Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018D0320

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/320 ze dne 28. února 2018 o některých ochranných veterinárních opatřeních pro obchod s mloky uvnitř Unie a dovoz těchto zvířat do Unie v souvislosti s plísní Batrachochytrium salamandrivorans (oznámeno pod číslem C(2018) 1208) (Text s významem pro EHP. )

C/2018/1208

OJ L 62, 5.3.2018, p. 18–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/320/oj

5.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/18


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/320

ze dne 28. února 2018

o některých ochranných veterinárních opatřeních pro obchod s mloky uvnitř Unie a dovoz těchto zvířat do Unie v souvislosti s plísní Batrachochytrium salamandrivorans

(oznámeno pod číslem C(2018) 1208)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (2), a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od roku 2013 se v Belgii, Německu, Nizozemsku a Spojeném království začal vyskytovat organismus Batrachochytrium salamandrivorans (dále jen „Bsal“), což je nový plísňový patogen mloků. Tento patogen napadá chované a volně žijící populace mloků a může v těchto populacích způsobit významnou nemocnost a úhyn. Bsal je pro některé druhy mloků smrtící, zatímco jiné druhy jsou vůči němu zcela nebo částečně odolné, ale mohou Bsal přenášet na kůži, a působit tak jako hostitelé a zdroj infekce nebo kontaminace pro jiné druhy mloků.

(2)

Podle současných vědeckých poznatků o Bsal, jež jsou shromážděny ve vědeckém stanovisku (3) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o Bsal v jeho posouzení týkajícím se zařazení nákaz zvířat na seznam a jejich kategorizace v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (4), se zdá, že Bsal je endemický přinejmenším v Japonsku, Thajsku a Vietnamu s přibližně 3 % mírou prevalence u volně žijících populací mloků. Obecně se má za to, že tato nákaza má původ ve východní Asii, kde je velmi rozšířená a endemická. Zároveň neexistuje dostatek informací o tom, do jaké míry je rozšířená v jiných částech světa. Rovněž se má obecně za to, že k šíření Bsal přispívá obchod s infikovanými mloky nebo mloky-přenašeči.

(3)

Podle dostupných údajů se obchoduje jak s odolnými, tak s vnímavými druhy mloků. Směrnice Rady 92/65/EHS (5) stanoví veterinární požadavky pro obchod uvnitř Unie se zvířaty a pro jejich dovoz do Unie, pokud se na ně nevztahují veterinární požadavky stanovené ve zvláštních předpisech Unie uvedených v příloze F zmíněné směrnice. Právní předpisy Unie týkající se zdraví zvířat, včetně směrnice 92/65/EHS, v současnosti nestanoví žádné zvláštní veterinární požadavky pro obchod s mloky nebo pro jejich dovoz do Unie, které by byly účinné při ochraně zdraví zvířat proti šíření Bsal v Unii.

(4)

EFSA ve své vědecké a technické pomoci, pokud jde o přežití, usídlení a šíření Batrachochytrium salamandrivorans (Bsal) v EU (6) (dále jen „pomoc EFSA“), posoudil potenciál Bsal ovlivnit zdraví volně žijících a chovaných mloků v Unii, účinnost a proveditelnost zákazu přemísťování mloků, s nimiž se obchoduje, platnost, spolehlivost a robustnost dostupných diagnostických metod pro zjišťování Bsal a možné alternativní metody a proveditelná opatření ke zmírnění rizik, aby se zajistil bezpečný obchod s mloky na mezinárodní úrovni a uvnitř Unie.

(5)

Podle pomoci EFSA jsou významnými opatřeními ke zmírnění rizika s cílem zabránit šíření uvedené nákazy karanténa mloků, testování mloků k prokázání toho, že jsou prostí infekce Bsal, omezení přemísťování mloků, hygienické postupy a opatření biologické bezpečnosti nebo ošetření mloků proti Bsal.

(6)

Pomoc EFSA rovněž poukázala na mnoho mezer a nejasností v současných poznatcích, pokud jde o Bsal. Zejména byl učiněn závěr, že vzhledem ke složitosti taxonomie, jakož i k nedostatku aktuálních důkazů o tom, které druhy jsou vnímavé k Bsal, budou pravidla na úrovni taxonomického řádu pravděpodobně účinnější a zároveň proveditelnější než pravidla pro jednotlivé druhy.

