Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018H0910(09)

Doporučení Rady ze dne 13. července 2018 k národnímu programu reforem Francie na rok 2018 a stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2018

ST/9436/2018/INIT

OJ C 320, 10.9.2018, p. 39–43 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.9.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/39


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 13. července 2018

k národnímu programu reforem Francie na rok 2018 a stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2018

(2018/C 320/09)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (2), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Evropská rada potvrdila dne 22. března 2018. Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (3) (dále jen „doporučení pro eurozónu“) přijala Rada dne 14. května 2018.

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Francie jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby bylo doporučení pro eurozónu, které je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 a 2, plně a včas provedeno.

(3)

Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Francii pro rok 2018. V této zprávě byl posouzen pokrok, jehož Francie dosáhla při plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017 (4), při přijímání opatření v návaznosti na jí určená doporučení přijatá v předchozích letech a při plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 7. března 2018. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Francie potýká s makroekonomickou nerovnováhou. V souvislosti s nízkým růstem produktivity se za slabiny považuje zejména vysoké veřejné zadlužení a slabá dynamika v oblasti konkurenceschopnosti. Riziko nepříznivého účinku na francouzské hospodářství a vzhledem k jeho velikosti i nepříznivých vedlejších účinků na hospodářskou a měnovou unii je obzvláště velké.

(4)

Dne 25. dubna 2018 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2018 a svůj program stability z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (5) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Po včasné a trvalé nápravě nadměrného schodku a rozhodnutí Rady (EU) 2018/924 (6), kterým se zrušuje postup při nadměrném schodku, se na Francii vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a tato země podléhá přechodnému pravidlu pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2018 plánuje vláda postupné zlepšení salda veřejných financí z – 2,6 % HDP v roce 2017 na + 0,3 % HDP v roce 2022. Dosažení střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální schodek ve výši 0,4 % HDP, se neplánuje v období, na který se vztahuje program stability z roku 2018. Podle programu stability z roku 2018 by měl poměr veřejného dluhu k HDP klesnout z 97,0 % v roce 2017 na 89,2 % v roce 2022. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický. Opatření, kterými je zapotřebí podpořit plánované cíle, pokud jde o schodky od roku 2019, nebyla zároveň dostatečně upřesněna.

(7)

Dne 11. července 2017 Rada doporučila Francii zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (7) v roce 2018 nepřekročilo 1,2 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP. Zároveň bylo uvedeno, že při posuzování návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následném posuzování výsledků rozpočtového hospodaření za rok 2018 bude třeba řádně zohlednit cíl dosažení orientace fiskální politiky, které přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí. Poté, co Komise v rámci svého stanoviska k návrhu rozpočtového plánu Francie na rok 2018 posoudila sílu oživení ve Francii s náležitým uvážením rozpočtové udržitelnosti, není třeba v tomto ohledu zohlednit žádné další prvky. Podle prognózy Komise z jara 2018 existuje v roce 2018 riziko významného odchýlení od doporučené korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(8)

S ohledem na míru celkového veřejného dluhu Francie vyšší než 60 % HDP a očekávanou produkční mezeru ve výši 0,6 % by nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí neměla v roce 2019 překročit 1,4 %, což odpovídá strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP plynoucí z požadavků na základě společně dohodnuté korekční matice podle Paktu o stabilitě a růstu. Za předpokladu nezměněné politiky existuje podle prognózy Komise z jara 2018 v roce 2019 a v období od 2018 do 2019 riziko významného odchýlení od uvedeného požadavku. Předpokládá se, že Francie v letech 2018 a 2019 nedodrží přechodné pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že pro dodržení Paktu o stabilitě a růstu by měla být přijata od roku 2018 nezbytná opatření. Obezřetnou reakcí by bylo využít k dalšímu snižování míry veřejného dluhu neočekávaných příjmů.

