Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018R1013

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1013 ze dne 17. července 2018, kterým se zavádějí prozatímní ochranná opatření týkající se dovozu určitých výrobků z oceli

C/2018/4555

OJ L 181, 18.7.2018, p. 39–83 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/1013/oj

18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/39


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1013

ze dne 17. července 2018,

kterým se zavádějí prozatímní ochranná opatření týkající se dovozu určitých výrobků z oceli

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 (1), a zejména na články 5 a 7 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 (2), a zejména na články 3 a 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SOUVISLOSTI

(1)

Dne 26. března 2018 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení ochranného šetření týkajícího se dovozu 26 výrobků z oceli (2018/C 111/10) (3). Komise se rozhodla zahájit šetření s ohledem na dostatečné důkazy o tom, že dovoz těchto výrobků může způsobit nebo hrozit způsobit vážnou újmu dotyčným výrobcům v Unii.

(2)

Dne 28. června Komise rovněž zveřejnila oznámení, jímž bylo šetření rozšířeno na dvě další kategorie výrobků (4).

(3)

Informace, které má Komise k dispozici v rámci zavedeného mechanismu předchozí kontroly týkající se oceli (5) a ze zdrojů výrobního odvětví Unie, ukázaly, že zvyšující se trend dovozu těchto kategorií výrobků a převažující nepříznivé ekonomické a obchodní podmínky, včetně situace v ocelářském průmyslu Unie, opravňují provedení hloubkové analýzy.

(4)

Kromě toho v důsledku opatření proti dovozu oceli přijatých Spojenými státy americkými (dále jen „USA“) podle § 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962 (dále jen „§ 232“) vzniklo velké riziko dalšího nárůstu dovozu vyplývajícího z odklonu obchodu.

(5)

Tyto okolnosti v kontextu přetrvávajících celosvětových nadměrných kapacit mohou ohrozit ocelářský průmysl v Unii, který je stále vystaven nebezpečí možného nárůstu dovozu a který se zotavuje z poškození způsobeného nekalými obchodními praktikami, jak ukazuje značný počet opatření na ochranu obchodu v oblasti výrobků z oceli nedávno přijatých po celém světě.

(6)

Dne 11. dubna 2018 vydala Komise „záznam do dokumentace“ obsahující klíčové statistiky dovozu a dostupné ukazatele o újmě. V souvislosti s touto poznámkou Komise obdržela 41 podání od třetích zemí, vnitrostátních sdružení a jednotlivých ocelářských společností.

(7)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že Komise neposkytla odpovídajícím způsobem a včas důkazy, na nichž bylo zahájení ochranného šetření založeno. Tvrdily, že kvůli tomuto neposkytnutí nemohly plně uplatnit své právo na obhajobu. Konkrétně několik zúčastněných stran tvrdilo, že tento „záznam do dokumentace“ zveřejněný dne 11. dubna 2018 neobsahoval údaje o prodeji v Unii, vývozu z Unie, spotřebě v Unii ani celkové výrobě v Unii.

(8)

V rozporu s těmito tvrzeními ale „záznam do dokumentace“ údaje o prodeji v Unii, vývozu z Unie, spotřebě v Unii i celkové výrobě v Unii obsahoval. Kromě toho se Komise domnívá, že byly hlavní prvky a důkazy odpovídajícím způsobem shrnuty jak v oznámení o zahájení šetření, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, tak v oznámení o šetření zaslaném WTO dle čl. 12 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o ochranných opatřeních.

(9)

Komise se proto domnívá, že splnila své právní povinnosti dostatečně chránit práva zúčastněných stran na obhajobu. V každém případě budou mít zúčastněné strany stále možnost uplatnit svá práva po zbytek šetření.

(10)

Aby Komise získala informace nezbytné k provedení hloubkového posouzení, rozeslala dotazníky známým výrobcům v EU a všem vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům výrobků, které jsou předmětem šetření, kteří o to požádali ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření. Tyto strany a dále třetí země byly rovněž vyzvány, aby předložily veškerá relevantní podání. Komise obdržela 222 odpovědí na dotazníky a 74 podání.

II.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ NEBO PŘÍMO KONKURUJÍCÍ VÝROBEK

(11)

Komise zahájila ochranné šetření týkající se 26 kategorií výrobků z oceli dovážených do EU a dne 28. června bylo oznámením, kterým se mění oznámení o zahájení šetření (6), šetření rozšířeno o další 2 kategorie výrobků. Těchto 28 kategorií výrobků (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „dotčené kategorie výrobků“) je součástí mechanismu kontroly týkající se oceli zavedeného Komisí v květnu 2016. Podléhají rovněž celním opatřením USA podle § 232. Dotčené kategorie výrobků společně s kódy KN, do kterých jsou tyto výrobky v současnosti zařazeny, jsou uvedeny v příloze I.

(12)

V tomto předběžném posouzení Komise zjistila, že 28 kategorií výrobků vyráběných výrobci v EU (dále jen „obdobný výrobek“ nebo „obdobné kategorie výrobků“) jsou obdobné jako dotčené kategorie výrobků nebo jim přímo konkurují. Jak výrobky vyrobené v Unii, tak dovezené dotčené výrobky mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti; mají stejné využití a jsou o nich snadno dostupné informace týkající se ceny a kvality; jsou rovněž prodávány prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů zákazníkům, kteří si je kupují nebo mohou kupovat od domácích, tak případně od zahraničních vývozců. Mezi dotčenými kategoriemi výrobků a výrobky, zařazenými do příslušných kategorií, vyráběnými výrobci z EU tak existuje silná hospodářská soutěž.

(13)

Komise rovněž ve své předběžné analýze zjistila, že existuje významná vzájemná souvislost a silná hospodářská soutěž mezi výrobky zařazenými do různých kategorií výrobků a také mezi výrobky v různých fázích výroby v rámci určitých kategorií, jelikož některé z těchto kategorií obsahují hlavní suroviny nebo vstupní materiál, které slouží k výrobě dalších výrobků v jiných kategoriích výrobků.

(14)

Tuto vzájemnou souvislost a hospodářskou soutěž v rámci kategorií výrobků a mezi nimi ilustrují některé příklady. Například široké pásy válcované za tepla se vyrábějí z plátů a válcují na svitky nebo se vyrábějí naplocho na kvarto válcích. Podélným dělením pásu se vyrábějí plechy. Úzký pás se vyrábí přímo nebo nepřímo nebo podélným řezáním širokého pásu válcovaného za tepla. Ploché výrobky válcované za tepla se rovněž používají pro výrobu trubek a trub pro petrochemický průmysl a ploché výrobky válcované za studena následně využívají výrobci svařovaných trubek. Velká část širokých pásů válcovaných za tepla se dále zpracovává při výrobě pásů válcovaných za studena, které jsou tenčí a mají kvalitnější povrchovou úpravu. Významná část výrobků válcovaných za studena se potahuje kovem, cínem nebo chromem v odvětví výroby plechovek nebo zinkem (7).

(15)

Řada výrobců v Unii aktivně vyrábí většinu výše uvedených výrobků. Například Arcelor Mittal vyrábí nejen plechy a pásy válcované za tepla a za studena, ale rovněž potahuje několik výrobků z oceli a vyrábí desky. Podobně společnosti jako Voest Alpine a Tata Steel vyrábějí plechy a pásy válcované za tepla a za studena a rovněž potahované výrobky z oceli vyrobené z těchto výrobků.

(16)

Navíc se tak, vzhledem k této vzájemné souvislosti, konkurenční tlak může snadno přesunout z jednoho výrobku na jiný. Pokud jsou například na jeden výrobek, např. ocelové svitky, uložena opatření na ochranu obchodu, může být tento výrobek dále přeměněn ve stejné zemi a vyvezen v jiné formě, aby se na něj tato dodatečná opatření nevztahovala, a i nadále může konkurovat domácím výrobkům. Rovněž není vyloučeno, aby třetí země některé z těchto výrobků dovážely za nízké ceny, přetvořily je a následně vyvážely do Unie.

(17)

Vzhledem k těmto vzájemným vztahům a propojením a vzhledem ke skutečnosti, že – jak bude vysvětleno níže – se možný odklon obchodu plynoucí z opatření podle § 232 uvedeného zákona USA vztahuje na všechny kategorie výrobků, jelikož se tato opatření uplatňují horizontálně na všechny výrobky z oceli bez rozdílu jejich tvaru, velikosti nebo složení, byla analýza za účelem prozatímního určení provedena jak globálně pro všech 28 kategorií výrobků jakožto dotčených výrobků (tj. ocel v různých tvarech a formách), tak na individuální úrovni pro každou kategorii výrobků (8)..

III.   VÝROBCI V EU

(18)

Většina výrobců v Unii jsou členy Evropského ocelářského svazu (dále jen „Eurofer“) nebo, pokud vyrábějí trubky a trouby, členy sdružení ESTA (European Steel Tube Association). Tato dvě odvětvová sdružení zastupují více než 95 % výroby oceli v Unii. Jejich členové se nacházejí téměř ve všech členských státech.

(19)

Jménem svých členů tato odvětvová sdružení informovala Komisi, že podporují otevření ochranného šetření i přijetí opatření, která by rovněž řešila odklon obchodu plynoucí z opatření podle § 232, které vážně narušuje trh s ocelí, jenž se ještě zcela nezotavil z ocelářské krize.

IV.   ZVÝŠENÍ DOVOZU

(20)

Na základě informací od Eurostatu, z mechanismu předchozí kontroly týkající se oceli a informací dodaných výrobním odvětvím Unie provedla Komise předběžnou analýzu zvýšení dovozu dotčených výrobků v období let 2013–2017. Komise rovněž zkoumala vývoj dovozu během 1. čtvrtletí 2018, aby potvrdila nedávný nárůst dovozu.

(21)

Celkový objem dovozu dotčených výrobků se vyvíjel takto:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Dovoz (tisíce tun)

18 861

22 437

27 164

29 778

30 573

Index 2013 = 100

100

119

144

158

162

Podíl na trhu

12,7 %

14,4 %

16,9 %

17,9 %

18,0 %

Zdroj: Eurostat

(22)

Celkově vzrostl dovoz 28 dotčených kategorií výrobků v absolutním vyjádření ve srovnání s obdobím 2013–2017 o 62 %. Zvyšování dovozu bylo obzvláště výrazné do roku 2016. Dovoz se ale zvyšoval i nadále a zůstal na velmi vysoké úrovni.

(23)

Dovoz u drtivé většiny jednotlivých kategorií výrobků, jichž se šetření týkalo, rovněž zaznamenal za posledních pět let zvýšení v absolutním vyjádření. Například dovoz největších kategorií z hlediska dovozu (kategorie výrobků 1, 4 a 7) se zvýšil o 45 %, 168 % a 78 %.

(24)

U pěti kategorií výrobků, konkrétně výrobků 10, 11, 19, 24 a 27, ale ke zvýšení nedošlo. Komise se proto domnívá, že tyto kategorie výrobků by měly být v této fázi vyňaty z působnosti prozatímních opatření. Komise si nicméně vyhrazuje právo těchto pět kategorií výrobků zahrnout do působnosti konečných opatření a za tímto účelem bude i nadále sledovat dovoz v těchto kategoriích. Vývoj dovozu u každé kategorie výrobků je uveden v příloze II.

(25)

Kromě tohoto vynětí výše uvedených kategorií výrobků v této fázi zvažovala Komise rovněž vynětí určitých zemí z působnosti opatření v souladu se závěry uvedenými v 121. bodu odůvodnění. Komise tak ze zbytku své předběžné analýzy vyloučila dovoz těchto kategorií výrobků z těchto výše uvedených zemí a přezkoumala vývoj dovozu.

(26)

Na tomto základě se dovoz výrobků dotčených tímto prozatímním určením vyvíjel takto:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Dovoz (tisíce tun)

17 367

20 764

25 556

28 174

29 122

Index 2013 = 100

100

120

147

162

168

Podíl na trhu

12,1 %

13,8 %

16,5 %

17,5 %

17,8 %

Zdroj: Eurostat

(27)

Dovoz v období let 2013–2017 v absolutním vyjádření vzrostl o 68 %, přičemž podíl na trhu se zvýšil z 12,1 % na 17,80 %. Nejvýznamnější nárůst se uskutečnil v letech 2013–2016, avšak dovoz pokračoval v růstu a na vysoké úrovni zůstal i v roce 2017.

