EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32016R0426

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Text s významem pro EHP)

OJ L 81, 31.3.2016, p. 99–147 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/426/oj

31.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 81/99


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/426

ze dne 9. března 2016

o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES (3) stanoví pravidla pro uvádění na trh a do provozu spotřebičů plynných paliv (dále jen „spotřebiče“).

(2)

Směrnice 2009/142/ES je založena na zásadách „nového přístupu“, které byly stanoveny v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (4). Stanoví proto pouze základní požadavky týkající se spotřebičů, zatímco technické podrobnosti přijímá Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (5). Shoda s takto stanovenými harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, zakládá předpoklad shody s požadavky směrnice 2009/142/ES. Zkušenosti ukazují, že tyto základní zásady fungují v tomto odvětví dobře a měly by být zachovány, ba dále prosazovány.

(3)

Zkušenosti získané při provádění směrnice 2009/142/ES ukazují, že je třeba změnit některá její ustanovení s cílem vyjasnit a aktualizovat je a zajistit tak právní jistotu, pokud jde o definice týkající se její oblasti působnosti, obsah sdělení členských států ohledně druhů plynu a odpovídajících vstupních tlaků, které se používají na jejich území, a některé základní požadavky.

(4)

Vzhledem k tomu, že oblast působnosti, základní požadavky a postupy posuzování shody musí být ve všech členských státech stejné, neexistuje téměř žádná flexibilita, pokud jde o provedení směrnic založených na zásadách nového přístupu ve vnitrostátním právu. Za účelem zjednodušení právního rámce by směrnice 2009/142/ES měla být nahrazena nařízením, které je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy a zajišťuje tak jednotné uplatňování v celé Unii.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků (6) na trh stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít napříč odvětvovými právními předpisy s cílem poskytnout ucelený základ pro revize nebo přepracování uvedených právních předpisů. Za účelem zajištění souladu s ostatními odvětvovými právními předpisy by měla být směrnice 2009/142/ES přizpůsobena uvedenému rozhodnutí.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (7) stanoví pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí a stanoví obecné zásady označení CE.

(7)

Oblast působnosti tohoto nařízení by měla odrážet oblast působnosti směrnice 2009/142/ES. Toto nařízení by se mělo vztahovat na spotřebiče používané v domácnosti i mimo domácnost, které jsou určeny k řadě stanovených použití, a na vybavení určená k zabudování do takovýchto spotřebičů.

(8)

Toto nařízení se vztahuje na spotřebiče a vybavení, které jsou nové na trhu Unie při svém uvedení na trh; to znamená, že se jedná buď o nové spotřebiče a vybavení vyrobené výrobci usazenými v Unii, nebo o spotřebiče a vybavení, které jsou, ať už nové či použité, dováženy ze třetích zemí.

(9)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na spotřebiče, které mají historickou nebo uměleckou hodnotu ve smyslu článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a nejsou využívány v běžném provozu, jako například starožitné a jiné spotřebiče pro výstavní či sběratelské účely.

(10)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny formy dodávání, včetně prodeje na dálku.

(11)

Toto nařízení by se mělo zaměřit na zajištění fungování vnitřního trhu se spotřebiči a vybavením, pokud jde o bezpečnostní rizika související s plynem a energetickou účinnost.

(12)

Toto nařízení by se nemělo použít v souvislosti s aspekty, kterými se konkrétněji zabývají jiné harmonizační právní předpisy Unie. To zahrnuje opatření přijatá na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (8).

(13)

Toto nařízení by mělo bránit členským státům, aby ukládaly přísnější požadavky na ochranu zdraví, bezpečnost a úspory energie, které by zakazovaly, omezovaly nebo bránily dodávání na trh a uvádění do provozu spotřebičů, které jsou v souladu s tímto nařízením. Tím by však neměla být dotčena možnost, aby členské státy při provádění jiných aktů Unie mohly ukládat požadavky, které mají vliv na energetickou účinnost výrobků, včetně spotřebičů, pokud jsou tato opatření v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (9) vyžaduje, aby členské státy zavedly ve svých stavebních předpisech vhodná opatření za účelem zvýšení podílu všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (10) vyžaduje, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov a systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost technických systémů budov, které jsou instalovány ve stávajících budovách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (11) vyžaduje, aby členské státy přijaly účinná opatření k postupnému snížení spotřeby energie v různých oblastech, včetně budov.

(15)

Tímto nařízením by neměla být dotčena povinnost členských států přijmout opatření na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů a na podporu energetické účinnosti budov v souladu se směrnicemi 2009/28/ES, 2010/31/EU a 2012/27/EU. Je v souladu s cíli uvedených směrnic, podle nichž mohou vnitrostátní opatření za určitých okolností omezovat instalaci spotřebičů splňujících požadavek na racionální využití energie podle tohoto nařízení, za předpokladu, že uvedená opatření nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu.

(16)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že se spotřebiče dodávají na trh a uvádějí do provozu pouze tehdy, neohrozí-li při běžném používání zdraví a bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek.

(17)

Tímto nařízením by neměla být dotčena pravomoc členských států stanovovat pravidla týkající se uvádění do provozu nebo pravidelných inspekcí spotřebičů nebo jiná opatření (např. opatření týkající se odborné přípravy a certifikace pracovníků provádějících instalaci), aby byla zajištěna správná instalace, používání a údržba spotřebičů, včetně preventivních bezpečnostních opatření. Tato pravidla a opatření jsou nezbytná pro předcházení otravám plynem, mimo jiné oxidem uhelnatým (CO), a pro předcházení únikům zdraví škodlivých a nebezpečných látek.

(18)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno oprávnění členských států stanovovat požadavky, které budou považovat za nezbytné, pokud jde o hlediska instalace, podmínky větrání prostor a hlediska týkající se bezpečnosti samotné budovy a její energetické náročnosti, za předpokladu, že tyto požadavky neukládají konstrukční požadavky týkající se spotřebičů.

(19)

Vzhledem k tomu, že se toto nařízení nevztahuje na rizika způsobená spotřebiči v případě nesprávné instalace, údržby nebo používání, měly by být členské státy důrazně vyzvány, aby přijaly opatření, která zajistí, aby byla veřejnost informována o zdravotních a bezpečnostních rizicích spojených s produkty spalování a o nutnosti zavést patřičná preventivní bezpečnostní opatření, zejména pokud jde o emise oxidu uhelnatého.

(20)

Třebaže toto nařízení neupravuje podmínky dodávky plynu v členských státech, mělo by zohledňovat skutečnost, že v členských státech platí rozdílné podmínky, pokud jde o druhy plynu a vstupní tlaky, jelikož technické vlastnosti plynného paliva nejsou harmonizovány. Složení a specifikace druhů plynu a vstupní tlaky v místě, kde se spotřebič uvádí do provozu, jsou velmi důležité pro jeho bezpečné a správné fungování, a proto by toto hledisko mělo být zohledněno ve fázi návrhu spotřebiče, aby byla zajištěna jeho slučitelnost s druhem/druhy plynu a vstupním tlakem/vstupními tlaky, pro které je určen.

(21)

Aby nevznikaly překážky obchodu, pokud jde o spotřebiče, a to z důvodů, jež souvisí se skutečností, že podmínky dodávky plynu dosud nejsou harmonizovány, a aby byla zajištěna dostatečná informovanost hospodářských subjektů, měly by členské státy ostatním členským státům a Komisi včas sdělit druhy plynu a odpovídající vstupní tlaky, které se na jejich území používají, a veškeré jejich změny.

(22)

Sdělení každého členského státu ohledně druhů plynu a vstupních tlaků by mělo obsahovat nezbytné informace pro hospodářské subjekty. V tomto rámci není primární zdroj vstupního plynného paliva relevantní pro vlastnosti a výkonnost spotřebičů a jejich slučitelnost se sdělenými podmínkami dodávky plynu.

(23)

Členské státy se vyzývají, aby při určování kategorií plynů a skupin plynů používaných na jejich území zohlednily probíhající normalizační činnost týkající se kvality plynu a zajistily tak v celé Unii soudržný a koordinovaný přístup k harmonizaci plynných paliv prostřednictvím normalizace.

(24)

Pokud v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (12) a probíhající normalizační činností CEN týkající se specifikací kvality plynu členské státy přijmou konkrétní opatření pro širší využívání bioplynu prostřednictvím vtlačování tohoto plynu do distribuční sítě nebo jeho distribucí prostřednictvím izolovaných systémů, měly by zajistit včasnou aktualizaci svých sdělení týkajících se druhů plynu, pokud kvalita dodávaného plynu nezůstane v již sděleném rozsahu kvality.

(25)

Pokud členské státy vypracují v souladu se směrnicí 2009/28/ES své vnitrostátní akční plány, aby splnily svou povinnost zvýšit procentní podíl obnovitelných zdrojů energie a zejména bioplynu na celkové spotřebě energie, měly by zvážit možnosti vtlačování těchto plynů do plynové distribuční sítě.

(26)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že podmínky dodávky plynu nevytvářejí překážky obchodu a neomezují uvádění do provozu spotřebičů, které jsou slučitelné s místními podmínkami dodávky plynu.

(27)

Spotřebiče, na které se vztahuje toto nařízení a které jsou s ním v souladu, by měly těžit ze zásady volného pohybu zboží. Mělo by být možno uvádět tyto spotřebiče do provozu, pokud jsou slučitelné s místními podmínkami dodávky plynu.

(28)

Kategorie spotřebiče uvedená na výrobním štítku spotřebiče má přímou souvislost s kategoriemi plynů nebo skupinami plynů, pro které byl spotřebič navržen, aby bezpečně spaloval s požadovanou úrovní výkonnosti, a zajišťuje tak slučitelnost spotřebiče s místními podmínkami dodávky plynu.

