EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R1379

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1379/2014 ze dne 16. prosince 2014 , kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 248/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

OJ L 367, 23.12.2014, p. 22–81 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 25/02/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2014/1379/oj

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 367/22


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1379/2014

ze dne 16. prosince 2014,

kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 248/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), a zejména na jeho článek 15, a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (2), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 248/2011 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken, v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 a ex 7019 31 00 a pocházející z Čínské lidové republiky.

2.   Zahájení antisubvenčního řízení

(2)

Dne 12. prosince 2013 Evropská komise (dále jen „Komise“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie oznámení (dále jen „oznámení o zahájení antisubvenčního řízení“), kterým informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých výrobků ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Evropské unie (4).

(3)

Řízení zahájila Komise na základě podnětu, který podalo dne 28. října 2013 sdružení European Glass Fibre Producers Association („APFE“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých výrobků ze skleněných vláken v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o subvencování některých výrobků ze skleněných vláken a o tím způsobené podstatné újmě, což Komise považovala za dostačující pro zahájení řízení.

(4)

V souladu s čl. 10 odst. 7 nařízení (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní antisubvenční nařízení“) Komise před zahájením řízení oznámila vládě ČLR, že obdržela podnět s náležitými podklady, podle nějž subvencovaný dovoz některých výrobků ze skleněných vláken pocházejících z ČLR způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Komise vyzvala vládu ČLR ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu podnětu a dosáhnout řešení na základě vzájemné dohody.

(5)

Vláda ČLR přijala nabídku ke konzultacím, jež pak následně proběhly dne 5. prosince 2013. Během konzultací nebylo možné dospět k řešení na základě vzájemné dohody. Komise však řádně přihlédla ke stanoviskům, jež čínská vláda předložila ohledně režimů uvedených v podnětu. V návaznosti na konzultace došlo dne 9. prosince 2013 písemné podání od vlády ČLR.

(6)

Vládě ČLR byly nabídnuty další konzultace o dalších režimech, jež byly zjištěny v průběhu šetření. Vláda ČLR však tuto nabídku nepřijala s konstatováním, že neobdržela dostatek informací o těchto režimech.

3.   Souběžná žádost o částečný prozatímní přezkum platných antidumpingových opatření

(7)

Komise obdržela žádost o zahájení částečného prozatímního přezkumu platných antidumpingových opatření (5) omezeného na posouzení újmy podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní antidumpingové nařízení“). Žádost podalo dne 28. října 2013 také sdružení APFE jménem výrobců v Unii, kteří představují více než 25 % celkové výroby některých výrobků ze skleněných vláken v Unii.

(8)

Komise poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, dne 18. prosince 2013 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení částečného prozatímního antidumpingového přezkumu“) (6) zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení.

(9)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že co se týče jeho, stávající opatření uložená prováděcím nařízením Rady č. 248/2011 jsou od počátku neplatná a že současné přezkumné řízení týkající se stávajících opatření uložených uvedeným nařízením by tudíž mělo být ukončeno. Tvrdil, že stávající opatření jsou v rozporu s antidumpingovou dohodou WTO, jelikož danému vyvážejícímu výrobci bylo zamítnuto individuální zacházení ve smyslu ustanovení čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení, tak jak tato ustanovení platila v době přijetí uvedeného nařízení. Na podporu svého tvrzení se odvolával na zprávu odvolacího orgánu WTO ze dne 28. července 2011 ve věci DS397 (7).

(10)

V návaznosti na zprávu odvolacího orgánu WTO ze dne 28. července 2011 ve věci DS397 byl pozměněn čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení (8). Změna se uplatňuje na všechna řízení zahájená po jejím vstupu v platnost, tj. od 6. září 2012. Pokud jde o vyvážející výrobce, na které se vztahují opatření, jež byla v platnosti ještě před uvedeným datem, Komise zveřejnila dne 23. března 2012 oznámení (9), v němž vyzvala vyvážející výrobce v zemích s netržním hospodářstvím, aby požádali o přezkum, pokud se domnívají, že opatření, která se na ně vztahují, by měla být přezkoumána s ohledem na výše uvedenou zprávu odvolacího orgánu. V uvedeném oznámení bylo konkrétně zmíněno prováděcí nařízení (EU) č. 248/2011. Komise od daného vyvážejícího výrobce takovou žádost o přezkum neobdržela a tento vyvážející výrobce nepožádal ani o prozatímní přezkum ve smyslu čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(11)

O platnosti stávajících opatření tudíž není sporu, a toto tvrzení se proto zamítá.

4.   Období šetření a posuzované období použitelné pro obě řízení

(12)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období šetření“ nebo v tabulkách „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Analýzy újmy provedené v rámci antisubvenčního šetření a částečného prozatímního antidumpingového přezkumu vycházejí ze stejné definice výrobního odvětví Unie, stejných reprezentativních výrobců v Unii a stejného období šetření a přinášejí stejné závěry, není-li uvedeno jinak. Tento přístup byl považován za vhodný pro zefektivnění analýzy újmy a dosažení odpovídajících zjištění v obou řízeních. Z tohoto důvodu byla stanoviska týkající se aspektů újmy předložená v jednom z těchto šetření zohledněna v obou šetřeních.

5.   Strany dotčené řízeními

(14)

Komise v obou oznámeních o zahájení řízení vyzvala zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v obou řízeních kontaktovaly. Kromě toho Komise informovala o zahájení obou řízení žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich to týká, a vyzvala je, aby se řízení zúčastnili.

(15)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení obou řízení a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

6.   Výběr vzorku

(16)

Komise v obou oznámeních o zahájení řízení uvedla, že by mohla omezit řízení na přiměřený počet vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii, jichž se bude šetření týkat, a to prostřednictvím výběru vzorků v souladu s článkem 17 základního antidumpingového nařízení a článku 27 základního antisubvenčního nařízení.

6.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii použitelného pro obě řízení

(17)

V obou oznámeních o zahájení řízení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě produkce v Unii a objemu prodeje obdobného výrobku na trhu Unie v období šetření a na základě zeměpisného rozložení. Tento vzorek sestával z výrobních závodů tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí v Belgii, Francii a na Slovensku (10) a kteří představují přibližně 52 % celkové výroby v Unii a 49 % všeho prodeje na trhu Unie. Vzorek byl proto považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k prozatímnímu vzorku vyjádřily.

(18)

V průběhu řízení vláda ČLR uvedla, že v původním antidumpingovém šetření byla bez zdůvodnění použita odlišná metodika pro výběr vzorku výrobců v Unii než v současných řízeních. Vláda ČLR uvedla, že i) Komise již vybrala vzorek před zahájením šetření, a tudíž už před zahájením šetření rozhodla, že vzorek je nutný, ii) v původním šetření musely všechny strany, která si přály být zahrnuty do vzorku, poskytnout Komisi informace do 15 dnů po zahájení šetření, zatímco v tomto případě se to od výrobců již zařazených do vzorku nevyžaduje, iii) strany, které si přály být zařazeny do vzorku, nebyly v obou oznámeních o zahájení řízení obeznámeny s tím, jaké informace musí poskytnout, aby byly zařazeny do vzorku, a že nebyly poskytnuty žádné informace, pokud jde o objem výroby a prodeje představovaný výrobci zařazenými do vzorku, iv) použité výběrové kritérium „tento vzorek představuje největší reprezentativní objem výrobců, kteří mohou být přiměřeně prošetřeni ve stanoveném čase“ není obsaženo v článku 17 základního antidumpingového nařízení a vzorek vybraný na tomto základě není v souladu s uvedeným ustanovením.

(19)

V obou oznámeních o zahájení řízení Komise vysvětlila, že s ohledem na velký počet výrobců v Unii a za účelem dokončení šetření ve stanovených lhůtách se uchýlila k výběru vzorku a současně byl navržen prozatímní vzorek. Byla použita stejná metoda jako v předchozím šetření tj. výběr vzorků. Použití prozatímního vzorku neznamenalo změnu metodiky, pouze umožnilo Komisi získat čas při plném respektování práv na obhajobu. Komise totiž dala příležitost ostatním výrobcům v Unii, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zařazeni do vzorku, aby kontaktovali Komisi, nebo jiným zúčastněným stranám, aby předložily jakékoli další relevantní informace týkající se vzorku. V konečném vzorku by měly být zohledněny všechny případné obdržené připomínky. Protože k navrženému vzorku nedošly žádné připomínky, prozatímní vzorek byl potvrzen. Co se týče druhého tvrzení, výrobci, kteří byli předběžně vybráni do vzorku, vyplnili obvyklý formulář, který obsahoval informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla vybrat prozatímní vzorek. Obvyklý formulář a odpovědi byly k dispozici ke kontrole ve spisu s informacemi nedůvěrného charakteru. Pokud jde o třetí tvrzení, strany, které chtěly být zařazeny, byly vyzvány, aby se Komisi přihlásily do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení, a měly možnost nahlédnout do spisu s informacemi nedůvěrného charakteru, kde se nacházely obvyklé formuláře. Obvyklé formuláře obsahovaly informace týkající se objemu výroby a prodeje. Čtvrtá výtka také není opodstatněná, protože čl. 17 odst. 1 základního antidumpingového nařízení jasně odkazuje na největší reprezentativní objem, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(20)

Po poskytnutí konečných informací vláda ČLR zopakovala svá tvrzení týkající se údajné procedurální nedůslednosti při výběru vzorku výrobců v Unii před zahájením obou řízení a poukázala na to, že: i) zdůvodnění Komise o dodržení lhůt v řízení je neudržitelné, neboť v čl. 17 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a v čl. 27 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení se jednoznačně předpokládá výběr vzorku po zahájení obou řízení a podle připomínek ve lhůtě tří týdnu po zahájení obou řízení, ii) prozatímní vzorek je diskriminační nebo neobjektivní a další výrobce v Unii prý odradil od toho, aby se přihlásili, a iii) Komise neposkytla dalším výrobcům v Unii na přihlášení tři týdny.

(21)

V čl. 17 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a čl. 27 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení se uvádí, že „nejvhodnější je výběr vzorku po projednání s dotčenými stranami a s jejich souhlasem, pokud se tyto strany přihlásí ve lhůtě tří týdnů od zahájení šetření a poskytnou dostatek informací“. Pokud jde o první tvrzení, základní anitdumpingové nařízení ani základní antisubvenční nařízení nebrání Komisi, aby při zahájení řízení navrhla prozatímní vzorek a vyzvala strany, aby se k jeho složení vyjádřily. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii (nebo alespoň jejich velká část) podnět podporují a s ohledem na informace získané z obvyklých formulářů měla Komise k dispozici nezbytné informace týkající se výrobního odvětví Unie, aby mohla v počáteční fázi řízení vybrat prozatímní vzorek. S těmito poznatky byl výběr vzorku výrobců v Unii jiný než výběr vzorku vyvážejících výrobců. Pokud jde o druhé a třetí tvrzení, v oznámeních o zahájení řízení bylo uvedeno, že výrobci v Unii, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zahrnuti do vzorku, musí kontaktovat Komisi do 15 dnů. Komise nechápe, jak tento postup porušuje základní nařízení nebo proč ho lze považovat za diskriminační, neobjektivní, natož demotivující.

(22)

Vláda ČLR tvrdila, že vzorek není reprezentativní, protože do něj nebyla zařazena žádná společnost s významnou výrobou pro vlastní spotřebu, a část domácího výrobního odvětví tudíž prostě nebyla hodnocena.

(23)

Toto tvrzení se zamítá, neboť výrobci v Unii zařazení do vzorku skutečně prodávali pro vlastní spotřebu. Vláda ČLR kromě toho neuvedla, který výrobce v Unii měl být do vzorku zařazen a který měl být vyřazen.

(24)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že vzorek výrobců v Unii není reprezentativní, neboť žádný výrobce v Unii zařazený do vzorku nevyráběl či neprodával rohože ze střiže.

(25)

Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku opravdu nevyráběli rohože ze střiže, ale vyráběli rohože z nekonečných skleněných vláken a další hlavní typy výrobku. Subjekty zařazené do vzorku se tedy považovaly za reprezentativní také proto, že představovaly přibližně 52 % celkové výroby v Unii, 49 % veškerého prodeje na trhu Unie a byly vhodně zeměpisně rozptýleny. Na tomto závěru nic nemění to, že výrobci v Unii nevyráběli jednu z mnoha variant typů výrobku.

6.2.   Výběr vzorku dovozců použitelného pro obě šetření

(26)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise dovozce, kteří nebyli ve spojení, aby poskytli informace uvedené v obou oznámeních o zahájení řízení.

(27)

Vzhledem k tomu, že pouze dva dovozci, kteří nebyli ve spojení, odpověděli na formulář pro výběr vzorku, nebylo nutné provést výběr vzorku.

6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR použitelného pro obě šetření

(28)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámeních o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala Stálé zastoupení ČLR při Evropské unii, aby určilo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření.

(29)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm vyvážejících výrobců. V souladu s čl. 27 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení a čl. 17 odst. 1 základního antidumpingového nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení a čl. 17 odst. 2 základního antidumpingového nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi vyzváni, aby se vyjádřili k prozatímně vybranému vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise proto rozhodla zachovat navrhovaný vzorek a všechny zúčastněné strany byly v tomto smyslu informovány o konečném výběru vzorku.

(30)

Vzorek vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců zahrnuje tyto podniky:

Chongqing Polycomp International Corporation („CPIC“),

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd („OCH“) a s ní spojené společnosti: Changzhou New Changhai Fiberglass Co., Ltd („NCH“) a Changzhou Tianma Group Co., Ltd („Tianma“). Tyto tři společnosti jsou označovány jako „Jiangsu Changhai Group“,

Jinko Solar Co. Ltd a s ní spojené společnosti: Jushi Group Chengdu Co., Ltd a Jushi Group Jiujiang Co., Ltd. Tyto tři společnosti jsou označovány jako Jushi Group.

(31)

Vzorek představoval 78 % celkového objemu vývozu na prodej z ČLR do Unie během období šetření, a to na základě odpovědí na formuláře pro výběr vzorku.

7.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(32)

Komise rozeslala dotazníky vládě ČLR, všem čínským vyvážejícím výrobcům, kteří o to požádali, dále výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, uživatelům a oborovým sdružením, kteří se přihlásili během lhůty stanovené v obou oznámeních o zahájení řízení.

(33)

Odpovědi na dotazník došly od vlády, tří čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, 14 uživatelů a dvou dovozců, kteří nebyli ve spojení. Odpověď jednoho z uživatelů však byla nedostatečná a neumožnila Komisi provést užitečnou analýzu těchto údajů, přestože zaslala několik upomínek.

(34)

Kromě toho se sdružení „Glass Alliance Europe“ zastupující sklářský průmysl přihlásilo jménem svých členů jako zúčastněná strana a předložilo stanovisko.

(35)

Písemné informace došly také od několika sdružení uživatelů, jmenovitě od „Danish Wind Industry Association“, „Danish Plastics Federation“ a „Groupement de la Plasturgie Industrielle et des Composites (GPIC)“, jakož i od Siemens Wind Power AG.

(36)

Kromě tohoto předložila připomínky čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz výrobků lehkého průmyslu a uměleckých řemesel („CCCLA“).

(37)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení subvencování, újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního antidumpingového nařízení a článku 26 základního antisubvenčního nařízení byly provedeny v sídle vlády ČLR a v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii:

3B Fibreglass SPRL, Belgie,

Owens Corning Fibreglass France, Francie,

Johns Manville Slovakia a.s., Slovensko.

 

Vyvážející výrobci v ČLR:

Chongqing Polycomp International Corporation,

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd,

Changzhou New Changhai Fiberglass Co., Ltd,

Changzhou Tianma Group Co., Ltd;

Jushi Group Co., Ltd,

Jushi Group Chengdu Co., Ltd,

Jushi Group Jiujiang Co., Ltd.

 

Obchodníci se sídlem v ČLR ve spojení s vyvážejícími výrobci:

China National Building Materials and Equipment Import and Export Corporation („CMBIE“),

China National Building Materials International Corporation („CNBMIC“).

 

Obchodníci se sídlem v Unii a ve spojení s vyvážejícími výrobci:

Jushi Italia Srl,

Jushi Spain SA,

Jushi France SAS.

 

Nezávislí dovozci:

Helm AG, Německo.

 

Uživatelé:

Basell Polyolefine, Německo,

DSM, Nizozemsko,

DuPont de Nemours, Belgie,

Exel Composites, Belgie,

Fiberline Composites, Dánsko,

Formax, Spojené království,

Polyone, Německo,

Vestas Wind Systems, Dánsko.

(38)

Vláda ČLR uvedla, stručně řečeno, že byla porušena její práva na obhajobu, pokud jde o přístup ke spisu, který je zúčastněným stranám přístupný ke kontrole, protože ve spisu s informacemi nedůvěrného charakteru bez „řádného důvodu“ chyběly informace nebo nebyly uvedeny v podobě dostatečně podrobných shrnutí, nebo ve výjimečných případech nebyly udány důvody pro neposkytnutí shrnutí bez důvěrných údajů.

(39)

Komise měla za to, že spis s informacemi nedůvěrného charakteru, který je zúčastněným stranám přístupný ke kontrole, obsahoval dostatečné informace k tomu, aby se zúčastněné strany mohly seznámit s údaji, které Komise použila ve své analýze, a toto tvrzení se proto pokládá za nepodložené. Vláda byla informována o důvodech, proč Komise měla za to, že uvedená tvrzení byla nepodložená.

(40)

Po poskytnutí konečných informací vláda ČLR a jeden vyvážející výrobce zopakovali, že ustanovení o důvěrnosti byla použita příliš široce, a požádali o poskytnutí informací o typech výrobku, které prodávali výrobci v Unii, a též o celkových množstvích podle kontrolních čísel výrobků (PCN).

(41)

Komise má za to, že k porušení práv na obhajobu nedošlo, protože všichni vyvážející výrobci obdrželi konkrétní informace o výrobcích podle kontrolních čísel výrobků (PCN) vyráběných výrobci v Unii zařazenými do vzorku, u nichž docházelo k soutěži s ČLR. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(42)

Výrobek, jehož se týkají obě řízení, je stejný jako výrobek definovaný v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 248/2011 a popsaný v obou oznámeních o zahájení řízení, a to střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „výrobky ze skleněných vláken“), v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 a 7019 31 00 (tento kód nahradil dne 1.1.2014 kód 7019 31 10) a pocházející z Čínské lidové republiky.

(43)

Dotčený výrobek je surovinou nejčastěji využívanou k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v průmyslu kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (plasty vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: v automobilovém průmyslu, v elektrickém a elektronickém průmyslu, při výrobě listů větrných elektráren, ve stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží, v kosmickém výzkumu, ve zbrojním průmyslu atd.

(44)

Toto řízení se týká tří základních typů výrobků ze skleněných vláken – totiž střiže (chopped strands) (11), pramenců (rovings) (12) a rohoží (mats) (13) (s výjimkou rohoží ze skleněné vlny). Šetření prokázalo, že navzdory odlišnému vzhledu a možným rozdílům v konečném využití jednotlivých typů mají všechny tyto různé typy dotčeného výrobku stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům.

2.   Žádosti o vyloučení výrobku

2.1.   Kód KN 7019 31 90

(45)

Po zveřejnění obou oznámení o zahájení řízení CCCLA vznesla připomínku, že obě oznámení o zahájení řízení odkazovala na kód KN 7019 31 10, zatímco žadatel odkazoval na kód KN 7019 31 00, který už neexistuje. Uvedli, že výrobky dříve zařazené pod kód KN 7019 31 00 jsou nyní zařazené do dvou různých kódů KN: 7019 31 10 (rohože z nekonečných skleněných vláken) a 7019 31 90 (ostatní rohože ze skleněných vláken). Vzhledem k tomu, že současné šetření se týká některých výrobků z nekonečných skleněných vláken, CCCLA se domnívá, že výrobky zařazené pod kódem KN 7019 31 90, a sice „rohože ze skleněných vláken bez filamentů“, by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku.

(46)

Toto tvrzení není relevantní, protože tento výrobek v první řadě není dotčeným výrobkem.

(47)

Žadatel odkázal na kód KN ex 7019 31 00 a výslovně uvedl, že rohože ze skleněné vlny (tj. jiné rohože nebo rohože ze skleněných vláken bez filamentů) jsou vyloučeny. Proto je před kódem KN uvedeno „ex“.

(48)

Obě oznámení o zahájení řízení byla zveřejněna v prosinci 2013 a uvádělo se v nich, že „v současnosti kódů KN […] 7019 31 10“. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2012 jsou výrobky spadající pod kód KN 7019 31 00 rozděleny pod kódy KN 7019 31 10 a 7019 31 90, oznámení o zahájení řízení nezahrnuje „rohože ze skleněných vláken bez filamentů“, neboť se v něm uvádí „v současnosti kódů KN […] 7019 31 10“.

(49)

Stávající nařízení však uvádí „v současnosti kódů KN […] 7019 31 00“, neboť tyto dva kódy KN 7019 31 10 a 7019 31 90 byly od 1. ledna 2014 znovu sloučeny, protože kód KN 7019 31 90 zůstal prakticky prázdný (protože ostatní rohože ze skleněných vláken, a sice rohože ze skleněné vlny, byly spíše řazeny pod kód KN 7019 39 00).

(50)

Proto žádost o vynětí kódu KN 7019 31 90 není relevantní.

2.2.   Strukturované pramence

(51)

Jeden uživatel požádal o vynětí strukturovaných pramenců (14) z definice výrobku na základě toho, že výrobci nekonečných skleněných vláken v Unii tyto výrobky nevyrábějí.

(52)

V Unii však byly nalezeny tři společnosti vyrábějící strukturované pramence s dostatečnou kapacitou dodávat je pro potřeby trhu. Šetření prokázalo, že navzdory možným rozdílům v konečném využití mají všechny různé typy dotčeného výrobku stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Žádost o vynětí strukturovaných pramenců z definice výrobku se proto zamítá.

(53)

Po poskytnutí konečných informací vláda ČLR vznesla námitku, že strukturované pramence by měly být vyloučeny, neboť i) pouze jeden výrobce v Unii dodává strukturované pramence na trh v omezeném množství, a proto dovoz takových výrobků nemůže způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, ii) strukturované pramence se liší od rovných pramenců, které jsou v příčném směru složeného pultruzovaného profilu pevnější a jinak se vyrábějí a iii) na rozdíl od toho, jak se postupovalo v původním antidumpingovém šetření v souvislosti s nitěmi, se Komise nyní domnívá, že omezená nahraditelnost není významným faktorem pro vyloučení strukturovaných pramenců z definice výrobku.

(54)

Pokud jde o první námitku, Komise opakuje, že v Unii je několik výrobců, kteří jsou schopni dodávat strukturované pramence pro potřeby trhu, ale jen jeden tento typ výrobku v současnosti prodává. Argument vlády ČLR, že v současnosti prodává daný výrobek pouze jeden výrobce v Unii, je spíše projevem újmy, neboť to znamená, že uživatelé se obrátili k jiným dodavatelům mimo Unii, zejména z ČLR.

(55)

Pokud jde o druhou námitku, výrobní proces strukturovaných pramenců je totožný s výrobním procesem „normálních“ pramenců, až na jeden úkon navíc, při němž se fouká vzduch do příze, což vyžaduje jen poměrně nepříliš nákladné technické zařízení, ale základní technické a fyzikální vlastnosti výrobku se tím nemění. Strukturovaný pramenec vypadá o něco huňatější než „normální“ pramenec.

(56)

Pokud jde o třetí námitku, Komise postupovala stejně jako v předchozím šetření, v němž byly strukturované pramence také součástí dotčeného výrobku a kdy byla žádost o jejich vyloučení zamítnuta. Argumenty, jež by vedly k jinému závěru, nebyly předloženy.

(57)

Žádost o vyloučení strukturovaných pramenců z definice výrobku se proto zamítá.

2.3.   Výrobky, u nichž výrobní odvětví Unie nečelí konkurenci ČLR

(58)

Vláda ČLR požádala, aby výrobky, u nichž výrobní odvětví v Unii nečelí konkurenci ze strany čínského dovozu (jak je uvedeno v nedůvěrné verzi antisubvenčního podnětu), byly vyňaty z definice výrobku. Uvedené produkty byly střiže pro vlhké použití a rohože.

(59)

Střiže pro vlhké použití mají omezenou dobu použitelnosti a vyžadují vyšší náklady na dopravu v důsledku dodatečné hmotnosti obsahu vody. Se střižemi pro vlhké použití se nicméně obchoduje v celosvětovém měřítku. Šetření prokázalo, že navzdory odlišnému vzhledu a možným rozdílům v konečném využití mají všechny různé typy dotčeného výrobku stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Střiže pro vlhké použití a rohože, stejně jako ostatní typy dotčeného výrobku, se používají jako výztužný materiál. Kromě toho tvrzení vlády ČLR, že některé čínské výrobky z nekonečných skleněných vláken se zatím ve velkých množstvích na trhu Unie nevyskytují, nevylučuje změnu obchodního chování v budoucnosti, pokud jde o vývoz těchto konkrétních typů. Žádost o vynětí těchto výrobků z definice výrobku se proto zamítá.

(60)

Po poskytnutí konečných informací přišla vláda ČLR s tvrzením, že i) střiže pro vlhké použití vyrábí jenom jeden výrobce v Unii, a tudíž dovoz takových výrobků nemůže způsobovat výrobnímu odvětví Unie újmu, ii) pokud jde o výše zmíněné výrobky, výrobcům Unie není způsobována újma, neboť v nedůvěrném znění žádosti výrobní odvětví Unie tvrdilo, že z těchto výrobků dosahuje zisk kolem 8 % – 10 %, iii) střiže pro vlhké použití mají vyšší obsah vody, omezenou dobu skladovatelnosti a jinak se vyrábějí, a proto mají jiné fyzikální i chemické vlastnosti než normální střiže, a (iv) na rozdíl od toho, jak se postupovalo v předchozím šetření v souvislosti s nitěmi, se nyní Komise domnívá, že omezená nahraditelnost není významným faktorem pro vyloučení střiže pro vlhké použití a rohoží z definice výrobku.

