EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019L0130

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/130 ze dne 16. ledna 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Text s významem pro EHP.)

PE/60/2018/REV/1

OJ L 30, 31.1.2019, p. 112–120 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/130/oj

31.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 30/112


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/130

ze dne 16. ledna 2019,

kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 153 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES (3) je chránit zaměstnance před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost vznikajícími z expozice karcinogenům nebo mutagenům na pracovišti. Jednotná úroveň ochrany před riziky spojenými s karcinogeny a mutageny se v uvedené směrnici stanoví prostřednictvím rámce obecných zásad, který členským státům umožní zajistit jednotné uplatňování minimálních požadavků. Závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti stanovené na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů, ekonomické proveditelnosti, důkladného posouzení socioekonomického dopadu a dostupnosti protokolů a technik pro měření expozice na pracovišti, jsou důležitými aspekty obecných postupů pro ochranu zaměstnanců stanovených uvedenou směrnicí. V tomto ohledu je v případech, kdy panuje nejistota, zcela zásadní vzít v potaz zásadu předběžné opatrnosti. Cílem minimálních požadavků stanovených v uvedené směrnici je chránit zaměstnance na úrovni Unie. Členské státy mohou stanovit přísnější závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti nebo jiná ochranná opatření.

(2)

Limitní hodnoty expozice na pracovišti jsou součástí opatření k řízení rizik podle směrnice 2004/37/ES. Dodržováním těchto limitních hodnot nejsou dotčeny další povinnosti zaměstnavatelů podle uvedené směrnice, zejména omezení používání karcinogenů a mutagenů na pracovišti, prevence nebo omezení expozice zaměstnanců karcinogenům a mutagenům a opatření, která by měla být za tímto účelem prováděna. Pokud je to technicky možné, měla by tato opatření zahrnovat nahrazení karcinogenu nebo mutagenu látkou, směsí nebo postupem, které pro zdraví zaměstnanců nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné, a používání uzavřeného systému nebo jiných opatření určených k omezení úrovně expozice zaměstnanců na co nejnižší úroveň, čímž se podpoří inovace.

(3)

U většiny karcinogenů a mutagenů není vědecky možné určit úrovně expozice, pod kterými by expozice nevedla k nepříznivým účinkům. I když stanovení limitních hodnot na pracovišti pro karcinogeny nebo mutageny podle této směrnice neodstraňuje rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců vznikající v důsledku expozice těmto látkám při práci (zbytkové riziko), přesto přispívá k významnému zmírnění rizik plynoucích z této expozice za pomoci přístupu postupného snižování a stanovení cílů podle směrnice 2004/37/ES. U jiných karcinogenů a mutagenů je vědecky možné určit úrovně, pod nimiž se nepředpokládá, že by expozice vedla k nepříznivým účinkům.

(4)

Maximální úrovně expozice zaměstnanců některým karcinogenům nebo mutagenům jsou stanoveny limitními hodnotami, které podle směrnice 2004/37/ES nesmějí být překročeny. Tyto limitní hodnoty by měly být revidovány a měly by být stanoveny limitní hodnoty pro další karcinogeny a mutageny.

(5)

Limitní hodnoty stanovené touto směrnicí by měly být v případě potřeby revidovány s ohledem na dostupné informace, včetně vědeckých a technických údajů a osvědčených postupů, technik a protokolů pro měření úrovně expozice na pracovišti založených na důkazech. Tyto informace by měly pokud možno zahrnovat údaje o zbytkových rizicích pro zdraví zaměstnanců a stanoviska Vědeckého výboru pro limitní hodnoty expozice při práci (dále jen „výbor SCOEL“) a Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „výbor ACSH“). Informace týkající se zbytkového rizika, veřejně dostupné na úrovni Unie, jsou důležité pro budoucí práci na omezování rizik vznikajících z expozice karcinogenům a mutagenům na pracovišti, a to včetně budoucích revizí limitních hodnot stanovených v této směrnici.

(6)

Nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2019 by Komise měla zohlednit nejnovější vývoj vědeckých poznatků a posoudit možnost změny oblasti působnosti směrnice 2004/37/ES s cílem zahrnout látky toxické pro reprodukci. Na základě toho by měla Komise případně předložit legislativní návrh, po konzultaci se sociálními partnery.