(7)

Proto je vhodné stanovit ochranná veterinární opatření pro obchod se zásilkami mloků uvnitř Unie a pro dovoz těchto zásilek do Unie, pokud jde o taxonomický řád Caudata, aby se zajistilo, že Bsal se nebude šířit prostřednictvím obchodu s uvedenými zvířaty uvnitř Unie a dovozu těchto zvířat do Unie. Tato opatření by měla zohledňovat opatření ke zmírnění rizika uvedená v pomoci EFSA, a zejména by měla stanovit vhodnou karanténu, diagnostické testování a ošetření mloků, jakož i osvědčování jejich nákazového statusu pro obchod s nimi a jejich dovoz do Unie. Tato opatření mají nouzovou povahu a nepovažují se za zvláštní opatření ve smyslu čl. 18 odst. 2 směrnice Rady 92/65/EHS.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (7) stanoví veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu uvedených v příloze I zmíněného nařízení a obojživelníci jsou zahrnuti mezi zvířata uvedená ve zmíněné příloze. Ochranná veterinární opatření stanovená v tomto rozhodnutí by se neměla vztahovat na neobchodní přesuny mloků v zájmovém chovu, kteří spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 576/2013, a to vzhledem ke zvláštnostem uvedených přesunů a vzhledem k tomu, že o těchto přesunech není k dispozici dostatek informací.

(9)

Tato opatření by se měla používat bez ohledu na jiná pravidla Unie, která jsou potenciálně relevantní pro obchod s mloky a jejich dovoz, zejména nařízení Rady (ES) č. 338/97 (8).

(10)

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) zařadila během svého 85. generálního zasedání ve dnech 21.–26. května 2017 infekci Bsal do svého Kodexu zdraví vodních živočichů. Podrobné mezinárodní normy však ještě nejsou k dispozici a informace o technické kapacitě veterinárních služeb a laboratoří po celém světě, pokud jde o zkoušky na Bsal, jsou nedostatečné, i když různé zúčastněné strany v Evropské unii se intenzivně snaží dosáhnout pokroku při diagnostice a léčbě Bsal a při bezpečné manipulaci s mloky, se kterými se obchoduje. Je proto vhodné, aby většinu opatření ke zmírnění rizika, zejména karanténu v příslušném zařízení, testování a ošetření mloků, se kterými se obchoduje a kteří jsou dováženi, prováděly příslušné veterinární orgány, provozovatelé a laboratoře nacházející se v Unii.

(11)

Podle pomoci EFSA je možné, že Bsal se přenáší mezi druhy mloků původními v různých oblastech a že může docházet ke křížové kontaminaci v různých zařízeních, která mloky chovají, shromažďují nebo distribuují. Z tohoto důvodu nezávisí riziko výskytu infekce Bsal u mloků, se kterými se obchoduje, na místě jejich původu a na jejich situaci ve volné přírodě. Na všechny zásilky mloků určené pro obchod uvnitř Unie nebo dovážené do Unie by se proto měla vztahovat opatření ke zmírnění rizika.

(12)

Měly by být stanoveny minimální podmínky pro příslušná zařízení, jež se mají použít pro karanténu mloků, aby se zajistila jejich biologická bezpečnost, a manipulace s mloky, kteří v uvedených zařízeních uhynou, by měla probíhat podle stávajících zvláštních pravidel stanovených v nařízení o vedlejších produktech živočišného původu (9).

(13)

Pokud jde o velikost karanténních epizootologických jednotek, měla by se specifikovat minimální velikost způsobilá pro osvědčení negativních výsledků diagnostických testů, a to vzhledem k omezené citlivosti nejlepší dostupné kvantitativní polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qPCR), která je dostatečně spolehlivá pouze v případě, že epizootologické jednotky zahrnují alespoň 62 mloků.

