(1)

Dne 21. listopadu 2018 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2019. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 21. března 2019 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2018 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Kypr uveden mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Evropská rada potvrdila dne 21. března 2019. Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (3) (dále jen „doporučení pro eurozónu 2019“) přijala Rada dne 9. dubna 2019; stanoví pro eurozónu pět doporučení.

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Kypr jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měl zajistit, aby doporučení pro eurozónu 2019, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 5, bylo plně a včas provedeno. Konkrétním krokem k naplňování prvního doporučení pro eurozónu, jež se týká zlepšování podnikatelského prostředí a produktivity s cílem obnovit rovnováhu v eurozóně, jsou opatření ke snižování administrativní zátěže; zaměření hospodářské politiky, pokud jde o investice, na určené oblasti pomůže při naplňování druhého doporučení pro eurozónu, jež se týká podpory investic; daňová opatření a opatření ke zlepšení dovedností pomohou při naplňování třetího doporučení pro eurozónu, jež se týká boje proti agresivnímu daňovému plánování a fungování trhu práce, a opatření ke zlepšení fungování společnosti spravující aktiva pomohou při naplňování čtvrtého doporučení pro eurozónu, jež se týká snižování úvěrů se selháním.

(3)

Dne 27. února 2019 byla zveřejněna zpráva o Kypru pro rok 2019. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Kypr učinil v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 13. července 2018 (4), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 27. února 2019. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Kypr potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Je velmi důležité, aby země řešila velké objemy soukromého, veřejného a vnějšího dluhu a úvěrů se selháním.

(4)

Dne 15. dubna 2019 předložil Kypr národní program reforem na rok 2019 a dne 30. dubna 2019 program stability na rok 2019. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (5) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Kypr se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. V programu stability z roku 2019 počítá prognóza Kypru, pokud jde o celkové saldo veřejných financí, jež se v roce 2018 dostalo do schodku ve výši 4,8 % hrubého domácího produktu (HDP), a překročilo tak referenční hodnotu ve výši 3 % HDP stanovenou Smlouvou, s dosažením přebytku v nominálním vyjádření ve výši 3,0 % HDP v roce 2019 a více než 2,0 % HDP během programového období. Na základě přepočteného strukturálního salda (6) se plánuje dosažení střednědobého rozpočtového cíle, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, v období let 2019–2022. Program stability z roku 2019 očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP, jenž v roce 2018 vzrostl přibližně na 102,5 % HDP, v roce 2019 poklesne na 95,7 % a následně se bude stabilně snižovat, takže do roku 2022 dosáhne výše 77,5 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický. Rizika spojená s makroekonomickými a rozpočtovými předpoklady uvedenými v programu stability ukazují na nepříznivý vývoj vyplývající převážně z vnějších událostí, jakož i z možného fiskálního dopadu soudních rozhodnutí o minulých fiskálních reformách a z finančních potřeb veřejných nemocnic během prvních let fungování národního systému zdravotnictví. Prognóza Komise z jara 2019 očekává, že celkové saldo veřejných financí dosáhne v roce 2019 přebytku ve výši 3,0 % HDP a v roce 2020 ve výši 2,8 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2019 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2019 výše 1,1 % HDP a v roce 2020 0,7 % HDP, a zůstane tak nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Předpokládá se, že Kypr v letech 2019 a 2020 dodrží pravidlo pro zadlužení. Celkově Rada dospěla ke stanovisku, že podle prognóz Kypr v letech 2019 a 2020 ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodrží.

