15.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 268/9

(1)

Nařízením (ES) č. 703/2009 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(2)

Uložená opatření měla formu valorického cla se zbytkovou sazbou ve výši 24 %, zatímco jedné skupině společností (Valin Group) byla určena individuální celní sazba ve výši 7,9 %.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (3) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podalo dne 29. dubna 2014 sdružení European Steel Association (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby válcovaného drátu v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 2. srpna 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce a dovozce, o nichž bylo známo, že se jich věc týká, a zástupce vyvážející země, jíž se týkalo zahájení přezkumu před pozbytím platnosti.

(9)

Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Jedna zúčastněná strana požádala o slyšení u útvarů Komise, které se konalo dne 20. března 2015.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu se předpokládal výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení, vzhledem k zjevně vysokému počtu čínských vyvážejících výrobců a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(11)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, vybrat reprezentativní vzorek, byli čínští vyvážející výrobci a dovozci, kteří nebyli ve spojení, vyzváni, aby se přihlásili do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a poskytli Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Celkem bylo osloveno 45 známých čínských vyvážejících výrobců, ale ani jeden z nich se nepřihlásil a neodpověděl na formulář pro výběr vzorku. Proto nebyl výběr vzorku uplatněn.

(13)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise informovala čínské orgány, že v souladu s článkem 18 základního nařízení lze použít nejspolehlivější dostupné údaje. Komise od čínských orgánů neobdržela žádné připomínky nebo žádost o intervenci úředníka pro slyšení.

(14)

Celkem bylo osloveno devět známých dovozců, kteří nebyli ve spojení. Žádný z nich se nepřihlásil a neodpověděl na formulář pro výběr vzorku.

(15)

V předběžné fázi šetření s Komisí spolupracovalo 28 výrobců/skupin výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 70 % výroby válcovaného drátu v období přezkumného šetření v Unii. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících výrobců přistoupila Komise k výběru vzorku. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán, a s přihlédnutím rovněž k zeměpisnému rozložení a dostatečnému zastoupení různých typů výrobku. Vybraný vzorek původně sestával ze šesti společností a představoval 44,2 % výroby určené pro volný trh.

(16)

Byly rozeslány dotazníky šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dvěma výrobcům v potenciálních srovnatelných zemích, kteří souhlasili se spoluprací.

(17)

Odpovědi na dotazník došly od šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou výrobců z potenciálních srovnatelných zemí.

(18)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(19)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je tentýž jako výrobek, který byl předmětem původního šetření, totiž tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli jiné než nerezavějící oceli (dále jen „válcovaný drát“ nebo „dotčený výrobek“), pocházející z Číny, v současnosti kódů KN 7213 10 00, 7213 20 00, 7213 91 10, 7213 91 20, 7213 91 41, 7213 91 49, 7213 91 70, 7213 91 90, 7213 99 10, 7213 99 90, 7227 10 00, 7227 20 00, 7227 90 10, 7227 90 50 a 7227 90 95.

(20)

Přezkumné šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření mají dotčený výrobek a válcovaný drát vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu, válcovaný drát vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie na trhu Unie a válcovaný drát vyráběný a prodávaný ve srovnatelné zemi (Turecko) stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu ze strany Číny, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(22)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců nenabídl spolupráci, a proto, jak je stanoveno v článku 18 základního nařízení, musely závěry vycházet z nejspolehlivějších dostupných údajů, zejména údajů obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a ze statistických informací, konkrétně Eurostatu a z databáze o čínském vývozu.

(23)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(24)

V původním šetření bylo jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o Čínu, použito Turecko. Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum Komise v oznámení o zahájení přezkumu informovala zúčastněné strany, že uvažuje o použití Brazílie jako srovnatelné země, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily. V oznámení o zahájení přezkumu bylo rovněž dodáno, že budou prozkoumány také jiné země, zejména Turecko, Švýcarsko, Norsko a Japonsko. Od zúčastněných stran nedošly žádné připomínky.

(25)

Kromě Brazílie se Komise obrátila na všechny známé nebo možné výrobce válcovaného drátu v Turecku, Švýcarsku, Norsku a Japonsku (země s významným dovozem válcovaného drátu do Unie, u nichž se předpokládá významný objem výroby) a v USA (země s velkým domácím výrobním odvětvím a trhem).

