EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32016D0003

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/456 ze dne 4. března 2016 o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem ohrožujícím finanční zájmy Unie (ECB/2016/3)

OJ L 79, 30.3.2016, p. 34–40 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/456/oj

30.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/34


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/456

ze dne 4. března 2016

o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem ohrožujícím finanční zájmy Unie (ECB/2016/3)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.3 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 a 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) zahajuje a provádí správní vyšetřování podvodů (dále jen „vnitřní vyšetřování“) v orgánech, institucích a jiných subjektech zřízených Smlouvami nebo na jejich základě za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad proto vyšetřuje závažné skutečnosti související s výkonem služebních povinností, které představují zanedbání povinností ze strany úředníků a jiných zaměstnanců Unie, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a institucí, vedoucími pracovníky jiných subjektů nebo pracovníky orgánů, institucí a subjektů, na které se nevztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „služební řád“).

(2)

V případě Evropské centrální banky (ECB) jsou tyto služební povinnosti, zejména povinnosti týkající se profesního chování a služebního tajemství, stanoveny v a) pracovním řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, b) pravidlech pro zaměstnance Evropské centrální banky, c) příloze IIb pracovního řádu, která obsahuje podmínky krátkodobého pracovního poměru, d) pravidlech Evropské centrální banky pro krátkodobý pracovní poměr, přičemž další zásady jsou uvedeny v e) kodexu chování členů Rady guvernérů (2), f) doplňkovém kodexu etických kritérií pro členy Výkonné rady Evropské centrální banky (3) a g) kodexu chování členů Rady dohledu Evropské centrální banky (4) (společně dále jen „pracovní řád ECB“).

(3)

Čl. 4 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že v souvislosti s ochranou finančních zájmů Unie a bojem proti podvodům a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie „provádí úřad správní vyšetřování uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů“ v souladu s podmínkami stanovenými nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a rozhodnutími přijatými daným orgánem, institucí nebo jiným subjektem. Čl. 4 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že každý orgán, instituce nebo jiný subjekt má přijmout rozhodnutí, které „obsahuje zejména pravidlo týkající se povinnosti úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků spolupracovat s úřadem a poskytovat mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vnitřního vyšetřování“. V souladu s judikaturou Unie může úřad zahájit vyšetřování jen na základě dostatečně závažného podezření (5).

(4)

Podle 12. bodu odůvodnění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by měla být vyšetřování prováděna v souladu se Smlouvami, a zejména s Protokolem č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, a měla by též respektovat služební řád, lidská práva a základní svobody, zejména zásadu spravedlnosti, právo dotčených osob vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají, a zásadu, že závěry vyšetřování mohou být založeny pouze na skutečnostech s důkazní hodnotou, jakož i obecné zásady, které jsou společné členským státům a uznávané Soudním dvorem Evropské unie, jako je např. zásada zachování důvěrnosti právních rad („povinnost mlčenlivosti“). Za tímto účelem by měly orgány, instituce a jiné subjekty stanovit podmínky, za nichž mají být vnitřní vyšetřování prováděna.

(5)

Rozhodnutí ECB/2004/11 (6) bylo přijato s cílem stanovit podmínky, za nichž mají být vnitřní vyšetřování podle nařízení Evropského parlamentu Rady (ES) č. 1073/1999 (7) prováděna v ECB. Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1073/1999 bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a že od přijetí rozhodnutí ECB/2004/11 byly zřízeny nové orgány ECB, je třeba stávající právní rámec revidovat.

(6)

Nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (8) byla zřízena Rada dohledu jako vnitřní orgán ECB, který plánuje a plní zvláštní úkoly, které jsou ECB svěřeny v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Na základě čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013 zřídila ECB správní revizní komisi (9) a mediační komisi (10). Na základě čl. 3 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (11) zřídila ECB společné týmy dohledu pro účely dohledu nad každým významným dohlíženým subjektem nebo každou významnou dohlíženou skupinou a týmy pro provádění kontrol na místě. Následně ECB na základě článku 9a a článku 9b jednacího řádu Evropské centrální banky (12) zřídila Etický výbor (13) a Výbor pro audit.