(29)

Základní požadavky stanovené tímto nařízením by měly být dodrženy, aby bylo zajištěno, že jsou spotřebiče při běžném používání na požadované úrovni výkonnosti bezpečné.

(30)

Základní požadavky by měly být vykládány a uplatňovány s ohledem na stav techniky v době navrhování a výroby a také na technické a ekonomické hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti a racionálního využití energie.

(31)

Odpovědnost za soulad spotřebičů a vybavení s požadavky tohoto nařízení by měly nést hospodářské subjekty podle své úlohy v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost osob i domácích zvířat, ochrana spotřebitelů a majetku a racionální využití energie, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.

(32)

Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby na trh dodávaly pouze spotřebiče a vybavení, které jsou ve shodě s tímto nařízením. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.

(33)

Vzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně postup navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody. Posuzování shody by tedy mělo být výhradně povinností výrobce.

(34)

Výrobce by měl poskytnout dostatečné a podrobné informace o zamýšleném použití spotřebiče, a umožnit tak jeho správnou a bezpečnou instalaci, uvedení do provozu, používání a údržbu. Tyto potřebné informace mohou zahrnovat technické specifikace rozhraní mezi spotřebičem a jeho instalačním prostředím.

(35)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na žádnou fyzickou osobu, která vyrábí spotřebič na neprofesionálním základě a využívá jej výlučně pro vlastní potřebu.

(36)

Pro usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by měly členské státy rovněž podněcovat hospodářské subjekty k tomu, aby kromě poštovní adresy uváděly také adresu webových stránek.

(37)

Je nezbytné zajistit, aby spotřebiče a vybavení ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky tohoto nařízení, a zejména aby je jejich výrobci podrobili příslušným postupům posuzování shody. Mělo by být proto stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby spotřebiče a vybavení, které uvádějí na trh, byly v souladu s požadavky tohoto nařízení a aby na trh neuváděli spotřebiče a vybavení, které s těmito požadavky v souladu nejsou nebo které představují riziko. Rovněž by mělo být stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení CE na spotřebičích a vybavení a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole prováděné příslušnými vnitrostátními orgány.

(38)

Distributor dodává spotřebič nebo vybavení na trh poté, co je na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a měl by jednat s náležitou péčí, aby zajistil, že jeho nakládání s daným spotřebičem nebo vybavením neovlivní nepříznivě jejich soulad s právními předpisy.

(39)

Při uvádění spotřebiče nebo vybavení na trh by měl každý dovozce uvést na spotřebiči nebo vybavení své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat. Pokud to rozměry nebo povaha spotřebiče nebo vybavení neumožňují, měly by být možné výjimky. Ty zahrnují i případ, kdy by dovozce musel za účelem uvedení svého jména a adresy otevřít obal spotřebiče nebo vybavení.

(40)

Každý hospodářský subjekt, který buď uvede spotřebič nebo vybavení na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej upraví tak, že to může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

(41)

Vzhledem k tomu, že jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které plní příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného spotřebiče nebo vybavení.

(42)

Zajištění zpětné vysledovatelnosti spotřebiče nebo vybavení v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh nevyhovující spotřebiče nebo vybavení. Při uchovávání informací požadovaných podle tohoto nařízení pro účely identifikace jiných hospodářských subjektů by hospodářské subjekty neměly mít povinnost aktualizovat tyto informace o jiných hospodářských subjektech, které jim dodaly spotřebič nebo vybavení, nebo kterým samy spotřebič nebo vybavení dodaly.

(43)

Toto nařízení by se mělo omezit na stanovení základních požadavků. Aby se usnadnilo posuzování shody s těmito požadavky, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro spotřebiče a vybavení, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 pro účely vyjádření podrobných technických specifikací těchto požadavků, zejména pokud jde o návrh, výrobu, fungování, zkoušení racionálního využití energie a instalaci spotřebičů.

(44)

Nařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro námitky proti harmonizovaným normám, pokud tyto normy nesplňují v plné míře požadavky tohoto nařízení.

(45)

Aby mohly hospodářské subjekty prokázat a příslušné orgány zaručit, že spotřebiče a vybavení dodávané na trh splňují základní požadavky, je nezbytné stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se ad hoc variantám by postupy posuzování shody měly být zvoleny z těchto modulů.

(46)

Výrobci by měli vypracovat EU prohlášení o shodě, ve kterém poskytnou informace požadované podle tohoto nařízení o shodě spotřebiče nebo vybavení požadavky tohoto nařízení a jiných příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.

(47)

Aby byl zajištěn účinný přístup k informacím pro účely dozoru nad trhem, měly by být informace, které jsou nutné ke zjištění všech aktů Unie použitelných pro určitý spotřebič nebo vybavení, dostupné v jediném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů může mít toto jediné EU prohlášení o shodě podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.

(48)

Označení CE, které vyjadřuje shodu spotřebiče nebo vybavení, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posuzování shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se řídí označení CE a jeho vztah k jiným označením, jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. V tomto nařízení by měla být stanovena pravidla týkající se umisťování označení CE na spotřebiče a vybavení. Měly by být stanoveny výjimky pro případy, kdy rozměry nebo povaha spotřebiče nebo vybavení neumožňují označení CE umístit.

(49)

Vybavení nejsou spotřebiče, nýbrž meziprodukty, které jsou určeny pro výrobce spotřebičů a jsou navrženy pro zabudování do spotřebiče. Vybavení by však měla splňovat základní požadavky, aby mohla řádně sloužit k zamýšlenému účelu po zabudování do spotřebiče či po montáži, kterou se spotřebič vytvoří. V zájmu zjednodušení a v zájmu zamezení jakýmkoli nejasnostem či nedorozuměním na straně výrobců v souvislosti s plněním jejich povinností je odůvodněná povinnost umisťovat označení CE i na vybavení.

(50)

Kontrola shody spotřebičů a vybavení se základními požadavky je nutná pro zajištění účinné ochrany zdraví a bezpečnosti osob, domácích zvířat a majetku.

(51)

Aby byla zajištěna shoda spotřebičů a vybavení se základními požadavky, je nutné stanovit vhodné postupy posuzování shody, které výrobce musí dodržet. Tyto postupy by měly být sestaveny z modulů posuzování shody uvedených v rozhodnutí č. 768/2008/ES.

(52)

Postupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zapojení subjektů posuzování shody, které členské státy oznámily Komisi.

(53)

Zkušenosti ukázaly, že kritéria stanovená ve směrnici 2009/142/ES, jež musí subjekty posuzování shody splnit, aby mohly být oznámeny Komisi, nedostačují k zajištění toho, aby oznámené subjekty vykonávaly svou činnost na stejné úrovni v celé Unii. Je však nezbytné, aby všechny oznámené subjekty vykonávaly svou funkci na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže. K tomu by měly být stanoveny povinné požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování služeb posuzování shody.

(54)

K zajištění jednotné úrovně kvality posuzování shody je rovněž nutné stanovit požadavky, které musí splnit oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.

(55)

Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, předpokládá se, že splňuje příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení.

(56)

Systém stanovený v tomto nařízení by měl být doplněn akreditačním systémem stanoveným v nařízení (ES) č. 765/2008. Vzhledem k tomu, že akreditace je základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody, měla by být rovněž používána pro účely oznamování.

(57)

Transparentní akreditace stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008, zajišťující nezbytnou míru důvěry v certifikáty shody, by měla být ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci v celé Unii považována za přednostní způsob prokázání odborné způsobilosti subjektů posuzování shody. Vnitrostátní orgány se však mohou domnívat, že mají vhodné prostředky k tomu, aby toto hodnocení prováděly samy. V takovém případě, aby byla zajištěna náležitá úroveň věrohodnosti hodnocení prováděného jinými vnitrostátními orgány, by měly Komisi a ostatním členským státům předložit nezbytné doklady o tom, že hodnocené subjekty posuzování shody splňují příslušné regulační požadavky.

(58)

Subjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo dceřiným společnostem. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro spotřebiče a vybavení, které mají být uvedeny na trh Unie, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovali při plnění úkolů posuzování shody stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které provádí subdodavatelé a dceřiné společnosti.

(59)

Je nezbytné zvýšit účinnost a transparentnost postupu oznamování a zejména ho přizpůsobit novým technologiím, a umožnit tak oznamování on-line.

(60)

Vzhledem k tomu, že oznámené subjekty mohou své služby nabízet na celém území Unie, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Je proto důležité stanovit dobu, během níž bude možné vyjasnit veškeré pochyby nebo obavy týkající se způsobilosti subjektů posuzování shody, dříve než začnou fungovat jako oznámené subjekty.

(61)

Z důvodu konkurenceschopnosti je zásadně důležité, aby oznámené subjekty používaly postupy posuzování shody tak, aby zbytečně nezatěžovaly hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a v zájmu zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty by mělo být zajištěno jednotné technické používání postupů posuzování shody. Toho lze nejlépe dosáhnout vhodnou koordinací a spoluprací mezi oznámenými subjekty.

(62)

Zúčastněné strany by měly mít právo odvolat se proti výsledku posuzování shody provedeného oznámeným subjektem. Z tohoto důvodu je důležité zajistit možnost odvolat se proti rozhodnutím oznámených subjektů.

(63)

Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na spotřebiče a vybavení spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit, aby si samy zvolily příslušné orgány, které budou tyto úkoly provádět.

(64)

Směrnice 2009/142/ES již stanoví ochranný postup, který je nezbytný, aby bylo možné napadnout shodu určitého spotřebiče nebo vybavení. V zájmu zvýšení transparentnosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné zlepšit stávající ochranný postup s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí členských států.

