(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz polyetyléntereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „původní šetření“).

(2)

Rozhodnutím 2000/745/ES (3) přijala Evropská komise (dále jen „Komise“) minimální dovozní cenu nabídnutou třemi vyvážejícími výrobci v Indii.

(3)

Nařízením (ES) č. 1645/2005 (4) změnila Rada míru platných vyrovnávacích opatření uložených na dovoz PET z Indie. Změny byly důsledkem zrychleného přezkumu zahájeného podle článku 20 základního nařízení.

(4)

Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 193/2007 (5) konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let.

(5)

Vyrovnávací opatření byla následně na základě částečných prozatímních přezkumů změněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 (6) a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 906/2011 (7).

(6)

Pozdější částečný prozatímní přezkum byl ukončen beze změny platných opatření prováděcím nařízením Rady (EU) č. 559/2012 (8).

(7)

Po dalším přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 461/2013 (9) konečná vyrovnávací cla na období dalších pěti let.

(8)

Prováděcím rozhodnutím 2014/109/EU (10) zrušila Komise přijetí závazků, a to v důsledku změny okolností, za kterých byly tyto závazky přijaty.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/1350 (11) Komise na základě dvou částečných prozatímních přezkumů změnila míru platných vyrovnávacích opatření uložených na dovoz PET z Indie.

(10)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/1468 (12) (dále jen „nařízení z roku 2018“) Komise na základě dvou částečných prozatímních přezkumů změnila míru platných vyrovnávacích opatření.

(11)

Po posledním přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti z roku 2019“) uložila Komise prováděcím nařízením (EU) 2019/1286 (13) konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let. Tato opatření, která jsou v současné době v platnosti (dále jen „platná opatření“), jsou tvořena zvláštními cly, která se pohybují v rozmezí od 0 EUR do 74,6 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce, přičemž na dovoz od všech ostatních výrobců je uložena zbytková sazba 69,4 EUR za tunu.

(12)

Nařízením z roku 2018 změnila Komise míru platných vyrovnávacích opatření pro dva vyvážející výrobce, kteří byli předmětem přezkumů, a dospěla k závěru, že na rozdíl od původního šetření již zvláštní cla zřejmě nejsou nejvhodnější formou opatření.

(13)

Komise však také konstatovala, že v době, kdy byly ukončeny dva částečné prozatímní přezkumy omezené na subvencování pouze u dvou vyvážejících výrobců, nemohla formu opatření v těchto přezkumech změnit.

(14)

V důsledku toho Komise dne 25. března 2019 zahájila šetření částečného prozatímního přezkumu z moci úřední podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení, které se omezilo na formu opatření uložených na dovoz PET pocházejících z Indie (14) (dále jen „oznámení o zahájení“). Zahájení přezkumu podpořil výbor výrobců PET v Evropě (Committee of PET Manufacturers in Europe, dále jen „CPME“), evropské obchodní sdružení, které zastupuje všechny evropské výrobce polyetylentereftalátové (PET) pryskyřice.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že existují dostatečné důkazy o tom, že okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření zavedena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Tyto důkazy se týkají specifického kontextu vývoje cen a antidumpingových a vyrovnávacích opatření v původním šetření a rovněž vzrůstajícího významu subvencí poskytujících finanční výhody, které jsou většinou úměrné hodnotě vývozu.

(16)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, indické orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(17)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(18)

Evropské obchodní sdružení zastupující výrobce PET, jeden indický vyvážející výrobce a šest uživatelů předložili připomínky k zahájení šetření. Přihlásili se dva další vyvážející výrobci, kteří ovšem nepředložili žádné připomínky k zahájení šetření.

(19)

Dne 11. června 2019 uspořádala Komise slyšení se třemi uživateli, kteří se přihlásili.

(20)

Dne 6. dubna 2020 byla indická vláda a ostatní zúčastněné strany informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá Komise navrhnout změnu formy opatření vztahujících se na dovoz PET z Indie. Byla jim také poskytnuta přiměřená doba na vyjádření.

