Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015D0163

Rozhodnutí Komise (EU) 2015/163 ze dne 21. listopadu 2014 o slučitelnosti opatření, která Polsko zamýšlí přijmout podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), s právem Unie

OJ L 27, 3.2.2015, p. 37–41 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/163/oj

3.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 27/37


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/163

ze dne 21. listopadu 2014

o slučitelnosti opatření, která Polsko zamýšlí přijmout podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), s právem Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (1), a zejména na čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice,

s ohledem na stanovisko výboru zřízeného podle článku 29 směrnice 2010/13/EU,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dopisem ze dne 19. srpna 2014 oznámilo Polsko Komisi určitá opatření, která zamýšlí přijmout v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU.

(2)

Komise ve lhůtě tří měsíců od uvedeného oznámení ověřila slučitelnost těchto opatření s právem Unie, zejména pokud jde o proporcionalitu opatření a transparentnost vnitrostátního konzultačního postupu.

(3)

Při posuzování těchto opatření Komise vzala v úvahu dostupné údaje o polském audiovizuálním trhu, zejména pokud jde o dopad na televizní trh.

(4)

Seznam událostí zásadního společenského významu Polsko vypracovalo jasným a transparentním způsobem na základě rozsáhlé konzultace.

(5)

Na základě podrobných důkazů a údajů o sledovanosti poskytnutých polskými orgány útvary Komise ověřily, že seznam určených událostí vypracovaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU splňuje nejméně dvě z následujících kritérií, která se považují za spolehlivé ukazatele společenského významu událostí: i) událost má v určitém členském státě mimořádný celkový ohlas a nemá význam pouze pro veřejnost, která příslušnou sportovní či jinou činnost zpravidla sleduje, ii) událost je všeobecně uznávaná a pro obyvatelstvo daného členského státu má zvláštní kulturní význam, neboť především posiluje kulturní identitu, iii) příslušné události se účastní národní tým v rámci soutěže nebo turnaje mezinárodního významu a iv) událost se tradičně vysílá ve volně dostupném televizním vysílání a má vysokou sledovanost.

(6)

Oznámený seznam událostí zásadního společenského významu obsahuje události, které jsou již uvedeny na zákonném seznamu podle článku 20b zákona o rozhlasovém a televizním vysílání ze dne 29. prosince 1992, ve znění zákona ze dne 31. března 2000, jakož i jiné události, které jsou součástí předlohy nařízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o seznamu významných událostí. Řada určených událostí se obecně považuje za události zásadního společenského významu, například letní a zimní olympijské hry, finále a semifinále Světového poháru ve fotbale a mistrovství Evropy ve fotbale. Seznam mezi takové události řadí i další fotbalová utkání, kterých se účastní polský národní tým, včetně kvalifikačních utkání. Jak prokázaly polské orgány, tyto události mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání. Navíc mají v Polsku mimořádný celkový ohlas, neboť jsou velmi oblíbené u široké veřejnosti, a nikoli pouze u veřejnosti, která sportovní události zpravidla sleduje. Kromě toho se některých utkání v rámci Světového poháru ve fotbale a mistrovství Evropy ve fotbale, včetně kvalifikačních utkání, účastní polský národní tým.

(7)

Tato jiná fotbalová utkání v rámci oficiálních turnajů a v rámci Ligy mistrů a Poháru UEFA, kterých se účastní polský národní tým nebo polský klub, mají vysokou sledovanost, tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání a mají v Polsku mimořádný celkový ohlas.

(8)

Zápasy v rámci mistrovství světa a Evropy ve volejbale mužů a žen, kterých se účastní polský národní tým, včetně kvalifikačních turnajů a Světové ligy mužů, mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání. Kromě toho v Polsku vzbuzují nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, která obvykle tuto disciplínu nesleduje. Rovněž zahrnují účast národního týmu na mezinárodním turnaji zásadního významu. Tento zájem je posílen skutečností, že polští účastníci dosáhli v uvedených turnajích významných úspěchů.

(9)

Semifinále a finále mistrovství světa a Evropy v házené mužů kromě toho, že mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání, vzbuzují v Polsku nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, která obvykle tuto disciplínu nesleduje. Jiné soutěže v rámci semifinále a finále mistrovství světa a Evropy v házené mužů, kterých se účastnil polský národní tým, měly rovněž vysokou sledovanost a tradičně se vysílaly ve volně dostupném televizním vysílání. Navíc v Polsku vzbuzují nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, která obvykle tuto disciplínu nesleduje. Rovněž zahrnují účast národního týmu na mezinárodním turnaji zásadního významu, v němž polští účastníci dosáhli významných úspěchů.