(28)

Trend růstu dovozu pokračuje i v roce 2018. Při porovnání prvního čtvrtletí roku 2018 s prvním čtvrtletím roku 2017 činí celkový růst dovozu 10 %. U devíti kategorií výrobků došlo ke zvýšení o více než 20 % a u jedné z těchto kategorií (kategorie 13) je nárůst vyšší než 100 %. K tomuto nárůstu navíc došlo ještě předtím, než vstoupila v platnost opatření podle § 232.

(29)

Komise proto dospěla k závěru, že v absolutním vyjádření došlo k náhlému, prudkému a významnému zvýšení dovozu u 23 kategorií výrobků. Navíc nárůst dovozu pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2018 a očekává se, že bude ještě významnější vzhledem k předpokládanému odklonu obchodu na základě opatření podle § 232.

V.   NEPŘEDVÍDANÝ VÝVOJ

(30)

Komise předběžně rozhodla, že výše zmíněný nárůst dovozu výrobků z oceli v Unii je důsledkem nepředvídaného vývoje, jehož zdrojem je mnoho faktorů, které vytvářejí a zhoršují nerovnováhu v mezinárodním obchodu s dotčenými výrobky.

(31)

Za prvé se od roku 2000 více než zdvojnásobila nominální celosvětová kapacita výroby oceli, z 1,05 miliardy tun v roce 2000 na 2,29 miliardy tun v roce 2016, a v roce 2017 zůstala na velmi vysoké úrovni (2,27 miliardy tun) (9). Kromě toho byla skutečná celosvětová výroba oceli v roce 2016 (1,6 miliardy tun) o 100 milionů tun vyšší než celosvětová poptávka po oceli (1,5 miliardy tun). Následkem toho došlo v posledních letech k velkému rozdílu mezi nominální celosvětovou kapacitou a výrobou a mezi výrobou a poptávkou, což vedlo k bezprecedentní nadměrné kapacitě na světovém trhu s ocelí, která přetrvává i přes opatření přijatá k jejímu omezení. Kromě toho se při pohledu do budoucnosti ukazuje, že zatímco celosvětová produkce se v roce 2017 vlivem hospodářského oživení zvýšila o více než 5 %, celosvětová poptávka po oceli bude v roce 2018 vykazovat pouze mírný růst s dalším zpomalením předvídaným pro rok 2019. V roce 2017 se objevil náznak oživení, ale významná rizika trvají i nadále.

(32)

Ocelářské firmy jsou i nadále finančně zranitelné, jelikož, jak bylo uvedeno výše, v odvětví oceli přetrvávají strukturální nerovnováhy. Tyto nerovnováhy jsou zesilovány deformujícími subvencemi a státními podpůrnými opatřeními (10). Vzhledem k významným fixním nákladům v ocelářském průmyslu si mnozí výrobci oceli, zejména v zemích, kde stát narušuje obvyklou hru tržních sil, udržovali vysokou míru využití kapacity a zaplavili trhy třetích zemí svými výrobky za nízké ceny, když tyto výrobky nemohly být absorbovány domácí spotřebou. To vedlo ke zvýšení dovozu v EU a celkovému poklesu cen. Srovnání průměrných cen u jednotlivých kategorií výrobků ukazuje, že dovozní ceny se v roce 2017 obecně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Takové průměrné srovnání cen nemusí nutně odrážet všechna specifika, která mohou mít dopad na srovnatelnost, nicméně poskytuje dobrý údaj o celkové úrovni dovozových cen ve srovnání s cenami v Unii. Cenové podbízení v rozsahu od 1,2 % do 23 % bylo zjištěno u 17 kategorií výrobků.

(33)

Za druhé výše uvedený účinek zhoršují praktiky omezující obchod na trzích třetích zemí. Od roku 2014/2015 v reakci na výše zmíněné nadměrné dodávky oceli a praktiky narušující trh začalo několik zemí ve vyšší míře využívat obchodní politiku a nástroje na ochranu obchodu v ocelářském průmyslu, aby ochránily své domácí výrobce. Mexiko, Jihoafrická republika, Indie a Turecko uplatnily zvýšení dovozních cel v rozmezí od 2,5 % do 40 % u řady výrobků z oceli, mezi jinými: oceli válcované za tepla a za studena, plochých výrobků z oceli, jako jsou pásy, a také betonářské oceli. Tyto výrobky byly během období šetření obvykle dováženy v rostoucím množství. Dále třetí země pokračovaly v průběhu roku 2017 v ukládání opatření omezujících obchod: některé země zavedly minimální dovozní ceny (Indie), některé zavedly povinné vnitrostátní normy pro ocel (Indonésie) a jiné uložily požadavky na místní podíl, a to i prostřednictvím veřejných zakázek (USA).

(34)

Navíc se stále zvyšuje využívání nástrojů na ochranu obchodu. Statistiky WTO ukazují, že zatímco v období let 2011–2013 bylo zahájeno v průměru přibližně 77 šetření souvisejících s ocelí, v letech 2015–2016 se tento průměr zvýšil na 117. V únoru 2018 bylo v USA uplatňováno 169 nařízení o antidumpingovém a vyrovnávacím clu na ocel a probíhalo 25 šetření, která by mohla vést k ještě restriktivnější situaci, pokud jde o dovoz oceli do USA (11). Vzhledem k tomu, že USA jsou jedním z největších dovozců oceli na světě – představující přibližně 13,1 % světového dovozu oceli (v roce 2016) –, dopad takového množství nápravných opatření v oblasti obchodu je silně pociťován celosvětově.

(35)

Za třetí je v souvislosti s vytrvale převládající celosvětovou nadměrnou kapacitou pravděpodobné, že protiprávní a restriktivní opatření podle § 232 uvedeného zákona USA s ohledem na svou úroveň a rozsah způsobí podstatný odklon obchodu s výrobky z oceli do Unie. USA vypočítaly, že zavedení jednotného cla pro všechny výrobky v rámci opatření podle § 232 s téměř žádným vyloučením zemí by mělo snížit dovoz přibližně o 13 milionů tun, což odpovídá 7 % spotřeby v Unii (12). Trh Unie je obecně velmi atraktivní trh pro výrobky z oceli jak z pohledu poptávky, tak z hlediska cen. Někteří hlavní vývozci do USA jsou také tradičními dodavateli oceli do Unie a není pochyb o tom, že tyto země, stejně jako jiné země, jejichž vývoz a výroba budou ovlivněny opatřeními USA a předvídatelnou kaskádou odklonu obchodu, přesměrují svůj vývoz do Unie. Dokonce i částečný odklon výše uvedených obchodních toků do Unie nevyhnutelně povede k novému stlačení cen a podbízení na trhu EU, což sníží cenu na úrovně srovnatelné s úrovněmi roku 2016 a bude mít významné negativní dopady na ziskovost ocelářského průmyslu v Unii. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že dodatečné zvýšení dovozu, které může dále zhoršit hospodářskou situaci ocelářského průmyslu v Unii, může pocházet zejména ze zemí, které v současnosti nepodléhají antidumpingovým/vyrovnávacím celním opatřením.

(36)

V důsledku toho výše uvedený nepředvídaný vývoj vedl a dále povede k jasnému zvýšení dovozu oceli do Unie.

VI.   HROZBA VÁŽNÉ ÚJMY

1.   Globální situace ocelářského průmyslu v Unii

(37)

Za účelem formulace svého předběžného rozhodnutí o tom, zda existují důkazy o vážné újmě nebo hrozbě vážné újmy výrobnímu odvětví Unie u dotčeného výrobku, který je předmětem posouzení, Komise v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2015/478 a článkem 6 nařízení (EU) 2015/755 analyzovala trendy spotřeby, výroby, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, cen, ziskovosti, zásob, návratnosti vloženého kapitálu (ROCE), peněžních toků a zaměstnanosti u dotčeného výrobku v letech 2013 až 2017 (údaje za rok 2018 se ještě shromažďují).

(38)

Tato analýza byla provedena globálně a také jednotlivě pro 23 kategorií výrobků, které vykazují zvýšení objemu dovozu (dále jen „posuzované výrobky/kategorie výrobků“). Jak je vysvětleno v části II výše, Komise považuje tuto globální a komplexní analýzu za přiměřenou v tomto šetření vzhledem k vzájemným vztahům, propojení a úrovni hospodářské soutěže mezi různými výrobky z hlediska poptávky a nabídky.

(39)

Při pohledu na celkovou situaci se spotřeba v Unii, tržby výrobců v Unii a odpovídající podíl na trhu vyvíjely takto:

(tisíce tun)

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba

144 908

152 146

157 236

163 100

166 244

Index 2013 = 100

100

105

109

113

115

Domácí prodej

125 808

129 261

129 542

132 717

134 542

Index 2013 = 100

100

103

103

105

107

Podíl na trhu (%)

86,8 %

85,0 %

82,4 %

81,4 %

80,9 %

Zdroj: Eurostat a odvětvové údaje

(40)

Spotřeba posuzovaných výrobků se každý rok v období let 2013–2017 stabilně zvyšovala; celkové zvýšení dosáhlo 15 %. Zvýšily se i tržby výrobců v Unii, ale mnohem méně než spotřeba v Unii, pouze o 7 %. V důsledku toho nemohli výrobci v Unii těžit z rostoucí poptávky v Unii a ztráceli podíl na trhu – z 86,8 % na 80,9 %. Je třeba uvést, že během tohoto období se dovoz zvýšil o 68 %.

(41)

Na základě odpovědí na dotazník, které zaslali výrobci v Unii, se výroba a výrobní kapacita vyvíjely takto:

tisíce tun

2013

2014

2015

2016

2017

Výroba v EU

184 912

190 687

192 493

194 369

200 650

Index 2013 = 100

100

103

104

105

109

Výrobní kapacita

257 331

257 138

258 056

260 171

265 353

Index 2013 = 100

100

100

100

101

103

Využití kapacity (%)

71,9 %

74,2 %

74,6 %

74,7 %

75,6 %

Zdroj: Odvětvové údaje

(42)

Výrobní kapacita se v období let 2013–2017 zvýšila o 3 %, což je ale méně než úroveň produkce, která se zvýšila o 9 %. V důsledku toho míra využití kapacity vzrostla ze 72 % na 76 %.

(43)

Zásoby držené spolupracujícími společnostmi se v období 2013–2017 celkově zvýšily o 20 %.

tisíce tun

2013

2014

2015

2016

2017

Zásoby

11 006

11 896

12 391

12 117

13 222

Index 2013 = 100

100

108

113

110

120

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(44)

Jednotkové prodejní ceny, ziskovost a peněžní toky výrobců v Unii se vyvíjely takto:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Jednotkové prodejní ceny (EUR za tunu)

673,5

652,8

616,9

572,9

681,5

Index 2013 = 100

100

97

92

85

101

Ziskovost

– 1,0 %

0,9 %

0,9 %

2,2 %

6,2 %

Peněžní tok (mil. EUR)

3 133

4 975

6 519

5 386

6 141

Index 2013 = 100

100

159

208

172

196

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(45)

V období let 2013–2016 došlo na trhu Unie k výraznému stlačení cen: jednotkové prodejní ceny se snížily o 15 %. Je třeba uvést, že během tohoto období se výrazně zvýšil i dovoz. Průměrná jednotková prodejní cena se ale v roce 2017 opět zvýšila a dosáhla úrovně srovnatelné s rokem 2013. Ziskovost v období let 2013–2016 celkově zůstala na velmi nízké úrovni. I přes významné snížení cen mohlo výrobní odvětví Unie snížit své výrobní náklady v roce 2016 v takovém rozsahu, že se podařilo dosáhnout mírného zisku ve výši 2,2 %. Situace se dočasně zlepšila v roce 2017. Prodejní ceny se mezi roky 2016 a 2017 zvýšily téměř o 20 % a dosáhly úrovně roku 2013. Výrobní odvětví Unie dosáhlo úrovně zisku 6,2 %, jelikož výrobní náklady (suroviny) i přes svůj růst zůstaly nižší než v roce 2013. Celkově se peněžní toky výrobního odvětví Unie zlepšily přibližně o 60 %.

