednictvím prováděcích aktů svěřena pravomoc rozhodnout, že členský stát musí tato pravidla zrušit, pokud Komise zjistí, že nejsou v souladu s podmínkami nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. S ohledem na pravomoci Komise týkající se politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže a vzhledem ke zvláštní povaze těchto aktů by Komise měla přijmout tyto prováděcí akty, aniž by uplatnila nařízení (EU) č. 182/2011.

(55)

Ustanovení o sdílení hodnoty v potravinovém řetězci vyvolávají zájem nejen v dohodách mezi producenty a prvními kupujícími, ale také vzhledem k tomu, že v navazujících fázích řetězce umožní zemědělcům podílet se na vývoji cen. Zemědělcům a jejich sdružením by proto mělo být umožněno dohodnout se na těchto ustanoveních s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích i po fázi prvních kupujících.

(56)

Zvláštní obchodní hodnota vín, na něž se vztahuje chráněné označení původu (CHOP) nebo chráněné zeměpisné označení (CHZO), vyplývá z jejich příslušnosti k prémiovému segmentu trhu díky jejich renomované jakosti, která je odvozována z jejich specifikací produktu. Tato vína mají na trhu často vyšší cenu, neboť spotřebitelé oceňují vlastnosti, pro které jim bylo označení původu a zeměpisné označení uděleno. Aby se předešlo tomu, že budou tato označení jakosti podkopávána škodlivým cenovým opatřením, měly by mít mezioborové organizace zastupující hospodářské subjekty, které investovaly do těchto označení kvality, možnost vydávat cenové pokyny týkající se prodeje příslušných hroznů odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tyto pokyny by však měly být nezávazné, aby se zabránilo úplnému vyloučení cenové konkurence v rámci CHOP/CHZO.

(57)

Článek 5 Dohody Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství obsahuje metody výpočtu, které lze použít ke stanovení spouštěcího objemu zvláštní ochranné doložky v příslušných odvětvích. S cílem zohlednit všechny možné metody výpočtu pro stanovení spouštěcího objemu pro účely uplatnění dodatečných dovozních cel, včetně případů, kdy není zohledněna domácí spotřeba, by měl být čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 změněn tak, aby odrážel metodu výpočtu stanovenou v čl. 5 odst. 4 Dohody WTO o zemědělství.

(58)

Zrušeny by měly být články 192 a 193 nařízení (EU) č. 1308/2013, jelikož taková opatření již nejsou vzhledem k ukončení regulace produkce v odvětví cukru nutná. S cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobování trhu Unie by Komisi měly být svěřeny přenesené a prováděcí pravomoci za účelem pozastavení dovozních cel na třtinovou a řepnou melasu.

(59)

Ministerské rozhodnutí o hospodářské soutěži při vývozu přijaté dne 19. prosince 2015 na 10. ministerské konferenci WTO v Nairobi stanoví pravidla pro opatření týkající se hospodářské soutěže při vývozu. Pokud jde o vývozní subvence, jsou členové WTO povinni upustit od svých nároků na vývozní subvence ode dne uvedeného rozhodnutí. Unijní ustanovení týkající se vývozních náhrad uvedená v článcích 196 až 204 nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto měla být zrušena. Pokud jde o vývozní úvěry, záruky za vývozní úvěry a programy pojištění vývozních úvěrů, státní obchodní podniky vyvážející zemědělské produkty a mezinárodní potravinovou pomoc, mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření, jež budou v souladu s právem Unie. Vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy jsou členy WTO, tato vnitrostátní opatření by měla být rovněž v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném ministerském rozhodnutí WTO ze dne 19. prosince 2015 podle práva Unie a mezinárodního práva.

(60)

Vnitřní trh se opírá o jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže ve všech členských státech. To vyžaduje trvalou úzkou spolupráci vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise v rámci evropské sítě orgánů pro hospodářskou soutěž, kde lze jednat o otázkách výkladu a uplatňování pravidel hospodářské soutěže a koordinovat opatření k uplatňování pravidel hospodářské soutěže v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1/2003 (19).

(61)

S cílem zajistit účinné uplatňování článku 210 nařízení (EU) č. 1308/2013 mezioborovými organizacemi, jakož i v zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by nemělo být vyžadováno žádné předchozí rozhodnutí Komise o tom, že se na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi nepoužije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a to za předpokladu, že tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě splňují požadavky uvedené v článku 210 nařízení (EU) č. 1308/2013. Na žádost žadatele by však Komise měla vydat stanovisko ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s článkem 210 nařízení (EU) č. 1308/2013. Bez ohledu na stanovisko Komise o tom, zda jsou tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě slučitelné s článkem 210 uvedeného nařízení, by Komise měla mít i po vydání tohoto stanoviska možnost kdykoli prohlásit, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě použije v budoucnu, jakmile přestanou být splňovány podmínky pro uplatňování článku 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(62)

Určité vertikální a horizontální iniciativy týkající se zemědělských a potravinářských produktů, jejichž cílem je uplatňovat přísnější požadavky, než jsou požadavky povinné, mohou mít pozitivní dopad na cíle v oblasti udržitelnosti. Uzavření takových dohod, přijetí rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi producenty a hospodářskými subjekty na různých úrovních výroby, zpracování a obchodu by rovněž mohlo posílit postavení producentů v dodavatelském řetězci a zvýšit jejich vyjednávací sílu. Proto by za určitých okolností neměly tyto iniciativy podléhat použití čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Aby bylo zajištěno účinné uplatňování této nové odchylky a v zájmu snížení administrativní zátěže by takovéto iniciativy neměly vyžadovat předchozí rozhodnutí Komise o tom, že se na ně nepoužije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou odchylku, je vhodné stanovit, že by Komise měla do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost vydat pokyny pro hospodářské subjekty týkající se použitelnosti této odchylky. Po dni vydání těchto pokynů by měli mít producenti rovněž možnost požádat Komisi o stanovisko k použitelnosti odchylky na jejich dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě. V odůvodněných případech by Komise měla mít možnost obsah svého stanoviska následně změnit. Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž by měly mít možnost rozhodnout, že dohoda, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě mají být do budoucna změněny, ukončeny nebo nemají být vůbec uskutečněny, pokud shledají, že je to v zájmu ochrany hospodářské soutěže nutné, a o svých krocích by měly informovat Komisi..

(63)

Článek 214a nařízení (EU) č. 1308/2013 umožnuje Finsku poskytovat do roku 2020 za určitých podmínek vnitrostátní podporu v jižním Finsku, s výhradou schválení ze strany Komise. Poskytování této vnitrostátní podpory by mělo být nadále povoleno na období 2023 až 2027. S cílem zajistit pokračování poskytování této podpory během přechodného období 2021 až 2022 se budou uplatňovat nová ujednání pouze od 1. ledna 2023.

(64)

Omezení volného oběhu produktů z odvětví ovoce a zeleniny vyplývající z uplatňování opatření zaměřených na boj proti šíření škodlivých organismů rostlin mohou způsobit potíže na trhu v jednom nebo více členských státech. Zejména s ohledem na zvýšený výskyt škodlivých organismů rostlin je proto vhodné povolit výjimečná podpůrná opatření zohledňující omezení obchodu v důsledku škodlivých organismů rostlin a rozšířit seznam produktů, u nichž lze přijmout výjimečná podpůrná opatření, aby se vztahovala na odvětví ovoce a zeleniny.

(65)

Stávající unijní střediska pro sledování trhu a pracovní skupiny pro zemědělské trhy se osvědčily, pokud jde o poskytování informací potřebných pro rozhodování hospodářským subjektům a veřejným orgánům, jakož i o usnadnění sledování vývoje na trzích. Za tímto účelem a s cílem zvýšit transparentnost zemědělských a potravinářských trhů na úrovni Unie a přispět ke stabilitě zemědělských trhů by tyto nástroje měly být posíleny. Je proto vhodné vytvořit jednotný formální právní rámec pro zřízení a fungování středisek Unie pro sledování trhů v jakémkoli ze zemědělských odvětví a stanovit pro tato střediska odpovídající oznamovací povinnost a povinnost podávat zprávy.

(66)

Na základě statistických údajů a informací shromážděných pro účely sledování zemědělských trhů by střediska Unie pro sledování měla ve svých zprávách upozornit na hrozby narušení trhu. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o situaci na trhu se zemědělskými produkty, o hrozbách narušení trhu a možných opatřeních, která mají být přijata, a to prostřednictvím pravidelné účasti na zasedáních Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Zvláštního výboru pro zemědělství.

(67)

Pro větší jasnost by měla být úloha Komise, pokud jde o její stávající povinnosti týkající se spolupráce a výměny informací s příslušnými orgány určenými v souladu s článkem 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (20) a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), výslovně stanovena v článku 223 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(68)

Je třeba zrušit obsoletní povinnosti Komise podávat zprávy týkající se trhu s mlékem a mléčnými výrobky a rozšíření působnosti školního projektu dodávek do škol. Povinnosti podávat zprávy týkající se odvětví včelařství by měly být začleněny do nařízení (EU) 2021/2115. Měly by být stanoveny nové povinnosti podávat zprávy a nové lhůty týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství, zřizování středisek Unie pro sledování trhu a využívání výjimečných opatření. Komise by měla rovněž podat zprávu o situaci v oblasti obchodních názvů a klasifikace jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa.

(69)

Ustanovení týkající se rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství stanovená v části V kapitole III nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zrušena, neboť aktualizovaná ustanovení týkající se zemědělské rezervy jsou stanovena v nařízení (EU) 2021/2116.

(70)

S ohledem na stávající odchylku od obchodních označení, která se mají používat pro telecí maso s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením zapsaným do 29. června 2007, by v zájmu jednotnosti a za účelem poskytnutí jednoznačných informací spotřebitelům měly mít členské státy možnost povolit skupinám odpovědným za chráněná označení původu nebo zeměpisná označení zapsaná do uvedeného data, odchýlit se od povinné klasifikace jatečně upravených těl telecího masa.

(71)

Měla by být stanovena pravidla pro posouzení rozporu mezi názvem zapsaným jako označení původu nebo zeměpisné označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012 a názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat produkovaných v Unii, aby se dosáhlo větší rovnováhy mezi dotčenými zájmy.

(72)

Aby se zvýšila informovanost spotřebitelů, pokud jde o chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality podle nařízení (EU) č. 1151/2012, mělo by být povinné používání souvisejících symbolů Unie rozšířeno i na reklamní materiály.

(73)

Měly by být stanoveny zvláštní odchylky, jež umožní používat vedle zapsaného názvu zaručené tradiční speciality i jiné názvy. Komise by měla určit přechodná období pro používání označení, jež obsahují názvy zaručených tradičních specialit, v souladu s podmínkami pro taková přechodná období, která již existují pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení.

(74)

Postupy pro zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 by měly být zefektivněny a zjednodušeny s cílem zajistit možnost zápisu nových názvů v kratších lhůtách. Námitkové řízení by mělo být zjednodušeno. V odůvodněném prohlášení o námitce by měly být uvedeny všechny skutečnosti odůvodňující námitku a jejich podrobnosti. To by nemělo orgánu nebo osobě, které námitku podaly, bránit v tom, aby během konzultací podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 doplnili a rozvedli další podrobnosti.

(75)

Postup pro schvalování změn specifikací produktu stanovený v nařízení (EU) č. 1151/2012 by měl být zjednodušen zavedením rozlišení mezi změnami prováděnými na úrovni Unie a standardními změnami. Za schvalování standardních změn by v souladu se zásadou subsidiarity měly být odpovědné členské státy a za schvalování změn specifikace produktu prováděných na úrovni Unie by měla být nadále odpovědná Komise. Měla by být přijata ustanovení zajišťující dostatek času k hladkému přechodu od pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1151/2012 týkajících se změn specifikací produktů k novým pravidlům stanoveným tímto nařízením.

(76)

S ohledem na rostoucí poptávku spotřebitelů Unie po včelím vosku, jeho častější využívání v potravinářském odvětví a s ohledem na to, jak úzce souvisí se zemědělskými produkty nebo s hospodářstvím venkova, by měl být seznam zemědělských produktů a potravin stanovený v příloze I nařízení (EU) č. 1151/2012 rozšířen, tak aby tento produkt zahrnoval.

