EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32017R2321

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

OJ L 338, 19.12.2017, p. 1–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2321/oj

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 338/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2321

ze dne 12. prosince 2017,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (EU) 2016/1036 (2) přijal Evropský parlament a Rada společná pravidla ochrany před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členskými státy Unie.

(2)

Ustanovení čl. 2 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1036 představuje základ, podle kterého by se měla určovat běžná hodnota v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství. Vzhledem k vývoji v souvislosti s některými zeměmi je vhodné, aby se běžná hodnota určovala podle nařízení (EU) 2016/1036 ve znění tohoto nařízení, a to s účinkem ode dne 20. prosince 2017. V případě zemí, jež ke dni zahájení šetření nejsou členy Světové obchodní organizace (WTO) a jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (3), by se běžná hodnota měla určovat v souladu se zvláštní metodikou vytvořenou pro tyto země. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno stanovení, zda se v případě člena WTO jedná o zemi s tržním hospodářstvím nebo bez tržního hospodářství, ani podmínky stanovené v protokolech a ostatních nástrojích, v souladu s nimiž země přistoupily k Marrákešské dohodě o zřízení Světové obchodní organizace ze dne 15. dubna 1994 (4).

(3)

S ohledem na zkušenosti získané během řízení, která proběhla v minulosti, je vhodné vyjasnit, za jakých okolností lze usuzovat, že dochází k podstatným zkreslením, která do značné míry ovlivňují volné působení tržních sil. Zejména je vhodné vyjasnit, že se jedná o situaci, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Dále je vhodné vyjasnit, že při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, by měl být vzat v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny; přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady; veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil; neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví; zkreslené mzdové náklady; přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

(4)

Komise by měla vypracovávat, zveřejňovat a pravidelně aktualizovat zprávy o podstatných zkresleních, která by případně mohla vést k antidumpingovému šetření, popisující tržní okolnosti týkající se těchto případů v určité zemi nebo v určitém odvětví. Tyto zprávy a důkazy, z nichž zprávy vycházejí, by měly být založeny do spisu každého šetření týkajícího se dané země či odvětví. V rámci těchto šetření by zúčastněné strany měly mít dostatek příležitostí vyjádřit své připomínky ke zprávám a k důkazům, z nichž vychází. Při hodnocení toho, zda existují podstatná zkreslení, je třeba případně zohlednit příslušné mezinárodní normy, včetně základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a příslušných mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí.

(5)

Náklady jsou za normálních okolností vypočítány na základě záznamů uchovávaných vývozcem/výrobcem, který je předmětem šetření. Pokud však v zemi vývozu dochází k přímým nebo nepřímým podstatným zkreslením, v jejichž důsledku jsou náklady uvedené v záznamech dotčené strany uměle nízké, je možné tyto náklady upravit nebo stanovit na jakémkoli přiměřeném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů nebo mezinárodních cen či referenčních hodnot. Lze rovněž použít domácí náklady, avšak pouze pokud je na základě přesných a přiměřených důkazů možné jednoznačně stanovit, že nejsou zkreslené.

(6)

Pokud jsou použity údaje z reprezentativních zemí a Komise musí stanovit, zda je úroveň sociální a environmentální ochrany v takovýchto zemích přiměřená, je nezbytné, aby Komise posoudila, zda tyto země dodržují základní úmluvy MOP a příslušné mnohostranné úmluvy v oblasti životního prostředí.