(21)

Připomínky k poskytnutí těchto informací předložili indická vláda a jeden vyvážející výrobce a jejich připomínky byly náležitě zohledněny, jak je uvedeno níže.

(22)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tedy polyetylentereftalát (PET) s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 61 00, pocházející z Indie (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(23)

Komise měla za to, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(24)

V návaznosti na původní šetření byla uložena zvláštní vyrovnávací cla (na rozdíl od valorických sazeb). Tato opatření byla spojena se zvláštními antidumpingovými cly (15), která byla uložena téhož dne. V té době bylo považováno za vhodnější uložit zvláštní cla namísto valorických cel (na základě skutečné úrovně vývozních cen). Touto volbou se mělo předejít tomu, aby kolísání cen PET způsobované kolísáním cen ropy vedlo k výběru vyšších cel (16).

(25)

Antidumpingová opatření Rada v roce 2013 ukončila (17), zatímco vyrovnávací cla byla několikrát částečně přezkoumána a v současné době se pohybují v rozmezí od 0 EUR do 74,6 EUR za tunu.

(26)

V nařízení z roku 2018 Komise konstatovala, že na rozdíl od původního šetření zvláštní cla již zřejmě nejsou nejvhodnější formou opatření k vyrovnání poskytnutých subvencí. Je tomu tak proto, že dva hlavní režimy subvencí (režim navracení cla (Duty Drawback Scheme, dále jen „DDS“) a režim vývozu zboží z Indie (Merchandise Exports from India Scheme, dále jen „MEIS“)), které byly pro vyvážející výrobce PET během období přezkumného šetření k dispozici, poskytovaly finanční výhody, které byly většinou spojeny s vývozní cenou.

(27)

Analýza Komise vycházela ze zjištění uvedených v nařízení z roku 2018. Tato zjištění byla považována za trvalé povahy a byla potvrzena přezkumem před pozbytím platnosti z roku 2019. Tato zjištění vycházela z ověřených údajů poskytnutých indickou vládou a dvěma vyvážejícími výrobci, a sice společností IVL Dhunseri Petrochem Industries Private Limited (dále jen „Dhunseri“) a společností Reliance Industries Limited (dále jen „Reliance“). Tito vyvážející výrobci představovali téměř veškerý vývoz PET z Indie do EU během období přezkumného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019 (od 1. dubna 2017 do 31. března 2018). Vztahují se na ně vyrovnávací cla ve výši 18,73 EUR za tunu a 29,21 EUR za tunu (na základě valorické míry subvence ve výši 2,3 % a 4 %).

(28)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zopakoval vyvážející výrobce své připomínky ohledně zahájení šetření z moci úřední, které jsou shrnuty v 50. bodě odůvodnění. Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací předložila indická vláda podobné připomínky. Těmito připomínkami se Komise zabývala již v 51. bodě odůvodnění. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(29)

V souladu s čl. 1 odst. 1 základního nařízení může být uloženo vyrovnávací clo, aby se vyrovnala subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu, vývoz nebo přepravu jakéhokoli výrobku, jehož propuštění do volného oběhu v Unii působí újmu.

(30)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení může Komise přezkoumat zachování opatření, jestliže jsou předloženy dostatečné důkazy o tom, že stávající opatření nedostačují nebo již nedostačují k vyrovnání účinku napadnutelných subvencí, které působí újmu. Pokud se šetřením prokáže, že jsou tato tvrzení pravdivá, bude možné zvýšit vyrovnávací cla, aby se dosáhlo zvýšení cen nutného pro vyrovnání účinku subvence.

(31)

Z těchto dvou ustanovení tedy vyplývá, že hlavním cílem vyrovnávacího cla je vyrovnání subvence nebo vyrovnání účinku subvence.