(61)

První tvrzení se zamítá, jelikož střiže pro vlhké použití prodává několik výrobců v Unii, a výrobní odvětví Unie tudíž nelze vyloučit z újmy způsobované tímto typem výrobku.

(62)

Pokud jde o druhé tvrzení, to, že některé typy výrobku jsou v některých okamžicích ziskové, není dostatečným důvodem pro jejich vyloučení z definice výrobku. Střiže pro vlhké použití se kromě toho dovážejí do Unie v mnohem menším množství než jiné výrobky z nekonečných skleněných vláken. Ziskové rozpětí u tohoto jediného typu výrobku tedy není reprezentativní pro dotčený výrobek.

(63)

Pokud jde o třetí tvrzení, dotčený výrobek není definován odkazem na jeho obsah vody. Obsah vody ve střiži pro vlhké použití tudíž nezdůvodňuje její vynětí z definice výrobku. Proces výroby střiže pro vlhké použití je navíc stejný jako proces výroby střiže pro suché použití, až na fázi sušení.

(64)

Pokud jde o čtvrté tvrzení, Komise postupovala stejně jako v předchozím antidumpingovém šetření, v němž byla střiž pro vlhké použití také součástí dotčeného výrobku. Argumenty, jež by vedly k jinému závěru, nebyly předloženy.

(65)

Žádost o vynětí střiže pro vlhké použití z definice výrobku se proto zamítá.

3.   Obdobný výrobek

(66)

Podobně jako v případě předchozích antidumpingových šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobky z nekonečných skleněných vláken vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR, stejně jako výrobky z nekonečných skleněných vláken vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie, mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití. Tyto výrobky jsou proto obdobné výrobky pro účely stávajících řízení ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 2 písm. c) základního antisubvenčního nařízení.

C.   SUBVENCE

1.   Úvod

(67)

Ve 12. pětiletém plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR je osvětlena strategická vize vlády ČLR, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových průmyslových odvětví, mimo jiné také odvětví výroby skleněných vláken. V 9. kapitole 12. pětiletého plánu, která pojednává o transformaci a modernizaci zpracovatelského průmyslu, se uvádí:

„Zaměříme se na vývoj nových materiálů, jako je fotovoltaické sklo, ultratenké substrátové sklo, speciální skleněná vlákna a speciální keramika.“

(68)

V 3. části 9. kapitoly zmíněného plánu, která pojednává o technologické modernizaci podniků, se konkrétně uvádí, že vláda ČLR „bude pobízet podniky k tomu, aby lépe uměly vyvíjet nové výrobky, zvyšovat technologický obsah a přidanou hodnotu svých výrobků a rychleji aktualizovat a modernizovat své výrobky“.

(69)

Kromě toho kapitola 10 oddíl 1 uvedeného plánu stanoví následující:

„V odvětvích využívajících nové materiály je středem zájmu rozvoj nových funkčních materiálů, moderních konstrukčních materiálů, vysoce výkonných vláken a z nich vyráběných směsných materiálů a základních materiálů pro běžné účely“

.

(70)

Význam inovací a nových materiálů obecně je jasně vysvětlen jak v „12. pětiletém programu průmyslových technologických inovací“, tak v „Národním plánu dlouhodobého rozvoje vědy a technologie (2006–2020)“.

(71)

Ve Směrném indexu průmyslové restrukturalizace z roku 2011 (rozhodnutí č. 9) se kromě toho výslovně uvádí, že upřednostňovaná odvětví jsou „výroba skleněných vláken z E-skla tažením v pecích […], vývoj a výroba vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků z nich“. Také „Směrný index odvětví vhodných pro zahraniční investice“ vyjmenovává odvětví, v nichž se upřednostňují zahraniční investice (15) a výslovně odkazuje na výrobu výrobků ze skleněných vláken a speciálních skleněných vláken.

(72)

Vláda ČLR uvedla, že tyto plány jsou pouze orientační a nezávazné. Ve 12. pětiletém plánu se však jednoznačně uvádí, že je právně závazný:

„Tento plán má po projednání a schválení Všečínským shromážděním lidových zástupců právní platnost.“

(73)

Po poskytnutí informací přišla vláda ČLR s tvrzením, že dotčeným výrobkem jsou pouze výrobky ze standardních skleněných vláken (E-sklo), nikoli technologicky vyspělejší a vysoce výkonné skleněné vlákno (skleněná vlákna pro zvláštní účely neboli S-sklo) Dotčený výrobek, jehož se týká toto šetření, tudíž nespadá pod upřednostňovaná odvětví, jelikož upřednostňovanými odvětvími jsou jen výroba speciálních skleněných vláken nebo vysoce výkonných vláken. Vláda ČLR se odvolává mezi jiným na 12. pětiletý plán, který se zmiňuje jen o „vysoce výkonných vláknech“ a „speciálních skleněných vláknech“.

(74)

Zaprvé, dotčeným výrobkem jsou některé výrobky z nekonečných skleněných vláken. Definice výrobku nerozlišuje, zda se jedná o výrobky za standardních skleněných vláken (dále jen E-sklo) nebo ze speciálních skleněných vláken (S-sklo). Zadruhé, žádná zúčastněná strana nepředložila žádost o vynětí některého výrobku s tím, že definice výrobku by neměla zahrnovat speciální skleněná vlákna. Zatřetí, vláda ČLR nezpochybnila, že upřednostňuje vývoj „speciálních skleněných vláken“. Vždyť i výrobky ze standardních skleněných vláken jsou uvedeny coby odvětví s upřednostňovanými zahraničními investicemi (viz 71. bod odůvodnění).

(75)

V každém případě, i kdyby se akceptovalo, že vláda ČLR upřednostňuje pouze vývoj vysoce výkonných skleněných vláken (např. S-sklo), ze šetření nevyplynul žádný rozdíl mezi odvětvím standardních skleněných vláken na jedné straně a odvětvím speciálních skleněných vláken na straně druhé. Naopak, všechny výrobky ze skleněných vláken, ať již z E-skla nebo s vysoce výkonných skleněných vláken, jako je S-sklo, vyrábí stejné odvětví skleněných vláken. Komise v tomto ohledu zejména zjistila, že všichni čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku používají ve výrobním procesu jak standardní skleněná vlákna (E-sklo), tak vysoce výkonná skleněná vlákna (např. S-sklo), a neexistuje mechanismus, jak omezit poskytovanou podporu buď v podobě preferenčních úvěrů nebo poskytnutí práv k užívání pozemků jen na jeden segment výroby. Z toho vyplývá, že výslovné upřednostňování vývoje výrobků z vysoce výkonných skleněných vláken nemůže ani právně ani fakticky vyloučit základní odvětví skleněných vláken z celkové strategické politiky orientované na pobízení podniků k vývoji nových výrobků, zvyšování technologického obsahu a přidané hodnoty jejich výrobků a rychlejší aktualizaci a modernizaci jejich výrobků.

(76)

Z výše uvedeného vyplývá, že tvrzení, že dotčený výrobek není součástí upřednostňovaného odvětví, není podložené, a proto se zamítá.

(77)

V „Rozhodnutí Státní rady č. 40 o vyhlášení a provedení ‚Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace‘“ (které se společně s „Dočasnými pravidly o podpoře průmyslové restrukturalizace“ označuje jako „rozhodnutí č. 40“) se navíc uvádí, že vláda ČLR bude aktivně podporovat rozvoj různých průmyslových odvětví (16).

(78)

I když rozhodnutí č. 40 výslovně neodkazuje na odvětví nekonečných skleněných vláken ani obecněji na odvětví využívající nové materiály, přesto vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytovaly úvěry pouze upřednostňovaným projektům a předpokládá provádění „dalších preferenčních politik v případě upřednostňovaných projektů“ (17). Lze proto dojít k závěru, že rozhodnutí č. 40 se týká odvětví nekonečných skleněných vláken.

(79)

Vláda ČLR uvedla, že rozhodnutí č. 40 znamená pouze, že upřednostňovaná odvětví by měla obdržet úvěrovou podporu „podle úvěrových zásad“, ale z toho nelze dovodit, že tato podpora by měla být přednostní.

(80)

Šetření prokázalo, že společnosti zařazené do vzorku těžily z preferenční úvěrové politiky. Ve skutečnosti některé ztrátové podniky i nadále dostávaly úvěry za preferenčních podmínek. Komise proto odmítá tvrzení vlády ČLR, že poskytování úvěrů odvětví nekonečných skleněných vláken probíhalo „podle úvěrových zásad“. Rozhodující je, že podle rozhodnutí č. 40 budou všechny finanční instituce poskytovat úvěry upřednostňovaným odvětvím, mezi které patří odvětví nekonečných skleněných vláken, a že tato podpora je de facto poskytována za preferenčních podmínek.

(81)

A navíc v Národním plánu střednědobého a dlouhodobého rozvoje v oblasti vědy a technologie (2006–2020) se čínská vláda zavazuje, že „na prvním místě bude politicky zaměřené financování“, že „vybídne finanční instituce, aby poskytovaly preferenční úvěrovou pomoc hlavním národním projektům v oblasti vědecké a technologické industrializace“, že „vybídne finanční instituce, aby zlepšily a posílily finanční služby poskytované podnikům působícím v oblasti špičkových technologií“„zavede preferenční daňovou politiku v zájmu rozvoje podniků působících v oblasti špičkových technologií“.

(82)

Výroba nekonečného skleněného vlákna spadá pod popis technologicky vyspělého podniku, jak dokazuje řada výrobců se statusem podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií v ČLR. Šetření skutečně odhalilo, že některé společnosti zařazené do vzorku získaly osvědčení podniku využívajícího nové a špičkové technologie, a mohou tedy využít preferenční zacházení uvedené ve výše zmíněném „Národním plánu střednědobého a dlouhodobého rozvoje vědy a technologie (2006–2020)“.

2.   Nedostatečná spolupráce a využití dostupných údajů

2.1.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení na jednoho vyvážejícího výrobce

(83)

Během inspekce na místě v jedné společnosti v ČLR se zjistilo, že společnost vyměnila auditovanou účetní závěrku, kterou původně předložila Komisi ve své odpovědi na antisubvenční dotazník. Společnost tyto informace nezveřejnila dobrovolně a existence jiné auditované účetní závěrky byla odhalena, až když byla společnost požádána, aby poskytla originál účetní závěrky. Kromě toho byla nová závěrka k dispozici pouze v čínštině. Jelikož šíření dvou auditovaných účetních závěrek je v rozporu s mezinárodními normami pro audit (č. 560: o „následných událostech“), inspekční tým zdůraznil, že se jedná o závažný problém, neboť vyvolává pochybnosti ohledně důvěryhodnosti předložených účetních závěrek. Společnost vysvětlila, že auditovaná účetní závěrka, kterou původně předložila v odpovědi na dotazník, obsahovala chyby, a proto byla nahrazena novou verzí od téže auditorské společnosti, zpětně datovanou a znovu vydanou pod stejným pořadovým číslem jako původní účetní závěrka, která byla zničena.

(84)

Po inspekci na místě, když byl k dispozici překlad „druhé“ účetní závěrky, zaslala Komise společnosti dopis, v němž uvedla konkrétní a podrobné důvody, proč má za to, že některé údaje uvedené v dotazníku nelze považovat za ověřené. Společnost byla informována, že Komise může založit svá zjištění na dostupných údajích v souladu s čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení, a byla jí poskytnuta možnost vyjádřit své stanovisko.

(85)

Společnost předložila své připomínky písemně i během slyšení u úředníka pro slyšení. Ve své odpovědi naznačila existenci další (třetí) auditované účetní závěrky (ve formátu, který se používá pro kotované společnosti). Třebaže se nezdálo, že rozdíly mezi „druhou“ a „třetí“ závěrkou jsou podstatné, třetí závěrka byla mnohem podrobnější a obsažnější. Byla již vydána a ač ji společnost měla k dispozici během inspekce na místě (18), nebyla existence této účetní závěrky prozrazena Komisi včas ještě během inspekce. Na rozdíl od jiných účetních závěrek, v této „třetí“ verzi byly výslovně a podrobně uvedeny všechny subvence (včetně jejich právního základu), které společnost obdržela v průběhu období šetření. Prozkoumání této účetní závěrky při inspekci na místě by tudíž bylo velmi užitečné za účelem ověření všech předložených informací týkajících se jednotlivých právních režimů subvencí, které společnost dostala.

(86)

Auditované účetní závěrky jsou základním dokumentem umožňujícím řádné ověření informací, které společnost poskytla Komisi, pokud jde mimo jiné o granty, úvěry, práva k užívání pozemků, odklady daní atd.

(87)

Jak je uvedeno výše, spolupráce společnosti nebyla vstřícná a představovala vážnou překážku pro řádné ověření informací předkládaných Komisi, která proto nemohla řádně ověřit obdržené informace týkající se mimo jiné výše subvencí, jež společnost dostala. V důsledku toho nemohla Komise dospět k přiměřeně správným zjištěním, zejména co se týče výše obdržených subvencí.

(88)

Má se za to, že společnost poskytla zavádějící informace a přiměřeně nespolupracovala. Komise proto rozhodla, že použije ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení. Vzhledem k tomu, že tato společnost byla součástí skupiny, ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení bylo použitelné na celou skupinu.

(89)

Pro stanovení úrovně subvencování v případě skupiny však Komise použila skutečné údaje týkající se dvou společností ve skupině, které plně spolupracovaly v obou šetřeních a jejichž údaje o jejich úrovni subvencování byly považovány za spolehlivé. Pokud jde o společnost v rámci skupiny, která poskytla zavádějící informace, úroveň subvencování byla stanovena na základě dostupných údajů. Při stanovení úrovně subvencování u této právnické osoby použila Komise dostupné údaje, které byly na nejvyšší úrovni subvencí zjištěných u každého režimu subvencí pro právnické osoby z řad společností zařazených do vzorku nebo skupin společností uvedených v 30. bodě odůvodnění, které při šetření plně spolupracovaly.

(90)

Po poskytnutí informací přišel žadatel s tvrzením, že nebyla použita správná metodika výpočtu úrovně subvencování skupiny. Tvrdil, že subvenční rozpětí by mělo být mnohem vyšší, jelikož subvenční rozpětí skupiny je součtem nejvyšších subvenčních rozpětí zjištěných u každého režimu subvence pro každou spolupracující společnost.

(91)

Toto tvrzení vyvěrá z nepochopení. Metodika použitá pro výpočet úrovně subvencování je popsaná v 89. bodě odůvodnění a byla uplatněna jen na společnost (v rámci skupiny), která poskytla zavádějící informace, nikoli však na skupinu jako celek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(92)

Společnost, která poskytla zavádějící informace, dotčený výrobek nevyvážela. Dotčený výrobek vyvážela jedna ze společností ve spojení v rámci dané skupiny. Tato společnost však plně spolupracovala v obou šetřeních a poskytla spolehlivé informace o vývozních cenách skupiny. Tyto poskytnuté informace byly proto použity pro konečná zjištění Komise v uvedeném řízení.

(93)

Po poskytnutí informací přišel vyvážející výrobce s tvrzením, že Komise pochybila, když použila ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

(94)

Především tvrdil, že v dopise zaslaném této společnosti, v němž Komise uvedla podrobné důvody pro použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení, nebylo nikde řečeno, že si nemohla ověřit informace o subvencích. Komise se proto o tuto argumentaci nemohla opřít ve svých konečných závěrech, protože daná společnost nedostala příležitost vyjádřit se k tomuto argumentu.

(95)

Toto tvrzení nelze přijmout. Ve zmíněném dopise Komise výslovně uvedla, že„nemůže konstatovat, že informace o úrovni subvencí, které obdržela (společnost), byly ověřeny“. Daná společnost byla každopádně plně informována o důvodech pro použití nejlepších dostupných údajů v dokumentu s konečnými informacemi a byla jí poskytnuta příležitost vyjádřit se, což také učinila.

(96)

Zadruhé, vyvážející výrobce tvrdil, že i kdyby Komise mohla použít ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního opatření, neměla by odkazovat na údaje o jiných společnostech jako na základ pro určení úrovně subvencování, ale měla by vycházet z auditované účetní závěrky dané společnosti, jelikož se přece jedná o „nejvhodnější“ a „nejuspokojivější“ informace o úrovni subvencování dané společnosti.

(97)

Jak je objasněno výše v 83. až 88. bodě odůvodnění, Komise má vážné pochybnosti o věrohodnosti předložených účetních závěrek, a proto se na ně nemohla spolehnout, když chtěla ověřit úroveň subvencování v různých právních režimech nebo subvenčních programech, jako jsou preferenční úvěry a práva k užívání pozemků za nižší než přiměřenou odměnu. Spolehlivé auditované účetní závěrky jsou totiž velmi zásadní pro ověření přesnosti a úplnosti informací poskytnutých jinou cestou. Komise se proto musela uchýlit k nejlepším dostupným údajům, když chtěla určit úroveň subvencování, což v tomto případě byly ověřené informace o příslušných subvenčních režimech od jiných spolupracujících společností. Tento argument se proto odmítá.

(98)

Společnost také tvrdila, že Komise chybně použila mezinárodní účetní standardy („IAS“) coby kritérium pro odmítnutí auditované účetní závěrky. Podle společnosti se mělo rozlišovat mezi úlohou účetní závěrky a významem IAS při posuzování zacházení jako v tržním hospodářství na jedné straně v antidumpingovém řízení a v antisubvenčním řízení na straně druhé. Porušení IAS nemůže zakládat důvod pro použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

(99)

Komise poznamenává, že porušení mezinárodních účetních standardů, na které se přišlo během šetření, nebylo samo o sobě důvodem pro použití čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení. Důvodem byla skutečnost, že Komisi byly předloženy různé verze účetních závěrek, což zpochybňuje jejich věrohodnost, a vedlo to Komisi k závěru, že jiné informace o úrovni subvencování nelze ověřit. Tento argument se proto odmítá.

(100)

Tato společnost rovněž tvrdila, že metodika, kterou Komise použila pro výpočet subvenčního rozpětí a která spočívala v tom, že vzala nejvyšší sazbu vyrovnávacího cla z každého právního režimu zjištěnou u každé spolupracující právnické osoby (a ne u každé skupiny), je neodůvodněná. Společnost tvrdila, že tato metodika je chybná, neboť společnosti ve stejné skupině se mohou rozhodnout, že soustředí subvence do jednoho konkrétního subjektu ku prospěchu celé skupiny.

(101)

Jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění, při výpočtu úrovně subvencování za celou skupinu použila Komise skutečné údaje dvou jiných společností v této skupině, jež spolupracovaly v obou šetřeních. Dostupné údaje byly použity jen na jednu právnickou osobu ve skupině, která poskytla zavádějící informace. Komise zjistila, že pro určení úrovně subvencování právnické osoby ve skupině je nejlepší vycházet při výpočtech ze stejné úrovně korporátní struktury a vzít za základ nejvyšší úroveň subvencování zjištěnou u kterékoli právnické osoby (případně v rámci skupiny), která patří mezi společnosti nebo skupiny společností zařazené do vzorku. Tento argument se proto odmítá.

2.2.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení na banky ve státním vlastnictví

(102)

Žádná státní banka v ČLR s Komisí nespolupracovala. Tyto banky byly vyzvány, aby vyplněním dotazníku poskytly informace nezbytné pro účely antisubvenčního šetření. Komise proto oznámila vládě ČLR, že pokud jde o údaje týkající se státních bank, zváží založit svá zjištění na dostupných údajích ve smyslu čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

(103)

V odpovědi na dopis Komise a v návaznosti na poskytnutí informací vznesla vláda ČLR námitku proti použití čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení, pokud jde o informace požadované od státních bank. Tvrdila, že velké množství informací poskytla v rámci tohoto šetření vláda ČLR. Komise nicméně zjistila, že uvedené informace nemohly zcela nahradit odpovědi státních bank na zvláštní dotazníky. Vláda ČLR nezpochybnila skutečnost, že státní banky neodpověděly na dotazník, ani to, že banky jsou ve vlastnictví státu. Své závěry týkající se bank ve státním vlastnictví proto musela Komise opřít o dostupné údaje.

3.   Prošetřované režimy

(104)

Komise zaslala vládě ČLR dotazníky, mezi nimiž byly dotazníky určené státním bankám a vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a v nichž se požadovaly informace o právních režimech, v jejichž rámci byly údajně poskytovány subvence odvětví nekonečných skleněných vláken. Byly prošetřeny následující právní režimy:

a)

Politika preferenčních úvěrů, záruk a pojištění pro odvětví nekonečných skleněných vláken:

Politika preferenčních úvěrů

Subvenční programy vývozních úvěrů

Vývozní záruky a pojištění pro nové materiály

Výhody plynoucí z přístupu k offshore holdingovým společnostem a ze splacení úvěrů vládou

b)

Grantové programy:

Subvence na rozvoj „známých značek“ a programu „China world top brands“

Granty centrální vlády

Granty vlád na nižších úrovních (provinčních)

Finanční prostředky na vnější expanzi průmyslu v provincii Guangdong

c)

Poskytnutí vládních zdrojů za cenu nižší než přiměřenou

Vládní dodávky elektrické energie

Vládní dodávky vody

Vládní dodávky surovin

Poskytnutí pozemku vládou za cenu nižší než přiměřenou

d)

Programy osvobození od daně z příjmů a jiných přímých daní a jejich snížení

Program „Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně“ pro podniky se zahraničními investicemi

Snížení daně z příjmů pro proexportně zaměřené podniky se zahraničními investicemi

Úlevy na dani z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi na základě zeměpisné polohy

Místní programy na osvobození od daně z příjmu a její snížení pro výrobní podniky se zahraničními investicemi

Snížení daně pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobená v Číně

Zápočty daně u výzkumných a vývojových činností podniků se zahraničními investicemi

Vrácení daně za reinvestici zisků v případě podniků se zahraničními investicemi orientovanými na vývoz

Preferenční daňové programy pro podniky se zahraničními investicemi, které jsou označovány jako podniky využívající nejnovější a špičkové technologie

Snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií a zapojené v určených projektech

Preferenční politika, pokud jde o daně z příjmu pro podniky v severovýchodním regionu

Daňové programy v provincii Guangdong

Osvobození od daně z dividend mezi způsobilými tuzemskými podniky

Snížené sazby daně z příjmů právnických osob

e)

Programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla:

Osvobození od DPH při využívání dovezeného zařízení

Odpočty DPH pro podniky se zahraničními investicemi na nákup zařízení vyrobeného v Číně

Osvobození od DPH a od cla na nákupy fixních aktiv v rámci programu na rozvoj zahraničního obchodu

4.   Politika preferenčních úvěrů, jiné financování, záruky a pojištění

4.1.   Preferenční úvěry

a)   Úvod

(105)

Jak je vysvětleno v oddíle C.2.2, závěry týkající se státních bank byly učiněny na základě dostupných údajů v souladu s čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

b)   Právní základ

(106)

Preferenční úvěry v ČLR upravují tyto právní předpisy: Zákon ČLR o komerčním bankovnictví z roku 2003 (dále jen „zákon o bankovnictví“), Obecná pravidla týkající se půjček vyhlášená Čínskou lidovou bankou dne 28. června 1996 a rozhodnutí Státní rady č. 40.

c)   Závěry šetření

Existence subvence

(107)

Zatímco čínské orgány předložily pouze velmi omezené informace o podílnících resp. vlastnické struktuře bank v ČLR, šetřením na základě dostupných údajů se zjistilo, že pro čínský finanční trh je charakteristický významný vliv a kontrola vlády. Při analýze, zda jsou banky pověřeny vládními pravomocemi, zda jsou jim svěřeny či zda je vykonávají (jakožto veřejnoprávní subjekty), použila Komise všechny dostupné informace nejen o státním vlastnictví bank, ale také další parametry, jako je zastoupení vlády ve správní radě, vliv a dohled vlády na činnost bank, provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů a to, zda byly bankovní subjekty zřízeny právním předpisem.

(108)

Z dostupných informací lze vyvodit závěr, že banky v úplném státním vlastnictví mají správní radu s převahou vlády ČLR, drží největší podíl na trhu a jsou na čínském finančním trhu předními aktéry. Na státní banky se vztahují právní předpisy, které mimo jiné vyžadují, aby vykonávaly úvěrovou činnost v souladu s potřebami národního hospodářství, poskytovaly úvěrovou pomoc upřednostňovaným projektům (19) či upřednostňovaly rozvoj výrobních odvětví využívajících nové a špičkové technologie (20).

(109)

Další známkou účasti státu na čínském finančním trhu je úloha, kterou sehrává Čínská lidová banka při určování konkrétních limitů pro způsob stanovení úrokových sazeb a jejich kolísání. (21) Finanční instituce mají poskytovat úrokové sazby v určitém rozmezí, jež je odvozeno od referenční úrokové sazby Čínské lidové banky. V případě preferenčních úvěrů se úrokové sazby nesmějí pohybovat směrem nahoru. Limity úrokových sazeb společně se stropy pro sazby z vkladů vytvářejí situaci, kdy banky mají zaručený přístup k levnému kapitálu (vzhledem k nařízení o sazbách z vkladů) a jsou schopny půjčovat vybraným výrobním odvětvím za výhodné sazby podle vládní politiky, jež nařizuje bankám, aby konkrétním způsobem podporovaly některá upřednostňovaná nebo technologicky vyspělá průmyslová odvětví, jako je odvětví nekonečných skleněných vláken.