(7)

Dne 5. června 2019 Komise vydala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož na základě oznámených údajů překročil v roce 2018 celkový schodek vládního sektoru referenční hodnotu ve výši 3 % HDP stanovenou Smlouvou. Zpráva dospěla k závěru, že nemají být přijaty další kroky vedoucí k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Neefektivnost veřejné správy a místních vládních institucí zůstává problémem, přestože došlo k určitému pokroku u služeb e-governmentu. To má dopad na podnikatelské prostředí. Klíčové legislativní návrhy, které tuto otázku řeší, jsou dosud ve stádiu rozpracování. Patří sem mimo jiné návrhy zákonů o reformě veřejné správy a místních vládních institucí. Slabiny správního rámce pro státem vlastněné subjekty by mohly usnadnit nárůst veřejných podmíněných závazků a bránit investiční kapacitě do základních veřejných služeb, jako jsou telekomunikace a energetika. Omezení mzdových nákladů ve veřejném sektoru, které významně přispělo k fiskální konsolidaci na Kypru, by mělo pokračovat.

(8)

Jak je uvedeno v doporučení pro eurozónu 2019, boj proti agresivnímu daňovému plánování má zásadní význam pro to, aby byly daňové systémy účinnější a spravedlivější. Dopady strategií agresivního daňového plánování na jiné členské státy vyžadují koordinovaný postup vnitrostátních politik pro doplnění právních předpisů Unie. Kypr přijal proti agresivnímu daňovému plánování určitá opatření, avšak vysoká míra plateb dividend a úroků (v poměru k HDP) naznačuje, že daňová pravidla této země mohou využívat podniky, které agresivní daňové plánovaní uplatňují. Neexistence srážkové daně uvalené na odchozí platby dividend, úroků a v mnoha případech licenčních poplatků (tj. ty, které odvádí rezidenti Unie rezidentům třetích zemí), které odvádí společnosti usazené na Kypru rezidentům třetích zemí, může vést k tomu, že se tyto platby zcela vyhnou zdanění, pokud nejsou zdaňovány ani v jurisdikci příjemce. Neexistence uvedených daní spolu s pravidly pro určení daňové rezidence v případě daní z příjmů právnických osob mohou usnadňovat agresivní daňové plánování. Je nutné pozorně monitorovat režim odpočtu pomyslných úroků, aby nebyl zneužit k agresivnímu daňovému plánování. Režimy naturalizace investorů na Kypru na základě výjimky a povolení k pobytu za investice poskytují přístup k nízké sazbě daně z příjmu fyzických osob ze zahraničních finančních aktiv a nevyžadují, aby fyzická osoba v jurisdikci, která režim nabízí, pobývala významnou dobu. OECD tyto režimy označila za potenciálně velmi rizikové, pokud jde o zneužití za účelem obcházení předpisů o automatické výměně informací o finančních účtech.

(9)

V rámci komplexní strategie pro úvěry se selháním byla realizována významná opatření. Ta byla příčinou znatelného snížení objemu úvěrů se selháním v bankovním sektoru, především díky prodeji a likvidaci banky Cyprus Cooperative Bank a převodu jejího portfolia úvěrů se selháním na státní společnost pro správu aktiv. Dále byl zdokonalen zákon o prodeji úvěrů a byl přijat zákon o sekuritizaci úvěrů. Aby se maximalizovaly výnosy z prodeje aktiv, což v konečném důsledku napomůže snížit objem soukromého dluhu, je velmi důležité, aby státní společnost pro správu aktiv měla efektivní strukturu řízení, vysoce specializovaný management, provozní nezávislost na kyperském státu a dobře definované cíle v souladu se závazky, které přijala vláda v kontextu rozhodnutí o státní podpoře v souvislosti s prodejem banky Cyprus Cooperative Bank, které schválila Evropská komise. Dále je důležité zřídit odpovídající rámec dohledu pro společnosti nabývající úvěry (patří mezi ně i státní společnost pro správu aktiv), jejichž počet se zvýšil, a do budoucna se plánují další prodeje portfolií úvěrů se selháním. Kapacita orgánů dohledu nad pojistnými a penzijními fondy zůstává slabá, pokud jde o řízení a správu. Integrace těchto orgánů dohledu by měla být rychle dokončena. Kromě toho je vzhledem k poměrně značné přeshraniční aktivitě nebankovních finančních společností a exponenciálnímu růstu licencovaných podniků v posledních letech nutné posílit dohledový rámec pro kapitálové trhy.