(32)

Stávající částky subvencování stanovené v nařízení z roku 2018 jsou založené především na dvou režimech subvencí – DDS a MEIS. Z těchto režimů obdržela společnost Dhunseri 97 % a společnost Reliance 89 % výše subvencí stanovených v té době. Prostřednictvím těchto dvou režimů vrací indická vláda vyvážejícím výrobcům procentní podíl z průměrné vývozní hodnoty způsobilých vyvážených výrobků v nadměrné výši. Čím vyšší je tedy hodnota vývozu za tunu, tím vyšší je nadměrná výše náhrady vyplácená vyvážejícím výrobcům, a tím pádem i částka subvencování. To znamená, že se výše napadnutelných subvencí zvyšuje s nárůstem vývozní ceny.

(33)

Když byla tato cla v roce 2018 uložena, byla výše subvencí přepočítána na zvláštní cla na základě cen PET spolupracujících vyvážejících výrobců během období přezkumného šetření v rámci daného šetření (od 1. dubna 2016 do 31. března 2017). Tyto ceny byly během tohoto období relativně nízké v rozpětí od přibližně 730 EUR do 815 EUR za tunu v závislosti na vyvážejícím výrobci. Podle přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019 byla průměrná dovozní cena PET z Indie v roce 2016 obzvláště nízká (776 EUR za tunu (18)). Jednalo se o nejnižší průměrné roční ceny během celého posuzovaného období v uvedeném nařízení (od 1. ledna 2014 do 31. března 2018). Průměrná dovozní cena PET z Indie během období přezkumného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019 (od 1. dubna 2017 do 31. března 2018), které je zatím posledním obdobím šetření Komise v souvislosti s dovozem PET z Indie, byla 916 EUR za tunu (19). Vzhledem k tomu, že (jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění) subvencování vývozu PET z Indie je úměrné vývozní ceně, by zvláštní cla vypočítaná z cen v období od 1. dubna 2016 do 31. března 2017 nedostačovala k tomu, aby vyrovnala subvencování na základě cen v období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018.

(34)

Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k povaze tohoto konkrétního subvencování by zvláštní cla nemusela k jeho vyrovnání, jak je vyžadováno podle čl. 1 odst. 1 základního nařízení, postačovat. K tomuto účelu jsou vhodnější valorická cla.

(35)

Jak je uvedeno výše, v původním šetření byla na základě zájmu Unie za vhodnější považována zvláštní cla, jimiž se mělo předejít tomu, aby kolísání cen PET způsobované kolísáním cen ropy vedlo k vybírání vyšších cel. Zatímco ceny ropy, a tím pádem i ceny PET, dále kolísají, musí být rozhodnutí o uložení pevných cel vykládáno v souvislostech, v jakých bylo přijato.

(36)

Současné okolnosti, které jsou popsány ve 32. až 34. bodě odůvodnění, se od situace v roce 2000, kdy byla vyrovnávací cla poprvé uložena, velmi liší. Původní výše subvencí byla založena na třech režimech subvencí: i) režim celního úvěru (Duty Entitlement Passbook Scheme, dále jen „DEPS“); ii) režim podpory vývozu kapitálového zboží (Export Promotion Capital Goods Scheme, dále jen „EPCGS“) a iii) vývozní zpracovatelské zóny (Export Processing Zones, dále jen „EPZ“)/subjekt orientovaný na vývoz (Export Oriented Unit, dále jen „EOU“). Nejvýhodnější z nich byly DEPS a EOU/EPZ. Na rozdíl od režimů, které existují v současné době, nezakládaly tehdejší režimy automaticky nárok na náhradu na základě hodnoty vývozu.

(37)

V rámci DEPS byla vývozci udělena licence na úvěr na dovoz zboží (např. surovin nebo kapitálového zboží). Poskytnutí výhody, a tedy subvencování, nastalo po dovozu tohoto zboží, a nikoli po vývozu PET. Zatímco maximální výše subvencování, jakou mohl vyvážející výrobce obdržet, byla stanovena hodnotou vývozu, subvencování samotné bylo určeno úrovní dovozu. Režimy EPZ/EOU, na které připadala téměř celá výše subvencí (13,5 z 13,9 %) přidělených subjektům, které dnes představují společnost Dhunseri (20), se skládaly z různých mechanismů (21). V žádném z nich se nejednalo o jednoduchou platbu spojenou s hodnotou vývozu, jako je tomu u režimů DDS a MEIS platných v současné době.