(46)

Pokud jde o zaměstnanost, u výrobců posuzovaných kategorií výrobků v Unii během tohoto pětiletého období došlo k úbytku téměř 10 000 pracovních míst.

 

2013

2014

2015

2016

2017

Zaměstnanost (v ekvivalentech plného pracovního úvazku)

189 265

183 470

182 136

182 162

181 303

Index 2013 = 100

100

97

96

96

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník

2.   Situace na úrovni jednotlivých kategorií výrobků

(47)

Kromě globální analýzy situace pro dotčený výrobek jako celek, kterou Komise považuje za vhodné hledisko k posouzení nutnosti přijetí ochranných opatření v rámci tohoto šetření, Komise rovněž posoudila situaci na úrovni jednotlivých kategorií výrobků za účelem potvrzení výše uvedených trendů na disagregované úrovni.

(48)

Při pohledu na jednotlivé kategorie výrobků je situace rozdílnější, ale obecně vykazuje stejné trendy. Hospodářské ukazatele jsou uvedeny v příloze III, a to jednotlivě a podle kategorií výrobků.

(49)

Spotřeba v Unii u všech kategorií výrobků kromě dvou se v posledních pěti letech zvýšila. U některých jednotlivých výrobků byl tento růst mírný, s minimálním nárůstem o 2 %, ale u jiných byl mnohem výraznější, s maximálním nárůstem o 169 %.

(50)

Objemy prodeje byly v období let 2013–2017 obecně stabilní nebo v některých případech mírně vzrostly, ale s výjimkou tří kategorií výrobků nerostly tolik jako spotřeba v EU. V důsledku toho došlo během tohoto pětiletého období k poklesu podílu na trhu u všech výrobků kromě tří.

(51)

Úroveň výroby a míra využití kapacity obecně vzrostla u 18 z 23 jednotlivých výrobků.

(52)

Pokud jde o ceny, v období let 2013–2016 došlo u každého z uvedených výrobků (s výjimkou jednoho výrobku, na který se vztahovala antidumpingová cla ve formě minimální dovozní ceny) k výraznému snížení ceny. Ceny se opět zvýšily v roce 2017 díky obecnému oživení trhu s ocelí, ale také v důsledku různých opatření na ochranu obchodu přijatých proti nekalým cenovým praktikám a dovozu subvencovaných výrobků. U 16 výrobků zůstala cenová hladina v roce 2017 nižší než v roce 2013. Je třeba poznamenat, že průměrná výše dovozních cen byla téměř systematicky nižší než ceny v Unii ve všech letech a u všech kategorií výrobků.

(53)

Pokud jde o zisk, všechny kategorie výrobků byly prodávány se ztrátou nebo s mnohem nižšími zisky až do roku 2016. Na úroveň zisku vyšší než 6 % se v roce 2017 podařilo vrátit pouze sedmi výrobkům. Tyto výrobky jsou významné z hlediska objemu výroby v EU a na šest z nich se v současné době vztahují (nedávná) antidumpingová nebo vyrovnávací celní opatření. Upozorňujeme, že tato opatření se týkají pouze některých zemí původu. Všechny ostatní výrobky zůstaly buď ztrátové (tři výrobky), nebo jen blízko hranice rentability (13 výrobků). Zisk na úrovni nižší než 6 % se považuje za nedostatečný k pokrytí investic potřebných k udržení činnosti, neboť ve většině nedávných šetření použila Komise jako dostatečnou úroveň zisku pro pokrytí investic v tomto odvětví úroveň okolo 8 %. Pokud jde o peněžní toky, u poloviny výrobků se peněžní tok v letech 2013–2017 zhoršil a u šesti výrobků byl v roce 2017 dokonce záporný. Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) zůstala v období let 2013–2016 nízká, ale následně se u velké většiny výrobků zlepšila. I tak byla ROCE u pěti výrobků v roce 2017 stále záporná.

(54)

Zásoby se zvýšily u 17 kategorií výrobků. Klesly pouze u pěti kategorií výrobků a u jedné kategorie výrobků zůstaly během tohoto období na stejné úrovni.

(55)

Výše uvedená analýza potvrzuje, že situace ocelářského průmyslu v Unii se v období let 2013–2016 výrazně zhoršila. To se projevilo snížením podílu na trhu a výrazným stlačením cen, kvůli nimž nemohlo toto odvětví těžit z nižších nákladů na suroviny. Tyto trendy existovaly jak na globální úrovni, tak na úrovni jednotlivých výrobků. Situace se částečně zlepšila v roce 2017. Řada kategorií výrobků je sice stále pod úrovní udržitelného zisku, situace některých se však již zlepšila, nejpravděpodobněji v důsledku nedávného uložení antidumpingových a antisubvenčních opatření. Globálně a u jednotlivých kategorií výrobků se proto má za to, že výrobní odvětví Unie je stále v nestabilní situaci a je zranitelné vůči dalšímu nárůstu dovozu, zejména pokud se dovoz ze zemí podléhajících ochranným opatřením nahradí jiným dovozem odkloněným z trhu USA v důsledku opatření podle § 232.

(56)

Typicky se jedná například o kategorie výrobků 1, 2 a 4, které jsou důležité z hlediska poptávky v Unii, ale také proto, že tyto kategorie výrobků (zejména kategorie 1 a 2) jsou používány jako surovina k výrobě jiných výrobků z oceli. U kategorií výrobků 1, 2 a 4 byla finanční situace v roce 2016 záporná, ale v roce 2017 se po zavedení antidumpingových a antisubvenčních opatření vůči řadě zemí, mezi jinými Číně a Rusku, stala kladnou. Dovoz z těchto zemí byl nicméně nedávno částečně nahrazen dovozem z Indie, Koreje a Turecka, přičemž Korea a Turecko byly také významným dodavatelem do USA. V prvním čtvrtletí roku 2018, tj. před uložením opatření v USA, již dovoz do Unie u kategorie výrobků 1 ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2017 vzrostl; toto zvýšení je způsobeno především dovozem z Turecka.

(57)

Je pravděpodobné, že by další zvýšení dovozu oceli v Unii bránilo výrobnímu odvětví Unie, které se dosud plně nezotavilo, těžit z pozitivního účinku nedávných opatření na ochranu obchodu.

3.   Hrozba vážné újmy

(58)

Ve svém sdělení o oceli z března 2016 (13) dospěla Komise k závěru, že ocelářský průmysl v Unii čelí řadě vážných problémů, které jsou zapříčiněny globální nadměrnou kapacitou, dramatickým nárůstem celosvětového vývozu a nebývalou vlnou nekalých obchodních praktik.

(59)

Zároveň Unie uložila, s cílem napravit újmu způsobenou nekalými praktikami v dovozu, řadu antidumpingových a antisubvenčních opatření proti dovozu výrobků z oceli. Celkově v současnosti existuje přinejmenším 19 antidumpingových nebo antisubvenčních opatření proti nekalým praktikám v dovozu u 14 kategorií výrobků, které jsou předmětem šetření, z různých zemí. Během období šetření, tj. období let 2013–2017, zjistilo 13 nových šetření, že je ocelářskému průmyslu EU působena (nebo v jednom případě hrozilo, že bude působena) újma způsobená nekalými obchodními praktikami.

(60)

Jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie je stále v nestabilní situaci a je ohroženo dalším nárůstem dovozu. Nedávné rozhodnutí USA nevyjmout vývoz z EU z oblasti působnosti opatření podle § 232 pravděpodobně sníží schopnost výrobců z Unie vyvážet své výrobky do USA a jejich postavení bude ještě více zranitelné.

(61)

Dovoz oceli se významně zvýšil a v roce 2017 zůstal na vysoké úrovni. Další zvýšení dovozu v roce 2018 – zejména z těch zemí nebo od těch vývozců, na které se nevztahují opatření na ochranu obchodu – by pravděpodobně zabránilo tomu, aby se toto odvětví plně zotavilo a aby z těchto opatření těžilo. Má se za to, že ocelářský průmysl v Unii je stále zranitelný vůči dalšímu zvýšení dovozu.

(62)

V případě neexistence prozatímních ochranných opatření je pravděpodobné, že se situace v dohledné budoucnosti změní na skutečnou vážnou újmu.

(63)

V této souvislosti Komise v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755 zanalyzovala tempo přírůstku vývozu do Unie a pravděpodobnost, že dostupná kapacita bude využita k vývozu do Unie.

(64)

Za prvé, jak bylo shrnuto výše, se dovoz do Unie v období let 2013–2017 podstatně zvýšil, celkově o 68 %. Tento nárůst byl obzvláště výrazný do roku 2016, ale dovoz se nadále zvyšoval i v dalším období, i když pomaleji. Jak bylo zdůrazněno v (37). a (82). bodě odůvodnění a s ohledem na kritické okolnosti, dovoz v prvním čtvrtletí roku 2018 opět výrazně vzrostl o téměř 10 %. Tempo přírůstku dovozu je proto významné.

(65)

Za druhé lze v situaci celosvětové nadměrné kapacity očekávat, že restriktivní opatření podle § 232 uvedeného zákona USA s ohledem na svou úroveň a rozsah pravděpodobně způsobí odklon výrobků z oceli do Unie.

(66)

USA oznámily svůj záměr snížit dovoz přibližně o 13 milionů tun a následně v březnu 2018 uložily dodatečné dovozní clo ve výši 25 % na dovoz velkého množství výrobků z oceli. Objem oceli, která již nebude vyvážena do USA, bude nevyhnutelně přesměrován do jiných třetích zemí.

(67)

Někteří z hlavních vývozců do USA jsou také tradičními dodavateli oceli do Unie. Je více než pravděpodobné, že tyto i ostatní země budou do značné míry chtít přesměrovat svůj vývoz do Unie. Trh Unie skutečně je obecně velmi atraktivní trh pro výrobky z oceli jak z pohledu poptávky, tak z hlediska cen. EU je po Číně, ale před Spojenými státy jedním z hlavních trhů s ocelí, kde v posledních letech rostla poptávka a ceny se po dřívějším propadu zvyšovaly.

(68)

V této souvislosti povede významné zvýšení nabídky na trhu Unie způsobené přílivem dovozu k obecnému tlaku na pokles cen, což bude mít za následek cenové úrovně srovnatelné s úrovní roku 2016 a významné negativní důsledky pro rentabilitu ocelářského průmyslu v Unii.

4.   Závěry

(69)

Za těchto okolností a na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k předběžnému závěru, že ačkoli se ocelářský průmysl v Unii částečně v roce 2017 v případě některých kategorií výrobků zotavil, zejména díky opatřením na ochranu obchodu, u většiny posuzovaných kategorií výrobků je finanční situace stále výrazně pod udržitelnou úrovní, kvůli čemuž je další zvýšení dovozu stále pro výrobní odvětví Unie hrozbou. Komise proto dospěla k závěru, že ocelářský průmysl v Unii je v situaci, kdy mu v případě 23 posuzovaných kategorií výrobků hrozí vážná újma.

VII.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1.   Zvýšení dovozu

(70)

Komise předběžně rozhodla, že existuje příčinná souvislost mezi zvýšením dovozu posuzovaného výrobku na jedné straně a hrozbou vážné újmy na straně druhé na následujícím základě.

(71)

Připomíná se především, že výrobky vyráběné výrobci v Unii jsou obdobné jako dotčené výrobky nebo jim přímo konkurují. Mají stejné základní vlastnosti a stejné použití, jsou prodávány prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů a silně konkurují cenami.

(72)

Jak bylo vysvětleno v částech IV a VI, výrobci v Unii utrpěli ztrátu podílu na trhu a byli vystaveni významnému cenovému tlaku, což má za následek zápornou nebo neudržitelnou úroveň zisku. Zdá se, že v případě některých výrobků hrozí vážná újma i přesto, že se výrobci zotavili.

(73)

V období let 2013–2017 se dovoz dotčeného výrobku výrazně zvýšil a odebral podíl Unie na trhu na základě nižší výše cen, než jsou ceny výrobců v EU. Podíl dovozu na trhu celkově vzrostl z 12,2 % na 17,6 % a dovozní ceny zůstaly téměř systematicky nižší než prodejní ceny v Unii u každého jednotlivého výrobku.