(7)

Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na ty členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, na které se nevztahuje pracovní řád ECB. Zaměstnanci vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, podléhají kontrole ECB v záležitostech souvisejících s jejich prací na úkolech, které jsou ECB svěřeny podle nařízení (EU) č. 1024/2013. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 ECB odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu. Čl. 6 odst. 1 a čl. 146 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) stanoví, že členové společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě se řídí pokyny koordinátora příslušného týmu. Tato ustanovení jsou založena na čl. 6 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, který vyžaduje, aby ECB přijala rámec pro provádění spolupráce v rámci jednotného mechanismu dohledu.

(8)

Při přijímání tohoto rozhodnutí je ECB povinna odůvodnit veškerá omezení vnitřních vyšetřování, jež mají vliv na zvláštní úkoly a povinnosti, které jsou ECB svěřeny články 127 a 128 Smlouvy a nařízením (EU) č. 1024/2013. Tato omezení by měla zajistit důvěrnost, jež je pro některé informace ECB nezbytná, a realizovat záměr zákonodárce posílit boj proti podvodům. S výjimkou těchto zvláštních úkolů a povinností by ECB měla být i pro účely tohoto rozhodnutí považována za veřejnoprávní subjekt podobný ostatním orgánům a institucím Unie.

(9)

Šíření některých důvěrných informací, které má ECB k dispozici k plnění svých úkolů, mimo ECB, by mohlo ve výjimečných případech vážně narušit její fungování. V těchto případech by měla rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu přijímat Výkonná rada. Zpřístupněny by měly být informace, které jsou starší jednoho roku a které se týkají takových oblastí, jako jsou rozhodnutí o měnové politice nebo operace související se správou devizových rezerv a intervence na devizových trzích. Omezení v jiných oblastech, např. pokud jde o informace týkající se úkolů, jež jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, údaje, které ECB obdržela od vnitrostátních příslušných orgánů a které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, a informace o ochranných prvcích a technických specifikacích stávajících i budoucích eurobankovek, by neměla být časově ohraničena. I když by toto rozhodnutí mělo omezit rozsah informací, jejichž šíření mimo ECB by mohlo vážně narušit její fungování, na určité konkrétní oblasti činnosti, je nezbytné zajistit, aby toto rozhodnutí mohlo být přizpůsobeno nepředvídanému vývoji s cílem zabezpečit, aby ECB nadále plnila úkoly, které jsou jí svěřeny Smlouvou.

(10)

Toto rozhodnutí by mělo vzít v úvahu, že členové Rady guvernérů a Generální rady ECB, kteří nejsou rovněž členy Výkonné rady ECB, vykonávají vedle svých funkcí v rámci Evropského systému centrálních bank i funkce na vnitrostátní úrovni a že členové Rady dohledu ECB, mediační komise, společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, kteří jsou zástupci vnitrostátních příslušných orgánů zúčastněných členských států, vykonávají vedle svých úkolů na základě nařízení (EU) č. 1024/2013 též funkce na vnitrostátní úrovni. Výkon těchto funkcí na vnitrostátní úrovni podléhá režimu vnitrostátního práva a vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na něj nevztahují. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat pouze na profesní činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové Rady guvernérů ECB, Generální rady ECB, Rady dohledu ECB, mediační komise ECB, společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě.

(11)

Toto rozhodnutí by mělo vzít též v úvahu, že externí členové správní revizní komise ECB, Výboru pro audit ECB a Etického výboru ECB mohou vedle svého mandátu vykonávat i jiné funkce. Vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na výkon těchto funkcí nevztahují. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat pouze na profesní činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové správní revizní komise ECB, Výboru pro audit ECB a Etického výboru ECB.

