Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019R1751

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1751 ze dne 21. října 2019 o zápisu názvu Havarti (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

C/2019/7437

OJ L 269, 23.10.2019, p. 1–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1751/oj

23.10.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1751

ze dne 21. října 2019

o zápisu názvu „Havarti“ (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 a čl. 52 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost o zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení, kterou dne 5. října 2010 zaslalo Komisi Dánsko, zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Německo, Španělsko, Rada USA pro vývoz mléčných výrobků (US Dairy Export Council) spolu s Národní federací výrobců mléka (National Milk Producers Federation) a Mezinárodním mlékárenským svazem (International Dairy Foods Association), úřad obchodního zmocněnce Spojených států (Office of the United States Trade Representative), ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Nového Zélandu, novozélandský svaz mlékárenského průmyslu (Dairy Companies Association of New Zealand, DCANZ) a australský mlékárenský svaz (Dairy Australia Limited) podporovaný australskou vládou podaly v souladu s čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 proti zápisu námitky. Námitky byly shledány přípustnými.

(3)

Komise dále obdržela dvě námitky od „Camara Nacional de Productores de Leche“ z Kostariky a „Asociación de Desarollo Lácteo“ (ASODEL) z Guatemaly. Nebyla však předložena žádná odůvodněná prohlášení o námitce podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(4)

Komise vyzvala zúčastněné strany, které podaly přípustné námitky, aby zahájily náležité konzultace. Na žádost Dánska v souladu s čl. 51 odst. 3 posledním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise dopisy ze dne 5. srpna 2014 a 22. září 2014 prodloužila lhůtu pro každou z probíhajících konzultací o další tři měsíce.

(5)

Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě nebylo dosaženo dohody, měla by Komise přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne o zápisu v souladu s postupem uvedeným v čl. 52 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(6)

Strany podávající námitku tvrdily, že produkt „Havarti“ nemá specifickou jakost, pověst ani jiné vlastnosti, které lze přičíst zeměpisnému původu. Domnívají se, že zápis názvu by mohl uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost produktu, vzhledem k pověsti a proslulosti stávající ochranné známky. Podle jejich názoru by zápis rovněž ohrozil existenci totožného názvu, ochranných známek a produktů, které byly v souladu s právem uváděny na trh po dobu nejméně pěti let. Kromě toho tvrdily, že lze mít za to, že se předmětný název stal obecným, a to z těchto důvodů: na produkt „Havarti“ se od roku 1966 vztahuje norma ze sbírky Codex Alimentarius, je uveden v příloze B streské dohody z roku 1951 a má vlastní položku v celním sazebníku. Produkt „Havarti“ se vyrábí a konzumuje v několika zemích EU i mimo EU, přičemž některé z nich pro něj mají zvláštní právní normu.

(7)

Komise posoudila argumenty uvedené v odůvodněných prohlášeních o námitce na základě ustanovení nařízení (EU) č. 1151/2012 a s přihlédnutím k výsledkům náležitých konzultací vedených mezi žadatelem a stranami podávajícími námitku a dospěla k závěru, že název „Havarti“ by měl být zapsán.

(8)

Pokud jde o údajné tvrzení, že název „Havarti“ není v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1151/2012, je třeba poznamenat, že žádost o zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení je podána na základě jeho pověsti, kterou lze přičíst jeho zeměpisnému původu ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(9)

Dánsko předložilo řadu odborných publikací a referencí, které prokazují, že mezi Dánskem a názvem „Havarti“ existuje souvislost založená na pověsti. Tento sýr získal na různých vnitrostátních i mezinárodních fórech četná vyznamenání a ceny. Pověst produktu je rovněž založena na jeho zvláštní výrobní metodě a historickém know-how.

(10)

Během námitkového řízení dánské orgány rovněž uvedly, že produkt „Havarti“ dosáhl své pověsti díky legislativním iniciativám a kvalitní práci odváděné po dobu více než 100 let.

(11)

Na území EU se produkt „Havarti“ vyrábí hlavně v Dánsku. Ke dni podání žádosti se produkt vyráběl v omezeném množství i ve Španělsku, Německu, Polsku, Finsku a Estonsku. Výroba produktu „Havarti“ v uvedených členských státech sama o sobě nemůže zpochybnit souvislost tohoto produktu s Dánskem. Množství jsou ve srovnání s celkovou výrobou v Dánsku velmi malá. Stojí za zmínku, že ve Španělsku se sýr s názvem „Havarti“ začal vyrábět až v roce 2010 a získal na významu až poté, co Dánsko podalo Komisi žádost o zápis názvu „Havarti“ jako CHZO.

(12)

Dánsko poskytlo důkazy, že převážná většina dánských spotřebitelů uznává přetrvávající souvislost produktu „Havarti“ s Dánskem. Z výsledků průzkumu vyplývá, že drtivá většina dánských spotřebitelů produkt „Havarti“ zná a spojuje si ho s Dánskem. Mimo Dánsko je povědomí o tomto produktu velmi malé.