(9)

Úroveň veřejných výdajů ve Francii je nejvyšší v Unii. Podíl výdajů by měl v roce 2018 dosáhnout 56,0 % HDP, což je o 10,6 procentního bodu více než průměr Unie. I když strategie konsolidace v posledních letech těžila zejména z klesajících úrokových sazeb a škrtů v oblasti veřejných investic, je nepravděpodobné, že by úrokové sazby zůstaly ve střednědobém horizontu nízké, kromě toho by omezení produktivních investic mohlo ohrozit budoucí hospodářský potenciál. Přezkumy výdajů od roku 2014 nepřinesly významné úspory a úspory z důvodů vyšší efektivity byly v důsledku neexistence vhodných následných opatření a nízké úrovně politické odpovědnosti omezené. Od poslední strategie pro přezkum výdajů bylo upuštěno a bude nahrazena strategií opatření ve veřejném sektoru do roku 2022 (tzv. Action Publique 2022), jejíž zásady jsou vymezeny v mandátu uděleném vládou v říjnu 2017. Výbor pro opatření ve veřejném sektoru do roku 2022 (tzv. Comité Action Publique 2022) má do léta 2018 vypracovat zprávu a analyzovat, která opatření je třeba přijmout. Jasně stanovená opatření však nebyla doposud stanovena a nové úspory na základě tohoto rámce se projeví až od roku 2020. Rychlé zavedení opatření pro úsporu výdajů by přispělo ke snahám o vyřešení stávajících potřeb v oblasti fiskální konsolidace v krátkodobém až střednědobém horizontu.

(10)

V současné době existuje ve Francii souběžně 37 různých důchodových systémů. Uvedené systémy se týkají různých skupin pracovníků a fungují podle různých souborů pravidel. Postupným sjednocováním pravidel by se zlepšila transparentnost systému, zvýšila mezigenerační spravedlnost a usnadnila mobilita pracovních sil. K lepší kontrole veřejných výdajů by rovněž přispělo sjednocení pravidel pro výpočet. Přestože se očekává, že již přijaté důchodové reformy sníží úroveň poměru veřejných výdajů na HDP v dlouhodobém horizontu, jednodušší a účinnější důchodový systém by přinesl další úspory a pomohl zmírnit rizika udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu. Podle nedávné studie odborné skupiny La Fondation pour la recherche sur les administrations et les politiques publiques (iFRAP) by se sjednocením různých důchodových systémů ve veřejném a soukromém sektoru do roku 2022 mohlo dosáhnout úspor veřejných výdajů ve výši přesahující 5 miliard EUR.

(11)

Míra nezaměstnanosti klesla z 10,4 % v roce 2015 na 9,4 % v roce 2017 a předpokládá se, že v nadcházejících letech bude nadále klesat, přičemž míra zaměstnanosti dosáhla v roce 2017 výše 70,6 %. Podmínky na trhu práce pro mladé lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby pocházející z přistěhovaleckého prostředí (první i druhé generace) jsou však nadále relativně složitější. V roce 2017 bylo zaměstnáno pouze 55,6 % osob nenarozených v EU (ve věku 20–64), což je o 17,0 procentního bodu méně než v případě osob narozených ve Francii. Obyvatelé nejvíce znevýhodněných oblastí (Quartiers de la politique de la ville), včetně osob z přistěhovaleckého prostředí, se nadále potýkají s problémy na trhu práce. Bez ohledu na politická opatření je dopad socioekonomického a přistěhovaleckého původu na studijní výsledky poměrně velký a brání integraci na trhu práce. Rovněž existuje důkaz o diskriminačních praktikách na trhu práce. Klíčovými faktory podpory rovných příležitostí na trhu práce jsou účinná pomoc při aktivním hledání zaměstnání, včetně jazykové přípravy, intenzivního profesního poradenství a podpory při náboru zaměstnanců, a přísnější opatření v případě diskriminačních praktik.

(12)

Zákon týkající se práce, modernizace sociálního dialogu a zajištění profesní dráhy z roku 2016 se zaměřuje na zvýšení schopnosti podniků přizpůsobit se hospodářským cyklům a na snížení podílu pracovníků se smlouvou na dobu určitou. Přestože je stále více osob zaměstnáváno na dobu neurčitou, je segmentace trhu práce nadále problémem a přechod k většímu zaměstnávání na dobu neurčitou by měl být podporován. V této souvislosti je důležité dokončit provádění probíhajícího ambiciózního reformního programu, jehož součástí je nedávno přijatá reforma pracovního práva, plánované přepracování systému dávek v nezaměstnanosti a reforma odborného vzdělávání a přípravy, včetně učňovského vzdělávání.