(77)

Vzhledem k omezenému počtu zápisů zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 (21) by právní rámec pro ochranu zeměpisných označení těchto výrobků měl být zjednodušen. Aromatizované vinné výrobky a jiné alkoholické nápoje s výjimkou lihovin a výrobků z révy vinné, které jsou uvedeny v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, by měly podléhat stejnému právnímu režimu a stejným postupům jako jiné zemědělské produkty a potraviny. Oblast působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012 by měla být rozšířena, aby zahrnovala i tyto výrobky. Za účelem zohlednění této změny by mělo být změněno nařízení (EU) č. 251/2014, pokud jde o jeho název, oblast působnosti, definice a pokud jde o ustanovení týkající se označování aromatizovaných vinných výrobků. Pro názvy chráněné podle nařízení (EU) č. 251/2014 je třeba zajistit hladký přechod.

(78)

K usnadnění obchodu se třetími zeměmi by mělo být stanoveno, že členské státy mohou povolit uvedení obchodních označení aromatizovaných vinných výrobků vyrobených na vývoz na obalu nebo na etiketě k němu připojené, které požadují třetí země, a to i v jazycích jiných, než jsou úřední jazyky Unie, za předpokladu, že jsou na obalu nebo na etiketě k němu připojené rovněž uvedena příslušná obchodní označení stanovená v příloze II.

(79)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění obchodních označení a popisů aromatizovaných vinných výrobků uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 251/2014 s cílem přizpůsobit je s ohledem na technický pokrok, vědecký vývoj a vývoj na trhu, zdraví spotřebitelů nebo jejich potřebu získávat informace.

(80)

Aby byla zajištěna lepší informovanost spotřebitelů, mělo by být do nařízení (EU) č. 251/2014 doplněno povinné označování aromatizovaných vinných výrobků výživovými údaji a seznam složek. Producenti by však měli mít možnost omezit rozsah výživových údajů uváděných na obalu nebo na etiketě k němu připojené na energetickou hodnotu a zveřejnit kompletní výživové údaje a seznam složek elektronickými prostředky, pokud vyloučí shromažďování nebo sledování údajů o uživatelích a poskytování informací pro marketingové účely. Možností neuvádět kompletní výživové na obalu nebo etiketě k němu připojené by však neměl být dotčen stávající požadavek uvádět na etiketě seznam látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 251/2014 tím, že se stanoví podrobná pravidla pro uvádění a označování složek aromatizovaných vinných výrobků. Mělo být povoleno, aby byly stávající zásoby aromatizovaných vinných výrobků uváděny na trh i po datech použitelnosti nových požadavků na označování, a to až do vyčerpání těchto zásob. Hospodářským subjektům by měla být poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům na označování, dříve než tyto požadavky vstoupí v platnost.

(81)

Je vhodné povolit přidávání omezeného množství lihovin do aromatizovaných vín patřících do některé z kategorií stanovených v bodě A přílohy II nařízení (EU) č. 251/2014. Vzhledem k tomu, že technický pokrok v současné době umožňuje výrobu vermutu bez přidání alkoholu, nemělo by být již přidávání alkoholu do vermutu požadováno. Vzhledem k poptávce spotřebitelů je vhodné při výrobě Glühwein povolit kombinaci červeného a bílého vína. S cílem zohlednit aromatizovaný vinný nápoj existující na polském trhu je vhodné vytvořit novou kategorii „wino ziołowe“ a stanovit v právu Unie tradiční požadavky na jeho výrobu.

(82)

Místní trhy na ostrově Réunion jsou vzhledem ke své malé velikosti, odlehlosti a zvláštní situaci, pokud jde o potravinové zabezpečení, obzvláště citlivé na kolísání cen. Mezioborové organizace sdružují producenty a jiné hospodářské subjekty z jednotlivých fází potravinového řetězce a mohou se podílet na podpoře zachování a diverzifikace místní produkce. V souvislosti se zvláštním potravinovým zabezpečením ostrova Réunion je vhodné odchylně od článku 165 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanovit, že v případě rozšíření působnosti pravidel uznané mezioborové organizace i na hospodářské subjekty, které nejsou jejími členy, může Francie po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že hospodářské subjekty, které nejsou členy mezioborové organizace, uhradí hospodářským subjektům, jež provádějí svou činnost výhradně na ostrově Réunion, přičemž produkty, které s touto činností souvisí, jsou určeny pro jeho místní trh, finanční příspěvky na činnosti, na něž se vztahuje rozšířená působnost pravidel a které jsou v obecném hospodářském zájmu.

(83)

Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 251/2014 a (EU) č. 228/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(84)

Měla by se zavést přechodná opatření pro žádosti o ochranu a o zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež byly předloženy přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, pro výdaje vzniklé před 1. lednem 2023 v rámci programů podpory pro olivový olej a stolní olivy, ovoce a zeleninu, víno, produkty včelařství a chmel pro operační programy uznaných organizací producentů nebo jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny a programy podpory v odvětví vína stanovené v článcích 29 až 60 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(85)

S cílem zajistit hladký přechod k novému právnímu rámci stanovenému v nařízení (EU) 2021/2115 by se změny nařízení (EU) č. 1308/2013, související s uvedeným novým právním rámcem měly použít od 1. ledna 2023.

(86)

V zájmu zajištění hladkého provádění plánovaných opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 1308/2013

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Obecná ustanovení o společné zemědělské politice (SZP)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (*1) a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení platí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).“"

2)

Článek 3 se mění takto:

a)

odstavec 2 se zrušuje;

b)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (EU) 2021/2116 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (*2), není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění definice týkající se odvětví uvedených v příloze II v rozsahu nezbytném pro aktualizaci definic s ohledem na vývoj trhu, aniž by se doplňovaly nové definice.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).“"

3)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Přepočítací koeficienty pro rýži

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

4)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Hospodářské roky

Stanoví se tyto hospodářské roky:

a)

od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a pro odvětví banánů;

b)

od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro odvětví sušeného krmiva a odvětví bource morušového;

c)

od 1. července do 30. června následujícího roku pro:

i)

odvětví obilovin,

ii)

odvětví osiv,

iii)

odvětví lnu a konopí,

iv)

odvětví mléka a mléčných výrobků;

d)

od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

e)

od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže a pro stolní olivy;

f)

od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru a pro olivový olej.“

5)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Období veřejné intervence

Veřejná intervence se použije u:

a)

pšenice obecné od 1. října do 31. května;

b)

pšenice tvrdé, ječmene a kukuřice během celého roku;

c)

neloupané rýže během celého roku;

d)

hovězího a telecího masa během celého roku;

e)

másla a sušeného odstředěného mléka od 1. února do 30. září.“

6)

Článek 16 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Členské státy oznámí Komisi veškeré informace potřebné k tomu, aby bylo možné kontrolovat soulad se zásadami stanovenými v odstavci 1.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komise každoročně zveřejňuje podrobné informace o podmínkách, za nichž byly v předchozím roce nakoupeny nebo prodány produkty nakoupené v rámci veřejné intervence. Tyto podrobné informace zahrnují příslušné objemy a nákupní a prodejní ceny.“

7)

V čl. 17 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

olivový olej a stolní olivy;“.

8)

V části II hlavě I se kapitola II mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

KAPITOLA II

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení“;

b)

nadpis „Oddíl l“ a jeho název se zrušují;

c)

v článku 23 se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„11.   Při volbě produktů a výrobků, které budou zařazeny do distribuce nebo do doprovodných vzdělávacích opatření, vycházejí členské státy z objektivních kritérií, která zahrnují jedno či více z následujících kritérií: ohledy na zdraví a na životní prostředí, sezónnost, rozmanitost a dostupnost místní nebo regionální zemědělské produkce, přičemž se pokud možno upřednostní produkty a výrobky pocházející z Unie. Členské státy mohou podporovat zejména nákup místních nebo regionálních produktů a výrobků, produkty ekologického zemědělství, krátké dodavatelské řetězce nebo přínos pro životní prostředí, včetně udržitelných obalů, a případně produkty spadající pod režim jakosti podle nařízení (EU) č. 1151/2012.

Členské státy mohou zvážit, zda ve svých strategiích upřednostní otázky udržitelnosti a spravedlivého obchodu (faire-trade).“

d)

článek 23a se mění takto:

i)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 220 804 135 EUR na školní rok. V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

a)

v případě ovoce a zeleniny do škol: 130 608 466 EUR na školní rok;

b)

v případě mléka do škol: 90 195 669 EUR na školní rok.“,

ii)

v odst. 2 třetím pododstavci se poslední věta zrušuje:

iii)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Nepřekročí-li celkový limit výši 220 804 135 EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého.“;

e)

oddíly 2 až 6 obsahující články 29 až 60 se zrušují.

9)

Článek 61 se nahrazuje tímto:

„Článek 61

Doba platnosti

Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se použije v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2045, přičemž Komise provede v letech 2028 a 2040 dva přezkumy v polovině období za účelem zhodnocení fungování tohoto systému a případného předložení návrhů.“

10)

Článek 62 se mění takto:

a)

odstavec 3 se mění takto:

i)

za první pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že pokud se opětovná výsadba uskuteční na stejném pozemku nebo na stejných pozemcích, kde proběhlo vyklučení, jsou povolení uvedená v čl. 66 odst. 1 platná po dobu šesti let od data jejich udělení. V těchto povoleních musí být jasně uvedeno, na kterém pozemku nebo pozemcích se klučení a opětovná výsadba uskuteční.“;

ii)

druhý a třetí pododstavec se nahrazují tímto:

„Odchylně od prvního pododstavce je platnost povolení udělených v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1, jejichž platnost končí v letech 2020 a 2021, prodloužena do dne 31. prosince 2022.

Na producenty, kteří jsou držiteli povolení v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1 tohoto nařízení, jejichž platnost končí v letech 2020 a 2021, se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nevztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 za předpokladu, že uvědomí příslušné orgány do 28. února 2022 o tom, že nehodlají využít svých povolení a nepřejí si využít prodloužení jejich platnosti podle třetího pododstavce tohoto odstavce. Pokud producenti, kteří jsou držiteli povolení, jejichž platnost byla prodloužena do 31. prosince 2021, podali u příslušného orgánu do 28. února 2021 prohlášení o tom, že nehodlají využít svého povolení, mají možnost vzít toto své prohlášení zpět písemným sdělením zaslaným příslušnému orgánu do 28. února 2022 a využít svých povolení v rámci prodloužené doby jejich platnosti stanovené ve třetím pododstavci.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Tato kapitola se nevztahuje na výsadbu nebo opětovnou výsadbu vinic k pokusným účelům, pro shromažďování vinných odrůd určených k zachování genetických zdrojů nebo za účelem produkce roubů, na vinice, jejichž víno nebo výrobky z révy vinné jsou určeny výhradně ke spotřebě v domácnosti daného vinaře, ani na plochy, které mají být nově osázeny jako výsledek vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva.“

11)

Článek 63 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá buď:

a)

1 % celkové plochy skutečně osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července předcházejícího roku, nebo

b)

1 % plochy sestávající z plochy skutečně osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července 2015, a plochy, na niž se vztahují práva na výsadbu, která byla producentům na jejich území udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 a která byla k dispozici pro převedení na povolení dne 1. ledna 2016 podle článku 68 tohoto nařízení.“;

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy, které v souladu s prvním pododstavcem písm. b) omezí vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, mohou požadovat, aby byla tato povolení využívána v těchto regionech.“;

c)

odstavec 3 se mění takto:

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

potřeba zabránit jasně prokázanému riziku znehodnocení konkrétního chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;“

ii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„c)

snaha přispívat k rozvoji dotčených produktů a zároveň zachovat kvalitu těchto produktů.“;

d)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Členské státy mohou přijmout veškerá regulační opatření nezbytná pro to, aby zabránily obcházení omezujících opatření přijatých podle odstavců 2 a 3 ze strany hospodářských subjektů.“

12)

Článek 64 se mění takto:

a)

v druhém pododstavci odstavce 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Pro účely tohoto článku mohou členské státy na celostátní nebo regionální úrovni použít jedno nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících kritérií způsobilosti:“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

uvozující věta se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti podle odstavce 1, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může stanovit minimální nebo maximální plochu na žadatele a může rovněž být částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií, která mohou být použita na celostátní nebo regionální úrovni:“;

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

plochy, na kterých vinice přispívají k ochraně životního prostředí nebo ke konzervaci genetických zdrojů révy vinné;“

iii)