(110)

Komise žádala čínskou vládu o vysvětlení k definici a formulacím, jež jsou obsaženy v oběžníku č. 251, a k právnímu předpisu, který oběžníku č. 251 předcházel (Oběžník Čínské lidové banky o rozšíření rozmezí pro pohyb úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných finančními institucemi – YinFa [2003] č. 250). Jak je však popsáno výše v oddíle C. 2.2, vláda ČLR tyto oběžníky neposkytla. Vláda ČLR však tvrdila, že oběžník č. 250 byl zrušen oběžníkem č. 251, že od července roku 2013 byly minimální úrokové sazby úvěrů zrušeny, a k zasahování státu do bankovního sektoru tudíž nedochází.

(111)

Ke zrušení minimálních úrokových sazeb úvěrů však došlo v průběhu období šetření. Čínská lidová banka tudíž po velkou část období šetření ovlivňovala stanovování úrokových sazeb státními bankami. Šetřením se navíc neprokázal žádný bezprostřední účinek tohoto zrušení na půjčky pro výrobce zařazené do vzorku. V každém případě spodní hranice pro úrokové sazby, která platila v průběhu období šetření, není jediným argumentem, proč Komise považuje státní banky za veřejnoprávní subjekty.

(112)

Závěry antisubvenčního šetření, jež se týkaly solárních panelů (22) a solárního skla (23), tj. že státní banky v ČLR jednají jako veřejnoprávní subjekty (viz 158. až 168. bod odůvodnění nařízení o solárních panelech a 73. bod odůvodnění nařízení o solárním skle), jsou dostupnými údaji také v tomto šetření, pokud jde o statut veřejnoprávního subjektu státních bank. Tyto skutečnosti lze shrnout takto:

stání banky mají největší tržní podíl a jsou předními aktéry na trhu v ČLR;

z dostupných údajů vyplývá, že státní banky podléhají vládnímu dozoru prostřednictvím vlastnictví a správní kontroly jejich obchodního chování, včetně mezí pro úrokové sazby, které mohou nabízet;

zákon o bankovnictví a ostatní právní předpisy vyžadují, aby banky půjčovaly v souladu s potřebami národního hospodářství, poskytovaly úvěrovou pomoc upřednostňovaným projektům a upřednostňovaly podniky působící v oblasti nových a špičkových technologií.

(113)

Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že státní banky vykonávají funkce vlády z pověření vlády ČLR, zejména pak povinnou podporu některých hospodářských odvětví v souladu se státním plánem a politickými dokumenty. Silná majetková účast státu v státních bankách potvrzuje, že tyto banky jsou při výkonu svých veřejných funkcí kontrolovány vládou. Čínská vláda vykonává účinnou kontrolu nad státními bankami tím, že všudypřítomně zasahuje do finančního sektoru a naléhá na státní banky, aby se řídily vládními politikami. Státní banky jsou proto považovány za veřejnoprávní subjekty, neboť mají vládní moc, jsou jí pověřeny a uplatňují ji.

(114)

Po poskytnutí informací čínská vláda zpochybnila tento závěr, přičemž uvedla, že Komise neuvedla důvody, proč považuje státní banky za veřejnoprávní subjekty. Komise s upokojením konstatuje, že skutečnosti uvedené v předchozích bodech zdůvodňují závěr, že státní banky jsou veřejnoprávními subjekty.

(115)

Zatímco valnou většinu úvěrů, které dostali vyvážející výrobci zařazení do vzorku, poskytly státní banky, šetřením bylo zjištěno, že malá část úvěrů je poskytována soukromými bankami. Komise proto zkoumala, zda vláda ČLR pověřuje soukromé banky v ČLR nebo jim přikazuje, aby výrobcům nekonečného skleněného vlákna poskytovaly preferenční úvěry ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního antisubvenčního nařízení.

(116)

Článek 34 zákona o bankovnictví stanoví, že soukromé banky jsou také povinny „vykonávat úvěrovou činnost v souladu s potřebami národního hospodářství a sociálního rozvoje a v duchu státní průmyslové politiky“ (24).

(117)

Šetřením bylo zjištěno, že úrokové sazby státních a soukromých bank pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku byly všeobecně na velmi podobné úrovni. Svědčí to o tom, že státní banky, které jsou v ČLR předními aktéry na bankovním trhu a trhu půjček, určují výši úrokových sazeb a soukromé banky pouze kopírují úrokové sazby stanovené státními bankami (veřejnoprávními subjekty).

(118)

Za těchto okolností se konstatuje, že soukromé banky nestanovují své sazby bez ohledu na zásahy státu a že úvěrovou strategii soukromých bank řídí vláda ČLR.

(119)

Po poskytnutí informací vznesla vláda ČLR námitku proti tomu, jak Komise interpretuje článek 34 zákona o bankovnictví, a uvedla, že „Komise vkládá do článku 34 význam, který tam evidentně nepatří“. Čínská vláda upozornila Komisi na jiné články zákona o bankovnictví, zejména na články 4, 5 a 7, které mají zajistit, aby byly úvěry poskytovány bez vměšování a po řádném úvěrovém hodnocení.

(120)

Komise uznává, že tyto články existují, ale má za to, že je třeba je chápat a vykládat s ohledem na článek 34. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ani vláda ČLR ani banky či dotčené společnosti zařazené do vzorku nebyly s to prokázat, že úvěry byly poskytnuty bez vměšování nebo po řádném úvěrovém hodnocení. Šetřením bylo naopak zjištěno, že jeden vyvážející výrobce utrpěl ztráty, avšak podařilo se mu získat od bank úvěry za obvyklé úrokové sazby bez přirážky za riziko v souvislosti s jeho obtížnou finanční situací.

(121)

Komise proto činí závěr, že vláda pověřuje nebo řídí soukromé banky tak, aby poskytovaly preferenční úvěry podobné těm, které poskytují státní banky, a tudíž že existuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního antisubvenčního nařízení.

Specifičnost

(122)

Co se týče bank, které úvěrovaly spolupracující vyvážející výrobce, většina z nich je ve vlastnictví státu a v konečném důsledku jsou ovládané vládou ČLR. Jedná se především o největší komerční banky a banky spojené s vládní politikou v ČLR jako China Development Bank, EXIM Bank, Agricultural Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China.

(123)

Komise kromě toho konstatuje, že vláda ČLR nařizuje poskytovat preferenční úvěry omezenému počtu odvětví. V rozhodnutí č. 40 se například uvádí, že vláda ČLR aktivně podpoří rozvoj odvětví využívajících nové materiály, a odvětví nekonečných skleněných vláken je za takové považováno. Všechny finanční instituce také dostaly pokyn, aby poskytovaly úvěry pouze upřednostňovaným projektům, a do této kategorie patří projekty nekonečných skleněných vláken. Toto rozhodnutí rovněž slibuje provádění „dalších preferenčních politik vůči upřednostňovaným projektům“.

(124)

Vláda ČLR tvrdila, že Komise mylně argumentuje rozhodnutím č. 40, jelikož dotčený výrobek není klasifikován jako upřednostňované odvětví. I kdyby se akceptovalo, že toto odvětví je upřednostňované, vláda tvrdila, že odvolávání se na rozhodnutí č. 40 nelze rozšířit na odvětví, jež není vyjmenováno v rozhodnutí č. 9 („Směrný index průmyslové restrukturalizace z roku 2011“).

(125)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku patří jak do kategorie upřednostňovaných odvětví, jak je uvedeno v 67. až 76. bodě odůvodnění, tak do kategorie výrobních odvětví využívajících nové a špičkové technologie. Kromě toho v rozporu s tvrzením vlády jsou speciální skleněná vlákna a výrobky z nich, jakož i pece pro výrobu E-skla výslovně uvedené v rozhodnutí č. 9, kapitole XII, bodě 6 (25). Toto tvrzení je proto neodůvodněné.

Výhoda.

(126)

Výhoda spočívá v míře, v níž jsou vládní půjčky nebo půjčky od soukromých subjektů pověřených nebo řízených vládou poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu.

Nutnost využívat referenční hodnoty

(127)

Komise se pokusila ověřit posouzení úvěrového rizika vypracované bankami, které v průběhu období šetření půjčily finanční prostředky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Někteří vyvážející výrobci byli ve ztrátě. Podařilo se jim však získat úvěry od bank za referenční sazbu bez jakékoli přirážky za rizika spojená s jejich zhoršující se finanční situací. Komise má proto důvody se ptát, zda půjčky společnostem vyrábějícím nekonečná skleněná vlákna vycházely z řádného posouzení rizik a zda je stanovená úroková sazba výsledkem takového postupu.

(128)

Jak je vysvětleno výše, úvěry, jež čínské banky poskytují, jsou výrazem významných vládních zásahů v bankovním sektoru a jejich úrokové sazby neodrážejí sazby na fungujícím bankovním trhu; vhodná tržní referenční úroveň byla početně zjištěna pomocí níže popsané metody. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády využila Komise ke zjištění vhodné tržní referenční úrovně úrokových sazeb rovněž dostupné údaje.

(129)

Při výpočtu vhodné referenční úrovně pro úvěry v RMB se pokládá za přiměřené použít čínské úrokové sazby upravené tak, aby se v nich promítalo běžné tržní riziko. Aktuální finanční situace vývozců byla totiž zjišťována v podmínkách narušeného trhu bankovních úvěrů a čínské banky neposkytly spolehlivé údaje o tom, jak měří rizika a určují úvěrový rating. V takové situaci je proto pokládáno za nezbytné nevycházet jen z nominálních hodnot údajů o úvěruschopnosti čínských vývozců, ale uplatnit na ně přirážku, která odráží potenciální dopad narušeného čínského trhu na finanční situaci těchto vývozců.

(130)

Stejná situace platí pro půjčky v cizích měnách. Jako referenční úroveň byly použity podnikové dluhopisy s ratingem BB v příslušné měně vydané během období šetření.

(131)

Jak bylo uvedeno výše, vláda ČLR i spolupracující vyvážející vývozci byli požádáni o informace o úvěrové politice čínských bank a o tom, jak byly tyto úvěry vyvážejícím výrobcům poskytovány. Tyto informace však nebyly poskytnuty. Vzhledem k této nedostatečné spolupráci a ke všem dostupným údajům a v souladu s čl. 28 odst. 6 základního antisubvenčního nařízení se lze oprávněně domnívat, že všem podnikům v Číně by byla udělena pouze nejvyšší známka pro dluhopisy neinvestičního stupně (BB dle agentury Bloomberg) a na standardní úvěrovou sazbu Čínské lidové banky by byla uplatněna přiměřená prémie předpokládaná u dluhopisů, jež podniky s tímto ratingem vydávají.

(132)

Pro výpočet referenční úrokové sazby úvěrů pro společnosti zařazené do vzorku během období šetření byla vypočtena riziková přirážka s použitím rozdílu mezi úrokovou sazbou dluhopisů společností s ratingem BB a dluhopisů společností s ratingem AAA (což je úvěrový rating dluhopisů vydávaných v ČLR) podle evidence agentury Bloomber. Následně byla riziková přirážka připočtena ke zveřejněným úvěrovým sazbám Čínské lidové banky pro dluhopisy s ratingem BB se zohledněním doby trvání úvěrů.

(133)

Poté bylo vypočteno zvýhodnění pro vyvážející výrobce jako rozdíl mezi úrokem, který společnosti skutečně zaplatily během období šetření, a úrokem, jenž by byl zaplacen, kdyby se na úvěry použila referenční úroková sazba. Toto zvýhodnění bylo poté vyjádřeno jako procentuální podíl z celkového obratu každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(134)

Po poskytnutí informací vláda ČLR přišla s tvrzením, že Komise neměla při výpočtu zvýhodnění odkazovat na žádnou referenční hodnotu, jelikož úvěry prý byly poskytnuty za tržních podmínek, a proto nevzniklo žádné zvýhodnění.

(135)

Jak je vysvětleno v 127. až 130. bodě odůvodnění, trh bankovních půjček je v ČLR narušený, a Komise se tudíž domnívá, že použití referenční hodnoty je plně odůvodněné.

(136)

Vláda ČLR kromě toho tvrdila, že volbu této konkrétní referenční hodnoty Komise dostatečně nezdůvodnila.

(137)

Komise se domnívá, že při výpočtu vhodné referenční hodnoty pro úvěry je přiměřené použít čínské úrokové sazby upravené tak, aby se v nich promítalo běžné tržní riziko. Aktuální finanční situace vývozců byla totiž zjišťována v podmínkách narušeného trhu a čínské banky neposkytly spolehlivé údaje o tom, jak měří rizika a určují úvěrový rating. V takové situaci se proto pokládá za nezbytné uplatnit přirážku, která bude odrážet potenciální dopad narušených podmínek čínského trhu na finanční situaci těchto vývozců.

d)   Závěr

(138)

Na základě závěrů šetření dospěla Komise k názoru, že odvětví nekonečných skleněných vláken v ČLR těžilo v průběhu období šetření z preferenčních úvěrů jak od státních bank, tak také od soukromých bank. Financování odvětví nekonečných skleněných vláken zakládá subvenci ve smyslu základního antisubvenčního nařízení, jelikož

a)

existuje finanční příspěvek vlády podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i);

b)

existuje pověření a řízení vládou podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a

c)

tím je příjemci poskytnuta výhoda, jak vyžaduje čl. 3 odst. 2.

(139)

Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhodě pro vyvážející výrobce a specifičnosti je tato subvence napadnutelná.

e)   Výpočet výše subvence

(140)

Ustanovení čl. 6 písm. b) základního antisubvenčního nařízení stanoví, že výhoda u preferenčních půjček by se měla vypočítat jako rozdíl mezi částkou zaplacených úroků a částkou, která by byla zaplacena za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by podnik (příjemce půjčky) mohl získat na trhu. Jak již bylo uvedeno, vzhledem k neexistenci smysluplného posouzení rizik stanovila Komise pro srovnatelné obchodní půjčky tržní referenční hodnotu.

(141)

Výhoda byla vypočtena pro období šetření jako rozdíl mezi úroky skutečně zaplacenými v průběhu období šetření a úroky, které by byly zaplaceny při použití referenční hodnoty.

(142)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise použila pro výpočet zvýhodnění nesprávnou úrokovou sazbu, kterou skutečně zaplatila daná společnost za jednu půjčku. Toto tvrzení bylo přijato a Komise výpočet opravila. Opravený výpočet však neměl žádný účinek na zjištěné subvenční rozpětí.

(143)

Subvenční rozpětí vypočtená pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku na základě této metodiky mají tuto podobu:

Preferenční úvěry

Název společnosti

Subvenční rozpětí

Chongqing Polycomp International Corporation

6,3 %

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd (26)

2,6 %

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

7,4 %

4.2.   Další režimy preferenčních půjček

(144)

Během období šetření nedostali vyvážející výrobci zařazení do vzorku žádné finanční příspěvky v rámci ostatních režimů preferenčních půjček uvedených v bodě C.3 výše.

5.   Grantové programy

(145)

Společností zařazené do vzorku nedostaly během období šetření žádný finanční příspěvek z programů „Famous Brands“, „China World Top Brands“ ani „Funds for Outward Expansion of Industries in Guangdong Province“.

5.1.   Zvláštní grantové programy a granty

a)   Úvod

(146)

Společnosti zařazené do vzorku dostaly jednorázové granty od různých vládních orgánů na různých úrovních, z čehož vyplynulo přijetí výhody během období šetření. Má se za to, že tyto granty spadají pod grantové programy, jež jsou uvedeny v podnětu, neboť žadatel tvrdil, že výrobci nekonečných skleněných vláken získali jednorázové granty od provinčních a místních orgánů samosprávy a že tyto granty jim přinesly výhodu, protože finanční prostředky obdrželi bez přiměřeného plnění.

(147)

Komise nabídla vládě ČLR konzultace o těchto zvláštních grantech.

(148)

Vláda ČLR se postavila proti konzultacím s argumentem, že by to nebylo v souladu s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jelikož takové konzultace by se měly uskutečnit před zahájením šetření a pro čínské orgány by bylo nepřiměřenou zátěží, kdyby měly ověřovat informace týkající se každého jednotlivého režimu.

(149)

Většina grantů byla v zanedbatelné výši. Proto je Komise dále neprošetřovala.

(150)

Komise však přešetřila jeden zvláštní a relativně velký grant na vybudování ubytovny pro zaměstnance společnosti, který byl poskytnut jedné ze společností zařazených do vzorku, a u něhož se má za to, že má vazbu na grantové programy uvedené v podnětu.

b)   Závěr

(151)

Jednorázový charakter výše uvedeného grantu svědčí jasně o tom, že nebyl dostupný jiným společnostem, a byl tudíž specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního antisubvenčního nařízení. Na základě shromážděných důkazů o poskytnutí tohoto grantu a vzhledem k neexistenci jakýchkoli dalších informací má Komise za to, že tento grant představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního antisubvenčního nařízení, čímž byla poskytnuta dotčenému vyvážejícímu výrobci výhoda.

(152)

Po poskytnutí informací přišla společnost, jež obdržela grant, s tvrzením, že jí byl grant poskytnutý na obnovu dlouhodobých aktiv, která se odepisují 50 let. Tato subvence by se tedy měla rozepsat na 50 let a při výpočtu subvenčního rozpětí by se měla brát v potaz jen 1/50, která odpovídá výhodě obdržené v období šetření.

(153)

Společnost nepředložila žádný důkaz, jenž by zdůvodňoval odpisové období 50 let u investic do dlouhodobých aktiv, v tomto případě do budovy používané jako ubytovna zaměstnanců. Skutečné odpisové období dlouhodobých aktiv společnosti je obvykle mnohem kratší a odpovídá 10 až 20 rokům. Na tomto základě lze tedy soudit, že zvýhodnění získané tímto grantem je zanedbatelné, a proto by nemělo být napadnuto.

6.   Programy osvobození od přímých daní a jejich snížení

6.1.   Program „Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně“ pro podniky se zahraničními investicemi

a)   Úvod

(154)

Program „Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně“ opravňuje podniky se zahraničními investicemi k tomu, aby první dva roky neplatily žádnou daň z příjmu právnických osob a tři následující roky platily pouze 12,5 % místo 25 %.

b)   Právní základ

(155)

Právním základem tohoto programu je článek 8 zákona Čínské lidové republiky o dani z příjmů podniků se zahraničními investicemi a zahraničních podniků (dále jen „zákon o dani týkající se podniků se zahraničními investicemi“) a článek 72 prováděcích pravidel k zákonu Čínské lidové republiky o dani z příjmů podniků se zahraničními investicemi a zahraničních podniků. Podle vlády ČLR byl tento program ukončen podle článku 57 zákona o dani z příjmů podniků z roku 2008 s přechodným obdobím do konce roku 2012. Z uvedeného zákona tedy jasně vyplývá, že v rámci tohoto režimu by existovala výhoda v zdaňovacím období 2012.

c)   Závěry šetření

(156)

Uvedený režim „Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně“ přinesl výhody podnikům v průběhu účetního roku 2012, načež byl podle čínské vlády uvedený režim zrušen. Žádná ze společností zařazených do vzorku není podnikem v zahraničním vlastnictví, který by byl způsobilý k využívání uvedeného daňového režimu v průběhu období šetření.

d)   Závěr

(157)

Společnosti zařazené do vzorku nedostaly v rámci tohoto programu během období šetření žádný finanční příspěvek. Šetřením se dále zjistilo, že vláda ČLR tento právní režim skutečně zrušila.

6.2.   Podniky využívající nové a špičkové technologie

a)   Úvod

(158)

Na základě tohoto programu mohou společnosti, které jsou schopny prokázat splnění určitého souboru kritérií k získání statusu „podniku využívajícího nové a špičkové technologie“, využívat sníženou sazbu u daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % v porovnání s běžnou sazbou 25 %.

b)   Právní základ

(159)

Právní základ tohoto programu tvoří čl. 28 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků z roku 2008 společně se „správními opatřeními pro určení podniku využívajícího nové a špičkové technologie“ (Guo Fa Ke Huo [2008] č. 172); a článek 93 nařízení, kterými se provádí zákon o dani z příjmu podniků, společně s Oznámením státní daňové správy o otázkách týkajících se daně z příjmů podniků využívajících nové a špičkové technologie (Guo Shui Han [2008] č. 985).

c)   Závěry šetření

(160)

Tento režim se použije na podniky, které vláda ČLR uzná za podniky využívající nové a špičkové technologie. Aby byly podniky pro tento režim způsobilé, musí mít základní nezávislá práva duševního vlastnictví a musí splňovat následující požadavky, které jsou stanoveny v uvedeném právním základě a lze je shrnout takto:

a)

jejich výroba spadá pod definici výrobků v „oblastech špičkových technologií s klíčovou státní podporou“;

b)

jejich celkové výdaje na výzkum a vývoj tvoří 3–6 % celkového příjmu z prodeje;

c)

jejich příjem z výrobků v oblasti špičkových a nových technologií činí více než 60 % celkového příjmu z prodeje;

d)

pracovníci zapojení do výzkumu a vývoje představují 10 % z celkového počtu zaměstnanců;

e)

ostatní požadavky stanovené „správními opatřeními pro podniky využívající špičkové a nové technologie z roku 2008“ jsou splněny.

(161)

Bylo zjištěno, že někteří vyvážející výrobci zařazení do vzorku tento režim využívají, a platí tedy daň z příjmu právnických osob pouze ve výši 15 % a nikoli 25 %. Tyto společnosti požádaly o status podniků využívajících nové a špičkové technologie a obdržely úřední oznámení, že splnily kritéria režimu, a jsou proto způsobilé k tomu, aby svá přiznání k dani právnických osob vyplnily odpovídajícím způsobem.

d)   Závěr

(162)

Komise je toho názoru, že v případě tohoto režimu se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě prominutých příjmů vlády ČLR, čímž dotčené společnosti získávají výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře.

(163)

Tato subvence je specifická, jak je definováno v čl. 4 odst. 2 písm. a) základního antisubvenčního nařízení, jelikož je omezena na podniky, které získaly osvědčení podniků využívajících špičkové a nové technologie a splňují všechny požadavky správních opatření z roku 2008. Společnosti zařazené do vzorku vyvážejících výrobců toto osvědčení získaly. Právními předpisy nebo orgánem poskytujícím subvenci nebyla stanovena žádná objektivní kritéria pro způsobilost.

(164)

Po poskytnutí informací vláda ČLR zpochybnila závěry Komise, přičemž tvrdila, že kritéria způsobilosti byla objektivní a platila stejně pro všechny společnosti v ČLR. Kritérium specifičnosti tedy nesplňují.

(165)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Grant mohou dostat jen společnosti se zvláštní charakteristikou (podniky využívající špičkové a nové technologie), nikoli všechna odvětví a všechny sektory. Způsobilost navíc rovněž není automatická, ale závisí na udělení osvědčení podniku využívajícímu špičkové a nové technologie, které vydává příslušný orgán na základě vlastního uvážení. Tento režim je tudíž v podstatě specifický.

(166)

Komise proto tuto subvenci považuje za napadnutelnou.

e)   Výpočet výše subvence

(167)

Komise vypočítala výši napadnutelné subvence jako rozdíl mezi výší daně běžně placené v průběhu období šetření a výší daně, kterou v období šetření skutečně zaplatily dotčené společnosti.

Podniky využívající nové a špičkové technologie

Název společnosti

Subvenční rozpětí

Chongqing Polycomp International Corporation

0,0 %

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd (27)

1,3 %

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

0,8 %

6.3.   Snížení daně z příjmů pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobená v Číně

a)   Úvod

(168)

Tento program umožňuje společnosti uplatnit daňové úlevy na nákup tuzemského zařízení, pokud je projekt v souladu s průmyslovou politikou čínské vlády. Na dodatečné zvýšení daňové povinnosti z předchozího roku se může uplatňovat daňová úleva až do výše 40 % nákupní ceny tuzemského zařízení.

b)   Právní základ

(169)

Právním základem tohoto programu jsou prozatímní opatření, která se týkají slevy na dani z příjmu u investic do zařízení vyrobených v tuzemsku pro projekty technologické modernizace ze dne 1. července 1999 a oznámení státní daňové správy o zastavení uplatňování slevy na daň z příjmů podniků a opatření státní daňové správy týkající se výjimek pro investice podniku do nákupu zařízení vyrobeného v tuzemsku, č. 52 [2008] s účinností od 1. ledna 2008.

c)   Závěry šetření

(170)

Vláda ČLR tvrdila, že tento program byl ukončen počínaje lednem 2008, a to v souladu se zmíněným oznámením č. 52. Šetření však odhalilo, že jedna společnost zařazená do vzorku těžila z tohoto programu během období šetření.

d)   Závěr

(171)

Uvedený program představuje subvenci, neboť poskytuje finanční příspěvek ve formě prominutých příjmů vlády ČLR v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento program poskytuje příjemcům výhodu ve výši, která se rovná daňové úspoře ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního anitsubvenčního nařízení. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního antisubvenčního nařízení, neboť daňová úspora závisí na přednostním používání domácího zboží na úkor zboží dováženého.

e)   Výpočet výše subvence

(172)

Komise vypočítala výši napadnutelné subvence jako rozdíl mezi výší daně běžně placené v průběhu období šetření a výší daně, kterou v období šetření skutečně zaplatily dotčené společnosti.

(173)

Subvenční sazba zjištěná pro tuto subvenci podniku Jiangsu Changhai Group během období šetření činí 0,2 %.

