EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015D1499

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1499 ze dne 3. září 2015, kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (oznámeno pod číslem C(2015) 6058)

OJ L 234, 8.9.2015, p. 10–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2018

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2015/1499/oj

8.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 234/10


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1499

ze dne 3. září 2015,

kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

(oznámeno pod číslem C(2015) 6058)

(Pouze nizozemské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (1), a zejména na bod 2 třetí pododstavec přílohy III uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pokud se množství statkových hnojiv, které členský stát zamýšlí použít na hektar za rok, liší od množství stanovených v první větě druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a v písmeni a) uvedeného pododstavce, musí být určeno tak, aby neohrozilo dosažení cílů uvedených v článku 1 zmíněné směrnice, a musí být zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou v tomto případě například dlouhé vegetační období a plodiny s vysokou potřebou dusíku.

(2)

Dne 29. července 2011 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2011/489/EU (2), kterým se Belgii povoluje použít v regionu Flandry za určitých podmínek až 250 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok na pozemcích, na nichž jsou vysety travinné porosty a kukuřice, pod kterou se sejí travinné porosty, nebo sečené travinné porosty či sečené žito, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice, a až 200 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok na pozemcích, na kterých je vyseta ozimá pšenice nebo tritikale, po jejíž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny, a cukrová nebo krmná řepa.

(3)

Odchylka povolená prováděcím rozhodnutím 2011/489/EU se týkala přibližně 2 970 zemědělců a 82 820 ha půdy a její platnost skončila dne 31. prosince 2014.

(4)

Dne 7. dubna 2015 Belgie předložila Komisi žádost o prodloužení platnosti odchylky podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS pro region Flandry.

(5)

Požadovaná odchylka se týká záměru Belgie povolit ve Flandrech v určitých zemědělských podnicích použití až 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících z pasoucích se hospodářských zvířat a z upravených statkových hnojiv pocházejících z prasečí kejdy na pozemcích, na nichž jsou vysety travinné porosty, smíšené travinné porosty s jetelem, kukuřice, pod kterou se sejí travinné porosty, nebo sečené travinné porosty či sečené žito, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice, a použití až 200 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv a z upravených statkových hnojiv pocházejících z prasečí kejdy na pozemcích, na kterých je vyseta ozimá pšenice nebo tritikale, po jejichž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny, nebo řepa.

(6)

Informace poskytnuté Belgií v souvislosti s odchylkou udělenou prováděcím rozhodnutím 2011/489/EU naznačují, že odchylka nevedla ke zhoršení jakosti vody. Ze zprávy Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů za období 2008–2011 (3), která vycházela ze zpráv členských států, vyplývá, že v případě podzemních vod vykazuje zhruba 78 % monitorovacích stanic ve Flandrech průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a 63 % monitorovacích stanic vykazuje průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Údaje monitorování vykazují klesající trend koncentrace dusičnanů v případě podzemních vod ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (2004–2007). V případě povrchových vod vykazuje 93 % monitorovacích stanic průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a 70 % monitorovacích stanic vykazuje průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Většina monitorovacích stanovišť v povrchových vodách vykazuje klesající trend koncentrace dusičnanů. Ve vykazovaném období 2008–2011 bylo zhruba 80 % řek a všechny brakické vody klasifikovány jako eutrofní nebo hypertrofní.

(7)

Flandry stanovily v oblasti jakosti vody tyto cíle, kterých má být dosaženo v rámci příštího akčního programu na období 2015–2018: v případě povrchové vody musí být koncentrace dusičnanů v 95 % monitorovacích stanic zemědělské monitorovací sítě nižší než 50 mg na litr; v případě mělké podzemní vody, která se vyznačuje menší rychlostí obnovy, musí být průměrná koncentrace dusičnanů ve srovnání s průměrnou hodnotou z roku 2010, tj. 40 mg dusičnanů na litr, nižší o 20 %; v hydrogeologicky homogenních oblastech, kde průměrná koncentrace dusičnanů v mělkých podzemních vodách překračuje 50 mg na litr, bude muset průměrná koncentrace poklesnout o 5 mg dusičnanů na litr.