(13)

Postupné zavádění opatření ke snížení daňového zatížení zlepšuje od roku 2013 nákladovou konkurenceschopnost Francie, nicméně nahromaděné ztráty z minulosti dosud nebyly plně nahrazeny. U průměrné mzdy měla Francie ještě v roce 2016 v poměru k celkovým nákladům práce v Unii jednu z nejvyšších sazeb příspěvků na sociální zabezpečení. Očekává se, že stávající politická opatření ke snížení nákladů práce budou od roku 2019 dále konsolidována a posilována; např. byl oznámen přechod od daňové úlevy pro konkurenceschopnost a zaměstnanost (CICE) na obecné snížení příspěvků na sociální zabezpečení pro zaměstnance a další slevy u nižších mezd na podporu zaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací.

(14)

Od roku 2013 se minimální mzda ve Francii řídí pravidlem indexace, aniž by docházelo k prudkému ad hoc zvyšování. V důsledku toho minimální mzda rostla v kontextu nízké inflace a oslabeného nárůstu mezd pomaleji než referenční mzdy (1,23 % v roce 2017, v porovnání s 1,31 % u průměrné mzdy). I když je minimální mzda oproti průměrné mzdě v mezinárodním měřítku vysoká, náklady práce za minimální mzdu byly výrazně omezeny snížením příspěvků na sociální zabezpečení. Takové snižování bude zintenzivněno a od roku 2019 bude trvalé. I když je indexace minimální mzdy důležitá pro zachování kupní síly pracovníků, mohl by stávající mechanismus (jedinečný v Unii) omezit přizpůsobování mezd měnícím se podmínkám, což může mít negativní důsledky pro konkurenceschopnost. Minimální mzdu každoročně posuzuje skupina nezávislých odborníků a vydává nezávazná stanoviska k jejímu vývoji. V roce 2017 skupina doporučila přezkoumat pravidlo indexace, např. jeho omezením pouze na indexaci podle inflace.

(15)

Stávající systém počátečního odborného vzdělávání a přípravy dostatečně nepodporuje integraci na trhu práce, zejména kvůli značnému podílu studentů směřujících do oborů s omezenými vyhlídkami na získání zaměstnání. Studenti v rámci odborného vzdělávání a přípravy mají ve Francii navíc v porovnání s průměrem Unie mnohem nižší výsledky vzdělávání, zatímco studenti v rámci všeobecného vzdělávání si vedou mnohem lépe. V této souvislosti jsou ve snaze podpořit zaměstnanost mladých lidí a prosazovat rovné příležitosti a rovné zacházení důležitá opatření na podporu učňovské přípravy, která s sebou nesou lepší vyhlídky na zaměstnání, jakož i opatření na zlepšení školních výsledků. Zároveň je také důležité zlepšit přístup k celoživotnímu vzdělávání pro pracovníky s nízkou kvalifikací a uchazeče o zaměstnání a podporovat získávání vyšší kvalifikace pomocí odpovídajícího poradenství. S ohledem na tyto výzvy a zejména na potřebu zlepšit správu systému, zajistit jeho uplatnitelnost pro trh práce, kvalitu a přístup k odbornému vzdělávání a přípravě a zajistit přechody na trhu práce předložila vláda dne 27. dubna 2018 návrh zákona reformujícího systém učňovské přípravy a celoživotního odborného vzdělávání a přípravy. V národním programu reforem na rok 2018 je navíc potvrzen úmysl realizovat investice ve výši 14 miliard EUR do dovedností a otevřít cestu pro doplňující reformu školního počátečního odborného vzdělávání.