(14)

Mloci, kteří byli podrobeni karanténě a testům s negativními výsledky nebo dostatečnému ošetření v Unii, by neměli být karanténě nebo testům podrobeni znovu za předpokladu, že byli drženi v příslušném zařízení odděleně od mloků s odlišným nákazovým statusem.

(15)

Pokud jde o ošetření, měla by být specifikována a měla by být v souladu s protokoly, které již byly popsány v recenzované vědecké literatuře, jak zdůrazňuje pomoc EFSA, nebo s podobnými protokoly.

(16)

Měl by být stanoven seznam třetích zemí schválených pro vydávání veterinárních osvědčení pro dovoz zásilek mloků do Unie a měl by být omezen na ty země, které již poskytly dostatečné záruky pro vydávání osvědčení přinejmenším rovnocenných požadavkům směrnice Rady 96/93/EHS (10), aby se zamezilo klamavému a podvodnému osvědčování. Proto je vhodné odkazovat na již dostupné seznamy existující v souvislosti s dovozem jiných komodit do Unie. Tyto třetí země jsou uvedeny v příloze I rozhodnutí Komise 2004/211/ES (11), části 2 přílohy II rozhodnutí Komise 2007/777/ES (12), příloze I nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (13), části 1 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 119/2009 (14), části 1 přílohy II nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (15), resp. v příloze I nařízení Komise (EU) č. 605/2010 (16).

(17)

Zásilky mloků by se měly do Unie dovážet pouze tehdy, pokud splňují veškeré požadavky a příslušný veterinární orgán stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu může rovněž dosvědčit, že zásilky budou přijaty provozovatelem odpovědným za to, že budou v příslušném zařízení určení podrobeny náležité karanténě.

(18)

Skutečný příjezd zásilek mloků dovážených do Unie ze třetích zemí na místo jejich karantény v Unii by měl být zaznamenán v elektronické verzi společného veterinárního vstupního dokladu stanoveného v příloze I nařízení Komise (ES) č. 282/2004 (17) a spravovaného integrovaným počítačovým veterinárním systémem TRACES, aby bylo možné o jejich příjezdu spolehlivě informovat příslušný veterinární orgán na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu.

(19)

Toto rozhodnutí by mělo stanovit přechodné období, aby členské státy, příslušné orgány a hospodářské subjekty měly dostatek času na zavedení nezbytných postupů pro dosažení souladu s pravidly stanovenými v tomto rozhodnutí. Délka této doby by měla být omezena na několik měsíců. Zároveň by se již měla uplatňovat opatření ke zmírnění rizika v závislosti na úrovni ochrany požadované členskými státy určení.

(20)

Očekává se, že v následujících letech poskytnou vědecké zdroje a výsledky úředních kontrol prováděných členskými státy více informací o Bsal, které doplní stávající znalosti týkající se uvedené nákazy. Proto by ochranná veterinární opatření stanovená v tomto rozhodnutí měla být dočasné povahy. Měla by se však použít alespoň do 31. prosince 2019, aby je členské státy mohly provádět po dobu jednoho roku a následně o nich podat výroční zprávu a hodnocení, zatímco podle nového nařízení (EU) 2016/429 o nákazách zvířat lze stanovit stálá veterinární pravidla EU, která se použijí ode dne použitelnosti uvedeného nařízení.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto rozhodnutí stanoví ochranná veterinární opatření pro obchod se zásilkami mloků uvnitř Unie a dovoz těchto zásilek do Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)

„mloky“ se rozumí všichni obojživelníci řádu Caudata;

b)

„Bsal“ se rozumí plíseň Batrachochytrium salamandrivorans (kingdom fungi, Phylum Chytridiomycota, řád Rhizophydiales);

c)

„epizootologickou jednotkou“ se rozumí skupina mloků se stejnou pravděpodobností expozice Bsal;

d)

„karanténou“ se rozumí držení mloků v izolaci bez jakéhokoli přímého či nepřímého kontaktu s mloky mimo jejich epizootologickou jednotku s cílem zajistit, aby v době, kdy jsou zvířata v izolaci po stanovené časové období sledována, a během testování a případně léčby nedocházelo k šíření Bsal;

e)

„provozovatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která je za mloky odpovědná, a to i po omezenou dobu, avšak s výjimkou chovatelů zvířat v zájmovém chovu;

f)