(8)

Za účelem dosažení těchto cílů Flandry stanovily zesílený akční program na období 2015–2018. Na konci zimního období 2016–2017 bude proveden přezkum příslušné politiky, na jehož základě budou případně přijata další účinnější opatření, která zaručí realizaci stanovených cílů v oblasti jakosti vody. Právní předpis, kterým se provádí směrnice 91/676/EHS pro region Flandry, „vyhláška o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“ (4) (dále jen „vyhláška o statkových hnojivech“), byl pozměněn (5) v souladu s akčním programem na období 2015–2018 dne 12. června 2015 a použije se ve spojení s tímto rozhodnutím.

(9)

Vyhláška o statkových hnojivech se vztahuje na celé území regionu Flandry.

(10)

Tato vyhláška o statkových hnojivech obsahuje omezení pro používání dusíku i fosforu.

(11)

Z podpůrné dokumentace předložené Belgií v souvislosti s Flandry vyplývá, že navrhovaná množství 250 kg a 200 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok jsou zdůvodněna na základě objektivních kritérií, jakými jsou například dlouhé vegetační období a plodiny s vysokou potřebou dusíku.

(12)

Z údajů poskytnutých Belgií k období 2008–2011 a týkajících se Flander vyplývá nárůst počtu prasat v porovnání s obdobím 2004–2007 o 4,4 %. Poslední údaje vztahující se k rokům 2012 a 2013 ukazují, že počet prasat vzrostl mírně – o 2,6 %. Počet kusů drůbeže klesl v období 2004–2008 o 13,2 % a následně vzrostl o 20,8 %. Počty skotu zůstaly stabilní. Aby se zabránilo tomu, že uplatňování požadované odchylky povede k intenzifikaci chovu hospodářských zvířat, zajistí příslušné orgány omezení počtu hospodářských zvířat, která lze chovat v každém zemědělském podniku (práva na emise živin) v regionu Flandry podle ustanovení vyhlášky o statkových hnojivech.

(13)

Používání dusíku ze statkových hnojiv v období 2008–2011 vykázalo oproti období 2004–2007 pokles o 15 %. V průběhu třetího akčního programu (2007–2010) používání dusíku ze statkových hnojiv stagnovalo na úrovni zhruba 101 000 tun za rok. Během čtvrtého akčního programu byl zaznamenán další pokles, na úroveň 94 500 tun dusíku ze statkových hnojiv v roce 2013. Používání minerálního dusíku ve vykazovaném období 2008–2011 stouplo oproti období 2004–2007 o 4 %. Z posledních údajů pro roky 2012 a 2013 vyplývá, že používání minerálního dusíku se ustálilo na 39 000 tun.

(14)

Na základě posouzení žádosti lze dospět k závěru, že navrhovaná množství 250 kg a 200 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících z pasoucích se hospodářských zvířat a z upravených statkových hnojiv pocházejících z prasečí kejdy neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky, které se použijí nad rámec účinnějších opatření přijatých v akčním programu na období 2015–2018.

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (6) stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod, založený na oblastech povodí s cílem dosáhnout na evropské úrovni do roku 2015 dobrého stavu vodních útvarů. Snížení živin je nedílnou součástí tohoto cíle. Udělením odchylky podle tohoto rozhodnutí nejsou dotčena ustanovení podle směrnice 2000/60/ES ani není vyloučeno, že k plnění povinností, které z něj vyplývají, může být zapotřebí přijetí dalších opatření.

(16)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (7) stanoví obecná pravidla pro zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly být pokud možno v souladu s ustanoveními této směrnice. V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by Belgie při sběru potřebných dat, na která se vztahuje toto rozhodnutí, mělo případně využít informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (8).

