EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32021O0831
Guideline (EU) 2021/831 of the European Central Bank of 26 March 2021 on statistical information to be reported on financial intermediaries other than monetary financial institutions (ECB/2021/12)
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/831 ze dne 26. března 2021 o statistických informacích, které mají být vykazovány o finančních zprostředkovatelích jiných než měnových finančních institucích (ECB/2021/12)
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/831 ze dne 26. března 2021 o statistických informacích, které mají být vykazovány o finančních zprostředkovatelích jiných než měnových finančních institucích (ECB/2021/12)
OJ L 208, 11.6.2021, p. 59–97
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
|
11.6.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 208/59 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/831
ze dne 26. března 2021
o statistických informacích, které mají být vykazovány o finančních zprostředkovatelích jiných než měnových finančních institucích (ECB/2021/12)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Aby mohla plnit své úkoly podle Smluv, vyžaduje Evropská centrální banka (ECB) vykazování statistických informací o finančních zprostředkovatelích jiných než měnových finančních institucích (MFI) z členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“). Tyto informace ECB poskytují ucelený statistický přehled o finančních činnostech jiných než těch, které vykonávají měnové finanční instituce v členských státech eurozóny, na něž se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Dostatečně podrobné statistické informace jsou nezbytné k zajištění jejich analytické použitelnosti pro provádění měnové a finanční analýzy na úrovni Unie a pro příspěvek Evropského systému centrálních bank (ESCB) ke stabilitě finančního systému. Statistické informace o finančních transakcích i statistické informace o zůstatcích se rovněž používají k sestavování jiných statistik, zejména finančních účtů eurozóny v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální banky ECB/2013/24 (1). |
|
(2) |
Shromažďování statistických informací od národních centrálních bank by mělo být harmonizováno v rámci eurozóny. Je tedy nezbytné stanovit společná pravidla pro shromažďování těchto informací a pro zacházení s nimi. Je důležité zajistit, aby tato pravidla nepředstavovala nepřiměřenou zpravodajskou zátěž pro národní centrální banky. Národní centrální banky by proto měly do ECB vykazovat uvedené statistické informace s použitím statistických informací shromažďovaných v souladu s nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) (2), nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (3), nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) (4) a nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 2018/231 (ECB/2018/2) (5) a v případě některých finančních zprostředkovatelů s použitím statistických informací, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni. ECB může statistické informace vykázané podle těchto obecných zásad využívat v souladu s nařízením (ES) č. 2533/98. |
|
(3) |
Je tedy nezbytné rovněž vymezit formáty a postupy, jimiž se musí národní centrální banky řídit, když ECB vykazují statistické informace, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni a které se týkají finančních zprostředkovatelů, kteří nejsou součástí souboru zpravodajských jednotek podle uvedených nařízení. |
|
(4) |
Definice uvedené v nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2) a nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (6) jsou relevantní i pro účely vykazování podle těchto obecných zásad, a měly by se proto použít. |
|
(5) |
S cílem poskytnout ECB komplexní statistický přehled, aby mohla provádět účinnou analýzu měnové politiky a finanční stability na úrovni Unie ECB kromě informací, které jsou vykazovány o měnových finančních institucích podle obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2021/830 (ECB/2021/[11) (7), vyžaduje, aby jí byly poskytovány podrobné statistické informace o finančních zprostředkovatelích jiných než MFI, členěných na příslušné kategorie v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (8), včetně investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů. Národní centrální banky by proto měly vykazovat samostatné statistické informace za subsektory investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů. |
|
(6) |
Statistické informace o subsektorech investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů, které jsou vykazovány podle nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) a nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2) zahrnují vykazování cenných papírů s veřejně dostupnými identifikačními kódy podle jednotlivých cenných papírů. Aby mohly tyto informace vykazovat ECB, měly by národní centrální banky pro účely klasifikace statistiky aktiv a pasiv investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů vycházet z fungující centralizované databáze cenných papírů (CSDB) nebo z kompatibilní vnitrostátní databáze cenných papírů. |
|
(7) |
S cílem poskytnout ECB přehled o finančních transakcích ostatních finančních zprostředkovatelů v členských státech eurozóny, na které se nevztahují statistická nařízení ECB, vyžaduje ECB statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných určitými ostatními finančními zprostředkovateli, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni. Národní centrální banky by proto měly uvedené statistické informace do ECB vykazovat s použitím statistických informací, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni, v souladu s těmito obecnými zásadami. Tyto statistické informace by měly zahrnovat statistické informace o aktivech a pasivech těchto ostatních finančních zprostředkovatelů: obchodníci s cennými papíry a deriváty; finanční instituce poskytující úvěry a specializované finanční instituce. Statistické informace, které se mají vykazovat o účelových finančních společnostech pro sekuritizaci (které jsou v nařízení (EU) č. 549/2013 kategorizovány jako ostatní finanční zprostředkovatelé) by s ohledem na to, že jejich shromažďování od zpravodajských jednotek je upraveno v nařízení (EU) 1075/2013 (ECB/2013/40), měly být odděleny od požadavků na vykazování pro ostatní finanční zprostředkovatele. |
|
(8) |
ECB vyžaduje samostatné statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných ostatními finančními zprostředkovateli, kteří jsou klasifikováni jako účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, s cílem sledovat dopad sekuritizační činnosti, a zejména interakci mezi účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci a sektorem měnových finančních institucí, s nímž jsou úzce propojeny. Národní centrální banky by proto měly uvedené statistické informace vykazovat odděleně od statistických informací, které jsou do ECB vykazovány o ostatních finančních zprostředkovatelích, s použitím statistických informací shromažďovaných v souladu s nařízením (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40). |
|
(9) |
ECB vyžaduje statistické informace o ústředních protistranách, které jsou v nařízení (EU) č. 549/2013 klasifikovány jako specializované finanční instituce v rámci kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů a na něž se nevztahují právní předpisy ECB v oblasti statistiky. ECB tyto informace vyžaduje s cílem potvrdit, že opravy prováděné u úvěrů měnových finančních institucí poskytnutých ústředním protistranám a vkladů ústředních protistran v měnových agregátech a protipoložkách jsou přiměřené skutečné činnosti ústředních protistran. Národní centrální banky by proto měly uvedené statistické informace vykazovat vedle a odděleně od statistických informací, které jsou vykazovány o ostatních finančních zprostředkovatelích. |
|
(10) |
S cílem zajistit, aby statistické informace o finančních zprostředkovatelích jiných než MFI, které jsou vykazovány do ECB, byly reprezentativní za celý soubor zpravodajských jednotek, měla by být stanovena jednotná pravidla pro přepočet na 100 % pokrytí pro zpravodajské jednotky, kterým byla udělena výjimka v souladu s nařízením (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), nařízením (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), nařízením (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) a nařízením (EU) 2018/231 (ECB/2018/2). |
|
(11) |
Aby mohla ECB vykonávat své úkoly, je vhodné, aby národní centrální banky vykazovaly požadované statistické informace ve stanovených lhůtách. |
|
(12) |
S cílem zajistit přesnost a kvalitu statistických informací, které shromažďuje ECB, je nezbytné stanovit pravidla pro sledování, ověřování a případně revizi statistických informací vykazovaných národními centrálními bankami. Z týchž důvodů by národní centrální banky měly ECB poskytovat vysvětlení v případě revizí, které významně zlepšují kvalitu informací. |
|
(13) |
Z článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá, že členské státy mimo eurozónu, které mají v plánu přijmout euro, by měly v rámci přípravy na takové přijetí eura přijmout a provést opatření pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. Aby se ECB umožnilo získat ucelený přehled o shromažďovaných statistických informacích a provést příslušnou analýzu, měly by být národní centrální banky členských států mimo eurozónu, které přijímají euro, povinny poskytnout ECB statistické informace za stanovené období před přijetím eura. |
|
(14) |
Je vhodné stanovit pro všechny národní centrální banky jednotný způsob předávání statistických informací vykazovaných ECB. ESCB by proto měl schválit a přesně stanovit harmonizovaný formát elektronického předávání údajů. |
|
(15) |
Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení. Národní centrální banky by proto měly takové technické změny navrhovat prostřednictvím Výboru pro statistiku a při uplatňování tohoto postupu by měl být brán ohled na stanoviska tohoto výboru. |
|
(16) |
Z důvodů právní jistoty by národní centrální banky měly zajistit soulad s ustanoveními těchto obecných zásad od téhož data, jak je uvedeno v článku 2 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2021/835 (ECB/2021/16) (9), |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
ODDÍL 1
PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tyto obecné zásady stanoví zpravodajskou povinnost národních centrálních bank, pokud jde o statistiku finančních zprostředkovatelů jiných než měnových finančních institucí. Tyto obecné zásady zejména stanoví informace, které se mají vykazovat ECB, zacházení s těmito informacemi, periodicitu vykazování a lhůty s ním spojené a standardy, které se mají na toto vykazování uplatňovat.
2. Tyto obecné zásady se vztahují na tyto finanční zprostředkovatele:
|
a) |
investiční fondy; |
|
b) |
pojišťovací společnosti; |
|
c) |
penzijní fondy; |
|
d) |
účelové finanční společnosti pro sekuritizaci; |
|
e) |
ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (ostatní finanční zprostředkovatelé); |
|
f) |
ústřední protistrany. |
Článek 2
Definice
1. Pro účely těchto obecných zásad se použijí definice obsažené v těchto nařízeních:
|
a) |
článek 1 nařízení (ES) č. 2533/98; |
|
b) |
článek 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38); |
|
c) |
článek 1 nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40); |
|
d) |
článek 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50); |
|
e) |
článek 1 nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2). |
2. Pro účely těchto obecných zásad se rovněž použijí tyto definice:
|
(1) |
„ústředními protistranami“ se rozumějí ústřední protistrany, které:
|
|
(2) |
„ostatními finančními zprostředkovateli kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů“ se rozumějí ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (subsektor S.125), jak jsou vymezeni v odstavcích 2.86 až 2.94 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013, s výjimkou účelových finančních společností pro sekuritizaci, jak jsou vymezeny v odstavci 2.90 uvedené přílohy. |
ODDÍL 2
INVESTIČNÍ FONDY
Článek 3
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy
1. Národní centrální banky do ECB vykazují tyto agregované statistické informace o aktivech a pasech držených a emitovaných investičními fondy:
|
a) |
tabulka 1 v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38); |
|
b) |
tabulka 4 v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38); |
|
c) |
tabulka 1 v části 1 v příloze I těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici; |
|
d) |
tabulka 2 v části 1 v příloze I těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici. |
2. Statistické informace vykazované podle odstavce 1 se vykazují za každý z těchto druhů investičních fondů:
|
a) |
akciové fondy v členění na otevřené akciové fondy a uzavřené akciové fondy; |
|
b) |
dluhopisové fondy v členění na otevřené dluhopisové fondy a uzavřené dluhopisové fondy; |
|
c) |
smíšené fondy v členění na otevřené smíšené fondy a uzavřené smíšené fondy; |
|
d) |
fondy nemovitostí v členění na otevřené fondy nemovitostí a uzavřené fondy nemovitostí; |
|
e) |
hedgeové fondy v členění na otevřené hedgeové fondy a uzavřené hedgeové fondy; |
|
f) |
ostatní fondy v členění na otevřené ostatní fondy a uzavřené ostatní fondy; |
|
g) |
fondy soukromého kapitálu (včetně fondů rizikového kapitálu) jako pozice „z toho“ v rámci položky „fondy celkem“. |
3. Statistické informace vykazované podle odst. 1 písm. b) a d) se vykazují za každý z těchto druhů investičních fondů:
|
a) |
akciové fondy v členění na akciové fondy, které jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a akciové fondy, které nejsou SKIPCP; |
|
b) |
dluhopisové fondy v členění na dluhopisové fondy, které jsou SKIPCP, a dluhopisové fondy, které nejsou SKIPCP; |
|
c) |
smíšené fondy v členění na smíšené fondy, které jsou SKIPCP, a smíšené fondy, které nejsou SKIPCP; |
|
d) |
fondy nemovitostí v členění na fondy nemovitostí, které jsou SKIPCP, a fondy nemovitostí, které nejsou SKIPCP; |
|
e) |
hedgeové fondy v členění na hedgeové fondy, které jsou SKIPCP, a hedgeové fondy, které nejsou SKIPCP; |
|
f) |
ostatní fondy v členění na ostatní fondy, které jsou SKIPCP, a ostatní fondy, které nejsou SKIPCP; |
|
g) |
fondy obchodované na burze jako pozice „z toho“ v rámci položky „fondy celkem“. |
4. Statistické informace uvedené v odstavci 1 zahrnují:
|
a) |
zůstatky; |
|
b) |
úpravy z překlasifikace; |
|
c) |
úpravy z přecenění z důvodu změny cen i směnných kurzů. |
První pododstavec se nevztahuje na statistické informace o nových emisích a zpětných odkupech akcií/podílových listů emitovaných investičními fondy, které jsou vykazovány podle odst. 1 písm. b).