(26)

Nakonec se spoluprací při šetření souhlasili a odpověď na dotazník týkající se srovnatelné země poskytli dva výrobci válcovaného drátu, jmenovitě Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalri T.A.S. z Turecka a ArcelorMittal Brasil z Brazílie.

(27)

Při výběru nejvhodnější srovnatelné země pro stávající šetření byla vzata v úvahu řada činitelů, zejména velikost domácího trhu ve srovnatelné zemi s uspokojivou úrovní hospodářské soutěže pro obdobný výrobek; reprezentativnost domácího prodeje (množství a ziskovost) spolupracujících výrobců; velikost a sortiment výrobků nabízených spolupracujícími výrobci a srovnatelnost jejich výrobků a výrobních metod s výrobky a výrobními metodami Číny.

(28)

Vzhledem k tomu, že Turecko a turecký spolupracující vyvážející výrobce splnili všechna hlavní kritéria pro vhodnou srovnatelnou zemi či výrobce, bylo rozhodnuto použít jako srovnatelnou zemi Turecko.

(29)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve zjišťováno, zda byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření ze strany spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto prodeje na domácím trhu představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku na vývoz do Unie ze strany spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(30)

Zjišťovalo se rovněž, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření.

(31)

Jelikož bylo zjištěno, že veškerý prodej na domácím trhu proběhl v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečných cen na domácím trhu a byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu během období přezkumného šetření.

(32)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců, a tedy absenci konkrétních informací o čínských cenách, byla vývozní cena stanovena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. K tomuto účelu byly použity statistické zdroje konkrétně Eurostatu.

(33)

Podle Eurostatu bylo během období přezkumného šetření dovezeno z Číny do Unie pouze 696 tun válcovaného drátu, což představuje 0,04 % celkového dovozu. Z hlediska celkové spotřeby Unie (17,8 milionu tun) je toto množství zanedbatelné.

(34)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Pro vyjádření vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu Komise upravila cenu CIF od Eurostatu o náklady na dopravu a pojištění na základě informací v podnětu. Domácí ceny byly upraveny o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a náklady na poskytnutí úvěru na základě údajů od výrobce ve srovnatelné zemi.

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Srovnání průměrné čínské vývozní ceny podle Eurostatu s běžnou hodnotou ve srovnatelné zemi dumping neprokázalo.

(36)

Zároveň je důležité zdůraznit, že, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, objem dovozu dotčeného výrobku byl během období přezkumného šetření velmi nízký. Bylo rovněž zjištěno, že u většiny kódů KN během celého posuzovaného období ceny silně kolísaly, v některých případech byl jejich poměr až 30násobný. Tyto výkyvy lze jen těžko vysvětlit působením „běžných“ tržních sil a pravděpodobně jsou výsledkem nízkého objemu prodeje.

(37)

Kvůli nespolupráci čínských vývozců nebyly navíc k dispozici informace o sortimentu čínského vývozu, a tudíž srovnání s běžnou hodnotou ve srovnatelné zemi bylo možné provést pouze na souhrnném základě.

(38)

Závěr o absenci dumpingu během období přezkumného šetření je proto považován za irelevantní vzhledem ke kombinovanému účinku nízkého dováženého množství, nezvyklému kolísání cen, jakož i chybějícím informacím o dováženém sortimentu.

(39)

S ohledem na úvahy uvedené výše v 35. až 38. bodě odůvodnění Komise dále zkoumala, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: čínská výrobní kapacita a volná kapacita, chování čínských vývozců na jiných trzích a atraktivita trhu Unie.

(40)

Na základě informací poskytnutých sdružením Worldsteel Association (5) v posledních deseti letech vykazovala celková čínská výroba válcovaného drátu výrazně stoupající tendenci s vyvrcholením v roce 2013, kdy bylo vyrobeno více než 150 milionů tun (6).