(7)

Pokud je část nákladů vývozce/výrobce zkreslená, a to i tehdy, je-li daný vstup získán z různých zdrojů, měla by být tato část nákladů nahrazena nezkreslenými náklady. S ohledem na zkušenosti získané během řízení, která proběhla v minulosti, je vhodné dále upřesnit, že pro účely určení toho, zda ve třetích zemích existují podstatná zkreslení, by měly být náležitě zohledněny všechny relevantní důkazy týkající se situace převládající na domácím trhu vývozců/výrobců z této země, které byly zařazeny do spisu a k nimž měly zúčastněné strany možnost se vyjádřit, včetně možnosti těchto vývozců/výrobců přesvědčivě prokázat, že jsou jejich domácí náklady nezkreslené. Takovéto důkazy zahrnují příslušné zprávy, pokud jsou k dispozici. Na možnou existenci podstatných zkreslení mohou upozornit také všechny relevantní dotčené subjekty, včetně průmyslových odvětví v Unii a odborových svazů. Při přijímání rozhodnutí o přípravě či aktualizaci příslušných zpráv je třeba zohlednit tyto informace a potřebu zamezit tomu, aby používání anti-dumpingového nástroje znamenalo jakoukoli další zátěž pro průmyslová odvětví Unie, zejména s ohledem na hospodářská a obchodní specifika malých a středních podniků.

(8)

S ohledem na metodiku, která byla použita v původním šetření a má být použita v přezkumném šetření, se použije ustanovení čl. 11 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036. V této souvislosti je vhodné vyjasnit, že při zjišťování, zda existuje náznak toho, že se okolnosti změnily, by měly být náležitě zohledněny všechny relevantní důkazy, včetně příslušných zpráv týkajících se situace převládající na domácím trhu vývozců/výrobců a důkazů, z nichž tyto zprávy vycházejí, které byly založeny do spisu a k nimž měly zúčastněné strany možnost se vyjádřit.

(9)

Jelikož neexistují žádná jiná zvláštní přechodná ustanovení upravující tuto záležitost, je vhodné stanovit, že toto nařízení se použije na všechna rozhodnutí o zahájení řízení a na všechna řízení, včetně původních šetření a přezkumných šetření, zahájená v den nebo po dni 20. prosince 2017, za podmínek stanovených v čl. 11 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036. Kromě toho, na základě zvláštního přechodného ustanovení pro stávající opatření a s ohledem na neexistenci jiných zvláštních přechodných ustanovení upravujících tuto záležitost by v případě přechodu z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1036 na běžnou hodnotu počítanou podle metodiky stanovené v nařízení (EU) 2016/1036, ve znění tohoto nařízení, měla nadále platit původní metodika, a to do zahájení prvního přezkumu před pozbytím platnosti po uskutečnění tohoto přechodu. S cílem snížit riziko obcházení ustanovení tohoto nařízení by se stejný přístup měl uplatnit i na přezkumy prováděné podle čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036. Je rovněž vhodné připomenout, že přechod z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 na běžnou hodnotu počítanou podle metodiky stanovené v nařízení (EU) 2016/1036, ve znění tohoto nařízení, nebude sám o sobě představovat dostatečný důkaz ve smyslu čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036. Tato přechodná pravidla by měla vyplnit právní mezeru, která by jinak mohla vytvořit právní nejistotu, poskytnout zúčastněným stranám přiměřenou možnost přizpůsobit se tomu, že stará pravidla pozbydou platnosti a začnou platit pravidla nová, a usnadnit účinné, řádné a spravedlivé uplatňování nařízení (EU) 2016/1036.

(10)

Nařízením (EU) 2016/1037 (5) přijaly Evropský parlament a Rada společná pravidla ochrany před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členskými státy Unie. Ze zkušeností vyplývá, že skutečný rozsah subvencování bývá obvykle odhalen v průběhu příslušného šetření. Zejména se u vývozců, kteří jsou předmětem šetření, často zjistí, že využívají subvencí, jejichž existence nemohla být známa před provedením šetření. Je vhodné upřesnit, že v případě, kdy jsou tyto subvence zjištěny v průběhu jakéhokoli šetření nebo přezkumu, by Komise měla nabídnout dotčené zemi původu nebo vývozu dodatečné konzultace, pokud jde o tyto subvence zjištěné v průběhu šetření. Jelikož neexistují žádná jiná zvláštní přechodná ustanovení upravující tuto záležitost, je vhodné stanovit, že toto nařízení se použije na všechna rozhodnutí o zahájení řízení a na všechna řízení, včetně původních šetření a přezkumných šetření zahájených v den nebo po dni 20. prosince 2017.