(16)

Systémy sociální ochrany přináší celkově dobré výsledky. Příjmová nerovnost po transferech je pod průměrem Unie a i přes nedávné zvýšení zůstává počet lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením na relativně nízké úrovni. Některé skupiny, zejména rodiny s jedním rodičem, osoby nenarozené v Unii a osoby žijící ve znevýhodněných městských oblastech jsou však chudobou ohroženy více. Přístup k přiměřenému bydlení pro osoby žijící v chudobě zůstává i nadále důvodem k obavám. Navzdory nedávnému zlepšení se některé oblasti stále potýkají s nedostatkem sociálního bydlení.

(17)

I přes probíhající reformy zaměřené na snížení daňového zatížení společností a podporu produktivních investic je pro francouzský systém nadále charakteristická vysoká míra složitosti, daňové výdaje, neefektivní daně a daně z výroby vytvářející překážky bránící dobře fungujícímu podnikatelskému prostředí. Vysoký počet daňových výdajů (sleva na dani, osvobození od daně, snížení daní) představují pro podniky, a zejména pro malé a střední, další zátěž ve formě nákladů na dodržování předpisů a nejistotu. Zároveň daňovým správám vznikají další náklady v souvislosti s kontrolami. Daňové výdaje se podle zákona o rozpočtu na rok 2018 ještě zvýší co do počtu i hodnoty a v roce 2018 mají dosáhnout 99,8 miliardy EUR (4,2 % HDP), přičemž v roce 2017 se jednalo o částku 93 miliard EUR. Kromě toho bylo zjištěno, že existuje přibližně 192 daní s nízkým výnosem (méně než 150 milionů EUR ročně), ale jen velmi omezený počet byl od roku 2014 zrušen (8). Francie má též v rámci Unie velmi vysoké daně z výroby (9) (3,1 % HDP v roce 2016), které tvoří zejména kapitálové daně a zdanění práce, jež společnosti musí platit v důsledku zapojení se do výroby a bez ohledu na jejich ekonomickou výkonnost.

(18)

Tržní služby v roce 2016 představovaly více než 50 % přidané hodnoty, 40 % zaměstnanosti a 20 % přidané hodnoty vývozu výrobního odvětví. Ačkoli má hospodářská soutěž v odvětví tržních služeb dopad na celé hospodářství, stále je ještě omezována regulačními požadavky a administrativní zátěží, což též brání podnikům v růstu. Budou-li reformy v oblasti služeb dostatečně ambiciózní a budou-li plně provedeny, mohou mít značný pozitivní hospodářský dopad. Při upřednostňování reformního úsilí je důležité zohlednit hospodářský význam a výkonnost pododvětví služeb. Přístup založený na ukazatelích, kterým se stanovují prioritní reformy v odvětví služeb, poukazuje na řadu podnikatelských služeb (architektonické a inženýrské činnosti, právní služby a účetnictví, administrativní a podpůrné služby), maloobchod, ubytovací a stravovací služby a zdravotnictví. Pokud jde o specifickou oblast odborných služeb, zmírnil zákon o růstu, hospodářských činnostech a rovných příležitostech (tzv. „Macronův zákon“) ze dne 6. srpna 2015 omezení u malého počtu profesí, zejména u právnických profesí. V oblasti odborných služeb zůstává prostor pro další reformy. Další reformy by se mohly zaměřit na konkrétní omezení v oblasti vstupů a výkonu (např. vyhrazení činností, omezení hlasovacích práv, omezení držení podílů, multidisciplinární omezení a omezení v podobě sazeb a kvót), která jsou považována za nadměrná. Reformy řešící klíčové překážky růstu společností by mohly zahrnovat odstranění dopadů prahových hodnot, které souvisejí s kritérii týkajícími se velikosti podniků v právních úpravách, a snižování administrativní zátěže podniků. A v neposlední řadě by lepší pokrytí rychlým širokopásmovým připojením ve Francii posílilo schopnost využívat digitální ekonomiku.

