EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R1286

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Text s významem pro EHP)

OJ L 352, 9.12.2014, p. 1–23 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 09/01/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/1286/oj

9.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1286/2014

ze dne 26. listopadu 2014

o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při zvažování investic je retailovým investorům stále častěji nabízena široká škála strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (dále společně jen „produkty s investiční složkou“). Některé z těchto produktů poskytují konkrétní investiční řešení přizpůsobená na míru potřebám retailových investorů, jsou často nabízeny v kombinaci s pojistným krytím nebo mohou být složité a obtížně pochopitelné. Stávající informace o těchto produktech s investiční složkou, které jsou retailovým investorům poskytovány, nejsou vzájemně provázané a znesnadňují retailovým investorům porovnání jednotlivých produktů nebo pochopení jejich vlastností. Proto se retailovým investorům stává, že investují, aniž by chápali související rizika a náklady, v důsledku čehož občas utrpí nepředpokládané finanční ztráty.

(2)

Zlepšení transparentnosti produktů s investiční složkou nabízených retailovým investorům je důležitým opatřením na ochranu investorů a podmínkou obnovení důvěry retailových investorů ve finanční trh, zejména v době doznívající finanční krize. První kroky na úrovni Unie v tomto směru byly již učiněny vytvořením institutu klíčových informací pro investory stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (3).

(3)

Existence různých pravidel pro produkty s investiční složkou, která se liší podle sektoru poskytujícího tyto produkty, a rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech v této oblasti zakládají nerovné podmínky mezi jednotlivými produkty a distribučními kanály a vytvářejí další překážky pro vnitřní trh v oblasti finančních služeb a produktů. Členské státy již přijaly rozličná nekoordinovaná opatření s cílem řešit nedostatky v oblasti opatření na ochranu investorů a je pravděpodobné, že tento vývoj bude pokračovat i nadále. Odlišné přístupy k poskytování informací o produktech s investiční složkou brání vytvoření rovných podmínek mezi různými tvůrci produktů s investiční složkou a těmi, kdo poskytují poradenství o těchto produktech nebo tyto produkty prodávají, narušují tím hospodářskou soutěž a způsobují nestejnou úroveň ochrany investorů v Unii. Tyto odlišnosti představují překážku vytvoření a řádného fungování vnitřního trhu.

(4)

Aby bylo možno těmto rozdílnostem předcházet, a tím posílit ochranu investorů, je třeba stanovit jednotná pravidla transparentnosti na úrovni Unie, která budou platit pro všechny účastníky trhu produktů s investiční složkou. Je proto nezbytné přijmout nařízení, které zajistí, že společný standard pro sdělení klíčových informací bude do té míry jednotný, že umožní harmonizovat formát a obsah těchto dokumentů. Přímo použitelná pravidla nařízení by měla zajistit, aby všichni, kdo poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, podléhali jednotným požadavkům v souvislosti s poskytováním sdělení klíčových informací retailovým investorům. Toto nařízení se nedotýká dohledu nad propagačními sděleními. Nedotýká se ani opatření souvisejících se zásahy do produktů jinak než v souvislosti s pojistnými produkty s investiční složkou.

(5)

Kvalitnější poskytování informací o produktech s investiční složkou je zásadní pro obnovu důvěry retailových investorů ve finanční trhy, avšak stejně důležité jsou i účinně regulované procesy prodeje těchto produktů. Toto nařízení doplňuje opatření v oblasti distribuce uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4). Doplňuje rovněž opatření v oblasti distribuce pojistných produktů uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (5).