(17)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylka požadovaná Belgickým královstvím jménem regionu Flandry za účelem povolení většího množství statkových hnojiv, než stanoví první věta druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a písmeno a) uvedeného pododstavce, se uděluje za podmínek stanovených v článcích 4 až 12.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se použije individuálně na stanovené pozemky zemědělského podniku, na nichž jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím, za podmínek uvedených v článcích 4 až 7.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)

„zemědělskými podniky“ zemědělské podniky provozující nebo neprovozující chov hospodářských zvířat;

b)

„pozemkem“ jednotlivé pole nebo skupina polí homogenní z hlediska plodin, půdního typu a postupů hnojení;

c)

„travinnými porosty“ trvalé nebo dočasné travinné porosty (obecně se za dočasné považují pozemky ležící ladem méně než čtyři roky);

d)

„plodinami s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím“:

i)

travinné porosty;

ii)

travinné porosty s méně než 50 % podílem jetele;

iii)

kukuřice, pod kterou se před sklizní nebo po sklizni seje tráva, která slouží jako pokryvná meziplodina;

iv)

sečené travinné porosty nebo sečené žito, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice;

v)

ozimá pšenice nebo tritikale, po jejíž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny;

vi)

cukrová nebo krmná řepa;

e)

„pasoucími se hospodářskými zvířaty“ skot (s výjimkou jatečných telat), ovce, kozy a koně;

f)

„úpravou statkových hnojiv“ zpracování prasečí kejdy na dvě frakce, pevnou a kapalnou, které se provádí za účelem lepšího použití a zvýšeného nahrazení dusíku a fosforu;

g)

„upraveným statkovým hnojivem“ kapalná frakce, která je výsledkem úpravy prasečí kejdy;

h)

„odpadní kapalinou s nízkým obsahem dusíku a fosfátu“ upravené statkové hnojivo s maximálním obsahem dusíku 1 kg na tunu kapaliny a maximálním obsahem fosfátu 1 kg na tunu kapaliny;

i)

„půdním profilem“ vrstva půdy pod povrchem do hloubky 0,90 m; pokud je průměrná nejvyšší hladina podzemní vody v menší hloubce, rozumí se jím vrstva půdy do hloubky průměrné nejvyšší hladiny podzemní vody.

Článek 4

Každoroční žádost a závazek

1.   Zemědělci, kteří chtějí odchylku podle tohoto rozhodnutí využívat, každoročně do 15. února předloží žádost příslušným orgánům. Každoroční žádost pro rok 2015 se předloží do 31. července.

2.   Spolu s každoroční žádostí uvedenou v odstavci 1 se zemědělci písemně zaváží k plnění podmínek stanovených v článcích 5, 6 a 7.

Článek 5

Úprava statkových hnojiv

1.   Příslušné orgány zajistí, aby se pevná frakce, která je výsledkem úpravy statkových hnojiv, dodávala schváleným zařízením k recyklaci s cílem omezit zápach a další emise, zlepšit agronomické a hygienické vlastnosti, usnadnit manipulaci a zvýšit nahrazení dusíku a fosfátu.

2.   Zemědělci, kteří využívají odchylku a provádějí úpravu statkových hnojiv, příslušným orgánům každý rok předloží údaje týkající se množství statkových hnojiv předaných k úpravě, množství a místa určení pevné frakce a upravených statkových hnojiv a jejich obsahu dusíku a fosforu.

3.   Příslušné orgány zavedou a pravidelně aktualizují uznané metodiky, pomocí nichž se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá jednotlivou odchylku.

4.   Příslušné orgány zajistí, aby se amoniak a další emise z úpravy statkových hnojiv zachycovaly a upravovaly tak, aby se snížil dopad na životní prostředí a obtěžování u zařízení, jež způsobují emise vyšší než v referenční situaci, kterou je skladování a používání neupravených statkových hnojiv.

Pro tyto účely příslušné orgány zajistí vypracování a pravidelnou aktualizaci soupisu zařízení vyžadujících úpravu emisí.

Článek 6

Používání statkových a jiných hnojiv

1.   S výhradou podmínek uvedených v odstavcích 2 až 12, množství statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat, upravených statkových hnojiv a odpadní kapaliny s nízkým obsahem dusíku a fosfátu, jež je každoročně vpraveno na pozemky, kterých se týká odchylka, včetně množství vpraveného samotnými zvířaty, musí být takové, aby obsah dusíku nepřekročil tyto hodnoty:

a)

250 kg na hektar za rok u pozemků, na nichž jsou vysety:

i)

travinné porosty nebo kukuřice, pod kterou se sejí travinné porosty;

ii)

sečené travinné porosty, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice;

iii)

sečené žito, po jehož sklizni následuje osev kukuřice;

iv)

travinné porosty s méně než 50 % podílem jetele;

b)

200 kg na hektar za rok u pozemků, na nichž jsou vysety:

i)

ozimá pšenice, po jejíž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny;

ii)

tritikale, po jehož sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny;

iii)

cukrová nebo krmná řepa.