(41)

Jinými slovy, na Čínu připadá 77 % celosvětové výroby válcovaného drátu, což znamená, že tato země může svými obchodními rozhodnutími silně ovlivnit podmínky na trhu. Je důležité upozornit na to, že její roční výroba převyšuje celkovou výrobu v Unii více než sedmkrát. Krom toho celkový nárůst čínské výroby válcovaného drátu od roku 2011 (26 milionů tun) sám o sobě převyšuje celkovou spotřebu v Unii odhadovanou na 17 milionů tun.

(42)

Podle žádosti o přezkum se volná kapacita v Číně odhaduje na přibližně 50 milionů tun. Z důvodu čínské nespolupráce bylo obtížné získat další informace v tomto ohledu. S ohledem na vysokou úroveň výroby uvedenou v 40. a 41. bodě odůvodnění v porovnání s údaji o evropské a celosvětové výrobě by však mohla Čína prostřednictvím svých obchodních rozhodnutí snadno způsobit závažné narušení trhů i bez využití volné výrobní kapacity.

(43)

Podle databáze čínského vývozu během období přezkumného šetření vyvezla Čína do celého světa přes 9 milionů tun válcovaného drátu, což představovalo více než 50 % celkové spotřeby v Unii ve stejném období. Níže uvedená tabulka shrnuje údaje o šesti největších zemích z hlediska objemu čínského vývozu a o Turecku, které je srovnatelnou zemí, kam v období přezkumného šetření směrovalo více než 53 % celkového čínského vývozu.

Tabulka 1

Čínský vývoz válcovaného drátu do světa (objem a ceny, v EUR)

(44)

Průměrná vývozní cena zjištěná během období přezkumného šetření pro každou z výše uvedených zemí byla výrazně nižší než běžná hodnota výrobku. Dumpingové rozpětí zjištěné pro čínské průměrné prodejní ceny (jak vyplývá z tabulky výše) do třetích zemích se tedy pohybovalo v rozmezí od 14 % do 24 % (7).

(45)

Tyto údaje rovněž dokládají, že čínský vývoz vykazuje vzestupný trend v objemu spolu s poklesem cen. Dostupné statistické údaje ve skutečnosti svědčí o tom, že po období přezkumného šetření ceny dále klesaly. Řada postižených zemí vnímala tyto trendy jako ohrožení vlastního výrobního odvětví a zavedla ochranná opatření (mimo jiné Malajsie a Indonésie a nejnověji po období přezkumného šetření také Turecko (8), USA a Pákistán).

(46)

A závěrem, poslední zprávy z tisku (9) naznačují, že aktivita na čínském domácím trhu, zejména ve stavebnictví (10), se zpomaluje. Čínské možnosti prodeje tedy ubývají: její hlavní vývozní trhy se uzavírají a její hlavní prodej na domácím trhu se zpomaluje. Proto, pokud by opatření v Unii pozbyla platnosti, existuje velká pravděpodobnost, že Čína neprodleně nasměruje velký objem svého levného (dumpingového) prodeje na trh Unie.

(47)

Kvůli vyšším cenám na trhu Unie ve srovnání se zjištěnými čínskými prodejními cenami v jiných třetích zemích (viz tabulka č. 1) se trh Unie považuje pro čínské výrobce za atraktivní. Atraktivitu trhu Unie dále zvyšuje existence ochranných opatření na mnoha vývozních trzích. Proto lze důvodně očekávat, že pokud by opatření byla zrušena, čínský vývoz na trh Unie by se ve značném objemu obnovil. Je třeba připomenout, že před uložením původních opatření v roce 2008 činil objem čínského prodeje na trhu Unie 1,1 milionu tun ve srovnání se 700 tunami v období přezkumného šetření.

(48)

S přihlédnutím k obrovskému objemu výroby válcovaného drátu v Číně a jejím dumpingovým praktikám v třetích zemích, jakož i k výše popsané atraktivitě trhu Unie, je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by mělo za následek okamžité obnovení dumpingu z Číny do Unie.

(49)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 72 výrobců v Unii, kteří představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Žádný z nich nebyl proti zahájení šetření.

(50)

Všechny číselné údaje týkající se citlivých informací musely být z důvodu zachování jejich důvěrnosti indexované nebo vyjádřené v určitém rozmezí.