„příslušným zařízením“ se rozumí prostory:

i)

kde jsou mloci drženi v karanténě před odesláním do jiného členského státu nebo po jejich dovozu do Unie a

ii)

které jsou registrovány příslušným orgánem před zahájením jakékoli karantény;

g)

„vhodným diagnostickým testem“ se rozumí kvantitativní polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) obsahující druhově specifické primery STerF a STerR, které rozšiřují dlouhý fragment DNA Bsal o 119 nukleotidech;

h)

„společným veterinárním vstupním dokladem“ nebo „SVVD“ se rozumí dokument oznamující příjezd zvířat do Unie, jak je stanoven v článku 1 nařízení (ES) č. 282/2004, jenž byl vyplněn v souladu se vzorem stanoveným v příloze I uvedeného nařízení a je spravován integrovaným počítačovým veterinárním systémem TRACES;

i)

„potvrzeným případem Bsal“ se rozumí potvrzení přítomnosti Bsal nebo jeho genetického materiálu na mlocích nebo v jejich tkáních vhodným diagnostickým testem.

Článek 3

Veterinární podmínky pro obchod s mloky uvnitř Unie

1.   Členské státy zakáží odesílání zásilek mloků do jiného členského státu s výjimkou případů, kdy tyto zásilky splňují následující veterinární podmínky:

a)

jsou doprovázeny veterinárním osvědčením, které odpovídá vzoru veterinárního osvědčení stanovenému v části A přílohy I;

b)

mloci nesmí vykazovat klinické příznaky Bsal, konkrétně nesmí při prohlídce úředním veterinárním lékařem vykazovat žádné kožní léze a vředy; uvedená prohlídka musí být provedena během 24 hodin před odesláním zásilky do členského státu určení;

c)

mloci musí pocházet z populace, v níž nedošlo k žádnému úhynu v důsledku Bsal, a provozovatel u nich nepozoroval žádné klinické příznaky Bsal, zejména kožní léze a vředy;

d)

zásilka musí obsahovat:

i)

nejméně 62 mloků, kteří byli podrobeni karanténě jakožto jedna epizootologická jednotka v příslušném zařízení, které splňuje minimální podmínky stanovené v příloze II, po dobu nejméně šesti týdnů bezprostředně před datem vydání veterinárního osvědčení stanoveného v části A přílohy I a vzorky ze stěrů kůže odebrané z mloků v zásilce byly během pátého týdne karantény s negativními výsledky podrobeny vhodnému diagnostickému testu na Bsal, přičemž velikosti vzorku jsou v souladu s bodem 1 písm. a) přílohy III, nebo

ii)

mloky, kteří byli ošetřeni proti Bsal v souladu s bodem 1 písm. b) přílohy III, a to způsobem uspokojivým pro příslušný orgán.

2.   Pokud byly zásilky mloků dovezeny do Unie ze třetí země a již prošly karanténou v příslušném zařízení určení v souladu s článkem 6, členské státy povolí jejich odeslání do jiného členského státu pouze tehdy, pokud tyto zásilky splňují následující podmínky:

a)

veterinární podmínky stanovené v odst. 1 písm. a), b) a c);

b)

mloci byli mezi koncem období karantény po jejich dovozu do Unie a vydáním veterinárního osvědčení stanoveného v části A přílohy I drženi v karanténě v příslušném zařízení, které splňuje minimální podmínky stanovené v příloze II.

Článek 4

Veterinární podmínky pro dovoz zásilek mloků do Unie

Členské státy zakáží dovoz zásilek mloků ze třetí země do Unie s výjimkou případů, kdy tyto zásilky splňují následující podmínky:

a)

pocházejí ze třetích zemí uvedených v jednom z těchto předpisů:

i)

příloha I rozhodnutí 2004/211/ES;

ii)

část 2 přílohy II rozhodnutí 2007/777/ES;

iii)

příloha I nařízení (ES) č. 798/2008;

iv)

část 1 přílohy I nařízení (ES) č. 119/2009;

v)