2.   Upravená statková hnojiva, jež nelze považovat za odpadní kapalinu s nízkým obsahem dusíku a fosfátu, se mohou na pozemcích, kterých se týká odchylka, používat pouze v případě, že u nich poměr dusíku k fosfátu (N/P2O5) dosahuje minimálně hodnoty 3,3.

3.   Použití odpadní kapaliny s nízkým obsahem dusíku a fosfátu je omezeno na maximální hodnotu 15 tun na hektar.

4.   Celkový přísun dusíku a fosfátu odpovídá nárokům dotyčné plodiny na živiny a zohledňuje i zásobování z půdy a větší dostupnost dusíku ze statkových hnojiv v důsledku jejich úpravy. V žádném případě však pro žádnou z plodin nepřekročí normu pro maximální množství používaného fosfátu a dusíku stanovenou akčním programem.

5.   Fosfát z umělých hnojiv se nepoužívá na pozemcích, kterých se týká odchylka.

6.   Pro každý zemědělský podnik se vede plán hnojení, který pro celou jeho výměru půdy popisuje střídání plodin a plánované použití statkových, dusíkatých a fosfátových hnojiv. Tento plán je v zemědělském podniku k dispozici nejpozději 15. února každého kalendářního roku.

Plán hnojení obsahuje tyto údaje:

a)

počet hospodářských zvířat a popis systému ustájení a uskladnění, včetně dostupných skladovacích kapacit pro statková hnojiva;

b)

výpočet množství dusíku (po odečtení ztrát při ustájení a skladování) i fosforu vyprodukovaného ze statkových hnojiv v zemědělském podniku;

c)

popis úpravy statkových hnojiv a očekávané vlastnosti upravených statkových hnojiv;

d)

množství, druh a vlastnosti statkových hnojiv vyvezených mimo zemědělský podnik nebo v rámci zemědělského podniku;

e)

střídání plodin a výměra u pozemků, na kterých jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím, a u pozemků s jinými plodinami;

f)

předpokládaná potřeba dusíku a fosforu u plodin na každém pozemku;

g)

výpočet použití dusíku a fosforu ze statkových hnojiv na každém pozemku;

h)

výpočet použití dusíku a fosforu z umělých a jiných hnojiv na každém pozemku;

i)

výpočet k posouzení souladu s normami pro použití dusíku a fosforu.

Plány hnojení se aktualizují nejpozději sedm dní po provedení jakékoli změny v zemědělských postupech, aby se zajistil soulad mezi plány a skutečnými zemědělskými postupy.

7.   Každý zemědělský podnik vypracuje evidenci hnojení. Evidence za každý kalendářní rok se předkládá příslušnému orgánu do 15. března následujícího kalendářního roku.

8.   V evidenci hnojení jsou uvedeny tyto údaje:

a)

plochy zemědělských plodin;

b)

počet a druh hospodářských zvířat;

c)

produkce statkových hnojiv na zvíře;

d)

množství hnojiv dovezených zemědělským podnikem;

e)

množství statkových hnojiv vyvezených ze zemědělského podniku a jejich odběratele.

9.   Pro každý zemědělský podnik využívající odchylku jsou k dispozici výsledky analýzy koncentrace dusíku a fosforu v půdě.

Odběr vzorků a analýza koncentrace fosforu a dusíku se provedou alespoň jednou za čtyři roky, vždy nejpozději 31. května, a to pro každou oblast v zemědělském podniku, která je homogenní z hlediska střídání plodin a vlastností půdy.

Vyžaduje se nejméně jedna analýza na každých pět hektarů zemědělské půdy.

10.   Koncentrace dusičnanů v půdním profilu se měří každý rok na podzim nejpozději do 15. listopadu alespoň na 6 % všech pozemků, kterých se týká odchylka, a na 1 % ostatních pozemků užívaných zemědělskými podniky využívajícími odchylku, a to takovým způsobem, aby se měření zúčastnilo alespoň 85 % těchto zemědělských podniků. Na každé dva hektary zemědělské půdy se odeberou nejméně tři vzorky odpovídající třem různým vrstvám půdního profilu.