(13)

Španělsko rovněž zkoumalo informovanost spotřebitelů o produktu „Havarti“ a jeho původu a předložilo studii, která obsahuje výsledky provedeného průzkumu. Tato studie není průkazná. Procentní podíl spotřebitelů, kteří tento produkt neznají a neví, že je dánského původu, je vysoký. Jako původ produktu „Havarti“ uvedli spotřebitelé několik různých zemí. Takovou neznalost produktu a neinformovanost o jeho dánském původu nelze považovat za skutečné povědomí o obecné povaze názvu.

(14)

Strany podávající námitku také tvrdily, že název by neměl být zapsán, protože by mohl uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost produktu, vzhledem k pověsti a proslulosti stávající ochranné známky. Nebyla však prokázána pověst či proslulost žádné příslušné ochranné známky. Nebyl vysvětlen ani způsob, jakým by byl spotřebitel uveden v omyl.

(15)

Kromě toho se strany podávající námitku, které pocházejí ze třetích zemí, domnívaly, že zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení by ohrozil existenci totožného názvu „Havarti“, ochranných známek a produktů, které byly v souladu s právem vyráběny a uváděny na trh po dobu více než pěti let, což byl jeden z důvodů námitek uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(16)

Strany ze třetích zemí podávající v tomto námitkovém řízení námitku podle všeho neuváděly sýr s názvem „Havarti“ na trh EU. Zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení v EU proto neovlivňuje existenci produktu s názvem „Havarti“ vyráběného v těchto třetích zemích.

(17)

Nařízení (EU) č. 1151/2012 se na území třetích zemí nevztahuje. Zápis produktu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012 by proto nemohl ohrozit používání názvu „Havarti“ na trhu třetích zemí.

(18)

Ochranné známky, které již byly zapsány, o jejichž zápis bylo zažádáno nebo které jsou zavedeny používáním v dobré víře na území EU přede dnem podání žádosti Dánska o zápis názvu „Havarti“ v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, nejsou zápisem jako CHOP/CHZO dotčeny.

(19)

Španělsko a Německo tvrdí, že vyrábějí sýr s názvem „Havarti“. Zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012 by tedy ohrozil existenci názvu „Havarti“, kterým se označuje produkt vyráběný ve Španělsku a Německu a který je totožný s názvem, o jehož zápis bylo dne 5. října 2010 zažádáno.

(20)

Na základě informací uvedených v německé a španělské námitce, které byly předloženy Komisi, se zdá, že Španělsko začalo sýr s názvem „Havarti“ vyrábět v roce 2010 a v roce 2014 dosáhl objem výroby 5 100 tun. Za Německo jsou k dispozici pouze údaje týkající se výroby v roce 2012 (2 571 tun), nicméně se uvádí, že v Německu se sýr s názvem „Havarti“ vyrábí již přes 20 let. S ohledem na výše uvedené skutečnosti by měla být subjektům ve Španělsku a Německu, které začaly sýr s názvem „Havarti“ uvádět na trh přede dnem podání dánské žádosti Komisi, poskytnuta v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 přechodná období, aby mohly název ohrožený zápisem i nadále používat a současně přizpůsobit svou výrobu na trhu. Za přiměřené by se pro německé a španělské výrobce mělo považovat období pěti let.

(21)

Strany podávající námitku předložily několik důkazů, z nichž údajně vyplývá, že předmětný název je druhové povahy. Nicméně skutečnost, že na název „Havarti“ se vztahuje konkrétní norma ze sbírky Codex Alimentarius a že název byl zařazen do přílohy B streské dohody, neznamená, že se daný název stal druhovým. Kódy celního sazebníku se týkají celních otázek, a nejsou tudíž v případě práv duševního vlastnictví relevantní. Druhovou povahu názvu v EU lze posoudit jen s ohledem na vnímání spotřebitelů na území EU.

(22)

Pokud jde o údaje o produkci a vnímání názvu „Havarti“ v rámci EU, které bylo posouzeno na základě tvrzení o údajné chybějící souvislosti mezi produktem a zeměpisnou oblastí, je třeba učinit závěr, že název „Havarti“ se v EU nestal druhovým.

(23)

Údaje předložené o výrobě a uvádění produktu „Havarti“ na trh mimo EU nejsou relevantní vzhledem k zásadě teritoriality spojené s právy duševního vlastnictví všeobecně a zejména k nařízení (EU) č. 1151/2012, podle něhož je případnou druhovou povahu názvu třeba posuzovat ve vztahu k území Unie. Vnímání tohoto názvu mimo EU a případná existence souvisejících regulačních výrobních norem ve třetích zemích nejsou pro toto rozhodnutí považovány za relevantní bez ohledu na to, zda takové normy stanoví práva na používání označení.

(24)

Návrh stran podávajících námitku, aby byl jako alternativní řešení zapsán název „Danish Havarti“, nelze akceptovat, neboť by nesplňoval podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(25)

Aby bylo možno vyčerpat zásoby, které již byly vyprodukovány či umístěny na trh, měla by být použitelnost tohoto nařízení odložena.

(26)

Na základě výše uvedených skutečností by tedy název „Havarti“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

(27)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Havarti“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.3 Sýry uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Po přechodné období pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení může být název „Havarti“ nadále používán subjekty usazenými v Německu a ve Španělsku, které začaly uvádět na trh produkt třídy sýrů s názvem „Havarti“ před 5. říjnem 2010.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 12. května 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. října 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 20, 23.1.2014, s. 9.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


Top