(65)

Stávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o spotřebiče a vybavení představující riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob či pro domácí zvířata nebo majetek. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly v souvislosti s takovými spotřebiči a vybavením jednat co nejdříve.

(66)

Pokud se členské státy a Komise shodují, že opatření přijaté členským státem je důvodné, neměl by být vyžadován žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizované normě.

(67)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o obsah sdělení členských států o podmínkách dodávky plynu na jejich území. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(68)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(69)

Při přijímání prováděcích aktů požadujících, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření ve vztahu k oznámeným subjektům, které nesplňují nebo již nesplňují požadavky pro své oznámení, by se měl použít poradní postup.

(70)

Při přijímání prováděcích aktů pro stanovení podoby sdělení členských států o podmínkách dodávky plynu na jejich území by se měl použít přezkumný postup.

(71)

Při přijímání prováděcích aktů týkajících se spotřebičů a vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy, avšak přesto představují riziko pro zdraví či bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek, by se také měl použít přezkumný postup.

(72)

Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se spotřebičů a vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy, avšak přesto představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(73)

V souladu se zavedenými postupy může výbor zřízený tímto nařízením užitečným způsobem přispívat k projednávání záležitostí týkajících se uplatňování tohoto nařízení, které v souladu s jeho jednacím řádem vznese předseda výboru nebo zástupce členského státu.

(74)

Pokud jsou projednávány záležitosti týkající se tohoto nařízení, které nesouvisejí s jeho prováděním nebo dodržováním, to znamená ve skupině odborníků Komise, měly by být Evropskému parlamentu v souladu se zavedenými postupy poskytnuty úplné informace a podklady a Evropský parlament by měl být případně přizván k účasti na těchto zasedáních.

(75)

Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů a vzhledem k jejich zvláštní povaze bez použití nařízení (EU) č. 182/2011 rozhodnout, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících spotřebičů a vybavení důvodná, či nikoli.

(76)

Je nezbytné stanovit přiměřená přechodná opatření, která umožní, aby byly na trh dodávány nebo do provozu uváděny spotřebiče a vybavení, které již byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 2009/142/ES přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, aniž by bylo nutné splňovat další požadavky na výrobky. Distributoři by proto měli být oprávněni dodávat spotřebiče a vybavení, které byly uvedeny na trh – konkrétně zásoby nacházející se již v distribučním řetězci – přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, i po dni použitelnosti tohoto nařízení.

(77)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(78)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby spotřebiče a vybavení na trhu Unie splňovaly požadavky zajišťující vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob, domácích zvířat a majetku a na racionální využití energie, a zároveň zaručit fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(79)

Směrnice 2009/142/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na spotřebiče a vybavení.

2.   Pro účely tohoto nařízení se spotřebič považuje za „běžně používaný“, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

je správně instalován a pravidelně udržován v souladu s pokyny výrobce;

b)

je používán s běžnými odchylkami v kvalitě plynného paliva a při běžném kolísání vstupního tlaku plynného paliva, jak stanoví každý členský stát ve svém sdělení podle čl. 4 odst. 1;

c)

je používán v souladu se svým účelem nebo způsobem, který lze rozumně předvídat.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na spotřebiče speciálně navržené pro:

a)

použití k průmyslovým procesům probíhajícím v průmyslových objektech;

b)

použití v letadlech a na železnicích;

c)

výzkumné účely pro dočasné použití v laboratořích.

Pro účely tohoto odstavce se spotřebič považuje za speciálně navržený v případě, že byl navržen, aby řešil konkrétní potřebu v rámci zvláštního procesu či použití.

4.   Pokud hlediska týkající se spotřebičů nebo vybavení, která upravuje toto nařízení, podrobněji upravují jiné harmonizační právní předpisy Unie, toto nařízení se pro uvedené spotřebiče nebo vybavení, pokud jde o uvedená hlediska, nepoužije nebo se přestane používat.

5.   Základní požadavek týkající se racionálního využití energie stanovený v bodě 3.5 přílohy I tohoto nařízení se nepoužije pro spotřebiče, na které se vztahuje opatření přijaté podle článku 15 směrnice 2009/125/ES.

6.   Tímto nařízením není dotčena povinnost členských států přijmout v souladu se směrnicemi 2009/28/ES, 2010/31/EU a 2012/27/EU opatření týkající se podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti budov. Taková opatření musí být slučitelná se Smlouvou o fungování EU.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„spotřebiči“ spotřebiče spalující plynná paliva používané k vaření, chlazení, klimatizaci, vytápění prostor, ohřevu užitkové vody, osvětlení a praní, a rovněž hořáky s nuceným průtokem vzduchu a topná tělesa vybavená těmito hořáky;

2)

„vybaveními“ bezpečnostní, kontrolní nebo regulační zařízení a jejich podsestavy, navržené pro zabudování do spotřebiče nebo pro montáž, kterou se vytvoří spotřebič;

3)

„spalováním“ proces, při kterém plynné palivo reaguje s kyslíkem, přičemž vzniká teplo nebo světlo;

4)

„praním“ celý postup praní, včetně sušení a žehlení;

5)

„vařením“ dovednost nebo postup přípravy či ohřívání potravin ke konzumaci za použití tepla a různých metod;

6)

„plynným palivem“ jakékoli palivo v plynném stavu při teplotě 15 °C a absolutním tlaku 1 bar;

7)

„průmyslovým procesem“ těžba, pěstování, rafinace, zpracování, produkce, výroba nebo příprava materiálů, rostlin, hospodářských zvířat, živočišných produktů, potravin nebo jiných výrobků za účelem jejich obchodního využití;

8)

„průmyslovým objektem“ jakékoli místo, kde je hlavní prováděnou činností průmyslový proces, na který se vztahují zvláštní vnitrostátní předpisy týkající se zdraví a bezpečnosti;

9)

„kategorií plynu“ skupina plynných paliv s podobnou hořlavostí, která vzájemně spojuje rozsah Wobbeho čísel;

10)

„skupinou plynů“ určený rozsah Wobbeho čísel v rámci dané kategorie plynu;

11)

„Wobbeho číslem“ ukazatel záměnnosti plynných paliv používaný k porovnání spalovacího výkonu plynných paliv různých složení u daného spotřebiče;

12)

„kategorií spotřebiče“ identifikace kategorií plynů nebo skupin plynů, k jejichž bezpečnému spalování a při požadované úrovni výkonnosti je spotřebič navržen, jak uvádí označení kategorie spotřebiče;

13)

„energetickou účinností“ poměr výstupního výkonu spotřebiče k vstupní energii;

14)

„dodáním na trh“ dodání spotřebiče nebo vybavení k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;

15)

„uvedením na trh“ první dodání spotřebiče nebo vybavení na trh Unie;

16)

„uvedením do provozu“ první použití spotřebiče v Unii jeho konečným uživatelem;

17)

„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí spotřebič nebo vybavení nebo dává takový spotřebič nebo vybavení navrhnout nebo vyrobit a tento spotřebič nebo vybavení uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou, nebo spotřebič používá pro vlastní potřebu;

18)

„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;

19)

„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie spotřebič nebo vybavení ze třetí země;

20)

„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává spotřebič nebo vybavení na trh;

21)

„hospodářskými subjekty“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor;

22)

„technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které mají spotřebič nebo vybavení splňovat;

23)

„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

24)

„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;

25)

„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;

26)

„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny základní požadavky týkající se spotřebiče nebo vybavení stanovené tímto nařízením;

27)

„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce;

28)

„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení spotřebiče, který byl již zpřístupněn konečnému uživateli, nebo vybavení, které již bylo zpřístupněno výrobci spotřebičů;

29)

„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byly spotřebič nebo vybavení, které se nacházejí v dodavatelském řetězci, dodávány na trh;

30)

„harmonizačními právními předpisy Unie“ veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh;

31)

„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že spotřebič nebo vybavení je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umisťování.

Článek 3

Dodávání na trh a uvádění do provozu

1.   Spotřebiče smí být dodávány na trh a uváděny do provozu pouze tehdy, pokud jsou při běžném používání v souladu s tímto nařízením.

2.   Vybavení smí být dodávána na trh pouze tehdy, pokud jsou v souladu s tímto nařízením.

3.   Tímto nařízením není dotčena možnost členských států stanovit takové požadavky, jež mohou považovat za nezbytné k zajištění ochrany osob, domácích zvířat a majetku při běžném používání spotřebičů, za předpokladu, že to nevyžaduje úpravu spotřebičů.

Článek 4

Podmínky dodávky plynu

1.   Do 21. října 2017 sdělí členské státy Komisi a ostatním členským státům v souladu s přílohou II a s použitím příslušného formuláře druhy plynu a odpovídající vstupní tlaky plynných paliv používané na jejich území. Členské státy sdělí jakékoli změny týkající se druhů plynu a tlaků do šesti měsíců od oznámení předpokládaných změn.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41, pokud jde o změny obsahu sdělení členských států o podmínkách dodávky plynu na jejich území, jak je stanoven v příloze II, s ohledem na technický vývoj podmínek dodávky plynu.

3.   Komise může stanovit prostřednictvím prováděcích aktů harmonizovaný formulář sdělení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.

4.   Komise zajistí, aby informace poskytnuté členskými státy v souladu s odstavcem 1 byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Základní požadavky

Spotřebiče a vybavení musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I, které se na ně vztahují.

Článek 6

Volný pohyb

1.   Členské státy nesmí, z důvodů týkajících se hledisek, na která se vztahuje toto nařízení, zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh a uvádění do provozu spotřebičů, které jsou v souladu s tímto nařízením.