11.   V období od 1. září do 15. února následujícího roku se na pozemcích, kterých se týká odchylka, nesmí rozmetávat statková hnojiva, upravená statková hnojiva nebo odpadní kapalina s nízkým obsahem dusíku a fosfátu s celkovým obsahem dusíku vyšším než 0,60 kg na tunu, umělá ani jiná hnojiva.

12.   Nejméně dvě třetiny množství dusíku ze statkových hnojiv, vyjma dusíku ze statkových hnojiv pocházejících z pasoucích se hospodářských zvířat, se použijí do 1. června každého roku.

Článek 7

Hospodaření s půdou

Zemědělci, kteří využívají jednotlivé odchylky, provedou následující opatření:

a)

travinné porosty na všech typech půdy s výjimkou jílovitých půd se zaorají na jaře;

b)

travinné porosty na jílovitých půdách se zaorají do 15. září;

c)

na pozemcích, kterých se týká odchylka, se v rámci střídání plodin nevysejí žádné luštěniny ani jiné plodiny, které vážou atmosférický dusík. To se však netýká jetele na pastvinách s podílem jetele menším než 50 %;

d)

do dvou týdnů po zaorání trávy následuje osev plodinou s vysokou potřebou dusíku a v roce zaorání trvalého travinného porostu se nepoužijí hnojiva;

e)

pokryvné meziplodiny se vysejí do dvou týdnů po sklizni ozimé pšenice a nejpozději do 10. září;

f)

orba pokryvných meziplodin se neprovede před 15. únorem, aby se zajistil stálý rostlinný pokryv orné půdy, a aby tak vznikla náhrada za úniky dusičnanů do podorniční vrstvy půdy na podzim a omezily se úniky v zimě.

Článek 8

Ostatní opatření

Příslušné orgány zajistí, aby odchylky povolené pro použití upravených statkových hnojiv byly slučitelné s kapacitou schválených zařízení pro úpravu statkových hnojiv a zpracování pevné frakce.

Tato odchylka se použije, aniž jsou dotčena opatření, která musí vyhovovat jiným právním předpisům Unie pro oblast životního prostředí.

Článek 9

Opatření týkající se produkce a přepravy statkových hnojiv

1.   Příslušné orgány zajistí, aby byla dodržována omezení počtu hospodářských zvířat, která lze chovat v každém zemědělském podniku (práva na emise živin) v regionu Flandry, v souladu s vyhláškou o statkových hnojivech.

2.   Příslušné orgány zajistí, aby byla veškerá přeprava statkových hnojiv schválenými přepravci zaznamenávána prostřednictvím systémů určování zeměpisné polohy.

3.   Příslušné orgány zajistí, aby bylo před každou přepravou posouzeno složení statkových hnojiv, pokud jde o koncentraci dusíku a fosforu. Vzorky statkových hnojiv jsou analyzovány uznanými laboratořemi a výsledky analýzy se sdělí příslušným orgánům a zemědělci, kterému byla statková hnojiva dodána.

4.   Příslušné orgány zajistí, aby byl během přepravy k dispozici doklad, ve kterém je uvedeno množství přepravovaného statkového hnojiva a obsah dusíku a fosforu v tomto hnojivu.

Článek 10

Monitorování

1.   Příslušný orgán zajistí, aby byly vypracovány a každoročně aktualizovány mapy zachycující procentní podíl zemědělských podniků, počet pozemků, procentní podíl hospodářských zvířat, procentní podíl zemědělské půdy a místní využívání půdy, na které se v každé obci vztahuje jednotlivá odchylka.

Příslušný úřad každý rok shromáždí a aktualizují údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech, na které se vztahuje jednotlivá odchylka.

2.   Monitorovací síť pro odběr vzorků z povrchových a mělkých podzemních vod podle čl. 10 odst. 2 rozhodnutí Komise 2008/64/ES (9) se zachovává, aby bylo možné posuzovat vliv odchylky na jakost vody. V rámci monitorovací sítě se bude rovněž měřit obsah dusičnanů a fosfátu v řekách ústících do Severního moře. Během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí se nesníží počet původně vytvořených monitorovacích míst a nezmění se jejich umístění.

3.   V zemědělských povodích na písčitých půdách se provádí zvýšené monitorování.

4.   Monitorovací místa, odpovídající nejméně 150 zemědělským podnikům, zřízená podle rozhodnutí 2008/64/ES se zachovávají za účelem poskytování údajů o koncentraci dusíku a fosforu v půdní vodě, o minerálním dusíku v půdním profilu a o odpovídajícím úniku dusíku a fosforu kořenovou zónou do podzemních vod a rovněž o vyplavování dusíku a fosforu z povrchových a podpovrchových vrstev půdy, a to v podmínkách s odchylkou i bez odchylky.

Monitorovací místa zahrnují hlavní typy půdy (jílovitá, hlinitá, písčitá a sprašová), postupy hnojení a plodiny.

Skladba monitorovací sítě se během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí nezmění.

5.   Šetření a průběžné analýzy živin poskytnou údaje o místním využívání půdy, cyklickém pěstování plodin a zemědělských postupech v podnicích, které využívají jednotlivých odchylek.

Tyto údaje se mohou použít pro modelové výpočty rozsahu vyplavování dusičnanů a úniku fosforu z polí, na kterých se použije na hektar a za rok až 250 kg nebo až 200 kg dusíku obsaženého ve statkových hnojivech z pasoucích se hospodářských zvířat.

6.   Monitorovací síť zahrnující mělké podzemní vody, půdní vodu, drenážní vodu a vodní toky v zemědělských podnicích příslušejících k monitorovací síti poskytne údaje o koncentraci dusičnanů a fosforu ve vodě, která opouští kořenovou zónu a vtéká do systému podzemních a povrchových vod.

Článek 11

Ověřování

1.   Všechny žádosti o povolení odchylky se předkládají příslušným orgánům ke správní kontrole. Pokud kontrola prokáže nesplnění podmínek stanovených v článcích 5, 6 a 7, je žadatel o této skutečnosti vyrozuměn. V takovém případě se žádost považuje za zamítnutou.

2.   Na základě analýzy rizik, výsledků kontrol z předchozích let a výsledků všeobecných namátkových kontrol uplatňování právních předpisů provádějících směrnici 91/676/EHS vypracují příslušné orgány program inspekcí v terénu.

Inspekce v terénu se provádějí nejméně u 7 % farem využívajících jednotlivé odchylky s ohledem na podmínky stanovené v článcích 5, 6 a 7. Jestliže ověření ukáže nesplnění podmínek, je o tom příslušný zemědělec vyrozuměn. V takovém případě se žádost o povolení odchylky v následujícím roce považuje za zamítnutou.

3.   Výsledky měření uvedených v čl. 6 odst. 9 se ověří. Jestliže ověření ukáže nesplnění podmínek, včetně překročení základní mezní hodnoty uvedené ve vyhlášce o statkových hnojivech, je o tom zemědělec vyrozuměn a žádost o povolení odchylky pro daný pozemek nebo pozemky pro následující rok bude zamítnuta.

4.   Na základě posouzení rizik a výsledků správních kontrol uvedených v odstavci 1 zajistí příslušné orgány kontroly na místě alespoň u 2 % přeprav statkových hnojiv.

Kontroly zahrnují ověření, zda byly splněny povinnosti ohledně akreditace, posouzení průvodních dokladů, ověření původu a místa určení statkových hnojiv a odběr vzorků z přepravovaných statkových hnojiv.

Odběr vzorků ze statkových hnojiv lze ve vhodných případech provádět během nakládky pomocí automatických vzorkovačů statkových hnojiv namontovaných na vozidlech.

Vzorky statkových hnojiv jsou analyzovány laboratořemi, jež jsou uznány příslušnými orgány, a výsledky analýzy se sdělí zemědělci, který je dodavatelem, a zemědělci, který je příjemcem těchto hnojiv.

5.   Příslušné orgány jsou vybaveny nezbytnými pravomocemi a prostředky pro ověřování, zda jsou dodržovány podmínky odchylky povolené podle tohoto rozhodnutí.