(174)

Po poskytnutí informací přišel jeden vyvážející výrobce s tvrzením, že v rámci režimu „Snížení daně z příjmů pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobená v Číně“ nebyl způsobilý k získání finančního příspěvku, jelikož nebyl podnikem se zahraničními investicemi. Komise mu tedy na základě dostupných údajů chybně připsala zvýhodnění podle tohoto režimu. Rovněž tvrdil, že byly zjištěny menší početní chyby. Obě tvrzení byla přijata a výpočet subvenčního rozpětí byl odpovídajícím způsobem opraven.

6.4.   Jiné režimy osvobození od přímých daní a programy jejich snížení

(175)

Byl přezkoumán také zápočet daně za VaV. Toto opatření se však týkalo zanedbatelných částek. Proto ho Komise dále neprošetřovala.

(176)

Během období šetření nedostali vyvážející výrobci zařazení do vzorku žádné finanční příspěvky z jiných programů osvobození od daně uvedených v bodě C.3 výše.

7.   Programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla

7.1.   Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení

a)   Úvod

(177)

Tento program stanoví osvobození od DPH a dovozních cel ve prospěch podniků se zahraničními investicemi nebo tuzemských podniků na dovoz investičního zařízení použitého v jejich výrobě. Osvobození od daně je podmíněno tím, že zařízení nesmí být uvedeno na seznamu nezpůsobilých zařízení a že podnik musí obdržet osvědčení o státem upřednostňovaném projektu, jež vydávají čínské orgány nebo Národní komise pro rozvoj a reformy v souladu s příslušnými právními předpisy o investicích, daních a clech.

b)   Právní základ

(178)

Právní základ tohoto programu tvoří Oběžník Státní rady o úpravě daňové politiky v případě dováženého zařízení, Guo Fa č. 37/1997, Oznámení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy o úpravě některých preferenčních politik týkajících se cla na dovoz, sdělení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy [2008] č. 43, Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy č. 316/2006 ze dne 22. února 2006 o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem upřednostňovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů a Katalog zboží dováženého pro podniky se zahraničními investicemi a tuzemské podniky, jež nelze vyjmout z celní povinnosti, pro rok 2008.

c)   Závěry šetření

(179)

Všechny společnosti zařazené do vzorku z tohoto režimu těžily.

d)   Závěr

(180)

Má se za to, že uvedený program poskytuje finanční příspěvek v podobě prominutých příjmů vlády ČLR ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii), neboť podniky se zahraničními investicemi a další způsobilé tuzemské podniky jsou osvobozené od platby DPH nebo cel, které by byly jinak splatné. Poskytuje tedy výhodu společnostem z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení. Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního antisubvenčního nařízení, neboť právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, omezují přístup k subvenci na podniky, které investují v rámci specifické obchodní kategorie taxativně vymezené zákonem a které patří buď do upřednostňované kategorie nebo do zakázané kategorie B v rámci Katalogu pro orientaci průmyslu v oblasti zahraničních investic a převodu technologií, nebo které jsou v souladu s Katalogem klíčových odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj upřednostňuje stát.

(181)

Po poskytnutí informací vláda ČLR zpochybnila závěry Komise, přičemž tvrdila, že kritéria způsobilosti byla objektivní a platila stejně pro všechny společnosti v ČLR. Kritérium specifičnosti tedy nesplňují. Vláda ČLR však nepoukázala na žádné konkrétní ustanovení v právních předpisech, které by doložilo její stanovisko, a nepředložila ani žádný přesvědčivý důkaz o tom, že způsobilost je automatická.

(182)

Vláda ČLR i jeden vyvážející výrobce také tvrdili, že Komise nemůže napadnout možné zvýhodnění v oblasti DPH, které snad získaly tři společnosti zařazené do vzorku, jelikož v minulosti přiznané osvobození od DPH se s účinností od roku 2009 již nemohlo využívat. Když se tedy předpokládá průměrné 5leté až 10leté odpisové období dotčeného dovezeného zařízení, údajné zvýhodnění by buď skončilo před uložením opatření nebo by pravděpodobně nepokračovalo během celého pětiletého trvání opatření.

(183)

Komise poznamenává, že odpisové období je u některého dovezeného zařízení mnohem delší než 10 let a v některých případech mohlo trvat 15 či 20 roků. Komise každopádně nenapadla žádné zvýhodnění vzniklé z nákupů dovezeného zařízení po roce 2009. Vláda ČLR navíc uznává, že tyto společnosti mohly těžit z daného režimu ještě „chvíli poté“, tj. po uložení opatření. Tento argument se proto odmítá.

e)   Výpočet výše subvence

(184)

Výše napadnutelné subvence se vypočítává s ohledem na zvýhodnění, které získal příjemce a jehož existence byla v průběhu období šetření zjištěna. Má se za to, že zvýhodnění příjemce se rovná výši DPH a osvobození od cel na dovážené zařízení. Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení v souladu s běžnými účetními postupy vyvážejícího výrobce.

(185)

Subvenční sazba zjištěná pro tento program během období šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení

Společnost/skupina

Subvenční sazba

Chongqing Polycomp International Corporation

0,5 %

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd (28)

0,1 %

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

0,5 %

7.2.   Jiné režimy osvobození od nepřímých daní a programy jejich snížení

(186)

Během období šetření nedostali vyvážející výrobci zařazení do vzorku žádné finanční příspěvky z jiných programů osvobození od nepřímých daní uvedených v bodě C.3 výše.

8.   Dodání zboží nebo poskytnutí služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou

8.1.   Poskytnutí surovin, elektřiny, vody

(187)

V průběhu období šetření nebyla zjištěna žádná subvence spojená s nákupem surovin, vody nebo elektřiny vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v průběhu období šetření.

8.2.   Poskytování práv k užívání pozemků

a)   Úvod

(188)

Společnosti nesmí v ČLR přímo nakupovat pozemky, mohou si pouze koupit práva k užívání pozemků od místních orgánů.

b)   Právní základ

(189)

Zákon ČLR o správě půdy uvádí, že veškerá půda patří lidu a nelze ji kupovat či prodávat, ale stanoví podmínky, za kterých lze prodávat práva k užívání pozemků podnikům, a to v zadávacím řízení, nabídkovém řízení nebo v dražbě.

c)   Závěry šetření

(190)

Systém dražby by v zásadě umožnil trhu posoudit cenu konkrétního práva k užívání pozemků, a cena by tedy byla stanovena nezávisle. Vláda ČLR však uvedla, že v každém případě stanoví spodní hranici cen pro každý stupeň pozemku (pozemky jsou ohodnoceny stupněm od 1 do 15 na základě kvality parcely), pod které nesmí cena práva k užívání pozemku klesnout.

(191)

Vláda ČLR má rovněž pod kontrolou nabídku pozemků tím, že pro jednotlivé provincie a na každý rok stanoví omezenou kvótu pozemků, k nimž lze prodávat práva k užívání pro průmyslové účely nebo pro účely bydlení.

(192)

V každém případě, u žádného nákupu práva k užívání pozemku vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku Komise neshledala žádné důkazy dražebního postupu, který by nezávisle stanovil cenu práva k užívání pozemků. Vyvážející výrobce ocenil pozemek vyvolávací cenovou nabídkou a jelikož byl jediným zájemcem, získal právo k užívání pozemku. Po poskytnutí informací vláda ČLR prohlásila, že nesouhlasí se závěry Komise o tom, že v ČLR není funkční trh pro prodej práv na užívání pozemků. Na podporu tohoto stanoviska však nepředložila žádné nové argumenty.

(193)

Závěry šetření potvrzují, že situace týkající se poskytování a nabývání pozemků v ČLR je nejasná a netransparentní a že ceny často svévolně stanovují úřady. Úřady stanoví ceny podle systému oceňování městských pozemků, který jim při určování ceny pozemků pro průmyslové využití ukládá kromě dalších kritérií povinnost brát v úvahu průmyslovou politiku (29).

(194)

Také z nezávislých veřejně dostupných informací lze usuzovat, že pozemky v ČLR jsou poskytovány za ceny nižší, než jsou běžné tržní sazby (30).

(195)

Ve skutečnosti tedy společnosti zařazené do vzorku zaplatily cenu stanovenou vládou ČLR. Právo k užívání pozemků se poskytuje za cenu nižší než přiměřenou v porovnání s referenční tržní hodnotou, která je uvedena v písmeni e) níže.

(196)

Situaci týkající se pozemků v ČLR rozebírá rovněž pracovní dokument MMF, který potvrzuje, že při poskytování práv k užívání pozemků čínským podnikům nejsou respektovány tržní podmínky (31).

d)   Závěr

(197)

Komise dospěla k závěru, že poskytování práv k užívání pozemků vládou ČLR je nutno pokládat ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení za subvenci v podobě dodání zboží, a společnostem tím byla poskytnuta výhoda. Jelikož šetření neprokázalo existenci fungujícího trhu pro prodej práv k užívání pozemků v ČLR, použití vnější referenční hodnoty (viz písmeno e) níže) ukazuje, že částka, kterou vývozci zařazení do vzorku zaplatili za práva k užívání pozemků, je nižší než tržní sazba.

(198)

Jak je podrobně vysvětleno v 67. až 82. bodě odůvodnění, subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního antisubvenčního nařízení, protože rozhodnutí Státní rady č. 40 ukládá veřejným orgánům povinnost zajistit, aby byly pozemky poskytovány upřednostňovaným odvětvím, k nimž patří i odvětví nekonečných skleněných vláken, jak je podrobně vysvětleno v 67. až 82. bodě odůvodnění. Článek 18 rozhodnutí č. 40 objasňuje, že odvětví, která jsou „omezená“, nebudou mít k právům k užívání pozemků přístup.

e)   Výpočet subvenčního rozpětí

(199)

Výhodu tedy představuje rozdíl mezi cenou zaplacenou za právo k využívání pozemků a vhodným vnějším referenčním základem.

(200)

Komise považuje Tchaj-wan za vhodný vnější referenční základ z těchto důvodů:

a)

srovnatelná úroveň hospodářského rozvoje, HDP a hospodářských struktur na Tchaj-wanu a ve většině provincií a měst v ČLR, kde sídlí vyvážející výrobci zařazení do vzorku;

b)

fyzická blízkost ČLR a Tchaj-wanu;

c)

vysoký stupeň rozvoje průmyslové infrastruktury na Tchaj-wanu a v mnoha provinciích v ČLR;

d)

silné hospodářské vazby a přeshraniční obchod mezi Tchaj-wanem a ČLR;

e)

vysoká hustota obyvatelstva v mnoha provinciích ČLR a na Tchaj-wanu;

f)

podobný typ pozemků a obchodních transakcí použitých pro stanovení relevantního referenčního základu na Tchaj-wanu a v ČLR a

g)

společné demografické, jazykové a kulturní charakteristické rysy Tchaj-wanu a ČLR.

(201)

Po poskytnutí informací vznesla vláda ČLR námitku proti použití Tchaj-wanu coby referenčního základu s tím, že hustota obyvatelstva na Tchaj-wanu je mnohokrát vyšší než v ČLR, a kvůli tomu jsou ceny a situace pozemků v obou zemích nesrovnatelné. Komise nicméně soudí, že z mnoha důvodů uvedených v předchozím bodě odůvodnění byl tento referenční základ zvolen rozumně.

(202)

Kromě toho po poskytnutí informací jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku uvedl, že použití Tchaj-wanu není vhodné s ohledem na hospodářské podmínky v provincii, ve které se nachází, nicméně nenavrhl žádné jiné řešení. Tvrdil rovněž, že fyzická blízkost ČLR a Tchaj-wanu by se neměla považovat za platné kritérium pro volbu této konkrétní referenční hodnoty, ale své tvrzení nezdůvodnil. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy jiné návrhy řešení referenční hodnoty, použití Tchaj-wanu se potvrzuje.

(203)

Vzhledem ke všem těmto faktorům dospěla Komise k závěru, že ceny práv k užívání pozemků v ČLR, pokud by na trhu převládaly tržní podmínky, by pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku byly velmi podobné cenám pozemků na Tchaj-wanu.

(204)

Průměrné ceny pozemků na Tchaj-wanu v roce 2012 byly převzaty od Odboru průmyslu Ministerstva hospodářství a upraveny zpětně o inflaci a růst HDP za účelem stanovení referenční ceny pro pozemky v jednotlivých kalendářních letech. Vzhledem k tomu, že práva k užívání pozemků platí 50 let a po tuto dobu se odepisují, výhoda v období šetření činí 1/50 rozdílu mezi referenční cenou a skutečně uhrazenou cenou.

(205)

Subvenční sazba zjištěná pro poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou činí:

Poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou

Název společnosti

Subvenční rozpětí

Chongqing Polycomp International Corporation

2,9 %

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd (32)

1,6 %

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

1,6 %

9.   Závěr ohledně subvencování

(206)

Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního antisubvenčního nařízení pro šetřené společnosti a jednotlivé režimy a sečtením těchto výsledků vypočítala celkovou výši subvence pro každého vyvážejícího výrobce za období šetření.

(207)

Pro výpočet níže uvedených celkových subvenční rozpětí Komise nejprve vypočítala procento subvencování, což je podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti. Tato procentuální hodnota pak byla použita k výpočtu subvence poskytnuté na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření.

(208)

Dále byla vypočítána výše subvence na tunu dotčeného výrobku vyvezeného do Unie v průběhu období šetření a níže uvedená rozpětí byla vypočítána jako procento hodnoty nákladů, pojištění a přepravného („CIF“) stejného vývozu za tunu.

(209)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení je celkové rozpětí subvence pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku vypočteno na základě váženého průměru subvenčního rozpětí zjištěného pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, s výjimkou skupiny, do níž patří vyvážející výrobce, na něhož se vztahují ustanovení čl. 28 odst. 1.

Název společnosti

Subvenční rozpětí

Chongqing Polycomp International Corporation

9,7 %

Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd (33)

5,8 %

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

10,3 %

Ostatní spolupracující společnosti

10,2 %

D.   ÚJMA

1.   Výroba v Unii a výrobní odvětví v Unii

(210)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii osm výrobců. Tito výrobci tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 9 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

(211)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena mezi 530 000 a 580 000 tunami. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytlo sdružení APFE. Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují 52 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(212)

Na základě informací obsažených v podnětu/žádosti o přezkum, kde byly zpřístupněny skutečné makroekonomické ukazatele žadatelů, a na základě toho, že pouze velmi omezený počet výrobců v Unii nebyl ve skupině žadatelů, je zřejmě vhodné nezveřejňovat skutečné celkové makroekonomické ukazatele týkající se všech výrobců v Unii, neboť by to každé zúčastněné straně umožnilo dovtípit se chybějící údaje o konkrétních společnostech, které žádost nepodaly.

(213)

Po poskytnutí konečných informací vznesla vláda ČLR námitky proti důvěrnému zacházení a proti uvádění rozmezí v případě celkové spotřeby v Unii a dalších ukazatelů makroekonomické újmy.

(214)

Na základě žádosti a po předložení pádných důvodů má Komise povinnost respektovat důvěrné údaje výrobců, kteří nejsou žadateli. Odhalení přesných makroekonomických ukazatelů by umožnilo identifikaci důvěrných údajů těchto výrobců a poškodilo by jejich zájmy. Tato námitka se proto zamítá.

2.   Spotřeba v Unii

(215)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie podle údajů poskytnutých sdružením APFE a ii) dovozu z třetích zemí podle údajů Eurostatu (Comext).

(216)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2010

2011

2012

Celková spotřeba v Unii

700 000 – 750 000

680 000 – 730 000

710 000 – 760 000

720 000 – 770 000

Index (2010 = 100)

100

97

101

103

Zdroj: Údaje poskytnuté sdružením APFE; Eurostat (Comext)

(217)

Mezi rokem 2010 a obdobím šetření se spotřeba Unie zvýšila o 3 %.

(218)

Po poskytnutí konečných informací přišel jeden uživatel s tvrzením, že spotřeba Unie klesla v roce 2009 téměř o 30 %. Tvrdil, že z tohoto pohledu není 3 % zvýšení v roce 2010 významné. Komise však toto zvýšení nehodnotila jako významné, ale poznamenala, že v posuzovaném období se spotřeba zvýšila.

3.   Dovoz z dotčené země

3.1.   Objem dumpingového a subvencovaného dovozu a jeho podíl na trhu

(219)

Níže uvedená analýza zahrnuje dumpingový a subvencovaný dovoz od stejných výrobců v ČLR zařazených do vzorku a za stejné období šetření.

(220)

Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách), podíl na trhu

 

2009

2010

2011

2012

Objem dovozu (v tunách)

98 916

152 514

109 172

125 781

130 958

Index (2010 = 100)

65

100

72

82

86

Index (2009 = 100)

100

154

110

127

132

Podíl na trhu

13 % – 18 %

19 % – 24 %

13 % – 18 %

15 % – 20 %

15 % – 20 %

Index (2010 = 100)

87

100

73

81

83

Index (2009 = 100)

100

115

84

93

97

Zdroj: Eurostat (Comext)

(221)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období snížil o 14 % a jeho podíl na trhu o 17 %. Rok 2010 však není vhodným referenčním rokem a trend dovozu by byl přesněji analyzován, kdyby se bral v úvahu také předcházející rok 2009, jak ukazuje tabulka výše. Rok 2010 se vyznačoval velkým hromaděním zásob čínských výrobků z nekonečných skleněných vláken u dovozců v Unii před uložením prozatímních cel v září 2010. Šetření skutečně odhalilo, že během prvních devíti měsíců roku 2010 bylo z ČLR dovezeno mnohem větší množství než obvykle. Dovoz z ČLR v roce 2009 činil přibližně 99 000 tun, zatímco v roce 2010 přesáhl 152 000 tun, aby poté v roce 2011 klesl na zhruba 109 000 tun. Tento vývoj ukazuje jasný nárůst dovozu po roce 2009. Od roku 2011 se čínský dovoz zvýšil o 20 % v objemovém vyjádření, což vedlo k opětovnému zvýšení podílu na trhu o 2 procentní body.

(222)

Několik stran zopakovalo svá tvrzení, že mezi rokem 2010 a koncem období šetření dovoz z ČLR a jeho podíl na trhu klesl, a že tedy nebylo prokázáno významné zvýšení dovozu, jak to požaduje čl. 3 odst. 2 antidumpingové dohody WTO a čl. 15 odst. 2 dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Dále tvrdí, že rok 2009 není vhodným referenčním rokem z těchto důvodů: i) v základním antidumpingovém nařízení a základním antisubvenčním nařízení neexistuje právní základ a senát ve věci Mexico-Steel Pipes and Tubes rozhodl, že „vyšetřujícímu orgánu není dovoleno používat časové podmnožiny určitého období“, ii) neexistuje důkaz pro tvrzení, že dovoz v roce 2010 byl výsledkem vytváření zásob a iii) údaje za rok 2009 nebyly zohledněny při jiných aspektech posouzení újmy, kvůli čemuž je tedy toto posouzení neobjektivní.

(223)

Pokud jde o první a třetí tvrzení, základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení jakožto rozhodné právní předpisy podrobně nestanoví, jaké období je třeba brát v úvahu pro účely analýzy trendů. Není tedy důvod, proč nezohledňovat rok 2009 pro účely analýzy trendů dovozu z ČLR. Tím se analýza nestává neobjektivní, naopak, doplňuje analýzu o situaci výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno výše v 219. bodě odůvodnění, rok 2009 byl zohledněn jako doplněk posuzovaného období pouze s ohledem na specifické ukazatele újmy související s čínským dovozem. Co se týče dalších ukazatelů újmy, neexistoval žádný objektivní důvod, proč by se neměly brát plně v potaz všechny roky posuzovaného období.

(224)

Pokud jde o druhé tvrzení, v měsíčních údajích o dovozu z databáze vytvořené v souladu s čl. 14 odst. 6 základního antidumpingového nařízení je výsledek hromadění zásob zcela patrný (viz následující graf č.1) (34). Před uložením prozatímních opatření došlo k prudkému růstu dovozu dotčeného výrobku z ČLR ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2010 (u spotřeby to nastalo před koncem roku 2010/začátkem roku 2011 kvůli omezené skladovatelnosti). Neodpovídá to podobnému zvýšení spotřeby, což naznačuje, že tento dovoz byl uskutečněn za účelem vytvoření zásob v očekávání nadcházejícího uložení opatření. Vláda ČLR neposkytla jiné vysvětlení tohoto zvýšení, a Komise se proto může důvodně domnívat, že k tvorbě zásob došlo před uložením prozatímních opatření koncem roku 2010. Dále se to projevuje tím, že úroveň měsíčního dovozu z ČLR v období mezi prozatímními a konečnými opatřeními (čtvrté čtvrtletí roku 2010 a první trimestr roku 2011) byla velmi nízká. Když byla opatření v konečné fázi snížena (v březnu 2011), úrovně měsíčního dovozu se opět zvedly a zůstaly stabilní.

Graf 1

Dovoz dotčeného výrobku z ČLR (množství za měsíc)

Image

Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6

3.2.   Ceny dumpingového a subvencovaného dovozu

(225)

Ceny čínského dovozu (bez platných antidumpingových cel) se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny

 

2010

2011

2012

Průměrná cena CIF (EUR/t)

911

877

892

834

Index (2010 = 100)

100

96

98

92

Zdroj: Eurostat (Comext)

(226)

Čínské dovozní ceny CIF (bez platných antidumpingových cel) se průběhu posuzovaného období změnily z 911 EUR/t na 834 EUR/t. To představuje snížení o 8 % v průběhu posuzovaného období.

(227)

Vláda ČLR a jeden uživatel tvrdili, že je zavádějící srovnávat průměrné dovozní ceny, když nebyla provedena analýza sortimentu výrobků. Vláda ČLR dále uvedla, že většina dovozu z ČLR se skládala z nejlevnějšího typu výrobku, to znamená z pramenců.

(228)

Na rozdíl od toho, co se tvrdilo, při analýze bylo plně přihlédnuto k sortimentu výrobků, protože Komise porovnala prodejní ceny čínských vyvážejících výrobců s prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku za každý typ výrobku. Stejně se postupovalo i v původním šetření.

(229)

Po poskytnutí konečných informací požádala vláda ČLR o čínské dovozní ceny jednotlivých typů výrobku v tabulce č. 3 vzhledem k tomu, že údaje o jednotlivých typech výrobku se používají pro výpočet cenového podbízení a rozpětí újmy.

(230)

Průměrná čínská dovozní cena z tabulky č. 3 se používá k znázornění trendu po celé posuzované období. Za účelem vykázání trendů je použití průměrných cen na místě. Pro určení cenového podbízení a pro výpočet rozpětí újmy byly použity údaje pro jednotlivé typy výrobku.

(231)

Za účelem určení cenového podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobku z dovozu čínských výrobců zařazených do vzorku účtovanými prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF a příslušně upravenými o cla, antidumpingová cla a náklady po dovozu. Porovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni. Výsledek tohoto srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné ceny ze závodu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření. Výsledek ukázal u jednoho velkého čínského vývozce do Unie rozpětí cenového podbízení ve výši 2 %, a to i přes platná antidumpingová opatření (a cla), která byla k dovozní ceně připočtena. Velká většina jiných dovozů se uskutečnila za ceny srovnatelné s cenami Unie.

(232)

Po poskytnutí konečných informací přišel jeden vyvážející výrobce s tvrzením, že u tří kontrolních čísel výrobků (PCN) jsou nepřesné hodnoty CIF.

(233)

Toto tvrzení bylo správné a Komise upravila příslušné hodnoty CIF, což vedlo k malé změně v rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou u tohoto vyvážejícího výrobce (viz 440. bod odůvodnění).

(234)

Několik stran namítalo, že během období šetření nedocházelo k významnému cenovému podbízení. Uvedly, že rozpětí cenového podbízení u jediného vývozce ve výši 2 % je téměř zanedbatelné (de minimis) a nelze ho považovat za významné. Kromě toho se odvolávají na praxi Komise, která měla obvykle za to, že omezené cenové podbízení nebo prodej pod cenou do 6 % nemá žádný účinek na obecnou cenovou hladinu v Unii kvůli omezenému objemu vývozu.

(235)

Navzdory současným antidumpingovým clům stále dochází k cenovému podbízení. Odvolávat se na praxi Komise je zavádějící. V případě „těžké sody“ (35) bylo rozhodnuto, že 6 % cenové podbízení nemá prakticky žádný účinek na všeobecnou cenovou hladinu kvůli omezenému objemu dovozu ve spojení s tržním podílem vyvážející země ve výši 1,4 %. Pro porovnání lze uvést, že tržní podíl ČLR v období šetření se pohyboval mezi 15 % a 20 %. V případě „některých laserových optických snímacích systémů“ (36) se odkazovalo na omezené cenové podbízení dotčeného dovozu s ohledem na i) velké zvýšení spotřeby Unie (129 %) a ii) povahu dotčeného výrobku coby nehomogenního výrobku s velmi pestrými rysy a technickými rozdíly, jehož se dotýká rychlý technologický rozvoj. V aktuálních šetřeních má trh dotčeného výrobku úplně jinou povahu a velikost cenového podbízení se tudíž musí posuzovat v podmínkách tohoto zvláštního trhu. Dotčený výrobek je základní homogenní vyztužovací výrobek na trhu, který je dosti stabilní. Takový trh je citlivější na cenové rozdíly a i menší cenový rozdíl může mít na trh velký vliv. Závěry Komise se nemění jen proto, že nedošlo k většímu cenovému podbízení. Tento prvek byl naopak při posuzování plně zohledněn. Každý případ je každopádně posuzován individuálně podle jeho vlastních specifik a obrázek o újmě se skládá z mnoha ukazatelů, z nichž ani jeden nemůže mít rozhodující význam.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(236)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 8 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení byly v rámci analýzy účinků dumpingového a subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny ekonomické ukazatele, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(237)

Jak je uvedeno v 17. až 25. bodě odůvodnění, byl za účelem určení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku.