5. Statistické informace uvedené v odst. 2 písm. g) se vykazují na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici, a zahrnují všechny tyto informace:
|
a) |
zůstatky ke konci čtvrtletí; |
|
b) |
čtvrtletní úpravy z překlasifikace; |
|
c) |
čtvrtletní úpravy z přecenění z důvodu změny cen i směnných kurzů. |
První pododstavec se nevztahuje na statistické informace o nových emisích a zpětných odkupech akcií/podílových listů emitovaných investičními fondy, které jsou vykazovány podle odst. 1 písm. b).
6. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění uvedené v tomto článku se vykazují v souladu s přílohou II těchto obecných zásad. Jsou-li k dispozici informace podle jednotlivých cenných papírů, mohou národní centrální banky odvozovat přibližné odhady hodnoty úprav z přecenění cenných papírů z důvodu změn cen i směnných kurzů.
Na žádost ECB poskytnou národní centrální banky vysvětlení úprav z překlasifikace vykazovaných v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.
7. Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o akciích na doručitele, jsou-li informace o akciích na doručitele, které vykazují investiční fondy, měnové finanční instituce a/nebo ostatní finanční zprostředkovatelé v souladu s částí 2 v příloze I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), neúplné nebo pokud ještě nejsou k dispozici. Národní centrální banky uvedené statistické informace do ECB vykazují na základě nejlepších odhadů podle geografického a sektorového členění v tabulce 1 v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) a v tabulce 1 v části 1 v příloze I těchto obecných zásad.
8. Pokud národní centrální banky udělí investičním fondům výjimky v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), provedou přepočet na 100 % pokrytí statistických informací, které mají být vykazovány podle odstavce 1.
Pokud ECB provádějí přepočet podle prvního pododstavce, mohou zvolit postup pro přepočet na 100 % pokrytí zpravodajských požadavků na základě údajů shromážděných v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), přičemž uplatní oba tyto požadavky:
|
a) |
v případě chybějících statistických informací o členění se odhady odvozují pomocí poměrů založených na odpovídajícím subsektoru investičních fondů ve smyslu odstavce 2; |
|
b) |
nelze vyloučit žádný ze subsektorů uvedených v odstavci 2. |
9. Pokud národní centrální banky udělí investičním fondům výjimky v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), provedou přepočet na 100 % pokrytí statistických informací, které mají být vykazovány podle odstavce 1.
10. Pokud investiční fondy do národní centrální banky vykazují aktiva a pasiva jimi držená a emitovaná jako skupina v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), zajistí, aby statistické informace vykazované podle tohoto článku náležely stejnému druhu investičního fondu, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3.
11. Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle odstavce 1 revidovat kdykoli, s výjimkou těchto případů:
|
a) |
během období pro měsíční sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 4, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky) mohou národní centrální banky revidovat pouze poslední a předposlední měsíční statistické informace; |
|
b) |
během období pro čtvrtletní sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 4, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky) mohou národní centrální banky revidovat pouze poslední a předposlední čtvrtletní statistické informace. |
Pokud národní centrální banky revidují statistické informace podle prvního pododstavce, zajistí soulad mezi měsíčními a čtvrtletními statistickými informacemi.
Pro účely prvního pododstavce mohou národní centrální banky statistické informace za předcházející referenční období revidovat kdykoli, pokud to zásadně zlepšuje kvalitu těchto informací.
Národní centrální banky ECB poskytnou vysvětlení v obou těchto případech:
|
a) |
revize, které zásadně zlepšují kvalitu statistických informací vykazovaných do ECB; |
|
b) |
revize statistických informací vykazovaných do ECB mimo období pro sestavování statistiky ve smyslu prvního pododstavce. |
Článek 4
Lhůty
1. Národní centrální banky vykazují do ECB čtvrtletní statistické informace uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) čtvrtletně.
2. Národní centrální banky vykazují do ECB měsíční statistické informace uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) měsíčně s výjimkou čtvrtletních statistických informací, které mají být v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. g) vykazovány o fondech soukromého kapitálu a které se vykazují čtvrtletně.
3. Národní centrální banky vykazují do ECB čtvrtletní statistické informace uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) čtvrtletně.
4. Národní centrální banky vykazují do ECB měsíční statistické informace uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) měsíčně s výjimkou čtvrtletních statistických informací, které mají být v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. g) vykazovány o fondech soukromého kapitálu a které se vykazují čtvrtletně.
5. Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace uvedené v článku 3 do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po konci měsíce nebo čtvrtletí, k němuž se statistické informace vztahují, v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).
Článek 5
Agregace, odhad a ocenění statistických informací o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy
1. Národní centrální banky odvozují agregované statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy uvedené v článku 3 takto:
|
a) |
v případě cenných papírů s mezinárodními identifikačními čísly cenných papírů (kódy ISIN) přiřazují národní centrální banky statistické informace vykázané podle jednotlivých cenných papírů k informacím z centralizované databáze cenných papírů (CSDB), která byla zřízena na základě obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2012/21 (12) jako hlavní referenční databáze. Takto přiřazené informace podle jednotlivých cenných papírů se použijí k sestavení hodnoty aktiv a pasiv v eurech a k odvození potřebných členění pro každý jednotlivý cenný papír investičního fondu. Národní centrální banky provedou odhad požadovaných statistických informací, platí-li kterákoli z těchto skutečností:
Národní centrální banky mohou též shromažďovat informace podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů, a to tak, že použijí interní identifikační kódy cenných papírů národní centrální banky. |
|
b) |
Národní centrální banky agregují statistické informace o cenných papírech odvozené podle písmene a) a přičtou je k informacím vykázaným za cenné papíry bez veřejných identifikačních kódů s cílem sestavit agregáty za: i) dluhové cenné papíry členěné podle splatnosti, měny a protistrany; ii) účasti a akcie/podílové listy investičních fondů členěné podle nástroje a protistrany; a iii) všechny akcie/podílové listy vydané investičními fondy. |
|
c) |
Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy tak, že sečtou statistické informace o cenných papírech odvozené podle písmene b) a statistické informace o aktivech a pasivech jiných než cenné papíry shromážděné od jednotlivých rezidentských investičních fondů. |
|
d) |
Národní centrální banky agregují aktiva a pasiva držená a emitovaná všemi investičními fondy, které jsou rezidenty v členském státě a které náleží do stejného druhu fondu. |
Pokud národní centrální banky shromažďují statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy měsíčně v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), uplatňuje se rovněž odstavec 1.
2. Pro referenční měsíce, které nejsou posledními měsíci čtvrtletí, národní centrální banky odhadují měsíční statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy s výjimkou akcií/podílových listů emitovaných investičními fondy na základě statistických informací, které shromažďují národní centrální banky, takto:
|
a) |
na úrovni jednotlivých fondů; |
|
b) |
není-li odhad podle písmene a) možný, podle druhu investičního fondu uvedeného v čl. 3 odst. 2 a 3; |
|
c) |
pokud tyto odhady nemohou národní centrální banky odvodit, mohou národní centrální banky požádat, aby odhady odvodila ECB. Pokud národní centrální banky požádají o provedení odhadů, může ECB požádat o dodatečné statistické informace včetně statistických informací podle jednotlivých fondů a podle jednotlivých cenných papírů. |
Tento odstavec se nepoužije, jsou-li statistické informace shromažďovány měsíčně podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).
3. Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace uvedené v čl. 3 odst. 1 těchto obecných zásad v souladu s pravidly pro oceňování a účetními pravidly v článku 7 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) a v přílohách uvedeného nařízení. Pro položky, u nichž nabíhají úroky, vykazují národní centrální banky statistické informace takto:
|
a) |
„pohledávky z vkladů a úvěrů“ a „přijaté úvěry a vklady“, které nezahrnují naběhlý úrok, který se vykazuje v rámci zbývajících aktiv/pasiv; |
|
b) |
„dluhové cenné papíry“, které zahrnují naběhlý úrok. |
ODDÍL 3
POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOSTI
Článek 6
Statistické informace, které se mají vykazovat o pojišťovacích společnostech
1. Národní centrální banky do ECB vykazují tyto agregované statistické informace o pojišťovacích společnostech:
|
a) |
tabulky 1a a 1b v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50); |
|
b) |
tabulka 1 v části 2 v příloze I těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici; |
|
c) |
tabulka 4 v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50); |
|
d) |
tabulka 2 v části 2 v příloze I těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici. |
Pro účely písmene a) národní centrální banky nevykazují pole označená „SUM“.
2. Národní centrální banky vykazují statistické informace uvedené v odstavci 1 za každý z těchto druhů pojišťovacích společností:
|
a) |
životní pojištění; |
|
b) |
neživotní pojištění; |
|
c) |
kompozitní pojištění; |
|
d) |
zajištění. |
3. Statistické informace uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vykazují samostatně za všechny tyto položky:
|
a) |
zůstatky ke konci čtvrtletí; |
|
b) |
čtvrtletní úpravy z překlasifikace; |
|
c) |
čtvrtletní úpravy z přecenění z důvodu změny cen i směnných kurzů. |
4. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění uvedené v tomto článku se vykazují v souladu s přílohou II těchto obecných zásad. Jsou-li k dispozici informace podle jednotlivých cenných papírů, mohou národní centrální banky odvozovat přibližné odhady hodnoty úprav z přecenění cenných papírů z důvodu změn cen i směnných kurzů.