(74)

Příčinná souvislost mezi zvýšením dovozu a situací výrobců v Unii byla obzvláště výrazná v období let 2013–2016, kdy levný dovoz dosáhl vrcholu (+ 62 %) a ceny výrobců v EU klesly o 15 %. U kategorie 13 pokles dokonce dosáhl 20 %, u kategorií 1 a 3 činil 19 % a 18 %. V důsledku toho byli výrobci obdobných výrobků v Unii ve ztrátě nebo velmi blízko hranice rentability. V roce 2017 zůstal dovoz na vysoké úrovni a i nadále se podbízel cenami, a to navzdory všeobecnému nárůstu cen. Ceny v EU se opětovně zvýšily, ale u řady výrobků, které se stále prodávaly se ztrátou nebo se sníženým ziskem, zvýšení cen nebylo dostatečné.

(75)

I když v případě některých kategorií výrobků došlo k obnovení ziskovosti, jsou stále ohroženy. Na základě vývoje z předchozích let jsou tyto kategorie výrobků obzvláště citlivé na cenový tlak a jakékoli další zvýšení levného dovozu by mělo na jejich situaci značně negativní dopad.

(76)

V této souvislosti se má za to, že omezující opatření přijatá USA podle § 232 zákona o rozšíření obchodu vzhledem ke své úrovni a rozsahu pravděpodobně způsobí bezprostřední vážnou újmu výrobcům v Unii.

(77)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že v případě 23 posuzovaných kategorií výrobků existuje příčinná souvislost mezi nárůstem dovozu, tlakem na ceny na trhu s ocelí v Unii a hrozbou vážné újmy působené výrobcům v Unii.

2.   Další známé faktory

(78)

Aby bylo jisté, že vážná újma není způsobena jinými faktory, než je nárůst dovozu, provedla Komise předběžnou analýzu zjišťující, zda nemohly k vážné újmě působené výrobcům v Unii přispět jiné faktory.

(79)

Bylo zjištěno, že hrála roli i celosvětová nadměrná kapacita, která posílila levný dovoz do Unie. Spotřeba dotčených výrobků z oceli se zvýšila, a proto nemohla příčinnou souvislost oslabit.

(80)

Komise rovněž vzala v úvahu přičitatelnost vážné újmy dovozu dotčených výrobků z členských zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP). V důsledku Dohody o EHP mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy EHP (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) na straně druhé dosáhla Unie úzké hospodářsé integrace s trhy zemí EHP, jakož i s výrobními odvětvími dotčených výrobků. Průmysl na těchto trzích je vyspělý a nasycený, a proto se Komise domnívá, že vynětí výrobků pocházejících z členských zemí EHP z ochranných opatření bude mít malý (ne-li nulový) dopad na úroveň dovozu těchto výrobků. Dovoz z těchto zemí sice skutečně přispěl ke zvýšení dovozu u některých kategorií výrobků (celkový dovoz z těchto zemí vykazuje nárůst přibližně o 9 %), ale podíl tohoto dovozu na celkovém dovozu je omezený (podíl EHP na dovozu činí přibližně 1,5 %, přičemž příslušný podíl na trhu činí celkem 0,3 %). Členské země EHP jsou navíc tradičně pouze menšími dodavateli dotčeného výrobku do USA, což znamená, že riziko odklonu obchodu bylo rovněž předběžně stanoveno jako omezené. S ohledem na tradičně menší dodávky do USA, vyspělost průmyslu na trzích EHP a související omezené riziko odklonu obchodu z toho plynoucí se Komise domnívá, že dovoz dotčených výrobků z členských zemí EHP mohl k hrozbě vážné újmy přispět pouze velmi okrajově, pokud vůbec.

(81)

Komise tak nezjistila jiné faktory, které by mohly oslabit příčinnou souvislost mezi nárůstem dovozu a vážnou újmou působenou výrobcům v Unii. Po zbytek šetření ale bude i tak probíhat podrobnější rozbor všech ostatních faktorů, které přispěly nebo mohly přispět k újmě.

VIII.   KRITICKÁ SITUACE

(82)

Jak bylo uvedeno výše, výrobci oceli v Unii jsou globálně v situaci, kdy jim bezprostředně hrozí újma a vážná újma. U některých jednotlivých kategorií výrobků již náznaky vážné újmy existují. Další nárůst dovozu bude mít pravděpodobně významný nepříznivý vliv na celkovou hospodářskou situaci tohoto odvětví.

(83)

Komise zjišťovala, zda existují kritické okolnosti, kdy by prodlení způsobilo obtížně napravitelnou škodu. Zkoumala zejména, zda se dovoz nadále zvyšoval i v posledních několika letech.

(84)

Na základě srovnání dovozu výrobků z oceli v prvním čtvrtletí roku 2018 a prvním čtvrtletí roku 2017 se zdá, že u 18 z 23 kategorií výrobků se dovoz zvýšil o 26 %. Tento nárůst dovozu je mnohem významnější než v případě období let 2016–2017, kdy činil přibližně 2 %.

(85)

Na výrobky z oceli byla dne 23. března 2018 podle § 232 zavedena 25 % cla. V této fázi není možné posoudit úplný účinek opatření USA v oblasti odklonu obchodu. Jejich účinky lze ale předjímat na základě růstu dovozu do Unie v prvním čtvrtletí roku 2018 a tento údaj by tak mohl být dobrým ukazatelem možného budoucího vývoje dovozu do Unie po uložení opatření USA.

(86)

USA dne 30. května 2018 rovněž rozhodly, že opatření podle § 232 by měla být uplatněna i vůči Unii, Mexiku a Kanadě. Komise se domnívá, že se jedná o další závažný prvek, protože se tím nejen omezí vývoz z Unie, ale také zvýší riziko odklonu obchodu z dalších dvou významných zemí vyrábějících ocel.

(87)

Vzhledem k aktuální zranitelnosti výrobního odvětví a vzhledem k nedávnému nárůstu dovozu budou mít nadměrné dodávky ocelářských výrobků na trh Unie a z nich plynoucí tlak na ceny nepochybně vážné důsledky pro situaci výrobců v Unii.

(88)

Komise se proto domnívá, že vzhledem k reálnému riziku odklonu obchodu a dalšímu omezení dovozu z důležitých zemí vyrábějících ocel do USA jde o kritické okolnosti, kdy by jakékoli prodlení v případě přijetí prozatímních ochranných opatření způsobilo obtížně napravitelnou škodu. Komise proto dospěla k závěru, že prozatímní ochranná opatření by měla být zavedena neprodleně.

IX.   ZÁJEM UNIE

(89)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2015/478 bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému zjištění hrozby vážné újmy neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není přijetí prozatímní opatření v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, včetně zájmů výrobců v Unii, dovozců a uživatelů.

(90)

Výrobní odvětví Unie tvoří přibližně 40 výrobců se sídlem v mnoha různých členských státech Unie, kteří v období let 2013–2017 v souvislosti s 25 dotčenými výrobky přímo zaměstnávali více než 180 000 osob. Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie čelí hrozbě vážné újmy způsobené zvýšením dovozu. Připomíná se, že výrobní odvětví Unie nemělo ze zvýšení spotřeby prospěch a že jeho hospodářská situace zůstává i nadále nestabilní a je ohrožena dalším zvyšováním dovozu. Již dlouho je uznáván strategický význam ocelářského průmyslu. (14) Je v zájmu Unie mít zdravý a konkurenceschopný ocelářský průmysl. Je zřejmé, že pokud nebudou přijata žádná opatření, budou jak ceny, tak podíl výrobců v Unii na trhu dále klesat, což povede ke snížení výroby, zvýšení finančních ztrát a snížení zaměstnanosti jak v ocelářském průmyslu, tak v souvisejících průmyslových odvětvích. Uložením prozatímních ochranných opatření se tato vážná újma dočasně napraví a usnadní výrobnímu odvětví Unie přizpůsobení.

(91)

Uživatelé a dovozci obecně hledají co nejnižší cenu za ocel a je zřejmé, že bez opatření by ceny byly nižší. Je však i v jejich zájmu mít konkurenceschopný a životaschopný ocelářský průmysl v Unii, který dokáže uspokojit jejich budoucí potřeby.

(92)

V této souvislosti několik zúčastněných stran šetření uvedlo, že by uložení prozatímních ochranných opatření nebylo v zájmu Unie. Tvrdí, že opatření by téměř jistě vedla k nedostatku nabídky, čímž by toto výrobní odvětví Unie mělo silnější vyjednávací pozici pro vyvíjení tlaku na ceny. Dále uvedly, že zdroje dodávek jsou již omezeny uložením antidumpingových a antisubvenčních opatření a že je nutno vyloučit z ochranných opatření výrobky, které nejsou k dispozici od výrobců v Unii nebo nejsou k dispozici v dostatečné míře nebo s náležitými technickými specifikacemi.

(93)

Za účelem dosažení správné rovnováhy mezi různými oprávněnými zájmy a vzhledem k tomu, že hrozba vážné újmy je v tomto případě spojena především s existencí odklonu obchodu, se Komise domnívá, že forma ochranných opatření by měla zachovat historické úrovně dovozu a že by předmětem těchto opatření měl být pouze dovoz, který přesahuje tuto úroveň. V tomto ohledu zaručuje soulad ochranných opatření se zájmem Unie systém celních kvót, který neklade žádnou překážku tradičním obchodním tokům. Takováto forma opatření by zabránila negativním dopadům odklonu obchodu na výrobní odvětví Unie a současně by zachovala tradiční zdroje dodávek a účinnou hospodářskou soutěž na trhu s ocelí.

(94)

Za těchto okolností se Komise domnívá, že riziko, že přijaté opatření způsobí nedostatek dodávek nebo zvýšení cen, není významné. Stejně tak by mělo být odmítnuto tvrzení, že je nutno z ochranných opatření vyloučit některé specifické kategorie výrobků, pokud nejsou k dispozici od výrobců v Unii nebo nejsou k dispozici v dostatečné míře nebo s náležitými technickými specifikacemi, jelikož budou zaručeny tradiční obchodní toky.

(95)

Ve výsledku tak Komise dospěla k předběžnému závěru, že zájem Unie vyžaduje přijetí prozatímních ochranných opatření v konkrétní podobě zvýšení cel, které bude uplatněno nad rámec tradičních obchodních toků podle kategorie výrobku.

X.   ZÁVĚRY A PŘIJETÍ PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍ

1.   Přijetí prozatímních opatření

(96)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že ocelářský průmysl v Unii je v situaci ohrožení vážnou újmou u 23 posuzovaných kategorií výrobků a že tato situace se pravděpodobně v dohledné budoucnosti rozvine ve skutečnou vážnou újmu. Vzhledem ke kritickým okolnostem se Komise domnívá, že by před dokončením aktuálního šetření měla být přijata prozatímní ochranná opatření, aby se zabránilo škodě způsobené ocelářskému průmyslu EU, kterou by bylo obtížné napravit.

2.   Forma a úroveň opatření

(97)

Při výběru vhodné formy opatření posuzovala Komise tři následující prvky. Za prvé je pravděpodobné, že se kvůli odklonu vývozu oceli do USA do EU v důsledku opatření podle § 232 naplní hrozba vážné újmy působené ocelářskému průmyslu v celé Unii. Za druhé se Komise domnívá, že by měla být zachována otevřenost trhu Unie i tradiční obchodní toky. Za hlavní hrozbu pro situaci ocelářského průmyslu se považuje přebytek dovozu nad rámec těchto tradičních obchodních toků. A konečně by tato prozatímní opatření v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie, zejména článkem 6 Dohody WTO o ochranných opatřeních, měla mít podobu celních opatření.

(98)

Na tomto základě se Komise domnívá, že – jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění – by prozatímní ochranná opatření měla mít podobu systému celních kvót, při jejichž překročení bude hrazeno dodatečné clo. Aby bylo zajištěno, že na trh Unie budou mít přístup všichni tradiční dodavatelé, měly by být tyto celní kvóty založeny na průměru roční úrovně dovozu v letech 2015, 2016 a 2017. Vzhledem k tomu, že celní kvóty budou platné po dobu 200 kalendářních dnů, by tyto kvóty měly být stanoveny v poměrné výši k údaji za rok.