část 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010,

nebo

vi)

příloha I nařízení (EU) č. 605/2010;

b)

jsou doprovázeny veterinárním osvědčením, které odpovídá vzoru veterinárního osvědčení stanovenému v části B přílohy I;

c)

mloci nesmí vykazovat klinické příznaky Bsal, konkrétně se u nich nesmí při prohlídce úředním veterinárním lékařem vyskytovat žádné známky kožních lézí a vředů; uvedená prohlídka musí být provedena během 24 hodin před odesláním zásilky do Unie;

d)

před vydáním veterinárního osvědčení podle písmene b) musí být epizootologická jednotka obsahující mloky v zásilce izolována od jiných mloků nejpozději v době prohlídky pro účely vydání veterinárního osvědčení a mloci nesmí od té doby přijít do styku s jinými mloky.

Článek 5

Osvědčení týkající se příslušného zařízení určení

Členské státy zajistí, aby stanoviště hraniční kontroly nepovolila vstup zásilek mloků do Unie, pokud dovozci nebo jejich zástupci neposkytnou písemné osvědčení v úředním jazyce členského státu, v němž se nachází stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie, které je podepsáno fyzickou nebo právnickou osobou odpovědnou za příslušné zařízení určení, a v němž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

název a adresa příslušného zařízení určení;

b)

příslušné zařízení určení splňuje minimální podmínky stanovené v příloze II;

c)

zásilka mloků bude přijata do karantény.

Článek 6

Pravidla karantény pro zásilky mloků dovážených do Unie

Členské státy zajistí, že:

1)

Úřední nebo schválený veterinární lékař odpovědný za příslušné zařízení určení zaznamená příjezd zásilky mloků dovážených do Unie ze třetí země do kolonky 45 části 3 elektronické verze společného veterinárního vstupního dokladu.

2)

Úřední nebo schválený veterinární lékař zajistí, že provozovatel bude zásilku mloků držet v karanténě v příslušném zařízení určení jakožto jednu epizootologickou jednotku.

3)

Úřední nebo schválený veterinární lékař zkontroluje podmínky karantény pro každou zásilku mloků, včetně prověření záznamů o úhynu a klinické prohlídky mloků v příslušném zařízení určení, přičemž zkontroluje zejména kožní léze a vředy.

4)

V případě, že zásilka obsahuje 62 nebo více mloků, úřední nebo schválený veterinární lékař provede po příjezdu zásilky mloků do příslušného zařízení určení prohlídku, odběr vzorků, testování a ošetření v souvislosti s Bsal v souladu s postupy uvedenými v bodech 1 a 2 přílohy III.

5)

V případě, že zásilka obsahuje méně než 62 mloků, úřední nebo schválený veterinární lékař zajistí, aby zásilka byla ošetřena proti Bsal způsobem uspokojivým pro příslušný orgán v souladu s bodem 3 přílohy III.

6)

Úřední nebo schválený veterinární lékař propustí zásilku mloků z příslušného zařízení určení na základě písemného povolení:

a)

v případě testů podle bodu 1 písm. a) přílohy III za předpokladu, že uplynulo nejméně šest týdnů ode dne zahájení období karantény, a ne dříve, než byly obdrženy negativní výsledky zkoušek, podle toho, co nastane později, nebo

b)

v případě ošetření podle bodu 1 písm. b) přílohy III pouze po uspokojivém dokončení ošetření.

Článek 7

Opatření, která mají být přijata v případě potvrzeného případu Bsal v příslušném zařízení určení

1.   Členské státy zajistí, aby v případě, že se během karantény potvrdí, že nejméně jeden z mloků v epizootologické jednotce je nakažen Bsal, přijalo příslušné zařízení určení tato opatření:

a)

všichni mloci v téže epizootologické jednotce jsou buď:

i)

ošetřeni proti Bsal způsobem uspokojivým pro příslušný orgán v souladu s bodem 3 přílohy III, nebo

ii)

usmrceni a zlikvidováni jako vedlejší produkty živočišného původu v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

po provedení opatření uvedených v písmenu a) je plocha příslušného zařízení určení, kde byla epizootologická jednotka držena, vyčištěna a vydezinfikována způsobem uspokojivým pro příslušný orgán.