Na žádost ECB poskytnou národní centrální banky vysvětlení úprav z překlasifikace vykazovaných v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.
5. Pokud národní centrální banky udělí výjimky v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), provedou přepočet na 100 % pokrytí statistických informací, které mají být vykazovány podle odstavce 1.
Pokud národní centrální banky provádějí přepočet podle prvního pododstavce, mohou postup pro přepočet na 100 % pokrytí na základě údajů shromážděných v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) zvolit za předpokladu, že jsou odhady založeny na odpovídajícím druhu pojišťovací společnosti uvedeném v odstavci 2.
6. Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle odstavce 1 revidovat kdykoli, s výjimkou těchto případů:
|
a) |
během období pro čtvrtletní sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 7, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky) mohou národní centrální banky revidovat pouze statistické informace za aktuální a jemu předcházející čtvrtletí. |
|
b) |
během období pro roční sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 7, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky) mohou národní centrální banky revidovat pouze statistické informace za aktuální a jemu předcházející rok. |
Národní centrální banky mohou statistické informace za předcházející referenční období revidovat kdykoli, pokud to zásadně zlepšuje kvalitu těchto informací.
Národní centrální banky ECB poskytnou vysvětlení v obou těchto případech:
|
a) |
revize, které zásadně zlepšují kvalitu statistických informací vykazovaných do ECB; |
|
b) |
revize statistických informací vykazovaných do ECB mimo období pro sestavování statistiky ve smyslu prvního pododstavce. |
Článek 7
Lhůty
1. Národní centrální banky do ECB čtvrtletně vykazují čtvrtletní statistické informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) do konce pracovní doby 10. pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty pro předání čtvrtletních statistických informací stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).
2. Národní centrální banky do ECB ročně vykazují roční statistické informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c) a d) do konce pracovní doby 10. pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty pro předání ročních statistických informací stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).
Článek 8
Agregace, odhad a ocenění statistických informací o aktivech a pasivech držených a emitovaných pojišťovacími společnostmi
1. Národní centrální banky odvozují agregované čtvrtletní statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných pojišťovacími společnostmi podle článku 6 takto:
|
a) |
v případě cenných papírů s kódem ISIN přiřazují národní centrální banky statistické informace vykázané podle jednotlivých cenných papírů k informacím z CSDB, která byla zřízena na základě obecných zásad ECB/2012/21 jako referenční databáze. Takto přiřazené informace podle jednotlivých cenných papírů se použijí k sestavení hodnoty aktiv a pasiv v eurech a k odvození potřebných členění pro každý jednotlivý cenný papír držený nebo emitovaný pojišťovací společností. Národní centrální banky provedou odhad požadovaných statistických informací, platí-li kterákoli z těchto skutečností:
|
|
b) |
Národní centrální banky agregují statistické informace o cenných papírech odvozené podle písmene a) a přičtou je k informacím vykázaným za cenné papíry bez kódů ISIN s cílem sestavit agregáty za:
|
2. Jsou-li údaje k dispozici, vykazují národní centrální banky do ECB nejlepší odhady, pokud jde o držbu akcií/podílových listů emitovaných investičními fondy ze strany pojišťovacích společností, v tomto členění:
|
a) |
dluhopisové fondy; |
|
b) |
akciové fondy; |
|
c) |
smíšené fondy; |
|
d) |
fondy nemovitostí; |
|
e) |
hedgeové fondy; |
|
f) |
ostatní fondy. |
Pro účely tohoto pododstavce mohou být tyto nejlepší odhady odvozeny přiřazením informací, které byly poskytnuty podle jednotlivých cenných papírů v souladu s tabulkou 2 v příloze I nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), k informacím získaným z CSDB, která je referenční databází. Národní centrální banky provedou odhad požadovaných statistických informací nebo využijí alternativní zdroje k odvození statistických informací, platí-li kterákoli z těchto skutečností:
|
i) |
akcie/podílové listy emitované investičními fondy nelze v CSDB nalézt; |
|
ii) |
Informace dostupné v CSDB a nezbytné k sestavení informací podle prvního pododstavce nejsou spolehlivé. |
3. Pokud zpravodajské jednotky vykazují statistické informace ročně v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), mohou národní centrální banky provést odhad čtvrtletních statistických informací, které mají být vykazovány podle čl. 6 odst. 1 písm. a), na základě statistických informací shromažďovaných ročně.
4. Národní centrální banky vykazují statistické informace uvedené v článku 6 těchto obecných zásad v souladu s pravidly pro oceňování a účetními pravidly v článku 6 a v přílohách nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).
5. Národní centrální banky mohou vykazovat statistické informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), není-li rozdíl mezi uvedenými informacemi a informacemi vykazovanými podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) považován na základě informací o pojistném vykazovaných v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a d) za zásadní.
Pro účely prvního pododstavce ECB v úzké spolupráci s národními centrálními bankami posoudí, zda informace vykazované v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) nejsou zásadně odlišné od informací vykazovaných podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50). Jsou-li informace zásadně odlišné, ECB v úzké spolupráci s národními centrálními bankami stanoví metodiku pro odvození statistických informací vykazovaných v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).
Do stanovení této metodiky mohou národní centrální banky dobrovolně při vynaložení nejvyššího úsilí upravit své statistické informace tak, že statistické informace shromažďované v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) odvodí ze statistických informací shromažďovaných v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).
ODDÍL 4
PENZIJNÍ FONDY
Článek 9
Statistické informace, které se mají vykazovat o penzijních fondech
1. Národní centrální banky do ECB vykazují tyto agregované statistické informace o penzijních fondech:
|
a) |
tabulky 1a, 1b a 1c v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2018/231(ECB/2018/2); |
|
b) |
tabulka 1 v části 3 v příloze I těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici; |
|
c) |
tabulka 3 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2). |
2. Statistické informace uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vykazují samostatně za všechny tyto položky:
|
a) |
zůstatky ke konci čtvrtletí; |
|
b) |
čtvrtletní úpravy z překlasifikace; |
|
c) |
čtvrtletní úpravy z přecenění z důvodu změny cen i směnných kurzů. |
3. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění uvedené v tomto článku se vykazují v souladu s přílohou II těchto obecných zásad. Jsou-li k dispozici informace podle jednotlivých cenných papírů, mohou národní centrální banky odvozovat přibližné odhady hodnoty úprav z přecenění cenných papírů z důvodu změn cen i směnných kurzů.
Na žádost ECB poskytnou národní centrální banky vysvětlení úprav z překlasifikace vykazovaných v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.
4. Pokud národní centrální banky udělí výjimky v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 13 nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2), provedou přepočet na 100 % pokrytí statistických informací, které mají být vykazovány podle odstavce 1.
Pokud národní centrální banky provádějí přepočet podle prvního pododstavce, mohou zvolit postup pro přepočet na 100 % pokrytí na základě údajů shromážděných v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2).
5. Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle odstavce 1 revidovat kdykoli, s výjimkou těchto případů:
|
a) |
během období pro čtvrtletní sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 10, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky) mohou národní centrální banky revidovat pouze statistické informace za aktuální a jemu předcházející čtvrtletí; |
|
b) |
během období pro roční sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 10, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky) mohou národní centrální banky revidovat pouze statistické informace za aktuální a jemu předcházející rok; |
Národní centrální banky mohou statistické informace za předcházející referenční období revidovat kdykoli, pokud to zásadně zlepšuje kvalitu těchto informací.
Národní centrální banky ECB poskytnou vysvětlení v obou těchto případech:
|
a) |
revize, které zásadně zlepšují kvalitu statistických informací vykazovaných do ECB; |
|
b) |
revize statistických informací vykazovaných do ECB mimo období pro sestavování statistiky ve smyslu prvního pododstavce. |
Článek 10
Lhůty
1. Národní centrální banky do ECB vykazují čtvrtletní statistické informace uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) a b) do konce pracovní doby 10. pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2).
2. Národní centrální banky do ECB vykazují roční statistické informace uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c) do konce pracovní doby 10. pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2).
Článek 11
Agregace, odhad a ocenění informací o aktivech a pasivech držených a emitovaných penzijními fondy
1. Národní centrální banky odvozují agregované čtvrtletní statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných penzijními fondy podle článku 9 takto:
|
a) |
v případě cenných papírů s kódy ISIN přiřazují národní centrální banky statistické informace vykázané podle jednotlivých cenných papírů k informacím z CSDB, která byla zřízena na základě obecných zásad ECB/2012/21 jako referenční databáze. Takto přiřazené informace podle jednotlivých cenných papírů se použijí k sestavení hodnoty aktiv a pasiv v eurech a k odvození potřebných členění pro každý jednotlivý cenný papír držený nebo vydaný penzijním fondem. Národní centrální banky provedou odhad požadovaných statistických informací, platí-li kterákoli z těchto skutečností:
|
|
b) |
Národní centrální banky agregují informace o cenných papírech odvozené podle písmene a) a přičtou je ke statistickým informacím vykázaným za cenné papíry bez kódů ISIN s cílem sestavit agregáty za všechny tyto kategorie:
|
2. Národní centrální banky vykazují do ECB čtvrtletní odhady pasiv penzijních fondů odvozené v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2).
3. Národní centrální banky vykazují statistické informace uvedené v článku 9 v souladu s pravidly pro oceňování a účetními pravidly v článku 6 a v přílohách nařízení (EU) č. 2018/2013 (ECB/2013/2).
ODDÍL 5
ÚČELOVÉ FINANČNÍ SPOLEČNOSTI PRO SEKURITIZACI
Článek 12
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci
1. Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci v souladu s tabulkami 1 a 2 v příloze I nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40).
2. Statistické informace vykazované podle odstavce 1 se vykazují za každou z těchto druhů účelových finančních společností pro sekuritizaci:
|
a) |
účelové finanční společnosti zapojené do tradiční sekuritizace; |
|
b) |
účelové finanční společnosti zapojené do syntetické sekuritizace; |
|
c) |
účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizace spojené s pojištěním; |
|
d) |
ostatní účelové finanční společnosti pro sekuritizaci. |
3. Statistické informace uvedené v odstavci 1 se vykazují samostatně za tyto kategorie:
|
a) |
zůstatky ke konci čtvrtletí; |
|
b) |
čtvrtletní transakce. |
Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o transakcích v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.
4. Statistické informace vykazované podle odstavce 1 v souladu s tabulkou 2 v příloze I nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) zahrnují při vynaložení nejvyššího úsilí statistické informace o odpisech/snížení hodnoty.
5. Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle odstavce 1 revidovat kdykoli, nikoli však během období pro čtvrtletní sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 14, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky), kdy mohou národní centrální banky revidovat pouze statistické informace za aktuální a jemu předcházející čtvrtletí;
Národní centrální banky mohou statistické informace za předcházející referenční období revidovat kdykoli, pokud to zásadně zlepšuje kvalitu těchto informací.