(99)

Sazba dodatečného cla při překročení kvóty by měla být stanovena na úrovni, která je v souladu s účelem prevence vážné újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Vzhledem k závěrům o hrozbě vážné újmy a skutečnosti, že se vážná újma dosud obecně nevyskytla, se Komise domnívá, že se výpočet rozpětí újmy na základě vypočtené průměrné ceny, která nepůsobí újmu, na tunu výrobků výrobního odvětví Unie v posledních letech nezdá být vhodným.

(100)

Za těchto okolností se Komise spíše domnívá, že je vhodnější přijmout k posouzení výše cla nezbytné k odrazení dovozu nad rámec tradičních obchodních toků, který po dosažení kvóty způsobí výrobnímu odvětví Unie vážnou újmu, přístup směřující do budoucna.

(101)

V tomto ohledu výrobní odvětví Unie předložilo dvě doplňkové metody pro výpočet dostatečně odrazujícího cla, které Komise pro tento účel považuje za vhodné: první je model dílčí rovnováhy trhu Unie s ocelí a druhá vypočítává u výrobků z oceli příspěvky na úhradu.

(102)

Model dílčí rovnováhy je soubor rovnic poptávky a nabídky, který se zaměří na jednu část ekonomiky a svůj předpoklad aplikuje za stejných podmínek na zbytek ekonomiky. Předpokládá rovněž, že makroekonomické dopady analyzovaného scénáře nejsou dostatečně velké na to, aby ovlivnily makroekonomické agregáty, jako je celková úroveň mezd v ekonomice.

(103)

Model navrhovaný výrobním odvětvím Unie je založen na veřejně dostupném kódu, který je naprogramován a řešen v tabulkovém softwaru. Modely dílčí rovnováhy jsou v širším měřítku standardním nástrojem pro analýzu obchodní politiky ze strany orgánů provádějících šetření, včetně Komise.

(104)

Model, stejně jako většina ostatních, uplatňuje takzvaný Armingtonův předpoklad, že výrobky různého původu jsou nedokonalými substituty. Model zkoumá trh Unie pouze za použití funkce nabídky pro domácí nabídku v Unii, nabídku dovozu ze zemí podléhajících ochranným opatřením a nabídku dovozu ze zemí vyňatých z ochranných opatření. V neposlední řadě pomocí funkce poptávky v Unii, která reaguje na celkovou cenovou hladinu, určuje poptávku po oceli na agregátní úrovni a tu distribuuje podle relativních cen na tyto tři zmíněné zdroje nabídky. Druhý z těchto uvedených procesů se řídí tzv. Armingtonovými elasticitami, tj. ekonomickými parametry představujícími elasticitu substituce mezi výrobky z různých zemí původu, která se liší mezi typy výrobků a trhy.

(105)

Údaje pro model pocházejí od sdružení EUROFER a od Eurostatu. Armingtonovy elasticity a elasticity nabídky a poptávky pocházejí ze zavedených zdrojů, jako je ITC v USA a Projekt globální analýzy obchodu (Global Trade Analysis Project, GTAP). Na základě těchto zdrojů je hodnota Armingtonova elasticita stanovena na 3,75, elasticity poptávky na –0,5 a uvedených tří elasticit nabídky na 4.

(106)

Vzhledem k tomu, že se jedná o model pro jednu zemi, je třeba učinit určité explicitní a implicitní předpoklady, zejména pokud jde o trh s ocelí v USA a dopad opatření uložených s odvoláním na § 232.

(107)

Za prvé se předpokládá, že tato opatření úspěšně z trhu v USA vyloučí současný vývoz ze zemí podléhajících opatřením podle § 232. V následujícím kroku se pomocí metodiky, na základě níž jsou vzata v úvahu a zvážena následující čtyři různá kritéria, vypočítá podíl tohoto vyloučeného vývozu, který bude odkloněn směrem k trhu EU, u všech vyrábějících zemí, které aktuálně dovážejí do USA: vzdálenost od Unie, dostupnost zemí schopných absorbovat odkloněný vývoz v příslušné oblasti, existence zemí se značnou nadměrnou kapacitou v příslušném regionu a existence opatření na ochranu obchodu zavedených v příslušné zemi. Podle tohoto výpočtu bude na trh v EU odkloněno 72 % současného dovozu oceli do USA, což odpovídá 55 % celkového dovozu oceli do Unie v roce 2017. Dále se předpokládá, že tento dodatečný dovoz vytěsní stejný objem výroby v Unii.

(108)

Model je specifikován výše uvedenými parametry a údaje o trhu jsou upraveny pro předpoklady učiněné ve dvou předchozích bodech odůvodnění. Model je poté řešen zkoušením různých výší ochranných celních sazeb Unie pro dovoz nad rámec kvót. Výsledky modelu předpovídají, že clo ve výši 25 % by umožnila takové dovozní úrovně, které jsou přibližně o 19 % vyšší než v referenčním období 2015–2017. Clo ve výši 32 % by stále umožňovalo o 10 % vyšší dovoz než v referenčním období. Naopak clo ve výši 41 % by stlačilo dovoz na úroveň let 2015–2017.

(109)

Výsledky tohoto makroekonomického obchodního modelu jsou doplněny řadou mikroekonomických simulací typických příspěvků na úhradu u 12 různých posuzovaných kategorií výrobků. Předpokladem analýzy je, že v případě klesajících cen by výrobci nadále plně využívali své kapacity a vyváželi do Unie, pokud by byly kryty variabilní náklady. Rozdíl mezi prodejní cenou a variabilními náklady se nazývá příspěvek na úhradu. Jinými slovy, výrobce by pokračoval ve výrobě, pokud by příspěvek na úhradu nebyl záporný. Analýza u každé z dvanácti posuzovaných kategorií výrobků stanoví unijní cenu franko, při které by byl příspěvek na úhradu pro vývozce do EU zcela vyčerpán. Rozpětí mezi touto cenou a domácí cenou, která nepůsobí újmu, na trhu Unie, by pak mělo představovat clo uplatňované v případě překročení kvóty, které je nezbytné k zaručení takové cenové hladiny na trhu Unie, která nepůsobí újmu.

(110)

Analýza používá koš cen surovin na základě veřejných indexů z Metal Bulletin, variabilních nákladů čínských firem z databáze CRU a předpokládaných nákladů na dopravu mezi Čínou a EU ve výši 60 USD/t, což je konzervativní odhad. Dochází k závěru, že příspěvky na úhradu, a tudíž nezbytná odrazující cla při překročení kvóty, by měly být v rozmezí 19–45 % s mediánem 34 %, což by v zásadě potvrdilo výši cla při překročení kvóty určenou modelem dílčí rovnováhy.

(111)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně stanovila, že pro prevenci vzniku vážné újmy by postačovalo clo ve výši 25 % uplatňované při překročení kvóty. Toto clo nižší než clo ve výši 32 % vyplývající z modelu zajištění tradičního obchodu v kombinaci se zvýšením toku dovozu o 10 % představuje obezřetný přístup s ohledem na zájem Unie a očekávání připomínek zúčastněných stran po přijetí prozatímních opatření a podrobnější studie o vývoji dovozu před uložením konečných opatření.

3.   Správa kvót

(112)

Nejlepším způsobem, jak zajistit optimální využití celních kvót, je zavádět je v chronologickém pořadí podle data přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (15). Všem dovozcům v Unii by měl být zajištěn ke kvótám rovný a stálý přístup. Tento způsob správy vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí.

(113)

Způsobilost zboží dováženého z rozvojových zemí, které má být vyňato z celních kvót, závisí na původu zboží. Proto by měla být použita kritéria pro určení nepreferenčního původu zboží aktuálně platná v Unii.

(114)

Pro účely prozatímních opatření bude za účelem umožnění pokračování tradičních obchodních toků stanovena zvláštní kvóta pro každou kategorii výrobků, na kterou toto nařízení ukládá prozatímní opatření, a to bez ohledu na zemi původu. Zbývající část šetření určí, zda je k zajištění tradičních obchodních toků ze zemí vývozu a s ohledem na dopad prozatímních opatření žádoucí přidělení kvót podle země vývozu. Zejména bude muset Komise zvážit potenciální účinek aktuálně platných antidumpingových a antisubvenčních opatření na přidělování a využívání kvót pro jednotlivé země.

4.   Příslušná antidumpingová a antisubvenční opatření

(115)

Po dosažení stanovené bezcelní kvóty se použijí ochranná opatření.

(116)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by kombinace již uložených antidumpingových a vyrovnávacích opatření na mnoho kategorií výrobků a ochranných opatření na tentýž dovoz by představovala nežádoucí tíživé břemeno pro některé vyvážející výrobce, kteří chtějí vyvážet do EU, což by mohlo mít za následek zabránění jejich přístupu na trh Unie.

(117)

V případě 12 kategorií výrobků z oceli, na něž se vztahují stávající prozatímní ochranná opatření, se na některé země původu v současnosti skutečně uplatňují antidumpingová a vyrovnávací cla. Je proto třeba zvážit, zda kumulace těchto opatření s ochrannými opatřeními nepovede k většímu účinku, než je žádoucí (16). Aby se zabránilo zavedení „dvojitých nápravných opatření“, bude při překročení celní kvóty pozastavena nebo snížena úroveň stávajících antidumpingových a vyrovnávacích opatření, aby kombinovaný účinek těchto opatření nepřekročil nejvyšší úroveň platných ochranných nebo antidumpingových/vyrovnávacích cel.

5.   Doba trvání

(118)

Prozatímní opatření by měla platit po dobu 200 kalendářních dnů ode dne, kdy toto nařízení vstoupí v platnost.

XI.   VYNĚTÍ NĚKTERÝCH ZEMÍ Z PŮSOBNOSTI PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍ

(119)

V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie by se prozatímní opatření neměla vztahovat na žádný výrobek pocházející z rozvojové země, pokud její podíl na dovozu tohoto výrobku do Unie nepřekračuje 3 %, za předpokladu, že rozvojové země, které jsou členy WTO a jejichž podíl na dovozu je nižší než 3 %, nemají společně více než 9 % podíl na celkovém dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(120)

Z předběžného zjištění provedeného Komisí vyplývá, že požadavky pro využití výše uvedené odchylky splňují dotčené kategorie výrobků pocházející z některých rozvojových zemí. V příloze IV jsou uvedeny rozvojové země pro účely tohoto nařízení (Seznam výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na které se vztahují prozatímní opatření). U všech 23 kategorií výrobků rovněž uvádí rozvojové země, na něž se prozatímní opatření vztahují. Komise považuje za vhodné v této fázi vypočítat objem dovozu z rozvojových zemí na základě jednotlivých kategorií výrobků, jelikož celní kvóta se rovněž stanoví odkazem na tradiční obchodní toky z každé kategorie jednotlivě. Nejsou tím dotčena budoucí rozhodnutí týkající se toho, zda lze zemi považovat za rozvojovou zemi.

(121)

Jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění, vzhledem k úzké integraci trhů s členy EHP, celkovým údajům o dovozu z těchto zemí a nízkému riziku odklonu obchodu se Komise domnívá, že by z uplatňování tohoto nařízení měly být vyňaty posuzované výrobky, které pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Otevírají se celní kvóty vztahující se na dovoz do Unie každé z 23 kategorií výrobků uvedených v příloze I pro období 200 dní od vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Celní kvóty jsou uvedeny v příloze V (jsou vymezeny odkazem na příslušné kódy KN).

3.   V případě vyčerpání příslušné celní kvóty nebo v případě, kdy se příslušná celní kvóta na dovoz uvedených kategorií výrobků nevyužívá, se vybírá dodatečné clo ve výši 25 %. Toto dodatečné clo se uplatňuje na celní hodnotu dováženého výrobku.

Článek 2

1.   Původ výrobku, na který se vztahuje toto nařízení, se stanoví v souladu s ustanoveními platnými v Unii ohledně nepreferenčního původu zboží.

2.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 3

Celní kvóty spravuje Komise a členské státy v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447.