(238)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů uvedených v podnětu a v žádosti o přezkum a též v následujících podáních a, pokud to bylo možné, zkontrolovala je se statistickými údaji. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byl shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(239)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového a subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencí.

(240)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

5.   Makroekonomické ukazatele

5.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(241)

Kolísání roční výroby je ve výrobním odvětví Unie běžné, protože je nutno provádět přestavbu pecí každých 7 až 10 let, kvůli čemuž se během roku před přestavbou produkuje vyšší objem výroby do zásob, a v roce, kdy je pec odstavena za účelem obnovy, je objem výroby nižší. V roce, kdy je pec odstavena za účelem přestavby, je také nižší výrobní kapacita.

(242)

S přihlédnutím k těmto omezením se celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2010

2011

2012

Objem výroby (v tunách)

560 000 – 610 000

580 000 – 630 000

510 000 – 560 000

530 000 – 580 000

Index

100

103

92

95

Výrobní kapacita (v tunách)

670 000 – 720 000

680 000 – 730 000

650 000 – 700 000

640 000 – 690 000

Index

100

101

97

96

Využití kapacity

84 %

86 %

81 %

84 %

Index

100

102

95

99

Zdroj: Údaje poskytnuté sdružením APFE

(243)

V podmínkách rostoucí spotřeby Unie (o 3 %) vyrábělo výrobní odvětví Unie mezi rokem 2010 a obdobím šetření o 5 % méně obdobného výrobku. Též výrobní kapacita se snížila mezi rokem 2010 a obdobím šetření přibližně o 4 %. Využití kapacity zůstalo během posuzovaného období víceméně stabilní s výjimkou poklesu v roce 2012.

(244)

Mezi roky 2011 a 2012 lze pozorovat pokles výroby o 11 procentních bodů a pokles výrobní kapacity o 4 procentní body. Byl to důsledek restrukturalizace výrobního odvětví Unie a uzavření některých jeho závodů. Společnost Ahlstrom, výrobce nekonečných skleněných vláken, ukončila výrobu na konci roku 2011 a společnost Owens Corning Vado Ligure v Itálii uzavřela svůj výrobní závod v roce 2012, neboť nebyly schopny překonat účinky dumpingového dovozu. Výrobní odvětví Unie se však domnívá, že po restrukturalizaci a po obnovení rovných podmínek si může zachovat životaschopnost, což vysvětluje, proč výrobní odvětví Unie stále investuje do přestavby stávajících pecí.

(245)

Po poskytnutí konečných informací přišla vláda ČLR s tvrzením, že Komise odkazovala na podprůměrnou životnost pecí, a proto investice výrobců v Unii nebo využití pecí vykazují výraznou neefektivnost.

(246)

Bylo prokázáno, že výrobní odvětví Unie přijímalo rozhodnutí o přestavbě pecí na základě úvah o výrobě a energetické účinnosti. Neexistovaly náznaky, že životnost pece, tak jak toto kritérium používají výrobci v Unii zařazení do vzorku, není v souladu s osvědčenými postupy a požadavky sortimentu výrobků.

(247)

Několik stran tvrdilo, že je třeba brát v úvahu delší období než období od roku 2010 do období šetření, zvláště kvůli nákladům na přestavbu pecí, které mají vliv na všechny makroekonomické a mikroekonomické ukazatele. Vláda ČLR prohlásila, že nebyly poskytnuty žádné údaje či informace o tom, v kterých letech se výrobci v Unii pustili do přestavby pecí.

(248)

Přestavba pecí se opakuje a je tomuto odvětví vlastní. Je nutná pro zajištění kontinuity provozu a udržení kapacity. Investice do VaV souvisejí přímo s provozní kapacitou a umožňují vyvíjet výrobky přizpůsobené potřebám odběratele. Tyto investice tudíž nejsou pro posuzované období nijak výjimečné. Bez ohledu na uvažovanou dobu jejich trvání budou mít opravy či přestavby pecí vždy vliv na objem produkce. Konkrétní informace společnosti o tom, kdy docházelo k přestavbě, se považují za důvěrné.

(249)

Jeden uživatel také tvrdil, že výrobní odvětví Unie se mohlo vyvarovat škodlivého účinku (subvencovaného a dumpingového dovozu), protože využití kapacity bylo od roku 2010 do konce období šetření víceméně stabilní.

(250)

Výroba obdobného výrobku představuje nepřerušovaný proces, jež nelze přizpůsobovat krátkodobým výkyvům v poptávce. Na víceméně stabilní využití kapacity je nutno pohlížet s ohledem na klesající výrobní kapacitu. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(251)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu v Unii, objem prodeje na závislém trhu v Unii a odpovídající tržní podíly se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2010

2011

2012

Objem prodeje na volném trhu v Unii (v tunách)

420 000 – 470 000

390 000 – 440 000

400 000 – 450 000

420 000 – 470 000

Index

100

94

96

99

Tržní podíl prodeje na volném trhu

58 % – 63 %

56 % – 61 %

55 % – 60 %

56 % – 61 %

Index

100

96

95

97

Objem prodeje na závislém trhu v Unii (v tunách)

20 000 – 70 000

30 000 – 80 000

30 000 – 80 000

30 000 – 80 000

Index

100

114

123

121

Tržní podíl prodeje na závislém trhu

4 % – 9 %

5 % – 10 %

5 % – 10 %

5 % – 10 %

Index

100

117

122

118

Zdroj: Údaje poskytnuté sdružením APFE

(252)

Během posuzovaného období mírně (o 1 %) poklesl objem výrobků z nekonečných skleněných vláken, které prodalo výrobní odvětví Unie na volném trhu (tj. odběratelům, kteří nejsou ve spojení). V podmínkách zvýšení spotřeby v Unii o 3 % to však mělo za následek pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 58 % – 63 % v roce 2010 na 56 % – 61 % během období šetření. Nižší objem prodeje v roce 2011 je výsledkem hromadění zásob z čínského dovozu v roce 2010, které se postupně dostávaly na trh v roce 2011.

(253)

Během posuzovaného období představoval prodej výrobního odvětví Unie na závislém trhu 11 % až 14 % celkového prodeje (na volném a závislém trhu) výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Prodej na závislém trhu vykazoval mezi roky 2010 a 2012 stoupající tendenci a následně se v období šetření ustálil. V absolutních číslech byl tento vzestup prodeje na závislém trhu mezi roky 2010 a 2012 jen omezený.

5.3.   Zaměstnanost a produktivita

(254)

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

 

2010

2011

2012

Počet zaměstnanců

3 450 – 3 950

3 350 – 3 850

3 200 – 3 700

3 000 – 3 500

Index

100

97

95

89

Produktivita (v jednotkách na zaměstnance)

153

163

150

164

Index

100

106

98

107

Zdroj: Údaje poskytnuté sdružením APFE

(255)

Úroveň zaměstnanosti u výrobců v Unii ukazuje, že výrobní odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období pokusilo racionalizovat výrobu s cílem snížit výrobní náklady. V průběhu posuzovaného období se počet zaměstnanců skutečně snížil o 11 %.

(256)

Kombinovaný účinek změny počtu zaměstnanců a objemu výroby ve stejném posuzovaném období měl za následek vyšší produktivitu pracovní síly výrobců v Unii, měřenou jako produkci (v tunách) na jednu zaměstnanou osobu za rok, ve výši 7 % mezi rokem 2010 a obdobím šetření.

5.4.   Růst

(257)

Jak je uvedeno v 217. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 3 %. Vzhledem k četným aplikacím obdobného výrobku výrobní odvětví Unie a uživatelé očekávají, že tento trend růstu bude pokračovat i v blízké budoucnosti.

5.5.   Velikost dumpingového a subvenčního rozpětí a překonání účinků minulého dumpingu nebo subvencování

(258)

Výrobnímu odvětví Unie byla působena újma v důsledku dumpingového dovozu z ČLR až do roku 2011, kdy začala platit cla. Platná cla na dovoz z ČLR byla uzpůsobena tak, aby byly zajištěny rovné podmínky, za nichž by výrobní odvětví Unie mohlo soutěžit s tímto dovozem a překonat účinky způsobené újmy.

(259)

To se však nestalo. Výrobní odvětví Unie je nyní opět ztrátové a nadále ztrácelo podíl na trhu, přestože spotřeba v Unii vzrostla. Dovoz z ČLR nadále přicházel za velmi nízké ceny a získával podíl na trhu. Podíl čínského dovozu na trhu během období šetření stoupl o 3 procentní body nad úroveň před uložením cel (37). Výrobní odvětví Unie restrukturalizovalo a uzavřelo některé ze svých výrobních závodů (viz 244. bod odůvodnění výše). K překonání účinků dřívějšího dumpingu jednoznačně nedošlo.

(260)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR a s přihlédnutím k stávajícím dumpingovým rozpětím (9,6 % a 29,7 %) (38), lze dopad na situaci výrobního odvětví Unie považovat za významný.

(261)

Jelikož se jedná o první antisubvenční šetření ohledně dotčeného výrobku, není překonání účinků dřívější subvence pro posouzení relevantní.

6.   Mikroekonomické ukazatele

6.1.   Ceny

(262)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny na volném trhu a na závislém trhu v Unii

 

2010

2011

2012

Průměrná jednotková prodejní cena ze závodu na volném trhu v Unii (EUR/t)

1 061

1 144

1 070

1 035

Index (2010 = 100)

100

108

101

98

Průměrná jednotková prodejní cena ze závodu na závislém trhu v Unii (EUR/t)

1 006

1 031

1 027

989

100

103

102

98

Zdroj: Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

Index (2010 = 100)

(263)

V průběhu posuzovaného období klesly jednotkové prodejní ceny na volném trhu o 2 %. Když v září 2010 začala platit prozatímní cla, mohlo výrobní odvětví Unie v roce 2011 zvýšit své ceny. Od roku 2011 se však jednotkové prodejní ceny snížily o 10 %.

(264)

Pokud jde o jednotkové prodejní ceny na závislém trhu (tj. transferové ceny), měly stejnou tendenci jako jednotkové prodejní ceny na volném trhu, přičemž výrobní odvětví Unie zvýšilo v roce 2011 své ceny na závislém trhu a poté tyto jednotkové prodejní ceny klesly o 4 %.

6.2.   Průměrné jednotkové výrobní náklady

(265)

Jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Jednotkové výrobní náklady

 

2010

2011

2012

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

964

990

1 035

976

Index (2010 = 100)

100

103

107

101

Zdroj: Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(266)

Průměrné jednotkové výrobní náklady se mezi lety 2010 a 2012 zvýšily. Po roce 2012 průměrné jednotkové výrobní náklady opět klesly téměř na úroveň roku 2010. Vrchol v roce 2012 lze přičíst určité investiční situaci jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku. Během celého posuzovaného období stouply průměrné jednotkové výrobní náklady pouze o 1 %.

(267)

Několik uživatelů tvrdilo, že situace jedné společnosti by neměla zdůvodnit obecné závěry. Závěr týkající se jednotkových výrobních nákladů byl takový, že tyto náklady byly víceméně stabilní. Vrchol v roce 2012 nezměnil obecný závěr.

(268)

Jednotkové výrobní náklady jsou založeny na celkovém objemu výroby výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Jednotková prodejní cena v tabulce č. 7 vychází z prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Tyto dva ukazatele mají tudíž jiný základ a nejsou přímo srovnatelné.

(269)

Po poskytnutí konečných informací přišla CCCLA s tvrzením, že Komise musí poskytnout dostatečně srovnatelné údaje pro posouzení toho, zda kolísání výrobních nákladů může vysvětlit mírný pokles prodejních cen Unie.

(270)

Tyto dva ukazatele vycházejí z odlišného základu a třebaže absolutní čísla nejsou přímo srovnatelná, jejich trendy srovnatelné jsou.

6.3.   Náklady práce

(271)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2010

2011

2012

Průměrná mzda na jednoho zaměstnance (EUR)

40 518

41 590

42 310

42 917

Index (2010 = 100)

100

103

104

106

Zdroj: Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(272)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance vykazovaly postupně rostoucí trend (+ 6 %) během posuzovaného období. To bylo v souladu s indexem nákladů práce v zemích, kde měli sídlo výrobci zařazení do vzorku (39).

6.4.   Zásoby

(273)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2010

2011

2012

Konečný stav zásob (v tunách)

18 539

46 585

50 198

52 805

Index (2010 = 100)

100

251

271

285

Zdroj: Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(274)

Konečný stav zásob nejprve v roce 2011 výrazně vzrostl a poté dále stoupal po celé posuzované období.

(275)

Vláda ČLR uvedla, že změny stavu zásob vykazované v údajích od sdružení APFE ukazují na nevykazovaný prodej a nesvědčí o újmě vzhledem k čínskému dovozu.

(276)

Toto tvrzení je třeba odmítnout. Komise provedla analýzu mikroekonomických ukazatelů, jako je úroveň zásob, na základě skutečných údajů, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Šetřením výrobců v Unii zařazených do vzorku nebyl zjištěn žádný nevykázaný prodej.

(277)

Po poskytnutí konečných informací přišel jeden uživatel s tvrzením, že rok 2010 není vhodným referenčním rokem, jelikož úroveň zásob byla tehdy nezvykle nízká ve srovnání s dobou od roku 2006 do října roku 2009 (období šetření v původním antidumpingovém řízení).

(278)

Toto tvrzení se zamítá, protože subjekty zařazené do vzorku v současných řízeních jsou jiné než subjekty ve vzorku z předchozího šetření, a údaje tudíž nejsou srovnatelné. Komise se ve svém šetření omezila jen na posuzované období, zvláště co se týče mikroekonomických údajů, a nemá k dispozici údaje o úrovni zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku v době před posuzovaným obdobím. Vláda ČLR prohlásila, že s ohledem na 3 % pokles spotřeby Unie v roce 2011 byla úroveň zásob v tomto roce také vyšší. Tento prvek však nemá žádný účinek na trend v posuzovaném období.

6.5.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál

(279)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2010

2011

2012

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl na obratu z prodeje)

3 %

2 %

-6 %

-4 %

Index (2010 = 100)

100

66

-200

-134

Peněžní tok (v EUR)

32 847 910

10 978 839

-1 297 704

14 660 203

Index (2010 = 100)

100

33

-4

45

Investice (v EUR)

7 729 022

9 721 478

30 738 820

32 511 238

Index (2010 = 100)

100

126

398

421

Návratnost investic

2 %

2 %

-4 %

-3 %

Index (2010 = 100)

100

69

-184

-137

Zdroj: Údaje od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(280)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku významně snížila, a sice z 3 % na -4 %.

(281)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok v průběhu posuzovaného období výrazně klesl (–55 %).

(282)

Úroveň investic výrobců v Unii zařazených do vzorku měla během posuzovaného období rostoucí tendenci. Zvýšení bylo výraznější v roce 2012 a v období šetření. Vysoké investiční náklady se týkaly přestavby pecí. V tomto odvětví, které má vysoké nároky na kapitál, je nutno provádět přestavbu pecí každých 7 až 10 let a náklady spojené s přestavbou jedné pece mohou dosáhnout 8 až 13 milionů EUR (rozpětí je uváděno z důvodu důvěrného charakteru těchto informací). Investice zahrnují také podstatné strukturální investiční náklady související se spotřebou slitin v průchodkách a jejich opakovaným obnovováním.

(283)

Návratnost investice je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic jednoznačně kopírovala negativní trend ziskovosti. Zhoršení návratnosti investic je jasnou známkou zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(284)

Výše uvedená citlivá finanční situace nastala navzdory zvýšené spotřebě v posuzovaném období, jak je uvedeno výše v 217. bodě odůvodnění, a přes snahu výrobního odvětví Unie o racionalizaci výrobních nákladů, jak je uvedeno výše v 244. a 337. bodě odůvodnění.

(285)

Šetření neodhalilo, že by výrobci z Unie zařazení do vzorku měli jakékoli vážné potíže se získáváním kapitálu.

(286)

Po poskytnutí konečných informací několik stran poznamenalo, že úroveň investic byla v roce 2012 a v období šetření velice vysoká a že právě tyto vysoké investice mohly být příčinou ztrátovosti výrobního odvětví Unie během období šetření. Vláda ČLR rovněž tvrdila, že snížená ziskovost přímo souvisí s vyššími výrobními náklady a ztrátami produkce z důvodu přestavby pecí.

(287)

Zaprvé, investice ve výši 32 milionů EUR v období šetření od 1. října 2012 do 30. září 2013 se částečně překrývají s investicemi ve výši 30 milionů EUR v roce 2012. Zadruhé, investice realizované v těchto obdobích se v tomto odvětví opakují, byly nutné pro přestavbu pecí a, jak je vysvětleno v 241. až 250. bodě odůvodnění, jsou považovány za zcela běžné. Zatřetí, úroveň investic má vliv na výsledky výrobního odvětví Unie, protože generují dodatečné náklady. Investice se nicméně nejvíce projevují v rozvaze, nikoli ve výsledovce, neboť vykazují opakované standardní oprávky (náklady na odpisy), a samy o sobě tudíž nedokáží vysvětlit ztrátovou situaci. Pokud jde o tvrzení vlády ČLR, přestavba pecí se pečlivě plánuje předem. Kontinuita dodávek pro odběratele je zajištěna tvorbou regulačních zásob. Navíc dopad těchto investic na náklady a výsledky společnosti je rozložen na několik let.

(288)

Několik stran kromě toho tvrdilo, že i) vyšší investiční náklady se odrazily na nižší návratnosti investic v roce 2012 a v období šetření (vzhledem k tomu, že některé investice nenesly okamžité výnosy) a ii) není rozumné na základě dvouletého období zatíženého velkými investicemi vyvozovat závěr, že situace výrobního odvětví Unie se zhoršila.

(289)

Investice do pecí nebyly v posuzovaném období výjimečné. Šetřením se zjistilo, že od roku 2004 investovalo výrobní odvětví Unie do pecí takřka každý rok. Proto bez ohledu na posuzovanou dobu jejich trvání budou mít opravy či přestavby pecí vždy vliv na objem produkce a návratnost investic. Zhoršení ziskovosti výrobců v Unii zařazených do vzorku naznačuje, že nebyli schopni účtovat si za obdobný výrobek takové ceny, které by jim umožnily nutné investice pro nepřerušovaný chod podniků.

(290)

Vláda ČLR tvrdila, že podniky v tomto odvětví použijí nejdříve disponibilní peníze a až potom si půjčí, a proto je normální, že se peněžní tok zhoršil, když výrobci v Unii zařazení do vzorku investovali v roce 2012 a v období šetření velké částky. Navíc tvrdila, že ztrátové odvětví nemohlo investovat tolik, kolik investovaly společnosti zařazené do vzorku.

(291)

Odvětví nekonečných skleněných vláken má globální charakter a mechanismus jeho financování přesahuje finanční akční rádius výrobců v Unii zařazených do vzorku. Investiční situace nemusí mít nutně dopad na peněžní tok. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

7.   Závěr k situaci výrobního odvětví Unie

(292)

Výsledky šetření potvrzují, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 8 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení.

(293)

Uložení antidumpingových opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie v roce 2011 zvýšit ceny. Zároveň se výrobní odvětví Unie snažilo zvýšit efektivitu a produktivitu. Přestože se spotřeba v Unii zvyšovala, výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost, než od roku 2012 opět snížit své jednotkové prodejní ceny, aby udrželo svůj podíl na trhu.

(294)

Z analýzy cenového podbízení (viz 231. bod odůvodnění) a klesajícího trendu prodejních cen výrobců v Unii (viz 263. bod odůvodnění) jasně vyplývá, že výrobci v Unii zkusili cenově konkurovat čínskému dovozu a zrušili cenové rozdíly. To však vedlo k výraznému zhoršení finančních výsledků výrobců v Unii a výrobní odvětví Unie vykázalo v roce 2012 ztrátu. V krátkodobém až střednědobém horizontu tato situace není udržitelná.

(295)

Ostatní ukazatele, například výroba, výrobní kapacita, zásoby, zaměstnanost a peněžní tok, se rovněž vyvíjely negativně, a to i po uložení opatření vůči ČLR.

(296)

Výsledky obou šetření rovněž potvrzují, že změněné okolnosti, které odůvodňovaly zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření, tedy konkrétně restrukturalizace a uzavření některých závodů v Unii, jak je vysvětleno v 244. bodě odůvodnění výše, mají podstatnou a trvalou povahu. Po uzavření závodu je tento zcela demontován. Postavit novou pec klade vysoké nároky na investice a čas a nelze to uskutečnit v krátké době. Čas a náklady spojené se zakládáním nového závodu s pecemi by se proto neměly podceňovat. Lze tedy soudit, že restrukturalizace a uzavření některých výrobních zařízení mají podstatnou a trvalou povahu.

(297)

Několik stran uvedlo, že existují jasné známky absence újmy. O těchto tvrzeních pojednávají následující body odůvodnění.

(298)

CCCLA uvedla, že jednoho výrobce v Unii, společnost 3B Fibreglass, získala v roce 2012 skupina Binani a že celková výkonnost výrobního odvětví Unie musí být dobrá, protože rozumný hospodářský subjekt by neinvestoval do průmyslového odvětví, které je nevýkonné. Cituje rovněž výroční zprávu Braj Binany za rok 2013, že „celková výkonnost 2 výrobních závodů v Belgii a Norsku se považuje za dobrou“. CCCLA rovněž uvedla, že obrat dvou výrobců v Unii mezi rokem 2010 a obdobím šetření vzrostl a výrobní odvětví Unie tedy jednoznačně netrpí žádnou újmou.

(299)

Indická skupina Binani Group v roce 2012 společnost 3B Fibreglass skutečně získala. Bez ohledu na individuální podnikatelskou motivaci skupiny Binani Komise odkazuje na své závěry šetření, totiž že výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu a ziskovost. Citaci je třeba chápat v souvislostech a celá zní takto: „Celková výkonnost 2 výrobních závodů v Belgii a Norsku se považuje za dobrou a kapacita se zčásti omezila, aby se přizpůsobila slabší tržní poptávce. Efektivita výroby zdárně stoupala k běžným hodnotám. Průměrná realizace však byla podprůměrná kvůli levnému dovozu asijského zboží“.

(300)

Tvrzení, že výrobnímu odvětví Unie není způsobována újma, protože dva výrobci v Unii měli mezi rokem 2010 a obdobím šetření vyšší obrat, je zavádějící a nesprávné. CCCLA vycházela ve své analýze z obratu vyjádřeného v kilogramech. Vyvozovat závěry pouze z vyššího prodaného množství však není správné, protože se přitom nebere v úvahu úroveň cen v těchto prodejních transakcích a tedy ani dopad na ziskovost společnosti.

(301)

Vláda ČLR uvedla, že jasnou známkou neexistence újmy je, že členové sdružení APFE investují do zvýšení kapacity v Unii a mimo ni (např. v ČLR, Rusku, Indii, Tunisku).

(302)

Toto šetření újmy souvisí s výkonností výrobců v Unii na trhu Unie. Jak je uvedeno v tabulce č. 4 výše, v roce 2011 se kapacita výrobního odvětví Unie mírně zvýšila o 1 % a následně klesla o 5 procentních bodů ke konci období šetření. V Unii tudíž nedošlo ke zvýšení kapacity. Avšak vzhledem k tomu, že četní výrobci nekonečných skleněných vláken jsou nadnárodními společnostmi, není překvapením, že tyto společnosti investují také mimo Unii, pokud se naskytne příležitost. Do dodatečné kapacity mimo Unii se investuje proto, aby se uspokojily potřeby rozvíjejících se trhů a s vyhlídkou na dosažení zisku. Zřízení závodů v těchto regionech rovněž zapadá do obrazu dodavatele, který má blízko ke svým odběratelům. Podnikatelské rozhodování o tom, zda zřídit či nezřídit výrobní závod mimo Unii však nemá žádnou souvislost s tím, že výrobcům z Unie je způsobována újma. Podobným tvrzením o velkých investicích výrobního odvětví Unie se zabývá oddíl o újmě vzniklé vlastním zaviněním.

(303)

Několik účastníků řízení tvrdilo, že újma neexistuje, jelikož někteří výrobci v Unii oznámili, že od ledna 2014 zvýší své ceny obdobného výrobku, aby si vynahradili neustálý růst cen surovin, energie a dopravních nákladů.

(304)

Za prvé, ceny v roce 2014 souvisejí s událostmi, které nastaly po období šetření. Za druhé, výrobní odvětví Unie absorbovalo v posledních letech větší díl tohoto zvýšení cen zvyšováním produktivity. Jednou se však dospěje do bodu, kdy se další zvyšování produktivity realizuje v krátkodobém horizontu mnohem obtížněji. Vzhledem k tomu, že v období šetření bylo výrobní odvětví Unie ztrátové a již nedokáže absorbovat takový nárůst cen, v určitém okamžiku je nutné přenést tento cenový růst na odběratele, přičemž existuje riziko ztráty dalšího podílu na trhu. Na základě výše uvedeného byla tato tvrzení odmítnuta.

E.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1.   Úvod

(305)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního antidumpingového nařízení a čl. 8 odst. 6 a 7 základního antisubvenčního nařízení bylo prošetřeno, zda dumpingový a subvencovaný dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou.

(306)

Byly zkoumány i jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které mohly ve stejné době způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovému a subvencovanému dovozu.

1.1.   Účinek dumpingového a subvencovaného dovozu

(307)

Šetření prokázalo, že během posuzovaného období navzdory platným antidumpingovým opatřením stoupl objem dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR o 32 % oproti referenčnímu roku 2009. To vedlo ke zvýšení podílu ČLR na trhu z 18 % v roce 2009 na 20 % na konci období šetření.