(12)

Článek 37.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) stanoví, že členové řídicích orgánů a zaměstnanci ECB jsou povinni i po skončení svého pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství. Čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že členové Rady dohledu, zaměstnanci ECB a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou i po ukončení svých povinností vázáni týmiž požadavky na zachovávání služebního tajemství. Stejný požadavek zakotvuje čl. 22 odst. 1 rozhodnutí ECB/2014/16 ve vztahu k členům správní revizní komise ECB a jejich náhradníkům a čl. 2 odst. 4 rozhodnutí (EU) 2015/433 (ECB/2014/59) ve vztahu k členům Etického výboru ECB. Bod 6 mandátu Výboru pro audit (14) stanoví, že členové Výboru pro audit nesmějí poskytnout jakékoli informace důvěrné povahy, s nimiž přijdou do styku při výkonu své funkce, osobám nebo subjektům mimo ECB/Eurosystém. Podle článku 10 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se na úřad a jeho zaměstnance vztahují stejné požadavky na zachování důvěrnosti a služebního tajemství jako ty, které platí pro zaměstnance ECB podle statutu ESCB a pracovního řádu ECB.

(13)

Podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 vnitrostátní příslušné orgány v souladu s vnitrostátními předpisy poskytují zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby jim umožnily efektivně plnit jejich úkoly. Vláda Spolkové republiky Německo a ECB jsou signatáři dohody o sídle ze dne 18. září 1998 (15), kterou se provádí Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie ve vztahu k ECB a která obsahuje ustanovení o nedotknutelnosti prostor ECB, jejích archivů a sdělení a o diplomatických výsadách a imunitách členů Výkonné rady ECB.

(14)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1073/1999 bylo nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a že je třeba provést značné množství změn, mělo by být rozhodnutí ECB/2004/11 zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se vztahuje na:

členy Rady guvernérů a Generální rady ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů těchto rozhodovacích orgánů ECB,

členy Výkonné rady ECB,

členy Rady dohledu ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

členy správní revizní komise ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

členy mediační komise ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

členy Výboru pro audit ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

členy Etického výboru ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu,

členy řídicích orgánů nebo zaměstnance národních centrálních bank nebo vnitrostátních příslušných orgánů, kteří se účastní zasedání Rady guvernérů a Generální rady ECB a Rady dohledu ECB jako náhradníci nebo jako doprovázející osoby, pokud jde o záležitosti související s touto funkcí

(společně dále jen „členové rozhodovacích a jiných orgánů“) a

stálé nebo dočasné zaměstnance ECB, na něž se vztahuje pracovní řád ECB,

osoby, které pracují pro ECB na jiném základě, než je pracovní smlouva, včetně zaměstnanců vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, pokud se jedná o záležitosti, které souvisejí s jejich prací pro ECB

(společně dále jen „příslušné osoby“).

Článek 2

Povinnost spolupracovat s úřadem

Aniž by byla dotčena příslušná ustanovení Smluv, Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, statutu ESCB a služebního řádu, při plném respektování lidských práv, základních svobod a obecných zásad společných členským státům, a s výhradou postupů stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a pravidel stanovených v tomto rozhodnutí, členové rozhodovacích a jiných orgánů a příslušné osoby spolupracují s úřadem a poskytují mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vnitřního vyšetřování.

Článek 3

Povinnost informovat o protiprávní činnosti

1.   Příslušné osoby, které získají informace, jež vzbuzují podezření z existence možných případů podvodu, úplatkářství nebo jiné protiprávní činnosti ohrožující finanční zájmy Unie, neprodleně poskytnou tyto informace buď řediteli pro interní audit, vyššímu vedoucímu pracovníku zodpovědnému za jejich sekci, nebo členu Výkonné rady, který primárně zodpovídá za jejich sekci. Ředitel pro interní audit, příslušný vyšší vedoucí pracovník nebo příslušný člen Výkonné rady tyto informace neprodleně předají generálnímu řediteli sekretariátu. Příslušné osoby nesmějí být v žádném případě vystaveni nespravedlivému nebo diskriminačnímu zacházení v důsledku poskytnutí informací uvedených v tomto článku.