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

plochy, které mají být nově osázeny, což přispívá ke zvýšení produkce zemědělských podniků v odvětví vinařství, které zaznamenaly nárůst nákladové efektivnosti nebo zvýšení konkurenceschopnosti či přítomnosti na trzích;“;

iv)

písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)

plochy, které mají být nově osázeny v rámci zvětšení rozlohy malých a středních zemědělských podniků produkujících vinnou révu;“

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2b.   Členské státy mohou přijmout veškerá nezbytná regulační opatření, aby zabránily obcházení omezujících kritérií, která používají podle odstavců 1, 2 a 2a, ze strany hospodářských subjektů.“

13)

V článku 65 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při uplatňování čl. 63 odst. 2 členský stát zváží doporučení předložená uznávanými profesními organizacemi působícími v odvětví vína a uvedenými v článcích 152, 156 a 157 zainteresovaných skupin producentů uvedených v článku 95 nebo jiným druhem profesní organizace uznané na základě právních předpisů daného členského státu, pokud těmto doporučením předchází dohoda uzavřená příslušnými zástupci stran v dané zeměpisné oblasti.“

14)

Článek 68 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Plocha odpovídající ploše, na kterou se vztahují práva na výsadbu, jež byla způsobilá pro převedení na povolení pro výsadbu k 31. prosinci 2022, ale na povolení pro výsadbu v souladu s odstavcem 1 doposud převedena nebyla, zůstává od 1. ledna 2023 k dispozici dotčenému členskému státu, který může udělit toto povolení v souladu s článkem 64, a to nejpozději do 31. prosince 2025.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Plochy, na které se vztahují povolení udělená podle odstavců 1 a 2a tohoto článku, se nezapočítávají pro účely článku 63.“

15)

V článku 81 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.   Plochy osázené pro jiné účely, než pro účely výroby vína, vinnými odrůdami, které, v případě jiných členských států než uvedených v odstavci 3, nejsou zatříděné, nebo které, v případě členských států uvedených v odstavci 3, nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, nepodléhají povinnosti vyklučení.

Na výsadbu a opětovnou výsadbu vinných odrůd uvedených v prvním pododstavci pro jiné účely než pro účely výroby vína, se nevztahuje systém povolení pro výsadbu révy stanovený v hlavě I části II kapitole III.“

16)

Článek 86 se nahrazuje tímto:

„Článek 86

Vyhrazení, změna a zrušení nepovinných vyhrazených údajů

Aby se zohlednilo očekávání spotřebitelů, a to i pokud jde o metody produkce a udržitelnost dodavatelského řetězce, vývoj vědeckých a technických poznatků, situace na trhu a vývoj v oblasti obchodních a mezinárodních norem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227akty v přenesené pravomoci, kterými:

a)

se stanoví další nepovinný vyhrazený údaj a podmínky jeho použití,

b)

se mění podmínky použití nepovinného vyhrazeného údaje, nebo

c)

se ruší nepovinný vyhrazený údaj.“

17)

Článek 90 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, použijí se ustanovení o označení původu, zeměpisných označeních a o označování vína uvedená v oddílu 2 této kapitoly a v definicích, označeních a obchodních názvech podle článku 78 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Unie, a případně ex 2202 99 19 (ostatní dealkoholizovaná vína s obsahem alkoholu nepřesahujícím 0,5 %).“;

b)

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

„3.   Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:“

18)

V části II hlavě II kapitole I oddíle 1 se vkládá nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl 4a

Kontroly a sankce

Článek 90a

Kontroly a sankce týkající se pravidel pro uvádění na trh

1.   Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby výrobky uvedené v čl. 119 odst. 1, které nejsou označeny v souladu s tímto nařízením, nebyly uvedeny na trh, nebo pokud již na trh uvedeny byly, aby byly z trhu staženy.

2.   Aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout, podléhá dovoz produktů uvedených v čl. 189 odst. 1 písm. a) a b) do Unie kontrolám, které určí, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1 uvedeného článku.

3.   Členské státy provádějí kontroly na základě analýzy rizik s cílem ověřit, zda jsou produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 v souladu s pravidly stanovenými v tomto oddíle a tam, kde je to vhodné, uloží správní sankce.

4.   Aniž jsou dotčeny akty týkající se odvětví vína, které byly přijaty podle článku 58 nařízení (EU) 2021/2116, uloží členské státy v případě porušení pravidel Unie v odvětví vína v souladu s kapitolou I hlavou IV uvedeného nařízení přiměřené, účinné a odrazující správní sankce. Členské státy tyto sankce neuloží, pokud je nesplnění pravidel méně závažné povahy.

5.   S cílem chránit finanční prostředky Unie a identitu, původ a jakost vína Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o:

a)

zřízení nebo zachování databanky analytických údajů o izotopech, která napomůže k odhalování podvodů a která bude vytvořena na základě vzorků shromážděných členskými státy;

b)

pravidla týkající se kontrolních subjektů a vzájemné pomoci mezi nimi;

c)

pravidla týkající se společného využití skutečností zjištěných členskými státy.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví veškerá nezbytná opatření týkající se:

a)

postupů v rámci příslušných databank členských států a databank analytických údajů o izotopech uvedených v odst. 5 písm. a);

b)

postupů spolupráce a pomoci mezi kontrolními orgány a subjekty;

c)

s ohledem na povinnost podle odstavce 3, pravidel pro provádění kontrol souladu s obchodními normami, pravidel týkajících se orgánů příslušných k provádění kontrol, jakož i pravidel upravujících obsah, četnost kontrol a fáze uvádění produktu na trh, na něž se uvedené kontroly mají vztahovat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

19)

V čl. 92 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pravidla stanovená v tomto oddíle se však nevztahují na výrobky uvedené v části II bodech 1, 4, 5, 6, 8 a 9 přílohy VII, pokud tyto výrobky byly ošetřeny úplnou dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII.“

20)

Článek 93 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

„označením původu“ název, včetně tradičně používaného názvu, identifikující výrobek podle čl. 92 odst. 1:

i)

jehož určitá jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské faktory;

ii)

který pochází z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země;

iii)

který byl vyroben z hroznů révy vinné, jež pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti;

iv)

jehož výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

v)

který se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.“;

b)

„zeměpisným označením“ název, včetně tradičně používaného názvu, identifikující výrobek podle čl. 92 odst. 1:

i)

jehož určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti lze přičíst jeho zeměpisnému původu,

ii)

který pochází z určitého místa či regionu nebo, ve výjimečných případech, z určité země;

iii)

u něhož alespoň 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,

iv)

jehož výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

v)

který se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iv) a písm. b) bodě iv) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou sklizně hroznů nepocházejících z příslušné zeměpisné oblasti ve smyslu odst. 1 písm. b) bodu iii) a s výjimkou případných následných procesů.“

21)

Článek 94 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisná označení zahrnují:“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 93 odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně písm. b) bodě i):

i)

v případě chráněného označení původu souvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a zeměpisným prostředím podle čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu i); podrobnosti týkající se lidských faktorů v tomto zeměpisném prostředí mohou být případně omezeny na popis způsobu hospodaření s půdou, rostlinným materiálem a péče o krajinu, pěstitelských postupů nebo jakékoli jiné relevantní lidské činnosti přispívající k zachování přírodních faktorů zeměpisného prostředí podle uvedeného bodu;

ii)

v případě chráněného zeměpisného označení souvislost mezi určitou jakostí, pověstí či jinou vlastností produktu a zeměpisným původem podle čl. 93 odst. 1 písm. b) bodu i);“;

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Specifikace produktu může obsahovat popis příspěvku označení původu nebo zeměpisného označení k udržitelnému rozvoji.

Pokud víno nebo vína mohou být částečně dealkoholizovaná, specifikace produktu obsahuje rovněž popis částečně dealkoholizovaného vína nebo vín v souladu s druhým pododstavcem písm. b) a případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě tohoto částečně dealkoholizovaného vína nebo vín, jakož i příslušná omezení pro jejich výrobu.“

22)

Článek 96 se mění takto:

a)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že požadavky jsou splněny, provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění specifikace produktu alespoň na internetu a předá žádost Komisi.

Při předávání žádosti o ochranu Komisi v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce přiloží členský stát prohlášení o tom, že se domnívá, že žádost předložená žadatelem splňuje podmínky týkající se ochrany stanovené v tomto oddíle a ustanovení přijatá podle tohoto oddílu a že osvědčuje, že jednotný dokument podle čl. 94 odst. 1 písm. d) představuje pravdivé shrnutí specifikace produktu.

Členské státy informují Komisi o veškerých přípustných námitkách vznesených během vnitrostátního řízení.“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Členský stát neprodleně informuje Komisi, pokud bylo zahájeno řízení u vnitrostátního soudu nebo jiného vnitrostátního orgánu týkající se žádosti o ochranu, kterou tento členský stát předal Komisi v souladu s odstavcem 5, nebo pokud byla žádost na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného soudního rozhodnutí.“

23)

V článku 97 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

„2.   Komise posoudí žádosti o ochranu, které obdrží v souladu s čl. 96 odst. 5. Komise zkontroluje, zda žádosti obsahují požadované informace a neobsahují zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku předběžného vnitrostátního řízení, které provedl dotyčný členský stát. Tento přezkum se zaměří zejména na jediný doklad podle čl. 94 odst. 1 písm. d).

Doba přezkumu prováděného Komisí by neměla přesáhnout šest měsíců ode dne obdržení žádosti od členského státu. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

3.   Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůtu pro provedení přezkumu uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci a informovat žadatele o důvodech prodlení, pokud obdrží od členského státu sdělení ohledně žádosti o zápis podané Komisi v souladu s čl. 96 odst. 5, v němž členský stát buď:

a)

informuje Komisi o tom, že žádost byla na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného soudního rozhodnutí, nebo

b)

žádá Komisi o pozastavení přezkumu uvedeného v odstavci 2 z důvodu zahájení vnitrostátního soudního řízení za účelem zpochybnění platnosti žádosti, o kterém se členský stát domnívá, že je založeno na oprávněných důvodech.

Toto osvobození platí až do okamžiku, kdy je Komise členským státem informována o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o pozastavení vzal zpět.

4.   Shledá-li Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 2 tohoto článku, že podmínky stanovené v článcích 93, 100 a 101 jsou splněny, přijme prováděcí akty týkající se zveřejnění jediného dokladu podle čl. 94 odst. 1 písm. d), jakož i odkazu na zveřejnění specifikace výrobku provedeného během předběžného vnitrostátního řízení, v Úředním věstníku Evropské unie. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

Shledá-li Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 2 tohoto článku, že podmínky stanovené v článcích 93, 100 a 101 nejsou splněny, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

24)

Články 98 a 99 se nahrazují tímto:

„Článek 98

Řízení o námitce

1.   Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění jediného dokladu podle čl. 94 odst. 1 písm. d) v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická či právnická osoba, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, a které mají legitimní zájem předložit Komisi odůvodněné prohlášení o námitce, ve které vysloví nesouhlas s navrhovanou ochranou.

Každá fyzická nebo právnická osoba, které mají bydliště nebo jsou usazeny v jiném členském státě, než je členský stát, jenž žádost o ochranu předal, a které mají legitimní zájem, mohou předložit prohlášení o námitce prostřednictvím orgánů členského státu, ve kterém mají bydliště nebo v němž jsou usazeny, a to ve lhůtě umožňující předložit prohlášení o námitce v souladu s prvním pododstavcem.

2.   Pokud Komise usoudí, že je námitka přípustná, vyzve orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, které námitku vznesly, a orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, které podaly žádost o ochranu, aby po přiměřenou dobu nepřekračující tří měsíce vedly odpovídající konzultace. Výzva se učiní ve lhůtě pěti měsíců ode dne zveřejnění žádosti o ochranu, jíž se odůvodněné prohlášení o námitce týká, v Úředním věstníku Evropské unie. K výzvě se přiloží kopie odůvodněného prohlášení o námitce. Během uvedených tří měsíců může Komise kdykoli prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce na žádost orgánu nebo fyzické či právnické osoby, které podaly žádost o ochranu.

3.   Orgán nebo osoba, které vznesly námitku, a orgán nebo osoba, které podaly žádost o ochranu, zahájí konzultace uvedené v odstavci 2 bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou informace nezbytné k posouzení, zda žádost o ochranu je v souladu s tímto nařízením a ustanoveními přijatými na základě tohoto nařízení.

