EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018R0344

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize (Text s významem pro EHP. )

C/2017/7436

OJ L 67, 9.3.2018, p. 3–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2018/344/oj

9.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/3


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/344

ze dne 14. listopadu 2017,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (1), a zejména na čl. 74 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je vhodné, aby existovala pravidla, která stanoví metodiku pro provedení ocenění, jež má určit případný rozdíl mezi skutečným zacházením s akcionáři a věřiteli, ve vztahu k nimž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, a částkou, kterou by tito akcionáři a věřitelé obdrželi v případě, že by instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU (dále jen „subjekt“) vstoupil do běžného úpadkového řízení ke dni, k němuž bylo přijato rozhodnutí k řešení krize tohoto subjektu podle článku 82 směrnice 2014/59/EU.

(2)

Případný rozdíl v zacházení, který má u konkrétních akcionářů a věřitelů za následek vyšší ztráty v rámci řešení krize, by měl tyto akcionáře a věřitele opravňovat k náhradě z mechanismů financování k řešení krizí podle čl. 101 odst. 1 písm. e) směrnice 2014/59/EU.

(3)

Následné ocenění musí být provedeno požadovanou nezávislou osobou, která splňuje podmínky stanovené v článku 38 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (2) (dále jen „odhadce“), co nejdříve po uskutečnění jednoho či více opatření k řešení krize, a to i v případě, že jejich dokončení může nějaký čas trvat. Toto ocenění by mělo vycházet z dostupných informací, které se vztahují ke dni, k němuž bylo přijato rozhodnutí k řešení krize daného subjektu, aby se náležitě zohlednily zvláštní okolnosti, jako je krize na trhu, jež existovaly ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize. Informace získané po dni přijetí rozhodnutí k řešení krize by se měly použít pouze tehdy, mohly-li být k tomuto dni přiměřeně známy.

(4)

Aby bylo zajištěno provedení komplexního a věrohodného ocenění, měl by mít odhadce přístup k příslušné právní dokumentaci, včetně seznamu všech pohledávek a podmíněných pohledávek vůči subjektu, které jsou klasifikovány podle jejich priority v běžném úpadkovém řízení. Odhadce by měl mít možnost uzavírat dohody za účelem získání odborného poradenství či odborných znalostí, jež jsou podle okolností zapotřebí.

(5)

Za účelem stanovení zacházení, jehož by se akcionářům a věřitelům dostalo v případě, že by subjekt vstoupil do běžného úpadkového řízení, by měl odhadce určit očekávané časování a částku čistých peněžních toků, jež by každý akcionář a věřitel obdržel v rámci úpadkového řízení, aniž by se předpokládala státní podpora, a které jsou diskontovány příslušnou diskontní sazbou nebo sazbami. Při stanovení tohoto odhadu by odhadce mohl zohlednit rovněž informace týkající se nedávných zkušeností s úpadkem podobných úvěrových institucí, jsou-li tyto informace dostupné a relevantní.

(6)

Skutečné zacházení, jehož se dostalo akcionářům a věřitelům v rámci řešení krize, by mělo být určeno s ohledem na to, zda tito akcionáři resp. věřitelé obdrželi v důsledku přijetí rozhodnutí k řešení krize náhradu ve formě kapitálu, dluhopisů nebo hotovosti.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(8)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Za účelem určení zacházení s akcionáři a věřiteli v běžném úpadkovém řízení se ocenění zakládá pouze na informacích o skutečnostech a okolnostech, které existovaly a které mohly být přiměřeně známy ke dni přijetí rozhodnutí k řešení krize, jež by v případě, že by byly odhadci známy, ovlivnily ocenění aktiv a závazků daného subjektu k tomuto dni.

Pro účely tohoto nařízení se „dnem přijetí rozhodnutí k řešení krize“ rozumí datum, k němuž je přijato rozhodnutí k řešení krize daného subjektu podle článku 82 směrnice 2014/59/EU.

2.   Za účelem určení skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize vychází odhadce z dostupných informací týkajících se skutečností a okolností, které existovaly k datu či datům přiznání skutečného zacházení, k nimž akcionáři a věřitelé obdrželi náhradu (dále jen „datum nebo data přiznání skutečného zacházení“).