(11)

Nařízení (EU) 2016/1036 a nařízení (EU) 2016/1037 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2016/1036 se mění takto:

1)

V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:

„6a.

a)

Pokud se při provádění tohoto nebo kteréhokoli jiného relevantního ustanovení tohoto nařízení zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, a to při dodržení následujících pravidel.

Zdroje, které Komise může použít, zahrnují:

odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v zemi vývozu, pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné; je-li takových zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany;

nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty, pokud to uzná za vhodné; nebo

domácí náklady, avšak pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů, a to mimo jiné v rámci ustanovení o zúčastněných stranách v písmeni c), možné jednoznačně stanovit, že nejsou zkreslené.

Aniž je dotčen článek 17, provede se toto posouzení u každého vývozce/výrobce zvlášť.

Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

b)

Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

c)

Pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví. Tyto zprávy a důkazy, z nichž zprávy vycházejí, se založí do spisu případného šetření týkajícího se dané země či odvětví. Zúčastněným stranám musí být při každém šetření, při němž je využito této zprávy nebo důkazů, z nichž zpráva vychází, poskytnuta dostatečná možnost, aby je vyvrátily, doplnily, vyjádřily k nim své připomínky nebo aby se na ně mohly odvolávat. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, musí Komise zohlednit veškeré relevantní důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu.

d)

Při podání podnětu podle článku 5 nebo žádosti o přezkum podle článku 11 může výrobní odvětví Unie vycházet z důkazů ve zprávě uvedené v písmeni c) tohoto odstavce, splňují-li standardy pro důkazy podle čl. 5 odst. 9, s cílem odůvodnit výpočet běžné hodnoty.

e)

Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 o podstatných zkreslení ve smyslu písmene b) tohoto odstavce, a rozhodne se na základě toho zahájit šetření, upřesní tuto skutečnost v oznámení o zahájení řízení. Komise shromažďuje údaje potřebné k určení běžné hodnoty v souladu s písmenem a) tohoto odstavce.

Strany, které jsou předmětem šetření, jsou ihned po zahájení řízení informovány o relevantních zdrojích, jež Komise hodlá použít pro účely stanovení běžné hodnoty podle písmene a) tohoto odstavce a je jim poskytnuta desetidenní lhůta k vyjádření. Za tímto účelem získají zúčastněné strany přístup ke spisu, který obsahuje všechny důkazy, z nichž vyšetřující orgán vychází, aniž je dotčen článek 19. V souladu s čl. 6 odst. 8 lze veškeré důkazy o existenci podstatných zkreslení zohlednit pouze v případě, že je lze ověřit včas během šetření.“

2)

V článku 2 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.   V případě dovozu ze zemí, které ke dni zahájení šetření nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (*1), se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za obdobné výrobky v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

Vhodná reprezentativní země se vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru, a zejména ke spolupráci ze strany alespoň jednoho vývozce/výrobce v dané zemi. Je-li takových zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany. Zohlední se také lhůty. Kde je to vhodné, použije se vhodná reprezentativní země, která je předmětem stejného šetření.