4.   Dosáhnou-li orgán nebo osoba, které vznesly námitku, a orgán nebo osoba, které podaly žádost o ochranu, dohody, informují buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z nichž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích konzultací a všech faktorech, které dosažení této dohody umožnily, včetně stanovisek jednotlivých stran. Dojde-li k podstatné změně údajů zveřejněných podle čl. 97 odst. 4, provede Komise nový přezkum podle čl. 97 odst. 2 po provedení vnitrostátního postupu, kterým se zajišťuje odpovídající zveřejnění změněných údajů. Pokud na základě dohody nedojde k žádným změnám ve specifikaci produktu nebo pokud změny specifikací produktu nejsou podstatné, přijme Komise v souladu s čl. 99 odst. 1 rozhodnutí o poskytnutí ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, bez ohledu na to, zda obdržela přípustné prohlášení o námitce.

5.   Nedojde-li k dohodě, informují buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z nichž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích provedených konzultací a všech souvisejících údajích a dokumentech. Komise přijme v souladu s čl. 99 odst. 2 rozhodnutí, kterým buď udělí ochranu, nebo žádost zamítne.

Článek 99

Rozhodnutí o ochraně

1.   Pokud Komise neobdržela žádné přípustné prohlášení o námitce podle článku 98, přijme prováděcí akty, kterými udělí ochranu. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

2.   Pokud Komise obdržela přípustné prohlášení o námitce, přijme prováděcí akty, kterými ochranu buď udělí, nebo žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

3.   Ochranou poskytnutou podle tohoto článku není dotčena povinnost producentů dodržovat jiná pravidla Unie týkající se zejména uvádění produktů na trh a označování potravin.“

25)

Článek 102 se nahrazuje tímto:

„Článek 102

Vztah k ochranným známkám

1.   Je-li označení původu nebo zeměpisné označení zapsáno podle tohoto nařízení, zápis ochranné známky, jejíž používání by bylo v rozporu s čl. 103 odst. 2 a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v části II přílohy VII, se zamítne, pokud byla přihláška ochranné známky podána po dni, kdy byla Komisi podána žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2.   Aniž je dotčen čl. 101 odst. 2 tohoto nařízení, může být ochranná známka, jejíž použití je v rozporu s čl. 103 odst. 2 tohoto nařízení, jež byla přihlášena, zapsána nebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, zavedena používáním v dobré víře na území Unie přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, nadále používána a obnovována bez ohledu na zápis označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 (*3) nebo nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) č. 2017/1001 (*4).

V takových případech je povoleno používat označení původu nebo zeměpisné označení, jakož i příslušné ochranné známky.

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1)."

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).“;"

26)

Článek 103 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

jakýmkoli přímým či nepřímým obchodním použitím tohoto chráněného názvu, včetně použití pro výrobky používané jako složky,

i)

u srovnatelných výrobků, které nevyhovují specifikaci produktu s chráněným názvem, nebo

ii)

pokud takové použití zneužívá, oslabuje nebo zhoršuje pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

b)

jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo použitím názvů, které jej evokují, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto výrobky používány jako složky;“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Ochrana podle odstavce 2 se vztahuje rovněž na:

a)

zboží vstupující na celní území Unie, aniž by bylo na tomto území propuštěno do volného oběhu, a

b)

na zboží prodávané prostřednictvím některé z forem prodeje na dálku, jako je elektronické obchodování.

V případě zboží vstupujícího na celní území Unie, aniž by bylo na tomto území propuštěno do volného oběhu, mají seskupení producentů nebo jakýkoli hospodářský subjekt oprávněné používat chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nárok bránit všem třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku přivezly do Unie zboží, aniž by v ní bylo propuštěno do volného oběhu, pokud toto zboží, včetně obalů, pochází ze třetích zemí a bez povolení nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení.“

27)

Článek 105 se nahrazuje tímto:

„Článek 105

Změny specifikace produktu

1.   Žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 95, může požádat o schválení změny specifikace produktu s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo změny vymezení zeměpisné oblasti podle čl. 94 odst. 2 druhého pododstavce písm. d). V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

2.   Změny specifikace produktu se dělí podle důležitosti do dvou kategorií: změny prováděné na úrovni Unie, které vyžadují námitkové řízení na úrovni Unie, a standardní změny, které se řeší na úrovni členských států nebo třetích zemí.

Pro účely tohoto nařízení se „změnou prováděnou na úrovni Unie“ rozumí změna specifikace produktu, která:

a)

zahrnuje změnu názvu chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení;

b)

sestává ze změny, vypuštění nebo přidání kategorie produktů z révy vinné uvedených v části II přílohy VII;

c)

může způsobit narušení souvislosti uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. a) bodě i) ohledně chráněných označení původu nebo souvislosti uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) bodě i) ohledně chráněných zeměpisných označení; nebo

d)

znamená další omezení uvádění produktu na trh.

„Standardní změnou“ se rozumí jakákoliv změna specifikace produktu, která není změnou prováděnou na úrovni Unie..

„Dočasnou změnou“ se rozumí standardní změna týkající se dočasné změny specifikace produktu z důvodu povinných sanitárních a fytosanitárních opatření stanovených orgány veřejné moci nebo dočasná změna specifikace produktu nutná z důvodu přírodní katastrofy či nepříznivých povětrnostních podmínek formálně uznaných příslušnými orgány.

3.   Změny prováděné na úrovni Unie schvaluje Komise. Postup pro schválení změny je obdobný postupu stanovenému v článcích 94 a 96 až 99.

Žádosti o schválení změny prováděné na úrovni Unie podané třetími zeměmi nebo výrobci ze třetích zemí musí obsahovat doklad o tom, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení, které platí v dané třetí zemi.

Žádosti o schválení změn prováděných na úrovni Unie se mohou týkat jen změn prováděných na úrovni Unie. V případě, že žádost o změny prováděné na úrovni Unie obsahuje rovněž standardní změny, hledí se na části žádosti obsahující standardní změny, jako by nebyly předloženy, a postup pro změny prováděné na úrovni Unie se použije pouze na ty části žádosti obsahující změny prováděné na úrovni Unie.

Přezkum těchto žádostí se zaměří na změny prováděné na úrovni Unie.

4.   Standardní změny schvalují a zveřejňují členské státy, na jejichž území se nachází zeměpisná oblast dotčeného produktu, a oznamují je Komisi..

Pokud jde o třetí země, schvalují se změny v souladu s právními předpisy použitelnými v dotčené třetí zemi.“

28)

Článek 106 se nahrazuje tímto:

„Článek 106

Zrušení ochrany

Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s legitimním zájmem přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, a to v jednom nebo ve více z těchto případů:

a)

pokud již není zaručen soulad s příslušnou specifikací produktu;

b)

pokud po dobu alespoň sedmi po sobě jdoucích let nebyl na trh uveden žádný výrobek s označením původu nebo zeměpisným označením;

c)

pokud žadatel splňující podmínky stanovené v článku 95 prohlásí, že si již nepřeje ochranu označení původu nebo zeměpisného označení dále zachovávat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

29)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek106a

Dočasné označování a obchodní úprava

Po předání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi mohou výrobci uvádět na etiketách a v rámci obchodní úpravy produktu, že byla podána žádost, a používat vnitrostátní loga a označení v souladu s právními předpisy Unie, a zejména s nařízením (EU) č. 1169/2011.

Symboly Unie pro chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, označení Unie „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ se mohou na etiketách použít až po zveřejnění rozhodnutí o ochraně daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Je-li žádost zamítnuta, mohou být všechny produkty z révy vinné označené v souladu s prvním pododstavcem uváděny na trh až do vyčerpání zásob.“

30)

Článek 111 se zrušuje.

31)

V části II hlavě II kapitole I oddílu 2 se vkládá nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl 4

Kontroly týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů

Článek 116a

Kontroly

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů podle tohoto nařízení.

2.   Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za provádění kontrol dodržování povinností stanovených v tomto oddíle. Za tímto účelem se použijí čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 1, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (*5).

3.   Příslušný orgán, v rámci Unie, uvedený v odstavci 2 tohoto článku nebo jeden nebo více pověřených subjektů ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2017/625, které působí jako subjekty pro osvědčení výrobků v souladu s kritérii stanovenými v hlavě II kapitole III uvedeného nařízení, každoročně ověřují soulad se specifikací produktu během výroby i úpravy vína nebo po jeho úpravě.

4.   Komise přijme prováděcí akty týkající se:

a)

sdělení, která mají Komisi předkládat členské státy;

b)

pravidel pro orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací produktu, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi;

c)

opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů;

d)

kontrol a ověření, jež mají provést členské státy, včetně testování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).“;"

32)

Článek 119 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII. U druhů výrobků z révy vinné definovaných v části II bodu 1 a bodech 4 až 9 přílohy VII, pokud byly tyto výrobky podrobeny ošetření dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII, je označení druhu doplněno o:

i)

výraz „dealkoholizovaný“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejvýše 0,5 % objemových, nebo

ii)

výraz „částečně dealkoholizovaný“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku je vyšší než 0,5 % objemových a nižší než minimální skutečný obsah alkoholu daného druhu před dealkoholizací.“;

ii)

doplňují se nová písmena, která zní:

„h)

výživové údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 1169/2011;

i)

seznam složek podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011;

j)

v případě výrobků z révy vinné, které byly ošetřeny dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII a se skutečným obsahem alkoholu nižším než 10 % objemových, datum minimální trvanlivosti podle čl. 9 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) lze u výrobků z révy vinné jiných než těch, které byly ošetřeny dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII, vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.“;

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4.   Odchylně od odst. 1 písm. h) mohou být výživové údaje na obalu nebo na etiketě k němu připojené omezeny na energetickou hodnotu, která může být vyjádřena symbolem „E“ pro energii. V takovém případě se úplné výživové údaje uvedou elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. Tyto nutriční výživové údaje nesmí být zobrazovány s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích.

5.   Odchylně od odst. 1 písm. i) může být seznam složek poskytnut elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. V takovém případě musí být splněny tyto požadavky:

a)

neshromažďují se ani nesledují žádné údaje o uživatelích;

b)

seznam složek se nezobrazuje s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům a

c)

údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011 se uvádí přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.

Označení uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce musí zahrnovat slovo „obsahuje“, za nímž následuje název látky nebo produktu podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011.“

33)

V článku 122 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno b) se mění takto:

i)

bod ii) se zrušuje,

ii)

doplňuje se nový bod, který zní:

„vi)

pravidel pro uvádění a označování složek pro použití čl. 119 odst. 1 písm. i);“

b)

v písmenu c) se doplňuje nový bod, který zní:

„iii)

výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínek jejich použití;“

c)

v písmenu d) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

podmínky pro použití některých tvarů lahví a uzávěrů a seznam některých zvláštních tvarů lahví,“.

34)

V části II hlavě II kapitole II se oddíl 1 mění takto:

a)

článek 124 se zrušuje.

b)

nadpis „Pododdíl l“ a jeho název se zrušují;

c)

v článku 125 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Mezioborové dohody musí splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze X.“;

d)

pododdíly 2 a 3 obsahující články 127 až 144 se zrušují.

35)

V čl. 145 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy, které ve svých strategických plánech SZP stanoví opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, předloží Komisi každoročně do 1. března aktualizovaný soupis produkčního potenciálu na základě registru vinic.“

36)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 147a

Zpoždění plateb u prodeje sudového vína

Odchylně od čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/633 mohou členské státy na žádost mezioborové organizace uznané podle článku 157 tohoto nařízení působící v odvětví vína stanovit, že zákaz uvedený v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) směrnice (EU) 2019/633 se nevztahuje na platby prováděné v rámci smluv o dodávkách pro prodeje sudového vína mezi producenty nebo prodejci vína a jejich přímými kupujícími, pokud:

a)

jsou konkrétní podmínky umožňující provedení platby po 60 dnech zahrnuty do standardních smluv týkajících se prodeje sudového vína, jež byly členskými státy učiněny závaznými podle článku 164 tohoto nařízení před 30. říjnem 2021, a pokud je platnost tohoto rozšíření působnosti standardních smluv členskými státy obnovena od uvedeného data bez jakýchkoli výraznějších změn platebních podmínek v neprospěch dodavatelů sudového vína, a

b)

smlouvy o dodávkách mezi dodavateli sudových vín a jejich přímými kupujícími jsou víceleté nebo se stanou víceletými.“

37)

V čl. 148 odst. 2 písm. c) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

cenu splatnou za dodávku, která je:

stálá a stanovená ve smlouvě, nebo

vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, dodaný objem a jakost nebo složení dodaného syrového mléka; tyto ukazatele mohou vycházet z příslušných cen, výrobních a tržních nákladů; za tímto účelem mohou členské státy stanovit ukazatele v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce. Smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele, které považují za relevantní.“;

38)

V čl. 149 odst. 2 písm. c) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají, nepřesahuje 4 % celkové produkce v Unii;“;

39)

Článek 150 se zrušuje;

40)

Článek 151 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„První kupující syrového mléka vykazují příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno, a vyplacenou průměrnou cenu. Rozlišuje se mezi mlékem pocházejícím z ekologického zemědělství a ostatním mlékem.“;

b)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy oznámí Komisi množství syrového mléka a průměrné ceny podle prvního pododstavce.“

41)

V čl. 152 odst. 1 se písmeno c) mění takto:

a)

bod vii) se nahrazuje tímto:

„vii)

nakládání s vedlejšími produkty, reziduálními toky a odpady a jejich zhodnocování, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, zachování nebo podpory biologické rozmanitosti a zvýšení oběhovosti,“;

b)

bod x) se nahrazuje tímto:

„x)

správa vzájemných fondů,“.