Národní centrální banky ECB poskytnou vysvětlení v obou těchto případech:
|
a) |
revize, které zásadně zlepšují kvalitu statistických informací vykazovaných do ECB; |
|
b) |
revize statistických informací vykazovaných do ECB mimo období pro sestavování statistiky ve smyslu prvního pododstavce. |
Článek 13
Přepočet na 100 % pokrytí a standardy kvality
1. Pokud národní centrální banky udělí účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci výjimky v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), provedou přepočet na 100 % pokrytí statistických informací, které mají být vykazovány podle článku 12.
2. Pokud národní centrální banka udělí účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci výjimky podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), zajistí, aby účelové finanční společnosti pro sekuritizaci představovaly alespoň 95 % celkové hodnoty aktiv referenčního souboru zpravodajských jednotek. Po konzultaci s ECB národní centrální banka určí, který ze zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) je vhodný pro odvození statistických informací, které mají být vykazovány v souladu se statistickými pojmy a definicemi vymezenými v příloze II nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40).
3. Pokud národní centrální banky udělí účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci výjimky podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), uplatňují se na statistické informace vykazované v souladu s článkem 12 těchto obecných zásad tyto standardy kvality:
|
a) |
na následující statistické informace o aktivech se uplatňují standardy kvality srovnatelné se standardy kvality pro statistické informace, které přímo vykazují účelové finanční společnosti pro sekuritizaci v souladu s přílohou I nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40):
|
|
b) |
na následující statistické informace o pasivech se uplatňují standardy kvality srovnatelné se standardy kvality pro statistické informace, které přímo vykazují účelové finanční společnosti pro sekuritizaci v souladu s přílohou I nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40):
|
|
c) |
následující statistické informace o aktivech lze vykazovat na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici:
|
|
d) |
následující statistické informace o pasivech lze vykazovat na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici:
|
|
e) |
statistické informace o odpisech/snížení hodnoty lze vykazovat na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici. |
4. Pokud národní centrální banky udělují výjimky podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) a tyto informace odvozují z veřejných zdrojů nebo zdrojů dohledu, ověřují, že statistické informace vykazované podle článku 12 těchto obecných zásad odpovídají informací z ročních účetních závěrek, jakmile jsou tyto účetní závěrky k dispozici.
Pokud ověření uvedená v první pododstavci ukážou, že statistické informace, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), nelze odvodit v souladu s minimálními statistickými standardy vymezenými v příloze III uvedeného nařízení, přijmou národní centrální banky opatření ke zlepšení kvality uvedených statistických informací. V nezbytných případech shromažďují národní centrální banky uvedené statistické informace přímo od zpravodajských jednotek v souladu s nařízením (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) a případně zruší výjimku udělenou podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40).
Článek 14
Lhůty
Národní centrální banky do ECB vykazují čtvrtletní statistické informace uvedené v článku 12 do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení čtvrtletí, ke kterému se statistické informace vztahují.
ODDÍL 6
OSTATNÍ FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ KROMĚ POJIŠŤOVACÍCH SPOLEČNOSTÍ A PENZIJNÍCH FONDŮ
Článek 15
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných ostatními finančními zprostředkovateli
1. Jsou-li údaje k dispozici, vykazují národní centrální banky do ECB agregované statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných ostatními finančními zprostředkovateli v souladu s tabulkou 1 v části 4 v příloze I těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů za každý z těchto druhů ostatních finančních zprostředkovatelů:
|
a) |
obchodníci s cennými papíry a deriváty; |
|
b) |
finanční instituce poskytující úvěry; |
|
c) |
specializované finanční instituce. |
Národní centrální banky vykazují statistické informace pro účely písmen a) a b) prvního pododstavce, jsou-li k dispozici skutečné informace. Nejsou-li k dispozici skutečné informace pro požadovaná členění nebo v dohodnuté periodicitě, lhůtách nebo časovém rozsahu, vykazují se odhady.
2. Statistické informace vykazované podle odstavce 1 zahrnují ostatní finanční zprostředkovatele, kteří jsou rezidenty členských států eurozóny, včetně:
|
a) |
institucí, které se nacházejí na území uvedeného členského státu eurozóny, včetně dceřiných společností, jejichž mateřské společnosti se nacházejí mimo toto území, a; |
|
b) |
rezidentských poboček institucí, které mají své ústředí mimo území uvedeného členského státu eurozóny. |
3. Statistické informace o úpravách z překlasifikace lze vykazovat v případě významných přerušení v zůstatcích, nebo když dochází k překlasifikaci. Statistické informace o úpravách z překlasifikace se vykazují v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.
4. Národní centrální banky vykazují statistické informace uvedené v odstavci 1 pokud možno v souladu se směrnicí Rady 86/635/EEC (13) a se všemi platnými mezinárodními standardy. Aniž jsou dotčeny účetní postupy běžné v členských státech, vykazují se veškerá aktiva a pasiva v hrubé výši.
Národní centrální banky vykazují statistické informace uvedené v odstavci 1 v souladu s pravidly oceňování vymezenými v oddílu 2 v části 4 v příloze I těchto obecných zásad.
5. Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle tohoto článku revidovat kdykoli, nikoli však během období pro čtvrtletní sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v článku 16, do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky), kdy mohou národní centrální banky revidovat pouze poslední a předposlední čtvrtletní statistické informace;
Národní centrální banky mohou statistické informace za předcházející referenční období revidovat kdykoli, pokud to zásadně zlepšuje kvalitu těchto informací.
Pro účely druhého pododstavce poskytnou národní centrální banky vysvětlení.
Článek 16
Lhůty
Národní centrální banky do ECB vykazují čtvrtletní statistické informace uvedené v článku 15 čtvrtletně do konce pracovní doby v poslední kalendářní den třetího měsíce následujícího po konci čtvrtletí, kterého se informace týkají, nebo v předcházející pracovní den, není-li poslední kalendářní den v měsíci pracovním dnem.
ODDÍL 7
ÚSTŘEDNÍ PROTISTRANY
Článek 17
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných ústředními protistranami
1. Národní centrální banky do ECB vykazují čtvrtletní agregované statistické informace o aktivech a pasivech držených a emitovaných ústředními protistranami v souladu s tabulkou 1 v části 5 v příloze I těchto obecných zásad takto:
|
a) |
národní centrální banky vykazují všechna pole v tabulce 1 v části 5 v příloze I, pokud zůstatek kteréhokoli pole označeného „R“ převyšuje částku 10 miliard EUR; |
|
b) |
národní centrální banky vykazují všechna pole označená „NR“ v tabulce 1 v části 5 v příloze I, pokud zůstatek kteréhokoli pole označeného „NR“ převyšuje částku 10 miliard EUR; |
|
c) |
nejsou-li písmena a) nebo b) splněna, vykazují národní centrální banky agregované statistické informace o rozvahách ústředních protistran dobrovolně. |
Pokud se národní centrální banky rozhodnou nevykazovat agregované statistické informace, pro účely písmene c) alespoň jednou za rok sledují, zda jsou splněny prahové hodnoty.
2. Statistické informace, které mají být vykazovány podle odstavce 1, zahrnují zůstatky a úpravy z překlasifikace. Statistické informace o úpravách z překlasifikace uvedené v tomto článku se vykazují v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.
3. Národní centrální banky vykazují čtvrtletní statistické informace uvedené v odstavci 1 do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení čtvrtletí, ke kterému se statistické informace vztahují.
4. Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle odstavce 1 revidovat kdykoli, nikoli však během období pro čtvrtletní sestavování statistiky (období, které počíná termínem uvedeným v odstavci 3 do dne, kdy ECB ukončuje přijímání údajů pro příslušné období sestavování statistiky), kdy mohou národní centrální banky revidovat pouze statistické informace za aktuální a jemu předcházející čtvrtletí.
Národní centrální banky mohou statistické informace za předcházející referenční období revidovat kdykoli, pokud to zásadně zlepšuje kvalitu těchto informací.
Pro účely druhého pododstavce poskytnou národní centrální banky vysvětlení.
ODDÍL 8
VYKAZOVÁNÍ ZPĚTNÝCH ÚDAJŮ A ZPRAVODAJSKÉ STANDARDY
Článek 18
Požadavky na vykazování zpětných údajů v případě přijetí eura
1. Pokud členský stát, jehož měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), přijme euro po vstupu těchto obecných zásad v platnost, vykazuje národní centrální banka uvedeného členského státu do ECB tyto statistické informace za všechna referenční období od přistoupení uvedeného členského státu k Unii, v každém případě však nejméně za tři roky před přijetím eura tímto členským státem:
|
a) |
statistické informace o investičních fondech, které mají být vykazovány podle článku 3; |
|
b) |
statistické informace o pojišťovacích společnostech, které mají být vykazovány podle článku 6; |
|
c) |
statistické informace o penzijních fondech, které mají být vykazovány podle článku 9; |
|
d) |
statistické informace o účelových finančních společnostech, které mají být vykazovány podle článku 12. |
2. Národní centrální banky sestavují statistické informace uvedené v odstavci 1 tak, jako by byl daný členský stát součástí eurozóny po všechna referenční období.
Článek 19
Ověřování a vysvětlení
1. Aniž by bylo dotčeno nařízení (ES) č. 2533/98, nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) a nařízení (EU) č. 2018/231 (ECB/2018/2), národní centrální banky sledují a ověřují kvalitu a spolehlivost statistických informací vykazovaných do ECB podle těchto obecných zásad.
2. Pokud národní centrální banky provádějí odhady statistických informací, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, poskytnou ECB, pokud o to požádá, vysvětlení.
Článek 20
Časový plán vykazování
Do konce září každého roku sdělí ECB národním centrálním bankám přesné termíny přenosu údajů v podobě časového plánu vykazování. Národní centrální banky tento časový plán vykazování zohlední při vykazování statistických informací podle těchto obecných zásad.
Článek 21
Standardy přenosu
Národní centrální banky předávají statistické informace, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, elektronickou cestou za použití prostředků, které stanoví ECB. Formát statistických zpráv vytvořený pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je formátem, který schválil ESCB.
Pokud se první pododstavec nepoužije, mohou národní centrální banky s předchozím souhlasem ECB použít jiný způsob přenosu statistických informací.
ODDÍL 9
ZJEDNODUŠENÝ POSTUP PROVÁDĚNÍ ZMĚN A PRVNÍ VYKAZOVÁNÍ
Článek 22
Zjednodušený postup provádění změn
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku provede Výkonná rada ECB jakékoli nezbytné technické změny příloh, pokud tyto změny nemění základní koncepční rámec ani neovlivňují zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Výkonná rada o takové změně bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.
Článek 23
První vykazování
1. První vykazování měsíčních statistických informací, které se mají vykazovat podle těchto obecných zásad, započne statistickými informacemi za měsíc prosinec 2021.
2. První vykazování čtvrtletních statistických informací, které se mají vykazovat podle těchto obecných zásad, započne statistickými informacemi za čtvrté čtvrtletí 2021.