2.   Členské státy nesmí, z důvodů týkajících se rizik, na která se vztahuje toto nařízení, zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh vybavení, která jsou v souladu s tímto nařízením.

3.   Členské státy nesmí bránit předvádění spotřebičů nebo vybavení, jež nejsou v souladu s tímto nařízením, na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobných akcích za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že takovéto spotřebiče nebo vybavení nejsou v souladu s tímto nařízením a nelze je prodávat, dokud nebudou uvedeny do shody. Při předvádění musí být přijata přiměřená opatření pro zajištění ochrany osob, domácích zvířat a majetku.

KAPITOLA II

POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ

Článek 7

Povinnosti výrobců

1.   Při uvádění svých spotřebičů nebo vybavení na trh nebo při používání spotřebičů pro vlastní potřebu výrobci zajistí, aby tyto spotřebiče nebo vybavení byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze I.

2.   Výrobci vypracují technickou dokumentaci uvedenou v příloze III (dále jen „technická dokumentace“) a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 14.

Byl-li postupem uvedeným v prvním pododstavci prokázán soulad spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.

3.   Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.

4.   Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž sériová výroba zůstane ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů spotřebiče nebo vybavení a změnám harmonizovaných norem nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda spotřebiče nebo vybavení.

Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která spotřebič představuje, provádějí výrobci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a ostatních uživatelů zkoušky vzorků spotřebičů dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících spotřebičů a vybavení a záznamy o případech stažení těchto spotřebičů a vybavení z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

5.   Výrobci zajistí, aby bylo na jejich spotřebičích a vybaveních uvedeno číslo typu či šarže nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci a nápisy uvedené v příloze IV.

V případech, kdy to velikost nebo povaha spotřebiče nebo vybavení neumožňuje, výrobci zajistí, aby byly požadované informace uvedeny na obalu nebo v dokladu přiloženém ke spotřebiči nebo vybavení.

6.   Výrobci uvedou na spotřebiči, nebo není-li to možné, na jeho obalu nebo v dokladu přiloženém ke spotřebiči, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

Výrobci uvedou na vybavení, nebo není-li to možné, na jeho obalu nebo v dokladu přiloženém k vybavení, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů a orgánům dozoru nad trhem.

7.   Výrobci zajistí, aby byly ke spotřebiči přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát. Tento návod a bezpečnostní informace a veškerá označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.

Výrobci zajistí, aby byla k vybavení přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů, který určí dotčený členský stát.

Nicméně v případech, kdy je jedinému dodavateli dodáváno velké množství vybavení, je možné k dotčené dodávce přiložit jedinou kopii EU prohlášení o shodě.

8.   Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení, které uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto spotřebiče nebo vybavení do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž spotřebič nebo vybavení dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

9.   Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, které uvedli na trh.

Článek 8

Zplnomocnění zástupci

1.   Výrobce může písemným pověřením jmenovat svého zplnomocněného zástupce.

Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmí být povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci.

2.   Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)

uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřebu vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh;

b)

poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení;

c)

spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, na které se vztahuje jeho pověření.

Článek 9

Povinnosti dovozců

1.   Dovozci mohou uvádět na trh pouze spotřebiče a vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy.

2.   Před uvedením spotřebiče na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby spotřebič nesl označení CE, aby k němu byly přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.

Před uvedením vybavení na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby vybavení neslo označení CE a byla k němu přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení nejsou ve shodě se základními požadavky uvedenými v příloze I, nesmí uvést spotřebič nebo vybavení na trh, dokud nebudou uvedeny do shody. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, musí o tom být výrobce i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.

3.   Dovozci uvedou na spotřebiči, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém ke spotřebiči, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

Dovozci uvedou na vybavení, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k vybavení, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů a orgánům dozoru nad trhem.

4.   Dovozci zajistí, aby byly ke spotřebiči přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.

Dovozci zajistí, aby byla k vybavení přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů, který určí dotčený členský stát.

5.   Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za spotřebič nebo vybavení odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad se základními požadavky stanovenými v příloze I.

6.   Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která spotřebič představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a ostatních uživatelů zkoušky vzorků spotřebičů dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících spotřebičů a vybavení a záznamy o případech stažení těchto spotřebičů a vybavení z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

7.   Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení, které uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nápravná opatření k uvedení tohoto spotřebiče nebo vybavení do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž spotřebič nebo vybavení dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

8.   Dovozci po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřebu orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.

9.   Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Dovozci spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, které uvedli na trh.

Článek 10

Povinnosti distributorů

1.   Při dodávání spotřebiče nebo vybavení na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.

2.   Před dodáním spotřebiče na trh distributoři ověří, zda nese označení CE a zda jsou k němu přiloženy návod a bezpečnostní informace podle bodu 1.5 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který určil členský stát, v němž má být spotřebič dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 3.

Před dodáním vybavení na trh distributoři ověří, zda nese označení CE a zda je k němu přiložena kopie EU prohlášení o shodě obsahující mimo jiné návod k zabudování nebo montáži, seřízení, provozu a údržbě podle bodu 1.7 přílohy I v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů, který určil dotčený členský stát, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 3.

Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení není ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze I, nesmí dodat spotřebič nebo vybavení na trh, dokud nebudou uvedeny do shody. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

3.   Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za spotřebič nebo vybavení odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad se základními požadavky stanovenými v příloze I.

4.   Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že spotřebič nebo vybavení, které dodali na trh, nejsou ve shodě s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto spotřebiče nebo vybavení do shody, nebo v případě potřeby k jejich stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud spotřebič nebo vybavení představuje riziko, distributoři o tom neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž spotřebič nebo vybavení dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

5.   Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Distributoři spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná spotřebiči nebo vybaveními, které dodali na trh.

Článek 11

Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 7, pokud uvede spotřebič nebo vybavení na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví spotřebič nebo vybavení, jež byly na trh již uvedeny, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky tohoto nařízení.

Článek 12

Identifikace hospodářských subjektů

Hospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:

a)

každý hospodářský subjekt, který jim dodal spotřebič nebo vybavení;

b)

každý hospodářský subjekt, kterému dodaly spotřebič nebo vybavení.

Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu deseti let poté, co jim byly spotřebič nebo vybavení dodány, a po dobu deseti let poté, co spotřebič nebo vybavení dodaly.

KAPITOLA III

SHODA SPOTŘEBIČŮ A VYBAVENÍ

Článek 13

Předpoklad shody spotřebičů a vybavení

Předpokládá se, že spotřebiče a vybavení, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze I, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

Článek 14

Postupy posuzování shody pro spotřebiče a vybavení

1.   Výrobce podrobí spotřebič nebo vybavení před jejich uvedením na trh postupu posuzování shody podle odstavce 2 nebo 3.

2.   Shoda sériově vyráběných spotřebičů a vybavení s požadavky tohoto nařízení se posuzuje prostřednictvím EU přezkoušení typu (modul B – výrobní typ) uvedeného v bodě 1 přílohy III, ve spojení s jedním z těchto modulů, podle volby výrobce:

a)

shoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2) podle bodu 2 přílohy III;

b)

shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) podle bodu 3 přílohy III;

c)

shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků (modul E) podle bodu 4 přílohy III;

d)

shoda s typem založená na ověřování výrobků (modul F) podle bodu 5 přílohy III.

3.   V případě kusové výroby spotřebiče nebo vybavení nebo výroby v malých množstvích si může výrobce zvolit jeden z postupů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo shodu založenou na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) podle bodu 6 přílohy III.

4.   Záznamy a korespondence týkající se posuzování shody spotřebiče nebo vybavení se vypracují v úředním jazyce členského státu, ve kterém je usazen oznámený subjekt provádějící postupy uvedené v odstavcích 2 a 3, nebo v jazyce přijatelném pro uvedený subjekt.

Článek 15

EU prohlášení o shodě

1.   EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních požadavků stanovených v příloze I.

2.   EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze V, musí obsahovat prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze III a musí být průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se spotřebič nebo vybavení uvádí nebo dodává na trh.

3.   K usnadnění splnění základních požadavků platných pro dokončené spotřebiče, uvedených v příloze I, musí EU prohlášení o shodě vybavení uvádět charakteristiky vybavení a obsahovat návod k zabudování vybavení do spotřebiče nebo k montáži, kterou se spotřebič vytvoří. EU prohlášení o shodě je vypracováno v jazyce snadno srozumitelném výrobcům spotřebičů a orgánům dozoru nad trhem, který určí dotčený členský stát.

4.   Pokud se na spotřebič nebo vybavení vztahuje více než jeden akt Unie požadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro účely všech těchto aktů Unie jediné EU prohlášení o shodě. V prohlášení se uvedou dotčené akty Unie, včetně odkazů na jejich zveřejnění.

5.   Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za soulad spotřebiče nebo vybavení s požadavky tohoto nařízení.

6.   Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým vybavením.

Článek 16

Obecné zásady označení CE

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 17

Pravidla a podmínky pro umístění označení CE

1.   Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na spotřebič a na vybavení nebo případně jejich výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze spotřebiče nebo vybavení není možné nebo odůvodněné, umístí se označení CE na obal a na průvodní doklady ke spotřebiči nebo vybavení.

2.   Označení CE se umístí před uvedením spotřebiče nebo vybavení na trh.

3.   Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby spotřebiče nebo vybavení, a poslední dvojčíslí roku, v němž bylo označení CE umístěno. Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.

4.   Za označením CE a identifikačním číslem uvedeným v odstavci 3 může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.

5.   Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou odpovídající opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.

Článek 18

Nápisy

1.   Nápisy uvedené v příloze IV se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na spotřebič nebo jeho výrobní štítek a případně na vybavení nebo jeho výrobní štítek.