(38)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zopakoval vyvážející výrobce svoji připomínku k zahájení, že nedochází k žádnému posunu v režimech subvencí; tato připomínka byla probrána již v 59. a 60. bodě odůvodnění. Vyvážející výrobce připomněl, že v poznámce k dokumentaci o zahájení Komise uvedla, že 79 % subvencí zjištěných v původním šetření připadá na režim, který je úměrný vývozní ceně. Vyvážející výrobce tvrdil, že je to jen o něco méně než podíl subvencování v rámci režimů DDS a MEIS dle zjištění v nařízení z roku 2018 a v přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019. Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že v absolutním vyjádření tyto subvence, které jsou poskytovány ve vztahu k vývozní ceně, ve skutečnosti převládají méně, než tomu bylo během původního šetření. Konečně vyvážející výrobce tvrdil, že režim MEIS bude ukončen a nahrazen režimem, který je v souladu s pravidly WTO.

(39)

Komise upozornila, že v poznámce k dokumentaci o zahájení se uvádí, že 79 % subvencí zjištěných v původním šetření připadalo na režim (DEPB po vývozu), který poskytoval finanční výhody, u kterých bylo shledáno, že byly spojeny s vývozní cenou. Povaha tohoto spojení a jeho odlišení od režimů DDS a MEIS byly ze strany Komise dále vysvětleny ve 36. a 37. bodě odůvodnění a vyvážející výrobce je ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací nezpochybnil.

(40)

Pokud jde o připomínku týkající se režimu MEIS, konstatovala Komise, že budoucnost režimu MEIS a slučitelnost jeho údajné náhrady s pravidly WTO nespadají do působnosti tohoto částečného prozatímního přezkumu.

(41)

Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(42)

Kolísání cen PET bylo důvodem pro uložení zvláštních cel v roce 2000, vzhledem k tomu, že v té době neexistovala přímá souvislost mezi výší obdržených subvencí a vývozními cenami vyvážejících výrobců. Naopak v roce 2020 je naprostá většina subvencování PET vyvážených z Indie do Unie většinou vázána na hodnotu tohoto vývozu. Jedinou přiměřenou reakcí je vázat výši cel na stejnou hodnotu prostřednictvím valorických cel.

(43)

Ačkoli současný přezkum nezahrnuje nové prošetření zájmu Unie, je možné konstatovat, že očekávané kolísání cla, které má být zaplaceno za tunu, by pro uživatele bylo v roce 2020 mnohem méně problematické než v roce 2000. Sazby vyrovnávacího cla stanovené v roce 2000 byly skutečně nejen vyšší (až 8,2 % a 13,9 % v roce 2005, když společnost Dhunseri začala vyvážet), ale byly uloženy společně s antidumpingovými cly, jejichž kombinace by měla za následek celní sazby v rozpětí od 30 % do 44,3 %. Následkem toho by náhlé zvýšení cen PET za tunu bylo pro uživatele mnohem problematičtější. Naopak nejvyšší valorické clo, které by v současné době bylo použitelné pro většinu dnešního dovozu, by dosahovalo pouze 4 %.

(44)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací vyvážející výrobce tvrdil, že ceny ropy jsou po roce 2014 i nadále nestabilní a v roce 2020 mají být ještě nestabilnější. Podle vyvážejícího výrobce Komise v poskytnutých informacích uvedla, že ceny ropy jsou od roku 2014 stabilní a že tato stabilita odůvodňuje změnu opatření na valorické sazby. Podle vyvážejícího výrobce je změna opatření na valorické sazby na základě tvrzení Komise o stabilních cenách ropy neodůvodněná.