(51)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě dostupných statistik dovozu, skutečného prodeje spolupracujících výrobců v Unii, vyjma jejich prodeje na vývoz, a odhadovaného prodeje nespolupracujících výrobců v Unii. Definice spotřeby se týká prodeje na volném trhu, včetně závislého prodeje, ale netýká se využití pro vlastní spotřebu. Využití pro vlastní spotřebu, tj. interní transfery obdobného výrobku mezi integrovanými výrobci v Unii za účelem dalšího zpracování, nebylo do údaje o spotřebě v Unii zahrnuto, protože tyto interní transfery nekonkurují prodeji, který realizují nezávislí dodavatelé na volném trhu. Závislý prodej, tedy prodej společnostem ve spojení, byl do údaje o spotřebě Unie zahrnut, protože podle údajů shromážděných během šetření mohly společnosti ve spojení s výrobci v Unii nakupovat válcovaný drát i z jiných zdrojů. Kromě toho bylo zjištěno, že průměrné prodejní ceny výrobců v Unii účtované stranám ve spojení jsou v souladu s průměrnými prodejními cenami účtované stranám, které ve spojení nejsou.

(52)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(53)

Spotřeba v Unii se snížila o 4 % z 18,5 milionu tun v roce 2011 na 17,8 milionu tun během období přezkumného šetření. Během posuzovaného období byla spotřeba nižší než 23,6 milionu tun, což byla spotřeba během období původního šetření (od dubna 2007 do března 2008). Pokles spotřeby je důsledkem negativního dopadu hospodářské krize, která způsobila snížení celkové spotřeby válcovaného drátu, zejména v automobilovém průmyslu a stavebnictví.

(54)

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu byly zjištěny na základě údajů Eurostatu.

(55)

Objem dovozu z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(56)

Zatímco v období původního šetření čínský dovoz představoval 5 % podíl na trhu a 1,1 milionu tun, podle informací z Eurostatu se z trhu Unie prakticky ztratil. Ve skutečnosti se dovoz z Číny v průběhu posuzovaného období snížil z 3 108 tun na 696 tun.

(57)

Společnost s 7,9 % celní sazbou je ve spojení se skupinou ArcelorMittal a podle žadatelů již nevyrábí významné množství válcovaného drátu. Další čínští vyvážející výrobci však také přestali prodávat na trh Unie. Trh válcovaného drátu se jeví být velmi citlivý na cenu a 24 % zvýšení cen z důvodu platného antidumpingového cla způsobilo u čínských vývozců ztrátu zájmu o trh Unie.

(58)

Ceny dovozu byly stanoveny podle údajů Eurostatu. Vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu z Číny do EU, nedostatečné spolupráci ze strany čínských výrobců a nedostatku cenových údajů o typech výrobku v jejich zanedbatelném objemu dovozu nebylo možné provést smysluplný výpočet cenového podbízení. Jak však vyplývá z tabulky 1, čínské vývozní ceny do třetích zemí se cenově podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o více než 25 %. Očekává se proto podobná významná úroveň podbízení na trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(59)

Hlavními vyvážejícími zeměmi do Unie jsou Moldavsko, Norsko, Rusko, Ukrajina a Švýcarsko. Celkový dovoz dotčeného výrobku ze třetích zemí během posuzovaného období vzrostl o 19,2 % (z 1,22 milionu tun na 1,45 milionu tun) a představoval 7,5 % spotřeby v Unii. Ve stejném období průměrná jednotková dovozní cena trvale klesala z 592 EUR na 506 EUR za tunu, což představuje pokles o 14,6 %.

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(60)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(61)

Přitom Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele za posuzované období byly stanoveny, analyzovány a zkoumány na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě údajů shromážděných a ověřených na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(62)

Makroekonomickými ukazateli v následujících oddílech jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál a náklady práce.

(63)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(64)

Během posuzovaného období se výroba snížila o 6 %, výrobní kapacita zůstala stabilní a využití kapacity pokleslo z 76 % na 72 %.

(65)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(66)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl v posuzovaném období o 5 %.

(67)

Zatímco spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 4 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 5 %, což se projevilo v úbytku podílu na trhu o 1,6 procentních bodů.

(68)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(69)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období poměrně stabilní. Současně klesla produktivita o 7 % v důsledku poklesu výroby, jak je znázorněno v tabulce 7 v 68. bodě odůvodnění.