Článek 12

Podávání zpráv

1.   Příslušné orgány předkládají každoročně do 30. června zprávu obsahující tyto informace:

a)

mapy, uvedené v čl. 10 odst. 1, zachycující procentní podíl zemědělských podniků, procentní podíl hospodářských zvířat, procentní podíl zemědělské půdy a místní využívání půdy, jakož i údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech v zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka;

b)

výsledky monitorování vody, včetně informací o trendech jakosti podzemních a povrchových vod a vod ústících do Severního moře a také o vlivu odchylky na jakost vody podle čl. 10 odst. 2;

c)

vyhodnocení reziduí dusičnanů v půdním profilu na podzim na pozemcích, kterých se týká odchylka, a srovnání s údaji o reziduích dusičnanů a trendech na pozemcích, kterých se odchylka netýká a kde probíhá obdobné střídání plodin. K pozemkům, kterých se odchylka netýká, by měly patřit pozemky bez odchylky v zemědělských podnicích využívajících odchylku i pozemky v jiných zemědělských podnicích;

d)

informace o koncentraci dusičnanů a fosforu ve vodě, která opouští kořenovou zónu a vtéká do systému podzemních a povrchových vod podle čl. 10 odst. 6, a výsledky zvýšeného monitorování vody v zemědělských povodích v písčitých půdách, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3;

e)

výsledky šetření o místním využívání půdy, cyklickém pěstování plodin a zemědělských postupech a výsledky modelových výpočtů rozsahu vyplavování dusíku a úniku fosforu, k němuž dochází v zemědělských podnicích využívajících jednotlivou odchylku podle čl. 10 odst. 5;

f)

vyhodnocení toho, jak jsou uplatňovány podmínky odchylky, založené na kontrolách na úrovni zemědělských podniků a na úrovni pozemků, jakož i na kontrolách přepravy statkových hnojiv, a informace o nevyhovujících zemědělských podnicích, založené na výsledcích správních inspekcí a inspekcí v terénu;

g)

informace o úpravě statkových hnojiv, včetně dalšího zpracování a využití pevných frakcí, a podrobné údaje o vlastnostech a účinnosti systémů úpravy a o složení upravených statkových hnojiv;

h)

informace o množství zemědělských podniků využívajících odchylku a pozemků, kterých se týká odchylka, kde byla použita upravená statková hnojiva a odpadní kapaliny s nízkým obsahem dusíku a fosfátu, a o použitých objemech;

i)

metodiky uvedené v čl. 5 odst. 3, s jejichž pomocí se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá jednotlivou odchylku;

j)

soupis zařízení pro úpravu statkových hnojiv uvedený v čl. 5 odst. 4;

k)

shrnutí a vyhodnocení údajů získaných z monitorovacích míst uvedených v čl. 10 odst. 4.

l)

údaje o hnojení ve všech zemědělských podnicích, které využívají jednotlivé odchylky, včetně informací o výnosech a o typech půdy;

m)

trendy v počtu hospodářských zvířat pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat v regionu Flandry a v zemědělských podnicích, jimž byla udělena odchylka.

Prostorová data obsažená ve zprávě se případně řídí požadavky ustanovení směrnice 2007/2/ES. Při shromažďování potřebných údajů využije Belgie v případě potřeby informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 13

Doba použitelnosti

Toto rozhodnutí se použije do dne 31. prosince 2018.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království.

V Bruselu dne 3. září 2015.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/489/EU ze dne 29. července 2011, kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 200, 3.8.2011, s. 23).

(3)  Zpráva vypracovávaná jednou za čtyři roky pro Vlámský region na základě směrnice o dusičnanech (91/676/EHS), K. Desimpelaere, E. Lesage – Vlaamse Landmaatschappij, R. Eppinger, H. Maeckelberghe, K. Van Hoof – Vlaamse Milieumaatschappij, červen 2012.

(4)  Belgisch Staatsblad, 29. prosince 2006, s. 76 368.

(5)  Belgisch Staatsblad, 29. července 2015, s. 47 994.

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(9)  Rozhodnutí Komise 2008/64/ES ze dne 21. prosince 2007, kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 16, 19.1.2008, s. 28).


Top