(1)

Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku, přičemž je třeba zachovat správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé.

(2)

Podle článku 80 Smlouvy o fungování EU se politiky Unie týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví a jejich provádění mají řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

(3)

V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 vrcholní představitelé 27 členských států potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.

(4)

Všechny akce financované v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nástroj“) zřízeného tímto nařízením, včetně akcí prováděných ve třetích zemích, by měly být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a měly by být v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami, zejména tím, že zajistí dodržování zásady zákazu diskriminace a zásady nenavracení.

(5)

Cílem politiky nástroje je rozvíjet a provádět silnou a účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích, a tím přispět k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti v Unii při současném zabezpečení volného pohybu osob v rámci Unie a plném respektování příslušného acquis Unie a mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.

(6)

Evropská integrovaná správa hranic, prováděná Evropskou pohraniční a pobřežní stráží zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (3), je sdílenou odpovědností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly ochrany hranic. Měla by přispívat k usnadnění legitimního překračování hranic, k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti a jejich odhalování a k účinnému řízení migračních toků.

(7)

Ve sdělení Komise ze dne 23. září 2020 o novém paktu o migraci a azylu bylo jako jeden z hlavních cílů přístupu Unie identifikováno usnadnění legálního cestování a současně předcházení neoprávněné migraci a bezpečnostním rizikům.

(8)

Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic, která podpoří členské státy v tom, aby při plném dodržování základních práv efektivně řídily přecházení vnějších hranic a řešily budoucí výzvy na těchto hranicích, což by přispělo k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem.

(9)

Členským státům by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie na provádění evropské integrované správy hranic a na zajištění realizace evropské integrované správy hranic v praxi. Evropská integrovaná správa hranic se skládá mimo jiné z následujících složek stanovených v nařízení (EU) 2019/1896: ochrana hranic, pátrací a záchranné operace při ostraze hranic, analýza rizik, spolupráce členských států, včetně podpory koordinované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž; meziagenturní spolupráce, včetně pravidelné výměny informací, spolupráce se třetími zeměmi; technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a čelit přeshraniční trestné činnosti; využívání nejmodernější technologie a mechanismy pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity.

(10)

Prostřednictvím nástroje by mělo být možné poskytovat členským státům nezbytnou podporu při provádění společných minimálních standardů pro ostrahu vnějších hranic v souladu s příslušnými pravomocemi členských států, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Komise.

(11)

Jelikož celní orgány členských států mají stále více povinností, které často zasahují do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnějších hranicích, je důležité podporovat meziagenturní spolupráci jako součást evropského přístupu k integrovanému řízení hranic v souladu s nařízením (EU) 2019/1896. Je nutné zajistit doplňkovost při provádění ochrany hranic a celních kontrol na vnějších hranicích poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Meziagenturní spolupráce posílí tak nejen celní kontroly s cílem bojovat proti všem formám nelegálního obchodování, ale usnadní se i dovolený obchod a cestování a přispěje se k vytvoření bezpečné a efektivní celní unie.

(12)

Je proto nezbytné zřídit mimo jiné Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) jako nástupce Fondu pro vnitřní bezpečnost, který byl zřízen na období 2014-2020 nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (4) a (EU) č. 515/2014 (5).

(13)

Vzhledem ke zvláštní právní úpravě, jež se týká hlavy V Smlouvy o fungování EU, a k různým právním základům pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.

(14)

Fond by proto měl být zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic a vízové politiky, který bude obsahovat tento nástroj, jakož i Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 (6). Uvedený rámec by měl být doplněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7), na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o pravidla sdíleného řízení.

(15)

Nástroj by měl navazovat na dosažené výsledky a investice svých předchůdců, totiž Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007 (8), a nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014-2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014, a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nový vývoj.