2.   Nápisy uvedené v příloze IV se umístí před uvedením spotřebiče nebo vybavení na trh.

KAPITOLA IV

OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY

Článek 19

Oznámení

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jsou oprávněny vykonávat jako třetí strana úkoly posuzování shody podle tohoto nařízení.

Článek 20

Oznamující orgány

1.   Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 25.

2.   Členské státy mohou rozhodnout o tom, že posuzování a kontrolu podle odstavce 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.

3.   Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 21. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

4.   Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Článek 21

Požadavky na oznamující orgány

1.   Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody.

2.   Oznamující orgán musí být organizován a fungovat tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností.

3.   Oznamující orgán musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení.

4.   Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

5.   Oznamující orgán musí chránit důvěrnost informací, které obdržel.

6.   Oznamující orgán musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.

Článek 22

Informační povinnost oznamujících orgánů

Členské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto postupů.

Komise tyto informace zveřejní.

Článek 23

Požadavky na oznámené subjekty

1.   Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2.   Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu.

3.   Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo spotřebiči nebo vybavení, které posuzuje.

Za takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě spotřebičů nebo vybavení, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.

4.   Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody nesmí být konstruktéry, výrobci, dodavateli, osobami provádějícími instalaci, odběrateli, vlastníky, uživateli ani servisními osobami spotřebičů nebo vybavení, jež posuzují, ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání posuzovaných spotřebičů nebo vybavení, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových spotřebičů nebo vybavení k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání ani údržbě těchto spotřebičů nebo vybavení, ani nesmí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu a nestrannost jejich činností posuzování shody.

5.   Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6.   Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládá příloha III a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii spotřebičů nebo vybavení, pro něž byl oznámen, nezbytné:

a)

pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;

b)

popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;

c)

postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie spotřebiče nebo vybavení a hromadný či sériový způsob jejich výroby.

Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.

7.   Pracovníci odpovědní za plnění činností posuzování shody musí:

a)

mít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzováním shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;

b)

mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c)

mít náležité znalosti základních požadavků stanovených v příloze I, příslušných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a rozumět jim;

d)

být schopni vypracovávat certifikáty, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.

8.   Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků, kteří provádějí posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří provádějí posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.

9.   Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.

10.   Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých povinností podle přílohy III nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se uvedená příloha provádí. Důvěrné obchodní informace musí být chráněny.

11.   Subjekty posuzování shody se podílejí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 35 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci, kteří provádějí posuzování shody, o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 24

Předpoklad shody oznámených subjektů

Pokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 23 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Článek 25

Dceřiné společnosti a subdodavatelé oznámených subjektů

1.   Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 23, a informuje o tom oznamující orgán.

2.   Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.

3.   Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka.

4.   Oznámené subjekty uchovávají pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle přílohy III.

Článek 26

Žádost o oznámení

1.   Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

2.   Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a spotřebiče nebo spotřebičů/vybavení, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 23.

3.   Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v článku 23.

Článek 27

Postup oznamování

1.   Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 23.

2.   K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.

3.   Oznámení musí obsahovat veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a spotřebiči/spotřebičích nebo vybavení a příslušné potvrzení o způsobilosti.

4.   Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 26 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům podklady, které dokládají způsobilost subjektu posuzování shody, a informuje je o opatřeních, jež zajišťují, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 23.

5.   Dotčený subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů od oznámení, pokud se použije osvědčení o akreditaci, nebo do dvou měsíců od oznámení, pokud se akreditace nepoužije.

Pouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.

6.   Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli následné významné změny týkající se oznámení.

Článek 28

Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů

1.   Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

2.   Komise zveřejní seznam oznámených subjektů podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.

Článek 29

Změny v oznámeních

1.   Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 23 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

2.   V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, zajistí oznamující členský stát, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.

Článek 30

Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů

1.   Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále plní požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

2.   Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného subjektu.

3.   Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

4.   Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt vyžadující, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného zrušení oznámení.

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2.

Článek 31

Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů

1.   Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v příloze III.

2.   Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů.

Subjekty posuzování shody při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie spotřebiče nebo vybavení a hromadný či sériový způsob výroby.

Tyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byly spotřebič nebo vybavení v souladu s tímto nařízením.

3.   Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil základní požadavky stanovené v příloze I nebo odpovídající harmonizované normy nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát nebo rozhodnutí o schválení.

4.   Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu nebo rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že spotřebič nebo vybavení již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát nebo rozhodnutí o schválení pozastaví, či odejme.

5.   Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby omezí, pozastaví nebo odejme příslušné certifikáty nebo rozhodnutí o schválení.

Článek 32

Odvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů

Oznámené subjekty zajistí, aby bylo možné se proti jejich rozhodnutím odvolat.

Článek 33

Informační povinnost oznámených subjektů

1.   Oznámené subjekty informují oznamující orgán:

a)

o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu či rozhodnutí o schválení;

b)

o všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;

c)

o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

d)

na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

2.   Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými spotřebiči nebo vybavením, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních, a na vyžádání i pozitivních výsledků posuzování shody.

Článek 34

Výměna zkušeností

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.

Článek 35

Koordinace oznámených subjektů

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě odvětvové skupiny nebo skupin oznámených subjektů.

Oznámené subjekty se účastní práce této skupiny/ skupin, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

KAPITOLA V

DOZOR NAD TRHEM UNIE, KONTROLA SPOTŘEBIČŮ A VYBAVENÍ VSTUPUJÍCÍCH NA TRH UNIE A OCHRANNÝ POSTUP UNIE

Článek 36

Dozor nad trhem Unie a kontrola spotřebičů a vybavení vstupujících na trh Unie

Na spotřebiče a vybavení, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí čl. 15 odst. 3 a články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 37

Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se spotřebiči nebo s vybaveními představujícími riziko

1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že spotřebič nebo vybavení, na něž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek, provedou hodnocení, zda dotčený spotřebič nebo dotčené vybavení splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem spolupracují podle potřeby s orgány dozoru nad trhem.

Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že spotřebič nebo vybavení nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení spotřebiče nebo vybavení do souladu s těmito požadavky, nebo k jejich stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou mohou stanovit a která je přiměřená povaze rizika.

Orgány dozoru nad trhem informují příslušný oznámený subjekt.

Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.   Hospodářský subjekt přijme veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených spotřebičů a vybavení, které dodal na trh v celé Unii.

4.   Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání spotřebičů nebo vybavení na trh daného členského státu, nebo spotřebič nebo vybavení stáhnout z trhu nebo z oběhu.

O těchto opatřeních orgány dozoru nad trhem neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.   Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího spotřebiče nebo vybavení, údaje o původu spotřebiče nebo vybavení, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a údaje o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a)

spotřebič nebo vybavení nesplňuje požadavky týkající se zdraví nebo bezpečnosti osob nebo požadavky týkající se ochrany domácích zvířat nebo majetku; nebo

b)

nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 13, na nichž je založen předpoklad shody.

6.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného spotřebiče nebo vybavení, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.   Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

8.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným spotřebičem nebo vybavením bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, jako je stažení daného spotřebiče nebo vybavení z trhu.

Článek 38

Ochranný postup Unie

1.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 37 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise přijme prováděcí akt, kterým určí, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

2.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly nevyhovující spotřebič nebo vybavení staženy z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad spotřebiče nebo vybavení přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

Článek 39

Spotřebiče nebo vybavení, jež jsou v souladu s právními předpisy, ale přesto představují riziko

1.   Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 37 odst. 1 zjistí, že ačkoli je spotřebič nebo vybavení v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený spotřebič nebo dotčené vybavení, pokud byly uvedeny na trh, dále nepředstavovaly toto riziko, nebo aby je stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může členský stát stanovit a která je přiměřená povaze rizika.

2.   Hospodářský subjekt přijme nápravná opatření ohledně všech dotčených spotřebičů a vybavení, které dodal na trh v celé Unii.

3.   Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného spotřebiče nebo vybavení a údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, povaze souvisejícího rizika a povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

4.   Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli, a v případě nutnosti navrhne vhodná opatření.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.

V řádně odůvodněných a naléhavých případech týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti osob přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 42 odst. 4.

5.   Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Článek 40

Formální nesoulad

1.   Aniž je dotčen článek 37, vyzve členský stát příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:

a)

označení CE bylo na spotřebič nebo vybavení umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo s článkem 17 tohoto nařízení;

b)

označení CE nebylo na spotřebič nebo vybavení umístěno;

c)

nápisy uvedené v příloze IV nebyly umístěny, nebo byly umístěny v rozporu s článkem 18;

d)

identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s článkem 17, nebo nebylo umístěno vůbec;

e)

EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno, nebo nebylo vypracováno správně;

f)

k vybavení není přiložena kopie EU prohlášení o shodě;

g)

chybí technická dokumentace, nebo je neúplná;

h)

informace uvedené v čl. 7 odst. 6 nebo čl. 9 odst. 3 chybějí, jsou nesprávné nebo neúplné;

i)

není splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 7 nebo článku 9.

2.   Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, dotčený členský stát přijme veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání spotřebiče nebo vybavení na trh nebo zajistit, aby byly staženy z oběhu nebo z trhu.

KAPITOLA VI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 41

Výkon přenesené pravomoci

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 21. dubna 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 42

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro spotřebiče. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.   Komise konzultuje s výborem všechny otázky, pro něž se podle nařízení (EU) č. 1025/2012 či jakéhokoli jiného právního předpisu Unie vyžadují konzultace s odborníky z odvětví.

Kromě toho může výbor projednat jakoukoli jinou záležitost týkající se uplatňování tohoto nařízení, kterou v souladu s jeho jednacím řádem vznese předseda výboru nebo zástupce některého členského státu.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

Sankce

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení. Tyto sankce mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení.

Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 21. března 2018 a neprodleně ji informují o všech následných změnách, jež se těchto ustanovení týkají.

2.   Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby sankce za porušení tohoto nařízení hospodářskými subjekty byly uplatňovány.

Článek 44

Přechodná ustanovení

1.   Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány nebo uváděny do provozu spotřebiče, na které se vztahuje směrnice 2009/142/ES a které jsou s uvedenou směrnicí ve shodě a byly uvedeny na trh před 21. dubnem 2018.

2.   Členské státy nesmí bránit tomu, aby byla na trh dodávána vybavení, na která se vztahuje směrnice 2009/142/ES a která jsou s uvedenou směrnicí ve shodě a byla uvedena na trh před 21. dubnem 2018.

Článek 45

Zrušení

Směrnice 2009/142/ES se zrušuje od 21. dubna 2018.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 46

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne 21. dubna 2018, s výjimkou

a)

článků 4, 19 až 35 a 42 a přílohy II, které se použijí ode dne 21. října 2016; a

b)

čl. 43 odst. 1, který se použije ode dne 21. března 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 9. března 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

J.A. HENNIS-PLASSCHAERT


(1)  Úř. věst. C 458, 19.12.2014, s. 25.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. února 2016.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES ze dne 30. listopadu 2009 o spotřebičích plynných paliv (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 10).

(4)  Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

ÚVODNÍ POZNÁMKY:

1.   Základní požadavky stanovené tímto nařízením jsou závazné.

2.   Základní požadavky je třeba vykládat a uplatňovat způsobem, který bere v úvahu dosažený stav techniky a obvyklou praxi v době navrhování a výroby spotřebiče nebo vybavení a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni energetické účinnosti, ochrany zdraví a bezpečnosti.

1.   VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

1.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby fungovaly bezpečně a neohrožovaly osoby, domácí zvířata nebo majetek při běžném používání.

Vybavení musí být navržena a vyrobena tak, aby řádně splňovala svůj určený účel, jakmile jsou zabudována do spotřebiče nebo smontována, aby tvořila spotřebič.

1.2.   Výrobce analyzuje rizika s cílem rozpoznat ta, která se vztahují na jeho spotřebič nebo vybavení. Ty pak navrhuje a vyrábí s ohledem na toto posouzení rizik.

1.3.   Při výběru nejvhodnějších řešení výrobce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí:

a)

vyloučit nebo co nejvíce snížit rizika (bezpečným návrhem a výrobou);

b)

přijmout nezbytná ochranná opatření v případě rizik, která nelze vyloučit;

c)

informovat uživatele o přetrvávajících rizicích vyplývajících z případných nedostatků přijatých ochranných opatření a uvést, zda jsou vyžadována konkrétní preventivní opatření.

1.4.   Při navrhování a výrobě spotřebiče a při vypracovávání návodu výrobce zváží nejen zamýšlené použití spotřebiče, ale také použití, která lze rozumně předvídat.

1.5.   Všechny spotřebiče musí:

a)

být vybaveny návodem k instalaci určeným pro pracovníka provádějícího instalaci;

b)

být vybaveny návodem k použití a údržbě určeným pro uživatele;

c)

být opatřeny příslušnými upozorněními, která musí být uvedena i na obalu.

1.6.1.   Návod k instalaci určený pro pracovníka provádějícího instalaci musí obsahovat veškeré pokyny k instalaci, seřízení a údržbě, které jsou zapotřebí k zajištění toho, aby uvedené operace byly správně provedeny a aby spotřebič mohl být bezpečně provozován.

Návod k instalaci určený pro pracovníka provádějícího instalaci musí obsahovat rovněž informace o technických specifikacích rozhraní mezi spotřebičem a jeho instalačním prostředím, které umožní jeho správné připojení k plynárenské dodavatelské síti, zdroji pomocné energie, přívodu spalovacího vzduchu a systému pro odvod spalin.

1.6.2.   Návod k použití a údržbě určený pro uživatele musí obsahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozorňovat uživatele na jakákoliv omezení při používání.

Výrobci v návodu uvedou, zda je zapotřebí další údržba či zda je vhodné, aby byly výše uvedené práce provedeny odborníkem. Tím nejsou dotčeny vnitrostátní požadavky, které byly za tímto účelem stanoveny.

Výrobce spotřebiče musí do návodu přiloženého ke spotřebiči případně zahrnout veškeré nezbytné informace pro seřízení, provoz a údržbu vybavení jako součásti dokončeného spotřebiče.

1.6.3.   Upozornění uváděná na spotřebiči a na jeho obalu musí jednoznačně uvádět druh plynného paliva, který se má používat, vstupní tlak plynného paliva, kategorii spotřebiče a všechna omezení při používání, zejména omezení, kdy spotřebič musí být instalován pouze v dostatečně větraných prostorách, aby byla zajištěna minimalizace rizik, která představuje.

1.7.   Návod k zabudování vybavení do spotřebiče nebo jeho montáži za účelem sestavení spotřebiče, a k jeho seřízení, provozu a údržbě musí být poskytnut s vybavením jako součást EU prohlášení o shodě.

2.   MATERIÁLY

Materiály pro spotřebiče nebo vybavení musí odpovídat svému určení a musí být odolné proti mechanickým, chemickým a tepelným vlivům, jimž budou podle předpokladu vystaveny.

3.   NÁVRH A VÝROBA

Povinnosti vyplývající ze základních požadavků na spotřebiče stanovené v tomto bodě se vztahují také na vybavení, pokud to přichází v úvahu.

3.1.   Obecně

3.1.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání nemohlo dojít ke snížení jejich bezpečnosti vlivem nestability, deformace, poškození nebo opotřebení.

3.1.2.   Výskyt kondenzátů při uvádění do provozu nebo při používání nesmí ovlivnit bezpečnost spotřebičů.

3.1.3.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se minimalizovalo riziko výbuchu vlivem požáru vnějšího původu.

3.1.4.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby nemohlo dojít k proniknutí vody a nežádoucího vzduchu do okruhů, jimiž proudí palivo.

3.1.5.   V případě běžného kolísání pomocné energie musí spotřebiče i nadále fungovat bezpečně.

3.1.6.   Mimořádné kolísání nebo výpadek pomocné energie nebo její obnovení nesmí vyvolat nebezpečnou situaci.

3.1.7.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se předešlo veškerým rizikům souvisejícím s plynem způsobeným nebezpečími vyplývajícími z použití elektřiny. V příslušném rozsahu se zohlední výsledky posouzení shody v souvislosti s bezpečnostními požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (1) nebo bezpečnostními zásadami směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU (2).

3.1.8.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby se předešlo veškerým rizikům souvisejícím s plynem způsobeným nebezpečími vyplývajícími z elektromagnetických jevů. V příslušném rozsahu se zohlední výsledky posouzení shody v souvislosti s požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice 2014/53/EU nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU (3).

3.1.9.   Všechny části spotřebiče, které jsou pod tlakem, musí být odolné proti mechanickému a tepelnému namáhání, kterému jsou vystaveny, aniž by došlo k jakékoli deformaci ovlivňující bezpečnost.

3.1.10.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby porucha bezpečnostních, kontrolních a regulačních zařízení nevedla k nebezpečné situaci.

3.1.11.   Je-li spotřebič vybaven bezpečnostními a regulačními zařízeními, nesmí být fungování bezpečnostních zařízení narušeno funkcí regulačního zařízení.

3.1.12.   Všechny části spotřebičů, které jsou seřízeny nebo nastaveny při výrobě a se kterými by uživatel ani pracovník provádějící instalaci neměli manipulovat, musí být vhodně zajištěny.

3.1.13.   Ruční ovládače a ostatní ovládací a regulační zařízení musí být jasně označeny a musí být opatřeny příslušnými pokyny tak, aby se zabránilo jakémukoli chybnému použití. Jejich konstrukce musí vylučovat náhodné použití.

3.2.   Únik nespáleného paliva

3.2.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby množství unikajícího paliva nebylo nebezpečné.

3.2.2.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby množství paliva, které unikne při jakémkoli provozním stavu, bylo omezeno tak, aby se zabránilo nebezpečnému hromadění nespáleného paliva ve spotřebiči.

3.2.3.   Spotřebiče určené k použití ve vnitřních prostorách a místnostech musí být navrženy a vyrobeny tak, aby ve všech situacích zabránily unikání nespáleného paliva, které by mohlo vést k nebezpečnému hromadění nespáleného paliva v uvedených prostorách nebo místnostech.

3.2.4.   Spotřebiče, které jsou navrženy a vyrobeny tak, aby spalovaly plyny obsahující oxid uhelnatý nebo jiné toxické složky, nesmí představovat nebezpečí pro zdraví osob a domácích zvířat.

3.3.   Zapalování

Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání probíhalo zapalování a opakované zapalování plynule a aby bylo zajištěno šíření plamene.

3.4.   Spalování

3.4.1.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání bylo spalování stabilní a spaliny neobsahovaly nepřijatelné koncentrace zdraví škodlivých látek.

3.4.2.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání nedošlo k žádnému náhodnému úniku spalin.

3.4.3.   Spotřebiče s odvodem spalin musí být navrženy a vyrobeny tak, aby za mimořádných podmínek odvádění spalin nedošlo k úniku spalin do vnitřních prostor nebo místností v nebezpečném množství.

3.4.4.   Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při běžném používání nezpůsobily koncentraci oxidu uhelnatého nebo jiných zdraví škodlivých látek, při níž by pravděpodobně ohrožovaly zdraví osob a domácích zvířat.