2.   Příslušný orgán může vyžadovat provedení testů u ošetřených mloků za účelem ověření účinnosti ošetření uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě i) a může v příslušných případech vyžadovat opakovaná ošetření s cílem zabránit šíření Bsal.

Článek 8

Náklady

Členské státy zajistí, aby veškeré náklady na karanténu, testování a v případě potřeby opatření ke zmírnění rizika a ošetření nesl provozovatel nebo dovozce.

Článek 9

Požadavky na každoroční podávání zpráv

Nejpozději do 30. června každého roku, počínaje rokem 2019, předloží členské státy, které v předchozím roce manipulovaly se zásilkami mloků, Komisi následující informace týkající se předcházejícího roku, přičemž rozliší mezi informacemi týkajícími se obchodu uvnitř Unie a dovozu zásilek mloků do Unie:

a)

počet epizootologických jednotek s nejméně jedním potvrzeným případem Bsal;

b)

počet ošetřených epizootologických jednotek bez potvrzeného případu;

c)

jakékoli další informace, které považují za relevantní pro testování nebo ošetřování zásilek či manipulaci s nimi a pro provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Přechodná opatření

1.   Během přechodného období do 6. září 2018 mohou členské státy určení přijmout na svém území zásilky mloků z jiných členských států, které nejsou v souladu s veterinárními podmínkami stanovenými v článku 3, při splnění odpovídajících podmínek ke zmírnění rizika, které stanoví příslušný orgán po konzultaci s provozovateli, a je-li to nezbytné, s členským státem původu.

2.   Během přechodného období do 6. září 2018 mohou členské státy určení přijmout na svém území zásilky mloků dovážených do Unie ze třetí země, které nejsou v souladu s veterinárními podmínkami stanovenými v článku 4, za předpokladu, že se s nimi manipuluje v souladu s články 5 až 7.

Článek 11

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije do 31. prosince 2019.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 28. února 2018.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(2)  Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

(3)  EFSA Journal 2017;15(11):5071.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(5)  Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).

(6)  EFSA Journal 2017;15(2):4739.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(10)  Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28).

(11)  Rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých, a kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS a 94/63/ES (Úř. věst. L 73, 11.3.2004, s. 1).

(12)  Rozhodnutí Komise 2007/777/ES ze dne 29. listopadu 2007, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a vzory osvědčení pro dovoz některých masných výrobků a opracovaných žaludků, močových měchýřů a střev určených k lidské spotřebě ze třetích zemí a kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/432/ES (Úř. věst. L 312, 30.11.2007, s. 49).

(13)  Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1).

(14)  Nařízení Komise (ES) č. 119/2009 ze dne 9. února 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo jejich území pro účely dovozu masa volně žijících zajícovitých, některých volně žijících suchozemských savců a králíků ve farmovém chovu do Společenství nebo jeho tranzitu přes území Společenství a požadavky týkající se veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 12).

(15)  Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1).

(16)  Nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 11).


PŘÍLOHA I

ČÁST A

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ

pro obchod s mloky uvnitř Unie

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

ČÁST B

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ

pro dovoz zásilek mloků do Evropské unie

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ PODMÍNKY PRO PŘÍSLUŠNÁ ZAŘÍZENÍ URČENÍ

1.

Příslušné zařízení určení:

a)

má k dispozici systém, který zajistí odpovídající dozor nad mloky;

b)

je pod kontrolou úředního nebo schváleného veterinárního lékaře;

c)

je vyčištěno a vydezinfikováno v souladu s pokyny příslušného orgánu.

2.

Provozovatel příslušného zařízení zajistí, aby:

a)

bylo provedeno čištění a dezinfekce cisteren, krabic nebo jiných kontaminovaných předmětů používaných pro přepravu mloků, pokud nebyly zlikvidovány způsobem, který zabrání šíření Bsal;

b)

odpad a odpadní vody byly pravidelně odebírány, ukládány a následně s nimi bylo nakládáno takovým způsobem, aby se zabránilo šíření Bsal;

c)

mrtvá těla mloků v karanténě byla vyšetřena v laboratoři určené příslušným orgánem;

d)

nezbytné testy a ošetření mloků byly prováděny v konzultaci s úředním nebo schváleným veterinárním lékařem a pod jeho kontrolou.