(16)

K zajištění jednotné a kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice by měl nástroj přispívat k rozvoji evropské integrované správy hranic, která zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnícími se okolnostmi, pokud jde o místa překračování v souvislosti s neoprávněnou migrací, zaměstnance, vybavení a technologie, která mohou být přijata na různých úrovních příslušnými orgány členských států a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ostatními subjekty, jako jsou instituce a jiné subjekty Unie, zejména Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (9), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (10) a případě s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(17)

Nástroj by měl přispívat ke zvyšování efektivnosti vyřizování víz z hlediska usnadnění postupů udělování víz osobám cestujícím v dobré víře a zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik neoprávněné migrace. Zejména by měl nástroj poskytovat finanční pomoc na podporu digitalizace vyřizování víz s cílem zajistit rychlé, bezpečné a klientsky přívětivé postupy udělování víz, ze kterých budou mít prospěch jak žadatelé o vízum, tak konzuláty. Nástroj by rovněž měl sloužit k tomu, aby bylo zajištěno široké celosvětové konzulární pokrytí. Rovněž by měl být určen na jednotné provádění a modernizaci společné vízové politiky, jakož i opatření vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (11), a rovněž na podporu členských států při vydávání víz, včetně víz s omezenou územní platností vydaných z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu či mezinárodních závazků v souladu s acquis Unie v oblasti víz.

(18)

Nástroj by měl podporovat opatření, která se týkají ochrany vnějších hranic na území zemí, jež používají schengenské acquis, v rámci provádění evropské integrované správy hranic, která posiluje celkové fungování schengenského prostoru.

(19)

S cílem zlepšit správu vnějších hranic, usnadnit legální cestování a přispět k předcházení nedovolenému překračování hranic a k boji proti němu, k provádění společné vízové politiky a k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie by měl nástroj podporovat vývoj rozsáhlých informačních systémů v souladu s právem Unie v oblasti správy hranic. Současně by měl podporovat nastavení interoperability, jak je zřízena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (12) a (EU) 2019/818 (13) v členských státech mezi informačními systémy Unie, totiž Systémem vstupu/výstupu (EES) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (14), Vízovým informačním systémem (VIS) zřízeným nařízením (ES) č. 767/2008, Evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (15), systémem Eurodac zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (16), Schengenským informačním systémem (SIS) zřízeným nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 (17), (EU) 2018/1861 (18) a (EU) 2018/1862 (19), a centralizovaným systémem pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušnících třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (20), aby se tyto informační systémy Unie a jejich údaje navzájem doplňovaly. Nástroj by měl rovněž přispívat k nezbytnému vývoji složek interoperability na vnitrostátní úrovni po jejich zavedení na ústřední úrovni, totiž Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektoru vícenásobné totožnosti (MID).

(20)

S cílem využít poznatků a odborných znalostí decentralizovaných agentur s pravomocí v oblasti správy hranic, vízové politiky a rozsáhlých informačních systémů by Komise měla příslušné agentury včas zapojit do činnosti Výboru pro fondy v oblasti vnitřních věcí zřízeného tímto nařízením, a to zejména na začátku a v polovině programového období. Ve vhodných případech by Komise rovněž měla mít možnost zapojit příslušné instituce a jiné subjekty Unie do monitorování a hodnocení, zejména s cílem zajistit, aby akce podporované nástrojem byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie. Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti, kterými se provádí evropská integrovaná správa hranic v souladu se zásadami sdílené odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které představují dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. To zejména znamená, že by členské státy měly při přípravě svých programů prováděných ve sdíleném řízení zohledňovat analytické nástroje a operativní a technické pokyny vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž i osnovy pro vzdělávání a výcvik vypracované touto agenturou, jako jsou společné hlavní osnovy pro vzdělávání a výcvik příslušníků pohraniční stráže, včetně částí těchto osnov týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Aby se úkoly agentury vzájemně doplňovaly s povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu vnějších hranic, a aby se zajistil soulad a zabránilo se neefektivnímu vynakládání nákladů, měla by Komise s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž včas konzultovat návrhy programů předkládané členskými státy v rozsahu, v němž spadají do působnosti uvedené agentury, zejména ohledně činností financovaných z provozní podpory.

(21)

Pokud o to dotčené členské státy požádají, měl by nástroj podporovat provádění přístupu založeného na hotspotech, jak bylo nastíněno ve sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvaném „O evropském programu pro migraci“ a potvrzeném na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015, a jak bylo dále vymezeno v nařízení (EU) 2019/1896. Podstatou přístupu založeného na hotspotech je poskytování provozní podpory členským státům čelícím nepřiměřeným migračním výzvám na vnějších hranicích. Tento přístup nabízí integrovanou, komplexní a cílenou pomoc v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti.