3. První vykazování ročních statistických informací, které se mají vykazovat podle těchto obecných zásad, započne statistickými informacemi za rok 2021.
ODDÍL 10
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Nabytí účinku
1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.
2. Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, a ECB zajistí soulad s těmito obecnými zásadami od 1. února 2022.
Článek 25
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 26. března 2021.
Za Radu guvernérů ECB
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2013/24 ze dne 25. července 2013 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (Úř. věst. L 2, 7.1.2014, s. 34).
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).
(3) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).
(4) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 36)
(5) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2) (Úř. věst. L 45, 17.2.2018, s. 3).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
(7) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/830 ze dne 26. března 2021 o statistice rozvahových položek a statistice úrokových sazeb měnových finančních institucí (ECB/2021/11) (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
(9) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/835 ze dne 26. března 2021, kterými se zrušují obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2021/16) (viz strana 335 v tomto čísle Úředního věstníku).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
(11) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16.).
(12) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2012/21 ze dne 26. září 2012 o rámci řízení kvality dat v centralizované databázi cenných papírů (Úř. věst. L 307, 7.11.2012, s. 89).
(13) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).
PŘÍLOHA I
ČÁST 1
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných investičními fondy
Pro účely těchto tabulek jsou investiční fondy, které primárně investují do akcií/podílových listů emitovaných investičními fondy (fondy fondů) členěny podle kategorií investičních fondů, do kterých primárně investují, což se mimo jiné určí z veřejného prospektu, statutu fondu, zakládacích dokumentů, stanov nebo vnitřních řádů, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv nebo marketingových dokumentů.
Tabulka 1
Statistické informace, které mají být vykazovány čtvrtletně: zůstatky, úpravy z překlasifikace a úpravy z přecenění
Tabulka 2
Statistické informace, které mají být vykazovány měsíčně: zůstatky, úpravy z překlasifikace a úpravy z přecenění
ČÁST 2
Statistické informace, které se mají vykazovat o pojišťovacích společnostech
Tabulka 1
Statistické informace, které mají být vykazovány čtvrtletně: zůstatky, úpravy z překlasifikace a úpravy z přecenění
Tabulka 2
Statistické informace, které mají být vykazovány ročně
ČÁST 3
Statistické informace, které se mají vykazovat o penzijních fondech
Tabulka 1
Statistické informace, které mají být vykazovány čtvrtletně: zůstatky, úpravy z překlasifikace a úpravy z přecenění
ČÁST 4
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných ostatními finančními zprostředkovateli
Oddíl 1: Vykazovací tabulka
Nejsou-li skutečné informace dostupné nebo je nelze zpracovat, poskytnou národní centrální banky pro účely tabulky 1 národní odhady. V případě, že základní ekonomický jev existuje, ale není statisticky sledován, a nelze proto poskytnout národní odhady, mohou národní centrální banky rozhodnout, že časovou řadu buď nebudou vykazovat, nebo že ji budou vykazovat jako chybějící. Nevykázané časové řady se považují za „statistické informace, které existují, avšak národní centrální banka je neshromažďuje“. Pro účely sestavování agregátů eurozóny může ECB vytvářet předpoklady a provádět odhady.
Tabulka 1
Statistické informace, které mají být vykazovány čtvrtletně: zůstatky a úpravy z překlasifikace
Oddíl 2: Kategorie nástrojů a pravidla oceňování
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (1) (ESA 2010) musí být aktiva a pasiva oceňována běžnými tržními cenami k datu, ke kterému se vztahuje rozvaha. Vklady a úvěry musí být vykazovány v nominální hodnotě bez naběhlých úroků.
Aktiva
Aktiva/pasiva celkem: aktiva celkem se musí rovnat součtu všech položek samostatně uvedených v rozvaze na straně aktiv a měla by se též rovnat částce pasiv celkem.
|
1. |
Vklady: tato položka (2) se skládá ze dvou hlavních dílčích kategorií - převoditelné vklady a ostatní vklady. Do této položky musí být zahrnuta i držba oběživa.
Pravidla oceňování: v souladu s obecnou zásadou akruálního účetnictví se úroky z vkladů vykazují v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají, tj. na akruální bázi, a nikoli v okamžiku skutečného inkasa nebo splacení, tj. na bázi příjmů a výdajů. Naběhlé úroky z vkladů musí být klasifikovány v hrubé výši v kategorii „zbývající aktiva“. V případě finančních podniků poskytujících úvěry je tato položka zařazena do položky „zbývající aktiva“. |
|
2. |
Úvěry: tato položka zahrnuje:
Pro dílčí kategorii obchodníci s cennými papíry a deriváty musí být úvěry zařazeny pod položku „zbývající aktiva“. Pravidla oceňování: úvěry poskytnuté ostatními finančními zprostředkovateli musí být evidovány v hrubé výši se všemi souvisejícími rezervami, jak obecnými, tak i specifickými (tj. ve formě opravných položek), dokud úvěry nejsou zpravodajskou institucí odepsány; v tomto okamžiku musí být úvěry z rozvahy odstraněny. V souladu s obecnou zásadou akruálního účetnictví se úroky z úvěrů vykazují v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají, tj. na akruální bázi, a nikoli v okamžiku skutečného inkasa nebo splacení, tj. na bázi příjmů a výdajů. Naběhlé úroky z úvěrů musí být klasifikovány v hrubé výši v kategorii „zbývající aktiva“. |
|
3. |
Dluhové cenné papíry tato položka zahrnuje držbu dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Zahrnuje obchodované úvěry, které se staly převoditelnými na organizovaném trhu, a to za předpokladu, že existují důkazy o obchodování na sekundárním trhu, včetně existence tvůrců trhu a častých kotací finančních aktiv, představovaných například rozpětím nákup/prodej.
Pravidla oceňování: v souladu s ESA 2010 musí být dluhové cenné papíry vykazovány v tržní hodnotě. |
|
4. |
Akcie a ostatní účasti: akcie a ostatní účasti představují vlastnická práva v korporacích nebo kvazikorporacích. Tato finanční aktiva obecně dávají držitelům právo na podíl ze zisků korporací nebo kvazikorporací a v případě likvidace na podíl z jejich čistých aktiv. Akcie a ostatní účasti nezahrnují akcie/podílové listy investičních fondů.
Tato položka zahrnuje následující:
Pravidla oceňování: v souladu s ESA 2010 musí být ostatní účasti vykazovány v tržní hodnotě. |
|
5. |
Akcie/podílové listy investičních fondů: tato položka zahrnuje držbu akcií/podílových listů emitovaných fondy peněžního a trhu a investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu.
Pro dílčí kategorii finančních podniků poskytujících úvěry musí být akcie/podílové listy investičních fondů zařazeny pod „zbývající aktiva“. Pravidla oceňování: v souladu s ESA 2010 musí být akcie/podílové listy investičních fondů vykazovány v tržní hodnotě. |
|
6. |
Finanční deriváty, které zahrnují:
V případě finančních podniků poskytujících úvěry by tato položka měla být zařazena do položky „zbývající aktiva“. Finanční deriváty se v rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně aktiv a smlouvy se zápornými tržními hodnotami se zaznamenávají na straně pasiv. Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv nesmí být vykazovány jako rozvahové položky. Finanční deriváty lze vykazovat v čisté výši podle jiných oceňovacích metod. V případě, že jsou k dispozici pouze čisté pozice nebo jsou pozice zachyceny jinak než v tržní hodnotě, měly by být namísto toho vykazovány tyto pozice. Tato položka nezahrnuje finanční deriváty, které se v rozvaze neevidují podle vnitrostátních pravidel. |
|
7. |
Zbývající aktiva: toto je zbytková položka rozvahy na straně aktiv, která je vymezena jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Tato položka zahrnuje aktiva, jako jsou např. pohledávky z titulu naběhlého úroku z úvěrů/vkladů a časově rozlišené nájemné z budov, pohledávky z dividend, částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností ostatních finančních zprostředkovatelů, brutto částky přechodných pohledávek, brutto částky tranzitních pohledávek, ostatní aktiva neurčená samostatně, např. nefinanční aktiva (včetně fixních aktiv), úvěry a vklady v závislosti na dílčí kategorii ostatních finančních zprostředkovatelů. |
Pasiva
Aktiva/pasiva celkem: pasiva celkem se musí rovnat součtu všech položek samostatně uvedených v rozvaze na straně pasiv a musí se rovnat i částce aktiv celkem (viz také položka aktiv „aktiva/pasiva celkem“).
|
1. |
Přijaté úvěry a vklady: tato položka zahrnuje:
|
|
2. |
Emitované dluhové cenné papíry: cenné papíry emitované ostatními finančními zprostředkovateli, které nejsou akciemi a ostatními účastmi a které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. |
|
3. |
Kapitál a rezervy: tato položka obsahuje částky vznikající z emisí základního kapitálu ostatními finančními zprostředkovateli akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k ostatním finančním zprostředkovatelům a obecně i právo podílet se na jejich zisku a na jejich likvidačním zůstatku. Patří sem i prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté ostatními finančními zprostředkovateli do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Do této kategorie patří:
|
|
4. |
Finanční deriváty: viz položka aktiv „finanční deriváty“. |
|
5. |
Zbývající pasiva: toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“. Tato položka zahrnuje pasiva jako například přechodné závazky v hrubé výši, tranzitní závazky v hrubé výši, naběhlý úrok z vkladů, závazky z dividend, závazky nesouvisející s hlavní obchodní činností ostatních finančních zprostředkovatelů, rezervy představující závazky vůči třetím osobám, marže v rámci derivátových smluv představující hotovostní zajištění proti úvěrovému riziku, které však zůstává ve vlastnictví vkladatele a které se vkladateli vyplácí po splnění smlouvy, čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění, čisté závazky v souvislosti s budoucím vypořádáním transakcí s cennými papíry; ostatní pasiva samostatně neoznačená, např. dluhové cenné papíry, finanční deriváty v závislosti na dílčí kategorii ostatních finančních zprostředkovatelů. |
Oddíl 3: Národní vysvětlivky
|
1. |
Zdroje údajů/systém shromažďování údajů - musí zahrnovat toto:
|
|
2. |
Metody sestavování: musí být popsána metoda použitá pro sestavení údajů, např. podrobný popis provedených odhadů/předpokladů a jak jsou agregovány řady v případě, kdy dvě řady mají různou periodicitu. |
|
3. |
Právní rámec: musí být poskytnuty zevrubné informace o vnitrostátním právním rámci platném pro příslušné instituce. Zvlášť musí být vyznačeny vazby na právní předpisy Unie. Je-li do stejné kategorie zařazeno několik druhů institucí, musí být poskytnuty informace za všechny druhy institucí. |
|
4. |
Odchylky od zpravodajských pokynů ECB: Národní centrální banky musí poskytnout informace o odchylkách od zpravodajských pokynů.