(308)

Současně, a to i přes nárůst spotřeby, klesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu o tři procentní body během posuzovaného období.

(309)

Průměrné ceny dumpingového a subvencovaného dovozu se mezi rokem 2010 a obdobím šetření snížily o 8 % a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie ve stejném období.

(310)

Výrobní odvětví Unie bylo v letech 2010 a 2011 ještě ziskové a poté začalo být ztrátové, což se časově shodovalo s růstem dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR. Ani po snížení svých prodejních cen se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo udržet svůj podíl na trhu. Tento pokles cen byl na úkor ziskovosti, což vede ke ztrátové situaci.

(311)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že cenová úroveň dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR společně se zvýšením jeho objemu měly značně negativní vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, a sehrály tedy rozhodující roli v působení podstatné újmy výrobnímu odvětví Unie.

(312)

Po poskytnutí konečných informací přišlo několik stran s tvrzením, že nebylo analyticky prokázáno, že čínský dovoz způsobil snížení cen výrobního odvětví Unie a také újmu, a že Komise se ve své analýze opírá pouze o časovou shodu. Tyto strany odkazují na zprávu senátu, který rozhodoval v případě China X-Ray Equipment: „Senát uznává, že celková korelace mezi dumpingovým dovozem a újmou tuzemského výrobního odvětví by mohla podpořit nález příčinné souvislosti. Takovou analýzu nahodilé shody však nelze použít v otázce příčinné souvislosti; příčinná souvislost a korelace jsou totiž dva různé pojmy. V podmínkách tohoto případu, […], se otázka příčinné souvislosti nevyřeší takovým obecným konstatováním shody okolností“  (40).

(313)

Závěry však vycházejí z analýzy dlouhého seznamu ukazatelů. Jak je uvedeno výše v části D, v rámci zkoumání dopadu dumpingového a subvencovaného dovozu byly vyhodnoceny všechny významné ekonomické údaje a indexy, které měly vliv na stav výrobního odvětví Unie. Řada ukazatelů poukazovala na újmu. V takové situaci má výrobní odvětví Unie jediný důvod pro snížení cen, a to udržet si podíl na trhu nebo tento podíl neztrácet, když čelí cenové konkurenci. Po uložení původních opatření se výrobnímu odvětví Unie podařilo v roce 2011 zvýšit své ceny, leč v následujících letech muselo své ceny snížit, protože se nesnížily výrobní náklady. Jak je dále vysvětleno v 320. až 335. bodě odůvodnění, vývoz z třetích zemí byl po celé posuzované období realizován hlavně za vysoké ceny, tržní podíl třetích zemí zůstával víceméně stabilní a od roku 2011 dokonce klesal. Výrobní odvětví Unie tedy nesnížilo své ceny kvůli dovozu z třetích zemí, nýbrž kvůli levnému dumpingovému a subvencovanému dovozu z ČLR. Od roku 2011 výrazně stoupl pouze dovoz z ČLR, pouze dovoz z ČLR odebral tržní podíl výrobnímu odvětví Unie a klesaly pouze ceny dovozu z ČLR. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že snížení cen výrobního odvětví Unie a jeho újmu způsobilo zvýšení dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR. Dále jsou analyzovány další faktory, jež mohly narušit tuto příčinnou souvislost.

(314)

CCCLA a vláda ČLR tvrdily, že k cenovému poklesu či ke stlačení cen nedošlo, neboť „pokles prodejních cen výrobců Unie není výrazný, jelikož v posuzovaném období nepřesáhl 2 %“. Několik stran také tvrdilo, že 1 % pokles prodeje Unie, 2 % růst tržního podílu dovozu z ČLR a 3 % snížení tržního podílu výrobního odvětví Unie nezdůvodňují navrhovaná drastická opatření.

(315)

Jak je uvedeno výše, Komise opakuje, že po prozatímních clech ze září 2010 dokázalo výrobní odvětví Unie v roce 2011 své ceny zvýšit. Od roku 2011 se však jednotkové prodejní ceny snížily o 10 %. Jedná se tudíž o výrazný propad prodejních cen. Třebaže platí antidumpingová opatření, výrobnímu odvětví Unie je nadále působena újma z důvodu poklesu objemu prodeje, cen a podílu na trhu, zatímco čínský dovoz ve stejné době svůj objem prodeje a podíl na trhu zvyšoval na podstatně vyšší úroveň, než byla v průběhu období šetření v původním řízení. Obvykle se předpokládá, že po zavedení opatření se výrobní odvětví Unie zotaví z účinků minulého dumpingu nebo subvencování. To se evidentně nestalo. Po určitých náznacích zotavení, jež se objevily bezprostředně po zavedení opatření, se situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období dále zhoršovala.

(316)

Jeden dovozce, který nebyl ve spojení, uvedl, že výrobci v Unii nemuseli snížit své ceny až tak hluboko, protože na trhu Unie byl převis poptávky nad nabídkou. Vláda ČLR tvrdila, že pokles prodejních cen Unie a pokles čínských dovozních cen nelze posuzovat odděleně od globálního vývoje cen dotčeného výrobku a že tyto poklesy jsou v souladu s běžným fungováním trhu. Vláda ČLR mimoto tvrdí, že Komise neprověřovala, zda by trh v roce 2011 dovolil růst cen (po zavedení opatření v předchozím šetření) z pohledu globálních souvislostí, a pokud ano, do jaké míry. Komise navíc nesprávně odmítla přijmout důkaz o růstu cen po období šetření, který poskytli výrobci Unie, jež tímto odkazují na případy Solar glassPersonal fax machine  (41).

(317)

Podle Komise nebyl výrok, že poptávka převyšovala nabídku, opodstatněný. Ztráta podílu na trhu a zvýšení zásob neznamená, že poptávka byla vyšší než nabídka, ale spíše naopak. Pokud jde o tvrzení vlády ČLR, posuzovaný cenový vývoj se týkal prodeje na trhu Unie, ne v globálním měřítku. Na trhu Unie si obdobný výrobek a dotčený výrobek cenově konkurují. Jak bylo ukázáno výše, pokles cen nelze přičítat jiným faktorům než této cenové konkurenci (vzhledem k víceméně stabilním výrobním nákladům a spotřebě Unie). Vláda ČLR kromě toho neposkytla další informace o globálním vývoji cen. Proto byl tento argument shledán nepodloženým. Pokud jde o tvrzení o růstu cen po období šetření, to, co následovalo po období šetření, nespadá do působnosti tohoto řízení. Každopádně nebyl předložen žádný hmotný důkaz o skutečném zvýšení cen, k němuž by došlo po období šetření. Toto tvrzení se proto zamítá.

(318)

CCCLA navíc tvrdila, že při průměrném poklesu cen čínského dovozu o 8 %, jak je uvedeno v 226. bodě odůvodnění, se měly zohlednit ceny upravené o clo a manipulaci, antidumpingové clo, ziskové rozpětí dovozců a prodejní, správní a režijní náklady dovozců. Tyto upravené ceny by poté byly na srovnatelné úrovni s prodejními cenami Unie, jak jsou uvedeny v tabulce č. 7, a nemohly by proto hrát rozhodující úlohu v podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(319)

Pro analýzu ukazatelů se porovnává hodnota CIF prodeje vyvážejících výrobců z tabulky č. 3 a cena ze závodu výrobců Unie z tabulky č. 7. Tato metoda je pro analýzu trendů přesná. Jak je vysvětleno v 231. bodě odůvodnění, pro výpočet rozpětí cenového podbízení a rozpětí újmy byly skutečně použity upravené ceny. Komise v tomto ohledu zdůrazňuje, že cenové podbízení je pouze jedním ukazatelem, který se bere v potaz, ale pro analýzu by se měly brát v potaz všechny ukazatele újmy dohromady. Proto se tato námitka zamítá.

1.2.   Účinky jiných činitelů

1.2.1.   Dovoz z dalších zemí

(320)

Objem dovozu z třetích zemí, průměrné jednotkové ceny a podíl na trhu během posuzovaného období jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 12

Objem dovozu (v tunách), průměrné jednotkové ceny (EUR/t)

 

 

2010

2011

2012

Třetí země celkem

Objem (v t)

128 378

182 601

183 446

174 553

Index (2010 = 100)

100

142

143

136

Podíl na trhu

14 % – 19 %

22 % – 27 %

21 % – 26 %

20 % – 25 %

Malajsie

Objem (v t)

37 919

70 847

60 931

60 841

Prům. cena/t (EUR)

980

1 029

998

958

Podíl na trhu

2 % – 7 %

7 % – 12 %

5 % – 10 %

5 % – 10 %

Norsko

Objem (v t)

25 204

30 496

33 277

30 781

Prům. cena/t (EUR)

1 167

1 044

1 006

944

Podíl na trhu

0 % – 5 %

1 % – 6 %

1 % – 6 %

1 % – 6 %

Turecko

Objem (v t)

18 430

20 017

23 235

19 233

Prům. cena/t (EUR)

1 199

1 231

1 064

1 067

Podíl na trhu

0 % – 5 %

0 % – 5 %

0 % – 5 %

0 % – 5 %

Zdroj: Eurostat (Comext)

(321)

Kromě ČLR se dotčený výrobek dováží hlavně z Malajsie, Norska a Turecka. Menší objemy dovozu se realizovaly také z Mexika, Spojených států a Tchaj-wanu. Celkový podíl třetích zemí na trhu se vyznačoval prudkým nárůstem mezi roky 2010 a 2011. Následně jejich podíl na trhu poklesl v období šetření.

(322)

Většina dovozu z třetích zemí (s výjimkou určitého malého množství z Tchaj-wanu) byla dovezena za ceny podstatně vyšší, než byly ceny čínského dovozu. Kromě toho celkové průměrné ceny dovozu z jiných zemí byly podobné nebo vyšší než ceny výrobního odvětví Unie.

(323)

Na Malajsii připadá největší díl dovozu z třetích zemí do Unie (40 %). Dovoz z Malajsie se nicméně omezil pouze na jeden typ výrobků z nekonečných skleněných vláken, a sice střiž. Podíl Malajsie na trhu Unie v posuzovaném období vzrostl. Dovozní ceny střiže z Malajsie byly v průměru rovněž vyšší než ceny dovozu z ČLR a téměř stejně vysoké jako ceny výrobního odvětví Unie. Kromě toho malajsijské ceny nebránily tomu, aby ceny výrobců v Unii mezi lety 2010 a 2011 narostly, když byla uložena prozatímní cla vůči ČLR. Kdyby malajsijské ceny skutečně způsobily výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, výrobci v Unii by nemohli zvýšit své ceny poté, co byla uložena prozatímní antidumpingová cla na dovoz z ČLR. Dovoz z Malajsie sice konkuruje výrobkům výrobního odvětví Unie, avšak po celé posuzované období působil jako stabilní faktor, pokud jde o cenu, typ výrobku a množství.

(324)

Na dovoz z Norska připadal druhý největší podíl dovozu z třetích zemí do Unie. Podíl Norska na trhu Unie se v posuzovaném období nezměnil. Průměrné dovozní ceny jednotlivých typů výrobku z Norska byly vyšší než z ČLR. Norský dovoz se skládá hlavně z pramenců, které vyrábí jediná společnost, jež je součástí stejné skupiny jako jeden výrobce v Unii. Veškerá norská výroba se navíc prodává prostřednictvím tohoto výrobce v Unii. Norsko tudíž nepovažujeme za třetí konkurenční zemi.

(325)

Na dovoz z Turecka připadal třetí největší podíl dovozu z třetích zemí do Unie. Podíl Turecka na trhu Unie se v posuzovaném období nezměnil. Dovozní ceny jednotlivých typů obdobného výrobku byly v průměru také výrazně vyšší než z ČLR.

(326)

Vláda ČLR také uvedla, že zásoby Unie se v roce 2011 zvýšily po masivním zvýšení dovozu z třetích zemí, zatímco dovoz z ČLR v témže roce klesl.

(327)

V období mezi lety 2010 a 2011 se čínský dovoz snížil a dovoz z třetích zemí se zvýšil. Výrobní odvětví Unie však bylo v letech 2010 a 2011 ještě ziskové a poté začalo být ztrátové, což se časově shodovalo s růstem dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR. Dovoz z třetích zemí po roce 2011 klesl, a proto nemůže být příčinou, proč výrobní odvětví Unie následně vykázalo ztrátu. Z výše uvedených důvodů vyplývá logický závěr, že část dovozu z jiných zemí možná mohla negativně ovlivnit výrobní odvětví Unie, ale nebylo to do té míry, aby to narušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(328)

Po poskytnutí konečných informací přišlo několik stran s tvrzením, že pro dovoz z třetích zemí nebyl použitý ten sortiment výrobků, který se použil pro analýzu cenového podbízení (srovnání cen čínských výrobců a výrobců z Unie). Vláda ČLR si výslovně vyžádala podrobnosti o sortimentu výrobků v dovozu z třetích zemí, které se ze statistik Eurostatu nedají vyčíst.

(329)

Komise v analýze dovozu z třetích zemí plně zohlednila sortiment výrobků tím, že srovnala ceny třetích zemí za jednotlivé typy výrobku s odpovídajícími cenami Unie za jednotlivé typy výrobku. Vzhledem k tomu, že třetí země zastupuje jen jeden výrobce, nelze z důvodu důvěrnosti odhalit žádné konkrétní údaje.

(330)

Vláda ČLR tvrdila, že závěr Komise o tom, že část dovozu z třetích zemích mohla ovlivnit situaci výrobců v Unii, avšak nepřerušil příčinnou souvislost, není objektivní a nezakládá se na odůvodněné analýze.

(331)

Třemi hlavními třetími zeměmi, které vyvážely obdobný výrobek do Unie, byly Malajsie, Norsko a Turecko. Jak už bylo uvedeno, malajsijský dovoz se zaměřoval na jeden typ výrobku, který se prodával za ceny srovnatelné s cenami výrobního odvětví Unie. Norský výrobce není považován za konkurenta z třetí země z důvodů uvedených výše. Podíl tureckého dovozu na trhu se víceméně neměnil a z hlediska objemu byl po celé posuzované období relativně nízký. Tvrzení, že dovoz z třetích zemí narušil příčinnou souvislost, se tímto zamítá.

(332)

Vláda ČLR rovněž tvrdila, že Komise opomenula účinek dovozu z Tchaj-wanu a Mexika, který vykazuje výrazné změny v cenách a objemu.

(333)

Vzhledem k omezenému objemu dovozu z Tchaj-wanu a Mexika nemohl dovoz z těchto zemí narušit příčinnou souvislost.

(334)

Vláda ČLR mimoto tvrdila, že Komise ve své analýze hromadění čínských zásob opomenula to, že mezi roky 2010 a 2011 se zvýšil dovoz z třetích zemí o více než 40 %.

(335)

Ze statistických údajů vyplývá (viz 224. bod odůvodnění), že k hromadění zásob čínských výrobků došlo ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2010 (u spotřeby to nastalo před koncem roku 2010/začátkem roku 2011 kvůli omezené skladovatelnosti). Růst dovozu z třetích zemí byl zaznamenán v roce 2011, kdy už nepůsobil účinek hromadění zásob a v platnost vstoupila opatření vůči dovozu z ČLR, která se ukázala být prospěšná pro výrobce v třetích zemích. Toto tvrzení se proto zamítá.

1.2.2.   Výrobní náklady

(336)

Několik stran uvedlo, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie rostly zejména v důsledku nárůstu cen surovin, energie, dopravy a nákladů na zaměstnance, což mělo negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Jedna strana označila za významnou nákladovou položku to, že odběratelé nevraceli cívky, aniž by dále objasnila, jaký dopad to mělo na náklady. Svá tvrzení doložili citacemi výrobců Unie, že skutečně čelili vyšším nákladům.

(337)

Výrobní odvětví Unie skutečně čelilo vyšším nákladům na suroviny, energie, dopravu a vyšším nákladům na zaměstnance. Jak však vyplývá z tabulky č. 8, průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie za jednu tunu se mezi rokem 2010 a obdobím šetření zvýšily jen o 1 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie dokázalo vyvážit vyšší náklady úsporami z důvodu vyšší efektivity a vyšší produktivitou. Proto se vyvozuje závěr, že růst výrobních nákladů nepřispěl k újmě, a tudíž nemohl narušit příčinnou souvislost.

(338)

Po poskytnutí konečných informací několik stran zopakovalo svá tvrzení, aniž předložily nové argumenty.

1.2.3.   Vývoj spotřeby

(339)

Jak je uvedeno výše, spotřeba Unie vzrostla mezi rokem 2010 a obdobím šetření o 3 %. Jak uvedlo výrobní odvětví Unie a řada uživatelů, očekává se, že spotřeba dále poroste vzhledem k novým aplikacím, v nichž se obdobný výrobek používá. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno udržet si svůj podíl na trhu a o část z něho přišlo, zatímco dumpingový a subvencovaný dovoz z ČLR od roku 2011 svůj podíl na trhu zvyšoval. Změny spotřeby v Unii tudíž nemohly narušit příčinnou souvislost mezi újmou a dumpingovým a subvencovaným dovozem z ČLR.

1.2.4.   Nedostatečná výrobní kapacita a zásoby v Unii

(340)

Vláda ČLR uvedla, že újma, vznikla-li nějaká, byla způsobena nedostatečnou výrobní kapacitou výrobců v Unii. Vláda ČLR odkazovala na četné účetní závěrky výrobců v Unii. V účetní závěrce společnosti 3B Fibreglass za rok 2010 se uvádí, že „naše omezené výrobní kapacity jim neumožnily získat další podíly na trhu“„přiměly nás reagovat na vývoj poptávky našich klientů s omezenými zásobami“. V účetní závěrce společnosti 3B Fibreglass za rok 2011 se uvádí, že „známky ozdravení hospodářství v roce 2010 byly potvrzeny v prvním pololetí roku 2011, avšak úroveň výrobní výkonnosti společnosti byla nižší, než se očekávalo v prvním trimestru, neumožnila nám plně těžit ze zvýšené činnosti a přiměla nás omezit naše smluvní závazky v roce 2011“. V účetní závěrce společnosti Lanxess za rok 2011 se píše, že „v roce 2011 běžela výroba skleněných vláken ve společnosti Lanxess na plnou kapacitu“„ve druhém čtvrtletí roku 2012 bude plánovaná odstávka vysoké pece č. 1 trvat téměř 10 týdnů a roční produkce bude tedy v roce 2012 o 14 % nižší“.

(341)

Úroveň zásob v roce 2010 byla skutečně nízká, viz tabulka č. 10 výše. Tento stav byl výsledkem nižší úrovně produkce v roce 2009, kdy bylo několik výrobních linek demontováno, dočasně uzavřeno nebo redukováno vzhledem k erozi cen a ztrátě podílu na trhu v důsledku dumpingového dovozu z ČLR. (42) Výrobní odvětví Unie však v roce 2011 zvýšilo stav svých zásob o více než 150 % a od té doby ho nepřestalo zvyšovat. Není správné poukazovat jen na omezené zásoby v roce 2010, a místo toho by se měl diagnostikovat trend za celé posuzované období.

(342)

Kromě toho některé citace odkazují na nižší úroveň výrobní výkonnosti v důsledku opravy či přestavby pecí. Jak je objasněno v 241. bodě odůvodnění, takové opravy či přestavby jsou tomuto odvětví vlastní, a proto je běžné, že si podniky vytváří zásoby s ohledem na opravu či přestavbu pece, a tyto zásoby jim pak umožní bez přerušení zásobovat hlavní odběratele.

(343)

Kromě toho by výrobní odvětví Unie mohlo investovat do zvětšení kapacity, pokud by existovaly rovné podmínky, které by výrobnímu odvětví Unie umožňovaly dosahovat zisk, jenž by zdůvodnil a umožnil rozšíření kapacity.

(344)

Výrobní kapacita v Unii a zásoby se nepovažují za nedostatečné, a tudíž nemohly přispět k újmě, a proto nemohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

1.2.5.   Dopad hospodářské krize

(345)

Některé strany tvrdily, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena hospodářskou krizí, která vyústila v prudký pokles poptávky v odběratelských odvětvích (například v automobilovém průmyslu a na trhu s větrnými elektrárnami).

(346)

Vláda ČLR citovala několik výrobců v Unii, například účetní závěrku společnosti European Owens Corning Fibreglass SPRL („EOCF“) za rok 2010, kde se říká, že „tento pokles lze částečně vysvětlit silnou závislostí této činnosti na trhu s větrnou energií, jehož degradace pokračovala kvůli potížím, které měly subjekty působící na tomto trhu s financováním nových projektů“, účetní závěrku společnosti Lanxess za rok 2011, kde se uvádí, že „po zavedení antidumpingových opatření vůči čínskému dovozu mohla LANXESS zvýšit své prodejní ceny. V druhé polovině roku 2011 jsme však zaznamenali pokles o 16 % oproti roku 2010 v důsledku klesajícího trendu v ekonomickém vývoji“, a účetní závěrku společnosti EOCF za rok 2012, kde se uvádí, že obrat v roce 2012 „je důsledkem hlavně pokračující hospodářské krize, která jim neumožňuje výrobu na plnou kapacitu“.

(347)

Ve skutečnosti lze mezi lety 2010 a 2011 pozorovat 3 % pokles spotřeby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Ke konci období šetření se však spotřeba v Unii opět zvýšila o 6 procentních bodů.

(348)

Citát o tom, že jedna ze společností musela snížit své ceny o 16 % ve druhé polovině roku 2011 ve srovnání s rokem 2010, vrhá jen částečné světlo na situaci v roce 2011. Šetřením bylo zjištěno zvýšení jednotkové ceny za celý rok 2011 o 8 % (ve srovnání s rokem 2010).

(349)

Kromě toho, výrobní odvětví Unie bylo v letech 2010 a 2011 ještě ziskové a poté začalo být ztrátové, což se časově shodovalo s růstem dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR cenově podbízivého oproti cenám výrobního odvětví Unie.

(350)

Dalo by se uznat, že hospodářský útlum mezi lety 2010 a 2011 přispěl ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Hospodářským útlumem však nelze vysvětlit ztrátovou situaci výrobního odvětví Unie v roku 2012 a v období šetření. K hlavním ztrátám došlo až po hospodářském útlumu v době, kdy spotřeba opět stoupala.

(351)

Pokud jde o citaci účetní závěrky Owens Corning za rok 2011, je důležité poznamenat, že citace pochází od EOCF, což je obchodní subjekt společnosti Owens Corning pro všechny jejich podniky v Evropě a na Blízkém východě. Kromě obdobného výrobku prodávala EOCF během uvedeného období rovněž netkané výrobky, tkaniny, střešní krytiny (parketové desky) a izolační výrobky, na které se toto řízení nevztahuje. Tento citát se proto konkrétně netýká obdobného výrobku na trhu Unie.

(352)

Pokud jde o citaci účetní závěrky Owens Corning za rok 2012, odkazuje konkrétně na výrobu tkanin, kterou se společnost EOCF zabývala v jednom ze svých závodů. Vzhledem k tomu, že tkaniny nejsou součástí obdobného výrobku, není tento citát relevantní.

(353)

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem, hospodářský útlum mohl mít negativní dopad na výrobní odvětví Unie, avšak nikoli do té míry, aby mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

1.2.6.   Konkurenceschopnost dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR

(354)

Některé strany tvrdily, že újmu způsobila zastaralá technologie výrobního odvětví Unie v porovnání s moderní technologií používanou čínskými vyvážejícími výrobci, a nikoli dumping nebo subvencování dotčeného výrobku.

(355)

Šetření však potvrdilo, že výrobní odvětví Unie používá rovněž moderní výrobní postupy. Tvrzení, že stav technologie výrobního odvětví Unie údajně narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, se proto zamítá.

1.2.7.   Újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo

(356)

Některé strany tvrdily, že újmu si (výrobci v Unii) možná způsobili sami, neboť i) nabízené ceny výrobců v Unii v roce 2014 byly nižší než nabídky, které tito výrobci obdrželi od čínských vyvážejících výrobců, (ii) investice žadatelů v posledních letech jsou v rozporu s újmou, neboť velké investice jdou jen stěží dohromady s představou odvětví, jemuž je působena újma, a přitom nevedly k vyššímu podílu výrobního odvětví Unie na trhu, a iii) investice žadatelů možná směřovaly do restrukturalizace a instalace dodatečné kapacity pro výrobu „špatných“ výrobků z nekonečných skleněných vláken, například do výrobků, po nichž je omezenější poptávka, a nikoli například do střiže, po níž je podle tvrzení stran velká poptávka a ve skutečnosti je u ní v Unii potenciální nedostatečná nabídka.

(357)

Pokud jde o první tvrzení týkající se nižších cen nabízených výrobci v Unii, je třeba uvést, že toto tvrzení se opírá o jeden případ po období šetření, ale cenové úrovně v roce 2014 nelze brát v potaz. Vzhledem k tomu, že pece jsou v provozu 24 hodin denně, a zpomalení výroby je velice nákladné, výrobní odvětví Unie se pokusilo udržet si podíl na trhu prodejem za ceny sice nižší, ale stále ještě pokrývající část fixních nákladů.

(358)

Co se týče velkých investic výrobního odvětví Unie za poslední roky, je třeba připomenout, že v tomto kapitálově vysoce náročném odvětví je nutno provádět přestavbu pecí každých 7 až 10 let a náklady spojené s přestavbou jedné pece mohou dosáhnout 8 až 13 milionů EUR (rozpětí je uváděno z důvodu důvěrného charakteru těchto informací). Značná část ostatních, strukturálnějších nákladů vyžadujících vysoké investice souvisí se spotřebou slitin v průchodkách a následnou přestavbou průchodek. Tyto investice jsou tomu odvětví vlastní a jsou nezbytné pro zachování stávající kapacity. Investice vyčleněné na výzkum a vývoj jsou rovněž nezbytné, aby se podnik udržel na trhu a uspokojoval potřeby klientů.