(22)

Jestliže budou identifikována zranitelná místa nebo rizika, zejména po schengenském hodnocení v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (21), měl by dotčený členský stát v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti za ochranu vnějších hranic tento problém náležitě řešit s využitím zdrojů ze svého programu na provedení doporučení přijatých podle uvedeného nařízení a na základě hodnocení zranitelnosti, která provádí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2019/1896.

(23)

Nástroj by měl poskytovat finanční pomoc těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují ustanovení schengenského acquis týkající se vnějších hranic a víz, a těm členským státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic.

(24)

Při poskytování podpory na investice členských států do správy hranic by nástroj neměl poskytovat finanční prostředky na novou, trvalou infrastrukturu a budovy na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny. Na těchto hranicích by nicméně z nástroje měly být podporovány investice do mobilní infrastruktury pro ochranu hranic a údržby, omezené modernizace nebo obměny stávající infrastruktury, jež jsou nezbytné pro další dodržování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (22).

(25)

V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace z roku 2003 by se z nástroje měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis Unie přijatých pro tento průjezd, konkrétně nařízeními Rady (ES) č. 693/2003 (23) a (ES) č. 694/2003 (24). Potřeba nepřetržité finanční podpory za ušlé poplatky by však měla záviset na platném vízovém režimu Unie s Ruskou federací.

(26)

S cílem přispět k dosažení cíle politiky nástroje by členské státy měly zajistit, aby jejich programy zahrnovaly akce zaměřené na všechny specifické cíle nástroje a aby přidělování zdrojů na konkrétní cíle zajišťovalo, aby těchto cílů mohlo být dosaženo.

(27)

V souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.

(28)

Navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem, je jednou ze složek evropské integrované správy hranic stanovenou nařízením (EU) 2019/1896. S ohledem na povahu a cíl navracení však opatření v této oblasti spadají mimo oblast působnosti podpory z nástroje a vztahuje se na ně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 (25).

(29)

Jako uznání významné úlohy celních orgánů členských států na vnějších hranicích a pro zajištění dostupnosti dostatečných prostředků na provádění jejich úkolů pokrývajících širokou oblast působnosti na těchto hranicích by měl Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly poskytnout těmto vnitrostátním orgánům nezbytné finanční prostředky na investice do vybavení pro celní kontroly a vybavení, které může vedle celních kontrol sloužit i jiným účelům, například ochraně hranic.

(30)

Většina vybavení pro celní kontroly a systémů informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) může být obdobně či v jednotlivém případě vhodná pro kontroly dodržování jiných právních aktů Unie, jako jsou ustanovení týkající se správy hranic, víz či policejní spolupráce. Fond je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnou oblastí působnosti, jež se nicméně vzájemně doplňuje, pokud jde o nákup vybavení. Na jedné straně nástroje finančně podpoří vybavení a systémy IKT, jejichž primárním účelem je integrovaná správa hranic, a zároveň umožní jejich využití i pro doplňkovou oblast celních kontrol. Na straně druhé Nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly finančně podpoří vybavení, jehož hlavním účelem jsou celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využití i pro další účely, například ochranu hranic a bezpečnost. Uvedené rozdělení úloh posílí meziagenturní spolupráci jako jednu ze složek evropské integrované správy hranic, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2019/1896, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly.

(31)

Ostraha hranic na moři je jednou z funkcí, které pobřežní stráž vykonává v námořní oblasti Unie. Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, odpovídají rovněž za širokou škálu úkolů, které by mohly zahrnovat mimo jiné bezpečnost námořní plavby a její ochranu před protiprávními činy, pátrací a záchranné operace, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. S ohledem na široké rozpětí funkcí pobřežní stráže se na ně vztahují různé politiky Unie, které by měly usilovat o synergie pro dosažení účinnějších a efektivnějších výsledků.

(32)

Při provádění akcí financovaných v rámci nástroje, které souvisejí s ostrahou námořních hranic, by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost svým mezinárodním závazkům týkajícím se pátracích a záchranných operací na moři. V tomto ohledu by vybavení a systémy podporované v rámci nástroje mělo být rovněž možné využít při pátracích a záchranných operací za situací, které by mohly nastat v průběhu operací ostrahy hranic na moři.