Odchylky od zpravodajských pokynů mohou vznikat u:
|
|
5. |
Soubor zpravodajských jednotek: Národní centrální banky mohou ve zvláštní dílčí kategorii ostatních finančních zprostředkovatelů klasifikovat všechny instituce, které splňují definici ostatních finančních zprostředkovatelů. Musí popsat všechny instituce, které jsou zahrnuty do každé dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů nebo které jsou z každé takové kategorie vyloučeny. Je-li to možné, musí národní centrální banky poskytovat odhady pokrytí údajů z hlediska celkových aktiv souboru zpravodajských jednotek. |
|
6. |
Přerušení historických řad: musí být popsány přerušení a podstatné změny, ke kterým dojde v průběhu času ve shromažďování, zpravodajském pokrytí, schématech vykazování a sestavování historických řad. V případě přerušení je třeba uvést rozsah, ve kterém lze staré a nové údaje považovat za srovnatelné. |
|
7. |
Ostatní poznámky: jakékoli jiné relevantní poznámky nebo údaje. |
ČÁST 5
Statistické informace, které mají být vykazovány o aktivech a pasivech držených a emitovaných ústředními protistranami
Tabulka 1
Statistické informace, které mají být vykazovány čtvrtletně: zůstatky a úpravy z překlasifikace
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
(2) V souladu s ESA 2010 v případech, kdy je iniciativa na straně věřitele, musí být transakce klasifikována jako vklad a v případech, kdy je iniciativa na straně dlužníka, musí být finanční transakce klasifikována jako úvěr.
PŘÍLOHA II
VYKAZOVÁNÍ ÚPRAV A ODVOZOVÁNÍ TRANSAKCÍ V KONTEXTU STATISTIKY INVESTIČNÍCH FONDŮ, POJIŠŤOVACÍCH SPOLEČNOSTÍ, PENZIJNÍCH FONDŮ A ÚČELOVÝCH FINANČNÍCH SPOLEČNOSTÍ PRO SEKURITIZACI
ČÁST 1
Obecný popis postupu pro odvození transakcí
|
1. |
Finanční transakce představují čisté pořízení finančních aktiv nebo čistý vznik závazků u každého druhu finančních nástrojů, tj. součet všech finančních transakcí, které proběhnou během příslušného referenčního období. Rámec pro odvozování transakcí pro statistiku aktiv a pasiv investičních fondů, pojišťovacích společností, penzijních fondů a účelových finančních společností pro sekuritizaci vychází z Evropského systému národních a regionálních účtů, který je zveřejněn jako příloha A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (1) (dále jen „ESA 2010“). Odchylky od tohoto mezinárodního standardu, pokud jde o obsah údajů a denominace statistických veličin, jsou v případě potřeby uvedeny v této příloze. Tato příloha se vykládá v souladu s ESA 2010, pokud nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50), nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2) nebo tyto obecné zásady nestanoví jinak. |
|
2. |
V kontextu statistiky investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů ECB vypočítává transakce tak, že pro každou položku na straně aktiv a pasiv vezme rozdíl mezi zůstatky ke konci vykazovaných období a odstraní vlivy, které nejsou výsledkem transakcí („úpravy“). Tyto úpravy jsou seskupeny do dvou hlavních kategorií „úpravy z překlasifikace“ a „úpravy z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů (2)“. Národní centrální banky vykazují tyto dvě kategorie do ECB tak, aby bylo možné tyto netransakční účinky z výpočtu transakcí odstranit. |
|
3. |
V kontextu statistiky účelových finančních společností pro sekuritizaci národní centrální banky do ECB přímo vykazují transakce, a nikoli úpravy. Výpočet transakcí (prováděný buď přímo zpravodajskými jednotkami, nebo národními centrálními bankami) musí být v souladu s obecným postupem pro úpravy z překlasifikace a úpravy z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů, který je vymezen v této příloze. |
|
4. |
Transakce se obvykle počítají v čisté výši, tzn., že se nemusí identifikovat hrubé finanční transakce či obrat. Výjimkou je statistika investičních fondů, kde nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) vyžaduje, aby nové emise a splácení či zpětné odkupy akcií/podílových listů investičních fondů byly během referenčního období vykazovány odděleně. |
|
5. |
Finanční transakce jsou obvykle oceňovány v transakční hodnotě - hodnotě, za níž byla pořízena/zcizena aktiva nebo za níž se vytvářejí, likvidují nebo směňují pasiva - která nemusí nutně být stejná jako cena kótovaná na trhu nebo reálná hodnota aktiva v okamžiku transakce. Hodnota transakce nezahrnuje platby za služby, poplatky, provize nebo podobné platby za poskytnuté služby. |
|
6. |
Tato příloha stanoví metodiku pro odvozování transakcí. Část 2 je zaměřena na požadavky na vykazování úprav národními centrálními bankami. Část 3 řeší zvláštní úpravy prováděné při sestavování statistiky investičních fondů, pojišťovacích společností, penzijních fondů a účelových finančních společností pro sekuritizaci. |
ČÁST 2
Vykazování úprav
|
7. |
V kontextu statistiky investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů musí národní centrální banky do ECB vykazovat „úpravy z překlasifikace“ a „úpravy z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů“. |
|
8. |
Oddíl 1 popisuje vykazování úprav z překlasifikace a udává příklady případů úprav z překlasifikace. Oddíl 2 popisuje vykazování úprav z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů. |
|
9. |
Při úpravách se uplatňuje stejná soustava podvojného účetnictví jako v případě zůstatků. Ve všech případech mají úpravy protipoložku, která závisí na dané operaci nebo vnitrostátních účetních pravidlech. |
Oddíl 1: Úpravy z překlasifikace
Oddíl 1.1. Celkový popis
|
1. |
„Úpravy z překlasifikace“ zahrnují všechny změny rozvahy referenčního sektoru, které vznikají v důsledku změn složení a struktury souboru zpravodajských jednotek, změn klasifikace finančních nástrojů a protistran, změn statistických definic a (částečné) opravy chyb při vykazování, což vše vede k přerušení řad, a má tak negativní dopad na srovnatelnost dvou po sobě jdoucích zůstatků ke konci období. Za zvláštní případ překlasifikace lze považovat rozšíření eurozóny. |
|
2. |
Národní centrální banky vykazují statistické informace o úpravách z překlasifikace, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách, s použitím statistických informací, které přímo vykazuje soubor zpravodajských jednotek, informací dohledu, kontrol věrohodnosti, ad hoc šetření (např. v souvislosti s odlehlými pozorováními), národních statistických požadavků, informací o tom, kdo vstoupil do souboru zpravodajských jednotek a kdo tento soubor opustil, a s použitím jakýchkoli jiných zdrojů, které mají k dispozici. Národní centrální banky identifikují změny zůstatků z důvodu překlasifikace a vykazují čistou částku. Čistý nárůst zůstatků z důvodu překlasifikace se zapíše s kladným znaménkem, čistý pokles zůstatků se zapíše se záporným znaménkem. |
|
3. |
Národní centrální banky mohou provést odhady úprav z překlasifikace, zejména pokud statistické informace nejsou snadno dostupné nebo mají nízkou kvalitu. Neočekává se, že ECB bude provádět následné úpravy, ledaže národní centrální banky v konečných statistických informacích identifikují výrazné změny z důvodu překlasifikace, které národní centrální banka nemůže včas opravit. V takovém případě může ECB následné úpravy provádět po dohodě s příslušnou národní centrální bankou. |
|
4. |
Národní centrální banky musí alespoň zasílat všechny úpravy z překlasifikace vyšší než 50 milionů EUR. Tato prahová hodnota národním centrálním bankám pomáhá při rozhodnutí, zda sestavovat úpravy. Shromažďují-li se však relativně podrobné informace bez ohledu na prahovou hodnotu, může být pokus o použití takové prahové hodnoty pro národní centrální banky kontraproduktivní. Touto flexibilitou není dotčen požadavek na konzistenci vykazovaných statistických informací za referenční období a mezi různými zpravodajskými periodicitami (tj. v případě investičních fondů mezi měsíčními a čtvrtletními statistickými informacemi). |
|
5. |
V mezích stanovených v čl. 3 odst. 11, čl. 6 odst. 6, čl. 9 odst. 5, čl. 12 odst. 5, čl. 15 odst. 5 a čl. 17 odst. 4 musí národní centrální banky opravovat chyby při vykazování údajů o zůstatcích, jakmile jsou chyby zjištěny. Opravy v ideálním případě zcela odstraňují chybu z údajů, zejména pokud chyba ovlivňuje jedno období nebo omezené časové období. Za těchto okolností nedochází k přerušení řad. Pokud však chyba ovlivňuje historické údaje a pokud nebyla provedena oprava minulých údajů či pokud byla tato oprava provedena pouze pro omezené časové období, je řada přerušena mezi prvním obdobím s opraveným číslem a posledním obdobím s nesprávným číslem. V tomto případě národní centrální banky musí identifikovat rozsah přerušení a úpravu zaznamenají do „úprav z překlasifikace“. To platí i při provádění změn statistických definic, jež mají dopad na vykazované údaje, jakož i při přerušení, která mohou být způsobena zavedením, změnou či ukončením používání metod přepočtu na 100 % pokrytí. |
Oddíl 1.2. Případy úprav z překlasifikace
Změny ve složení souboru zpravodajských jednotek
|
6. |
Změny ve složení souboru zpravodajských jednotek mohou způsobit převod podnikání přes hranice hospodářského sektoru. Tyto převody nepředstavují transakce, a přistupuje se k nim proto jako k úpravě v rámci „překlasifikací a ostatních úprav“. |
|
7. |
Instituce, která vstoupí do zpravodajského sektoru, může své podnikání převést do souboru zpravodajských jednotek, zatímco instituce, která zpravodajský sektor opouští, může své podnikání převést ven z tohoto sektoru. Pokud však instituce, která do zpravodajského sektoru vstupuje, zahájí své podnikání po tomto vstupu ex novo, představuje to finanční transakci, která se ze statistických informací neodstraňuje. Podobně platí, že pokud instituce, která zpravodajský sektor opouští, omezí své podnikání před odchodem z tohoto sektoru, je tato skutečnost zachycena jako transakce ve statistických informacích. |
|
8. |
Čistý vliv vstupujících a vystupujících subjektů na agregovaná aktiva a pasiva zpravodajského sektoru se vypočte pomocí agregace prvních aktiv a pasiv, jež vykázaly nově vstupující subjekty, a posledních aktiv a pasiv, jež vykázaly vystupující subjekty, a u každé položky se vychází z rozdílu mezi těmito dvěma údaji. Toto čisté číslo se zaznamenává do úprav z překlasifikace. Za určitých okolností může dojít k vlivu na vykazování protistran, který musí být rovněž začleněn do úprav, a to jako změna sektoru. |
Změny ve struktuře zpravodajského sektoru
|
9. |