42)

Článek 153 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí a také jejího účetnictví a rozpočtu;“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Stanovy organizace producentů mohou stanovit možnost, aby členové organizace producentů byli v přímém kontaktu s kupujícími, pokud tyto přímé kontakty neohrozí soustředění nabídky a uvádění produktů organizace producentů na trh. Soustředění nabídky se považuje za zajištěné, pokud organizace producentů vyjedná a určí podstatné prvky prodeje, jako jsou cena, jakost a objem.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Odstavce 1, 2 a 2a se nevztahují na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků.“

43)

V čl. 154 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

má minimální počet členů nebo disponuje minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, ve které působí. Tato ustanovení nesmějí bránit uznávání organizací producentů, které se věnují producentům malého rozsahu;“.

44)

Článek 157 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy mohou na požádání uznat mezioborové organizace na celostátní a regionální úrovni a na úrovni hospodářských prostorů uvedených v čl. 164 odst. 2 v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, které:“;

b)

v odstavci 1 se písmeno c) mění takto:

i)

bod vii) se nahrazuje tímto:

„vii)

poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného k inovacím, racionalizaci, zlepšení a změně zaměření produkce a případně i zpracování a prodeje na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů, včetně zvláštních vlastností produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, a ochranu životního prostředí, opatření v oblasti klimatu a zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat;“;

ii)

bod xiv) se nahrazuje tímto:

„xiv)

přispění k nakládání s vedlejšími produkty a vyvíjení iniciativ na zhodnocení těchto produktů a snížení množství odpadů a nakládání s nimi;“

iii)

bod xvi) se nahrazuje tímto:

„xvi)

podpora a provádění opatření k prevenci, kontrole a řízení rizik v oblasti zdraví zvířat, ochrany rostlin a životního prostředí, mimo jiné zřízením a správou vzájemných fondů nebo přispíváním do těchto fondů za účelem vyplacení finanční náhrady zemědělcům za náklady a hospodářské ztráty vyplývající z podpory a provádění takovýchto opatření;“;

c)

odstavec 1a se nahrazuje tímto:

„1a.   Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že mezioborovou organizaci působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 pro každé odvětví, pro které žádá o uznání. “;

d)

odstavec 3 se zrušuje.

45)

Článek 158 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ca)

usilují o vyvážené zastoupení organizací v těch fázích dodavatelského řetězce, které tvoří mezioborové organizace, jak je uvedeno v čl. 157 odst. 1 písm. a);“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy mohou uznat ve všech odvětvích mezioborové organizace existující před 1. lednem 2014, ať již byly uznány na základě žádosti nebo zřízeny podle právních předpisů, i když nesplňují podmínku stanovenou v čl. 157 odst. 1 písm. b).“

46)

Článek 163 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:

a)

splňují požadavky uvedené v článku 157;

b)

vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

c)

představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. a);

d)

nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování v odvětví mléka a mléčných výrobků.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané mezioborové organizace podle čl. 157 odst. 1.“;

b)

v odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

odeberou uznání, pokud již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;“.

47)

Článek 164 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pro účely tohoto oddílu se „hospodářským prostorem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými regiony, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé, nebo, v případě produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením uznávaným podle právních předpisů Unie, zeměpisné území stanovené ve specifikaci produktu.“;

b)

odstavec 4 se mění takto:

i)

písmena l), m) a n) se nahrazují tímto:

„l)

použití certifikovaného osiva s výjimkou případů, kdy se používá pro ekologickou produkci ve smyslu nařízení (EU) 2018/848 a kontroly jakosti produktů;

m)

prevence a řízení fytosanitárních rizik, rizik v oblasti zdraví zvířat, bezpečnosti potravin nebo životního prostředí;

n)

nakládání s vedlejšími produkty a jejich zhodnocování.“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Tato pravidla nesmí způsobit újmu jiným hospodářským subjektům, ani bránit vstupu nových hospodářských subjektů na trh v dotyčném členském státu nebo Unii a nesmějí mít žádné účinky uvedené v čl. 210 odst. 4 nebo být jinak neslučitelné s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.“

48)

Článek 165 se nahrazuje tímto:

„Článek 165

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Jestliže je působnost pravidel uznané organizace producentů, uznaného sdružení organizací producentů nebo uznané mezioborové organizace rozšířena podle článku 164 a jestliže jsou činnosti, na něž se tato pravidla vztahují, v obecném hospodářském zájmu hospodářských subjektů, jejichž činnosti jsou spojeny s dotyčnými produkty, může členský stát, který udělil uznání, po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že jednotlivé hospodářské subjekty nebo seskupení, které nejsou členy organizace, které však mají z těchto činností prospěch, uhradí organizaci v plné nebo částečné výši finanční příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých v důsledku provozování jedné nebo více dotyčných činností. Jakákoli organizace, která obdrží příspěvky od nečlenů podle tohoto článku, zpřístupní na žádost člena nebo nečlena, kteří finančně přispívají na činnosti organizace, ty části svého ročního rozpočtu, které se týkají výkonu činností uvedených v čl. 164 odst. 4.“

49)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 166a

Regulace nabídky zemědělských produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

1.   Aniž by byly dotčeny články 167 a 167a tohoto nařízení, mohou členské státy na žádost organizace producentů nebo sdružení organizace producentů uznané podle čl. 152 odst. 1 nebo čl. 161 odst. 1 tohoto nařízení, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 1 tohoto nařízení, seskupení hospodářských subjektů uvedeného v čl. 3 bodě 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo seskupení producentů uvedených v čl. 95 odst. 1 tohoto nařízení na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky zemědělských produktů podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které jsou chráněny označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo podle čl. 93 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení.

2.   Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být předem schválena v dohodě uzavřené mezi alespoň dvěma třetinami producentů produktu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo jejich zástupci, kteří představují alespoň dvě třetiny výroby daného produktu v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) tohoto nařízení pro víno. Pokud výroba produktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje zpracování a specifikace produktu podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo čl. 94 odst. 2 tohoto nařízení omezuje získávání surovin na určitou zeměpisnou oblast, členské státy pro účely pravidel stanovených podle odstavce 1 tohoto článku vyžadují, aby:

a)

producenti suroviny používané v určité zeměpisné oblasti byli konzultováni před uzavřením dohody uvedené v tomto odstavci; nebo

b)

aby alespoň dvě třetiny producentů suroviny nebo jejich zástupců, na které připadají alespoň dvě třetiny produkce suroviny používané ke zpracování v určité zeměpisné oblasti, byly rovněž stranami dohody uvedené v tomto odstavci.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, pokud jde o produkci sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, musí být pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku předem schválena dohodou mezi alespoň dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří odpovídají alespoň za dvě třetiny syrového mléka používaného k výrobě daného sýra, a případně mezi alespoň dvěma třetinami producentů daného sýra nebo jejich zástupců, kteří zajišťují alespoň dvě třetiny výroby daného sýra v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce je v případě sýra užívajícího chráněné zeměpisné označení zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci produktu pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se tohoto sýra.

4.   Pravidla uvedená v odstavci 1:

a)

se vztahují pouze na regulaci nabídky daného produktu a případně suroviny a jejich cílem je přizpůsobit nabídku tohoto produktu poptávce;

b)

platí pouze pro daný výrobek a případně danou surovinu;

c)

mohou být závazná na období maximálně tří let, ale poté mohou být obnovena na základě nové žádosti podle odstavce 1;

d)

nesmějí poškodit obchod s jinými produkty, než jsou ty, na něž se vztahují uvedená pravidla;

e)

nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;

f)

nesmějí umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených cen;

g)

nesmějí vést k tomu, že nebude k dispozici příliš vysoký podíl daného produktu, který by jinak k dispozici byl;

h)

nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;

i)

přispívají k zachování jakosti daného produktu nebo k rozvoji daného produktu;

j)

nesmějí být jimi dotčeny článek 149 a čl. 152 odst. 1a.

5.   Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

6.   Členské státy provádějí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny. Pokud příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, členské státy pravidla uvedená v odstavci 1 zruší.

7.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla podle odstavce 1, která přijaly. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

8.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1 tohoto článku, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 tohoto článku nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupů podle čl. 229 odst. 2 a 3 tohoto nařízení.“

50)

V čl. 168 odst. 4 písm. c) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

cenu splatnou za dodávku, která je:

stálá a stanovená ve smlouvě nebo

vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů; tyto ukazatele mohou vycházet z příslušných cen, výrobních a tržních nákladů; za tímto účelem mohou členské státy stanovit ukazatele v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce; smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele, které považují za relevantní.“

51)

Článek 172 se zrušuje.

52)

Článek 172 se nahrazuje tímto:

„Článek 172a

Sdílení hodnot

Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení o sdílení hodnot v odvětví cukru, mohou se zemědělci, včetně sdružení zemědělců dohodnout s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích na ustanoveních o sdílení hodnot, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami.

Článek 172b

Pokyny mezioborových organizací pro prodej hroznů pro vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mohou mezioborové organizace uznané podle článku 157 tohoto nařízení, které působí v odvětví vína, stanovit nepovinné cenové orientační ukazatele týkající se prodeje hroznů určených k výrobě vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, pokud tyto pokyny nevylučují hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.“

53)

V čl. 182 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Spouštěcí objem se rovná buď 125 %, 110 % nebo 105 % v závislosti na tom, zda jsou možnosti přístupu na trh vymezené jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let nižší nebo rovné 10 % (v případě 125 %), vyšší než 10 % ale nižší nebo rovné 30 % (v případě 110 %) nebo vyšší než 30 % (v případě 105 %).

Kde není zohledněna domácí spotřeba, spouštěcí objem se rovná 125 %.“

54)

Články 192 a 193 se zrušují.

55)

V kapitole IV se doplňuje nový článek, který zní:

„Článek 193a

Pozastavení dovozních cel pro melasy

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní, a to stanovením pravidel pro úplné nebo částečné pozastavení dovozních cel pro melasy kódu KN 1703.

2.   Při uplatňování pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty za účelem úplného nebo částečného pozastavení dovozních cel pro melasy kódu KN 1703 bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.“

56)

V části III se zrušuje kapitola VI obsahující články 196 až 204.

57)

V článku 206 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak a v souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování EU, použijí se články 101 až 106 Smlouvy o fungování EU a prováděcí předpisy k těmto článkům s výhradou článků 207 až 210 tohoto nařízení na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy o fungování EU, které se týkají produkce zemědělských produktů a obchodu s nimi.“

58)

Článek 208 se nahrazuje tímto:

„Článek 208

Dominantní postavení

Pro účely této kapitoly se „dominantním postavením“ rozumí situace, v níž má určitý podnik hospodářskou sílu, která mu umožňuje bránit zachování účinné hospodářské soutěže na relevantním trhu tím, že mu poskytuje možnost jednat do značné míry nezávisle na jeho soutěžitelích, dodavatelích, zákaznících, a nakonec i spotřebitelích.“

59)

Článek 210 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 tohoto nařízení, jež jsou nezbytné pro dosažení cílů uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení nebo v případě odvětví olivového oleje a stolních oliv a tabáku cílů uvedených v článku 162 tohoto nařízení a jež nejsou neslučitelné s pravidly Unie podle odstavce 4 tohoto článku.

Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje odpovídající předchozí rozhodnutí.

2.   Uznané mezioborové organizace mohou požádat Komisi o stanovisko ke slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Komise zašle žádající mezioborové organizaci své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti.

Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom meziodvětvovou organizaci.

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žádající mezioborová organizace poskytla nepřesné informace nebo stanovisko zneužila.“;

b)

odstavce 3, 5 a 6 se zrušují.

60)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 210a

Vertikální a horizontální iniciativy pro udržitelnost

1.   Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě producentů zemědělských produktů, které se týkají produkce zemědělských produktů nebo obchodu s nimi a jejichž cílem je uplatňovat normu udržitelnosti vyšší, než stanoví právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, za předpokladu, že tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě ukládají či stanoví pouze omezení hospodářské soutěže, která jsou nezbytná pro dosažení této normy.

2.   Odstavec 1 se použije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě producentů zemědělských produktů, které jsou uzavírány, přijímány nebo prováděny několika producenty nebo jedním či více producenty s jedním nebo více hospodářskými subjekty na různých úrovních produkce, zpracování a obchodu v potravinovém řetězci, včetně distribuce.

3.   Pro účely odstavce 1 se „normou udržitelnosti“ rozumí norma, jejímž cílem je přispět k jednomu nebo více z těchto cílů:

a)

environmentální cíle, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; udržitelné využívání a ochrana krajiny, vody a půdy; přechod na oběhové hospodářství, včetně snížení potravinového odpadu; prevence a omezování znečištění; a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů;

b)

výroba zemědělských produktů způsobem, který snižuje používání pesticidů a řídí rizika z nich plynoucí nebo snižuje nebezpečí antimikrobiální rezistence v zemědělské produkci, a

c)

zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.

4.   Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v tomto článku, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje odpovídající předchozí rozhodnutí.

5.   Komise vydá pro hospodářské subjekty pokyny týkající se podmínek použitelnosti tohoto článku do 8. prosince 2023.

6.   Od 8. prosince 2023 mohou producenti uvedení v odstavci 1 požádat Komisi o stanovisko ke slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 s tímto článkem. Komise zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti.

Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splňovány podmínky uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom producenty.

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.

7.   Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž podle článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech do budoucna rozhodnout o změně, ukončení nebo neuskutečnění jednoho nebo více z rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě nebo jedné nebo více z dohod uvedených v odst. 1, pokud takové rozhodnutí považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zahrnujících více členských států přijme Komise rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 a 3.

Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi po zahájení prvního formálního vyšetřovacího opatření a oznámí jí jakákoli následná rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.“

61)

Článek 212 se zrušuje.

62)

Článek 214 se nahrazuje tímto:

„Článek 214a

Vnitrostátní platby pro určitá odvětví ve Finsku

S výhradou povolení Komise může Finsko v období let 2023–2027 nadále poskytovat vnitrostátní podpory, které poskytlo producentům v roce 2022 na základě tohoto článku, pokud:

a)

je celková částka podpory příjmů v průběhu celého období postupně snižována a v roce 2027 nepřesahuje 67 % částky poskytnuté v roce 2022 a

b)

před případným využitím této možnosti byly plně využity režimy podpor v rámci SZP určené pro dotčená odvětví.

Komise povolení přijme bez použití postupů podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.“

63)

V čl. 218 odst. 2 se zrušuje řádek týkající se Spojeného království.

64)

V článku 219 se odst. 1 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„1.   S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit daný trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná nebo nevhodná.“;

b)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením, přizpůsobit nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období, nebo mít podobu dočasného dobrovolného programu snižování produkce, zejména v případech nadměrné nabídky.“

65)

V části V kapitole I se oddíl 2 mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Opatření na podporu trhu související s nákazami zvířat a škodlivými organismy rostlin a ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin“;

b)

článek 220 se mění takto:

i)

název se nahrazuje tímto:

„Opatření týkající se nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin a ztráty důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin“;

ii)

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

omezení obchodu uvnitř Unie a obchodu se třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat nebo šíření škodlivých organismů rostlin, a“;

iii)

v odstavci 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

„(-a)

ovoce a zeleniny,“;

iv)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) mohou být přijata pouze tehdy, pokud dotčený členský stát urychleně přijal zdravotní, veterinární nebo fytosanitární opatření k potlačení nákazy nebo k monitorování, kontrole a eradikaci škodlivých organismů nebo zabránění jejich dalšímu šíření, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.“

66)

V části V se vkládá nová kapitola a nový článek, které znějí:

„Kapitola Ia

Transparentnost trhů

Článek 222a

Střediska Unie pro sledování trhů

1.   S cílem zlepšit transparentnost v rámci potravinového řetězce, umožnit hospodářským subjektům a veřejným orgánům činit informovaná rozhodnutí a usnadnit sledování vývoje na trhu a hrozeb narušení trhu zřídí Komise střediska Unie pro sledování trhů.

2.   Komise může rozhodnout, pro které ze zemědělských odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 vytvoří středisko Unie pro sledování trhu.

3.   Střediska Unie pro sledování trhů zpřístupní statistické údaje a informace nezbytné pro sledování vývoje na trhu a hrozeb narušení trhů, zejména:

a)

výroby, dodávek a zásob;

b)

cen, nákladů a pokud možno i ziskových rozpětí na všech úrovních potravinového řetězce;

c)

krátkodobých a střednědobých odhadů vývoje trhu;

d)

dovozu a vývozu zemědělských produktů, zejména pak naplnění celních kvót pro dovoz zemědělských produktů do Unie.

Střediska Unie pro sledování trhů vypracují zprávy obsahující prvky uvedené v prvním pododstavci.

4.   Členské státy shromažďují informace uvedené v odstavci 3 a poskytují je Komisi.

Článek 222b

Zprávy Komise o vývoji na trhu

1.   Střediska Unie pro sledování trhů zřízená podle článku 222a ve svých zprávách upozorní na hrozby narušení trhu související s výrazným nárůstem nebo poklesem cen na vnitřních či vnějších trzích nebo jinými událostmi či okolnostmi s podobnými účinky.

2.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o situaci na trhu se zemědělskými produkty, o příčinách narušení trhu a o možných opatřeních, která je třeba přijmout v reakci na ně, zejména o opatřeních stanovených v části II hlavě I kapitole I a v článcích 219, 220, 221 a 222, jakož i o odůvodněních těchto opatření.“

67)

V čl. 223 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Získané informace mohou být předány nebo zpřístupněny mezinárodním organizacím, unijním a vnitrostátním orgánům pro finanční trhy a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství, včetně cen.

Komise spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány určenými v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 596/2014 a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) s cílem pomoci jim při plnění jejich úkolů podle nařízení (EU) č. 596/2014.“

68)

Článek 225 se mění takto:

a)

písmeno a) se zrušuje;

b)

písmena b) a c) se zrušují;

c)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

do 31. prosince 2025 a poté každých sedm let zprávu o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství ve všech členských státech, která jsou stanovena v tomto nařízení.“;

d)

vkládají se nové body, které znějí:

„da)

do 31. prosince 2023 zprávu o střediscích Unie pro sledování trhů zřízených v souladu s článkem 222a;

db)

do 31. prosince 2023 a poté každé tři roky zprávu o využívání krizových opatření, zejména těch přijatých v souladu s články 219 až 222;

dc)

do 31. prosince 2024 zprávu o využívání nových informací a komunikačních technologií s cílem zajistit lepší transparentnost trhu, jak je uvedeno v článku 223;

dd)

do 30. června 2024 zprávu o obchodních označeních a klasifikaci jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa;“.

69)

V části V se zrušuje kapitola III obsahující článek 226.

70)

Příloha I se mění takto:

a)

v části I písm. a) se zrušují první a druhý řádek (kódy KN 0709 99 60 a 0712 90 19);

b)

v části I písm. d) se položka v prvním řádku (kód KN 0714) nahrazuje tímto:

„ex 0714 – Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet, s výjimkou batátů (sladkých brambor) podpoložky 0714 20 a jeruzalémských artyčoků podpoložky ex 0714 90 90; dřeň ságovníku“;

c)

část IX se mění takto:

i)

popis v pátém řádku (kód KN 0706) se nahrazuje tímto:

„Mrkev, vodnice, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny (22), čerstvé nebo chlazené

(22)  Včetně tuřínu.“;"

ii)

popis v osmém řádku (kód KN ex 0709) se nahrazuje tímto:

„Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91, 0709 60 95, ex 0709 60 99 rodu Pimenta, 0709 92 10 a 0709 92 90“;

iii)

vkládají se nové řádky, které znějí:

„0714 20 batáty

ex 0714 90 90 jeruzalémské artyčoky“;

d)

v části X se zrušují výjimky pro kukuřici cukrovou;

e)

v části XII se vkládá tato položka:

„e)

ex 2202 99 19: – Ostatní dealkoholizovaná vína s obsahem alkoholu nepřesahujícím 0,5 % objemových.“;

f)

v části XXIV oddílu 1 se položka „0709 60 99“ nahrazuje tímto:

„ex 0709 60 99: – Ostatní rodu Pimenta“;

71)

V příloze II se část II mění takto:

a)

v oddíle A bodě 4 se zrušuje druhá věta;

b)

oddíl B se zrušuje.

72)

Příloha III se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU PODLE ČLÁNKU 1a NAŘÍZENÍ (EU) č. 1370/2013 (*6)

(*6)  Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12).“;"

b)

v části B se zrušuje oddíl I.

73)

Příloha VI se zrušuje.

74)

Příloha VII se mění takto:

a)

část I se mění takto:

i)

v bodě II se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Na žádost seskupení uvedeného v čl. 3 bodě 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 se může příslušný členský stát rozhodnout, že podmínky uvedené v tomto bodě se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení chráněné podle nařízení (EU) č. 1151/2012, zapsané do 29. června 2007.“;

ii)

v bodě III. odst. 1 písm. A) se zrušuje řádek týkající se Spojeného království;

iii)

v bodě III. odst. 1 písm. B) se se zrušuje řádek týkající se Spojeného království;

b)

část II se mění takto:

i)

doplňují se uvozující věty, které znějí:

„Druhy výrobků z révy vinné jsou druhy uvedené v bodech 1 až 17. Druhy výrobků z révy vinné uvedené v bodě 1 a bodech 4 až 9 mohou být ošetřeny úplnou nebo částečnou dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII poté, co v plné míře dosáhnou svých vlastností popsaných v uvedených bodech.“;

ii)

v bodě 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových. Na základě výjimky a v případě vín určených pro delší zrání se tato omezení mohou lišit v případě určitých likérových vín s označením původu nebo zeměpisným označením uvedeným na seznamu, který vytvořila Komise na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 75 odst. 2, a to za podmínky, že:

vína, která mají projít procesem zrání, splňují definici likérových vín; a

skutečný obsah alkoholu zralého vína je nejméně 14 % objemových;“

c)

dodatek I se mění takto:

i)

bod 1 písm. c) se nahrazuje tímto:

„c)

v Belgii, Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Nizozemsku, Polsku a Švédsku: vinařské oblasti těchto členských států;“;

ii)

v bodě 2 se v písmeni g) slovo „oblast“ nahrazuje slovy „vinařská oblast“;

iii)

bod 4 písm. f) se nahrazuje tímto:

„f)

v Rumunsku plochy osázené révou v těchto vinařských oblastech: Dealurile Munteniei și Olteniei s vinicemi Dealurile Buzăului, Dealu Mare, Severinului a Plaiurile Drâncei, Colinele Dobrogei, Terasele Dunării, jižní vinařská oblast včetně písků a jiné příznivé oblasti;“;

iv)

bod 4 písm. g) se nahrazuje tímto:

„g)

v Chorvatsku plochy osázené révou v těchto subregionech: Hrvatska Istra, Hrvatsko primorje a Dalmatinska zagora;“;

v)

v bodě 6 se vkládá nové písmeno, které zní:

„h)

v Chorvatsku plochy osázené révou v těchto subregionech: Sjeverna Dalmacija a Srednja i Južna Dalmacija.“

75)

Příloha VIII se mění takto:

a)

část I se mění takto:

i)

název se nahrazuje tímto:

„Obohacování, přikyselování, odkyselování v některých vinařských zónách a dealkoholizace“;

ii)

v oddíle B se bod 7 písm. b) nahrazuje tímto:

„b)

zvýšit celkový obsah alkoholu v procentech objemových u výrobků uvedených v bodě 6 určených k výrobě vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením na mez stanovenou členskými státy.“;

iii)

oddíl C se nahrazuje tímto:

„C.   Přikyselování a odkyselování

1.