(33)

Kromě spolupráce Unie na funkcích pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (26) a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (27) by v námořní oblasti mělo být dosaženo lepší soudržnosti činností i na vnitrostátní úrovni. Synergie mezi jednotlivými aktéry v námořním prostředí by měly být v souladu se strategií pro evropskou integrovanou správu hranic a strategií pro námořní bezpečnost.

(34)

Aby se posílila doplňkovost a jednotnost námořních činností, předešlo se zdvojování úsilí a zmírnila se rozpočtová omezení v oblasti nákladných činností, jakou je námořní oblast, mělo by být možné, aby byl nástroj navíc využíván i pro podporu námořních operací víceúčelové povahy.

(35)

Vybavení a systémy IKT financované z nástroje by rovněž mělo být možné používat k dosahování cílů Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 (28) a Azylového, migračního a integračního fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/1147 . Toto vybavení a systémy IKT by měly zůstat dostupné a použitelné pro činnosti v oblasti účinné a bezpečné ochrany hranic a využití tohoto vybavení a systémů IKT pro cíle Fondu pro vnitřní bezpečnost a Azylového, migračního a integračního fondu by mělo být časově omezené.

(36)

V souladu se svými specifickými cíli by nástroj měl sloužit především vnitřní politice Unie. Současně by mělo být možné jeho prostřednictvím ve vhodných případech podporovat v souladu s prioritami Unie akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim. Tyto akce by měly být prováděny v plné součinnosti a souladu s jinými akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím unijních nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Tyto akce by zejména měly být prováděny tak, aby se zajistila plná slučitelnost s vnější politikou Unie, byla respektována zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a aby byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou zemi či oblast. Tyto akce by se měly rovněž zaměřovat na opatření, která nejsou orientována na rozvoj, sloužit zájmům vnitřní politiky Unie a být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie. Komise by měla při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení věnovat zvláštní pozornost provádění akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim.

(37)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Unie má oproti členským státům lepší postavení k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při správě hranic a společné vízové politice a k poskytnutí platformy pro vývoj rozsáhlých společných informačních systémů na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni.

(38)

Při propagaci akcí podporovaných nástrojem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. Aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.

(39)

Komise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z nástroje na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění nástroje.

(40)

Komise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.

(41)

Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání provozní podpory z nástroje, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblastech správy hranic a vízové politiky, včetně povinností týkajících se základních práv, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se správy hranic a vízové politiky, nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení (EU) č. 1053/2013 zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(42)

Nástroj by měl zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem dosáhnout cílů stanovených v tomto nařízení. Pro splnění požadavků na transparentnost by Komise měla zveřejňovat informace o ročních a víceletých pracovních programech tematického nástroje. V souladu s nařízením (EU) 2021/1060  by každý členský stát měl do šesti měsíců od schválení svého programu zajistit zřízení internetových stránek, na nichž jsou k dispozici informace o jeho programu, včetně cílů tohoto programu, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.

(43)

Toto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro programy členských států, které tvoří pevné částky stanovené v příloze I a částka vypočítaná na základě kritérií stanovených v uvedené příloze a které zohledňují délku a stupeň dopadu na úsecích pozemních či námořních hranic, pracovní zátěž na letištích a konzulátech a počet konzulátů. S ohledem na zvláštní potřeby těch členských států, které v letech 2018 a 2019 zaznamenaly nejvyšší počet žádostí o azyl na obyvatele, je vhodné zvýšit pevně stanovené částky pro Kypr, Maltu a Řecko.

(44)

Počáteční částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny výchozí situace, například tlak na vnější hranice a pracovní zátěž na vnějších hranicích a na konzulátech, měla by být členským státům v polovině programového období přidělena dodatečná částka, která by měla být založena na statistických údajích podle přílohy I, přičemž se zohlední stav provádění jejich programu.

(45)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Toto hodnocení v polovině období by mělo být využito k posouzení účinnosti nástroje a jeho přidané hodnoty pro Unii a k vypracování transparentního přehledu o tom, jak je tento nástroj prováděn.

(46)

Jelikož se výzvy v oblasti správy hranic a vízové politiky neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobovat přidělování finančních prostředků změnám priorit v oblasti vízové politiky a správy hranic, a to i změnám v důsledku zvýšeného tlaku na hranicích, a potřebě směrovat financování na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby a změny politik a priorit Unie a směrovat financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, měla by být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a mimořádnou pomoc. Tematický nástroj nabízí flexibilitu při řízení nástroje a mohl by být rovněž prováděn prostřednictvím programů členských států.