(6)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny produkty bez rozdílu formy nebo struktury vytvářené v odvětví finančních služeb s cílem poskytovat investiční příležitosti retailovým investorům, u nichž částka, která má být vyplacena retailovému investorovi, podléhá výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám či výkonnosti jednoho nebo více aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil. Tyto produkty by měly být pro účely tohoto nařízení označovány jako produkty s investiční složkou a měly by mimo jiné zahrnovat takové investiční produkty, jako jsou investiční fondy, životní pojištění s investičním prvkem, strukturované produkty a strukturované vklady. Finanční nástroje vydávané zvláštními účelovými jednotkami odpovídající definici produktu s investiční složkou by rovněž měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. U všech těchto produktů se nejedná o přímé investice, jakých je dosahováno přímým nákupem nebo držením aktiv. Tyto produkty naopak vstupují mezi retailového investora a trhy prostřednictvím procesu strukturování nebo sdružování aktiv s cílem vytvářet různé míry rizika, zajistit různé funkce produktu nebo dosáhnout odlišné struktury nákladů v porovnání s přímým investováním. Takové strukturování může retailovým investorům umožnit zapojení do investičních strategií, které by pro ně jinak byly nedostupné nebo nepraktické, ale může vyžadovat rovněž zpřístupnění dalších informací, a to zejména s cílem umožnit porovnání jednotlivých způsobů strukturování investic.

(7)

Aby se zajistilo, že se toto nařízení vztahuje pouze na takovéto produkty s investiční složkou, měly by být z oblasti jeho působnosti vyloučeny pojistné produkty, které nenabízejí investiční příležitosti, a vklady, které jsou vystaveny pouze riziku úrokových sazeb. V případě produktů životního pojištění se „kapitálem“ rozumí kapitál investovaný na žádost retailového investora. Kromě toho by z oblasti působnosti tohoto nařízení měly být vyloučeny veškeré vklady či certifikáty reprezentující tradiční vklady jiné než strukturované vklady definované v čl. 4 odst. 1 bodě 43 směrnice 2014/65/EU. Přímo držená aktiva, jako například akcie nebo veřejnoprávní dluhopisy, nejsou produkty s investiční složkou, a proto by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena. Na investiční fondy, které se zaměřují na institucionální investory, se toto nařízení rovněž nevztahuje, protože nejsou určeny k prodeji retailovým investorům. Individuální a zaměstnanecké penzijní produkty, jejichž hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorům příjem v důchodu, by měly být s ohledem na svá specifika a cíle z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, zatímco na jiné individuální pojistné kapitálové nebo spořicí produkty, jež nabízejí investiční příležitosti, by se toto nařízení vztahovat mělo.

(8)

Tímto nařízením není dotčeno právo členských států upravit poskytování klíčových informací o produktech, které nespadají do jeho oblasti působnosti. V souladu se svým mandátem v oblasti ochrany spotřebitele podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (7) a článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8) by měly Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízené uvedenými nařízeními (společně dále jen „evropské orgány dohledu“) sledovat produkty, které jsou mimo oblasti působnosti tohoto nařízení, a ve vhodných případech vydávat obecné pokyny k vyřešení případných zjištěných problémů. Tyto obecné pokyny by měly být zohledněny při přezkumu, který bude proveden čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a bude se týkat možného rozšíření oblasti působnosti a odstranění některých vyloučení.

(9)

V zájmu vyjasnění vztahu mezi povinnostmi stanovenými v tomto nařízení a povinnostmi stanovenými v jiných legislativních aktech požadujících poskytování informací investorům, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (10), je třeba ustanovit, že se uvedené legislativní akty budou používat i nadále společně s tímto nařízením.

(10)

Aby byl zajištěn řádný a účinný dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení, měly by členské státy určit příslušné orgány odpovědné za tento dohled. V mnoha případech již jsou určeny příslušné orgány pro dohled nad jinými povinnostmi tvůrců produktů s investiční složkou, jejich prodejců nebo poradců, jež vyplývají z jiných předpisů vnitrostátního práva a práva Unie.

(11)

Příslušným orgánům by měly být na vyžádání, a to i předem, poskytnuty veškeré informace nutné k ověření obsahu sdělení klíčových informací, posouzení souladu s tímto nařízením a zajištění ochrany zákazníků a investorů na finančních trzích.