Změny ve struktuře zpravodajského sektoru vznikají v kontextu reorganizací v rámci skupiny nebo fúzí, akvizic a rozdělení. Tyto operace restrukturalizace firem typicky vedou ke změnám ocenění finančních aktiv a pasiv; úpravy z přecenění se zaznamenávají s cílem odrazit tyto změny, a tedy umožnit správné odvození transakcí. Operace kromě toho způsobují převod finančních aktiv a pasiv z rozvahy jedné institucionální jednotky k jiné (změna vlastnictví). Hranice pro zacházení s převody aktiv jako s transakcemi je vymezena existencí dvou samostatných institucionálních jednotek, které jednají na základě vzájemné shody. Pokud však dojde k převodům v důsledku vzniku nebo zániku institucionální jednotky, musí být považovány za úpravy z překlasifikace. Zejména pokud fúze nebo akvizice vede k zániku jedné nebo více institucionálních jednotek, všechny vzájemné pozice, které existovaly mezi fúzujícími institucemi a které jsou kompenzovány v okamžiku zániku jednotek, zmizí ze systému a odpovídajícím způsobem musí být vykázány úpravy z překlasifikací. S rozdělením společností se nakládá symetricky. |
Další případy úprav z překlasifikace
|
10. |
Změny v klasifikaci sektoru nebo rezidentské příslušnosti klientů způsobují překlasifikaci aktiv/pasiv vůči těmto protistranám. K těmto změnám v klasifikaci dochází z mnoha důvodů, např. protože jednotka vládních institucí po privatizaci změní hospodářský sektor nebo protože fúze/rozdělení změní hlavní činnost společností. Obdobně se může změnit nástrojová klasifikace aktiv a pasiv, např. když se úvěry stanou obchodovatelnými a na základě této skutečnosti se pro statistické účely považují za dluhové cenné papíry. Jelikož tyto překlasifikace vedou ke změnám vykazovaných zůstatků, ale nepředstavují transakci, musí se zavést úprava za účelem odstranění jejich dopadu ze statistiky. |
Zvláštní případ statistiky investičních fondů - změny investiční politiky
|
11. |
Změny ve zpravodajském sektoru investičních fondů z důvodu změn investiční politiky (např. akciový fond se změní na smíšený fond) se zaznamenávají jako finanční transakce, a nikoli jako překlasifikace. To vyplývá ze skutečnosti, že jakoukoli změnu investiční politiky musí předem odsouhlasit investoři, a považuje se tedy za aktivní investiční rozhodnutí. Od tohoto automatického postupu se může národní centrální banka odchýlit a vykazovat úpravu z překlasifikace, pouze pokud má před tím k dispozici informace, že ke změně politiky nedošlo v důsledku vědomého rozhodnutí investorů. |
|
12. |
Tento postup platí rovněž pro zpravodajské jednotky, které v důsledku změn investiční politiky opouštějí sektor zpravodajských jednotek fondů peněžního trhu a vstupují do sektoru zpravodajských jednotek investičních fondů. |
Oddíl 2: Úpravy z přecenění z důvodu změny cen a směnných kurzů
Oddíl 2.1. Obecný popis
|
13. |
„Úpravy z přecenění z důvodu změny cen a směnných kurzů“ vykazované v kontextu statistiky investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů zahrnují i) úpravy z důvodu odpisů/snížení hodnoty úvěrů; ii) úpravy z přecenění z důvodu změn cen a iii) úpravy z přecenění z důvodu změn směnných kurzů. |
|
14. |
Úprava z důvodu odpisů/snížení hodnoty se týká vlivu změn hodnoty úvěrů vykazovaných v rozvaze, které jsou způsobeny uplatněním odpisů/snížení hodnoty úvěrů. |
|
15. |
Úprava v důsledku změny ocenění aktiv a pasiv se týká výkyvů při oceňování aktiv a pasiv způsobených změnou cen, za něž je o aktivech a pasivech účtováno nebo za něž jsou aktiva a pasiva obchodována. Úprava zahrnuje změny, ke kterým časem dojde v hodnotě zůstatků ke konci období z důvodu změny referenční hodnoty, za níž je o aktivech a pasivech účtováno, tj. zisky/ztráty z držby. Může rovněž obsahovat změny v ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty, s ohledem na různé vnitrostátní postupy. |
|
16. |
Z důvodu pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se mění hodnota aktiv a pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v euru. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou finančními transakcemi, musí se identifikovat účinky ocenění, aby se mohly odstranit z transakcí. Úpravy z přecenění v důsledku změn směnných kurzů mohou rovněž obsahovat změny v ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty, s ohledem na různé vnitrostátní postupy. |
|
17. |
Pro účely předkládání statistických informací ECB musí národní centrální banky zajistit, aby pozice na straně aktiv a pasiv v cizích měnách byly převedeny na euro pomocí tržního směnného kurzu platného v den, k němuž se údaje vztahují. Musí se používat referenční směnné kurzy ECB (3). |
Oddíl 2.2. Vykazování úprav z přecenění národními centrálními bankami
|
18. |
Nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) a nařízení (EU) 2018/231 (ECB/2018/2) dává flexibilitu, pokud jde o druh statistických informací, které jsou třeba k výpočtu úprav z přecenění aktiv a pasiv, a pokud jde o formu, v níž se tyto údaje shromažďují a sestavují. O metodě rozhodují národní centrální banky. |
|
19. |
S cílem splnit požadavky investičních fondů, pojišťovacích společností a penzijních fondů v souvislosti s „úpravami z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů“, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 2 těchto obecných zásad, může být třeba, aby národní centrální banky tyto úpravy odvodily ze statistických informací, které soubor zpravodajských jednotek vykazuje podle jednotlivých cenných papírů nebo podle jednotlivých položek, nebo ze statistických informací, které jsou přímo vykazovány o transakcích. Může být rovněž třeba, aby národní centrální banky provedly odhad těchto úprav, pokud jde o některá členění, která soubor zpravodajských jednotek nevykázal, jelikož se nepovažují za „minimální požadavky“, tj. v tabulce 3 v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) a v tabulkách 3a a 3b v části 3 v příloze I nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50). |
Statistické informace vykazované podle jednotlivých cenných papírů/podle jednotlivých položek
|
20. |
Pro odvození úprav z přecenění, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 6, čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 3, pro cenné papíry shromažďované podle jednotlivých cenných papírů existují tyto dvě možnosti.
Možnost 1: zpravodajské jednotky do národních centrálních bank vykazují statistické informace podle jednotlivých cenných papírů, které umožňují, aby národní centrální banky odvodily úpravy z přecenění z důvodu změny cen a směnných kurzů:
Díky těmto informacím mohou národní centrální banky získávat přesné informace o „úpravách z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů“, jež se mají předávat ECB. Pokyny, jak odvozovat přibližné hodnoty v souladu s čl. 3 odst. 7, čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 3 těchto obecných zásad, jsou k dispozici v dokumentu „Manual on investment funds statistics“, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB. Možnost 2: zpravodajské jednotky do národních centrálních bank vykazují transakce (tj. kumulované částky nákupů a prodejů cenných papírů uskutečněných během referenčního období) podle jednotlivých cenných papírů takto:
Národní centrální banky vypočítají úpravy z přecenění tak, že použijí rozdíl mezi zůstatky ke konci období a odstraní transakce a případné úpravy z překlasifikace ve smyslu oddílu 1 v části 2 této přílohy. Národní centrální banky ECB předkládají úpravy z přecenění v souladu s těmito obecnými zásadami; |
|
21. |
Národní centrální banky mohou postupovat obdobně v případě aktiv, která nejsou cennými papíry, shromažďují-li statistické informace podle jednotlivých položek. |
Statistické informace, které mají být vykazovány na agregovaném základě
|
22. |
V případě aktiv a pasiv shromažďovaných na agregovaném základě existují tyto tři možnosti pro odvozování úprav z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů:
Možnost 1: zpravodajské jednotky vykazují agregované úpravy z přecenění (4) Národní centrální banky, které zvolí tuto metodu, agregují úpravy z přecenění vykázané zpravodajskými jednotkami za účelem předání údajů ECB. Možnost 2: zpravodajské jednotky vykazují agregované transakce. Zpravodajské jednotky akumulují transakce během referenčního období a předávají hodnotu nákupů a prodejů národní centrální bance. Národní centrální banky, které obdrží statistické informace o transakcích, vypočítají „úpravy z přecenění“ tak, že z rozdílu mezi zůstatky ke konci období odstraní transakce a případné úpravy z překlasifikace ve smyslu oddílu 1 v části 2 této přílohy. Národní centrální banky ECB předkládají úpravu z přecenění v souladu s těmito obecnými zásadami; Možnost 3: Národní centrální banky odvozují přibližné hodnoty na základě údajů poskytnutých zpravodajskými jednotkami. |
ČÁST 3
Zvláštní pravidla a přizpůsobení
|
23. |
Úroky z vkladů, úvěrů a emitovaných a držených dluhových cenných papírů se zaznamenávají na akruální bázi a až do splacení se zaznamenávají jako transakce. Pokyny ohledně nástroje, u něhož se naběhlé úroky ve statistických informacích, které národní centrální banky předávají ECB, zaznamenávají, se však v případě statistiky investičních fondů, pojišťovacích společností, penzijních fondů a účelových finančních společností pro sekuritizaci liší. |
|
24. |
V případě statistiky investičních fondů se naběhlé úroky z úvěrů/vkladů vykazují v rámci položky „zbývající aktiva“ nebo případně „zbývající pasiva“. Naběhlé úroky z držených dluhových cenných papírů se zaznamenávají u dotčeného nástroje. Emitované dluhové cenné papíry se nezaznamenávají jako samostatná položka a jsou zahrnuty do zbývajících pasiv. |
|
25. |
V případě statistiky pojišťovacích společností se naběhlé úroky vždy zaznamenávají u dotčeného nástroje. |
|
26. |
V případě statistiky penzijních fondů se naběhlé úroky vždy na základě nejlepších odhadů zaznamenávají u dotčeného nástroje. |
|
27. |
V případě statistiky účelových finančních společností pro sekuritizaci se naběhlé úroky vždy zaznamenávají v rámci položky „zbývající aktiva“ nebo případně „zbývající pasiva“. |
SLOVNÍČEK POJMŮ
Akciové fondy (equity funds) jsou investiční fondy, které investují zejména do akcií a ostatních účastí. Kritéria pro klasifikaci investičních fondů jako akciových fondů vycházejí z veřejných prospektů, pravidel fondů, zakladatelských dokumentů, stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů či jiných prohlášení s obdobnými účinky.
Dceřiné společnosti (subsidiaries) jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly.
Dluhopisové fondy (bond funds) jsou investiční fondy, které investují zejména do dluhových cenných papírů. Kritéria pro klasifikaci investičních fondů jako dluhopisových fondů vycházejí z veřejných prospektů, pravidel fondů, zakladatelských dokumentů, stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů či jiných prohlášení s obdobnými účinky.
Finanční podniky poskytující úvěry (financial corporations engaged in lending - FCLs), klasifikované jako ostatní finanční zprostředkovatelé, jsou finanční společnosti, které se specializují převážně na financování aktiv pro domácnosti a nefinanční podniky. Do této kategorie se zahrnují společnosti, které se specializují na finanční leasing, faktoring, hypoteční úvěry a spotřebitelské úvěry. Tyto finanční podniky mohou vykonávat svou činnost v právní formě stavební spořitelny, obecní úvěrové instituce atd.