3.5.   Racionální využití energie

Spotřebiče musí být navrženy a vyrobeny tak, aby bylo zajištěno racionální využití energie s ohledem na stav techniky a bezpečnostní hlediska.

3.6.   Teplota

3.6.1.   Části spotřebičů, které jsou určeny k montáži nebo umístění v blízkosti povrchů, nesmí dosahovat teplot, které představují nebezpečí.

3.6.2.   Povrchová teplota součástí spotřebičů, které jsou určeny k manipulaci při běžném používání, nesmí pro uživatele představovat nebezpečí.

3.6.3.   Povrchové teploty vnějších částí spotřebičů, s výjimkou povrchů nebo částí určených ke sdílení tepla, nesmí za běžných provozních podmínek představovat nebezpečí pro zdraví a bezpečnost osob, zejména dětí a seniorů, u nichž je nutno vzít v úvahu přiměřenou dobu reakce.

3.7.   Styk s potravinami a vodou určenými k lidské spotřebě

Aniž jsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (4) a (EU) č. 305/2011 (5), nesmí materiály a součásti použité pro výrobu spotřebiče, které mohou přijít do styku s potravinami nebo vodou určenými k lidské spotřebě, jak je definováno v článku 2 směrnice Rady 98/83/ES (6), zhoršit jakost potravin nebo vody.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(6)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).


PŘÍLOHA II

OBSAH SDĚLENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ O PODMÍNKÁCH DODÁVKY PLYNU

1.

Sdělení členských států určená Komisi a ostatním členským státům podle článku 4 mají tento obsah:

a)

i)

spalné teplo (GCV) v MJ/m3

minimální/maximální,

ii)

Wobbeho číslo v MJ/m3

minimální/maximální;

b)

Objemové složení plynu v % celkového obsahu:

obsah C1 až C5 v % (součet)

minimální/maximální,

obsah N2 a CO2 v %

minimální/maximální,

obsah CO v %

minimální/maximální,

obsah nenasycených uhlovodíků v %

minimální/maximální,

obsah vodíku v %

minimální/maximální;

c)

Informace o toxických složkách obsažených v plynném palivu.

Uvedené sdělení musí rovněž obsahovat některý z následujících údajů:

a)

vstupní tlak na vstupu spotřebičů v mbar:

jmenovitý/minimální/maximální;

b)

i)

vstupní tlak v bodě dodávky v mbar:

jmenovitý/minimální/maximální,

ii)

přípustná tlaková ztráta v plynové instalaci koncového uživatele v mbar:

jmenovitý/minimální/maximální.

2.

Referenční podmínky pro Wobbeho číslo a spalné teplo jsou tyto:

a)

referenční teplota spalování:

15 °C;

b)

referenční teplota měření objemu:

15 °C;

c)

referenční tlak měření objemu:

1 013,25 mbar.


ŘÍLOHA III

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO SPOTŘEBIČE A VYBAVENÍ

1.   MODUL B: EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU – VÝROBNÍ TYP

1.1.   EU přezkoušení typu je tou částí postupu posuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh spotřebiče nebo vybavení a ověří a potvrdí, že technický návrh spotřebiče nebo vybavení splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.

1.2.   EU přezkoušení typu se provádí posouzením vhodnosti technického návrhu spotřebiče nebo vybavení na základě přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 1.3 a přezkoušením vzorku úplného spotřebiče nebo vybavení, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu (výrobní typ).

1.3.   Výrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.

1.3.1.   Žádost musí obsahovat:

a)

jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)

písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)

technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování spotřebiče nebo vybavení. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:

1)

všeobecný popis spotřebiče nebo vybavení;

2)

koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.;

3)

popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování spotřebiče nebo vybavení;

4)

seznam harmonizovaných norem, které byly v celém rozsahu nebo zčásti použity a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních bezpečnostních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;

5)

výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd.;

6)

protokoly o zkouškách;

7)

návod k instalaci a použití spotřebiče;

8)

EU prohlášení o shodě vybavení, které obsahuje návod, jak má být vybavení zabudováno nebo smontováno do spotřebiče;

d)

vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek;

e)

podpůrné důkazy o vhodnosti řešení technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost;

1.3.2.   Výrobce předloží oznámenému subjektu, je-li to vhodné, rovněž tyto dokumenty:

a)

certifikát EU přezkoušení typu a EU prohlášení o shodě týkající se vybavení zabudovaných do spotřebiče;

b)

atesty a certifikáty vztahující se k metodám výroby nebo kontroly nebo sledování spotřebiče nebo vybavení;

c)

jakýkoli jiný dokument umožňující oznámenému subjektu zlepšit jeho posuzování shody.

1.4.   Oznámený subjekt:

u spotřebiče nebo vybavení:

1.4.1.

přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu spotřebiče nebo vybavení;

u vzorku/vzorků:

1.4.2.

ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi;

1.4.3.

provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem, byly tyto normy použity správně;

1.4.4.

provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem, splňují řešení, která výrobce použil v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;

1.4.5.

dohodne se s výrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.

1.5.   Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 1.4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícím orgánům, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.

1.6.   Pokud typ spotřebiče nebo vybavení splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt vydá výrobci certifikát EU přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu, například druh plynného paliva, kategorii spotřebiče a vstupní tlak plynného paliva, a pokud je to třeba, i popisy jeho fungování. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.

Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda je vyrobený spotřebič nebo vybavení ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu. Certifikát rovněž obsahuje podmínky platnosti a musí k němu být připojeny popisy a výkresy nezbytné k identifikaci schváleného typu.

Maximální doba platnosti certifikátu je deset let ode dne jeho vydání.

Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.

1.7.   Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.

Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu spotřebiče nebo vybavení se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.

1.8.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.

Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace, včetně dokumentace předložené výrobcem.

1.9.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.

1.10.   Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 1.3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 1.7 a 1.9, pokud jsou uvedeny v pověření.

2.   MODUL C2: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY SPOLU S KONTROLAMI VÝROBKŮ POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH

2.1.   Shoda s typem založená na interním řízení výroby spolu s kontrolami výrobků pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2.2, 2.3 a 2.4 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dotčené spotřebiče nebo vybavení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2.2.   Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných spotřebičů nebo vybavení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2.3.   Kontroly výrobků

Oznámený subjekt zvolený výrobcem provádí nebo dá provádět kontroly výrobků v intervalech trvajících nejdéle jeden rok, aby se ověřila kvalita interní kontroly spotřebiče nebo vybavení, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti spotřebičů nebo vybavení a vyráběnému množství. Před uvedením na trh odebere oznámený subjekt odpovídající vzorek konečných spotřebičů nebo vybavení, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem, nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud vzorek nedosahuje přijatelné úrovně kvality, přijme oznámený subjekt vhodná opatření.

Postupem odběru vzorků ke zjištění přijatelnosti, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces spotřebiče nebo vybavení probíhá v přijatelných mezích, aby byla zajištěna shoda spotřebiče nebo vybavení.

Výrobce během výrobního procesu umístí na výrobky na odpovědnost oznámeného subjektu identifikační číslo tohoto subjektu.

2.4.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

2.4.1.   Výrobce umístí označení CE na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, jež jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.

2.4.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.

2.5.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 2.4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

3.   MODUL D: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU

3.1.   Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 3.2 a 3.5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané spotřebiče nebo vybavení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

3.2.   Výroba

Výrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných spotřebičů nebo vybavení podle bodu 3.3 a podléhá dohledu podle bodu 3.4.

3.3.   Systém kvality

3.3.1.   Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané spotřebiče nebo vybavení.

Žádost musí obsahovat:

a)

jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)

písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)

všechny příslušné informace o spotřebiči nebo vybavení schváleném v rámci modulu B;

d)

dokumentaci týkající se systému kvality;

e)

technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.

3.3.2.   Systém kvality musí zabezpečovat shodu spotřebičů nebo vybavení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.

Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:

a)

cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků;

b)

odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při výrobě, kontrole a zabezpečování kvality;

c)

přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;

d)

záznamů o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;

e)

prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobků a nad efektivním fungováním systému kvality.

3.3.3.   Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky podle bodu 3.3.2.

U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.

Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti výrobků a hodnocením technologie daných výrobků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad spotřebiče nebo vybavení s těmito požadavky.

Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.3.4.   Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.

3.3.5.   Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.

Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.

Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.4.   Dohled, za který odpovídá oznámený subjekt

3.4.1.   Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.

3.4.2.   Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

a)

dokumentaci systému kvality;

b)

záznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

3.4.3.   Oznámený subjekt provádí pravidelné audity alespoň jednou za dva roky, aby se ujistil, zda výrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.

3.4.4.   Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkoušce, pokud byly zkoušky provedeny.

3.5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

3.5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.3.1 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, které jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.

3.5.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.

3.6.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh:

a)

dokumentaci uvedenou v bodě 3.3.1;

b)

informace o změně uvedené v bodě 3.3.5, jak byla schválena;

c)

rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.3.5, 3.4.3 a 3.4.4.

3.7.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul či jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.

3.8.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.3.1, 3.3.5, 3.5 a 3.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

4.   MODUL E: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBKŮ

4.1.   Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 4.2 a 4.5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané spotřebiče nebo vybavení jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

4.2.   Výroba

Výrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu a zkoušky daných spotřebičů nebo vybavení podle bodu 4.3 a podléhá dohledu podle bodu 4.4.

4.3.   Systém kvality

4.3.1.   Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení svého systému kvality pro dané spotřebiče nebo vybavení.

Žádost musí obsahovat:

a)

jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)

písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)

všechny příslušné informace o předpokládané kategorii výrobků;

d)

dokumentaci týkající se systému kvality a

e)

technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.