(47)

Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(48)

Nástroj by měl přispívat na podporu provozních nákladů, které souvisejí se správou hranic, společnou vízovou politikou a rozsáhlými informačními systémy, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity nezbytné pro Unii jako celek. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli nástroje, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(49)

Část prostředků dostupných v rámci nástroje by mohla být přidělena na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce s přidanou hodnotou Unie vyžadující spolupráci mezi členskými státy, nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům, například nákup technického vybavení požadovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost, financovaný z programů členských států, modernizaci postupů vyřizování žádostí o udělení víza, vývoj rozsáhlých informačních systémů a zavedení interoperability mezi těmito systémy. Tyto specifické akce by měla stanovit Komise ve svých pracovních programech.

(50)

S cílem doplnit provádění cíle politiky nástroje na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl nástroj rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence nástroje v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(51)

Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit naléhavé a konkrétní potřeby v případě mimořádné situace, jako je velký či nepřiměřený příliv státních příslušníků třetích zemí, a to zejména v těch úsecích hranic, jimž byla přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu podle nařízení (EU) 2019/1896, nebo v jiných situacích, u nichž je řádně odůvodněná potřeba okamžitého zásahu na vnějších hranicích, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení.

(52)

Toto nařízení stanoví pro celé období trvání nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (29). Hlavní referenční částka přidělená na tento nástroj se zvyšuje o dodatečnou částku ve výši 1 miliardy EUR v cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (30).

(53)

Na nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (31) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(54)

Za účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být nástroj součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

(55)

Nařízení (EU) 2021/1060  zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných ve sdíleném řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle nástroje, pokud jde o správu hranic a vízovou politiku, a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.

(56)

Plán předběžného financování pro nástroj je stanoven v nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění možnosti rychle reagovat na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.

(57)

Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při tomto výběru by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(58)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé pro financování Unií považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant.

(59)

Pro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, u nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.

(60)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (32) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (33), (Euratom, ES) č. 2185/96 (34) a (EU) 2017/1939 (35) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (36). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.

(61)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(62)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (37) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(63)

Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich programy řešily nově se objevující hrozby, jimž nejvzdálenější regiony čelí. Nástroj by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně poskytovat pomoc.

(64)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (38) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má nástroj účinky v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené nástrojem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl nástroje. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.

(65)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (39), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Nástroj by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (40).

(66)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (41) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014-2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z nástroje během programového období 2014-2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.

(67)

Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a s tímto nařízením. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Tyto zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly Komisi rovněž předložit shrnutí těchto zpráv. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.

(68)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznam akcí uvedený v příloze III, seznam akcí způsobilých k vyšší míře spolufinancování uvedený v příloze IV, provozní podporu podle přílohy VII a další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(69)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (42). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnosti týkající se poskytování informací Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví podrobné náležitosti pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se přijetí rozhodnutí, jak jsou vymezeny v příslušných ustanoveních tohoto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(70)

Účast určitého členského státu na nástroji by neměla být souběžná s jeho účastí na některém dočasném finančním nástroji Unie, který podporuje přijímající členské státy mimo jiné při financování akcí na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkajícího se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

(71)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(72)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (43), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (44).

(73)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (45) , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (46).

(74)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (47), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (48).

(75)

Za účelem stanovení povahy a způsobů účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis na nástroji by měla být uzavřena další ujednání mezi Unií a těmito zeměmi na základě příslušných ustanovení jednotlivých dohod o přidružení. Tato ujednání by měla být mezinárodními dohodami ve smyslu článku 218 Smlouvy o fungování EU. Aby se minimalizovala případná prodleva mezi okamžikem, kdy se tento nástroj stane pro dotyčnou zemi závazným, a vstupem těchto ujednání v platnost, je vhodné zahájit jednání o těchto ujednáních co nejdříve poté, co příslušná země oznámí Radě a Komisi své rozhodnutí přijmout obsah tohoto nástroje a provést ho ve svém vnitrostátním právním řádu. K uzavření těchto ujednání by mělo dojít poté, co dotyčná země písemně informuje o splnění všech svých vnitřních požadavků.

(76)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(77)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (49). Irsko se tedy nepodílí na přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(78)

Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

(79)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,