2.   Členové rozhodovacích a jiných orgánů, kteří získají informace uvedené v odstavci 1, informují generálního ředitele sekretariátu nebo prezidenta.

3.   Jakmile generální ředitel sekretariátu nebo případně prezident obdrží informace v souladu s odstavci 1 nebo 2, s výhradou článku 4 tohoto rozhodnutí je neprodleně předají úřadu a informují ředitelství pro interní audit a případně prezidenta.

4.   Mají-li členové rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby konkrétní informace, jež nasvědčují tomu, že došlo k podvodu nebo úplatkářství nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti ve smyslu odstavce 1, a mají-li zároveň oprávněné důvody se domnívat, že postup podle výše uvedených odstavců by v daném případě zabránil řádnému oznámení takových informací úřadu, mohou informovat úřad přímo, aniž by se na ně vztahoval článek 4.

Článek 4

Spolupráce s úřadem ohledně citlivých informací

1.   Ve výjimečných případech, kdy by šíření určitých informací mimo ECB mohlo vážně narušit fungování ECB, přijme rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu Výkonná rada. To se vztahuje na: informace, které se týkají rozhodnutí o měnové politice nebo operací souvisejících se správou devizových rezerv a intervencí na devizových trzích, za předpokladu, že tyto informace nejsou starší jednoho roku; informace, které se týkají úkolů, jež jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013; údaje, jež ECB obdrží od vnitrostátních příslušných orgánů a které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, a informace o ochranných prvcích a technických specifikacích eurobankovek.

2.   Každé takové rozhodnutí Výkonné rady zohlední všechny relevantní faktory, jako například míru citlivosti informace, kterou úřad požaduje pro účely vyšetřování, její význam pro vyšetřování a závažnost podezření, které úřad, člen rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušná osoba oznámili prezidentu, a míru rizika pro budoucí fungování ECB. Nejsou-li informace zpřístupněny, uvedou se v rozhodnutí důvody takového postupu. Pokud jde o údaje, které ECB obdrží o stabilitě finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, může Výkonná rada rozhodnout, že tyto údaje úřadu nezpřístupní, pokud má Výkonná rada nebo vnitrostátní příslušný orgán obezřetnostního dohledu za to, že zpřístupnění dotyčné informace by ohrozilo stabilitu finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí.

3.   Ve velmi výjimečných případech týkajících se informací, které se vztahují k určité oblasti činnosti ECB a které jsou stejně citlivé jako kategorie informací uvedené v odstavci 1, může Výkonná rada dočasně rozhodnout, že tyto informace úřadu nezpřístupní. Na tato rozhodnutí, jejichž platnost je omezena na dobu nejvýše šesti měsíců, se vztahuje odstavec 2. Dotyčné informace se následně úřadu zpřístupní, nezmění-li mezitím Rada guvernérů toto rozhodnutí tak, že zařadí kategorii dotyčných informací mezi kategorie uvedené v odstavci 1.

Článek 5

Spolupráce ze strany ECB při vnitřním vyšetřování

1.   Při zahájení vnitřního vyšetřování ECB umožní zástupcům úřadu přístup do prostor ECB vedoucí pracovník odpovědný za bezpečnost ECB po předložení písemného zmocnění vydaného generálním ředitelem úřadu, ve kterém jsou uvedeny tyto skutečnosti:

a)

totožnost a funkce zástupců úřadu;

b)

předmět a účel vyšetřování;

c)

právní základ pro provádění vyšetřování a vyšetřovací pravomoci, které z tohoto základu vyplývají.

Prezident, viceprezident a ředitel pro interní audit jsou okamžitě informováni.

2.   Při praktické organizaci vyšetřování je úřadu nápomocno ředitelství pro interní audit.

3.   Členové rozhodovacích a jiných orgánů a příslušné osoby poskytují veškeré požadované informace zástupcům úřadu, kteří provádějí vyšetřování, s výjimkou případů, kdy by požadovaná informace mohla být citlivá ve smyslu článku 4; v takovém případě o poskytnutí informace rozhoduje Výkonná rada. Ředitelství pro interní audit zaznamenává všechny poskytnuté informace.