(7)

U některých karcinogenů s bezprahovým účinkem nelze odvodit limitní hodnotu expozice z hlediska ochrany zdraví, ale je možné doporučit limitní hodnotu pro tyto karcinogeny na základě dostupných informací včetně vědeckých a technických údajů.

(8)

Za účelem zajištění nejvyšší možné úrovně ochrany proti některým karcinogenům a mutagenům je nezbytné vzít v úvahu jiné způsoby absorpce, včetně možnosti kožní absorpce.

(9)

Výbor SCOEL je nápomocen Komisi zejména při vyhodnocování nejnovějších dostupných vědeckých údajů a při navrhování limitních hodnot expozice na pracovišti pro ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli, které mají být stanoveny na úrovni Unie na základě směrnice Rady 98/24/ES (4) a směrnice 2004/37/ES. Výbor ACSH je tripartitním orgánem, který je Komisi nápomocen při přípravě, provádění a hodnocení činností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výbor ACSH zejména přijímá tripartitní stanoviska k iniciativám za účelem stanovení limitních hodnot expozice na pracovišti na úrovni Unie na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů, jakož i údajů o sociálních aspektech a ekonomické proveditelnosti těchto iniciativ. Rovněž byly vzaty v úvahu další dostatečně spolehlivé a veřejně známé zdroje vědeckých informací, zejména Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), Světová zdravotnická organizace a národní agentury.

(10)

Práce výboru SCOEL a její transparentnost je nedílnou součástí odpovědného politického procesu. Má-li být provedena reorganizace činnosti výboru SCOEL, vyčleněné zdroje by měly být zaručeny a nemělo by dojít ke ztrátě odborných znalostí v oblasti epidemiologie, toxikologie, pracovního lékařství a ochrany zdraví při práci.

(11)

Změny příloh I a III směrnice 2004/37/ES stanovené touto směrnicí jsou dalším krokem v dlouhodobém procesu její aktualizace. Jako další krok v rámci tohoto procesu předložila Komise návrh na stanovení limitních hodnot včetně doplnění poznámky „kůže“ k pěti dalším karcinogenům. Komise dále ve svém sdělení ze dne 10. ledna 2017 nazvaném „Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právních předpisů a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ prohlásila, že by měly být provedeny ještě další změny směrnice 2004/37/ES. Komise by měla průběžně pokračovat v aktualizacích příloh I a III směrnice 2004/37/ES v souladu s článkem 16 uvedené směrnice a se zavedenou praxí a měla by je v případě potřeby změnit s ohledem na dostupné informace, včetně postupně získávaných vědeckých a technických údajů, jako jsou údaje o zbytkových rizicích. Tato práce by měla případně vést k návrhům budoucích úprav limitních hodnot stanovených ve směrnici 2004/37/ES a v této směrnici, jakož i k navržení dalších látek, směsí a postupů do přílohy I a dalších limitních hodnot do přílohy III.

(12)

Je důležité chránit zaměstnance vystavené karcinogenním nebo mutagenním látkám v důsledku přípravy, podávání nebo likvidace nebezpečných léků, včetně cytostatických nebo cytotoxických léků, a v důsledku práce zahrnující expozici karcinogenním nebo mutagenním látkám při čištění, přepravě, praní a likvidaci nebezpečných léků nebo materiálů kontaminovaných nebezpečnými léky, jakož i při osobní péči o pacienty léčené nebezpečnými léky. Jako první krok vydala Komise pokyny k omezení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnictví, včetně rizik spojených s expozicí cytostatickým nebo cytotoxickým lékům, a to ve formě zvláštních pokynů ohledně prevence a osvědčených postupů. Těmito pokyny nejsou dotčeny další možné legislativní návrhy nebo jiné iniciativy.