(359)

Pokud jde o třetí tvrzení týkající se údajně „špatných“ investic pro jiné výrobky než střiž, je třeba uvést, že i) výrobní odvětví Unie restrukturalizovalo s cílem nabízet širokou škálu produktů. Nebyl předložen žádný důkaz, že tento druh restrukturalizace nebyl hospodářsky rentabilní, a ii) zastavená výroba střiže, k níž došlo v důsledku restrukturalizace v posledních letech, byla přesunuta do jiného výrobního zařízení, jež bylo za tím účelem přebudováno.

(360)

Vláda ČLR tvrdila, že výrobci v Unii si ponechávali zásoby dovozu z třetích zemí, a citovala účetní závěrku jednoho výrobce v Unii za rok 2011, kde se uvádělo, že: „Zásoby zboží (21,4 milionů € k 31. prosinci 2011) rostou v důsledku celosvětového zpomalení ekonomické činnosti, jež zažilo naše odvětví v druhé polovině roku, a 75 % těchto zásob tvoří konečné výrobky dovezené od mimoevropských společností […][naší] skupiny a zbytek se skládá hlavně z materiálu a výrobků potřebných pro činnost Fabrics“.

(361)

Nárůst vykazované úrovně zásob tohoto výrobce v Unii za rok 2011 lze vysvětlit nahromaděním zásob za účelem zásobování jednoho jeho závodu mimo EU, který v roce 2012 prováděl přestavbu pece. Nedošlo by k žádnému dovozu z jiných závodů mimo EU, kdyby bylo možné vyrobit tyto výrobky pro závod mimo EU v Unii.

(362)

Po poskytnutí konečných informací požádala vláda ČLR o vyjasnění, jestli tento dovoz pocházel z ČLR nebo odjinud, a jaký byl jeho objem. Výrobci v Unii zařazení do vzorku však v posuzovaném období nenakupovali dotčený výrobek z ČLR.

(363)

Vláda ČLR rovněž tvrdila, že újmu si mohlo způsobit samo výrobní odvětví Unie, protože výrobce 3B Fibreglass se v roce 2011 rozhodl obnovit zásoby pro BASF v době, kdy výroba nestačila. Zde je citát z účetní závěrky společnosti 3B Fibreglass za rok 2011: „obnovit naše zásoby pro BASF a čelit opravě pece č. 2 za studena“.

(364)

V podnikové praxi je však běžné, že si podnik vytvoří zásoby, aby mohl plnit smluvní závazky ke klíčovým odběratelům. Kromě toho citace také odkazuje na plánovanou opravu pece, která vyžaduje nahromadění zásob, z nichž bude moci podnik plnit dodávky odběratelům (a plnit dodavatelské smlouvy společnosti 3B) během opravy.

(365)

Vzhledem k výše uvedenému se proto zamítá tvrzení o újmě, kterou si údajně výrobní odvětví v Unii způsobilo samo a které prý narušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

1.2.8.   Prodej na vývoz výrobců v Unii a přemísťování výroby s cílem přiblížit se odbytištím

(366)

Vláda ČLR tvrdí, že údajná újma, byla-li vůbec nějaká, byla způsobena rozhodnutím podniku přemístit výrobu do místa, kde sídlí odběratelé. K tomu dodává, že se tak neděje pouze na úrovni Unie, ale také v celosvětovém měřítku. Vláda ČLR uvádí, že výrobce v Unii P+D rozšířil svou činnost v Rusku a Indii, výrobce v Unii 3B v Tunisku, výrobce v Unii PPG v ČLR a výrobce v Unii, společnost Ahlstrom, přesunul svou výrobu z Evropy do ČLR počátkem roku 2011 za účelem lepšího uspokojování rostoucích trhů s větrnou energií v Asii a zejména v ČLR.

(367)

Vzhledem k tomu, že mnoho výrobců skleněných vláken jsou nadnárodní společnosti, není překvapením, že tyto společnosti investují také mimo Unii, pokud se k tomu naskytne příležitost. Do dodatečné kapacity mimo Unii se investuje proto, aby se uspokojily potřeby rozvíjejících se trhů a s vyhlídkou na dosažení zisku. Je pravda, že zřízení závodů v těchto regionech rovněž zapadá do obrazu dodavatele, který má blízko ke svým odběratelům. Podnikatelské rozhodnutí, zda zřídit výrobní zařízení mimo Unii či nikoli, však nemá naprosto žádnou souvislost s tím, že výrobcům v Unii je způsobována újma.

(368)

Po poskytnutí konečných informací vláda ČLR zopakovala, že Unii připravily o výrobu, pracovní místa a prodej na vývoz velké zahraniční investice, které tedy způsobily újmu.

(369)

Tento argument není podložený. Výrobci nekonečného skleněného vlákna se chovají podle modelu regionální blízkosti, kde jsou odběratelé zásobováni výrobními závody ve svých regionech. Z ukazatelů o kapacitě a zaměstnanosti nevyplývá, že byly realizovány potenciální velké zahraniční investice ke škodě provozů v Unii.

(370)

Vláda ČLR také tvrdila, že pokles prodeje výrobního odvětví Unie na vývoz měl vážné negativní účinky, které Komise neanalyzovala.

(371)

V současném šetření se prodej výrobního odvětví Unie na vývoz (odběratelům ve spojení a odběratelům, kteří nejsou ve spojení) podílel 11 % a 13 % na celkovém prodeji výrobního odvětví Unie (odběratelům ve spojení a odběratelům, kteří nejsou ve spojení) v době mezi rokem 2010 do konce období šetření. Podobně i během původního antidumpingového šetření se tento podíl pohyboval mezi 10 % a 14 % od roku 2006 do září roku 2009. Vzhledem k tomu, že kolísání objemu vývozu není významné a je v souladu s objemem vývozu v předchozím antidumpingovém šetření, neměl vývoj prodeje na vývoz vážné negativní účinky, jak se tvrdilo výše.

(372)

Z výše uvedených důvodů se prodej výrobců v Unii na vývoz a přemísťování výroby nepodílely na újmě, a proto nemohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

1.2.9.   Směnný kurz EUR/USD

(373)

Vláda ČLR uvedla, že čínské dodávky byly spojené s riziky vyplývajícími z větší složitosti logistického zabezpečení a z kolísání směnných kurzů, a proto se odběratelé zdráhají příliš vystavovat uvedeným rizikům. Jeden uživatel uvedl, že čínské ceny výrobků z nekonečných skleněných vláken jsou silně závislé na směnném kurzu mezi EUR a USD. Vzhledem k tomu, že kurs amerického dolaru oproti euru od roku 2000 postupně klesal, prý se mohla narušit příčinná souvislost.

(374)

Skutečně, na počátku roku 2000 bylo euro oproti USD slabší než dnes. Je však třeba poznamenat, že směnný kurz EUR/USD byl během posuzovaného období poměrně stabilní. Během posuzovaného období se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku významně snížila z 3 % na –4 %. I kdyby se uznalo, že směnný kurs EUR/USD se podílel na újmě, nemůže to nijak snížit újmu působící účinky levného dumpingového dovozu z ČLR na trh Unie od roku 2011 do konce období šetření.

(375)

Směnný kurs mezi EUR a USD se tudíž nepodílel na újmě a nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(376)

Na závěr, výše uvedená analýza prokázala, že došlo k nárůstu objemu a tržního podílu dumpingového a subvencovaného dovozu z ČLR. Tlak způsobený nárůstem dumpingového a subvencovaného dovozu na trhu Unie neumožnil výrobnímu odvětví Unie stanovit své prodejní ceny na úrovni odpovídající běžným podmínkám na trhu a zaznamenanému zvýšení nákladů. Ani po snížení svých prodejní cen se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku nepodařilo udržet svůj podíl na trhu. Tento pokles cen byl na úkor ziskovosti, což vede k neudržitelnému ztrátovému stavu.

(377)

Výše uvedená analýza náležitě odlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu. Z této analýzy vyplývá závěr, že dumpingový a subvencovaný dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního antidumpingového nařízení a čl. 8 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení.

(378)

Známé faktory, jiné než dumpingový a subvencovaný dovoz, byly posouzeny v souladu s čl. 3 odst. 7 základního antidumpingového nařízení a čl. 8 odst. 6 základního antisubvenčního nařízení. U žádného z těchto faktorů, ať byly analyzovány jednotlivě nebo souhrnně, nebylo zjištěno, že by narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým a subvencovaným dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(379)

Po poskytnutí konečných informací přišla vláda ČLR s tvrzením, že Komise jen odmítá argumenty zúčastněných stran, místo aby prozkoumala všechny známé faktory, nejen dumpingový dovoz, jež způsobují újmu výrobnímu odvětví Unie.

(380)

Komise prozkoumala účinek těchto dalších faktorů: dovoz z dalších zemí, výrobní náklady, vývoj spotřeby, výrobní kapacity a zásoby, hospodářská krize, konkurence dovozu z ČLR, újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, prodej výrobců Unie na vývoz, přesun výroby a směnný kurz mezi EUR a USD. Toto šetření neodhalilo žádné další faktory, jež by mohly narušit příčinnou souvislost.

F.   ZÁJEM UNIE

(381)

V souladu s článkem 31 základního antisubvenčního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o subvencování působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat opatření. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech různých souvisejících zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(382)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 31 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení. Komise rozeslala dotazníky 5 nezávislým dovozcům a 34 uživatelům. Nakonec ve stanovené lhůtě došly vyplněné dotazníky od 2 dovozců a 13 uživatelů. Kromě toho se několik uživatelů a sdružení uživatelů přihlásilo v průběhu řízení formou dopisů, ve kterých se vyslovili proti případnému uložení opatření v tomto případě. Námitky proti případnému uložení opatření v tomto případě podaly také vláda ČLR a CCCLA.

(383)

V původním antidumpingovém šetření se mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Jelikož prozatímní přezkum se omezuje na újmu, někdejší zjištění týkající se zájmu Unie zůstávají v platnosti. Níže uvedená analýza se tedy týká antisubvenčního šetření.

1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(384)

Stávající antidumpingová opatření nevedla ke snížení dumpingového dovozu z ČLR a nezajistila výrobnímu odvětví Unie úlevu. Jak je uvedeno výše, výrobnímu odvětví Unie byla i nadále působena podstatná újma v návaznosti na erozi cen v důsledku dumpingového dovozu z ČLR. Neuložení opatření by s největší pravděpodobností vedlo k pokračování negativního vývoje finanční situace výrobního odvětví Unie. Situace výrobců v Unii zařazených do vzorku se vyznačovala zejména poklesem ziskovosti z +3 % v roce 2010 do –4 % na konci období šetření. Další pokles výkonnosti by nakonec vedl k zastavování výrobních linek a uzavření dalších výrobních závodů, což by ohrožovalo zaměstnanost a investice v Unii.

(385)

Uložení opatření by obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Klesající trend ziskovosti výrobního odvětví Unie je výsledkem jeho potíží v soutěži s levným subvencovaným dovozem z ČLR. Očekává se, že uložení antisubvenčních opatření by proto mělo ukončit stlačování cen a ztrátu podílu na trhu a že prodejní ceny výrobního odvětví Unie začnou opět stoupat, což povede ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň považovanou za nezbytnou pro toto kapitálově náročné odvětví.

(386)

Opatření by výrobnímu odvětví Unie poskytla příležitost překonat účinky dumpingu působícího újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(387)

Vyvozuje se proto závěr, že uložení antisubvenčních opatření by jednoznačně bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(388)

Po poskytnutí konečných informací přišlo jedno oborové sdružení s tvrzením, že zpřísněná opatření by výrobnímu odvětví Unie nepřinesla žádnou úlevu vzhledem k tomu, že ani původní opatření z roku 2011 prý neměla žádný účinek.

(389)

Komise toto tvrzení odmítá a odkazuje na výše uvedené body odůvodnění, v nichž byl učiněn závěr, že neuložení zpřísněných opatření by s největší pravděpodobností vedlo k pokračování negativního trendu ve finanční situaci výrobního odvětví Unie.

2.   Zájem dovozců

(390)

Jak bylo uvedeno výše, nebyl u dovozců, kteří nejsou ve spojení, použit výběr vzorku a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, při tomto šetření plně spolupracovali tím, že poskytli odpovědi na dotazník. Činnosti související s dotčeným výrobkem představují pouze malou část celkového obratu těchto dvou dovozců (méně než 0,5 %). Oba vznesli námitku proti možnému zpřísnění antidumpingových opatření, protože by, podle jejich názoru, mohla vést k ukončení dovozu dotčeného výrobku z ČLR.

(391)

Souhrnný dovoz nahlášený těmito dvěma dovozci představoval značnou část veškerého dovozu z ČLR během období šetření, a proto se považuje za reprezentativní pro dovozce v Unii. Žádní další dovozci nespolupracovali a neposkytli odpovědi na dotazník nebo odůvodněné připomínky. Na tomto základě byl učiněn závěr, že vzhledem k omezenému podílu dotčeného výrobku na celkové činnosti dovozců, uložení opatření nebude mít významný negativní dopad na celkový zájem dovozců v Unii.

3.   Zájem uživatelů

(392)

Obdobný výrobek se používá v mnoha průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl, turbíny větrných elektráren, námořní doprava, doprava, kosmický výzkum a inženýrské sítě. Spolupráci navázala široká škála uživatelů, kteří byli rozděleni do skupin podle odvětví činnosti: výrobci dílů, výrobci kompozitních materiálů, tkalci multiaxiálních tkanin a výrobci větrných turbín. Komise tak měla možnost posoudit dopad přísnějších opatření na různé druhy uživatelů.

(393)

Spolupracující uživatelé nakoupili v průběhu období šetření kolem 13 % dotčeného výrobku z ČLR. Velká většina obdobného výrobku byla tedy nakoupena z jiných zdrojů, např. z třetích zemí a od výrobního odvětví Unie. Pouze několik z nich nakupovalo dotčený výrobek výhradně z ČLR.

(394)

Existuje celá řada návazných odvětví, která využívají obdobný výrobek, a v nich se uživatelé rovněž liší svou velikostí, od globálních společností po malé a střední podniky. Na základě informací předložených během šetření se dále zdá, že uživatelské výrobní odvětví Unie zaměstnává velký počet osob, odhadem asi 100 000, ačkoli o tom nebyly předloženy žádné ucelené a podložené údaje.

3.1.   Potenciální dopad opatření na ziskovost uživatelů

(395)

Na základě odpovědí na dotazník bylo celkově zjištěno, že uživatelská odvětví nekonečných skleněných vláken se nacházejí v poměrně dobré formě. Většina spolupracujících uživatelů skutečně uvedla zisky z prodeje svých výrobků, v nichž byl použit dotčený výrobek, během posuzovaného období. Třebaže několik málo uživatelů uvedlo v souvislosti s touto činností během období šetření ztrátu, zisk většiny ostatních se pohyboval v rozmezí od 2 % do 22 %. Proto i za současných opatření byla uživatelská odvětví stále schopna docílit zisku.

(396)

Na základě obdržených údajů byla provedena analýza dopadů na uživatele podle jednotlivých skupin uživatelů.

(397)

Šetření odhalilo, že v závislosti na charakteru různých uživatelských odvětví se liší i jejich možnosti přenést zvýšení cla na odběratele, a tedy že dopad zvýšení cla na ziskové rozpětí bude v každém odvětví uživatelů různé.

(398)

Stručně řečeno, uvalení kombinovaných opatření by ve většině uživatelských odvětví vedlo ke snížení zisku uživatelů o méně než jeden procentní bod, s výjimkou tkalců multiaxiálních tkanin. V jejich případě je totiž podíl dotčeného výrobku na výrobních nákladech vyšší než v jiných uživatelských odvětvích. Tito konkrétní uživatelé budou tedy postiženi výrazně více než jiní posuzovaní uživatelé.

(399)

Na základě výše uvedené analýzy je vysoce pravděpodobné, že uživatelé vyrábějící díly, kompozitní materiály a větrné turbíny dokáží absorbovat část nebo celé zvýšení nákladů. Kromě toho asi budou moci přenést část zvýšených nákladů na své odběratele. V tomto ohledu to jeden velký uživatel, jenž se zabývá výrobou větrných turbín, okomentoval tak, že se smířil se závěry šetření a cla vstřebá.

(400)

Tento celkově omezený dopad na ziskovost rovněž znamená, že zaměstnanost na úrovni uživatelského odvětví není navrhovaným zvýšením cla natolik ohrožena, jak to tvrdí někteří uživatelé.

(401)

Pokračující přístup uživatelů k dovozu z třetích zemí by v každém případě zmírnil jakýkoli potenciální nepříznivý účinek. Uložení opatření nebrání uživatelům, aby se zásobovali od jiných dodavatelů.

(402)

Po poskytnutí konečných informací přišlo několik uživatelů s tvrzením, že argumenty uživatelů byly zamítnuty pouze na základě kvalitativních výroků. Tvrdili rovněž, že jejich ziskové rozpětí kleslo o mnohem více než jen o jeden procentní bod, jak je uvedeno v 398. bodě odůvodnění, zvláště když se posuzuje podle jednotlivých výrobků.

(403)

Tato tvrzení se zamítají z dále uvedených důvodů. Na základě údajů od uživatelů provedla Komise podrobné výpočty s cílem posoudit kvantitativní dopad zpřísnění opatření na ziskovost uživatelů. Odvětví, v nichž se používá dotčený výrobek, jsou heterogenní a projevují se v nich velké rozdíly co do velikosti (od malých a středních až po nadnárodní podniky), závislosti na dotčeném výrobku a aplikaci jejich finálního výrobku a jejich klientely (od malých po velké společnosti, prodej v Unii nebo prodej na vývoz). Jak už bylo uvedeno v 398. bodě odůvodnění, Komise uznává, že na některé segmenty uživatelů dopadnou opatření více než na jiné. Na základě údajů od spolupracujících uživatelů tvořil použitý dotčený výrobek zakoupený z ČLR dosti omezený podíl (méně než 13 % – viz 393. bod odůvodnění). Podíl dotčeného výrobku z ČLR na celkových výrobních nákladech byl navíc také omezený, tj. méně než 4 %. U zkoumané multiaxiální tkaniny je to však mnohem více. Dopad zvýšení cel byl vypočítán za předpokladu, že z ČLR bude nakoupen takový objem skleněného vlákna, jaký byl vykázán v období šetření, a že čínské dovozní ceny budou podléhat asi 30 % clu, třebaže na valnou většinu čínských vyvážejících výrobců se budou vztahovat nižší cla. Podle těchto předpokladů z výpočtů vyplynulo, že vzestup ceny dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR bude mít v průměru menší dopad na ziskovost všech spolupracujících uživatelů, než výše uvedený jeden procentní bod.

3.2.   Nezaměnitelnost

(404)

Několik uživatelů uvedlo, že mnoho výrobků z nekonečných skleněných vláken nezbytných pro uživatelská odvětví nelze koupit jako hotové výrobky. Místo toho musí dodavatelé absolvovat zdlouhavé a komplikované schvalovací řízení, které může trvat 6 až 12 měsíců, aniž by měli záruku, že skončí úspěšně. Změna dodavatele s cílem vyhnout se placení cel by tedy byla nákladná, v krátkodobém horizontu neproveditelná a z technologického hlediska riskantní.

(405)

V tomto ohledu je třeba uznat, že při určitém typu použití může být kvůli vlastnostem dotčeného výrobku skutečně vyžadováno dlouhé schvalovací řízení, jehož součástí je i testování. I s ohledem na připomínky několika uživatelů se však v tuto chvíli většinou najde více zdrojů. Kromě toho bylo šetřením zjištěno, že uživatelé mají obvykle více variant dodávek jako nouzové řešení, a často si nechali schválit výrobek několika dodavatelů, aby nebyli závislí pouze na jediném dodavateli. Je však třeba připomenout, že opatření nejsou míněna tak, aby některým dodavatelům znemožňovala přístup na trh Unie – smyslem veškerých navrhovaných opatření je pouze obnovení spravedlivého obchodu a náprava narušené situace na trhu.

(406)

Je proto nepravděpodobné, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku z ČLR bude mít za následek dočasné zastavení dodávek surovin pro uživatelská odvětví.

3.3.   Neschopnost přenést zvýšení výrobních nákladů na odběratele a vyšší konkurence ze strany navazujících výrobků pocházejících ze zemí mimo Unii

(407)

Několik uživatelů tvrdilo, že se potýkají s ostrou konkurencí výrobců mimo Unii, a tudíž by nebyli s to přenést vyšší cenu dotčeného výrobku na své odběratele, poněvadž by to vedlo k poklesu prodeje. Vzhledem k rozmanitosti uživatelských společností se bude schopnost přenést potenciální zvýšení nákladů na odběratele u jednotlivých typů uživatelů lišit. Na základě údajů v odpovědích na dotazník však lze soudit, že u uživatelů, kteří nejsou s to přenést většinu zvýšených nákladů, by byly jejich obrat a ziskovost ve většině případů ovlivněny pouze v omezené míře.

(408)

Několik uživatelů vyjádřilo obavu, že uložení antisubvenčních cel by konkurenčně zvýhodnilo dodavatele mimo Unii, kteří mají přístup k dotčenému výrobku bez opatření. Uživatelé tvrdí, že jsou v hospodářské soutěži s dovozem z ČLR na svých navazujících trzích. Uložení kombinovaných opatření by dále zhoršilo podmínky hospodářské soutěže. Tvrdili, že vzhledem k těmto okolnostem by nebylo možné přenést zvýšení cen jejich surovin na odběratele. Dále argumentovali tím, že by to vedlo přemístění výroby mimo Unii, a tedy ke značným ztrátám pracovních míst.

(409)

Je třeba poznamenat, že skutečnost, že by zavedení antisubvenčních opatření mohlo způsobit silnější konkurenci, nemůže být důvodem pro neuložení opatření, je-li to opodstatněné. Tato šetření se týkají konkrétního výrobku. Každé uživatelské odvětví má plné právo dovolávat se obchodního práva Unie a požadovat pro své výrobky antidumpingové šetření. Kromě toho rozhodnutí o umístění podniků závisí na velkém počtu faktorů. Je nepravděpodobné, že by rozhodnutí o přemístění výroby záviselo pouze na clech na jednu surovinu.

(410)

Několik stran tvrdilo, že výrobci v Unii jsou globální společnosti v zahraničním vlastnictví, avšak většinu z kompozitních společností tvoří malé nebo středně velké podniky v domácím vlastnictví. Tyto malé a střední podniky tvrdily, že po zvýšení cel dojde ke ztrátě pracovních míst. Také CCCLA tvrdila, že Unie přijde o pracovní místa, až se uživatelé přesunou jinam kvůli vyšším clům. Jeden uživatel také uvedl, že případné přemístění uživatelů by vedlo též k nižším tržbám výrobního odvětví Unie.

(411)

Komise pohlíží stejně na všechna pracovní místa v Unii bez ohledu na vlastnictví a velikost společnosti. Komise v této souvislosti odkazuje na 400. a 403. bod odůvodnění. Kromě toho tvrzení o přemístění, možných ztrátách pracovních míst a nižších tržbách výrobního odvětví Unie považuje Komise za spekulativní a nepodložená.

(412)

Několik stran uvedlo, že výrobky v současnosti vyráběné v Unii jdou na globální trh a soutěží tam s třetími zeměmi. Jeden uživatel uvedl, že může využít dovozu dotyčného výrobku v rámci aktivního zušlechťovacího styku bez zaplacení antidumpingového cla, pokud je jím zpracovávaný výrobek následně vyvezen mimo Unii. Výsledkem toho však je, že tento uživatel může svým odběratelům mimo Unii nabídnout konkurenceschopnější ceny než svým odběratelům v Unii.

(413)

Uživatelé skutečně mohou využít dovozu dotyčného výrobku v rámci aktivního zušlechťovacího styku bez zaplacení antidumpingového cla, pokud je jimi zpracovávaný výrobek následně vyvezen mimo Unii. Tím se však nemění závěry Komise v tomto šetření.

3.4.   Nedostatečná nabídka

(414)

Jeden uživatel uvedl, že výrobní odvětví Unie není s to plně uspokojit poptávku v Unii, zejména pokud jde o určité typy velkých objednávek specificky uzpůsobených výrobků z nekonečných skleněných vláken. Kromě toho tento uživatel uvádí, že v důsledku omezené výrobní kapacity v Unii nebudou výrobci v Unii s největší pravděpodobností ochotni věnovat velkou část své kapacity na dodávky pro jednoho odběratele. Jiný uživatel uvedl, že neexistuje převis nabídky střiže a že když by byla ČLR z trhu Unie vyloučena, vedlo by to, zejména v souvislosti s vyšší poptávkou, k značným problémům v zásobování trhu Unie. Vláda ČLR cituje výrobce v Unii 3B, že od roku 2002 nebyla v tomto odvětví instalovaná žádná nová tavící kapacita a že k uspokojení potřeb trhu, zejména v Evropě, je zapotřebí dalších 200 000 tun výrobní kapacity.

(415)

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že účelem antisubvenčních opatření je napravit nekalé obchodní praktiky, které působí újmu výrobnímu odvětví Unie, a znovu vytvořit prostředí účinné hospodářské soutěže na trhu Unie, nikoli bránit dovozu. Navrhovaná opatření nejsou s to uzavřít trh Unie pro vyvážející výrobce z ČLR, třeba za ceny, které nezpůsobují újmu, a tudíž umožní pokračující dovoz střiže, stejně jako dalších výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR na trh Unie.

(416)

Pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie ošetřit potenciální nedostatek střiže, současná úroveň vytížení kapacity výrobního odvětví Unie umožňuje určitou produkci navíc.