(45)

Komise konstatuje, že tato připomínka zkreslila postoj Komise ke kolísání cen ropy a související dopad na závěry učiněné v rámci tohoto přezkumu. Jak je uvedeno ve 35. bodě odůvodnění, Komise jasně uznala, že ceny PET a ceny ropy po posledním přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2014 i nadále kolísaly. Jak je uvedeno dále v 58. bodě odůvodnění, měla Komise za to, že valorické clo je vhodnější k přesnému vyrovnání subvence, která kolísá podle ceny PET a ceny ropy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(46)

Tato změna okolností je trvalé povahy. To bylo potvrzeno nařízením z roku 2018, podle kterého jsou charakter a míra využívání dvou hlavních režimů (DDS a MEIS) trvalé povahy (22).

(47)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací indická vláda tvrdila, že tvrzení Komise o tom, že určité změny jsou trvalé povahy, bylo nesprávné. Indická vláda uvedla, že je tomu tak zejména s ohledem na ceny ropy, které byly nižší než ceny ropy v roce 2000.

(48)

Pokud jde o kolísání cen ropy, které indická vláda uvedla jako jediný příklad nesprávného posouzení trvalé povahy změny okolností, zopakovala Komise svou argumentaci uvedenou ve 45. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(49)

Sdružení evropských výrobců PET podpořilo zahájení přezkumu.

(50)

Vyvážející výrobce tvrdil, že zahájení z moci úřední je nezákonné, a dodal, že Komise tento přezkum zahájila na podnět výboru CPME navzdory skutečnosti, že nebyly poskytnuty žádné důkazy nebo informace. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že Komise nemohla žádost o přezkum zamítnout a současně zahájit přezkum z vlastního podnětu. Podle vyvážejícího výrobce byly porušeny procedurální požadavky čl. 19 odst. 2 základního nařízení a článku 21.2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(51)

E-mail z výboru CPME navazuje na tvrzení Komise obsažená v nařízení z roku 2018, která jsou shrnuta ve 27. bodě odůvodnění. Ve svém e-mailu CPME uvádí, že podporuje odůvodnění Komise a žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření. E-mail z výboru CPME neobsahuje termín „žádost o přezkum“, pouze podporuje případné zahájení takového přezkumu, pokud by jej Komise považovala za vhodný. Komise nemohla zamítnout žádost o přezkum, která nebyla předložena. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, zahájila Komise přezkum z vlastního podnětu podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení, což je v souladu s článkem 21.2 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(52)

Vyvážející výrobce dále tvrdil, že cla jsou v platnosti již 20 let a že by je Komise měla konečně nechat pozbýt platnosti, sledovat reakci trhů a poté, pokud by to vůbec bylo potřeba, zahájit nové, samostatné šetření.

(53)

Komise konstatovala, že rozsah tohoto šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu je omezen pouze na formu opatření. Zachování opatření nebo pozbytí jejich platnosti bylo prošetřováno nedávno v rámci přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019, ve kterém vyvážející výrobce spolupracoval. Uvedeným přezkumem se zjistilo, že vyrovnávací opatření vztahující se na dovoz PET pocházejících z Indie by měla být zachována. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(54)

Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že pro částečný prozatímní přezkum ani pro změnu formy opatření neexistují důvody. Pozbytí platnosti antidumpingových opatření a zrušení závazků před téměř šesti lety údajně nemají vliv na účelnost současných vyrovnávacích opatření. Dále vyvážející výrobce tvrdil, že údajně nedochází k žádnému posunu v režimech subvencí a že cena ropy kolísala a rostla již před zahájením prozatímního přezkumu a zůstává i nadále nestabilní.