(13)

V souladu s doporučeními výborů SCOEL a ACSH, jsou-li k dispozici, se limitní hodnoty pro inhalační cestu expozice stanoví ve vztahu k referenčnímu období osmi hodin časově váženého průměru (dlouhodobé limitní hodnoty expozice) a u některých karcinogenů nebo mutagenů ve vztahu ke kratším referenčním obdobím, obecně patnáct minut časově váženého průměru (krátkodobé limitní hodnoty expozice), s cílem v co největší míře omezit účinky krátkodobé expozice. V souladu s doporučeními výborů SCOEL a ACSH se rovněž zavádí poznámka „kůže“. Rovněž by měly být vzaty v úvahu další zdroje vědeckých informací, které jsou dostatečně spolehlivé a veřejně známé.

(14)

Měla by se také prosazovat zásada prevence na pracovišti, pokud jde o účinky karcinogenů a mutagenů na budoucí generace, jako jsou například negativní dopady na reprodukční schopnost mužů a žen, jakož i na vývoj plodu. Za tímto účelem by členské státy měly sdílet osvědčené postupy v této oblasti.

(15)

Existují dostatečné důkazy o karcinogenitě minerálních olejů, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru. Tyto použité minerální motorové oleje vznikají v daném procesu, a proto nepodléhají klasifikaci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (5). Výbor SCOEL identifikoval u těchto olejů možnost významné kožní absorpce, dospěl k závěru, že k expozici na pracovišti dochází dermální cestou, a důrazně doporučil uvedení poznámky „kůže“. Výbor ACSH se dohodl, že použité minerální motorové oleje by měly být zařazeny mezi karcinogenní látky, směsi a postupy uvedené v příloze I směrnice 2004/37/ES, a shodl se na možnosti významné kožní absorpce. K omezení expozice prostřednictvím kožní absorpce lze použít řadu osvědčených postupů, zahrnujících používání osobních ochranných prostředků, jako jsou rukavice, a odstraňování a čištění kontaminovaného oblečení. Plné dodržování těchto postupů, jakož i nově vznikajících osvědčených postupů by mohlo pomoci tuto expozici omezit. Je proto zapotřebí zařadit do přílohy I směrnice 2004/37/ES práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, a uvést k nim v příloze III směrnice 2004/37/ES poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce.

(16)

Existují dostatečné důkazy o karcinogenitě emisí výfukových plynů ze vznětových motorů vznikajících v těchto motorech při spalování motorové nafty. Emise výfukových plynů ze vznětových motorů vznikají v daném procesu, a proto nepodléhají klasifikaci v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Výbor ACSH se dohodl na zařazení výfukových plynů z tradičních vznětových motorů mezi karcinogenní látky, směsi a postupy uvedené v příloze I směrnice 2004/37/ES a požádal o další šetření v souvislosti s vědeckými a technickými aspekty novějších typů motorů. IARC zařadila výfukové plyny ze vznětových motorů do kategorie „karcinogenní pro člověka“ (skupina 1 klasifikace IARC) a upřesnila, že ačkoli bylo množství pevných částic a chemických látek u novějších typů vznětových motorů omezeno, není prozatím zřejmé, jak se v souvislosti s těmito kvantitativními a kvalitativními změnami může změnit účinek na zdraví. IARC rovněž upřesnila, že jako marker expozice se obvykle používá elementární uhlík, který je významnou složkou těchto emisí. S ohledem na výše uvedené a počet zaměstnanců, kteří jsou emisím vystaveni, je vhodné zařadit práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů do přílohy I směrnice 2004/37/ES a v její příloze III stanovit limitní hodnotu pro emise výfukových plynů ze vznětových motorů vypočtenou na základě elementárního uhlíku. Položky v přílohách I a III směrnice 2004/37/ES by se měly vztahovat na výfukové plyny ze všech typů vznětových motorů.

(17)

Pokud jde o emise výfukových plynů ze vznětových motorů, v některých odvětvích může být v krátkodobém horizontu složité dosáhnout limitní hodnoty 0,05 mg/m3 měřené jako elementární uhlík. Než tedy začne tato limitní hodnota platit, mělo by být kromě lhůty pro provedení zavedeno ještě dvouleté přechodné období. Avšak pro odvětví hlubinné těžby a ražby tunelů by mělo být kromě lhůty pro provedení zavedeno pětileté přechodné období, než začne tato limitní hodnota platit.