(10)

Vzrůstá zaměstnanost, klesá nezaměstnanost a krátkodobá kapacita veřejných služeb zaměstnanosti k aktivnímu zprostředkování zaměstnání se zlepšila. Stále je však problémem dlouhodobá udržitelnost těchto služeb, jelikož dodatečný personál byl přijat pouze na dva roky. Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, patřil v roce 2018 k nejvyšším v Unii. Nízká efektivita veřejných služeb zaměstnanosti a jejich omezené nasazení při aktivaci s cílem pomoci lidem najít práci zůstává problémem. Existuje proto prostor pro zvýšení informační a aktivizační podpory pro přístup k zaměstnání, zejména v případě mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných. Sem patří propagace samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky, jakož i modernizace institucí a služeb trhu práce, aby pomáhaly lidem získávat dovednosti, které lépe odpovídají potřebám trhu práce.

(11)

Nedostatkové dovednosti a nesoulad dovedností s požadavky trhu práce patří mezi hlavní překážky pro podnikatelské investice, a upozorňují tak na potřebu více investovat do odborné přípravy nevyužívané a nedostatečně využívané pracovní síly, do lepšího přizpůsobení vzdělávacích osnov potřebám trhu práce a do odpovídající infrastruktury pro odborné vzdělávání. Pokrok, kterého bylo dosaženo v zásadních reformách vzdělávání a odborné přípravy, například v souvislosti s lepší personální politikou ve vztahu k učitelům, je nerovnoměrný. Výsledky v oblasti vzdělávání zůstávají nedostatečné, stejně jako účast na předškolním vzdělávání a péči, jež jsou pro domácnosti nyní hůře dostupné, protože jejich příjmy během krize klesaly rychleji než náklady na péči o děti. Pokračující úsilí o modernizaci všech úrovní systému vzdělávání a odborné přípravy pomůže zlepšit výsledky vzdělávání a zvýšit potenciál pro udržitelný růst na Kypru. Revize osnov pro odborné vzdělávání a přípravu je slibným krokem při snižování nesouladu dovedností s potřebami na trhu práce. Přetrvávající nesoulad dovedností s potřebami u absolventů terciárního vzdělávání a nízká účast na vzdělávání dospělých, zejména v případě osob s nízkou kvalifikací, však poukazují na potřebu lepších opatření v oblasti rozšiřování dovedností a rekvalifikace.

(12)

Kypr dosáhl pokroku v oblasti zdravotní péče díky tomu, že přijal právní předpisy zřizující nový státní systém zdravotní péče. Cílem nového systému je zlepšení přístupu ke zdravotní péči, zavedení všeobecné zdravotní péče, snížení vysoké finanční spoluúčasti a zvýšení efektivnosti poskytování péče ve veřejném sektoru. Než bude systém v roce 2020 plně funkční, je třeba se vypořádat se značnými problémy spojenými s jeho prováděním a nezbytnými investicemi do něj. Zásadním úkolem zůstává zajištění dlouhodobé udržitelnosti systému, včetně zajištění plánované finanční a provozní autonomie veřejných nemocnic. Systém zdravotní péče by dále posílila opatření sledující modernizaci a zvýšení efektivity poskytovatelů zdravotní péče, včetně primární péče, zavedení elektronického zdravotnictví a zřízení státní organizace pro léčivé přípravky. Úroveň dlouhodobé péče je nízká a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva zůstává i nadále problémem.