Článek 4

Dovoz kategorií výrobků uvedených v článku 1, které již jsou v den vstupu tohoto nařízení v platnost na cestě do Unie a jejichž místo určení nelze změnit, se k celním kvótám nepřiřazuje, ani se na něj nevztahuje dodatečné clo uvedené v článku 1, a tyto výrobky mohou být propuštěny do volného oběhu.

Článek 5

Členské státy úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

Článek 6

1.   S výhradou odstavce 2 se na dovoz 23 kategorií výrobků uvedených v příloze I pocházejících z jedné z rozvojových zemí uvedených v příloze IV nevztahují celní kvóty, ani dodatečné clo uvedené v článku 1.

2.   Pro každou z 23 kategorií výrobků se v příloze IV uvádějí rozvojové země původu, na které se vztahují opatření stanovená v článku 1.

Článek 7

Opatření stanovená v článku 1 se nevztahují na výrobky pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.

(3)  Úř. věst. C 111, 26.3.2018, s. 29.

(4)  Úř. věst. C 225, 28.6.2018, s. 54.

(5)  V dubnu 2018 byla přijata opatření předchozí kontroly prostřednictvím prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/670 ze dne 28. dubna 2016, kterým se zavádí předchozí kontrola Unie nad dovozem některých výrobků ze železa a oceli pocházejících z určitých třetích zemí (Úř. věst. L 115, 29.4.2016, s. 37).

(6)  Úř. věst. C 225, 28.6.2018, s. 54.

(7)  Věc č. COMP/ECSC.1351 Usinor/Arbed/Aceralia a věc č. COMP/M.4137, Mittal/Arcelor.

(8)  Viz zejména oddíly IV a odst. 1 a 2 v oddílu VI.

(9)  Srov. zprávy ze 83. a 84. zasedání Výboru pro ocel OECD, které jsou k dispozici na http://www.oecd.org/sti/ind/steel.htm.

(10)  Tamtéž, zpráva z 83. zasedání.

(11)  Tisková zpráva ministra obchodu USA W. Rosse, Ministerstvo obchodu https://www.commerce.gov/news/press-releases/2018/02/secretary-ross-releases-steel-and-aluminum-232-reports-coordination.

(12)  Zpráva Ministerstva zahraničí USA podle § 232, https://www.commerce.gov/sites/commerce.gov/files/the_effect_of_imports_of_steel_on_the_national_security_-_with_redactions_-_20180111.pdf.

(13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Ocelářství: Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst (COM(2016) 155 final ze dne 16.3.2016).

(14)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 16.3.2016, „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“ (COM(2016) 155 final).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/477 ze dne 11. března 2015 o opatřeních, která může Unie přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 11).


PŘÍLOHA I – Dotčené výrobky

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

Kódy KN

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7225 99 00 , 7226 20 00 , 7226 92 00

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10 , 7225 19 90 , 7226 19 80

4

Pokovené plechy

7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 41 00 , 7210 49 00 , 7210 61 00 , 7210 69 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 30 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 61 , 7212 50 69 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7225 92 00 , 7226 99 10 , 7226 99 30 , 7226 99 70

5

Plechy s organickým povlakem

7210 70 80 , 7212 40 80

6

Výrobky z bílého plechu

7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00

13

Betonářská ocel

7214 20 00 , 7214 99 10

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

7221 00 10 , 7221 00 90

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90

18

Štětovnice

7301 10 00

20

Plynové trubky

7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77

21

Duté profily

7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 10 , 7304 49 93 , 7304 49 95 , 7304 49 99

23

Ložiskové trouby a trubky

7304 51 12 , 7304 51 18 , 7304 59 32 , 7304 59 38

25

Velké svařované trubky

7305 11 00 , 7305 12 00 , 7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00

26

Ostatní svařované trubky

7306 11 10 , 7306 11 90 , 7306 19 10 , 7306 19 90 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 11 , 7306 30 19 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 20 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00

28

Drát z nelegované oceli

7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90


PŘÍLOHA II

II.1 – Růst dovozu u 23 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

2013

2014

2015

2016

2017

Růst v roce 2017 oproti roku 2013

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

4 814 207

5 212 268

7 807 441

8 574 007

6 991 376

45 %

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

1 832 159

1 903 092

2 759 877

1 998 437

2 462 471

34 %

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

266 559

285 132

280 256

318 496

379 649

42 %

4

Pokovené plechy

1 854 963

2 202 856

2 687 715

3 911 752

4 980 452

168 %

5

Plechy s organickým povlakem

681 698

725 296

622 553

730 625

915 248

34 %

6

Výrobky z bílého plechu

552 384

662 861

638 316

756 016

617 567

12 %

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

1 419 767

1 959 605

2 554 930

2 814 802

2 530 630

78 %

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

175 836

233 028

269 697

351 075

436 173

148 %

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

697 457

1 017 613

787 521

843 352

976 108

40 %

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

911 115

1 219 800

1 200 627

1 400 824

1 385 829

52 %

13

Betonářská ocel

527 008

972 602

1 430 014

1 292 971

1 191 445

126 %

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

113 071

147 453

142 416

147 811

159 577

41 %

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

52 082

71 229

57 627

58 670

62 978

21 %

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

1 125 730

1 289 953

1 697 912

2 000 967

2 094 274

86 %

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

223 669

277 507

268 014

388 041

262 745

17 %

18

Štětovnice

15 870

16 503

14 051

36 970

85 054

436 %

20

Plynové trubky

266 467

340 051

298 103

336 050

380 257

43 %

21

Duté profily

461 263

552 874

574 490

725 545

820 667

78 %

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

32 581

38 782

39 719

42 510

42 701

31 %

23

Ložiskové trouby a trubky

7 489

9 426

11 944

9 773

8 663

16 %

25

Velké svařované trubky

286 939

411 273

209 524

159 219

1 044 534

264 %

26

Ostatní svařované trubky

474 949

491 934

510 548

540 386

571 167

20 %

28

Drát z nelegované oceli

573 988

722 719

692 714

736 500

722 633

26 %

II.2 – Růst dovozu u 23 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

1. čtvrtletí 2017

1. čtvrtletí 2018

růst v 1. čtvrletí 2017 oproti 1. čtvrtletí 2018

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

1 810 764

2 079 408

15 %

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

679 628

630 459

– 7 %

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

80 836

114 451

42 %

4

Pokovené plechy

1 482 049

1 190 741

– 20 %

5

Plechy s organickým povlakem

212 209

201 838

– 5 %

6

Výrobky z bílého plechu

146 457

168 583

15 %

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

676 207

640 176

– 5 %

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

122 092

107 577

– 12 %

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

229 981

280 549

22 %

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

319 420

466 154

46 %

13

Betonářská ocel

210 505

551 316

162 %

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

40 602

49 988

23 %

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

14 956

19 642

31 %

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

560 863

641 668

14 %

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

73 733

139 670

89 %

18

Štětovnice

19 947

20 326

2 %

20

Plynové trubky

94 430

120 512

28 %

21

Duté profily

223 618

256 998

15 %

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

12 411

12 399

0 %

23

Ložiskové trouby a trubky

1 316

1 498

14 %

25

Velké svařované trubky

48 791

51 285

5 %

26

Ostatní svařované trubky

145 059

153 106

6 %

28

Drát z nelegované oceli

176 299

202 450

15 %

II.3 – Růst dovozu u 5 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

2013

2014

2015

2016

2017

Růst v roce 2017 oproti roku 2013

10

Kvarto plech z nerezavějící oceli válcovaný za tepla

34 319

40 218

37 542

31 407

32 917

– 4 %

11

Elektroplech s orientovanou strukturou

147 565

160 580

150 047

156 477

121 947

– 17 %

19

Železniční materiál

1 376

1 096

1 240

1 521

1 342

– 2 %

24

Ostatní bezešvé trubky

456 167

528 245

475 132

464 876

402 600

– 12 %

27

Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena

456 791

521 976

484 927

459 327

458 310

0 %


PŘÍLOHA III – Hospodářské ukazatele u 23 kategorií výrobků

Výrobek 1 Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

30 225 632

31 095 524

33 121 273

34 158 703

32 768 375

Dovoz

Objem (v tunách)

4 814 207

5 212 268

7 807 441

8 574 007

6 991 376

Podíl na trhu (v %)

15,9 %

16,8 %

23,6 %

25,1 %

21,3 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

463

442

396

351

492

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

75 %

75 %

76 %

75 %

76 %

Výroba (v tunách)

76 871 621

77 990 908

77 331 686

77 563 694

79 568 514

Objem prodeje v EU (v tunách)

25 411 425

25 883 256

25 313 832

25 584 696

25 776 999

Podíl na trhu (v %)

84,1 %

83,2 %

76,4 %

74,9 %

78,7 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

519

493

455

422

556

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 1,9 %

0,0 %

– 3,1 %

– 1,0 %

7,8 %

Zaměstnanost (konec období)

37 467

35 573

35 038

33 557

34 815

Zásoby

2 572 574

2 580 258

2 585 958

2 617 556

2 749 280

Peněžní tok

448 135 738

1 065 492 450

763 891 666

603 485 811

1 369 472 142

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 3,8 %

1,0 %

– 6,6 %

– 1,0 %

7,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

11,5 %

Výrobek 2 Plechy z nelegované a ostatní legované oceli válcované za studena

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

9 772 904

9 728 449

10 353 391

9 849 904

10 085 487

Dovoz

Objem (v tunách)

1 832 159

1 903 092

2 759 877

1 998 437

2 462 471

Podíl na trhu (v %)

18,7 %

19,6 %

26,7 %

20,3 %

24,4 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

566

546

485

474

606

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

71 %

75 %

75 %

75 %

77 %

Výroba (v tunách)

40 855 196

41 632 189

41 639 946

41 738 974

42 811 283

Objem prodeje v EU (v tunách)

7 920 370

7 805 648

7 570 764

7 829 002

7 602 288

Podíl na trhu (v %)

81,0 %

80,2 %

73,1 %

79,5 %

75,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

588

558

522

495

633

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 4,4 %

– 2,8 %

– 3,0 %

0,6 %

9,8 %

Zaměstnanost (konec období)

12 690

11 973

11 550

11 230

11 264

Zásoby

1 078 838

1 052 246

1 064 061

1 054 347

1 093 798

Peněžní tok

200 559 843

413 849 620

324 264 435

454 766 919

375 807 983

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 8,0 %

– 2,4 %

– 12,8 %

– 3,1 %

4,0 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

4,3 %

Výrobek 3 Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 267 827

1 287 448

1 223 892

1 255 417

1 350 354

Dovoz

Objem (v tunách)

266 559

285 132

280 256

318 496

379 649

Podíl na trhu (v %)

21,0 %

22,1 %

22,9 %

25,4 %

28,1 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

648

617

578

502

642

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

87 %

80 %

80 %

82 %

81 %

Výroba (v tunách)

1 080 894

1 110 013

1 052 273

1 032 560

1 114 309

Objem prodeje v EU (v tunách)

1 001 268

1 002 316

943 636

936 553

969 977

Podíl na trhu (v %)

79,0 %

77,9 %

77,1 %

74,6 %

71,8 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

705

657

606

576

699

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 8,9 %

– 8,1 %

– 13,0 %

– 14,3 %

– 3,2 %

Zaměstnanost (konec období)

1 522

1 707

2 087

2 069

2 065

Zásoby

45 680

136 605

142 998

125 466

148 259

Peněžní tok

110 221 498

213 556 132

127 226 053

131 151 436

– 89 295 095

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 18,3 %

– 11,7 %

– 38,3 %

– 17,9 %

– 3,4 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

8,1 %

Výrobek 4 Pokovené plechy

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

23 229 673

24 289 751

25 840 225

27 439 848

28 231 862

Dovoz

Objem (v tunách)

1 854 963

2 202 856

2 687 715

3 911 752

4 980 452

Podíl na trhu (v %)

8,0 %

9,1 %

10,4 %

14,3 %

17,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

679

657

615

530

662

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

78 %

82 %

84 %

86 %

84 %

Výroba (v tunách)

27 930 059

29 517 243

29 875 495

29 905 847

30 450 568

Objem prodeje v EU (v tunách)

21 344 052

22 056 052

23 118 423

23 490 212

23 218 040

Podíl na trhu (v %)