(18)

Některé směsi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), především ty, které obsahují benzo[a]pyren, splňují kritéria pro klasifikaci jako karcinogeny (kategorie 1 A nebo 1B) v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, a proto se jedná o karcinogeny ve smyslu směrnice 2004/37/ES. K expozici takovým směsím může docházet mimo jiné při pracích zahrnujících procesy spalování, například z výfukových plynů spalovacích motorů, a procesy vysokoteplotního spalování. Výbor SCOEL identifikoval u těchto směsí možnost významné kožní absorpce a výbor ACSH se dohodl na tom, že je důležité zavést limitní hodnotu expozice směsí PAU při práci, a doporučil, aby bylo provedeno vyhodnocení vědeckých aspektů s cílem navrhnout, aby byla v budoucnu stanovena limitní hodnota expozice při práci. Proto je vhodné k nim v příloze III směrnice 2004/37/ES uvést poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce. Na základě dalších šetření by mělo být rovněž posouzeno, zda je v zájmu lepší ochrany zaměstnanců před směsmi PAU nutné stanovit pro tyto směsi limitní hodnotu.

(19)

Trichlorethylen splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogen (kategorie 1B) v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, a proto se jedná o karcinogen ve smyslu směrnice 2004/37/ES. Výbor SCOEL označil trichlorethylen za genotoxický karcinogen. Na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů, je možné stanovit limitní hodnoty pro trichlorethylen ve vztahu k referenčnímu období osmi hodin (dlouhodobá limitní hodnota) a ve vztahu ke kratšímu referenčnímu období časově váženého průměru patnácti minut (krátkodobá limitní hodnota expozice). Výbor SCOEL identifikoval u tohoto karcinogenu možnost významné kožní absorpce a výbor ACSH se dohodl na konkrétní limitní hodnotě na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů. Proto je vhodné stanovit dlouhodobé a krátkodobé limitní hodnoty expozice pro trichlorethylen a v příloze III směrnice 2004/37/ES k němu uvést poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce. S ohledem na rozvíjející se vědecké poznatky a technický pokrok by měly být limitní hodnoty pro tyto látky předmětem zvláště pozorného přezkumu.

(20)

4,4′-methylendianilin (MDA) splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogen (kategorie 1B) v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, a proto se jedná o karcinogen ve smyslu směrnice 2004/37/ES. Výbor SCOEL dospěl k závěru, že u tohoto karcinogenu s bezprahovým účinkem nelze odvodit limitní hodnotu expozice z hlediska ochrany zdraví. Na základě dostupných informací včetně vědeckých a technických údajů je však možné pro 4,4′-methylendianilin doporučit limitní hodnotu. Výbor SCOEL identifikoval u tohoto karcinogenu možnost významné kožní absorpce a výbor ACSH se dohodl na konkrétní limitní hodnotě na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů. Proto je vhodné stanovit limitní hodnotu pro 4,4′-methylenedianilin a v příloze III směrnice 2004/37/ES k němu uvést poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce.

(21)

Epichlorhydrin (1-chloro-2,3-epoxypropan) splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogen (kategorie 1B) v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, a proto se jedná o karcinogen ve smyslu směrnice 2004/37/ES. Výbor SCOEL dospěl k závěru, že u tohoto karcinogenu s bezprahovým účinkem nelze odvodit limitní hodnotu expozice z hlediska ochrany zdraví, a doporučil zabránit expozici této látce na pracovišti. Výbor SCOEL identifikoval u epichlorhydrinu možnost významné kožní absorpce a výbor ACSH se dohodl na konkrétní limitní hodnotě na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů. Proto je vhodné stanovit limitní hodnotu pro epichlorhydrin a v příloze III směrnice 2004/37/ES k němu uvést poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce.

(22)

Ethylendibromid (1,2-dibromoethan, EDB) splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogen (kategorie 1B) v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, a proto se jedná o karcinogen ve smyslu směrnice 2004/37/ES. Výbor SCOEL dospěl k závěru, že u tohoto karcinogenu s bezprahovým účinkem nelze odvodit limitní hodnotu expozice z hlediska ochrany zdraví, a doporučil zabránit expozici této látce na pracovišti. Výbor SCOEL identifikoval u ethylendibromidu možnost významné kožní absorpce a výbor ACSH se dohodl na konkrétní limitní hodnotě na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů. Proto je vhodné stanovit limitní hodnotu pro ethylendibromid a v příloze III směrnice 2004/37/ES k němu uvést poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce.