Článek 6

Vyrozumění dotčených osob

1.   Pokud se vyskytne podezření z účasti člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby na podvodu, úplatkářství a jakékoli jiné protiprávní činnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1, musí být dotčená osoba urychleně vyrozuměna, není-li to na újmu vyšetřování (16). V žádném případě nesmějí být vypracovány závěry, v nichž je uvedeno jméno člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby, aniž by dotčené osobě bylo umožněno vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí týkají, včetně všech důkazů, které proti ní existují. Dotčené osoby mají právo mlčet, odepřít výpověď, která by mohla vést k jejich obvinění, a požadovat pomoc právního zástupce.

2.   V případech, kdy je za účelem vyšetřování vyžadováno naprosté utajení a/nebo kdy je třeba použít vyšetřovací postupy spadající do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může být splnění povinnosti umožnit členu rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osobě vyjádřit se na omezenou dobu odloženo se souhlasem prezidenta nebo viceprezidenta.

Článek 7

Vyrozumění o zastavení vyšetřování bez dalších opatření

Nepotvrdí-li se po provedení vnitřního vyšetřování skutečnosti umožňující zahájit řízení proti členu rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osobě, jíž se vyšetřování týkalo, je toto vnitřní vyšetřování bez dalších opatření zastaveno rozhodnutím generálního ředitele úřadu, který o tom dotčeného člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušnou osobu písemně vyrozumí.

Článek 8

Zbavení imunity

Žádosti vnitrostátního policejního nebo soudního orgánu o zbavení imunity člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby pro soudní řízení v případech možných podvodů, úplatkářství a jakékoli jiné protiprávní činnosti ohrožující finanční zájmy Unie se předkládají generálnímu řediteli úřadu ke stanovisku. O zbavení imunity členů rozhodovacích a jiných orgánů rozhoduje Rada guvernérů a o zbavení imunity příslušných osob rozhoduje Výkonná rada.

Článek 9

Vstup v platnost a zrušení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Rozhodnutí ECB/2004/11 se zrušuje s účinkem od dvacátého dne po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2004/11 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. března 2016.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(2)  Kodex chování členů Rady guvernérů (Úř. věst. C 123, 24.5.2002, s. 9).

(3)  Doplňkový kodex etických kritérií pro členy Výkonné rady Evropské centrální banky (v souladu s článkem 11.3 jednacího řádu Evropské centrální banky) (Úř. věst. C 104, 23.4.2010, s. 8).

(4)  Kodex chování členů Rady dohledu Evropské centrální banky (Úř. věst. C 93, 20.3.2015, s. 2).

(5)  Věc C-11/00, Komise Evropských společenství v. Evropská centrální banka, ECLI:EU:C:2003:395.

(6)  Rozhodnutí ECB/2004/11 ze dne 3. června 2004 o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky (Úř. věst. L 230, 30.6.2004, s. 56).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(9)  Rozhodnutí ECB/2014/16 ze dne 14. dubna 2014 o zřízení správní revizní komise a pravidlech jejího fungování (Úř. věst. L 175, 14.6.2014, s. 47).

(10)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 673/2014 ze dne 2. června 2014 o zřízení mediační komise a o jejím jednacím řádu (ECB/2014/26) (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 72).

(11)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).

(12)  Rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33).

(13)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/433 ze dne 17. prosince 2014 o zřízení Etického výboru a jeho jednacím řádu (ECB/2014/59) (Úř. věst. L 70, 14.3.2015, s. 58).

(14)  K dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(15)  Federální úřední věstník (Bundesgesetzblatt) č. 45, 1998 ze dne 27.10.1998 a č. 12, 1999 ze dne 6.5.1999.

(16)  Článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1) se uplatňuje na každé omezení poskytnutí informací subjektům údajů v případě zpracování údajů.


Top