(10)

Mistrovství světa v severském lyžování, závody Světového poháru ve skocích na lyžích a závody Světového poháru žen v běhu na lyžích kromě toho, že mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání, vzbuzují v Polsku nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, která obvykle tuto disciplínu nesleduje. Rovněž zahrnují účast polského národního týmu na mezinárodním turnaji zásadního významu, v němž polští účastníci dosáhli významných úspěchů.

(11)

Mistrovství světa v atletice mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání. Navíc v Polsku vzbuzují nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, která disciplíny reprezentované v této události jindy obvykle nesleduje. Polští soutěžící dosáhli významných úspěchů ve skoku o tyči, vrhu koulí a hodu diskem.

(12)

Vzhledem ke způsobům, jakými budou tyto události zásadního společenského významu vysílány, definici „oprávněného subjektu televizního vysílání“, úloze Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v mechanismu pro řešení sporů ve věcech provádění dotčených opatření a k předpokládanému datu vstupu konečných polských opatření v platnost (12 měsíců po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie) nepřekračují určená opatření rámec toho, co je nezbytné k dosažení zamýšlených cílů, totiž ochrany práva na informace a zajištění širokého přístupu veřejnosti k televiznímu přenosu vnitrostátních nebo jiných událostí zásadního společenského významu. Lze proto učinit závěr, že účinky na právo na vlastnictví zakotvené v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie nejdou nad rámec účinků, které jsou neoddělitelně spojeny se zahrnutím událostí na seznam stanovený v čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU.

(13)

Z týchž důvodů se polská opatření jeví jako přiměřená, jelikož naléhavé důvody veřejného zájmu na zajištění přístupu široké veřejnosti k vysílání událostí zásadního společenského významu odůvodňují výjimku ze základní svobody volného pohybu služeb stanovené v článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie. Polská opatření kromě toho nepředstavují diskriminaci ani uzavření trhu vůči subjektům televizního vysílání, držitelům práv nebo jiným hospodářským subjektům z jiných členských států.

(14)

Určená opatření jsou rovněž slučitelná s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže, neboť definice oprávněných subjektů televizního vysílání, jež mohou vysílat události uvedené na seznamu, je založena na objektivních kritériích, která umožňují skutečnou a potenciální hospodářskou soutěž při získávání vysílacích práv na tyto události. Kromě toho není počet určených událostí nepřiměřený v rozsahu, jaký by narušil hospodářskou soutěž na navazujících trzích s volně dostupným televizním vysíláním a placeným televizním vysíláním. Lze proto zaujmout stanovisko, že účinky na volnou hospodářskou soutěž nejdou nad rámec účinků, které jsou neoddělitelně spojeny se zahrnutím událostí na seznam stanovený v čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU.

(15)

Komise sdělila opatření, jež Polsko zamýšlí přijmout, ostatním členským státům a předložila výsledky ověřování výboru zřízenému podle článku 29 směrnice 2010/13/EU. Výbor přijal kladné stanovisko,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

1.   Opatření, která Polsko zamýšlí přijmout podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU a která byla oznámena Komisi podle čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice, jsou slučitelná s právem Unie.

2.   Opatření přijatá Polskem se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 21. listopadu 2014.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

Zveřejnění podle článku 14 směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Opatření přijatá Polskem, která mají být zveřejněna v souladu s článkem 14 směrnice 2010/13/EU, jsou stanovena v následujícím výtahu ze zákona ze dne 29. prosince 1992 (Sbírka zákonů z roku 2011, č. 43, položka 226, ve znění pozdějších zákonů) o rozhlasovém a televizním vysílání a v nařízení Rady pro veřejné rozhlasové a televizní vysílání o Seznamu událostí značného společenského významu ze dne 17. listopadu 2014:

„Zákon ze dne 29. prosince 1992 o rozhlasovém a televizním vysílání

Článek 20b. 1. Provozovatel televizního vysílání může vysílat přímý přenos z události, která má značný společenský význam (dále jen ‚významná událost‘), pouze:

1)

v celostátním programu ve smyslu zákona či koncese, který je zcela dostupný zdarma, s výjimkou předplatného ve smyslu zákona ze dne 21. dubna 2005 o předplatitelských poplatcích a základních poplatků vybíraných provozovateli kabelových sítí, nebo

2)

pokud stejnou událost vysílá provozovatel vysílání, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy s provozovatelem vysílání, který získal práva k přenosu dané události, nebo s jiným oprávněným provozovatelem, s výhradou odstavce 6.