3.

Provozovatel příslušného zařízení určení informuje úředního nebo schváleného veterinárního lékaře o nákazách a úhynech mloků během karantény.

4.

Provozovatel příslušného zařízení určení vede tyto záznamy:

a)

datum, počet a druh mloků při příjezdu a odeslání každé zásilky;

b)

kopie veterinárních osvědčení a společných veterinárních vstupních dokladů doprovázejících zásilku mloků;

c)

případy onemocnění a počet úhynů za den;

d)

data a výsledky testování;

e)

typy a data ošetření a počet zvířat, která mu byla podrobena.


PŘÍLOHA III

VYŠETŘENÍ, ODBĚR VZORKŮ, TESTOVÁNÍ A OŠETŘENÍ V SOUVISLOSTI S BSAL

1.

V průběhu karantény jsou mloci podrobeni těmto postupům:

a)

Pokud činí velikost epizootologické jednotky 62 nebo více exemplářů, vzorky ze stěrů kůže odebrané z mloků v karanténě musí být během pátého týdne po datu jejich vstupu do příslušného zařízení podrobeny pod dohledem úředního nebo schváleného veterinárního lékaře vhodnému diagnostickému testu, přičemž velikosti vzorku jsou v souladu s referenční tabulkou, pokud se provozovatel nerozhodne pro ošetření v souladu s písmenem b).

Referenční tabulka (1):

Velikost epizootologické jednotky

62

186

200

250

300

350

400

450

Velikost vzorku

62

96

98

102

106

108

110

111

b)

Pokud provozovatel zvolí jedno z ošetření uvedených v bodě 3 nebo ve všech případech, kdy je velikost epizootologické jednotky menší než 62 exemplářů, musí provozovatel všechny mloky v zásilce ošetřit proti Bsal pod dohledem úředního nebo schváleného veterinárního lékaře způsobem uspokojivým pro příslušný orgán.

c)

V případech uvedených v písmeni b) může úřední nebo schválený veterinární lékař vyžadovat reprezentativní testování epizootologické jednotky pomocí vhodného diagnostického testu, a to před ošetřením, aby bylo možné monitorovat přítomnost Bsal, nebo po ošetření za účelem ověření nepřítomnosti Bsal.

d)

Vzorky ze stěrů kůže odebrané ze všech uhynulých nebo klinicky nemocných mloků, a zejména z mloků s kožními lézemi, musí být vyšetřeny pod dohledem úředního nebo schváleného veterinárního lékaře příslušným diagnostickým testem v době, kdy se u mloků objeví léze či jiné klinické příznaky, nebo v době úhynu, podle toho, co nastane dříve.

e)

Všichni mloci, kteří uhynuli v příslušném zařízení, musí být podrobeni prohlídce post mortem pod kontrolou úředního nebo schváleného veterinárního lékaře; tato prohlídka se zaměří zejména na příznaky Bsal, aby se v co nevětší možné míře potvrdilo nebo vyloučilo, zda byl Bsal příčinou úhynu.

2.

Veškeré testování odebraných vzorků a prohlídka post mortem během karantény se musí provádět v laboratořích určených úředním nebo schváleným veterinárním lékařem.

3.

Za uspokojivá se považují tato ošetření:

a)

udržování mloků při teplotě nejméně 25 °C po dobu nejméně 12 dnů;

b)

udržování mloků při teplotě nejméně 20 °C po dobu nejméně 10 dnů v kombinaci s ponořením do lázně s polymyxinem E (2 000 IU/ml) na dobu 10 minut dvakrát denně, po které následuje aplikace spreje s vorikonazolem (12,5 μg/ml);

c)

jakékoli jiné ošetření se srovnatelnými výsledky při odstraňování Bsal popsané v recenzovaném článku zveřejněném ve vědeckém časopise.


(1)  Za předpokladu 3 % prevalence Bsal v epizootologické jednotce a zajištění její detekce s 95 % mírou spolehlivosti, přičemž citlivost vhodného diagnostického testu byla vypočtena na 80 %.


Top