91,9 %

90,8 %

89,5 %

85,6 %

82,2 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

682

654

614

586

711

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,9 %

5,4 %

5,5 %

7,9 %

11,7 %

Zaměstnanost (konec období)

28 915

28 243

28 749

29 863

29 648

Zásoby

1 970 500

2 433 422

2 498 143

2 329 341

2 597 133

Peněžní tok

807 884 294

1 353 026 892

1 343 062 742

1 720 354 890

2 020 588 339

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 6,8 %

– 0,9 %

– 10,4 %

– 1,7 %

6,0 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

7,0 %

Výrobek 5 Plechy s organickým povlakem

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

4 533 256

4 823 144

4 809 384

5 121 927

5 221 575

Dovoz

Objem (v tunách)

681 698

725 296

622 553

730 625

915 248

Podíl na trhu (v %)

15,0 %

15,0 %

12,9 %

14,3 %

17,5 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

854

813

813

709

853

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

70 %

76 %

74 %

76 %

75 %

Výroba (v tunách)

4 479 238

4 564 346

4 574 414

4 863 169

4 940 410

Objem prodeje v EU (v tunách)

3 851 467

4 097 788

4 186 771

4 391 169

4 306 231

Podíl na trhu (v %)

85,0 %

85,0 %

87,1 %

85,7 %

82,5 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

898

868

829

791

934

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 1,7 %

1,4 %

1,1 %

3,7 %

3,9 %

Zaměstnanost (konec období)

6 377

6 272

6 047

6 150

6 095

Zásoby

239 236

182 275

197 241

214 384

258 114

Peněžní tok

152 893 378

351 790 418

321 603 588

361 237 401

79 886 901

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 7,6 %

– 2,1 %

– 12,9 %

– 2,7 %

3,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

8,6 %

Výrobek 6 Výrobky z bílého plechu

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

3 638 423

3 758 879

3 789 391

3 792 575

3 695 205

Dovoz

Objem (v tunách)

552 384

662 861

638 316

756 016

617 567

Podíl na trhu (v %)

15,2 %

17,6 %

16,8 %

19,9 %

16,7 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

822

792

781

667

753

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

82 %

84 %

84 %

82 %

84 %

Výroba (v tunách)

4 223 583

4 315 402

4 353 002

4 302 367

4 295 575

Objem prodeje v EU (v tunách)

3 085 602

3 095 745

3 150 741

3 036 316

3 077 185

Podíl na trhu (v %)

84,8 %

82,4 %

83,1 %

80,1 %

83,3 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

845

821

789

728

812

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,7 %

4,1 %

4,8 %

4,6 %

3,1 %

Zaměstnanost (konec období)

7 939

7 660

7 683

7 819

7 424

Zásoby

380 445

394 384

394 712

297 877

356 460

Peněžní tok

117 064 184

201 350 074

291 440 814

272 002 110

133 250 945

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 18,6 %

– 10,1 %

– 35,2 %

– 20,4 %

– 25,0 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

7,3 %

Výrobek 7 Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

10 148 839

10 375 274

10 934 966

11 058 596

11 059 068

Dovoz

Objem (v tunách)

1 419 767

1 959 605

2 554 930

2 814 802

2 530 630

Podíl na trhu (v %)

14,0 %

18,9 %

23,4 %

25,5 %

22,9 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

513

492

474

403

533

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

58 %

62 %

62 %

63 %

65 %

Výroba (v tunách)

10 749 475

11 240 103

10 608 260

10 244 950

10 581 040

Objem prodeje v EU (v tunách)

8 727 826

8 414 892

8 377 455

8 242 865

8 527 686

Podíl na trhu (v %)

14,0 %

18,9 %

23,4 %

25,5 %

22,9 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

700

676

714

582

692

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 9,4 %

– 8,9 %

– 4,0 %

– 7,5 %

3,2 %

Zaměstnanost (konec období)

18 472

17 628

17 177

16 763

16 211

Zásoby

707 152

788 008

896 708

862 084

819 690

Peněžní tok

45 651 999

123 399 207

426 592 285

– 44 547 318

205 976 592

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 12,2 %

– 0,3 %

– 3,3 %

– 9,9 %

– 1,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

23,0 %

Výrobek 8 Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 168 291

1 352 875

1 590 437

1 807 242

1 487 848

Dovoz

Objem (v tunách)

175 836

233 028

269 697

351 075

436 173

Podíl na trhu (v %)

15,1 %

17,2 %

17,0 %

19,4 %

29,3 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 011

1 926

1 877

1 518

1 822

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

61 %

65 %

69 %

73 %

73 %

Výroba (v tunách)

3 334 814

3 525 794

3 664 821

3 842 503

3 799 867

Objem prodeje v EU (v tunách)

991 962

1 119 435

1 320 528

1 455 714

1 050 966

Podíl na trhu (v %)

84,9 %

82,7 %

83,0 %

80,5 %

70,6 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 023

2 013

2 028

1 792

2 115

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 4,2 %

– 0,3 %

4,0 %

4,9 %

9,2 %

Zaměstnanost (konec období)

5 439

4 914

4 464

4 271

4 133

Zásoby

103 375

131 557

123 098

106 508

93 335

Peněžní tok

144 497 251

182 932 062

613 851 975

116 754 324

218 815 195

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 33,7 %

– 37,1 %

– 1,5 %

– 0,4 %

13,6 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

13,9 %

Výrobek 9 Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

3 362 718

3 671 898

3 587 237

3 913 974

3 816 472

Dovoz

Objem (v tunách)

697 457

1 017 613

787 521

843 352

976 108

Podíl na trhu (v %)

20,7 %

27,7 %

22,0 %

21,5 %

25,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 098

1 985

2 064

1 782

2 023

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

71 %

76 %

80 %

84 %

84 %

Výroba (v tunách)

3 076 074

3 016 723

3 139 572

3 425 201

3 114 323

Objem prodeje v EU (v tunách)

2 664 602

2 653 177

2 798 719

3 070 197

2 839 979

Podíl na trhu (v %)

79,2 %

72,3 %

78,0 %

78,4 %

74,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 259

2 272

2 238

2 014

2 323

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 4,2 %

– 2,7 %

2,4 %

5,5 %

9,4 %

Zaměstnanost (konec období)

10 205

9 483

9 220

8 892

8 812

Zásoby

179 087

206 956

219 170

215 904

213 931

Peněžní tok

135 463 456

45 971 825

847 696 098

450 355 017

685 492 711

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 12,4 %

– 7,7 %

8,5 %

10,6 %

21,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

12,9 %

Výrobek 12 Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

11 891 558

12 422 902

12 297 356

12 678 733

13 617 607

Dovoz

Objem (v tunách)

911 115

1 219 800

1 200 627

1 400 824

1 385 829

Podíl na trhu (v %)

7,7 %

9,8 %

9,8 %

11,0 %

10,2 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

699

657

640

531

641

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

79 %

82 %

80 %

80 %

74 %

Výroba (v tunách)

12 132 593

12 585 360

12 301 986

11 839 241

12 427 808

Objem prodeje v EU (v tunách)

10 964 010

11 189 221

11 095 204

11 276 054

12 230 774

Podíl na trhu (v %)

92,2 %

90,1 %

90,2 %

88,9 %

89,8 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

632

613

573

520

592

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

2,2 %

3,4 %

2,4 %

0,8 %

3,6 %

Zaměstnanost (konec období)

9 537

9 734

10 057

10 342

10 486

Zásoby

749 386

888 456

914 268

943 355

1 023 612

Peněžní tok

220 994 774

264 742 034

272 433 127

255 904 385

123 997 731

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 1,2 %

3,7 %

3,3 %

3,9 %

6,9 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 8,3 %

Výrobek 13 Betonářská ocel

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

9 617 685

10 359 993

10 664 689

11 099 947

11 253 309

Dovoz

Objem (v tunách)

527 008

972 602

1 430 014

1 292 971

1 191 445

Podíl na trhu (v %)

5,5 %

9,4 %

13,4 %

11,6 %

10,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

475

446

388

353

441

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

72 %

72 %

71 %

73 %

67 %

Výroba (v tunách)

13 171 558

13 019 699

12 763 140

13 191 436

12 494 712

Objem prodeje v EU (v tunách)

8 906 120

9 187 941

9 019 809

9 568 119

9 848 615

Podíl na trhu (v %)

92,6 %

88,7 %

84,6 %

86,2 %

87,5 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

460

437

386

367

436

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 2,0 %

– 2,5 %

– 2,6 %

3,4 %

4,8 %

Zaměstnanost (konec období)

5 563

5 441

5 529

5 634

5 457

Zásoby

761 808

683 591

642 506

602 948

659 484

Peněžní tok

20 571 082

14 116 433

53 015 513

165 167 521

249 292 475

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

0,9 %

2,4 %

1,9 %

6,2 %

9,3 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 1,3 %

Výrobek 14 Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

526 080

593 501

593 530

630 737

632 804

Dovoz

Objem (v tunách)

113 071

147 453

142 416

147 811

159 577

Podíl na trhu (v %)

21,5 %

24,8 %

24,0 %

23,4 %

25,2 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

3 092

2 894

3 035

2 590

2 885

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

65 %

68 %

68 %

69 %

72 %

Výroba (v tunách)

527 386

597 178

599 927

637 938

641 446

Objem prodeje v EU (v tunách)

411 655

444 339

450 094

482 314

472 247

Podíl na trhu (v %)

78,2 %

74,9 %

75,8 %

76,5 %

74,6 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 988

2 969

2 838

2 404

2 807

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

5,2 %

5,6 %

4,1 %

2,3 %

5,8 %

Zaměstnanost (konec období)

3 680

3 766

3 737

3 789

3 844

Zásoby

83 561

91 900

89 676

90 409

90 893

Peněžní tok

111 869 518

142 849 693

191 511 047

155 623 001

145 832 442

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

1,0 %

4,3 %

1,4 %

– 0,7 %

4,9 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 2,8 %

Výrobek 15 Válcovaný drát z nerezavějící oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

318 373

323 191

304 987

335 552

347 077

Dovoz

Objem (v tunách)

52 082

71 229

57 627

58 670

62 978

Podíl na trhu (v %)

16,4 %

22,0 %

18,9 %

17,5 %

18,1 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 300

2 193

2 310

1 962

2 228

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

63 %

64 %

65 %

69 %

71 %

Výroba (v tunách)

373 010

383 586

388 273

412 892

449 392

Objem prodeje v EU (v tunách)

266 290

251 961

247 359

276 880

284 098

Podíl na trhu (v %)

83,6 %

78,0 %

81,1 %

82,5 %

81,9 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 480

2 516

2 382

2 022

2 417

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 3,7 %

– 2,1 %

– 4,7 %

– 3,1 %

3,9 %

Zaměstnanost (konec období)

1 677

1 671

1 731

1 761

1 852

Zásoby

24 810

28 696

31 083

31 584

43 800

Peněžní tok

13 022 575

18 221 077

106 175 940

84 328 053

44 337 763

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 0,7 %

2,9 %

– 1,5 %

– 2,8 %

5,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

7,8 %

Výrobek 16 Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

18 033 534

18 249 258

18 949 497

19 375 225

20 026 426

Dovoz

Objem (v tunách)

1 125 730

1 289 953

1 697 912

2 000 967

2 094 274

Podíl na trhu (v %)

6,2 %

7,1 %

9,0 %

10,3 %

10,5 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

522

504

439

392

486

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

80 %

84 %

83 %

81 %

83 %

Výroba (v tunách)

19 765 154

19 775 715

20 436 595

20 037 883

20 757 864

Objem prodeje v EU (v tunách)

16 782 585

16 828 358

17 108 877

17 222 468

17 795 595

Podíl na trhu (v %)

93,1 %

92,2 %

90,3 %

88,9 %

88,9 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

509

492

443

420

505

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,8 %

4,8 %

3,0 %

0,6 %

3,4 %

Zaměstnanost (konec období)

11 561

11 598

11 881

13 068

13 058

Zásoby

876 450

896 633

1 120 091

974 085

954 649

Peněžní tok

234 768 428

424 076 182

365 467 214

287 106 970

310 381 566

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

1,0 %

6,9 %

2,9 %

3,9 %

6,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

3,7 %

Výrobek 17 Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

6 159 135

6 544 142

6 549 935

7 205 377

7 375 383

Dovoz

Objem (v tunách)

