(1)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (2) (dále jen „kodex“), se mají veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat.

(2)

Kodex však umožňuje použít během přechodného období jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování kodexu dosud nejsou v provozu. Toto přechodné období musí skončit nejpozději do 31. prosince 2020.

(3)

Podle kodexu mají členské státy spolupracovat s Komisí při vývoji, údržbě a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání celních informací a Komise má vypracovat pracovní program pro vývoj těchto elektronických systémů a jejich uvedení do provozu.

(4)

Pracovní program byl zaveden prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/578 (3). Obsahuje seznam sedmnácti elektronických systémů, které musí vyvinout za účelem uplatňování kodexu buď samotné členské státy (v případě systémů, jež mají být řízeny na vnitrostátní úrovni – dále jen „vnitrostátní systémy“), nebo členské státy v úzké spolupráci s Komisí (v případě celounijních systémů, z nichž některé sestávají z celounijních složek i vnitrostátních složek – dále jen „transevropské systémy“).

(5)

Pracovní program stanoví plánovací harmonogram pro zavádění uvedených vnitrostátních a transevropských systémů.

(6)

Přechod na výlučné využívání elektronických systémů pro komunikaci mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a mezi celními orgány navzájem umožní, aby zjednodušení obsažená v kodexu nabyla plné účinnosti, což povede ke zlepšené výměně informací mezi aktéry, účinnější registraci příjezdu, tranzitu a výstupu zboží, centralizovanému celnímu řízení a harmonizovaným celním kontrolám na celém celním území Unie, a v důsledku toho i ke snížení správních nákladů, byrokracie, chyb a podvodů v celních prohlášeních a k omezení výběrů „nejvýhodnější celnice“.

(7)

Zavádění elektronických systémů vyžaduje, aby Komise i členské státy harmonizovaly datové prvky na základě mezinárodně uznaných datových modelů, jak stanoví kodex, uskutečnily finanční i časové investice a v některých případech zcela přeprogramovaly stávající elektronické systémy. Jednotlivé členské státy naplánovaly vývoj těchto elektronických systémů různým způsobem, což vedlo k odlišnostem v načasování, pokud jde o zavádění těchto systémů v rámci Unie. Jelikož jsou elektronické systémy vzájemně úzce propojeny, je důležité zavést je ve správném pořadí. Zpoždění při vývoji jednoho systému tak nevyhnutelně povede ke zpožděním při vývoji dalších systémů. Kodex (včetně lhůty pro ukončení přechodných opatření ke dni 31. prosince 2020) byl přijat v roce 2013, ale normy, které jej doplňují a provádějí, konkrétně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4), prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (6), byly zveřejněny až v letech 2015 a 2016. To způsobilo zpoždění při vypracování funkčních a technických specifikací nezbytných pro vývoj zmíněných elektronických systémů.

(8)

Navzdory tomu, že článek 278 kodexu stanoví pro zavedení všech elektronických systémů uvedených v tomto článku jednotné datum, tedy 31. prosince 2020, a navzdory úsilí Unie a některých členských států na rozpočtové i operační úrovni o dokončení práce ve stanovené lhůtě se ukázalo, že některé systémy bude možné do uvedeného data zavést pouze částečně. Z toho plyne, že i po tomto datu se budou muset nadále používat některé stávající systémy. Nebudou-li přijaty legislativní pozměňovací návrhy, které uvedenou lhůtu prodlouží, nebudou společnosti a celní orgány moci plnit své úkoly a právní závazky, pokud jde o celní operace.

(9)

Po 31. prosinci 2020 by měla pokračovat práce na třech skupinách systémů. První skupina sestává z vnitrostátních elektronických systémů zaměřených na oznámení o příchodu, o předložení zboží a o prohlášeních o dočasném uskladnění a na celní prohlášení pro zboží přivezené na celní území Unie (včetně zvláštních postupů, avšak s výjimkou pasivního zušlechťovacího styku), které je nutno aktualizovat nebo budovat tak, aby se zohlednily určité požadavky kodexu, například harmonizace požadavků na data vkládaná do těchto systémů. Druhá skupina sestává ze stávajících elektronických systémů, které je nutno aktualizovat, aby se zohlednily určité požadavky kodexu, například harmonizace požadavků na data vkládaná do systémů. Tuto skupinu tvoří tři transevropské systémy (systém pro vstupní souhrnná celní prohlášení, systém pro vnější a vnitřní tranzit a systém pro zboží, jež opustilo celní území Unie) a dále vnitrostátní systém vývozu (včetně vývozní složky vnitrostátního systému pro zvláštní režimy). Třetí skupina sestává ze tří nových transevropských elektronických systémů (systémů týkajících se jistot za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl, celního statusu zboží a centralizovaného celního řízení). Komise v partnerství s členskými státy vypracovala podrobný harmonogram za účelem uvádění těchto systémů do provozu v období do konce roku 2025.

(10)

V souladu s novým plánem pro vývoj elektronických systémů by se kodexem stanovené období, během něhož lze přechodně používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, mělo prodloužit do roku 2022, pokud jde o první skupinu, a do roku 2025, pokud jde o druhou a třetí skupinu elektronických systémů.

(11)

Pokud jde o ostatní systémy, které mají být zřízeny pro účely provádění kodexu, obecné konečné datum 31. prosince 2020 pro používání jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, by mělo platit i nadále.

(12)

Aby Evropský parlament a Rada mohly monitorovat zavádění všech elektronických systémů nezbytných pro uplatňování ustanovení kodexu uvedených v článku 278 kodexu, měla by Komise pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku a o tom, zda jsou průběžné cíle plněny ve stanoveném časovém harmonogramu. Členské státy by měly Komisi za tímto účelem dvakrát ročně poskytovat příslušné informace. Jakmile budou všechny elektronické systémy v provozu, měla by Komise prostřednictvím kontroly účelnosti zahájené do jednoho roku ode dne, kdy budou tyto systémy poprvé všechny provozuschopné, posoudit, zda plní svůj účel.

(13)

Kodex by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn,