Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018L0410

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Text s významem pro EHP. )

OJ L 76, 19.3.2018, p. 3–27 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/410/oj

19.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 76/3


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/410

ze dne 14. března 2018,

kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem.

(2)

Evropská rada se v říjnu 2014 zavázala snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů Unie o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispívat všechna hospodářská odvětví a cíl má být splněn nákladově nejefektivnějším způsobem pomocí systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“), který do roku 2030 povede ke snížení hodnot o 43 % oproti hodnotám z roku 2005. To bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států ke snížení předloženém dne 6. března 2015 sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC).

(3)

Pařížská dohoda přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci UNFCCC (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. Smluvní strany se rovněž dohodly, že budou pravidelně vyhodnocovat provádění Pařížské dohody, aby mohl být vyhodnocován dosažený společný pokrok při naplňování účelu Pařížské dohody a jejích dlouhodobých cílů.

(4)

V souladu se závazkem, který spolunormotvůrci vyjádřili ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES (5) a v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (6), by měla ke snižování emisí skleníkových plynů přispívat všechna hospodářská odvětví. Unie a její členské státy na základě Pařížské dohody přijaly cíl snižovat emise na úrovni celého hospodářství. Úsilí o omezení emisí z mezinárodní námořní dopravy je vynakládáno prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mělo by se podporovat. IMO zavedla proces směřující k tomu, aby byla v roce 2018 přijata výchozí strategie pro snižování emisí skleníkových plynů z mezinárodní lodní dopravy. Přijetí ambiciózního cíle v oblasti snižování emisí jako součást této výchozí strategie se stalo naléhavou otázkou a je důležité pro zajištění spravedlivého příspěvku mezinárodní lodní dopravy k úsilí potřebnému pro dosažení cíle dohodnutého v rámci Pařížské dohody, jímž je udržet nárůst teploty výrazně pod hranicí 2 °C. Komise by tuto oblast měla pravidelně přezkoumávat a alespoň jednou ročně by měla Evropskému parlamentu a Radě podávat zprávy o pokroku, jehož bylo v rámci IMO dosaženo při plnění ambiciózního cíle snižování emisí a souvisejících opatření k zajištění toho, aby celé odvětví řádně přispívalo k úsilí potřebnému k dosažení cílů dohodnutých v rámci Pařížské dohody. Opatření ze strany IMO či Unie by měla být zahájena v roce 2023, a to včetně přípravných prací týkajících se přijetí a provádění a řádného zohlednění všemi zainteresovanými stranami.

(5)

Evropská rada v říjnu roku 2014 ve svých závěrech potvrdila, že hlavním evropským nástrojem k dosažení cíle alespoň 40 % snížení bude dobře fungující reformovaný EU ETS vybavený nástrojem pro stabilizaci trhu, přičemž od roku 2021 se počítá s ročním redukčním koeficientem 2,2 %. Evropská rada rovněž potvrdila, že přidělování bezplatných povolenek neskončí, ale stávající opatření budou zachována i po roce 2020, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky v oblasti klimatu, dokud jiné velké ekonomiky nevynaloží srovnatelné úsilí, a to bez snížení podílu povolenek, které mají být vydraženy. Dražený podíl by měl být ve směrnici 2003/87/ES vyjádřen jako procento, aby se zvýšila transparentnost a jistota při plánování investičních rozhodnutí a aby se celý systém zjednodušil a byl snadněji pochopitelný.

(6)

Klíčovou prioritou Unie je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude svým občanům a průmyslovým odvětvím zajišťovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Aby bylo možné toho dosáhnout, je nutné pokračovat v ambiciózních opatřeních v oblasti klimatu s EU ETS jakožto základem politiky Unie v oblasti klimatu a rovněž pokročit v dalších aspektech energetické unie. Naplňování ambice, o které bylo rozhodnuto v rámci politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, přispívá k dosažení smysluplné ceny uhlíku a k dalšímu stimulování nákladově efektivního snižování emisí skleníkových plynů.

(7)

Ustanovení čl.. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vyžaduje, aby politika Unie byla založena na zásadě, že znečišťovatel platí, a na tomto základě stanoví směrnice 2003/87/ES postupný přechod na úplné dražení povolenek. Důvodem pro dočasné odložení úplného dražení povolenek je zabránění úniku uhlíku a cílené přidělování bezplatných povolenek průmyslu je opodstatněno snahou řešit skutečná rizika zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, kde průmysl nepodléhá srovnatelným uhlíkovým omezením, dokud ostatní největší světové ekonomiky nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu.

(8)

Dražení povolenek zůstává obecným pravidlem, přičemž přidělování bezplatných povolenek je výjimkou. Z posouzení dopadů vypracovaného Komisí vyplývá, že podíl povolenek, které mají být vydraženy v období 2013 až 2020, dosahuje 57 %. Tento podíl by měl v zásadě zůstat na úrovni 57 %. Tvoří jej povolenky dražené jménem členských států, včetně povolenek vyhrazených pro nové účastníky na trhu, avšak nepřidělených, povolenek pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských státech a povolenek, které mají být draženy později vzhledem ke svému umístění do rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 (7). Tento podíl by měl zahrnovat 75 milionů povolenek použitých na podporu inovací. V případě, že poptávka po bezplatných povolenkách vyvolá potřebu uplatnit jednotný meziodvětvový opravný koeficient před rokem 2030, podíl povolenek, které mají být draženy během desetiletého období počínajícího dnem 1. ledna 2021, by měl být snížen až o 3 % celkového množství povolenek. 10 % povolenek, které mají být vydraženy členskými státy, by mělo být v zájmu solidarity, růstu a propojení rozděleno mezi členské státy, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v tržních cenách nepřesáhl 90 % průměru Unie v roce 2013, a zbytek povolenek by měl být rozdělen mezi všechny členské státy na základě ověřených emisí. Odchylka týkající se tohoto rozdělování v období let 2013 až 2020, která se vztahuje na některé členské státy s průměrnou úrovní příjmů na obyvatele o více než 20 % vyšší než je průměr v Unii, by měla pozbýt platnosti.

(9)

Vzhledem k interakcím mezi politikami v oblasti klimatu na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, by měly mít členské státy možnost zrušit povolenky z dražebního objemu v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny na jejich území. Aby byla zajištěna předvídatelnost pro provozovatele a účastníky trhu, pokud jde o množství dostupných povolenek k dražbě, měla by být možnost zrušit povolenky v těchto případech omezena na množství odpovídající průměrným ověřeným emisím dotčeného zařízení během období pěti let předcházejících jeho uzavření.

(10)

Za účelem zachování environmentálního přínosu snižování emisí v Unii, přičemž opatření třetích zemí neposkytují průmyslu srovnatelné pobídky ke snižování emisí, by mělo pokračovat přechodné přidělování bezplatných povolenek zařízením v odvětvích a pododvětvích se skutečným rizikem úniku uhlíku. Zkušenosti získané během uplatňování EU ETS potvrdily, že odvětví a pododvětví jsou vystavena riziku úniku uhlíku v různé míře a že bezplatné povolenky zabránily úniku uhlíku. Zatímco některá odvětví a pododvětví lze považovat za více ohrožená únikem uhlíku, jiná jsou schopná promítnout značný podíl nákladů na povolenky na své emise do cen výrobků beze ztráty podílu na trhu a nesou pouze zbývající část nákladů, takže mají nízké riziko úniku uhlíku. Komise by měla určit příslušná odvětví a rozlišit je na základě jejich intenzity obchodu a intenzity emisí, aby lépe identifikovala odvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku.

Zatímco posuzování odvětví a pododvětví by mělo probíhat na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), měly by být rovněž stanoveny zvláštní okolnosti v případech, kdy může být vhodné mít možnost požádat o posouzení na úrovni šestimístného nebo osmimístného číselného kódu (PRODCOM). Tato možnost by měla existovat v případech, kdy byla odvětví nebo pododvětví dříve považována za ohrožená únikem uhlíku na úrovni šestimístného nebo osmimístného číselného kódu (PRODCOM), a to i vzhledem k tomu, že určité kódy NACE, zejména kódy končící číselným kódem 99, zahrnují heterogenní činnosti, které nejsou zařazené jinde. Pokud se na odvětví nebo pododvětví vztahuje referenční úroveň rafinérií a referenční úroveň jiného produktu, měla by být tato okolnost zohledněna, aby bylo možné v příslušných případech provést kvalitativní analýzu rizika úniku uhlíku s cílem zajistit rovné podmínky pro produkty vyráběné v rafinériích i chemických závodech. Pokud je podle kritérii intenzity obchodu a intenzity emisí překročena prahová hodnota stanovená při zohlednění příslušné možnosti dotčených odvětví a pododvětví promítnout náklady do cen výrobků, mělo by odvětví nebo pododvětví být považováno za ohrožené únikem uhlíku. Ostatní odvětví a pododvětví by měla být považována za málo ohrožená nebo bez rizika úniku uhlíku. Zohledněním možností odvětví a pododvětví kromě výroby elektřiny přenést náklady do cen výrobků by se také měly snížit neočekávané zisky. Nebude-li v rámci přezkumu podle článku 30 směrnice 2003/87/ES rozhodnuto jinak, množství bezplatných povolenek přidělovaných odvětvím a pododvětvím považovaným za málo ohrožená rizikem uhlíku nebo bez tohoto rizika, s výjimkou dálkového vytápění, by se po roce 2026 mělo snižovat vždy stejným dílem tak, aby v roce 2030 nebyly přiděleny žádné bezplatné povolenky.

(11)

Hodnoty referenčních úrovní pro přidělování bezplatných povolenek použitelné počínaje rokem 2013 by měly být revidovány, aby nedocházelo k neočekávaným ziskům a byl zohledněn technologický pokrok v dotčených odvětvích v období 2007–2008 a každém pozdějším období, pro něž jsou příděly bezplatných povolenek určeny v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES. V zájmu zohlednění technologického pokroku v dotčených odvětvích a přizpůsobení referenčních úrovní pro patřičná období přidělování bezplatných povolenek by měla být přijata opatření týkající se aktualizace hodnot referenčních úrovní pro přidělování bezplatných povolenek zařízením, které byly určeny na základě údajů z let 2007 a 2008, na základě pozorovaných zlepšení. Z důvodů předvídatelnosti by to mělo být provedeno použitím koeficientu, který představuje nejlepší posouzení pokroku napříč odvětvími, jenž by pak měl zohlednit spolehlivé, objektivní a ověřené údaje ze zařízení a zároveň vzít v potaz průměrné výsledky 10 % nejúčinnějších zařízení, tak aby hodnoty referenčních úrovní odpovídaly skutečné míře zlepšování. Pokud z údajů v příslušném období vyplývá roční snížení o méně než 0,2 % nebo více než 1,6 % hodnoty z let 2007–2008, příslušná hodnota referenční úrovně by měla být upravena prostřednictvím jiné než skutečné míry zlepšování, aby byly zachovány pobídky ke snižování emisí a řádně odměňovány inovace. Pokud jde o období let 2021 až 2025, tyto referenční hodnoty by měly být upraveny pro každý rok mezi rokem 2008 a polovinou období let 2021 až 2025 o 0,2 % nebo 1,6 %, což by vedlo v prvním případě ke zlepšení o 3 % nebo v druhém případě o 24 % ve srovnání s hodnotou použitelnou v období let 2013 až 2020. Pokud jde o období let 2026 až 2030, tyto hodnoty referenčních úrovní by měly být upraveny stejným způsobem, což by vedlo v prvním případě ke zlepšení o 4 % nebo v druhém případě o 32 % ve srovnání s hodnotou použitelnou v období let 2013 až 2020. K zajištění rovných podmínek pro výrobu aromatických látek, vodíku a syntetického plynu v rafinériích a chemických závodech by hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn měly být nadále sladěny s referenčními úrovněmi rafinérií.

(12)

Množství bezplatných povolenek přidělovaných zařízením by mělo být lépe sladěno s jejich skutečnými úrovněmi výroby. Za tímto účelem by jejich množství mělo být pravidelně rovnoměrně upravováno, aby zohledňovalo příslušné zvýšení nebo pokles výroby. Údaje používané v této souvislosti by měly být úplné, jednotné, nezávisle ověřené a stejně přesné a kvalitní jako údaje používané k určení přidělení bezplatných povolenek. Aby se zabránilo manipulaci se systémem úprav přidělování nebo jeho zneužívání a aby nedocházelo k žádné nepřiměřené administrativní zátěži, s ohledem na lhůtu pro oznamování změn produkce a na nutnost zajištění toho, aby změny v přidělování byly prováděny efektivně, nediskriminačně a jednotně, by příslušná prahová hodnota měla být stanovena na 15 % a posuzována na základě klouzavého průměru za dva roky. Komise by měla být schopna zvážit zavedení dalších opatření, jako je uplatnění absolutních prahových hodnot v souvislosti se změnami v přidělování nebo v souvislosti se lhůtou pro oznamování změn ve výrobě.

(13)

Bylo by žádoucí, aby členské státy v souladu s pravidly pro státní podporu poskytovaly částečnou kompenzaci vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, pro která bylo určeno, že jsou vystavena významnému riziku úniku uhlíku vzhledem k nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny, mimo jiné i za spotřebu elektřiny samotnými zařízeními vyrobené spalováním odpadních plynů. Budou-li členské státy usilovat o to, aby pro účely kompenzace nepřímých nákladů využívaly nejvýše 25 % výnosů z dražeb povolenek, je pravděpodobné, že tak usnadní splnění cílů EU ETS a zachovají integritu vnitřního trhu a podmínek hospodářské soutěže. Za účelem posílení transparentnosti ohledně rozsahu, do nějž je kompenzace poskytována, by členské státy měly pravidelně informovat veřejnost o zavedených opatřeních a o příjemcích kompenzací, přičemž by ovšem měly zajistit řádné zohlednění důvěrné povahy určitých informací a související problematiky ochrany údajů. Pokud členský stát použije značnou část svých výnosů z dražeb na kompenzaci nepřímých nákladů, existuje zvýšený zájem zveřejnit důvody této volby. Komise by při přezkumu svých pokynů pro státní podporu týkajících se kompenzace nepřímých nákladů na emise měla mimo jiné zvážit užitečnost horních mezí kompenzací poskytovaných členskými státy. Při přezkumu směrnice 2003/87/ES by měl být zvážen rozsah, v němž byla tato finanční opatření účinná při zamezení významným rizikům úniku uhlíku v důsledku nepřímých nákladů, a měla by být zvážena možnost další harmonizace opatření, včetně harmonizovaného mechanismu. Po roce 2020 bude při mobilizaci zdrojů i nadále hrát důležitou úlohu financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru.

Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, především v nejméně rozvinutých zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu, mimo jiné prostřednictvím Zeleného klimatického fondu UNFCCC. Výše finančních prostředků, které mají být na opatření v oblasti klimatu mobilizovány, bude záviset také na úrovni ambicí a na kvalitě vnitrostátně stanovených příspěvků, následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Pokud jde o možné sociální dopady požadovaných politik a investic, členské státy by měly výnos z dražeb využít také na příspěvek ke spravedlivému přechodu na nízkouhlíkové hospodářství prostřednictvím podpory rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil v rámci sociálního dialogu s komunitami a regiony dotčenými přeměnou pracovních míst.

(14)

Hlavní dlouhodobou pobídkou, kterou směrnice 2003/87/ES vytváří pro zachycování a ukládání CO2 (CCS), nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průlomové inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), je signál o ceně uhlíku, již vytváří, a skutečnost, že za nevyprodukované nebo trvale uložené emise CO2 nebudou muset být odevzdány povolenky. V zájmu doplnění zdrojů již používaných ke zrychlení demonstrace komerčních zařízení CCS a inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie by navíc měly být použity povolenky k poskytnutí zaručené odměny za zavádění zařízení CCS a CCU, zavádění nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zavádění průmyslových inovací v nízkouhlíkových technologiích a procesech v Unii vedoucích k dostatečnému množství uloženého nebo nevyprodukovaného CO2, pokud existuje dohoda o sdílení znalostí.

Kromě 400 milionů povolenek, které budou v první fázi k dispozici na období od roku 2021, by výnosy ze 300 milionů povolenek, které jsou k dispozici na období mezi lety 2013 a 2020 a nebyly ještě přiřazeny na činnosti v oblasti inovací, měly být doplněny o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a měly by být včas použity na podporu inovací. V závislosti na míře, o niž bude podíl povolenek, které mají být vydraženy, snížen, aby nemusel být uplatněn jednotný meziodvětvový opravný koeficient, by množství povolenek dostupných v rámci tohoto fondu mělo být zvýšeno až o 50 milionů povolenek. Většina této podpory by měla záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů, přičemž by mělo být možné, aby určitá podpora byla poskytnuta při dosažení předem stanovených milníků s přihlédnutím k použité technologii a specifickým podmínkám odvětví, v němž je uplatňována. Milníky by měly být vymezeny tak, aby na projekt mohly být poskytnuty odpovídající finanční prostředky. Maximální procento nákladů projektu, jenž má být podpořen, se může lišit podle kategorie projektu. Náležitá pozornost by měla být věnována projektům, které budou mít významný inovační dopad v celé Unii.

(15)

Řecko mělo v roce 2014 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, avšak není příjemcem prostředků z modernizačního fondu, a mělo by tudíž mít možnost požádat o povolenky za účelem spolufinancování dekarbonizace dodávek elektřiny na ostrovech na jeho území. Tyto povolenky by měly pocházet z maximálního počtu povolenek uvedeného v čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, které nebudou do 31. prosince 2020 přiděleny bezplatně a měly by být vydraženy v souladu s postupy použitelnými pro modernizační fond.

(16)

Ze 2 % celkového množství povolenek by měl být zřízen modernizační fond a ty by měly být draženy v souladu s pravidly a úpravami pro dražby konající se na společné dražební platformě stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (8). V závislosti na míře, o niž bude podíl povolenek, které mají být draženy, snížen, aby nemusel být uplatněn jednotný meziodvětvový opravný koeficient, by množství povolenek dostupných v rámci modernizačního fondu mělo být zvýšeno až o 0,5 % celkového množství povolenek. Členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, by měly být způsobilé pro financování z modernizačního fondu a měly by mít možnost odchýlit se až do roku 2030 od zásady úplného dražení povolenek pro výrobu elektřiny využitím možnosti přidělování bezplatných povolenek za účelem transparentní podpory skutečných investic do modernizace svých odvětví energetiky, přičemž by se měly vyvarovat narušení vnitřního trhu s elektřinou. Investice v rámci modernizačního fondu se zaměřením na zlepšování energetické účinnosti by mohly zahrnovat investice do elektrifikace dopravy, a to zejména dopravy silniční. Pravidla, kterými se řídí modernizační fond, by měla poskytnout soudržný, souhrnný a transparentní rámec, a zajistit tak co nejúčinnější provádění s ohledem na potřebu snadného přístupu pro všechny účastníky a možnosti posílení investic v členských státech.

Struktura řízení a správy by měla být přiměřená účelu zajistit vhodné využívání finančních prostředků. Tato struktura řízení a správy by měla zahrnovat investiční výbor a v rozhodovacím procesu by mělo být náležitě přihlédnuto k odborným znalostem Evropské investiční banky (EIB), s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována malým projektům prostřednictvím půjček od národní podpůrné banky nebo prostřednictvím grantů z vnitrostátního programu, který má stejné cíle jako modernizační fond. V zájmu zjištění a zpřístupnění informací o jakémkoli potenciálním střetu zájmů by mělo být zveřejněno a pravidelně aktualizováno složení investičního výboru, životopisy jeho členů a jejich prohlášení o zájmech. Aby se zajistilo, že investiční potřeby v členských státech s nízkými příjmy budou odpovídajícím způsobem zohledněny, prostředky pro modernizační fond by měly být rozdělovány mezi členské státy na základě kombinovaného kritéria 50 % podílu ověřených emisí a 50 % podílu HDP. Finanční pomoc z modernizačního fondu by mohla být poskytována různými formami. Za účelem mobilizace zdrojů a zajištění většího dopadu příslušných investic by bezplatné povolenky pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských státech a zdroje, které jsou z modernizačního fondu k dispozici na investice nezahrnuté na seznam prioritních oblastí, měly být doplněny o zdroje od soukromoprávních subjektů, jež by mohly zahrnovat samostatné zdroje od soukromoprávních subjektů, které jsou plně nebo částečně ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů.

(17)

Dotčené členské státy by v zájmu zjednodušení mechanismů financování a minimalizace administrativní zátěže související s jejich prováděním měly mít možnost využít svého podílu z 10 % přerozdělených povolenek a přechodně přidělené bezplatné povolenky k modernizaci odvětví energetiky v souladu s ustanoveními modernizačního fondu. V zájmu zajištění předvídatelnosti a transparentnosti, pokud jde o objemy povolenek, které jsou k dispozici pro účely dražení nebo přechodného bezplatného přidělování, a o aktiva spravovaná modernizačním fondem, by členské státy měly informovat Komisi o svém záměru zvýšit své zdroje v rámci modernizačního fondu před rokem 2021.

(18)

Evropská rada v říjnu roku 2014 potvrdila, že možnost přidělovat odvětví energetiky bezplatné povolenky by měla nadále trvat až do roku 2030 a že v určitých členských státech by měly být zlepšeny způsoby dobrovolného přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace odvětví energetiky, včetně transparentnosti. Investice s hodnotou 12,5 milionu EUR nebo více by dotčený členský stát měl vybírat prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení na základě jasných a transparentních pravidel, aby se zajistilo, že se přidělování bezplatných povolenek používá na podporu skutečných investic, které modernizují či diverzifikují odvětví energetiky v souladu s cíli energetické unie. Investice s hodnotou nižší než 12,5 milionu EUR by také měly být způsobilé pro podporu z bezplatně přidělovaných povolenek. Dotčený členský stát by měl takové investice vybrat na základě jasných a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení by měly podléhat veřejné konzultaci. Veřejnost by měla být řádně informována ve fázi výběru investičních projektů, jakož i o jejich provádění. Investice by měly být doplněny o zdroje od soukromoprávních subjektů, jež by mohly zahrnovat samostatné zdroje od soukromoprávních subjektů, které jsou plně nebo částečně ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů.

(19)

Financování EU ETS by mělo být soudržné s cíli rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s dlouhodobými cíli vymezenými v Pařížské dohodě, jakož i s jinými programy financování Unie, aby se zajistila účelnost veřejných výdajů.

(20)

Stávající opatření zavedená pro malá zařízení, která mají být vyňata z EU ETS, umožňují, aby vyňatá zařízení zůstala vyňata i nadále, přičemž členským státům by mělo být umožněno aktualizovat svůj seznam vyňatých zařízení a těm, které v současnosti tuto možnost nevyužívají, by mělo být umožněno tak učinit na začátku každého období přidělování. Zároveň by v zájmu zamezení nepřiměřené administrativní zátěži mělo být možné, aby členské státy z EU ETS vyňaly i zařízení, která během tří let předcházejících zahájení každého období přidělování produkovala každý rok méně než 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, a rezervní či záložní jednotky, které byly v každém roce daného tříletého období v provozu méně než 300 hodin. I nadále by měla existovat možnost zařazovat do systému další činnosti a plyny, aniž by byly považovány za nové účastníky na trhu. Touto možností zařazovat další činnosti a plyny po roce 2020 by nemělo být dotčeno množství povolenek pro celou Unii v rámci EU ETS a množství z něj vyplývající.

(21)

Směrnice 2003/87/ES požaduje, aby členské státy podávaly zprávy o jejím provádění na základě dotazníku nebo osnovy vypracovaných Komisí v souladu s postupem stanoveným ve směrnici Rady 91/692/EHS (9). Komise navrhla, aby byly požadavky na podávání zpráv podle směrnice 91/692/EHS zrušeny. Je proto vhodné nahradit odkaz na směrnici 91/692/EHS odkazem na postup uvedený ve směrnici 2003/87/ES.

(22)

Rozhodnutím (EU) 2015/1814 se zřizuje rezerva tržní stability pro EU ETS s cílem učinit dražební nabídku flexibilnější a systém odolnějším. Toto rozhodnutí také stanoví, že povolenky, které nebudou do roku 2020 přiděleny novým účastníkům na trhu a které nebudou přiděleny z důvodů ukončení provozu a částečných ukončení provozu, budou umístěny do rezervy tržní stability.

(23)

Klíčovým prostředkem Unie pro dosažení jejího dohodnutého cíle na rok 2030 a závazků v rámci Pařížské dohody je řádně fungující a reformovaný EU ETS zahrnující nástroj na stabilizaci trhu. S cílem řešit stávající nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu bude podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 v roce 2018 vytvořena rezerva tržní stability, jež začne fungovat od roku 2019. Vzhledem k nutnosti vyslání důvěryhodného signálu v oblasti investic za účelem nákladově efektivního snižování emisí CO2 a s ohledem na posílení EU ETS by mělo být změněno rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby se do 31. prosince 2023 navýšil procentní podíl pro určování počtu povolenek, které mají být každý rok do rezervy umístěny. Jakožto dlouhodobé opatření v zájmu lepšího fungování EU ETS by navíc od roku 2023 povolenky držené v rezervě nad rámec celkového počtu povolenek vydražených v předcházejícím roce již neměly být platné, pokud nebude v rámci prvního přezkumu v souladu s článkem 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 rozhodnuto jinak. V rámci pravidelných přezkumů fungování rezervy by mělo být rovněž zváženo, zda tyto zvýšené parametry zachovat.

(24)

Směrnice 2003/87/ES by měla podléhat přezkumu s ohledem na vývoj mezinárodní situace a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody. Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností, u nichž by mohlo dojít k úniku uhlíku podle článků 10a a 10b směrnice 2003/87/ES, by rovněž měla být přezkoumávána v souvislosti s politickými opatřeními v oblasti klimatu v jiných největších světových ekonomikách. V této souvislosti by v rámci přezkumu směrnice 2003/87/ES mohlo být zváženo, zda je vhodné nahradit, upravit nebo doplnit jakákoli stávající opatření pro předcházení úniku uhlíku prostřednictvím mezistátních kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem nebo alternativních opatření za předpokladu, že tato opatření budou plně slučitelná s pravidly Světové obchodní organizace, tak aby byli do EU ETS zahrnuti dovozci produktů, které jsou produkovány odvětvími či pododvětvími stanovenými v souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podávat zprávy v souvislosti s každým globálním hodnocením dohodnutým v rámci Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu většího zpřísnění politik a opatření Unie, včetně systému EU ETS, s ohledem na nezbytné snižování emisí skleníkových plynů ze strany Unie a jejích členských států. Komise by měla mít v případě potřeby možnost Evropskému parlamentu a Radě předložit návrh na změnu směrnice 2003/87/ES. Komise by v rámci svého pravidelného podávání zpráv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (10) měla rovněž posoudit výsledky facilitativního dialogu v rámci UNFCCC (tzv. Talanoa dialog), který se uskuteční v roce 2018.

(25)

Za účelem přijetí nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění jiné než podstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, čl. 10b odst. 5, čl. 19 odst. 3, článek 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1 a článek 28c směrnice 2003/87/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Pokud jde o přenesení pravomoci v souvislosti s čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, ty členské státy, které nepoužívají společnou dražební platformu, by měly mít možnost tak činit i nadále. Přenesením pravomoci by kromě toho nemělo být dotčeno právo členských států rozhodnout o využití jejich výnosů z dražeb.

(26)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 10a odst. 2 třetího až šestého pododstavce, čl. 10a odst. 21, článku 10d, čl. 14 odst. 1 a 2, článků 15 a 16 a čl. 21 odst. 1 směrnice 2003/87/ES a příloh IV a V uvedené směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(27)

Aby se zmocnění Komise omezila na minimum, měly by být zrušeny stávající pravomoci k přijímání aktů týkajících se: nakládání se zvláštní rezervou podle čl. 3f odst. 9 směrnice 2003/87/ES; dalšího určování množství mezinárodních kreditů pro výměnu a přidělování množství mezinárodních kreditů, které lze směňovat, podle čl. 11a odst. 8 uvedené směrnice; stanovování dalších standardů pro to, co lze směňovat, podle čl. 11a odst. 9 uvedené směrnice; a stanovování dalších pravidel ohledně dvojího započítávání podle čl. 11b odst. 7 uvedené směrnice. Akty přijaté na základě uvedených ustanovení zůstávají v platnosti.

(28)

Akty přijaté na základě směrnice 2003/87/ES týkající se oblastí, v nichž tato směrnice zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, se nadále použijí do doby, než budou zrušeny či změněny. Přijme-li Komise prováděcí akt za účelem určení revidovaných hodnot referenčních úrovní pro přidělování bezplatných povolenek, v rozhodnutí Komise 2011/278/EU (13) se zruší poslední sloupec v příloze I. Za účelem zvýšení předvídatelnosti a zjednodušení administrativních postupů by se do konce roku 2020 mělo nadále používat rozhodnutí Komise 2014/746/EU (14).

(29)

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty uvedené v této směrnici, zejména v souvislosti s ustanoveními o monitorování, vykazování a ověřování a registru Unie, by měly usilovat o co nejvýraznější zjednodušení pravidel a snížení jakékoli administrativní zátěže, aniž by narušily environmentální vyváženost, bezpečnost nebo spolehlivost EU ETS. Při přípravě těchto aktů by Komise měla zejména posoudit efektivitu zjednodušených pravidel monitorování, mimo jiné pokud jde o nouzové a záložní jednotky pro výrobu elektřiny se zohledněním ročních provozních hodin a pokud jde o jiné malé producenty emisí, a měla by rovněž posoudit možnosti dalšího rozpracování těchto pravidel.

(30)

V souladu se společným politickým prohlášením ze dne 28. září 2011 členských států a Komise o informativních dokumentech (15) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden nebo více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(31)

Tato směrnice se snaží ekonomicky nejúčinnějším způsobem přispět k cíli vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, přičemž poskytuje zařízením přiměřený čas na přizpůsobení se a zajišťuje přiměřeným způsobem v maximální míře slučitelným s ostatními cíli této směrnice příznivější zacházení se zvláště dotčenými osobami.

(32)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(33)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejího rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2003/87/ES

Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1)

V celé směrnici se slova „systém Společenství“ nahrazují slovy „EU ETS“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

2)

Změna se netýká českého znění.

3)

V celé směrnici, kromě případů uvedených v bodě 1) tohoto článku a v článku 26 směrnice, se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje

4)

V celé směrnici se slova „regulativní postup podle čl. 23 odst. 2“ nahrazují slovy „přezkumný postup podle čl. 22a odst. 2“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

5)

V čl. 3c odst. 2 prvním pododstavci a v čl. 10 odst. 1a se odkaz na „čl. 13 odst. 1“ nahrazuje odkazem na „článek 13“.

6)

V článku 3g, čl. 5 prvním pododstavci písm. d), čl. 6 odst. 2 písm. c), čl. 10a odst. 2 druhém pododstavci, čl. 14 odst. 2, 3 a 4, čl. 19 odst. 1 a 4, čl. 24 odst. 3 prvním pododstavci a čl. 29a odst. 4 se slovo „nařízení“ nahrazuje slovem „akty“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

7)

V článku 3 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h)

„novým účastníkem na trhu“ se rozumí jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů poprvé za období začínající tři měsíce před datem pro předložení seznamu podle čl. 11 odst. 1 a končící tři měsíce před datem pro předložení následného seznamu podle uvedeného článku;“.

8)

V článku 3d se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o podrobná ustanovení pro dražby povolenek pro letectví podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8 prováděné členskými státy. Množství povolenek, které mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrné jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje. Akty v přenesené pravomoci zajistí, aby byly dodržovány zásady stanovené v čl. 10 odst. 4 prvním pododstavci.“

9)

V článku 3f se zrušuje odstavec 9.

10)

V čl. 6 odst. 1 se zrušuje třetí pododstavec.

11)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Koordinace se směrnicí 2010/75/EU

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby u zařízení, která provádějí činnosti uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (*1), byly podmínky a postupy pro udělení povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů koordinovány s podmínkami a postupy pro udělení povolení stanovenými v uvedené směrnici. Požadavky stanovené v článcích 5, 6 a 7 této směrnice mohou být začleněny do postupů stanovených ve směrnici 2010/75/EU.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).“"

12)

V článku 9 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Od roku 2021 je lineární faktor roven 2,2 %.“

13)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Od roku 2019 draží členské státy všechny povolenky, které nejsou v souladu s články 10a a 10c této směrnice přidělovány bezplatně a které nejsou umístěny do rezervy tržní stability vytvořené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 (*2) (dále jen „rezerva tržní stability“) nebo zrušeny v souladu s čl. 12 odst. 4 této směrnice.

Od roku 2021, a aniž je dotčeno možné snížení podle čl. 10a odst. 5a, se podíl povolenek, které mají být draženy, stanoví na 57 %.

2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států, jak je stanoveno v článku 10d (modernizační fond).

Celkové zbývající množství povolenek, které mají být členskými státy draženy, se rozdělí v souladu s odstavcem 2.

(*2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).“;"

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

v písmenu a) se údaj „88 %“ nahrazuje údajem „90 %“;

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

10 % celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity, růstu a propojení v rámci Unie, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa.“;

iii)

písmeno c) se zrušuje;

iv)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„V případě potřeby se procentní podíly uvedené v písmenu b) úměrně upraví, aby rozdělení představovalo 10 %.“;

c)

odstavec 3 se mění takto:

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie ohledně energií z obnovitelných zdrojů a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost na úrovně stanovené v příslušných legislativních aktech;“;

ii)

písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)

na opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit systémy dálkového vytápění a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy;“;

iii)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„j)

na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu;

k)

na podporu rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.“;

d)

v odstavci 4 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o harmonogram, správu a jiné aspekty dražeb, aby byl zajištěn jejich otevřený, transparentní, harmonizovaný a nediskriminační průběh. Tento proces je proto předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládaný objem povolenek, jež budou v dražbách nabízeny.

Tyto akty v přenesené pravomoci zajistí, aby dražby byly pořádány způsobem, který zajišťuje, že:

a)

provozovatelé, a zejména malé a střední podniky, na které se vztahuje EU ETS, mají k dražbám plný, náležitý a spravedlivý přístup;

b)

všichni účastníci dražeb mají ve stejný okamžik přístup ke stejným informacím, a že z jejich strany nedochází k narušování dražeb;

c)

organizace dražeb a účast na nich je efektivní z hlediska nákladů, a že se předchází zbytečným administrativním nákladům; a

d)

přístup k povolenkám je zaručen i malým producentům emisí.“;

e)

v odstavci 5 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Každoročně překládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování trhu s uhlíkem a jiných relevantních politik v oblasti klimatu a energetiky, která se týká i provádění dražeb, likvidity a obchodovaných objemů, a shrnuje informace o finančních opatřeních uvedených v čl. 10a odst. 6 poskytnuté členskými státy.“

14)

Článek 10a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o celounijní a plně harmonizovaná pravidla pro přidělování povolenek, jak jsou uvedena v odstavcích 4, 5, 7 a 19 tohoto článku.“;

b)

v odstavci 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Komise přijímá prováděcí akty pro účely stanovení revidovaných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek. Tyto akty musí být v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 1 tohoto článku a musí splňovat následující podmínky:

a)

pro období let 2021 až 2025 se referenční hodnoty stanoví na základě informací předložených podle článku 11 za roky 2016 a 2017. Na základě srovnání těchto referenčních hodnot s referenčními hodnotami uvedenými v rozhodnutí Komise 2011/278/EU (*3), ve znění ze dne 27. dubna 2011, stanoví Komise roční míru snížení pro každou referenční hodnotu a použije ji na referenční hodnoty platné v období let 2013 až 2020 se zohledněním každého roku mezi lety 2008 a 2023 ke stanovení referenčních hodnot pro období let 2021 až 2025;

b)

pokud roční míra snížení překročí 1,6 % nebo nedosáhne 0,2 %, jsou referenčními hodnotami pro období let 2021 až 2025 referenční hodnoty platné pro období let 2013 až 2020 snížené za každý rok mezi lety 2008 a 2023 o tu z obou daných procentních hodnot, která je příslušná;

c)

pro období let 2026 až 2030 jsou referenční hodnoty stanoveny stejným způsobem jako v písmenech a) a b) na základě informací předložených v souladu s článkem 11 za roky 2021 a 2022 a na základě roční míry snížení za každý rok mezi lety 2008 a 2028.

Odchylně se upraví hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.

Prováděcí akty uvedené ve třetím pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

V zájmu podpory účinného využívání energie z odpadních plynů se pro období uvedené v třetím pododstavci písm. b) hodnota referenční úrovně pro tekutý kov, která se převážně vztahuje k odpadním plynům, aktualizuje roční mírou snížení o 0,2 %.

(*3)  Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1).“;"

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Bezplatné povolenky se přidělují na dálkové vytápění a vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (*4) v případě hospodářsky odůvodněné potřeby, pokud jde o vytápění či chlazení. V každém roce následujícím po roce 2013 se celkové množství povolenek přidělených těmto zařízením a týkajících se tohoto tepla upraví o lineární faktor uvedený v článku 9 této směrnice, s výjimkou jakéhokoli roku, v němž je toto množství povolenek upraveno jednotným způsobem podle odstavce 5 tohoto článku.

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).“;"

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Za účelem dodržení dražebního podílu stanoveného v článku 10 se za každý rok, v němž součet bezplatně přidělených povolenek nedosáhne maximálního množství, které dodržuje dražební podíl, použijí povolenky zbývající do tohoto množství k tomu, aby se zabránilo snížení počtu bezplatně přidělovaných povolenek s cílem dodržet dražební podíl v následujících letech nebo aby se toto snížení omezilo. Je-li však dosaženo maximálního množství, příděly bezplatných povolenek se odpovídajícím způsobem upraví. Každá taková úprava se provede jednotně.“;

e)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„5a.   Odchylně od odstavce 5 se dodatečné množství povolenek až do výše 3 % celkového množství povolenek použije v nezbytném rozsahu na zvýšení maximálního dostupného množství podle odstavce 5.

5b.   Pokud je ke zvýšení maximálního dostupného množství povolenek podle odstavce 5 potřeba méně než 3 % celkového množství povolenek:

na zvýšení množství povolenek dostupných na podporu inovací v souladu s čl. 10a odst. 8 se použije maximálně 50 milionů povolenek; a

na zvýšení množství povolenek dostupných na modernizaci energetických soustav vybraných členských států v souladu s článkem 10d se použije maximálně 0,5 % celkového množství povolenek.“;

f)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   „Členské státy by měly přijmout finanční opatření v souladu s druhým a čtvrtým pododstavcem ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to za předpokladu, že tato finanční opatření jsou v souladu s pravidly státní podpory a především nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. V případě, že částka, která je k dispozici pro tato finanční opatření, překročí 25 % příjmů získaných z dražeb povolenek, dotčený členský stát uvede důvody překročení této částky.

Členské státy rovněž usilují o to, aby pro finanční opatření uvedená v prvním pododstavci využívaly nejvýše 25 % příjmů získaných z dražeb povolenek. Do tří měsíců po konci každého roku zveřejní členské státy, jež tato finanční opatření zavedly, snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví. Pokud některý členský stát od roku 2018 v některém roce využije pro tyto účely více než 25 % příjmů z dražeb povolenek, zveřejní zprávu uvádějící důvody překročení této částky. Ve zprávě jsou uvedeny příslušné informace o cenách elektřiny pro velké průmyslové spotřebitele, jež využívají těchto finančních opatření, aniž jsou dotčeny požadavky na ochranu důvěrných informací. Ve zprávě jsou rovněž uvedeny informace o tom, zda byla náležitě zvážena jiná opatření na udržitelné snížení nepřímých nákladů spojených s emisemi uhlíku ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Komise zahrne do zprávy stanovené v čl. 10 odst. 5 mimo jiné posouzení vlivů těchto finančních opatření na vnitřní trh a v případě potřeby doporučí veškerá opatření, která mohou být na základě tohoto posouzení nezbytná.

Tato opatření musí být taková, aby zajistila přiměřenou ochranu před rizikem úniku uhlíku na základě předem stanovených referenčních hodnot pro nepřímé emise CO2 na jednotku výroby. Tyto předem stanovené referenční hodnoty se vypočítají pro dané odvětví nebo pododvětví jako násobek spotřeby elektřiny na jednotku výroby odpovídající nejúčinnějším dostupným technologiím a emisí CO2 příslušné evropské skladby zdrojů pro výrobu elektřiny.“;

g)

odstavec 7 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Povolenky z maximálního množství uvedeného v odstavci 5 tohoto článku, jež nebyly do roku 2020 přiděleny bezplatně, se vyhradí pro nové účastníky na trhu, společně s 200 miliony povolenek umístěnými do rezervy tržní stability podle čl. 1 odst. 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814. Až 200 milionů z vyhrazených povolenek, které v období let 2021 až 2030 nebudou přiděleny, se na konci tohoto období vrátí do rezervy tržní stability.

Od roku 2021 se povolenky, které podle odstavců 19 a 20 nejsou přidělené zařízením, přičtou k množství povolenek vyhrazených v souladu s první větou prvního pododstavce tohoto odstavce.“;

ii)

čtvrtý a pátý pododstavec se zrušují;

h)

v odstavci 8 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů v odvětvích uvedených v příloze I, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, jakož i výrobků nahrazujících vyráběné vysokouhlíkové výrobky, a s cílem napomoci stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2 (CCS), jakož i inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a skladování energie způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění na území Unie bude k dispozici 325 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 75 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10 (dále jen „inovační fond“). Způsobilé jsou projekty ve všech členských státech, a to i projekty malého rozsahu.

Veškeré zbývající výnosy z 300 milionů povolenek dostupných v období let 2013 až 2020 na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU (*5) se doplní o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a včas se využijí na podporu inovací uvedených v prvním pododstavci.

Projekty se vybírají na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se v relevantních případech zohlední, v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2. Projekty musí mít potenciál pro široké uplatnění nebo pro významné snížení nákladů na přechod k nízkouhlíkovému hospodářství v dotčených odvětvích. Projekty zahrnující CCU musí přinášet čisté snížení emisí a zajišťovat omezení emisí CO2 nebo jeho trvalé uložení. Technologie, které dostávají podporu, dosud nesmí být komerčně dostupné, ale musí představovat průlomová řešení nebo být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na demonstraci před uvedením na trh. Může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o pravidla fungování inovačního fondu, včetně postupu a kritérií výběru.

(*5)  Rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39).“;"

i)

odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.   Řecko, které mělo v roce 2014 hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, může před použitím odstavce 7 tohoto článku požádat o povolenky z maximálního množství uvedeného v odstavci 5 tohoto článku, které nejsou do 31. prosince 2020 přiděleny bezplatně, a to až do výše 25 milionů povolenek, za účelem spolufinancování až 60 % dekarbonizace dodávek elektřiny na ostrovech na svém území. Na tyto povolenky se obdobně použije čl. 10d odst. 3. O povolenky je možno požádat v případě, že z důvodu omezeného přístupu k mezinárodním dluhovým trhům by projekt zaměřený na dekarbonizaci dodávek elektřiny na řeckých ostrovech jinak nebylo možné realizovat a že Evropská investiční banka (EIB) potvrdí finanční životaschopnost a socioekonomické přínosy projektu.“;

j)

odstavec 10 se zrušuje;

k)

v odstavci 11 se zrušují slova „s cílem dosáhnout toho, aby v roce 2027 nebyly přiděleny žádné bezplatné povolenky“;

l)

odstavce 12 až 18 se zrušují;

m)

odstavec 20 se nahrazuje tímto:

„20.   V případě potřeby se upraví úroveň bezplatných povolenek přidělených zařízením, jejichž provozní operace posuzované na základě klouzavého průměru za dva roky se zvýšily nebo poklesly o více než 15 % ve srovnání s úrovní původně použitou ke stanovení množství bezplatných povolenek pro příslušné období podle čl. 11 odst. 1. Tyto úpravy se provádějí odečtením povolenek od množství povolenek vyhrazených podle odstavce 7 tohoto článku nebo případně přičtením povolenek k tomuto množství.“;

n)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„21.   K zajištění účinného, nediskriminačního a jednotného uplatňování úprav a prahové hodnoty podle odstavce 20 tohoto článku a za účelem zabránění jakékoli nepřiměřené administrativní zátěži a předcházení manipulaci s úpravami přidělování nebo jejich zneužívání může Komise přijímat prováděcí akty, které stanoví další opatření pro tyto úpravy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“

15)

Články 10b a 10c se nahrazují tímto:

„Článek 10b

Přechodná opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví svysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku

1.   Za ohrožené únikem uhlíku se považují odvětví a pododvětví, u nichž součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi, definované jako součet celkové hodnoty vývozu do třetích zemí a hodnoty dovozu ze třetích zemí vydělený celkovým objemem trhu za Evropský hospodářský prostor (roční obrat spolu s celkovým dovozem ze třetích zemí), a intenzity jejich emisí měřené v kg CO2 vydělené jejich hrubou přidanou hodnotou (v EUR) přesahuje 0,2. Takovým odvětvím a pododvětvím se přidělují bezplatně povolenky na období do roku 2030 ve výši 100 % množství určeného podle článku 10a.

2.   Odvětví a pododvětví, u nichž je součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi a intenzity jejich emisí vyšší než 0,15, mohou být zahrnuta do skupiny uvedené v odstavci 1 s využitím údajů za roky 2014 až 2016 na základě kvalitativního posouzení a těchto kritérií:

a)

rozsah, v jakém mohou jednotlivá zařízení v dotčeném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny;

b)

současné i předpokládané vlastnosti trhu, případně včetně společné referenční ceny;

c)

ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění, se zohledněním změn výrobních nákladů souvisejících se snižováním emisí.

3.   Odvětví a pododvětví, jež nepřekračují prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 1, avšak jejich intenzita emisí měřená v kg CO2 vydělená jejich hrubou přidanou hodnotou (v EUR) přesahuje 1,5, se posuzují rovněž na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4). Komise zveřejňuje výsledky tohoto posouzení.

V průběhu tří měsíců od zveřejnění podle prvního pododstavce mohou odvětví a pododvětví uvedená ve zmíněném pododstavci požádat Komisi buď o kvalitativní posouzení ohrožení únikem uhlíku na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), nebo o posouzení na základě klasifikace zboží používané pro statistické účely v odvětví průmyslové produkce v Unii na úrovni osmimístného číselného kódu (PRODCOM). K tomuto účelu odvětví a pododvětví předloží spolu s žádostí řádně odůvodněné, úplné a nezávisle ověřené údaje, které Komisi umožní provést posouzení.

Pokud si určité odvětví nebo pododvětví zvolí, že bude posuzováno na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), může být zahrnuto do skupiny uvedené v odstavci 1 na základě kritérií podle odst. 2 písm. a), b) a c). Pokud si určité odvětví nebo pododvětví zvolí, že bude posuzováno na úrovni osmimístného číselného kódu (PRODCOM), zahrne se do skupiny uvedené v odstavci 1, jestliže na této úrovni bude překročena prahová hodnota 0,2 uvedená v odstavci 1.

Odvětví a pododvětví, pro něž se množství přidělených bezplatných povolenek vypočítává na základě hodnot referenčních úrovní uvedených v čl. 10a odst. 2 čtvrtém pododstavci, mohou rovněž požádat o to, aby byla posuzována v souladu se třetím pododstavcem tohoto odstavce.

Odchylně od odstavců 1 a 2 může členský stát do 30. června 2018 požádat, aby určité odvětví nebo pododvětví uvedené v příloze rozhodnutí Komise 2014/746/EU (*6), pokud jde o klasifikace na úrovni šestimístného nebo osmimístného číselného kódu (PRODCOM), bylo považováno za zahrnuté do skupiny uvedené v odstavci 1. Každá taková žádost je zvažována pouze tehdy, pokud dožadující členský stát prokáže, že uplatnění této odchylky je odůvodněno na základě řádně doložených, úplných, ověřených a auditovaných údajů za pět posledních let poskytnutých dotčeným odvětvím nebo pododvětvím, a pokud do své žádosti zahrne veškeré příslušné informace. Na základě těchto údajů se dotčené odvětví nebo pododvětví zařadí podle těch klasifikací, u nichž se v rámci heterogenního čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4) prokáže, že mají podstatně vyšší intenzitu obchodu a emisí na úrovni šestimístného nebo osmimístného číselného kódu (PRODCOM), která překračuje prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1.

4.   Ostatní odvětví a pododvětví se považují za schopná přenést více nákladů na povolenky do cen produktů a množství povolenek, které jsou jim přidělovány bezplatně, odpovídá 30 % množství určeného podle článku 10a. Není-li v rámci přezkumu podle článku 30 rozhodnuto jinak, množství bezplatných povolenek přidělovaných jiným odvětvím a pododvětvím, s výjimkou dálkového vytápění, se po roce 2026 snižuje vždy o stejné množství tak, aby v roce 2030 nebyly přiděleny žádné bezplatné povolenky.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o vymezení odvětví a pododvětví považovaných za odvětví nebo pododvětví vystavená riziku úniku uhlíku, jak je uvedeno v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, pro činnosti na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4) ve vztahu k odstavci 1 tohoto článku, na základě údajů za tři poslední dostupné kalendářní roky.

Článek 10c

Možnost přechodného přidělování bezplatných povolenek pro modernizací odvětví energetiky

1.   Odchylně od čl. 10a odst. 1 až 5 mohou členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách (v EUR) nižší než 60 % průměru Unie, přechodně přidělovat bezplatné povolenky zařízením na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a udržitelné transformace odvětví energetiky. Podporované investice jsou v souladu s přechodem k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství, jakož i s cíli rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Platnost odchylky stanovené v tomto odstavci skončí dne 31. prosince 2030.

2.   Pro projekty s celkovou částkou investic přesahující 12,5 milionu EUR uspořádá dotčený členský stát za účelem výběru investic, jež budou financovány pomocí bezplatných povolenek, soutěžní nabídkové řízení, které proběhne v období let 2021 až 2030 formou jednoho nebo více kol. Toto soutěžní nabídkové řízení:

a)

splňuje zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a řádného finančního řízení;

b)

zajistí, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, environmentálnímu zlepšení a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím, jako jsou technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, nebo k modernizaci odvětví výroby energie, jako je účinné a udržitelné dálkové vytápění, a odvětví přenosu a rozvodu energie;

c)

definuje jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány pouze projekty, které:

i)

na základě analýzy nákladů a přínosů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a, s ohledem na rozsah projektu, dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení emisí CO2;

ii)

jsou doplňující, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;

iii)

nabízejí nejlepší výsledky vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům; a

iv)

nepřispívají k finanční životaschopnosti výroby elektřiny s vysokou intenzitou emisí ani ji nezlepšují, ani nezvyšují závislost na fosilních palivech s vysokou intenzitou emisí.

Odchylně od čl. 10 odst. 1, a aniž by byla dotčena poslední věta odstavce 1 tohoto článku, jestliže je určitá investice vybraná prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení zrušena nebo není dosaženo zamýšlených výsledků, lze vyhrazené povolenky prostřednictvím jednoho dalšího kola soutěžního nabídkového řízení nejdříve jeden rok poté využít k financování jiných investic.

Každý členský stát, který hodlá použít dobrovolné přechodné přidělování bezplatných povolenek k modernizaci odvětví energetiky, zpřístupní do 30. června 2019 podrobný vnitrostátní rámec pro soutěžní nabídkové řízení včetně plánovaného počtu kol podle prvního pododstavce a kritéria výběru k veřejnému připomínkovému řízení.

Nejsou-li investice s hodnotou nižší než 12,5 milionu EUR, jež mají být podporovány bezplatnými povolenkami, vybrány na základě soutěžního nabídkového řízení uvedeného v tomto odstavci, vybere členský stát projekty na základě objektivních a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení se zveřejní k veřejnému připomínkovému řízení. Dotčený členský stát na tomto základě do 30. června 2019 vytvoří, zveřejní a předloží Komisi seznam investic. V případě, že se v rámci téhož zařízení provádí více než jedna investice, pro účely zjištění, zda je či není překročena prahová hodnota 12,5 milionu EUR, se tyto investice posuzují jako celek, s výjimkou případů, kdy jsou tyto investice samostatně technicky nebo finančně životaschopné.

3.   Hodnota zamýšlených investic musí být přinejmenším rovna tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek při současném zohlednění potřeby omezit přímo související zvýšení cen. Tržní hodnota odpovídá průměrné ceně povolenek na společné dražební platformě v předchozím kalendářním roce. Využitím bezplatně přidělených povolenek lze podpořit až 70 % příslušných nákladů investice za předpokladu, že zbývající náklady jsou financovány soukromoprávními subjekty.

4.   Množství přechodně přidělených bezplatných povolenek se odečte od množství povolenek, které by jinak členský stát vydražil. Celkové množství bezplatných povolenek nepřesáhne 40 % povolenek, které dotčený členský stát obdrží v období let 2021 až 2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a), rozložených v uvedeném období do stejných ročních objemů.

5.   V případě, že v souladu s čl. 10d odst. 4 využívá členský stát povolenky rozdělené na účely solidarity, růstu a propojení v Unii podle čl. 10 odst. 2 písm. b), může tento členský stát odchylně od odstavce 4 tohoto článku využít pro přechodné přidělování bezplatných povolenek celkem až 60 % povolenek, které obdrží v období let 2021 až 2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a), s využitím odpovídajícího množství povolenek rozdělených v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b).

Veškeré povolenky, které nebudou podle tohoto článku přiděleny do roku 2020, mohou být přiděleny v období let 2021 až 2030 na investice vybrané prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení uvedeného v odstavci 2, pokud dotčený členský stát do 30. září 2019 neinformuje Komisi o svém záměru nepřidělit některé nebo veškeré tyto povolenky v období let 2021 až 2030 a o množství povolenek, které se namísto toho budou dražit v roce 2020. V případě, že tyto povolenky budou přiděleny v období let 2021 až 2030, odpovídající množství povolenek se vezme v úvahu pro účely uplatnění 60 % omezení stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

6.   Podmínkou přidělení povolenek provozovatelům je prokázat, že investice vybraná podle pravidel soutěžního nabídkového řízení byla provedena. V případě, že určitá investice vede k navýšení kapacity výroby elektřiny, dotčený provozovatel rovněž prokáže, že jím samotným nebo jiným přidruženým provozovatelem bude do zahájení provozu navýšené kapacity vyřazena z provozu odpovídající kapacita na výrobu elektřiny s vyšší intenzitou emisí.

7.   Členské státy požadují, aby výrobci elektřiny a provozovatelé sítí, kteří mají z přidělování prospěch, podali každý rok do 28. února zprávu o provádění svých vybraných investic, včetně bilance množství přidělených bezplatných povolenek a vzniklých výdajů na investice a typů podpořených investic. Členské státy o tom podávají zprávy Komisi a Komise tyto zprávy zveřejní.

(*6)  Rozhodnutí Komise 2014/746/EU ze dne 27. října 2014, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje na období 2015–2019 seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 308, 29.10.2014, s. 114).“"

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10d

Modernizační fond

1.   Na období let 2021 až 2030 se zřizuje fond na podporu investic navržených přijímajícími členskými státy, včetně financování malých investičních projektů, do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie (dále jen „modernizační fond“). Modernizační fond je financován z dražeb povolenek, jak je stanoveno v článku 10.

Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice, jakož i s cíli rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Z modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající tuhá fosilní paliva, s výjimkou účinného a udržitelného dálkového vytápění v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 30 % průměru Unie, za předpokladu, že na investice podle článku 10c, které nezahrnují tuhá fosilní paliva, je použito takové množství povolenek, které má alespoň rovnocennou hodnotu.

2.   Alespoň 70 % finančních prostředků z modernizačního fondu se použije na podporu investic do výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, zlepšení energetické účinnosti s výjimkou energetické účinnosti související s výrobou energie využívající tuhá fosilní paliva, do skladování energie a modernizace energetických soustav včetně sítí dálkového vytápění, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření propojení mezi členskými státy, jakož i na podporu spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech, konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu se sociálními partnery. Způsobilé jsou rovněž investice do energetické účinnosti v oblasti dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady.

3.   Modernizační fond působí v rámci odpovědnosti přijímajících členských států. EIB zajistí, aby se povolenky dražily v souladu se zásadami a postupy stanovenými v čl. 10 odst. 4, a je odpovědná za správu výnosů. EIB postoupí výnosy členským státům na základě rozhodnutí Komise o jejich vyplacení, pokud je toto vyplacení na investice v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, nebo, v případě že investice nespadají do oblastí uvedených v odstavci 2 tohoto článku, pokud je v souladu s doporučeními investičního výboru. Komise přijme rozhodnutí včas. Výnosy se v souladu s odstavci 6 až 12 tohoto článku rozdělí mezi členské státy na základě podílů stanovených v příloze IIb.

4.   Každý dotčený členský stát může využít celkové množství bezplatných povolenek přidělených podle čl. 10c odst. 4 nebo část těchto povolenek a množství povolenek přidělených na účely solidarity, růstu a propojení v Unii v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) nebo část tohoto množství v souladu s článkem 10d na podporu investic v rámci modernizačního fondu, čímž se zvýší objem zdrojů přidělených danému členskému státu. Dotčený členský stát do 30. září 2019 oznámí Komisi, jaké množství povolenek použije v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b), článkem 10c a článkem 10d.

5.   Zřizuje se investiční výbor modernizačního fondu. Investiční výbor je tvořen jedním zástupcem z každého přijímajícího členského státu, Komise a EIB a třemi zástupci zvolenými ostatními členskými státy na dobu pěti let. Výboru předsedá zástupce Komise. Zasedání výboru se jako pozorovatel může účastnit jeden zástupce z každého členského státu, který není členem investičního výboru.

Investiční výbor funguje transparentně. Složení investičního výboru, životopisy a prohlášení o zájmech jeho členů jsou zpřístupněny veřejnosti a v případě potřeby aktualizovány.

6.   Přijímající členský stát rozhodne o financování určité investice ze svého podílu v modernizačním fondu až poté, co daný investiční projekt předloží investičnímu výboru a EIB. V případech, kdy EIB potvrdí, že daná investice spadá do oblastí uvedených v odstavci 2, může členský stát přistoupit k financování investičního projektu ze svého podílu.

V případech, kdy investice do modernizace energetických soustav, u níž je navrženo financování z modernizačního fondu, nespadá do oblastí uvedených v odstavci 2, posoudí investiční výbor technickou a finanční proveditelnost dané investice, včetně snížení emisí, kterého dosáhne, a vydá doporučení o financování dané investice z modernizačního fondu. Investiční výbor zajistí, aby veškeré investice týkající se dálkového vytápění dosahovaly podstatného zlepšení v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí. Uvedené doporučení může zahrnovat návrhy týkající se vhodných nástrojů financování. Prostředky z modernizačního fondu lze podpořit až 70 % příslušných nákladů investice, která nespadá do oblastí uvedených v odstavci 2, za předpokladu, že zbývající náklady jsou financovány soukromoprávními subjekty.

7.   Investiční výbor usiluje o to, aby svá doporučení přijímal na základě shody. Není-li investiční výbor schopen rozhodnout ve lhůtě stanovené předsedou na základě shody, přijímá rozhodnutí prostou většinou.

Pokud zástupce EIB financování určité investice nepodpoří, doporučení je přijato, pouze pokud v jeho prospěch hlasuje dvoutřetinová většina všech členů. V tomto případě není oprávněn hlasovat ani zástupce členského státu, v němž má být investice realizována, ani zástupce EIB. Tento pododstavec se nevztahuje na projekty malého rozsahu financované prostřednictvím půjček od národní podpůrné banky nebo prostřednictvím grantů přispívajících k provádění vnitrostátního programu, který slouží konkrétním cílům, jež jsou v souladu s cíli modernizačního fondu, za předpokladu, že v daném programu není použito více než 10 % podílu členského státu stanoveného v příloze IIb.

8.   Jakékoli akty nebo doporučení EIB nebo investičního výboru podle odstavců 6 a 7 musí být učiněny včas a obsahovat důvody, na nichž jsou založeny. Tyto akty a doporučení se zveřejní.

9.   Přijímající členské státy odpovídají za sledování provádění s ohledem na vybrané projekty.

10.   Přijímající členské státy podávají každoročně Komisi zprávu o investicích financovaných modernizačním fondem. Tato zpráva se zveřejní a obsahuje:

a)

informace o financovaných investicích podle přijímajícího členského státu;

b)

posouzení přidané hodnoty dosažené investicí z hlediska energetické účinnosti nebo modernizace energetické soustavy.

11.   Investiční výbor podává každoročně Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením investic. Komise do 31. prosince 2024 provede přezkum oblastí pro projekty uvedených v odstavci 2 a základu, ze kterého při svých doporučeních vychází investiční výbor, přičemž zohlední zjištění investičního výboru.

12.   Komise přijímá prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se fungování modernizačního fondu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“

17)

V článku 11 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Seznam zařízení, na která se tato směrnice bude vztahovat po dobu pěti let počínaje dnem 1. ledna 2021, se předloží do 30. září 2019 a seznamy pro následující pětiletá období se poté předkládají každých pět let. Každý seznam obsahuje informace o výrobní činnosti, tocích tepla a plynů, výrobě elektřiny a produkci emisí na úrovni dílčích zařízení za pět kalendářních let předcházejících jeho předložení. Bezplatné povolenky se vydávají pouze zařízením, v souvislosti s nimiž jsou tyto informace poskytnuty.“

18)

V článku 11a se zrušují odstavce 8 a 9.

19)

V článku 11b se zrušuje odstavec 7.

20)

V čl. 12 odst. 4 se doplňují nové věty, které znějí:

„Členské státy mohou v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu dodatečných vnitrostátních opatření zrušit povolenky z celkového množství povolenek, které mají dražit podle čl. 10 odst. 2, až do množství odpovídajícího průměrnému množství ověřených emisí daného zařízení za období pěti let předcházejících jeho uzavření. Dotčený členský stát informuje Komisi o takovém zamýšleném uzavření v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4.“

21)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Platnost povolenek

Povolenky vydané po 1. lednu 2013 včetně zůstávají v platnosti na dobu neurčitou. Povolenky vydané po 1. lednu 2021 včetně obsahují označení, které uvádí, ve kterém desetiletém období počínaje 1. lednem 2021 byly vydány, a platí pro emise počínaje prvním rokem daného období.“

22)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise přijímá prováděcí akty týkající se podrobné úpravy monitorování a vykazování emisí a případně také údajů ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I a o monitorování a vykazování údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e nebo 3f, které jsou založeny na zásadách monitorování a vykazování stanovených v příloze IV a na požadavcích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty rovněž určí potenciál globálního oteplování každého skleníkového plynu v požadavcích na monitorování a vykazování emisí daného plynu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“

23)

V článku 15 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazují tímto:

„Komise přijímá prováděcí akty týkající se ověřování emisních výkazů na základě zásad uvedených v příloze V a prováděcí akty týkající se akreditace ověřovatelů a dohledu nad nimi. Komise může rovněž přijímat prováděcí akty týkající se ověřování zpráv předkládaných provozovateli letadel podle čl. 14 odst. 3 a žádostí podle článků 3e a 3f, včetně postupů ověřování, které mají používat ověřovatelé. Upřesní podmínky akreditace, odnímání akreditací, vzájemné uznávání akreditací a vzájemné ověřování akreditačních orgánů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“

24)

V článku 16 se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.   Komise přijímá prováděcí akty týkající se podrobných pravidel postupů podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“

25)

V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení všech nezbytných požadavků týkajících se registru Unie pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna 2013 a následující období v podobě standardizovaných elektronických databází obsahujících společné datové prvky ke sledování vydávání, držení, převádění a případně rušení povolenek, jakož i za účelem zajištění přístupu veřejnosti a případně důvěrnosti. Tyto akty v přenesené pravomoci zahrnou také ustanovení, jejichž cílem je uvést v platnost pravidla o vzájemném uznávání povolenek v dohodách o propojení systémů obchodování s emisemi.“

26)

Článek 21 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se čtvrtá věta nahrazuje tímto:

„Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy, které přijme Komise formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 22a odst. 2.“

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Každé tři roky je ve zprávě uvedené v odstavci 1 věnována zvláštní pozornost také rovnocenným opatřením přijatým pro malá zařízení, jež jsou z EU ETS vyňata. Otázka rovnocenných opatření přijatých pro malá zařízení se také posoudí v rámci výměny informací uvedené v odstavci 3.“

27)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Změny příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem pozměnit případně přílohy této směrnice s výjimkou příloh I, IIa a IIb s ohledem na zprávy uvedené v článku 21 a na zkušenosti s uplatňováním této směrnice. Přílohy IV a V lze měnit s cílem zlepšit monitorování, vykazování a ověřování emisí.“

28)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (*7). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*8).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13)."

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

29)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, čl. 10b odst. 5, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1 a článku 28c je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 8. dubna 2018.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, čl. 10b odst. 5, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1 a článku 28c kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*9).

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, čl. 10b odst. 5, čl. 19 odst. 3, článku 22, čl. 24 odst. 3, čl. 24a odst. 1, čl. 25a odst. 1 a článku 28c vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(*9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“."

30)

Článek 24 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Od roku 2008 mohou členské státy používat obchodování s povolenkami na emise v souladu s touto směrnicí pro činnosti a skleníkové plyny, které nejsou uvedeny v příloze I, s přihlédnutím ke všem příslušným kritériím, zejména vlivům na vnitřní trh, možným narušením hospodářské soutěže, ekologické vyváženosti EU ETS a spolehlivosti plánovaného systému monitorování a vykazování, pokud zahrnutí těchto činností a skleníkových plynů schválí Komise, v souladu s akty v přenesené pravomoci, které má Komise pravomoc přijímat v souladu s článkem 23.“;

b)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o doplnění této směrnice za tímto účelem.“

31)

Článek 24a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„1.   Kromě zahrnutí uvedeného v článku 24 může Komise přijmout opatření k vydávání povolenek nebo kreditů ve vztahu k projektům, které spravují členské státy a kterými se snižují emise skleníkových plynů, na něž se nevztahuje EU ETS.

Taková opatření musí být v souladu s akty přijatými podle bývalého čl. 11b odst. 7 ve znění před 8. dubnem 2018. Komisi je svěřena pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení postupu, který se má použít.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje.

32)

V článku 25 se zrušuje odstavec 2.

33)

V čl. 25a odst. 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této třetí země a přistávajících v Unii na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 22a odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi EU ETS a opatřeními dané země.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem pozměnit přílohu I této směrnice za účelem vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo za účelem jakýchkoli dalších změn, jež se týkají činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, s výjimkou změn týkajících se oblasti působnosti, které jsou vyžadovány na základě dohody uzavřené podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

34)

V čl. 27 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Každé takové zařízení zůstává v EU ETS po zbytek období uvedeného v čl. 11 odst. 1, během kterého bylo do systému opět zařazeno.“

35)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 27a

Nepovinné vyřazení zařízení produkujících méně než 2 500 tun emisí

1.   Členské státy mohou z EU ETS vyloučit zařízení, jejichž emise vykázané příslušnému orgánu dotčeného členského státu představují méně než 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, vyjma emisí z biomasy, a to každý rok během tří let předcházejících oznámení podle písmene a), za předpokladu, že dotčený členský stát:

a)

oznámí Komisi každé takové zařízení, a to před předložením seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 nebo nejpozději při jeho předložení Komisi;

b)

potvrdí, že byla přijata zjednodušená opatření pro monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, vyjma emisí z biomasy;

c)

potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, vyjma emisí z biomasy, bude toto zařízení opět zařazeno do EU ETS; a

d)

zpřístupní veřejnosti informace uvedené v písmenech a), b) a c).

2.   V případě, že je zařízení opět zařazeno do EU ETS podle odst. 1 písm. c) tohoto článku, poskytnou se veškeré povolenky přidělené podle článku 10a od roku jeho opětovného zařazení. Povolenky přidělené tomuto zařízení se odečtou od množství, které má podle čl. 10 odst. 2 vydražit členský stát, v němž se dané zařízení nachází.

3.   Členské státy mohou rovněž vyřadit z EU ETS rezervní či záložní jednotky, které nebyly v provozu alespoň 300 hodin ročně v každém ze tří let předcházejících oznámení podle odst. 1 písm. a), a to za stejných podmínek, jaké jsou stanovené v odstavcích 1 a 2.“

36)

Článek 28c se nahrazuje tímto:

„Článek 28c

Ustanovení pro monitorování, vykazování a ověřování za účelem provádění celosvětového tržního opatření

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o náležité monitorování, vykazování a ověřování emisí pro účely provádění celosvětového tržního opatření ICAO na všech trasách, na něž se vztahuje. Tyto akty v přenesené pravomoci musí být založeny na příslušných nástrojích přijatých organizací ICAO, nesmí způsobit žádné narušení hospodářské soutěže, musí být v souladu se zásadami obsaženými v aktech uvedených v čl. 14 odst. 1 a musí zajišťovat, aby byly předkládané zprávy o emisích ověřeny v souladu se zásadami a kritérii ověřování stanovenými v článku 15.“

37)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Přezkum s ohledem na provádění Pařížské dohody a na rozvoj trhů s uhlíkem v jiných velkých ekonomikách

1.   Tato směrnice podléhá přezkumu s ohledem na vývoj mezinárodní situace a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.

2.   Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností, u nichž může dojít k úniku uhlíku podle článků 10a a 10b, jsou rovněž přezkoumávána v souvislosti s politickými opatřeními v oblasti klimatu v jiných velkých ekonomikách. V této souvislosti Komise rovněž zváží, zda by opatření ve vztahu ke kompenzaci nepřímých nákladů měla být dále harmonizována.

3.   Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy v souvislosti s každým globálním hodnocením dohodnutým v rámci Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné snižování emisí skleníkových plynů ze strany Unie a jejích členských států, a to též ve vztahu k lineárnímu faktoru uvedenému v článku 9. Je-li to vhodné, může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu této směrnice.

4.   Komise do 1. ledna 2020 předloží aktualizovanou analýzu dopadů letectví nesouvisejících s CO2, ke které případně připojí návrh, jak tyto dopady nejlépe řešit.“

38)

V příloze IIa směrnice 2003/87/ES se zrušují položky pro Belgii, Itálii, Lucembursko a Švédsko.

39)

Příloha IIb směrnice 2003/87/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I této směrnice.

40)

Příloha IV směrnice 2003/87/ES se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 2

Změny rozhodnutí (EU) 2015/1814

Článek 1 rozhodnutí (EU) 2015/1814 se mění takto:

1)

v odst. 5 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Odchylně od první a druhé věty se do 31. prosince 2023 procentní podíly a 100 milionů povolenek uvedených ve zmíněných větách zdvojnásobí.“;

2)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„5a.   Pokud není při prvním přezkumu provedeném v souladu s článkem 3 rozhodnuto jinak, od roku 2023 již povolenky držené v rezervě v množství přesahujícím celkový počet povolenek vydražených v předcházejícím roce nejsou platné.“

Článek 3

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 9. října 2019. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Odchylně od prvního pododstavce uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s povinnostmi týkajícími se zveřejňování a vykazování obsaženými v čl. 1 bodě 14 písm. f) této směrnice, které upravuje čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES, do 31. prosince 2018.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Přechodná ustanovení

Při plnění své povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci této směrnice členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní a správní předpisy, jimiž se provádí článek 10, čl. 10a odst. 4 až 7, čl. 10a odst. 8 první a druhý pododstavec, čl. 10a odst. 12 až 18, článek 10c a čl. 11a odst. 8 a 9 směrnice 2003/87/ES a přílohy IIa a IIb uvedené směrnice, ve znění platném k 19. březnu 2018, zůstaly v platnosti do 31. prosince 2020. Seznam uvedený v příloze rozhodnutí 2014/746/EU zůstává v platnosti do 31. prosince 2020.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. března 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

L. PAVLOVA


(1)  Úř. věst. C 71, 24.2.2016, s. 57.

(2)  Úř. věst. C 240, 1.7.2016, s. 62.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. února 2018.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1).

(14)  Rozhodnutí Komise 2014/746/EU ze dne 27. října 2014, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje na období 2015–2019 seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 308, 29.10.2014, s. 114).

(15)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


PŘÍLOHA I

Příloha IIb směrnice 2003/87/ES se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA IIb

ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ Z MODERNIZAČNÍHO FONDU DO 31. PROSINCE 2030

 

Podíl v rámci modernizačního fondu

Bulharsko

5,84 %

Česká republika

15,59 %

Estonsko

2,78 %

Chorvatsko

3,14 %

Lotyšsko

1,44 %

Litva

2,57 %

Maďarsko

7,12 %

Polsko

43,41 %

Rumunsko

11,98 %

Slovensko

6,13 %.


PŘÍLOHA II

V příloze IV části A směrnice 2003/87/ES se odstavec ve čtvrtém bodě nazvaném „Monitorování emisí jiných skleníkových plynů“ nahrazuje tímto:

„Používají se normalizované nebo zavedené metody, které byly vypracovány Komisí ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami a přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 1.“


Top