223 669

277 507

268 014

388 041

262 745

Podíl na trhu (v %)

3,6 %

4,2 %

4,1 %

5,4 %

3,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

539

509

463

409

473

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

64 %

69 %

71 %

72 %

72 %

Výroba (v tunách)

8 583 668

8 590 216

8 894 223

9 400 691

9 605 365

Objem prodeje v EU (v tunách)

5 935 432

6 266 353

6 281 426

6 817 231

7 112 453

Podíl na trhu (v %)

96,4 %

95,8 %

95,9 %

94,6 %

96,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

471

471

449

417

463

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 6,5 %

– 3,7 %

– 0,6 %

2,1 %

– 1,8 %

Zaměstnanost (konec období)

6 212

5 685

6 006

6 264

6 096

Zásoby

510 927

464 184

466 561

559 452

569 947

Peněžní tok

– 48 381 794

7 224 031

161 157 041

150 487 051

– 18 595 244

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 6,0 %

6,3 %

1,4 %

3,9 %

0,6 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 2,1 %

Výrobek 18 Štětovnice

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

574 025

637 684

577 270

584 985

626 863

Dovoz

Objem (v tunách)

15 870

16 503

14 051

36 970

85 054

Podíl na trhu (v %)

2,8 %

2,6 %

2,4 %

6,3 %

13,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

787

765

1 126

651

629

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

78 %

82 %

76 %

82 %

81 %

Výroba (v tunách)

907 320

940 451

840 182

777 182

817 764

Objem prodeje v EU (v tunách)

558 131

621 150

563 140

548 010

541 782

Podíl na trhu (v %)

97,2 %

97,4 %

97,6 %

93,7 %

86,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

711

697

652

623

640

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

6,8 %

11,5 %

8,8 %

14,0 %

3,7 %

Zaměstnanost (konec období)

949

971

951

981

995

Zásoby

49 762

47 610

58 744

68 417

75 616

Peněžní tok

58 272 442

68 732 139

63 936 644

86 404 634

40 555 786

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 9,3 %

6,8 %

6,7 %

10,3 %

1,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

1,7 %

Výrobek 20 Plynové trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 211 435

1 662 233

1 653 112

1 637 097

1 642 935

Dovoz

Objem (v tunách)

266 467

340 051

298 103

336 050

380 257

Podíl na trhu (v %)

22,0 %

20,5 %

18,0 %

20,5 %

23,1 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

688

649

646

566

676

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

37 %

38 %

38 %

40 %

37 %

Výroba (v tunách)

1 053 283

1 460 549

1 471 772

1 396 933

1 392 404

Objem prodeje v EU (v tunách)

944 903

1 322 070

1 354 273

1 300 727

1 262 560

Podíl na trhu (v %)

78,0 %

79,5 %

81,9 %

79,5 %

76,8 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

717

666

619

580

693

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

0,9 %

1,3 %

2,3 %

3,9 %

0,5 %

Zaměstnanost (konec období)

552

543

548

526

509

Zásoby

55 178

55 305

53 434

58 081

50 697

Peněžní tok

15 451 286

15 884 723

16 166 705

15 309 189

20 506 964

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

3,7 %

3,9 %

1,1 %

1,7 %

8,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

2,4 %

Výrobek 21 Duté profily

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

3 347 996

3 407 926

3 511 951

3 885 748

4 028 730

Dovoz

Objem (v tunách)

461 263

552 874

574 490

725 545

820 667

Podíl na trhu (v %)

13,8 %

16,2 %

16,4 %

18,7 %

20,4 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

599

571

553

497

618

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

46 %

46 %

46 %

47 %

49 %

Výroba (v tunách)

3 019 375

3 019 977

3 106 261

3 333 368

3 388 786

Objem prodeje v EU (v tunách)

2 882 473

2 854 843

2 936 771

3 159 965

3 207 994

Podíl na trhu (v %)

86,1 %

83,8 %

83,6 %

81,3 %

79,6 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

606

569

541

517

625

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 2,7 %

– 3,9 %

– 3,3 %

0,2 %

– 0,5 %

Zaměstnanost (konec období)

1 073

1 124

1 200

1 209

1 181

Zásoby

160 442

138 981

146 353

107 826

149 537

Peněžní tok

– 9 630 441

13 389 861

23 807 058

13 000 201

21 372 166

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 2,4 %

– 5,3 %

– 6,2 %

– 0,6 %

7,2 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

1,2 %

Výrobek 22 Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

96 507

101 504

97 341

96 320

95 672

Dovoz

Objem (v tunách)

32 581

38 782

39 719

42 510

42 701

Podíl na trhu (v %)

33,8 %

38,2 %

40,8 %

44,1 %

44,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

6 941

6 167

6 118

5 846

6 300

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

6 %

7 %

6 %

6 %

6 %

Výroba (v tunách)

116 630

124 135

101 291

101 831

92 357

Objem prodeje v EU (v tunách)

61 822

61 708

56 802

53 196

52 083

Podíl na trhu (v %)

64,1 %

60,8 %

58,4 %

55,2 %

54,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

7 913

7 740

8 318

7 361

7 993

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

3,1 %

5,9 %

– 0,4 %

– 0,1 %

1,2 %

Zaměstnanost (konec období)

11 180

11 211

10 369

9 779

9 317

Zásoby

7 452

9 389

10 455

8 690

11 688

Peněžní tok

19 858 477

10 438 041

– 48 885 671

4 038 078

– 22 872 178

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

22,7 %

– 4,3 %

– 58,1 %

– 33,4 %

– 50,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

21,2 %

Výrobek 23 Ložiskové trouby a trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

68 824

72 805

67 249

59 867

65 355

Dovoz

Objem (v tunách)

7 489

9 426

11 944

9 773

8 663

Podíl na trhu (v %)

10,9 %

12,9 %

17,8 %

16,3 %

13,3 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 069

1 626

1 749

1 630

1 608

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

68 %

64 %

53 %

52 %

63 %

Výroba (v tunách)

64 972

65 475

58 407

52 494

57 657

Objem prodeje v EU (v tunách)

61 324

63 378

55 304

50 092

56 691

Podíl na trhu (v %)

89,1 %

87,1 %

82,2 %

83,7 %

86,7 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 023

2 003

1 925

1 804

1 837

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

4,6 %

4,9 %

– 6,7 %

– 9,2 %

– 1,8 %

Zaměstnanost (konec období)

332

322

306

274

280

Zásoby

1 285

1 433

2 591

1 452

2 429

Peněžní tok

3 499 664

3 928 566

5 055 796

– 791 310

– 620 461

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

0,9 %

– 3,3 %

– 64,7 %

– 54,5 %

– 28,1 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

12,5 %

Výrobek 25 Velké svařované trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

669 846

1 041 055

427 457

586 746

1 804 463

Dovoz

Objem (v tunách)

286 939

411 273

209 524

159 219

1 044 534

Podíl na trhu (v %)

42,8 %

39,5 %

49,0 %

27,1 %

57,9 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

1 070

793

904

772

936

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

26 %

32 %

29 %

35 %

65 %

Výroba (v tunách)

1 333 900

1 150 000

1 034 600

1 086 300

1 500 000

Objem prodeje v EU (v tunách)

382 758

624 819

216 243

426 937

759 478

Podíl na trhu (v %)

57,1 %

60,0 %

50,6 %

72,8 %

42,1 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

894

887

835

771

766

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

3,0 %

– 6,1 %

– 2,7 %

– 0,6 %

0,0 %

Zaměstnanost (konec období)

1 512

1 545

1 365

1 372

1 326

Zásoby

322 722

600 020

633 600

727 048

1 139 429

Peněžní tok

197 726 967

– 97 558 802

94 492 289

– 70 888 943

13 666 659

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 15,8 %

– 23,5 %

– 17,7 %

– 6,7 %

9,1 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 22,0 %

Výrobek 26 Ostatní svařované trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

2 385 499

3 121 613

3 126 300

3 286 436

3 352 661

Dovoz

Objem (v tunách)

474 949

491 934

510 548

540 386

571 167

Podíl na trhu (v %)

19,9 %

15,8 %

16,3 %

16,4 %

17,0 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

1 352

1 376

1 397

1 262

1 431

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

57 %

57 %

57 %

58 %

60 %

Výroba (v tunách)

2 384 152

3 166 935

3 144 492

3 190 480

3 301 195

Objem prodeje v EU (v tunách)

1 907 944

2 622 348

2 588 536

2 721 349

2 765 915

Podíl na trhu (v %)

80,0 %

84,0 %

82,8 %

82,8 %

82,5 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

1 024

1 013

984

942

1 062

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,2 %

2,4 %

1,7 %

4,2 %

4,3 %

Zaměstnanost (konec období)

3 024

3 013

3 011

3 089

3 025

Zásoby

125 621

84 268

100 035

120 308

120 420

Peněžní tok

66 281 502

68 619 951

77 514 611

87 283 492

106 630 804

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

9,1 %

11,5 %

8,8 %

12,8 %

19,3 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 34,8 %

Výrobek 28 Drát z oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 318 451

1 517 192

1 480 243

1 513 248

1 505 202

Dovoz

Objem (v tunách)

574 083

722 773

692 918

736 623

722 858

Podíl na trhu (v %)

43,5 %

47,6 %

46,8 %

48,7 %

48,0 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

781

729

722

626

708

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

73 %

75 %

77 %

73 %

71 %

Výroba (v tunách)

899 763

932 496

940 169

886 666

900 054

Objem prodeje v EU (v tunách)

744 368

794 419

787 325

776 626

782 344

Podíl na trhu (v %)

56,5 %

52,4 %

53,2 %

51,3 %

52,0 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

940

909

840

832

905

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

0,5 %

0,0 %

1,1 %

2,6 %

0,8 %

Zaměstnanost (konec období)

3 387

3 395

3 429

3 459

3 408

Zásoby

 

 

 

 

 

Peněžní tok

66 281 502

68 619 951

77 514 611

87 283 492

106 630 804

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

 

 

 

 

 


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

21,8 %


PŘÍLOHA IV – Seznam výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na které se vztahují prozatímní opatření

Země/Skupina výrobků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

12

13

14

15

16

17

18

20

21

22

23

25

26

28

Afghánistán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Albánie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Angola

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Antigua a Barbuda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Argentina

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Arménie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Království Bahrajn

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bangladéš

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Barbados

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Belize

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Benin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mnohonárodní stát Bolívie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Botswana

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Brazílie

x

x

 

 

 

x

x

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

Brunej Darussalam

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Burkina Faso

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Burundi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapverdy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kambodža

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kamerun

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Středoafrická republika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čad

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chile

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čína

 

 

x

x

 

x

 

x

 

x

 

 

x

 

 

x

 

x

x

x

x

x

x

Kolumbie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kongo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kostarika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pobřeží slonoviny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kuba

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Demokratická republika Kongo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Džibutsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dominika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dominikánská republika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ekvádor

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Egypt

x

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Salvador

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fidži

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Gabon

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Gambie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Gruzie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ghana

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Grenada

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Guatemala

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Guinea

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Guinea-Bissau

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Guayana

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Haiti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Honduras

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hongkong, Čína

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Indie

x

x

x

x

x

x

x

 

x

 

 

x

x

 

 

 

x

 

x

x

 

x

 

Indonésie

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jamajka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jordánsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kazachstán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Keňa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stát Kuvajt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kyrgyzská republika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Laoská lidově demokratická republika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lesotho

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Libérie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Macao, Čína

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Madagaskar

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Malawi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Malajsie

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Maledivy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mali

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mauritánie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mauricius

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mexiko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Moldavská republika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mongolsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Černá Hora

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Maroko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mosambik

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Myanmar

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Namibie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nepál

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nikaragua

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Niger

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nigérie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Omán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pákistán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Panama

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Papua-Nová Guinea

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Paraguay

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Peru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Filipíny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Katar

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rwanda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Svatý Kryštof a Nevis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Svatá Lucie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Svatý Vincenc a Grenadiny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Samoa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Království Saúdská Arábie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

Senegal

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Seychely