(417)

Střiž, stejně jako ostatní typy dotčeného výrobku, by se dala dovážet do Unie rovněž z třetích zemí, například z Malajsie.

(418)

Kromě toho čínští výrobci nekonečných skleněných vláken zřídili výrobní provozy v těsné blízkosti Unie (v Egyptě a Bahrajnu) jako základny pro dodávky na trh Unie.

(419)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze vyvodit závěr, že případný nedostatek dodávek střiže lze ošetřit vyšším vytížením kapacity výrobního odvětví Unie, dovozem z jiných zdrojových zemí a pokračujícím dovozem z ČLR za ceny nepůsobící újmu.

(420)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že celkový účinek uložení kombinovaných opatření na navazující výrobní odvětví Unie je omezený a neměl by převážit nad pozitivními účinky opatření pro výrobní odvětví Unie.

(421)

Po poskytnutí konečných informací přišlo jedno oborové sdružení s prohlášením, že je těžko pochopitelné, proč mají výrobci v Unii nevyužitou kapacitu, když skleněných vláken je nedostatek a jeho cena na trhu Unie stoupá. Několik stran zopakovalo, že uložení dalších opatření povede k výpadku dodávek od výrobců v Unii.

(422)

Pokud jde o posuzované období, šetřením nebyl odhalen výpadek v zásobování trhu. Co se týče možných výpadků dodávek v budoucnosti, Komise má za to, že zvýšení cel nezabrání dovozu do Unie z ČLR a z třetích zemí, jak bylo uvedeno výše.

4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(423)

Na základě výše uvedeného se očekává, že uložení kombinovaných opatření poskytne výrobnímu odvětví Unie příležitost zlepšit svou situaci pomocí vyšších prodejních cen a většího podílu na trhu. Ačkoliv se u některých uživatelů mohou objevit určité nepříznivé dopady v podobě vyšších nákladů, pravděpodobně nad nimi převáží očekávané přínosy pro výrobce v Unie a jejich dodavatele.

(424)

Vyvozuje se proto závěr, že celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(425)

Po poskytnutí konečných informací přišlo několik stran s tvrzením, že důsledky navrhovaných opatření se podceňují. Uvádějí, že Komise více důvěřuje tvrzení skupinky výrobců skleněných vláken, než mnohem větší avšak roztříštěné skupině hlavně malých a středně velkých subdodavatelů, kteří neměli skutečnou příležitost reagovat stejně silně.

(426)

Tato tvrzení se zamítají, neboť v průběhu šetření dostali uživatelé hojně příležitostí k vyjádření. Mnoho z nich to využilo a jejich údaje byly pečlivě prozkoumány a zohledněny. Všem zúčastněným stranám se v průběhu šetření dostalo pozornosti.

G.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ A ANTISUBVENČNÍ OPATŘENÍ

(427)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise v otázce subvencování, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena konečná opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový a subvencovaný dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(428)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(429)

Újma by byla odstraněna v případě, že výrobní odvětví Unie by mělo možnost pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Stejně jako v původním šetření, pracovalo se s cílovým ziskem ve výši 5 %.

(430)

Sdružení APFE požadovalo cílový zisk ve výši 10 % – 12 %. APFE tvrdilo, že tento cílový zisk pro analýzu by měl zohlednit nutnost vysoce kapitálově náročného odvětví dosahovat uspokojivé návratnosti vloženého kapitálu podle očekávání investorů. APFE rovněž odkazuje na zprávu Stern Business School of New York University, v níž byla pro různá průmyslová odvětví spočítána vážená průměrná cena kapitálu (WACC), v níž se kombinuje cena vlastního kapitálu a cena zadlužení (náklady dluhové služby) (43). Ve zprávě Sternovy fakulty byla vypočítána vážená průměrná cena kapitálu (WACC) pro odvětví nekonečných skleněných vláken v rozmezí 8,3 % až 8,4 %. Kromě toho APFE odkazuje na zisk ve výši 8,3 %, s kterým se pracovalo v případě čínského solárního skla (44). Dále tvrdí, že kapitálové náklady a náklady zadluženosti jsou o něco vyšší v Unii než v USA, a proto by sazba pro Unii měla být o něco vyšší, v rozmezí od 10 % do 12 %.

(431)

Skutečný zisk dosažený během posuzovaného období nelze použít vzhledem k tomu, že přes stávající platná cla stále přetrvává značný objem dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR.

(432)

V kauze solárního skla z ČLR se pracovalo s cílovým ziskem 8,3 %, neboť takového zisku docílili výrobci v Unii zařazení do vzorku v roce 2010, kdy dovoz dotčeného výrobku byl ještě malý, a proto zatím nemohl narušit běžné podmínky hospodářské soutěže (tj. jednalo se o zisk dosud neovlivněný dumpingovým dovozem).

(433)

I když je nesporné, že výrobní odvětví Unie je vysoce kapitálově náročné odvětví, sdružení APFE nebylo schopno prokázat, že výše cílového zisku stanoveného na základě vážené průměrné ceny kapitálu podle zprávy Sternovy fakulty projde příslušnou zkouškou. Tento požadavek byl proto zamítnut.

(434)

Po poskytnutí konečných informací začalo sdružení APFE tvrdit, že je třeba revidovat zjištění o cílovém zisku s ohledem na to, že výrobní odvětví Unie je schopno dosahovat vyššího než 5 % zisku u takových typů výrobku, jako je střiž pro vlhké použití u netkaných textilií a u sádrovce, kde dokáže dobře konkurovat dovozu z třetích zemí a kde nenaráží na agresivní prodej dumpingových a subvencovaných čínských výrobků z nekonečného skleněného vlákna pod cenou.

(435)

V předchozím šetření se pracovalo s cílovým ziskem ve výši 5 %. Tento cílový zisk byl zachován, jelikož nebyly předloženy podložené argumenty o změněných tržních podmínkách, které by zdůvodnily vyšší cílový zisk.

(436)

Střiž pro vlhké použití (WUCS), tak jako kterýkoli jiný typ dotčeného výrobku, se používá coby výztužný materiál a má omezenou skladovatelnost a vyšší dopravní náklady kvůli hmotnosti obsažené vody (viz 63. bod odůvodnění). Střiže pro vlhké použití (WUCS) se dovážejí do Unie v mnohem menším množství než jiné výrobky z nekonečných skleněných vláken. Ziskové rozpětí u tohoto jediného typu výrobku tedy není reprezentativní pro dotčený výrobek.

(437)

Komise poté určila úroveň pro odstranění újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku s újmu nepůsobící váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(438)

Po poskytnutí konečných informací přišel jeden vyvážející výrobce s tvrzením, že u tří kontrolních čísel výrobků (PCN) jsou nepřesné hodnoty CIF.

(439)

Po prověření Komise upravila příslušné hodnoty CIF, což vedlo k malé změně v rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou u tohoto vyvážejícího výrobce.

(440)

Na tomto základě byly stanoveny následující úrovně pro odstranění újmy:

Společnost

Úroveň pro odstranění újmy

Jushi Group

24,8 %

Jiangsu Changhai Group

4,9 %

Chongqing Polycomp International Corporation

29,6 %

Ostatní spolupracující společnosti

26,1 %

441)

Jeden uživatel tvrdil, že všechny faktické okolnosti zůstaly nezměněné, a proto jediný způsob, jak může Komise dospět k závěru, že se zhoršila újma údajně způsobená dovozem z ČLR, je použití jiné metodiky pro výpočet rozpětí újmy v porovnání s původním šetřením.

(442)

Faktické okolnosti nezůstaly nezměněné. Výpočet aktuálního rozpětí újmy s použitím metodiky z původního šetření proto vede k jinému výsledku, jelikož se změnily základní údaje, jako jsou náklady, ceny a ztráty.

(443)

Po poskytnutí konečných informací se jeden vyvážející výrobce zajímal o to, jaké změněné okolnosti zdůvodní výpočet rozpětí újmy na základě kontrolního čísla výrobku (PCN) oproti prostému srovnání průměrných cen, jak se to dělalo v původním šetření.

(444)

Komise se domnívá, že základní metodika použitá v současném šetření je táž jako metodika použitá v předchozím šetření. Výběr vzorku a srovnávání byly prováděny na stejné úrovni. Výpočet rozpětí újmy na základě kontrolního čísla výrobku (PCN) umožnil podrobnější a přesnější výsledek, ale to nelze považovat za změnu metodiky.

(445)

Tentýž vyvážející výrobce také uvedl, že rohože ze střiže z nekonečného skleněného vlákna tvoří součást dotčeného výrobku, avšak výpočet rozpětí újmy neodráží kontrolní číslo výrobku rohoží ze střiže. Vyvážejícího výrobce zajímalo, i) jestli výrobci v Unii už tyto rohože ze střiže nevyráběli a ii) proč Komisi v minulosti zřejmě nečinilo žádné potíže nalézt náhražku hlavního typu výrobku za účelem výpočtu rozpětí újmy, a to dokonce i v případech, kdy se kontrolní číslo výrobku přesně neshodovalo.

(446)

Dotčený výrobek skutečně zahrnuje rohože ze střiže a někteří výrobci v Unii (nebo jejich subjekty) tyto rohože vyrábějí. Výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli typy rohoží, které se v průběhu období šetření z ČLR nedovážely. Shoda kontrolního čísla výrobku však byla celkově vysoká, a proto nebylo třeba hledat náhražky.

(447)

Tento vyvážející výrobce se mimoto zajímal, i) proč byla nutná úprava na základě obchodní úrovně a komu výrobci v Unii své výrobky skutečně prodávají a ii) proč při výpočtu újmy nebyly u čínského prodeje zohledněny dopravní náklady do skladu v EU a skladovací náklady.

(448)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávají převážně přímo koncovým uživatelům. To nebyl případ čínských vývozců zařazených do vzorku. Více prodejních transakcí procházelo přes distributory nebo jiné zprostředkovatelské prodejní kanály. Když se tedy veškeré prodejní transakce převedly na úroveň prodeje koncovým uživatelům, byly ceny lépe srovnatelné. Podle standardní metodiky se při výpočtu cenového podbízení zohledňují náklady po dovozu, zatímco rozpětí újmy vychází z hodnoty CIF čínského prodeje na vývoz.

(449)

Vyvážející výrobce se rovněž podivil, proč není stávající antidumpingové clo zařazeno do rozpětí újmy, jelikož zařazení tohoto cla do hodnoty CIF by bylo v souladu s používanou metodikou cenového podbízení.

(450)

Rozpětí pro odstranění újmy, jak je prezentováno v tomto nařízení, odráží celé rozpětí potřebné pro odstranění újmy. Kdyby bylo stávající antidumpingové rozpětí zařazeno do rozpětí pro odstranění újmy, výsledkem by bylo jen rozpětí částečného odstranění újmy.

(451)

Po poskytnutí konečných informací přišel žadatel s tvrzením, že jelikož Jiangsu Changhai Group v šetření plně nespolupracovala (viz výše oddíl C. 2.1.), jsou informace o vývozní ceně této skupiny nespolehlivé, a neměly by se tedy používat při výpočtu rozpětí újmy. Žadatel tvrdil, že vývozní cena skupiny může být chybná, jestliže je zjištěna na základě výrobních nákladů společnosti, které nebylo možné řádné ověřit kvůli tomu, že tato společnost v šetření dostatečně nespolupracovala. Vývozní cena této skupiny by se měla stanovit spíše na základě dostupných údajů ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 28 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

(452)

Jak je vysvětleno v 92. bodě odůvodnění, dotčený výrobek nevyvážela v rámci skupiny společnost, která poskytla zavádějící informace, nýbrž pouze OCH. Společnost OCH však plně spolupracovala v obou šetřeních a poskytla spolehlivé informace o vývozní ceně skupiny (např. poskytla faktury, jež Komise na místě ověřila). Komise tedy nemá důvod pochybovat o vývozní ceně skupiny. Rozpětí újmy bylo vypočteno na základě skutečné ověřené vývozní ceny – uvedené na prodejních fakturách – bez ohledu na to, jak byla stanovena a zda vycházela z výrobních nákladů dané společnosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

2.   Konečná opatření

(453)

Antisubvenční šetření bylo provedeno souběžně s přezkumem antidumpingových opatření a omezilo se na újmu. Vzhledem k použití pravidla nižšího cla a skutečnosti, že konečná subvenční rozpětí jsou nižší než úroveň pro odstranění újmy, by Komise měla v souladu s článkem 15 základního antisubvenčního nařízení uložit konečné vyrovnávací clo na úrovni zjištěných konečných subvenčních rozpětí a poté uložit konečné antidumpingové clo na úrovni příslušné pro odstranění újmy.

(454)

Na základě této metodiky a skutkové podstaty tohoto případu, zejména skutečnosti, že opatření jsou omezena rozpětím újmy, se Komise domnívá, že v této věci nevyvstává otázka „dvojího započtení“.

(455)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce čínských vyvážejících výrobců bylo clo pro „všechny ostatní společnosti“ stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď zařazeny do vzorku nebo během šetření spolupracovaly. Clo „pro všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které v rámci šetření nespolupracovaly.

(456)

Pro ostatní spolupracující čínské vyvážející výrobce nezařazené do vzorku a uvedené v příloze I je konečná sazba cla stanovena jako vážený průměr sazeb stanovených pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku s výjimkou skupiny, ke které patří vyvážející výrobce, na něhož se vztahuje ustanovení čl. 28 odst. 1.

(457)

Po poskytnutí konečných informací požádal jeden vyvážející výrobce o přiznání individuálního zacházení ve smyslu čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a o výpočet individuálního dumpingového rozpětí.

(458)

Avšak vzhledem k tomu, že částečný prozatímní přezkum se omezuje jen na újmu, dumpingová rozpětí, tak jak byla stanovena v předchozím antidumpingovém šetření, zůstávají beze změny. Žádost o individuální dumpingové rozpětí byla proto zamítnuta.

(459)

Na základě výše uvedených skutečností se sazby, podle nichž se tato cla ukládají, stanovují takto:

Čínský vývozce

Dumpingové rozpětí (stanovené v původním šetření)

Subvenční rozpětí

Úroveň pro odstranění újmy

Vyrovnávací clo

Antidumpingové clo

Jushi Group

29,7 %

10,3 %

24,8 %

10,3 %

14,5 %

Jiangsu Changhai Group

9,6 %

5,8 %

4,9 %

4,9 %

0 %

Chongqing Polycomp International Corporation

29,7 %

9,7 %

29,6 %

9,7 %

19,9 %

Ostatní spolupracující společnosti

29,7 %

10,2 %

26,1 %

10,2 %

15,9 %

Celní sazby pro všechny ostatní společnosti

 

 

 

10,3 %

19,9 %

(460)

Individuální sazba antidumpingového a antisubvenčního cla pro jednu společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění vyplývajících ze současného šetření. Odráží tedy situaci dotčené společnosti zjištěnou při tomto šetření. Tato celní sazba (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) je proto použitelná výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenou společností. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(461)

Společnost může požadovat individuální celní sazbu, pokud následně změní svou obchodní firmu. Tato žádost musí být předložena Komisi. (45) Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace, které umožní prokázat, že změna neovlivňuje právo společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna obchodní firmy společnosti neovlivňuje její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně obchodní firmy zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(462)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se výše cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří během období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

3.   Závazek

(463)

Jeden čínský vyvážející výrobce navrhl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení. Nabídka závazku obsahovala minimální dovozní ceny několika hlavních typů a podtypů dotčeného výrobku.

(464)

Komise se domnívá, že dotčený výrobek existuje v mnoha podtypech a stupních, které se cenově liší až o 700 %. Existuje tedy velké riziko vzájemné kompenzace. V rámci jednoho typu výrobku se mohou ceny pohybovat až o 550 % v závislosti na podtypech výrobku. Různé minimální dovozní ceny, které navrhl čínský vyvážející výrobce, se navíc nacházely hluboko pod cenou, která nezpůsobuje újmu, a tudíž by neodstraňovaly újmu způsobovanou výrobnímu odvětví Unie.

(465)

Pokud jde o cla, vzhledem k výše uvedenému by nebylo možné rozlišovat specifikaci bez individuální analýzy každé dovozní transakce s cílem určit, do které skupiny minimální dovozní ceny daný výrobek patří. Monitoring by se tak stal velmi obtížný, ne-li prakticky neuskutečnitelný.

(466)

Tato společnost navíc vyváží do Unie také další výrobky, na které se opatření nevztahují. Je tu tedy riziko kompenzace, pokud by tyto výrobky byly prodány stejným odběratelům. Někteří z jejich odběratelů v Unii jsou ve spojení a obchodují také s jinými společnostmi ve spojení, které sídlí mimo Unii. Tyto složité obchodní a podnikatelské vazby vytvářejí další potenciální rizika vzájemné kompenzace.

(467)

Na základě výše uvedeného byla nabídka závazku odmítnuta.

(468)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 základního antidumpingového nařízení nevydal žádné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

(1)   Ukládá se konečné vyrovnávací clo na dovoz střiže ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohoží vyrobených z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 (kódy TARIC 7019120021, 7019120022, 7019120023, 7019120025, 7019120039) a 7019 31 00 a pocházejících z Čínské lidové republiky.

(2)   Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi se stanoví takto:

Společnost

Konečné vyrovnávací clo (%)

Doplňkový kód TARIC

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

10,3

B990

Changzhou New Changhai Fiberglass Co., Ltd, a Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd; Changzhou Tianma Group Co., Ltd

4,9

A983

Chongqing Polycomp International Corporation

9,7

B991

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze I

10,2

 

Všechny ostatní společnosti

10,3

A999

3)   Uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(4)   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Ustanovení článku 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 248/2011 se nahrazuje následujícím zněním.

(1)

Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz střiže ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm, pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohoží vyrobených z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 (kódy TARIC 7019120021, 7019120022, 7019120023, 7019120025, 7019120039) a 7019 31 00 a pocházejících z Čínské lidové republiky.

(2)

Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Jushi Group Co., Ltd, Jushi Group Chengdu Co., Ltd, Jushi Group Jiujiang Co., Ltd

14,5

B990

Changzhou New Changhai Fiberglass Co., Ltd, Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd, Changzhou Tianma Group Co., Ltd

0

A983

Chongqing Polycomp International Corporation

19,9

B991

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze I

15,9

 

Všechny ostatní společnosti

19,9

A999

3)

Uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(4)

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 16. prosince 2014.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(3)  Prováděcí nařízení (EU) č. 248/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 67, 15.3.2011, s. 1).

(4)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. C 362, 12.12.2013, s. 66.

(5)  Prováděcí nařízení (EU) č. 248/2011, Úř. věst. L 67, 15.3.2011.

(6)  Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých výrobků ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. C 371, 18.12.2013, s. 19.

(7)  Zpráva odvolacího orgánu, Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření vztahující se na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli z Číny, WT/DS397/AB/R, s. 152.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 765/2012 ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Úř. věst. L 237, 3.9.2012, s. 1–2.

(9)  Oznámení o rozhodnutí orgánu Světové obchodní organizace pro řešení sporů přijatém dne 28. července 2011, Úř. věst. C 86, 23.3.2012, s. 5.

(10)  3B Fibreglass SPRL, Owens Corning Fibreglass France a Johns Manville Slovakia a.s.

(11)  Střiž (chopped strands) jsou nekonečná skleněná vlákna nařezaná na požadovanou délku a používaná v mnoha různých povrchových úpravách za účelem zajištění kompatibility s většinou pryskyřic. Může to být střiž pro suché nebo vlhké použití (dry use or wet use).

(12)  Pramence (rovings) jsou nekonečná skleněná vlákna spojená bez mechanického zákrutu a navíjení do trubkového válcovitého svazku.

(13)  Rohože z vláken jsou řezané nebo nekonečné vázané pramence.

(14)  Strukturované pramence jsou pramence, které se převíjejí z jedné cívky na jinou a přitom z nich tkací stroj vytváří tvarovanou strukturu foukáním vzduchu do rovné pohyblivé střiže.

(15)  V 6. bodě kapitoly XIV Indexu odvětví vhodných pro zahraniční investice se výslovně uvádějí výrobky ze skleněné vlákniny: „Výroba výrobků ze skleněné vlákniny a speciální skleněné vlákniny“

(16)  Kapitola II článek 5 Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace.

(17)  Kapitola III článek 17 Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace.

(18)  „Třetí“ auditovaná účetní závěrka byla ze dne 15. května 2014, zatímco inspekce v prostorách společnosti proběhla ve dnech 29. až 30. května 2014.

(19)  Rozhodnutí č. 40, článek 17.

(20)  Právní předpis ČLR o vědeckém a technologickém pokroku (vyhláška č. 82) (článek 18), který stanoví, že „stát bude nabádat finanční instituce, aby podnikaly formou zástavy práv duševního vlastnictví, bude nabádat a usměrňovat tyto instituce k podpoře uplatňování vědeckotechnického pokroku a rozvoji výrobních odvětví využívajících nové a špičkové technologie poskytováním úvěrů atd. a vybídne pojišťovací organizace, aby zavedly pojistné produkty s ohledem na potřebu rozvoje výrobních odvětví využívajících nové a špičkové technologie“.

(21)  Oběžník Čínské lidové banky o otázkách úpravy úrokových sazeb u vkladů a úvěrů – YinFa (2004) č. 251 (dále jen „oběžník 251“).

(22)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 66.

(23)  Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 32.

(24)  Článek 34 zákona o komerčním bankovnictví.

(25)  „Výroba skleněných vláken z E-skla tažením v pecích […], vývoj a výroba vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků z nich“.

(26)  Výpočet subvenčního rozpětí pro tuto skupinu vycházel z dostupných údajů, jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění.

(27)  Výpočet subvenčního rozpětí pro tuto skupinu vycházel z dostupných údajů, jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění.

(28)  Výpočet subvenčního rozpětí pro tuto skupinu vycházel z dostupných údajů, jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění.

(29)  Nařízení Rady (EU) č. 215/2013 ze dne 11. března 2013, 116. bod odůvodnění.

(30)  George E. Peterson, Land leasing and land sale as an infrastructure-financing option, World Bank Policy Research Working Paper 4043 (studie Světové banky 4043 týkající se pronájmu a prodeje půdy jako možnosti financování infrastruktury), 7. listopadu 2006; IMF Working Paper (WP/12/100), An End to China's Imbalances (pracovní dokument MMF o ukončení nerovnováhy v Číně), duben 2012, s. 12.

(31)  Pracovní dokument MMF (WP/12/100) „An End to China's Imbalances“ (o ukončení nerovnováhy v Číně), duben 2012, s. 12.

(32)  Výpočet subvenčního rozpětí pro tuto skupinu vycházel z dostupných údajů, jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění.

(33)  Výpočet subvenčního rozpětí pro tuto skupinu vycházel z dostupných údajů, jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění.

(34)  Databáze GŘ TRADE podle čl. 14 odst. 6 obsahuje údaje o dovozu výrobků, na který se vztahují antidumpingová nebo antisubvenční opatření či šetření, a to jak ze zemí dotčených řízením, tak z dalších třetích zemí, na úrovni 10místných kódů TARIC.

(35)  Rozhodnutí Komise ze dne 7. září 1990 o zastavení přezkumu antidumpingových opatření týkajících se uhličitanu sodného (těžké sody) pocházejícího ze Spojených států amerických, Úř. věst. 1999, L 283, s. 38.

(36)  Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 1998 o ukončení antidumpingového řízení ohledně dovozu některých laserových optických snímacích systémů a jejich hlavních složek používaných v motorových vozidlech a pocházejících z Japonska, Koreje, Malajsie, Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu, Úř. věst. 1999, L 18, s. 62.

(37)  Prováděcí nařízení (EU) č. 248/2011, (Úř. věst. L 67, 15.3.2011, s. 6) 64. bod odůvodnění.

(38)  Prováděcí nařízení (EU) č. 248/2011, (Úř. věst. L 67, 15.3.2011, s. 6) 54. bod odůvodnění.

(39)  Ycharts.com

(40)  Panel report – China – Definitive Anti-Dumping Duties on X-Ray Security Inspection Equipment from the European Union – WT/DS425/R, para. 7.247.

(41)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 471/2014 ze dne 13. května 2014 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 23. 319. bod odůvodnění).

Nařízení Rady (ES) č. 495/2002 ze dne 18. března 2002, kterým se ruší nařízení (ES) č. 904/98 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu osobních faxů pocházejících z Čínské lidové republiky, Japonska, Korejské republiky, Malajsie, Singapuru, Tchaj-wanu a Thajska (Úř. věst. L 78, 21.3.2002, s. 1. 12. bod odůvodnění).

(42)  Nařízení Komise (EU) č. 812/2010 (Úř. věst. L 243, 16.9.2010, s. 47) 69. bod odůvodnění.

(43)  http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datafile/wacc.htm

(44)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 470/2014 (Úř. věst. L 142, 14.5.2014, s. 15) 136. bod odůvodnění.

(45)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Office CHAR 04/039, 1049 Bruxelles/Brussels, Belgique/België.


PŘÍLOHA I

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:

Název

Doplňkový kód TARIC

Taishan Fiberglass Inc.;

PPG Sinoma Jinjing Fiber Glass Company Ltd

B992

Xingtai Jinniu Fiberglass Co., Ltd

B993

Weiyuan Huayuan Composite Material Co., Ltd

B994

Changshu Dongyu Insulated Compound Materials Co., Ltd

B995

Glasstex Fiberglass Materials Corp.

B996


PŘÍLOHA II

Platná obchodní faktura zmíněná v čl. 1 odst. 3 a čl. 2 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2.

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) výrobků z nekonečných skleněných vláken prodaných na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v ČLR. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné“.

3.

Datum a podpis


Top