(55)

Jak Komise uvedla ve 32. a 34. bodě odůvodnění, na rozdíl od situace, kdy byla vyrovnávací cla uložena původně, již sazby zvláštního vyrovnávacího cla nejsou vhodné k úplnému vyrovnání skutečné úrovně subvencování, které kolísá podle cen PET. Tím, že částka cla bude prostřednictvím valorických cel vázána na cenu PET, Komise lépe zajistí vyrovnání účinku úrovně subvencování. Pokud jde o spojitost mezi zrušením antidumpingových cel a změnou okolností, připomněla Komise, co je uvedeno ve 43. bodě odůvodnění. Celková výše cel byla dána situací, za které bylo v roce 2000 rozhodnuto o použití zvláštních cel a která již dnes neexistuje. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(56)

Pokud jde o tvrzení, že se okolnosti změnily již dávno, upozorňuje Komise na to, že pro zahájení přezkumu formy opatření neplatí žádná lhůta. Od té doby, kdy došlo k těmto změnám, nebyl proveden žádný přezkum, který by se danou situací mohl zabývat, jelikož jedinými řízeními, která byla od nástupu změn zahájena, byly částečné prozatímní přezkumy omezené na subvencování obdržené dvěma vyvážejícími výrobci, a přezkumy před pozbytím platnosti. Od té doby, co se okolnosti změnily, je současný přezkum prvním šetřením, které se konkrétně zabývá účelností zvláštních cel pro všechny vyvážející výrobce. Toto tvrzení bylo tudíž také zamítnuto.

(57)

Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že forma pevně stanoveného cla je i nadále vhodná k předcházení tomu, aby kolísání cen PET způsobované kolísáním cen ropy vedlo k výběru nadhodnocených, neodůvodněných cel.

(58)

Jak je uvedeno ve 32. a 34. bodě odůvodnění, má Komise za to, že valorické clo je vhodnější k přesnému vyrovnání subvence, která kolísá podle ceny PET a ceny ropy. Není jasné, proč by takové clo bylo neodůvodněné. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(59)

Konečně vyvážející výrobce tvrdil, že nedošlo k žádnému posunu v režimech subvencí, jelikož režim DEPB, napadený v roce 2000, je podobný režimům DDS a MEIS.

(60)

Komise uvedla již ve 37. bodě odůvodnění, že režim DEPB se od režimu DDS nebo MEIS lišil tím, že výhoda (a tedy i subvencování) byla namísto na vývozu dotčeného hotového výrobku založena na dovozu surovin nebo kapitálového zboží. Toto tvrzení bylo tedy věcně nesprávné, a bylo proto zamítnuto.

(61)

Šest uživatelů tvrdilo, že změna formy opatření ze zvláštních cel na cla valorická by mohla posílit kolísání cen a vést ke zvýšení skutečného cla (a tedy celkové ceny výrobku), což by poškozovalo obchodní udržitelnost všech následných uživatelů. Tito uživatelé taktéž tvrdili, že zvýšení nákladů by narušilo jejich zisková rozpětí a zhoršilo jejich konkurenceschopnost.

(62)

Komise uvedla již ve 34. bodě odůvodnění, že úroveň subvencování je kvůli povaze hlavních režimů většinou spojena s úrovní cen PET. Jediným způsobem, jak to odpovídajícím způsobem vyvážit, je stanovit opatření, které je rovněž vázáno na úroveň vývozních cen. Takovýmto opatřením by byla valorická cla. Změna na valorická cla neznamená, že by se ceny PET automaticky zvýšily. Pokud se vývozní ceny sníží, tak jako tomu bylo v roce 2019, sníží se i příslušná cla. Navíc, jak je uvedeno ve 43. bodě odůvodnění, by byla valorická cla na dovoz dvou hlavních vyvážejících výrobců v Indii nízká (2,3 % a 4 %) a nelze je považovat za škodlivá pro obchodní udržitelnost následných uživatelů. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(63)

Uživatelé tvrdili, že instalovaná kapacita evropských výrobců PET není dostatečná k pokrytí vnitřní poptávky po PET.