(70)

Dumpingové rozpětí stanovené pro Čínu v původním šetření bylo mnohem větší než nepatrné, zatímco objem dovozu z Číny zůstal během celého posuzovaného období na zanedbatelné úrovni. Pokud by však byla opatření zrušena, dopad očekávaného dumpingu na výrobní odvětví Unie by byl významný, soudě podle rostoucího objemu a klesajících cen vývozu z Číny do třetích zemí, jak je uvedeno v 45. a 46. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie dosud nepřekonalo účinky dřívějšího poškozujícího dumpingového dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Číny, jak je uvedeno v 83. bodě odůvodnění.

(71)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny

Jak průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, tak výrobní náklady se během posuzovaného období snížily o 15 %. Prodejní ceny tedy v průměru sledovaly vývoj nákladů.

(72)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(73)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly během posuzovaného období stabilní. Lze to vysvětlit hlavně zvýšeným úsilím výrobního odvětví Unie o kontrolu výrobních nákladů a tím o zachování své konkurenceschopnosti.

(74)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(75)

Během posuzovaného období vzrostly zásoby výrobního odvětví Unie celkem o 18 %. Velkou část výroby válcovaného drátu tvoří standardní výrobky, a výrobní odvětví Unie si tudíž musí udržovat určitou úroveň zásob, aby bylo schopno rychle uspokojit poptávku svých odběratelů. Konečný stav zásob jako procento výroby zůstal relativně stabilní a sledoval vývoj výroby výrobního odvětví Unie.

(76)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě unijního výrobce v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(77)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se snížila ze 5,1 % na 4,7 %. To je méně než cílový zisk ve výši 9,9 %, který byl stanoven v původním šetření.

(78)

Čistý peněžní tok vyjadřuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost a v posuzovaném období byl kladný. Tento ukazatel však zaznamenal značný pokles o 11 %. To vzbuzuje obavy o schopnost výrobního odvětví Unie pokračovat v nezbytném samofinancování svých činností.

(79)

Investice se v posuzovaném období snížily o výrazných 58 %. Jednalo se hlavně o nutné investice do modernizace, údržby a plnění právních požadavků týkajících se bezpečnosti. Skutečnost, že nebyly realizovány žádné investice za účelem rozšíření kapacity, může signalizovat možný dlouhodobý negativní vývojový trend na trhu.

(80)

Návratnost investic je čistý zisk vyjádřený v procentech hrubé účetní hodnoty investic. Tento ukazatel poklesl během posuzovaného období z 3,8 % na 3 % v důsledku snížení zisku.

(81)

Pokles ziskovosti a objemu peněžního toku se nepříznivě projevil i na schopnosti společnosti opatřit si kapitál.

(82)

Na základě informací shromážděných během šetření bylo zjištěno, že podíl výroby pro vlastní spotřebu není významný, jelikož přibližně jen 11 % výroby výrobního odvětví Unie se využívá pro vlastní spotřebu v rámci skupiny. Vyšší objem výroby obecně vede k úsporám z rozsahu, z nichž má dotčený výrobce prospěch. Výrobní odvětví Unie je převážně vertikálně integrované a výroba pro vlastní spotřebu se využívá pro další zpracování v navazujících výrobních odvětvích, při němž vznikají výrobky s přidanou hodnotou. Šetření nepoukázalo na žádné problémy související s výrobou těchto navazujících výrobků. Výroba pro vlastní spotřebu zůstala během posuzovaného období skutečně stabilní. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že výroba výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu neměla žádný nepříznivý dopad na jeho finanční situaci.

(83)

Během posuzovaného období se všechny ukazatele újmy týkající se výrobního odvětví Unie vyvíjely nepříznivě. Konkrétně, výroba v Unii se snížila o 6 %, využití kapacity pokleslo ze 76 % na 72 %, podíl na trhu klesl o 1,6 procentního bodu z 93,4 % na 91,8 % a konečný stav zásob vzrostl o 18 %. Kromě toho další ukazatele újmy, například objem prodeje stranám v Unii, které nejsou ve spojení, (– 6 %) a vývoz určený stranám, které nejsou ve spojení, (– 22 %), také sledovaly negativní trend. Jednotkové prodejní ceny účtované stranám v Unii, které nejsou ve spojení, a výrobní náklady klesly shodně o 15 %. Ziskovost se snížila z 5,1 % na 4,7 %, což je méně, než cílový zisk ve výši 9,9 %, který byl stanoven v původním šetření. Investice výrazně klesly o 58 % a peněžní tok se snížil o 11 %. Vzhledem k tomu, že zaměstnanost zůstala poměrně stabilní, produktivita klesla o 7 %.