Finanční pronájmy (financial leases) jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby (dále jen „pronajímatel“) toto zboží půjčí třetí osobě (dále jen „nájemce“) na většinu či dokonce celou dobu jeho ekonomické životnosti proti splátkám, které kryjí cenu zboží plus připočtený úrok. Nájemce tak de facto získá veškeré výhody plynoucí z používání zboží a nese veškeré náklady a rizika spojená s vlastnictvím.
Fondy fondů (funds of funds) jsou investiční fondy, které investují zejména do akcií nebo podílových listů investičních fondů. Kritéria pro klasifikaci investičních fondů jako fondů fondů vycházejí z veřejných prospektů, pravidel fondů, zakladatelských dokumentů, stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů či jiných prohlášení s obdobnými účinky.
Fondy nemovitostí (real estate funds) jsou investiční fondy, které investují převážně do nemovitostí. Kritéria pro klasifikaci investičních fondů jako fondů nemovitostí vycházejí z veřejných prospektů, pravidel fondů, zakladatelských dokumentů, stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů či jiných prohlášení s obdobnými účinky.
Fondy soukromého kapitálu (Private equity funds) jsou investiční fondy, které nevyužívají pákového efektu a které převážně investují do kapitálových nástrojů a nástrojů, které jsou ekonomicky podobné kapitálovým nástrojům emitovaným společnostmi, které nejsou kótovány na burze. Dílčí kategorií fondů soukromého kapitálu jsou fondy rizikového kapitálu, které investují do nově začínajících podniků. Fondy soukromého kapitálu (včetně fondů rizikového kapitálu) jsou obvykle zřízeny jako uzavřené fondy nebo jako komanditní společnost pod správou společnosti soukromého kapitálu nebo - v případě fondu rizikového kapitálu - pod správou společnosti rizikového kapitálu. Zatímco fondy soukromého kapitálu (včetně fondů rizikového kapitálu) jsou klasifikovány jako investiční fondy v souladu s článkem 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), společnosti soukromého kapitálu a společnosti rizikového kapitálu se klasifikují jako pomocné finanční společnosti (kategorie S.126 v ESA 2010), pokud pouze spravují aktiva fondu soukromého kapitálu nebo fondu rizikového kapitálu; pokud na vlastní účet investují do soukromého kapitálu, klasifikují se jako ostatní finanční zprostředkovatelé (kategorie S.125 v ESA 2010).
Hedgeovými fondy (hedge funds) se po účely těchto obecných zásad rozumí podniky kolektivního investování bez ohledu na jejich právní strukturu podle vnitrostátního práva, které uplatňují relativně neomezené investiční strategie za účelem dosažení kladných absolutních výnosů a jejichž vedoucí pracovníci jsou kromě manažerského platu odměňováni na základě výkonnosti fondu. Z tohoto důvodu mají hedgeové fondy jen málo omezení, pokud jde o druhy finančních nástrojů, do kterých mohou investovat, a mohou proto pružně využívat celou řadu finančních technik, včetně „pákového efektu“, krátkých prodejů či jiných technik. Tato definice zahrnuje rovněž fondy, které částečně nebo v plném rozsahu investují do jiných hedgeových fondů, pokud jinak definici splňují. Kritéria pro určení zajišťovacích fondů je třeba posuzovat na základě veřejných prospektů, jakož i pravidel fondů, stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů nebo jakýchkoli jiných prohlášení s obdobnými účinky.
Kompozitní pojišťovací společnosti (composite insurance corporations) jsou pojišťovací společnosti, které mají povolení poskytovat jak přímé životní, tak přímé neživotní pojištění. V případě pojišťovacích společností, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (5), se jedná o pojišťovací společnosti upravené v čl. 73 odst. 2 a 5 směrnice 2009/138/ES. Kompozitní pojišťovací společnosti mohou mít kromě toho povolení vykonávat zajišťovací činnost (v závislosti na vnitrostátním právu zajištění životního a/nebo neživotního pojištění).
Obchodníci s cennými papíry a deriváty (security and derivative dealers – SDDs), klasifikovaní jako ostatní finanční zprostředkovatelé, jsou finanční instituce, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby třetím osobám tím, že ve formě podnikání na svůj vlastní účet investují do finančních nástrojů a které se zabývají zejména těmito činnostmi finančního zprostředkování:
|
a) |
obchodováním s novými nebo nevypořádanými finančními nástroji prostřednictvím nákupu a prodeje těchto finančních nástrojů za výhradním účelem získání prospěchu z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou, a to na vlastní účet a/nebo riziko jako „obchodníci s cennými papíry a deriváty“. To zahrnuje rovněž činnost související s vytvářením trhu; |
|
b) |
úpisem finančních nástrojů a/nebo nabídkou finančních nástrojů na základě pevného závazku; |
|
c) |
pomocí podnikům při emisi nových finančních nástrojů prostřednictvím nabídky nových finančních nástrojů s pevným závazkem k úpisu (tj. k odkupu celé emise za předem dohodnutou cenu) nebo se závazkem odkoupit jen část emise, kterou se nepodařilo na trhu umístit, učiněnými vůči emitentům nových emisí. |
Ostatní fondy (other funds) jsou investiční fondy jiné než dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšené fondy, fondy nemovitostí nebo hedgeové fondy.
Otevřené investiční fondy (open-end investment funds) jsou investiční fondy, jejichž podílové listy nebo akcie jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto subjektů.
Pobočky (branches) jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nemají samostatnou právní subjektivitu), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti.
Podílovými fondy obchodovanými na burze (Exchange traded funds - ETF) se rozumějí SKIPCP ETF, jak jsou definovány v odst. 3 pododst. 4 obecných pokynů ESMA ze dne 18. prosince 2012 týkajícími se ETF a jiné problematiky SKIPCP (ESMA/2012/832). Orgán ESMA definuje SKIPCP ETF jako SKIPCP, jehož alespoň jedna podílová jednotka nebo třída akcií je celodenně obchodována na nejméně jednom regulovaném trhu nebo v mnohostranném systému obchodování s nejméně jedním tvůrcem trhu, který přijímá opatření k zajištění toho, aby se hodnota jeho podílových jednotek nebo akcií na burze významně nelišila od jeho čisté hodnoty aktiv, případně od jeho indikativní čisté hodnoty aktiv. Pro účely těchto obecných zásad by subjekty, které nejsou SKIPCP, avšak splňují definici ETF vymezenou orgánem ESMA, měly být v této kategorii zahrnuty.
Přeceňovacím rezervním fondem (reconciliation reserves) se rozumí rezervní fond (jako například nerozdělený zisk z minulých let), jak je definován v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2450 (6). Vyplývá zejména z rozdílů mezi účetní hodnotou a oceněním podle článku 75 směrnice 2009/138/ES.
Přijaté zajištění (accepted reinsurance) představuje výši kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků z titulu závazků ze zajištění životního pojištění.
Sekuritizace vázané na pojištění (Insurance-linked securitisations) jsou sekuritizace, při nichž dochází k převodu pojištění, a to buď formou převodu právního titulu nebo majetkové účasti na účelovou finanční společnost pro sekuritizaci, nebo formou převodu pojišťovacích rizik z pojišťovací či zajišťovací společnosti na účelovou finanční společnost pro sekuritizaci, která svou expozici vůči těmto rizikům v plném rozsahu financuje pomocí emise finančních nástrojů, a práva investorů do těchto finančních nástrojů na splacení jsou podřízena zajišťovacím závazkům účelové finanční společnosti pro sekuritizaci.
Smíšené fondy (mixed funds) jsou investiční fondy, které investují do účastí i dluhových cenných papírů bez převažujícího přístupu upřednostňujícího jeden či druhý nástroj. Kritéria pro klasifikaci investičních fondů jako smíšených fondů vycházejí z veřejných prospektů, pravidel fondů, zakladatelských dokumentů, stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů či jiných prohlášení s obdobnými účinky.
Specializovanými finančními institucemi (specialised financial corporations) (pododdíl subsektoru S.125) se rozumějí „specializované finanční instituce“ ve smyslu odstavce 2.93 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013;
Společnosti poskytující neživotní pojištění (non-life insurance corporations) jsou pojišťovací společnosti, které mají povolení poskytovat přímé neživotní pojištění, ale nemají povolení poskytovat přímé životní pojištění. Společnosti poskytující neživotní pojištění mohou mít rovněž povolení vykonávat zajišťovací činnost (v závislosti na vnitrostátním právu zajištění životního a/nebo neživotního pojištění).
Společnosti poskytující životní pojištění (life insurance corporations) jsou pojišťovací společnosti, které mají povolení poskytovat přímé životní pojištění, ale nemají povolení poskytovat přímé neživotní pojištění. Společnosti poskytující životní pojištění mohou mít kromě toho povolení vykonávat zajišťovací činnost (v závislosti na vnitrostátním právu zajištění životního a/nebo neživotního pojištění).
Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Undertakings for Collective Investments in Transferable Securities (UCITS)) jsou investiční fondy, které byly zřízeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (7).
Syntetické sekuritizace (synthetic securitisations) jsou sekuritizace, kdy dochází k převodu úvěrového rizika aktiva nebo souboru aktiv za použití úvěrových derivátů, záruk nebo jiného podobného mechanismu.
Tradiční sekuritizace (traditional securitisations) jsou sekuritizace, kdy dochází k převodu úvěrového rizika aktiva nebo souboru aktiv buď na základě převodu právního titulu k aktivům, která jsou sekuritizována, nebo podílu na prospěchu z těchto aktiv, nebo přistoupením k pohledávce.
Ústředními vládními institucemi (central government) se rozumí „ústřední vládní instituce“ (subsektor S.1311) ve smyslu odstavců 2.114 v příloze A nařízení (EU) č. 549/2013.
Uzavřené investiční fondy (closed-end investment funds) jsou investiční fondy s pevným počtem vydaných akcií, jejichž akcionáři jsou povinni nakoupit nebo prodat stávající akcie, když do fondu vstupují nebo z něj vystupují.
Zajišťovací společnosti (reinsurance corporations) jsou pojišťovací společnosti, které mají povolení poskytovat zajištění, ale nemají povolení poskytovat přímé pojištění. Zajištění může zahrnovat zajištění životního pojištění, zajištění neživotního pojištění nebo kombinaci zajištění životního a neživotního pojištění.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
(2) Kategorie „úpravy z přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů“ zahrnuje odpisy/snížení hodnoty úvěrů.
(3) Viz tisková zpráva ECB ze dne 8. července 1998„Setting-up of common market standards“, která je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.
(4) V případě statistiky investičních fondů a v souladu s přílohou III nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) buď národní centrální banky shromažďují údaje o přecenění z důvodu změn cen a směnných kurzů od investičních fondů, nebo alternativně shromažďují pouze údaje o přecenění z důvodu změn cen a nezbytné údaje, které pokrývají minimálně členění podle měn na britskou libru, americký dolar, japonský jen a švýcarský frank, s cílem odvodit přecenění z důvodu změn směnných kurzů.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2450 ze dne 2. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony pro předkládání informací orgánům dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 247, 31.12.2015, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).