(64)

Jak bylo uvedeno v přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019, má výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitu na pokrytí 85 % celkové současné domácí spotřeby. Navíc je k dispozici i dovoz z jiných zemí bez opatření a další zdroj představuje také recyklace PET. Kromě toho není cílem současného přezkumného šetření clo použitelné na dovoz PET z Indie zvýšit, nýbrž náležitě vyrovnat skutečné subvencování, a sice – s ohledem na současné okolnosti – prostřednictvím valorických cel. Při zohlednění cen ropy na konci prvního čtvrtletí roku 2020 je pravděpodobné, že tato změna povede ke snížení cen PET. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(65)

Uživatelé rovněž tvrdili, že evropským výrobcům PET nebyla dovozem polyetylentereftalátů pocházejících z Indie způsobena žádná újma a že naopak překonali dlouhé období mimořádné marginálnosti.

(66)

Rozsah tohoto šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu se omezuje na formu opatření týkajících se dovozu PET pocházejících z Indie. Komise nicméně poznamenala, že v rámci posledního přezkumu před pozbytím platnosti uzavřeného v červenci 2019 byla provedena analýza újmy. Z uvedeného přezkumu vyplynulo, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, ale že se stále nachází v nestabilní situaci, což dokládá nízká ziskovost. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(67)

Šetřením bylo zjištěno, že platná vyrovnávací opatření by měla mít formu valorických cel v odpovídající výši, která již byla stanovena v několika předchozích šetřeních (23).

(68)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací indická vláda a vyvážející výrobce tvrdili, že pokud Komise rozhodla, že změní formu opatření na valorická cla, měla by použít míru subvence stanovenou v přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019, a to ve výši 3,6 %.

(69)

Komise konstatovala, že rozsah tohoto částečného prozatímního přezkumu je omezen na formu opatření a netýká se jejich úrovně. Komise konstatuje, že zatímco stávající výše cla byla stanovena v nařízení z roku 2018, opatření platná v současné době byla uložena v rámci přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019. V případě společnosti Reliance činí tato opatření 29,21 EUR za tunu na základě 4 % míry subvencí. Na základě tohoto částečného prozatímního přezkumu nelze uložit žádné jiné valorické clo, protože taková změna by nespadala do působnosti tohoto přezkumu, jak je uvedeno v oznámení o zahájení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(70)

Při zohlednění výše uvedené analýzy dospěla Komise k závěru, že se změnily okolnosti a že použití zvláštních cel již není k vyrovnání skutečné úrovně subvencování vhodné. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost přetrvávání subvencování vyplynula již z přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019, změní se forma opatření ze zvláštních vyrovnávacích cel na valorická vyrovnávací cla.

(71)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací indická vláda a vyvážející výrobce tvrdili, že cla uložená na dovoz PET z Indie byla v platnosti po dobu dvou desetiletí a měla by pozbýt platnosti, neboť pozbytí platnosti opatření je pravidlem a zachování opatření výjimkou. Indická vláda a vyvážející výrobce dále tvrdili, že původní žadatelé zmizeli a že Komise nyní chrání výrobce mimo domácí výrobní odvětví.

(72)

Vyvážející výrobce taktéž tvrdil, že ze stávajícího výkladu výrobního odvětví EU by měla být vyňata společnost Indorama Ventures Europe B.V. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že opatření nebyla v zájmu Unie, neboť poškozují obchodní udržitelnost všech následných uživatelů a spotřebitelů. Konečně vyvážející výrobce tvrdil, že zachování opatření představuje diskriminaci vůči Indii a zejména vůči němu.

(73)

Komise konstatovala, že žádná z těchto úvah nespadá do působnosti tohoto částečného prozatímního přezkumu, který je omezen na formu opatření. Komise rovněž konstatovala, že v rámci přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2019, ve kterém indická vláda i vyvážející výrobce spolupracovali, bylo nedávno rozhodnuto, že prodloužení platnosti opatření je v rámci použitelných právních předpisů odůvodněné. Komise připomněla, že podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení mohou vyvážející výrobci požádat Komisi, aby zahájila přezkum úrovně subvencování v případě, že se domnívají, že existují důvody trvalé povahy, které takový přezkum vyžadují.

(74)

Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(75)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (24),