(13)

Velkým problémem jsou slabé výsledky Kypru v oblasti životního prostředí; země je nadále zranitelná vůči změně klimatu. Kypr musí podstatně zdokonalit svůj systém nakládání s odpady a oběhové hospodářství. Produkce odpadu zůstává výrazně vyšší, než je průměr Unie, a od roku 2014 se zvýšila. Současná zařízení pro zpracování odpadu nedosahují vysoké míry recyklace a vinou chybějících ekonomických nástrojů, například zdanění skládek, je recyklace ekonomicky neatraktivní. Hospodaření s vodou, zejména v městských oblastech, charakterizuje neefektivita. Hlavním problémem Kypru je nedostatek vody v kombinaci s nadměrným odběrem podzemní vody. Značný objem městských odpadních vod je dosud vypouštěn bez odběru či zpracování – jen přibližně polovina veškeré odpadní vody prochází sekundárním zpracováním. Sucho a nedostatek vody představují velké problémy a nedostatečná reakce by mohla mít dopady na venkovskou ekonomiku a turistiku na Kypru. Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a jejich efektivní využití spolu s přísnějším vynucováním právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu proto mají zásadní význam pro to, aby Kypr dokázal zmírňovat nepříznivé důsledky změny klimatu, zachovávat a obnovovat své přírodní prostředí a zajistit dlouhodobě udržitelný hospodářský růst.

(14)

Kypr může mnohem lépe využívat své zdroje obnovitelné energie – především solární – a řešit současnou energetickou neúčinnost. V roce 2017 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na Kypru 9,72 %, cíl na rok 2020 je 13 %. Obytné a komerční budovy postavené s nulovou nebo nízkou tepelnou ochranou, zejména v městském prostředí, představují významný zdroj energetické neúčinnosti. Rámcové podmínky pro investice v odvětví energie z obnovitelných zdrojů se zlepšily a bylo zavedeno několik opatření včetně instalace fotovoltaických systémů a systémů podpory pro malé a střední podniky a pro domácnosti. Kypr nicméně dosud plně nevyužívá svůj značný potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména solárních. Převažující využívání silniční přepravy v rámci vnitrozemské dopravy vytváří řadu problémů, z nichž nejvýznamnější je obtížné snižování znečištění ovzduší a emisí skleníkových plynů, a vede také k velkému přetížení dopravy v městských oblastech v době špičky a na silnicích vedoucích do přístavů. Kypr rovněž zaostává ve využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě, jejichž podíl v roce 2016 činil 2,7 %; může tak mít potíže se splněním závazného 10 % cíle do roku 2020.

(15)

Pro zvýšení produktivity jsou zásadní investice do digitální ekonomiky a zdokonalení digitálních dovedností pracovníků. V Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) Evropské komise z roku 2019 se Kypr umístil na spodních příčkách. Pouze 50 % Kypřanů ve věku od 16 do 74 let má základní digitální dovednosti a odborníci v oblasti IKT stále představují menší část pracovní síly, než je průměr Unie jako celku (2,3 % oproti 3,7 %), což brzdí potenciál digitální ekonomiky. Míra online interakce mezi orgány veřejné správy a občany je nízká, online komunikuje pouze 50 % Kypřanů. Elektronický obchod se zlepšuje, ale je stále pod průměrem Unie.

(16)

Kypr zůstává průměrným inovátorem, výkony v oblasti inovací od roku 2010 poklesly. Veřejné i soukromé výdaje na výzkum a vývoj patří k nejnižším v Unii, a omezují tak inovační kapacitu výzkumných center a podnikatelského sektoru. Interakce mezi akademickým a podnikatelským sektorem je rovněž velmi malá. Zvýšení inovační kapacity podnikatelského sektoru a zlepšení přístupu k financování a investicím, které se zaměřují na dobře definované oblasti inteligentní specializace, mají zásadní význam pro zlepšení konkurenceschopnosti Kypru a obzvláště jeho malých a středních podniků.

(17)

Administrativní zátěž je vysoká, zejména u zahájení strategických investic. Existuje prostor pro významné zjednodušení postupů získávání povolení pro strategické investice a příslušné právní předpisy se dosud projednávají.