3.   Rozhodným dnem pro ocenění je datum přijetí rozhodnutí k řešení krize, jež se může lišit od data přiznání skutečného zacházení. Pokud odhadce považuje dopad diskontování výnosů za zanedbatelný, lze nediskontované výnosy ke dni provedení opatření k řešení krize porovnat přímo s diskontovanou částkou hypotetických výnosů, jež by akcionáři a věřitelé obdrželi v případě, že by ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize vstoupil subjekt do běžného úpadkového řízení.

Článek 2

Soupis aktiv a pohledávek

1.   Odhadce vyhotoví soupis všech identifikovatelných a podmíněných aktiv ve vlastnictví subjektu. Tento soupis zahrnuje aktiva, u nichž je prokázána existence souvisejících peněžních toků, nebo ji lze přiměřeně očekávat.

2.   Odhadci je dán k dispozici seznam všech pohledávek a podmíněných pohledávek vůči subjektu. Tento seznam klasifikuje všechny pohledávky a podmíněné pohledávky podle jejich úrovní priority v běžném úpadkovém řízení. Odhadce může uzavřít dohody za účelem odborného poradenství či odborných znalostí, pokud jde o soulad pořadí pohledávek s použitelným insolvenčním právem.

3.   Zatížená aktiva a pohledávky zajištěné těmito aktivy určí odhadce zvlášť.

Článek 3

Jednotlivé kroky ocenění

Za účelem určení případného rozdílu v zacházení podle čl. 74 odst. 2 směrnice 2014/59/EU odhadce posoudí:

a)

zacházení, jehož by se dostalo akcionářům a věřitelům, ve vztahu k nimž byla provedena opatření k řešení krize, nebo příslušnému systému pojištění vkladů v případě, že by ke dni přijetí rozhodnutí k řešení krize vstoupil subjekt do běžného úpadkového řízení, bez ohledu na poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory;

b)

hodnotu restrukturalizovaných pohledávek po uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů či jiných pravomocí a nástrojů k řešení krize nebo jiných výnosů, jež akcionáři a věřitelé obdrží k datu nebo datům přiznání skutečného zacházení a které jsou diskontovány ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize, považuje-li se to za nutné, aby bylo možno provést spravedlivé srovnání se zacházením uvedeným v písmenu a);

c)

zda u každého věřitele výsledek zacházení podle písmena a) přesahuje výsledek hodnoty uvedené v písmenu b) v souladu s úrovněmi priority v běžném úpadkovém řízení, jak byly určeny podle článku 2.

Článek 4

Určení zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci běžného úpadkového řízení

1.   Metodika pro provedení ocenění podle čl. 3 písm. a) je omezena na určení diskontované částky očekávaných peněžních toků v běžném úpadkovém řízení.

2.   Očekávané peněžní toky jsou diskontovány sazbou nebo sazbami, které případně zohledňují časování spojené s očekávanými peněžními toky, situaci ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize, bezrizikové úrokové míry, rizikové prémie u podobných finančních nástrojů, které vydaly obdobné subjekty, tržní podmínky nebo diskontní sazby uplatňované možnými nabyvateli a jiné příslušné vlastnosti oceňovaného prvku či prvků (dále jen „příslušná diskontní sazba“). Příslušná diskontní sazba se nepoužije, pokud jsou konkrétní sazby, které jsou relevantní pro účely ocenění, stanoveny v použitelném insolvenčním právu nebo podle zvyklostí.

3.   Při stanovení diskontované částky očekávaných peněžních toků v běžném úpadkovém řízení odhadce zohlední:

a)

použitelné insolvenční právo a zvyklosti v příslušné jurisdikci, jež mohou ovlivňovat faktory, jako jsou očekávaná lhůta pro prodej nebo míry výtěžnosti;

b)

přiměřeně předvídatelné správní náklady, transakční náklady, náklady na údržbu, náklady na prodej a jiné náklady, které vynaložil správce nebo konkurzní správce, jakož i náklady na financování;

c)

informace o nedávných případech úpadku podobných subjektů, jsou-li dostupné a relevantní.

4.   U aktiv obchodovaných na aktivním trhu použije odhadce zjištěnou cenu vyjma v případě, kdy prodejnost aktiv daného subjektu omezují zvláštní okolnosti, jako je koncentrace, nasycení a hloubka trhu.