2.

Vzhledem k velkému společenskému zájmu se za významné události mimo jiné považují:

1)

letní a zimní olympijské hry;

2)

semifinálové a finálové zápasy mistrovství světa a Evropy ve fotbale, jakož i veškeré jiné zápasy v rámci těchto mistrovství s účastí reprezentačního družstva Polska, včetně vyřazovacích zápasů;

3)

jiné zápasy ve fotbale s účastí reprezentačního družstva Polska v rámci oficiálních turnajů a zápasy polských fotbalových klubů v rámci Ligy mistrů a Poháru UEFA.

3.

Státní rada může prostřednictvím nařízení stanovit seznam jiných významných událostí, než událostí uvedených v odstavci 2, přičemž zohlední míru společenského zájmu o dotčenou událost a význam této události pro společenský, hospodářský a politický život.

4.

Pokud je zamýšleno organizovat významnou událost v několika částech, pak se za významnou událost považuje každá taková část.

5.

Ustanovení odstavce 1 se použije na přenosy ze záznamu, pokud zpoždění vysílání přenosu z významné události nepřekročí 24 hodin a došlo k němu z významných důvodů, zejména proto, že:

1)

událost se odehrávala v době mezi 24. a 6. hodinou času platného na území Polské republiky;

2)

významné události nebo jejich části se časově překrývají.

6.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud daný provozovatel vysílání prokáže, že žádný provozovatel vysílání splňující podmínky uvedené v odst. 1 bodě 1 nebyl ochoten uzavřít dohodu, podle které by bylo možné přenos vysílat v souladu s odst. 1 bodem 2.

7.

Státní rada může prostřednictvím nařízení v rámci působnosti mezinárodních dohod závazných pro Polskou republiku stanovit:

1)

seznamy událostí, jež jiné evropské státy uznaly za významné události;

2)

pravidla pro uplatňování výhradních práv k televiznímu vysílání událostí zmíněných v bodě 1, která zajistí, že provozovatelé vysílání, na něž se vztahuje tento zákon, nebudou tato práva uplatňovat způsobem, který by diváky v daném státě zbavil možnosti sledovat tyto události podle pravidel stanovených daným státem v souladu s mezinárodním právem.“

SBÍRKA ZÁKONŮ

POLSKÉ REPUBLIKY

Ve Varšavě dne 3. prosince 2014

Položka 1705

NAŘÍZENÍ

NÁRODNÍ RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

ze dne 17. listopadu 2014

o seznamu významných událostí

Na základě čl. 20b odst. 3 zákona ze dne 29. prosince 1992 o rozhlasovém a televizním vysílání (Sb. zák. 2011, č. 43, položka 226, v pozměněném znění (1)) se stanoví následující:

§ 1.

Toto nařízení stanoví seznam významných událostí jiných než těch, které jsou uvedeny v čl. 20b odst. 2 zákona ze dne 29. prosince 1992 o rozhlasovém a televizním vysílání.

§ 2.

S ohledem na stupeň zájmu veřejnosti o dotčené události a jejich význam ve společenském, hospodářském a politickém životě se za významné události považují:

1)

zápasy v rámci mistrovství světa a Evropy ve volejbale mužů a žen s účastí polského národního týmu, včetně kvalifikačních utkání;

2)

zápasy Světové ligy mužů ve volejbale konané v Polsku;

3)

semifinále a finále mistrovství světa a Evropy v házené mužů, jakož i veškeré další zápasy v rámci těchto událostí, kterých se účastní polský národní tým, včetně kvalifikačních utkání;

4)

mistrovství světa v severském lyžování;

5)

závody Světového poháru ve skocích na lyžích;

6)

závody Světového poháru žen v běhu na lyžích;

7)

mistrovství světa v lehké atletice.

§ 3.

Toto nařízení vstupuje v platnost za 12 měsíců po datu vyhlášení.

Předseda národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání: J. DWORAK


(1)  Novely uvedeného předpisu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů 2011, č. 85, položka 459, č. 112, položka 654, č. 153, položka 903 a č. 160, položka 963 a ve Sbírce zákonů 2012, položky 1209 a 1315.


Top