(23)

Ethylendichlorid (1,2-dichloroethan, EDC) splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogen (kategorie 1B) v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, a proto se jedná o karcinogen ve smyslu směrnice 2004/37/ES. Výbor SCOEL dospěl k závěru, že u tohoto karcinogenu s bezprahovým účinkem nelze odvodit limitní hodnotu expozice z hlediska ochrany zdraví. Na základě dostupných informací včetně vědeckých a technických údajů je však možné pro ethylendichlorid doporučit limitní hodnotu. Výbor SCOEL identifikoval u ethylendichloridu možnost významné kožní absorpce a výbor ACSH se dohodl na konkrétní limitní hodnotě na základě dostupných informací, včetně vědeckých a technických údajů, a zdůraznil, že chybějí spolehlivé a aktualizované vědecké údaje týkající se zejména způsobu účinku. Proto je vhodné stanovit limitní hodnotu pro ethylendichlorid a v příloze III směrnice 2004/37/ES k němu uvést poznámku „kůže“ označující možnost významné kožní absorpce.

(24)

„Dohoda o ochraně zdraví pracovníků prostřednictvím správné manipulace a správného používání krystalického křemene a produktů, které ho obsahují“, podepsaná sdruženími tvořícími Evropskou síť pro oxid křemičitý (NEPSi), a další dohody sociálních partnerů, které vedle regulačních opatření poskytují pokyny a nástroje na podporu účinného plnění povinností zaměstnavatelů stanovených ve směrnici 2004/37/ES, jsou cennými nástroji doplňujícími regulační opatření. Komise by měla sociální partnery k uzavírání takových dohod vybízet a zároveň respektovat jejich nezávislost. Dodržování těchto dohod by však nemělo zakládat předpoklad shody s povinnostmi zaměstnavatele stanovenými ve směrnici 2004/37/ES. Pravidelně aktualizovaný seznam těchto dohod by měl být zveřejňován na internetových stránkách Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

(25)

Komise konzultovala tuto problematiku s výborem ACSH a provedla v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování Evropské unie dvoufázovou konzultaci s evropskými sociálními partnery.

(26)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, zejména v čl. 31 odst. 1 Listiny.

(27)

Za účelem účinné ochrany zaměstnanců budou limitní hodnoty stanovené v této směrnici pravidelně přezkoumávány s ohledem na provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (6) a stanovisek dvou výborů Evropské agentury pro chemické látky, totiž Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu, zejména s cílem zohlednit vzájemné působení mezi limitními hodnotami stanovenými ve směrnici 2004/37/ES a vztahy mezi dávkou a odezvou, informace o skutečné expozici a případně DNEL (odvozenou úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům) pro nebezpečné chemické látky v souladu s uvedeným nařízením.

(28)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšování životních a pracovních podmínek a ochrana zdraví zaměstnanců před specifickými riziky vznikajícími v důsledku expozice karcinogenům a mutagenům, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, avšak může jich být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(29)

Vzhledem k tomu, že se tato směrnice týká ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců na pracovišti, měla by být provedena do dvou let ode dne svého vstupu v platnost.

(30)

Směrnice 2004/37/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(31)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (7) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2004/37/ES se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Dohody sociálních partnerů

Seznam případných dohod sociálních partnerů uzavřených v oblasti působnosti této směrnice se uvede na internetových stránkách Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Tento seznam je pravidelně aktualizován.“

2)

V příloze I se doplňují nové body, které znějí:

„7.

Práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, prostřednictvím kožní absorpce

8.

Práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů“.