5.   U aktiv, která nejsou obchodována na aktivním trhu, zohlední odhadce při stanovení částky a časování očekávaných peněžních toků řadu faktorů včetně:

a)

cen zjištěných na aktivních trzích, na nichž se obchoduje s obdobnými aktivy;

b)

cen zjištěných v běžném úpadkovém řízení či v rámci jiných transakcí s aktivy podobné povahy a stavu, které byly realizovány v tísni;

c)

cen zjištěných v rámci transakcí zahrnujících prodej činnosti nebo její převedení na překlenovací instituci nebo společnost pro správu aktiv v rámci řešení krize u podobných subjektů;

d)

pravděpodobnosti toho, že aktivum vytvoří v běžném úpadkovém řízení čistý peněžní tok;

e)

očekávaných tržních podmínek v dané lhůtě pro prodej, včetně hloubky trhu a schopnosti trhu vyměnit příslušný objem aktiv v dané lhůtě, a

f)

délka stanovené lhůty pro prodej zohledňuje aspekty použitelného insolvenčního práva, včetně očekávané délky likvidace, nebo vlastnosti příslušných aktiv.

6.   Odhadce zohlední, zda bude finanční situace subjektu ovlivněna očekávanými peněžními toky, včetně prostřednictvím omezené schopnosti správce sjednat podmínky s potenciálními kupujícími.

7.   S výhradou použitelného ustanovení příslušného insolvenčního režimu zohledňují peněžní toky pokud možno smluvní, statutární nebo jiná zákonná práva věřitelů či postupy běžného úpadkového řízení.

8.   Hypotetické výnosy plynoucí z ocenění jsou přiděleny akcionářům a věřitelům podle jejich úrovně priority na základě použitelného insolvenčního práva, jak je stanoveno v článku 3.

9.   Za účelem stanovení případné nezajištěné částky derivátových pohledávek v případě úpadku použije odhadce metodiky stanovené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 (4), pokud jsou v souladu s insolvenčním právem a zvyklostmi.

Článek 5

Určení skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize

1.   Odhadce určí všechny pohledávky, které nejsou uhrazeny po odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů a uplatnění případných opatření k řešení krize, a postoupí tyto pohledávky na právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli subjektu ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize. Kromě případu, kdy právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli daného subjektu ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize, obdrží v důsledku řešení krize náhradu v hotovosti, určí odhadce skutečné zacházení s nimi v souladu s odstavci 2 až 4.

2.   Pokud právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli daného subjektu v době vydání rozhodnutí k řešení krize, obdrží v důsledku řešení náhradu ve formě kapitálu, určí odhadce skutečné zacházení s těmito osobami poskytnutím odhadu celkové hodnoty akcií, které byly převedeny na držitele konvertovaných kapitálových nástrojů nebo věřitele s rekapitalizovanými závazky nebo které jim byly vydány jako protiplnění. Tento odhad může vycházet ze stanovené tržní ceny vyplývající z obecně uznávaných metodik oceňování.

3.   Pokud právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli daného subjektu v době vydání rozhodnutí k řešení krize, obdrží v důsledku řešení krize náhradu ve formě dluhopisů, určí odhadce skutečné zacházení s přihlédnutím k faktorům, jako jsou změny ve smluvních peněžních tocích, jež vyplývají z odpisu nebo konverze, či uplatnění jiných opatření k řešení krize, jakož i příslušné diskontní sazbě.

4.   U neuhrazené pohledávky může odhadce zohlednit ceny zjištěné na aktivních trzích se stejnými nebo podobnými nástroji vydanými subjektem v režimu řešení krize nebo jinými podobnými subjekty, jsou-li k dispozici a společně s faktory popsanými v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

Zpráva o ocenění

Odhadce vyhotoví pro orgán příslušný k řešení krize zprávu o ocenění, která obsahuje alespoň tyto prvky:

a)

shrnutí ocenění, včetně uvedení rozpětí ocenění a zdrojů nejistoty ocenění;

b)

vysvětlení hlavních metodik a přijatých předpokladů a toho, nakolik je ocenění citlivé na tyto volby;

c)

je-li to možné, vysvětlení toho, proč se ocenění liší od jiných příslušných ocenění, včetně ocenění v rámci řešení krize, která byla provedena v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/345, nebo jiných ocenění podle předpisů či účetních ocenění.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů (Úř. věst. L 228, 23.8.2016, s. 7).


Top