U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze použít přikyselování a odkyselování.

2.

Přikyselení výrobků uvedených v bodě 1 lze provést až do výše 4 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 53,3 miliekvivalentu na litr.

3.

Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentu na litr.

4.

Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen.

5.

Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku, se vzájemně vylučují.“;

iv)

v oddíle D se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Přikyselování a odkyselování vína může probíhat pouze ve vinařské zóně, ve které byly hrozny použité k výrobě daného vína sklizeny.“;

v)

doplňuje se nový oddíl, který zní:

„E.   Postupy dealkoholizace

Ke snížení části nebo téměř veškerého obsahu ethanolu, který obsahují výrobky z révy vinné uvedené v části II bodě 1 a bodech 4 až 9 přílohy VII, jsou povoleny tyto postupy dealkoholizace, použité samostatně nebo v kombinaci:

a)

částečné vakuové odpařování;

b)

membránové metody;

c)

destilace.

Postupy dealkoholizace nesmí vést k organoleptickým vadám výrobku z révy vinné. Odstranění ethanolu z výrobku z révy vinné se nesmí provádět současně se zvýšením obsahu cukru v hroznovém moštu.“;

b)

v části II oddíle B se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Body 1 a 2 se nevztahují na výrobky určené v Irsku a Polsku k výrobě výrobků kódu KN 2206 00, pro které mohou členské státy povolit použití složeného výrazu obsahujícího obchodní označení „víno“.“

76)

V příloze X bodě II se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu řádné a uspokojivé obchodní jakosti, která má při převzetí cukernatost 16 %.

Cena se upraví zvýšením nebo snížením, na kterém se strany předem dohodnou, s cílem umožnit odchylky od jakosti podle prvního pododstavce.“

77)

V příloze X bodě XI se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Mezioborové dohody podle části II oddílu A bodu 6 přílohy II obsahují smírčí nebo mediační mechanismy a rozhodčí doložky.“

78)

Přílohy XI, XII a XIII se zrušují.

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 1151/2012

Nařízení (EU) č. 1151/2012 se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

charakteristikami představujícími přidanou hodnotu a vyplývajícími z metod hospodaření nebo zpracování použitých při jejich produkci nebo z místa jejich produkce či uvádění na trh nebo z jejich možného přínosu k udržitelnému rozvoji.“

2)

V článku 2 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Toto nařízení se nevztahuje na lihoviny ani produkty z révy vinné vymezené v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vinných octů.

3.   Zápisem provedeným podle článku 52 nejsou dotčeny povinnosti producentů dodržovat jiná pravidla Unie týkající se zejména uvádění produktů na trh a označování potravin.“

3)

V článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Pro účely tohoto nařízení se „označením původu“ rozumí název, včetně tradičně používaného názvu, který identifikuje produkt:

a)

jenž pochází z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země;

b)

jehož jakost nebo vlastnosti jsou zásadně nebo výlučně dány konkrétním zeměpisným prostředím s jeho vlastními přírodními a lidskými činiteli a

c)

u něhož všechny fáze produkce probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.   Pro účely tohoto nařízení se „zeměpisným označením“ rozumí název, včetně tradičně používaného názvu, který identifikuje produkt:

a)

jenž pochází z určitého místa či regionu nebo z určité země;

b)

jehož danou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti lze přičíst především jeho zeměpisnému původu a

c)

u něhož alespoň jedna z fází produkce probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.“

4)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Název nesmí být zapsán jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud se shoduje s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a mohl by uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu nebo způsobit záměnu mezi produkty se zapsaným označením a dotčenou odrůdou nebo plemenem.

Podmínky uvedené v prvním pododstavci se posuzují ve vztahu ke skutečnému používání shodujících se názvů, včetně používání názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat mimo jejich oblast původu a používání názvu odrůdy rostlin chráněné jiným právem duševního vlastnictví.“

5)

V článku 7 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

údaje, které dokládají:

i)

v případě chráněného označení původu souvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a zeměpisným prostředím podle čl. 5 odst. 1; podrobnosti týkající se lidských činitelů v tomto zeměpisném prostředí mohou být případně omezeny na popis způsobu hospodaření s půdou a péče o krajinu, pěstitelských postupů nebo jakékoli jiné lidské činnosti přispívající k zachování přírodních činitelů zeměpisného prostředí podle čl. 5 odst. 1;

ii)

v případě chráněného zeměpisného označení souvislost mezi určitou jakostí, pověstí či jinou vlastností produktu a zeměpisným původem podle čl. 5 odst. 2;“

b)

vkládá se následující pododstavec:

„Specifikace produktu může obsahovat popis příspěvku označení původu nebo zeměpisného označení k udržitelnému rozvoji.“

6)

V čl. 10 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Odůvodněné prohlášení o námitce podle čl. 51 odst. 1 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci a pokud:“.

7)

V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V případě produktů pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh pod chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením zapsaným do rejstříku v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení, se na etiketě a reklamních materiálech uvedou s nimi související symboly Unie. Na zapsaný název produktu se vztahují požadavky na označování stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění povinných údajů. Na etiketě lze uvést údaj „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ nebo odpovídající zkratky „CHOP“ nebo „CHZO“.“

8)

Článek 13 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem nebo pokud je při používání tohoto názvu využívána, oslabována nebo zhoršována pověst chráněného názvu, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje rovněž na:

a)

zboží vstupující na celní území Unie, aniž by bylo na tomto území propuštěno do volného oběhu, a

b)

zboží prodávané prostřednictvím některé z forem prodeje na dálku, jako je elektronické obchodování.

V případě zboží vstupujícího na celní území Unie, aniž by bylo na tomto území propuštěno do volného oběhu, mají skupina nebo jakýkoli hospodářský subjekt oprávněné používat chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nárok bránit všem třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku přivezly do Unie zboží, aniž by v ní bylo propuštěno do volného oběhu, pokud toto zboží, včetně obalů, pochází ze třetích zemí a bez povolení nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení.“

9)

Článek 15 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2 s výjimkou případů, kdy je podáno přípustné prohlášení o námitce podle čl. 49 odst. 3.“;

b)

v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 14, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží přechodné období uvedené v odstavci 1 tohoto článku až na patnáct let v řádně odůvodněných případech, kdy je prokázáno, že:“.

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Stávající zeměpisná označení aromatizovaných vinných výrobků

Názvy zapsané do rejstříku zřízeného podle článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 (*7) se automaticky zapisují do rejstříku uvedeného v článku 11 tohoto nařízení jako chráněná zeměpisná označení. Odpovídající specifikace se považují za specifikace pro účely článku 7 tohoto nařízení.

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).“;"

11)

V čl. 21 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Odůvodněné prohlášení o námitce podle čl. 51 odst. 1 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží před uplynutím stanovené lhůty a pokud:“;

12)

V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V případě produktů pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh jako zaručená tradiční specialita zapsaná v souladu s tímto nařízením, musí být symbol uvedený v odstavci 2 tohoto článku zobrazen na etiketě a reklamních materiálech, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku. Na zapsaný název produktu se vztahují požadavky na označování stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o způsob uvádění povinných údajů. Na etiketě může být uvedeno označení „zaručená tradiční specialita“ nebo odpovídající zkratka „ZTS“.

V případě zaručených tradičních specialit produkovaných mimo Unii je použití symbolu na etiketě nepovinné.“

13)

Článek 24 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Zapsané názvy jsou chráněny před jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo použitím názvů, které je evokují, mimo jiné i ve vztahu k produktům používaným jako přísada, jakož i před jakýmikoli jinými praktikami, jež by mohly uvést spotřebitele v omyl.“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje rovněž na zboží prodávané prostřednictvím některé z forem prodeje na dálku, jako je elektronické obchodování.“

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Přechodná období pro používání označení zaručená tradiční specialita

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit, aby produkty nesoucí označení, jež sestává z názvu, který je v rozporu s čl. 24 odst. 1, nebo tento název obsahuje, mohly i nadále používat označení, s nímž byly uváděny na trh, za podmínky, že přípustné prohlášení o námitce podle čl. 49 odst. 3 nebo článku 51 dokládá, že takový název byl na trhu Unie používán v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění stanoveným v čl. 50 odst. 2 písm. b).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2 s výjimkou případů, kdy je podáno přípustné prohlášení o námitce podle čl. 49 odst. 3.“

15)

V článku 49 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„8.   Členský stát, v souladu s odstavcem 4, neprodleně informuje Komisi, pokud je zahájeno řízení u vnitrostátního soudu nebo jiného vnitrostátního orgánu týkající se žádosti podané Komisi nebo pokud byla žádost na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného soudního rozhodnutí.“

16)

Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení

1.   Komise posoudí žádosti o zápis, které obdrží v souladu s čl. 49 odst. 4 a 5. Komise ověří, zda žádosti obsahují požadované informace a neobsahují zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku přezkumu a námitkového řízení, které provedl dotyčný členský stát.

Doba přezkumu prováděného Komisí by neměla přesáhnout šest měsíců ode dne obdržení žádosti od členského státu. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.

2.   Pokud se Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 1 tohoto článku domnívá, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 5 a 6, pokud jde o žádosti o zápis podle režimu stanoveného v hlavě II, nebo že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 a 2, pokud jde o žádosti podle režimu stanoveného v hlavě III, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie:

a)

v případě žádostí podle režimu stanoveného v hlavě II jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu;

b)

v případě žádostí podle režimu stanoveného v hlavě III specifikaci.“

3.   Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůtu pro provedení přezkumu uvedeného v odstavci 1 a informovat žadatele o důvodech prodlení, pokud obdrží sdělení od členského státu ohledně žádosti o zápis podané Komisi v souladu s čl. 49 odst. 4, v němž členský stát buď:

a)

informuje Komisi o tom, že žádost byla na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného soudního rozhodnutí, nebo

b)

žádá Komisi o pozastavení přezkumu podle odstavce 1 z důvodu zahájení vnitrostátního soudního řízení za účelem zpochybnění platnosti žádosti, přičemž se členský stát domnívá, že je toto řízení založeno na oprávněných důvodech.

Toto osvobození platí až do okamžiku, kdy je Komise členským státem informována o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o pozastavení vzal zpět.“

17)

Článek 51 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo každá fyzická či právnická osoba, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, a které mají oprávněný zájem, podat Komisi odůvodněné prohlášení o námitce.

Každá fyzická nebo právnická osoba, které mají bydliště nebo jsou usazeny v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána, a které mají oprávněný zájem, mohou podat odůvodněné prohlášení o námitce členskému státu, ve kterém mají bydliště nebo jsou usazeny, ve lhůtě stanovené pro podání námitky podle prvního pododstavce.

2.   Komise posoudí přípustnost odůvodněného prohlášení o námitce na základě důvodů námitek stanovených v článku 10, pokud jde o chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, a na základě důvodů námitek stanovených v článku 21, pokud jde o zaručené tradiční speciality.

3.   Pokud se Komise domnívá, že odůvodněné prohlášení o námitce je přípustné, do pěti měsíců ode dne zveřejnění žádosti v Úředním věstníku Evropské unie vyzve orgán nebo osobu, které odůvodněné prohlášení o námitce podaly, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost Komisi, aby po přiměřenou dobu v délce nejvýše tří měsíců vedly náležité konzultace.

Orgán nebo osoba, které podaly odůvodněné prohlášení o námitce, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, zahájí tyto náležité konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace, aby mohly posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Pokud se nedosáhne dohody, poskytnou se tyto informace Komisi.

Kdykoli během období konzultací může Komise na žádost žadatele prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Odůvodněné prohlášení o námitce a další dokumenty zaslané Komisi v souladu s odstavci 1, 2 a 3 musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.“

18)

V článku 52 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 50 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky stanovené v článcích 5 a 6, pokud jde o režimy jakosti uvedené v hlavě II, nebo v článku 18, pokud jde o režimy jakosti uvedené v hlavě III, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.

2.   Pokud Komise neobdrží žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 51, přijme bez použití přezkumného postupu podle čl. 57 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.“

19)

Článek 53 mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto

„Článek 53

Změny specifikace produktu“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Změny specifikace produktu se podle důležitosti dělí do dvou kategorií: změny prováděné na úrovni Unie, které vyžadují námitkové řízení na úrovni Unie, a standardní změny, které se řeší na úrovni členských států nebo třetích zemí.