4.3.2.   Systém kvality musí zabezpečovat shodu spotřebičů nebo vybavení s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.

Dokumentace systému kvality musí obsahovat zejména přiměřený popis:

a)

cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o kvalitu výrobků;

b)

přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě;

c)

záznamy o kvalitě, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;

d)

prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.

4.3.3.   Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 4.3.2.

U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.

Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v příslušné oblasti výrobků a hodnocením technologie daných výrobků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách výrobce. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 4.3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad spotřebiče nebo vybavení s těmito požadavky.

Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.3.4.   Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality a bude jej udržovat, aby byl i nadále odpovídající a účinný.

4.3.5.   Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality, o každé zamýšlené změně systému kvality.

Oznámený subjekt navrhované změny posoudí a rozhodne, zda upravený systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 4.3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.

Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.4.   Dohled, za který odpovídá oznámený subjekt

4.4.1.   Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému kvality.

4.4.2.   Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

a)

dokumentaci systému kvality;

b)

záznamy o kvalitě, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

4.4.3.   Oznámený subjekt provádí pravidelné audity alespoň jednou za dva roky, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.

4.4.4.   Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkoušce, pokud byly zkoušky provedeny.

4.5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

4.5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.3.1 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, které jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.

4.5.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.

4.6.   Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh:

a)

dokumentaci uvedenou v bodě 4.3.1;

b)

informace o změně uvedené v bodě 4.3.5, jak byla schválena;

c)

rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 4.3.5, 4.4.3 a 4.4.4.

4.7.   Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil, odejmul, či jinak omezil, a na žádost o schváleních systému kvality, která vydal.

4.8.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 4.3.1, 4.3.5, 4.5 a 4.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

5.   MODUL F: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ

5.1.   Shoda s typem založená na ověřování výrobků je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 5.2, 5.5.1 a 5.6 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že spotřebiče nebo vybavení, jež byly podrobeny bodu 5.3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

5.2.   Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných spotřebičů nebo vybavení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

5.3.   Ověřování

Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provádí nebo dá provádět vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu spotřebičů nebo vybavení se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

Přezkoumání a zkoušky k ověření shody výrobků s příslušnými požadavky se podle volby výrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého spotřebiče nebo vybavení podle bodu 5.4, nebo přezkoumáním a zkouškami výrobků na statistickém základě podle bodu 5.5.

5.4.   Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého spotřebiče nebo vybavení

5.4.1.   Všechny výrobky se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.

5.4.2.   Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený spotřebič nebo vybavení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.

5.5.   Statistické ověřování shody

5.5.1.   Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série a předkládá své spotřebiče nebo vybavení k ověření v podobě stejnorodých sérií.

5.5.2.   Z každé série se náhodným výběrem podle požadavků bodu 5.5.3 odebere vzorek. Všechny spotřebiče a vybavení ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu těchto výrobků s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude série přijata nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.

5.5.3.   Oznámený subjekt použije systém pro odběr vzorků s následujícími charakteristikami:

úroveň kvality odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s procentem neshod od 0,5 % do 1,5 %,

mezní kvalita odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s procentem neshod od 5 % do 10 %.

5.5.4.   Je-li série přijata, považují se všechny spotřebiče nebo vybavení v sérii za schválené, kromě těch spotřebičů nebo vybavení ze vzorku, u nichž byly zaznamenány neuspokojivé výsledky zkoušek.

Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený spotřebič nebo vybavení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.

5.5.5.   Je-li série zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijmou vhodná opatření, aby zabránily uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.

5.6.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

5.6.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.3 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý jednotlivý spotřebič nebo každé jednotlivé vybavení, které jsou ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.

5.6.2.   Výrobce vypracuje pro každý model spotřebiče nebo vybavení písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden model spotřebiče nebo vybavení, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.

Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 5.3 souhlasí, může výrobce opatřit spotřebič nebo vybavení na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.

5.7.   Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí a na jeho odpovědnost, může výrobce opatřit spotřebiče nebo vybavení identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu.

5.8.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nemůže plnit povinnosti výrobce stanovené v bodech 5.2 a 5.5.1.

6.   MODUL G: SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU

6.1.   Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 6.2, 6.3 a 6.5 a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že spotřebič nebo vybavení, jež byly podrobeny bodu 6.4, jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

6.2.   Technická dokumentace

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci a dá ji k dispozici oznámenému subjektu uvedenému v bodě 6.4. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody spotřebiče nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a fungování spotřebiče nebo vybavení.

6.2.1.   Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:

a)

všeobecný popis spotřebiče nebo vybavení;

b)

koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd.;

c)

popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a fungování spotřebiče nebo vybavení;

d)

seznam harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v celém rozsahu nebo zčásti, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu jiných příslušných technických specifikací, které byly použity. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;

e)

výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd.;

f)

protokoly o zkouškách;

g)

návod k instalaci a použití spotřebiče;

h)

návod k zabudování vybavení do spotřebiče nebo pro montáž vybavení.

6.2.2.   Výrobce předloží oznámenému subjektu, je-li to vhodné, rovněž tyto dokumenty:

a)

certifikát EU přezkoušení typu a EU prohlášení o shodě týkající se zabudování vybavení do spotřebiče;

b)

atesty a certifikáty vztahující se k metodám výroby a kontroly a monitorování spotřebiče nebo vybavení;

c)

jakýkoli jiný dokument umožňující oznámenému subjektu zlepšit jeho posuzování.

Výrobce uchovává technickou dokumentaci pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh.

6.3.   Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných spotřebičů nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

6.4.   Ověřování

Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provádí nebo nechá provádět odpovídající přezkoumání a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu spotřebičů nebo vybavení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne dotčený oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.

Jestliže to oznámený subjekt považuje za nutné, mohou být příslušná přezkoumání a zkoušky provedeny po zabudování vybavení nebo montáži či instalaci spotřebiče.

Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každý schválený spotřebič nebo vybavení opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu kontroly prováděné vnitrostátními orgány po dobu deseti let od uvedení spotřebičů nebo vybavení na trh.

6.5.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

6.5.1.   Výrobce umístí označení CE a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 6.4 rovněž identifikační číslo tohoto subjektu na každý spotřebič nebo vybavení, které splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.

6.5.2.   Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení spotřebiče na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden spotřebič nebo vybavení, pro které bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům. Kopie EU prohlášení o shodě vybavení musí být přiložena k vybavení, nebo podle okolností k celé dodávce těchto vybavení.

6.6.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 6.2 a 6.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.


PŘÍLOHA IV

OZNAČENÍ

1.

Kromě označení CE podle článku 16 musí být na spotřebiči nebo jeho výrobním štítku uvedeny tyto informace:

a)

jméno výrobce, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka;

b)

typ, šarže nebo sériové číslo spotřebiče, nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci;

c)

typ elektrické přípojky, je-li použita;

d)

označení kategorie spotřebiče;

e)

jmenovitý vstupní tlak spotřebiče;

f)

informace nezbytné k zajištění řádné a bezpečné instalace, podle povahy spotřebiče.

2.

Na vybavení nebo jeho štítku musí být uvedeny, je-li to vhodné, informace uvedené v bodu 1.


PŘÍLOHA V

EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. …)  (1)

1.

Spotřebič nebo vybavení / model spotřebiče nebo vybavení (výrobek, typ, šarže nebo sériové číslo):

2.

Jméno a adresa výrobce a jeho zplnomocněného zástupce, pokud byl jmenován:

3.

Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce.

4.

Předmět prohlášení (identifikace spotřebiče nebo vybavení umožňující zpětně je vysledovat. Je-li to pro účely identifikace spotřebiče nebo vybavení nezbytné, může obsahovat vyobrazení):popis spotřebiče nebo vybavení.

5.

Předmět prohlášení popsaný v bodě 4 je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie: … (odkaz na další použité akty Unie).

6.

Odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:

7.

Oznámený subjekt … (název, adresa, číslo) … provedl … (popis zásahu) … a vydal certifikát: … (podrobnosti včetně data a případně rovněž informace o době trvání a podmínkách jeho platnosti).

8.

V případě vybavení pokyny, jak má být vybavení zabudováno nebo smontováno do spotřebiče, jež napomohou k dosažení shody se základními požadavky, které se vztahují na dokončené spotřebiče.

9.

Další informace:

Podepsáno za a jménem: …

(místo a datum vydání):

(jméno, funkce) (podpis):


(1)  Je na výrobci, zda přidělí prohlášení o shodě číslo.


PŘÍLOHA VI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2009/142/ES

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 1 odst. 3 písm. a)

Čl. 1 odst. 3 písm. b) a c)

Čl. 1 odst. 4 až 6

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 body 1, 2 a 6

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 body 3, 4, 5 a 7 až 31

Čl. 2 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 2 odst. 2

Čl. 4 odst. 1 a 4

Čl. 4 odst. 2 a 3

Článek 3

Článek 5

Článek 4

Čl. 6 odst. 1 a 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Čl. 5 odst. 1 písm. a)

Čl. 5 odst. 1 písm. b)

Čl. 5 odst. 2

Článek 6

Článek 7

Čl. 8 odst. 1, 2 a 4

Čl. 14 odst. 1 až 3

Čl. 8 odst. 3 a 5

Čl. 8 odst. 6

Čl. 14 odst. 4

Článek 15

Článek 16

Článek 9

Článek 10

Článek 17

Článek 11

Článek 12

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Článek 25

Článek 26

Článek 27

Článek 28

Článek 29

Článek 30

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 35

Článek 36

Článek 37

Článek 38

Článek 39

Článek 40

Článek 41

Článek 42

Článek 43

Článek 44

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 45

Článek 46

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha III

Příloha IV

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI

Příloha V

Příloha VI


Top