(84)

Tyto negativní trendy však nelze přičíst čínskému dovozu vzhledem k jeho omezenému objemu a podílu na trhu. Analýza se proto věnuje dopadu, který by mělo obnovení čínského dovozu na výrobní odvětví Unie, jež dosud plně nepřekonalo účinky dřívějších čínských dumpingových praktik.

(85)

Ačkoliv objem dovozu z Číny výrazně poklesl po uložení opatření v roce 2009, má se za to, že zbývající významné výrobní kapacity v Číně mohou být snadno přesměrovány na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(86)

Jak bylo konstatováno v 40. až 42. bodě odůvodnění, celková výrobní kapacita válcovaného drátu činí více než 150 milionů tun, přičemž odhadovaná volná kapacita činí přibližně 50 milionů tun. Obě tato čísla jsou výrazně vyšší než celková spotřeba válcovaného drátu v Unii. Jak navíc vyplývá z čínských statistik, Číně se v posledních letech podařilo přesměrovat přebytek své výroby z Unie do jiných zemí, kde platilo méně omezení obchodu. To se však změnilo, neboť některé trhy třetích zemí nedávno zavedly ochranná opatření, díky nimž se účinně uzavřely před čínským dovozem nebo mu alespoň omezily přístup. V každém případě je trh Unie i nadále atraktivní díky relativně vysokým prodejním cenám dotčeného výrobku v porovnání s jinými trhy třetích zemí. Proto lze důvodně očekávat, že kdyby byla opatření zrušena, významná část stávající čínské výroby by byla v důsledku atraktivity trhu Unie s jeho velikostí a úrovní cen přesměrována do Unie. S přihlédnutím k současné situaci ohledně újmy a k dumpingovým praktikám čínských vývozců šetření ukázalo, že zrušení opatření by se vší pravděpodobnosti mělo za následek významné zvýšení vývozu z Číny za dumpingové ceny, což by výrobnímu odvětví Unie způsobilo podstatnou újmu.

(87)

S ohledem na výše uvedené se vyvozuje závěr, že zrušení opatření na dovoz z Číny by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(88)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(89)

Podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení byla všem zúčastněným stranám poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska.

(90)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(91)

Výrobní odvětví Unie trvale ztrácelo podíl na trhu a utrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu. Pokud by měla být opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by se se vší pravděpodobností ocitlo v ještě horší situaci.

(92)

Byl proto učiněn závěr, že zachování platných opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(93)

V tomto přezkumném šetření před pozbytím platnosti se žádný dovozce ani obchodník nepřihlásil. Neobjevují se náznaky, že by pokračování opatření mělo mít nějaké významné negativní dopady na jejich činnost.

(94)

V tomto přezkumném šetření před pozbytím platnosti se žádný uživatel nepřihlásil. Co se týče uživatelů, v původním šetření byl učiněn závěr, že celkový možný dopad uložení opatření na činnost uživatelů bude velmi omezený. Zaprvé, naprostá většina uživatelů nakupuje válcovaný drát z nečínských zdrojů, jichž je mnoho. Zadruhé, na možný dopad uložení opatření by se mělo pohlížet z hlediska navazujících výrobků, jež mají vysokou přidanou hodnotu. Na tomto základě se vyvozuje závěr, že zachování opatření nebude mít negativní dopad na současnou situaci uživatelů.

(95)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně.

(96)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Jedna zúčastněná strana předložila připomínky, které podporují závěry Komise.

(97)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz válcovaného drátu pocházejícího z Číny, uložená nařízením (ES) č. 703/2009, měla být zachována.

(98)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách, má se za to, že v tomto případě jsou nezbytná zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společnosti, pro níž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní výrobce.

(99)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (11). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni použije. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(100)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,