Pro účely tohoto nařízení se „změnou prováděnou na úrovni Unie“ rozumí změna specifikace produktu, která:

a)

zahrnuje změnu názvu chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení nebo změnu v používání tohoto názvu;

b)

může způsobit narušení souvislosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) pro chráněná označení původu, nebo souvislosti uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) ohledně chráněných zeměpisných označení;

c)

se týká zaručené tradiční speciality; nebo

d)

přináší další omezení pro uvádění daného produktu na trh.

„Standardní změnou“ se rozumí jakákoliv změna specifikací produktu, která není změnou prováděnou na úrovni Unie.

„Dočasnou změnou“ se rozumí standardní změna týkající se dočasné změny specifikace produktu z důvodu povinných hygienických a fytosanitárních opatření stanovených orgány veřejné moci nebo dočasná změna nutná z důvodu přírodní katastrofy či nepříznivých povětrnostních podmínek formálně uznaných příslušnými orgány.

Změny prováděné na úrovni Unie schvaluje Komise. Schvalovací postup je obdobný postupu stanovenému v článcích 49 až 52.

Přezkum žádosti se zaměří na navrhované změny. Komise nebo dotčený členský stát mohou případně vyzvat žadatele, aby pozměnil další prvky specifikace produktu.

Standardní změny schvaluje, zveřejňuje a Komisi oznamuje členský stát, na jehož území se nachází zeměpisná oblast dotčeného produktu. Třetí země schvalují standardní změny v souladu se svými příslušnými právními předpisy a sdělují je Komisi.“

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Za účelem usnadnění správního postupu u změn prováděných na úrovni Unie a standardních změn týkajících se specifikace produktu, včetně situací, kdy změna neznamená žádnou změnu jednotného dokumentu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 56 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňují pravidla pro postup podávání žádostí o změnu specifikace.

Komise může přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podání žádosti o změnu specifikace, pokud jde o změny prováděné na úrovni Unie, jakož i postupů, formy a sdělování Komisi, pokud jde o standardní změny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.“

20)

V příloze I bodě I se doplňují nové odrážky, které znějí:

„–

aromatizovaná vína vymezená v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 251/2014,

jiné alkoholické nápoje vyjma lihovin a výrobků z révy vinné vymezené v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013,

včelí vosk.“

Článek 3

Změny nařízení (EU) č. 251/2014

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91“.

2)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků.“

3)

V článku 2 se zrušuje bod 3.

4)

Článek 5 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Obchodní označení mohou být doplněna nebo nahrazena zeměpisným označením aromatizovaných vinných výrobků chráněných podle nařízení (EU) č. 1151/2012.“;

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.   V případě aromatizovaných vinných výrobků vyrobených v Unii, které jsou určeny na vývoz do třetích zemí, jejichž právní předpisy vyžadují jiná obchodní označení, mohou členské státy povolit, aby tato obchodní označení byla doprovázena obchodními označeními uvedenými v příloze II. Tato další obchodní označení mohou být uvedena v jiných než úředních jazycích Unie.

7.   S cílem přihlédnout k technickému pokroku, k vědeckému vývoji a vývoji na trhu, ke zdraví spotřebitelů nebo k jejich potřebě dostávat informace je Komise v souladu s článkem 33 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje příloha II.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Výživové údaje a seznam složek

1.   Označování aromatizovaných vinných výrobků uváděných na trh v Unii musí obsahovat tyto povinné údaje:

a)

výživové údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 1169/2011, a

b)

seznam složek podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) mohou být výživové údaje na obalu nebo na etiketě k němu připojené omezeny na energetickou hodnotu, která může být vyjádřena symbolem „E“ pro energii. V takovém případě se úplné nutriční údaje uvedou elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. Tyto výživové údaje nesmí být zobrazovány s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. b) může být seznam složek poskytnut elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. V takovém případě musí být splněny tyto požadavky:

a)

neshromažďují se ani nesledují žádné údaje o uživatelích;

b)

seznam složek se nezobrazuje s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům a

c)

údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011 se uvádí přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.

Označení uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce musí zahrnovat slovo „obsahuje“, za nímž následuje název látky nebo produktu podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 33 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje dalším upřesněním pravidel pro uvádění a označování složek pro účely použití odst. 1 písm. b) tohoto článku.“

6)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Název zeměpisného označení aromatizovaných vinných výrobků chráněných podle nařízení (EU) č. 1151/2012 se uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, v němž nebo v nichž je zapsáno, a to i tehdy, pokud se zeměpisným označením nahrazuje obchodní označení v souladu s čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení.

Píše-li se název zeměpisného označení aromatizovaných vinných výrobků chráněných podle nařízení (EU) č. 1151/2012 jinou než latinskou abecedou, může se název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.“

7)

Článek 9 se zrušuje.

8)

Kapitola III obsahující články 10 až 30 se zrušuje.

9)

Článek 33 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 7. prosince 2021. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6a odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 8. prosince 2023. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 7, čl. 6a odst. 4, článku 28, čl. 32 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 7, čl. 6a odst. 4, článku 28, čl. 32 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 vstoupí v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

10)

V příloze I bodě 1 písm. a) se doplňuje nový bod, který zní:

„iv)

lihoviny v množství nepřesahujícím 1 % celkového objemu.“

11)

Příloha II se mění takto:

a)

v části A bodě 3 se první odrážka nahrazuje tímto:

„ –

do něhož může být přidán alkohol, a “;

b)

část B se mění takto:

i)

v bodě 8) se první odrážka nahrazuje tímto:

„ –

který je získán výhradně z červeného vína nebo bílého vína nebo obou,“;

ii)

doplňuje se nový bod, který zní:

„14)

Wino ziołowe

Aromatizovaný vinný nápoj:

a)

který je získán z vína a v němž výrobky z révy vinné představují nejméně 85 % celkového objemu,

b)

který je aromatizovaný aromatickými přípravky získanými výhradně z bylin nebo koření nebo z obou,

c)

který nebyl barven,

d)

jehož skutečný obsah alkoholu je alespoň 7 % objemových.“

Článek 4

Změny nařízení (EU) č. 228/2013

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Mezioborové dohody na Réunionu

1.   Podle článku 349 Smlouvy, odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy a aniž je dotčen čl. 164 odst. 4 první pododstavec písm. a) až n) nařízení (EU) č. 1308/2013 může Francie, v případě mezioborové organizace uznané podle článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, která působí výhradně na ostrově Réunion a která je považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo obchod s určitými produkty nebo jejich zpracování, na žádost této mezioborové organizace rozšířit pravidla, jejichž cílem je podpora zachování a diverzifikace místních produktů, na jiné hospodářské subjekty, které nejsou členy této mezioborové organizace, s cílem zvýšit potravinové zabezpečení na ostrově Réunion, a to za předpokladu, že se uvedená pravidla vztahují pouze na ty hospodářské subjekty, jež provádějí svou činnost výhradně na ostrově Réunion, přičemž produkty, které s touto činností souvisí, jsou určeny pro jeho místní trh. Bez ohledu na čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 se za reprezentativní podle tohoto článku považuje mezioborová organizace, která představuje alespoň 70 % objemu produkce, obchodu nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů.

2.   Odchylně od článku 165 nařízení (EU) č. 1308/2013, jestliže jsou pravidla uznané mezioborové organizace, která působí výhradně na ostrově Réunion, rozšířena podle odstavce 1 tohoto článku a jestliže jsou činnosti, na něž se tato pravidla vztahují, v obecném hospodářském zájmu hospodářských subjektů, jejichž činnosti jsou prováděny výhradně na ostrově Réunion v souvislosti s produkty, které jsou určeny pro místní trh, může Francie po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že jednotlivé hospodářské subjekty nebo seskupení, které nejsou členy organizace, které však provozují svou činnost na daném místním trhu, uhradí organizaci v plné nebo částečné výši finanční příspěvky placené jejími členy, a to v případě, že jsou takovéto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých v důsledku provozování dotyčných činností.

3.   Francie informuje Komisi o všech dohodách, jejichž působnost byla rozšířena podle tohoto článku.“

Článek 5

Přechodná ustanovení

1.   Na žádosti o ochranu, žádosti o schválení změny a žádosti o zrušení označení původu nebo zeměpisných označení, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 1308/2013 přede dnem 7. prosince 2021, a na žádosti o zápis a žádosti o zrušení chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení nebo zaručených tradičních specialit, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 1151/2012 přede dnem 7. prosince 2021, se nadále použijí pravidla použitelná přede dnem 7. prosince 2021.

2.   Pravidla použitelná přede dnem 7. prosince 2021 se i nadále použijí na žádosti o schválení změny specifikace produktu u označení původu, zeměpisných označení nebo zaručených tradičních specialit, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 1151/2012 přede dnem 8. června 2022.

3.   Na žádosti o ochranu, žádosti o schválení změny a žádosti o zrušení názvů aromatizovaných vín jako zeměpisného označení, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 251/2014 přede dnem 7. prosince 2021, se nadále použijí pravidla platná přede dnem 7. prosince 2021. Rozhodnutí o zápisu se však přijímá podle článku 52 nařízení (EU) č. 1151/2012 ve znění čl. 2 bodu 18 tohoto nařízení.

4.   Články 29 až 38 a 55 až 57 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použijí i po 31. prosinci 2022, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimů podpory uvedených ve zmíněných článcích.

5.   Články 58 až 60 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použijí i po 31. prosinci 2022, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené před 1. lednem 2023 v rámci režimů podpory uvedených ve zmíněných článcích.

6.   Uznané organizace producentů nebo jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny, které mají operační program podle článku 33 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválený členským státem i na dobu po 31. prosinci 2022, předloží do 15. září 2022 tomuto členskému státu žádost, aby jejich operační program:

a)

byl změněn v souladu s požadavky nařízení (EU) 2021/2115, nebo

b)

byl nahrazen novým operačním programem schváleným podle nařízení (EU) 2021/2115, nebo

c)

nadále fungoval až do svého ukončení za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pokud tyto uznané organizace producentů nebo jejich sdružení nepředloží tuto žádost do 15. září 2022, jejich operační program schválený podle nařízení (EU) č. 1308/2013 skončí dne 31. prosince 2022.

7.   Programy podpory v odvětví vína uvedené v článku 40 nařízení (EU) č. 1308/2013 platí až do dne 15. října 2023. Články 39 až 54 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použijí i po 31. prosinci 2022, pokud jde o:

a)

výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle tohoto nařízení před 16. říjnem 2023 v rámci režimů podpory uvedených v článcích 39 až 52 tohoto nařízení;

b)

výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle článků 46 a 50 tohoto nařízení před 16. říjnem 2025 za předpokladu, že do 15. října 2023 byly tyto operace částečně provedeny a vzniklé výdaje dosáhly alespoň 30 % celkových plánovaných výdajů a že tyto operace budou do 15. října 2025 provedeny v plném rozsahu.

8.   Víno, které splňuje požadavky na označování podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 a aromatizované vinné výrobky, které splňují pravidla pro označování podle nařízení (EU) č. 251/2014 použitelná v obou případech přede dnem 8. prosince 2023 a které byly vyrobeny a označeny před tímto datem, mohou být dodávány na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 8 písm. d) bodu i), čl. 1 bodu 8 písm. d) bodu iii), čl. 1 bodu 10 písm. a) bodu ii) a čl. 1 bodu 38 se použijí ode dne 1. ledna 2021.

Ustanovení čl. 2 bodu 19) písm. b) se použijí ode dne 8. června 2022.

Ustanovení čl. 1 bodu1, čl. 1 bodu 2 písm. b), čl. 1 bodu 8 písm. a), b) a e), čl. 1 bodu 18, 31, 35 a 62, čl. 1 bodu 68 písm. a) a čl. 1 bodu 69 a 73 se použijí ode dne 1. ledna 2023.

Ustanovení čl. 1 bodu 32 písm. a) bodu ii), čl 1 bodu 32 písm. c) a čl. 3 bodu 5 se použijí ode dne 8. prosince 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. prosince 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

J. VRTOVEC


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 214.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 173.

(3)  Úř. věst. C 41, 1.2.2019, s. 1.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2021.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (viz strana 1 tohoto Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (viz strana 187 tohoto Úředního věstníku).

(13)  Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 59).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).


Top