(18)

Provádění akčního plánu pro růst vedlo k určitému pokroku u podnikání a přístupu malých a středních podniků k financování. Opatření finanční podpory pro malé a střední podniky mají však stále většinou podobu grantů a bankovních úvěrů podporovaných Unií nebo vnitrostátními fondy. Alternativní zdroje financování, jako je rizikový kapitál, kapitálové financování a skupinové financování, jsou pro kyperské podniky nadále okrajové. Lepší koordinace podpory pro podniky by mohla zlepšit její využívání. Privatizační projekty, jež mají přilákat produktivitu zvyšující zahraniční investice, jsou v mnoha případech pozastaveny, pouze několik z nich postupně probíhá.

(19)

Přetrvávající neefektivita justičního systému dále ovlivňuje vymáhání smluv a brání rychlému řešení občanských a obchodních věcí a vyšetřování závažné trestné činnosti. Komplikovaná a zastaralá pravidla občanskoprávního řízení a nedostatečné vynucování soudních rozhodnutí oslabují motivaci bank k využívání exekučního a insolvenčního řízení ke snížení objemu úvěrů se selháním. Nejkritičtější problémy justičního systému začalo řešit několik reforem, které se konkrétně týkají zastaralých pravidel občanskoprávního řízení, malé specializace a digitalizace soudů, vyřízení velkého počtu nahromaděných případů a chybějícího celoživotního vzdělávání soudců, ale jejich pokrok je pomalý. Tato reforma by měla být v souladu se závazky, které přijala vláda v kontextu rozhodnutí o státní podpoře v souvislosti s prodejem banky Cyprus Cooperative Bank, které schválila Evropská komise. V roce 2018 byla přijata vylepšená pravidla exekučního a insolvenčního řízení. Rozhodné provádění nových právních předpisů spolu se zajištěním efektivního justičního systému a přísnějšího vynucování rozsudků by měly napomoci zvýšení disciplíny při splácení dluhů. Od prosince 2017 je platná národní antikorupční strategie, jež byla posílena vládním schválením národního horizontálního akčního plánu proti korupci v květnu 2019. Parlamentu byly předloženy legislativní návrhy na zřízení nové nezávislé antikorupční agentury a na ochranu oznamovatelů, nebyly však dosud přijaty. Tyto zákony by pomohly posílit vnitrostátní protikorupční rámec. Antikorupční reformy by měly být urychleny neprodleným provedením antikorupčního akčního plánu. Je třeba zaručit nezávislost státních zástupců a kapacita k vymáhání práva by měla být posílena.

(20)

I přes určité úsilí o urychlení vydávání vlastnických titulů zůstává počet nevyřízených žádostí vysoký. Stále chybí strukturální řešení nedostatků systému nemovitostních transakcí (tj. vydávání a převod vlastnických titulů). To má zásadní význam pro umožnění insolvenčních řízení a realizace kolaterálu.

(21)

K řešení některých nedostatků, které jsou uvedeny v doporučeních, zejména v oblastech, jež jsou zahrnuty do přílohy D zprávy o Kypru pro rok 2019, by mohlo přispět programování fondů Unie na období 2021–2027. Kypr by tedy mohl fondy co nejlépe využít ve vztahu k určeným odvětvím a s ohledem na regionální rozdíly. Důležitým faktorem pro úspěšnost těchto investic je posílení správní kapacity země k řízení zmiňovaných fondů.

(22)

V kontextu evropského semestru 2019 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Kypru, kterou zveřejnila ve své zprávě o Kypru pro rok 2019. Posoudila také program stability z roku 2019, národní program reforem na rok 2019, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Kypru adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Kypru, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(23)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2019 a dospěla ke stanovisku (7), že Kypr zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

(24)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2019 a program stability z roku 2019. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5. Uvedená doporučení rovněž přispívají k provádění doporučení pro eurozónu 2019, zejména prvního, třetího a čtvrtého doporučení pro eurozónu,