3)

Příloha III se nahrazuje zněním obsaženým v příloze této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let ode dne jejího vstupu v platnost. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob provedení tohoto odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. ledna 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 56.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2018.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(4)  Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

LIMITNÍ HODNOTY A JINÉ PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY (ČLÁNEK 16)

A.   LIMITNÍ HODNOTY EXPOZICE NA PRACOVIŠTI

Název látky

Číslo ES (1)

Číslo CAS (2)

Limitní hodnoty

Poznámka

Přechodná opatření

8 hodin (3)

Krátkodobá expozice (4)

mg/m3  (5)

ppm (6)

f/ml (7)

mg/m3  (5)

ppm (6)

f/ml (7)

Prach tvrdých dřev

2 (8)

Limitní hodnota 3 mg/m3 do 17. ledna 2023

Sloučeniny šestimocného chromu, které jsou karcinogeny ve smyslu čl. 2 písm. a) bodu i)

(jako chrom)

0,005

Limitní hodnota 0,010 mg/m3 do 17. ledna 2025

Limitní hodnota: 0,025 mg/m3 pro postupy svařování nebo plazmového řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým, do 17. ledna 2025

Žáruvzdorná keramická vlákna, která jsou karcinogeny ve smyslu čl. 2 písm. a) bodu i)

0,3

 

Respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého

0,1 (9)

 

Benzen

200-753-7

71-43-2

3,25

1

Kůže (10)

 

Vinylchlorid monomer

200-831-0

75-01-4

2,6

1

 

Ethylenoxide

200-849-9

75-21-8

1,8

1

Kůže (10)

 

1,2-Epoxypropan

200-879-2

75-56-9

2,4

1

 

Trichlorethylen

201-167-4

79-01-6

54,7

10

164,1

30

Kůže (10)

 

Akrylamid

201-173-7

79-06-1

0,1

Kůže (10)

 

2-Nitropropan

201-209-1

79-46-9

18

5

 

o-Toluidin

202-429-0

95-53-4

0,5

0,1

Kůže (10)

 

4,4′-Methylendianilin

202-974-4

101-77-9

0,08

Kůže (10)

 

Epichlorhydrin

203-439-8

106-89-8

1,9

Kůže (10)

 

Ethylendibromid

203-444-5

106-93-4

0,8

0,1

Kůže (10)

 

1,3-Butadien

203-450-8

106-99-0

2,2

1

 

Ethylendichlorid

203-458-1

107-06-2

8,2

2

Kůže (10)

 

Hydrazin

206-114-9

302-01-2

0,013

0,01

Kůže (10)

 

Bromethylen

209-800-6

593-60-2

4,4

1

 

Emise výfukových plynů ze vznětových motorů

 

 

0,05 (*1)

 

 

 

 

 

 

Limitní hodnota platí od 21. února 2023. Pro odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů platí limitní hodnota od 21. února 2026.

Směsi polycyklických aromatických uhlovodíků, především ty, které obsahují benzo[a]pyren, které jsou karcinogeny ve smyslu této směrnice

 

 

 

 

 

 

 

 

Kůže (10)

 

Minerální oleje, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru

 

 

 

 

 

 

 

 

Kůže (10)

 

B.   JINÉ PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY

K doplnění.


(1)  Číslo ES, tj. EINECS, ELINCS nebo NLP, je úřední číslo látky v Evropské unii, jak je definováno v části 1 oddíle 1.1.1.2 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008.

(2)  Číslo CAS: Chemical Abstract Service Registry Number (registrační číslo CAS).

(3)  Měřeno nebo vypočteno ve vztahu k referenčnímu období časově váženého průměru osmi hodin (TWA).

(4)  Limitní hodnota krátkodobé expozice (STEL). Limitní hodnota, kterou by expozice neměla přesáhnout a která odpovídá době 15 minut, není-li stanoveno jinak.

(5)  

mg/m3 = miligramy na metry krychlové vzduchu při 20 °C a 101,3 kPa (s tlakem rtuti 760 mm).

(6)  

ppm (parts per million)= objemový poměr v ml na m3 vzduchu.

(7)  

f/ml= vlákna na millilitr.

(8)  Vdechovatelná frakce: pokud se prach tvrdých dřev smísí s dalšími prachy dřev, měla by se limitní hodnota vztahovat na všechny prachy dřev v této směsi.

(9)  Respirabilní frakce.

(10)  Možné podstatné zvýšení celkové expozice prostřednictvím kožní absorpce.

(*1)  Měřeno jako elementární uhlík.


Top