(19)

Podle evropského srovnávacího přehledu inovací nedosahuje Francie v oblasti inovací i přes relativně vysokou míru veřejné podpory úrovně výkonnosti vedoucích zemí Unie. Inovace by lépe stimulovalo zejména zlepšení účinnosti režimů veřejné podpory, včetně daňové úlevy pro výzkum a vývoj (tzv. Crédit d'Impôt Recherche). V tomto ohledu se výsledky probíhajících hodnocení musí promítnout do úprav podoby veřejné podpory pro inovace. Předávání znalostí mezi veřejným výzkumem a podniky zůstává i nadále výzvou a omezuje komerční využití výsledků výzkumu. V porovnání s ostatními zeměmi Unie je výkonnost Francie v oblasti společných publikací veřejného a soukromého sektoru a veřejného výzkumu a vývoje financovaného podniky nízká. Mechanismy předávání poznatků mezi akademickou obcí a výrobním odvětvím by bylo možné posílit zjednodušením partnerství v oblasti výzkumu a podporou mobility výzkumných pracovníků.

(20)

V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Francie, kterou zveřejnila ve své zprávě o Francii pro rok 2018. Posoudila také program stability z roku 2018, národní program reforem na rok 2018 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Francii adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a socioekonomickou politiku ve Francii, ale také to, v jakém rozsahu dodržují pravidla a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(21)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2018, přičemž její stanovisko (10) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(22)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2018 a program stability z roku 2018. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3,

DOPORUČUJE Francii v období 2018–2019:

1.

Zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí v roce 2019 nepřekročila 1,4 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP. Využít neočekávané příjmy k rychlejšímu snižování míry veřejného dluhu. Zrealizovat úspory výdajů v roce 2018 a v plném rozsahu upřesnit cíle a nová opatření nezbytná v rámci Action Publique 2022 k tomu, aby se v rozpočtu na rok 2019 promítla do konkrétních úspor výdajů a úsporných opatření z důvodu vyšší efektivity. Postupně sjednocovat pravidla, kterými se řídí různé důchodové systémy, aby se podpořila jejich spravedlnost a udržitelnost.

2.

Pokračovat v reformách systému odborného vzdělávání a přípravy, posilovat jeho uplatnitelnost pro trh práce a zlepšit přístup k odbornému vzdělávání, zejména pro pracovníky s nízkou kvalifikací a uchazeče o zaměstnání. Podporovat rovné příležitosti a přístup na trh práce, též pro osoby z přistěhovaleckého prostředí a osoby žijící ve znevýhodněných oblastech. Zajistit, aby vývoj minimální mzdy byl konzistentní s vytvářením pracovních míst a konkurenceschopností.

3.

Zjednodušit daňový systém omezením využívání daňových výdajů, zrušením neefektivních daní a snížením daní z výroby pro společnosti. Snížit regulační a administrativní zatížení za účelem zvýšení hospodářské soutěže v odvětví služeb a podpory růstu podniků. Zintenzivnit úsilí za účelem zvýšení výkonnosti systému inovací zejména zlepšováním účinnosti režimů veřejné podpory a posilováním přenosu znalostí mezi veřejnými výzkumnými institucemi a společnostmi.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Radu

předseda

H. LÖGER


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)  Úř. věst. C 179, 25.5.2018, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 261, 9.8.2017, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(6)  Rozhodnutí Rady (EU) 2018/924 ze dne 22. června 2018, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/414/ES o existenci nadměrného schodku ve Francii (Úř. věst. L 164, 29.6.2018, s. 44).

(7)  Čisté primární výdaje vládních institucí se skládají z celkových výdajů vládních institucí bez úrokových nákladů, výdajů na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z prostředků Unie, a nediskrečních změn výdajů na podporu v nezaměstnanosti. Vnitrostátně financovaná tvorba hrubého fixního kapitálu je rozprostřena na dobu čtyř let. Zohledněna jsou diskreční opatření na straně příjmů nebo zvýšení příjmů povinné na základě zákona; jednorázová opatření na straně příjmů i na straně výdajů jsou kompenzována.

(8)  Inspection Générale des Finances (2014), Les taxes à faible rendement.

(9)  Daněmi z výroby se rozumějí „jiné daně z výroby“ podle EUROSTATU (kategorie D29).

(10)  Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97.


Top