Strany, které jsou předmětem šetření, jsou informovány ihned po jeho zahájení o volbě země a je jim poskytnuta desetidenní lhůta k vyjádření.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).“"

3)

V čl. 11 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud stávající antidumpingová opatření vycházejí z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 ve znění platném ke dni 19. prosince 2017, nahradí metodika stanovená v čl. 2 odst. 1 až 6a původní metodiku používanou k určení běžné hodnoty až ode dne, kdy je zahájen první přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti po dni 19. prosince 2017. V souladu s čl. 11 odst. 2 zůstávají tato opatření v platnosti až do dokončení přezkumu.“

4)

V čl. 11 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud stávající antidumpingová opatření vycházejí z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 ve znění platném ke dni 19. prosince 2017, nahradí metodika stanovená v čl. 2 odst. 1 až 6a původní metodiku používanou k určení běžné hodnoty až po dni, kdy je zahájen první přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti po dni 20. prosince 2017. V souladu s čl. 11 odst. 2 zůstávají tato opatření v platnosti až do dokončení přezkumu.“

5)

V čl. 11 odst. 9 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ve vztahu k okolnostem významným pro určení běžné hodnoty podle článku 2 se náležitě zohlední všechny relevantní důkazy, včetně příslušných zpráv týkajících se situace převládající na domácím trhu vývozců/výrobců a důkazů, z nichž vycházejí, které byly založeny do spisu a k nimž měly zúčastněné strany možnost se vyjádřit.“

6)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Zpráva a informace

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 19. Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o nových šetřeních, o přezkumech, případech podstatného zkreslení a inspekcích na místě a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají.

2.   Evropský parlament může pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby představila a objasnila veškeré otázky spojené s uplatňováním tohoto nařízení. Může rovněž mimo jiné na základě zprávy podle odstavce 1 a představení a objasnění podle tohoto odstavce sdělit Komisi jakékoli relevantní úvahy a skutečnosti.

3.   Komise tuto zprávu zveřejní do šesti měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 2

V čl. 10 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1037 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komise rovněž dotčené zemi původu nebo vývozu nabídne konzultace, pokud jde o další subvence zjištěné v průběhu šetření. V těchto situacích Komise zašle dotčené zemi původu nebo vývozu shrnutí hlavních prvků týkajících se dalších subvencí, zejména informací podle odst. 2 písm. c) tohoto článku. V případě, že tyto další subvence nejsou zahrnuty v oznámení o zahájení řízení, provede se jeho změna a toto pozměněné oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Všem zúčastněným stranám je poskytnuta dodatečná a dostatečně dlouhá doba k tomu, aby se vyjádřily.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto nařízení se použije na všechna rozhodnutí o zahájení řízení a na všechna řízení, včetně původních šetření a přezkumných šetření, zahájená v den nebo po dni, ke kterému toto nařízení vstoupí v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 12. prosince 2017.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

M. MAASIKAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2017.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(4)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 3.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).


Prohlášení Komise týkající se přechodu na nový systém

Komise připomíná, že cílem nové metodiky je zachovat trvalou ochranu výrobního odvětví Unie proti nekalým obchodním praktikám, zvláště těm, jež vyplývají z podstatného zkreslení trhu. V tomto ohledu Komise zajistí, že výrobnímu odvětví Unie nevznikne žádná dodatečná zátěž, bude-li požadovat ochranu na základě antidumpingového nástroje, zejména v rámci případných žádostí o přezkum před pozbytím platnosti podaných po vstupu nové metodiky v platnost.


Prohlášení Komise týkající se článku 23 a spolupráce s Evropským parlamentem a Radou

Komise bude Evropský parlament a Radu informovat vždy, když bude mít v úmyslu vydat či aktualizovat zprávu podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Oznámí-li Evropský parlament nebo Rada Komisi, že se domnívají, že podmínky pro vydání nebo aktualizaci zprávy podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení jsou splněny, podnikne Komise náležité kroky a bude o nich Evropský parlament a Radu odpovídajícím způsobem informovat.


Prohlášení Komise týkající se zpráv podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení

Komise urychleně využije možnosti stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení k vydání zpráv o podstatných zkresleních, tak aby zúčastněné strany měly tyto zprávy k dispozici při přípravě podání, na která se mohou ustanovení čl. 2 odst. 6a vztahovat. Zúčastněným stranám poskytne informace ohledně využití těchto zpráv.


Top