(12)

Vypracovat pro své produkty sdělení klíčových informací by měli tvůrci produktů s investiční složkou, jako například správci fondů, pojišťovny, úvěrové instituce nebo investiční podniky, a to proto, že jsou o těchto produktech nejlépe informováni. Měli by rovněž odpovídat za správnost sdělení klíčových informací. Sdělení klíčových informací by měl tvůrce produktu s investiční složkou vypracovat dříve, než lze produkt prodávat retailovým investorům. Pokud však takový produkt není prodáván retailovým investorům, nemělo by být povinné sdělení klíčových informací vypracovat; a v případě, kdy by vypracování sdělení klíčových informací bylo pro tvůrce takového produktu neproveditelné, mělo by být umožněno, aby jeho vypracováním pověřil třetí osobu. Povinnosti podle tohoto nařízení v oblasti vypracování a úpravy sdělení klíčových informací by se měly vztahovat pouze na tvůrce produktu s investiční složkou a měly by platit po dobu obchodování produktu s investiční složkou na sekundárních trzích. Aby bylo zajištěno co největší rozšíření a dostupnost sdělení klíčových informací, mělo by toto nařízení stanovit, že tvůrce produktu s investiční složkou musí toto sdělení zveřejnit na svých internetových stránkách.

(13)

Pro uspokojení potřeb retailových investorů je nutné zajistit, aby informace o produktech s investiční složkou byly pro tyto retailové investory přesné, pravdivé a jasné a neuváděly je v omyl. Toto nařízení by proto mělo stanovit společné normy pro vytváření sdělení klíčových informací s cílem zajistit jeho srozumitelnost pro retailové investory. Vzhledem k tomu, že pro mnoho retailových investorů je obtížné orientovat se v odborné finanční terminologii, měla by se zvláštní pozornost věnovat volbě výrazů a stylu psaní užitým v tomto sdělení. Je rovněž potřeba stanovit pravidla týkající se jazyka, v němž by mělo být toto sdělení klíčových informací vypracováno. Retailoví investoři by dále měli být rovněž schopni pochopit sdělení klíčových informací samostatně bez odkazu na další nemarketingové informace.

(14)

Při vypracovávání technických norem pro obsah sdělení klíčových informací, tak aby přesně odpovídal investičním politikám produktu a jeho cílům v souladu s tímto nařízením, by evropské orgány dohledu měly zajistit, aby tvůrce produktu s investiční složkou používal jasný a srozumitelný jazyk, který je přístupný retailovým investorům, a aby popis způsobu, jakým se dosahuje investičních cílů, včetně popisu používaných finančních nástrojů, neobsahoval finanční žargon a terminologii, která pro retailové investory není okamžitě srozumitelná.

(15)

Retailovým investorům by měly být poskytnuty informace nezbytné k tomu, aby mohli učinit informované investiční rozhodnutí a porovnat různé produkty s investiční složkou, nebudou-li však tyto informace krátké a stručné, je zde riziko, že jich investoři nevyužijí. Sdělení klíčových informací by proto mělo obsahovat pouze základní informace týkající se zejména povahy a vlastností produktu včetně informace o tom, zda může dojít ke ztrátě kapitálu, informace o nákladech a rizikovém profilu produktu a rovněž příslušné informace o výkonnosti a některé další konkrétní informace, které mohou být nezbytné pro pochopení charakteru jednotlivých typů produktu.

(16)

Kalkulačky investičních produktů již vznikají na vnitrostátní úrovni. Aby však tyto kalkulačky byly pro spotřebitele co nejužitečnější, měly by zahrnovat náklady a poplatky účtované jednotlivými tvůrci produktů s investiční složkou, spolu s veškerými dalšími náklady nebo poplatky účtovanými zprostředkovateli nebo jinými články investičního řetězce, které ještě tvůrci produktů s investiční složkou nezahrnuli. Komise by měla podávat zprávy o tom, zda jsou tyto nástroje dostupné on-line v každém členském státě a zda poskytují spolehlivé a přesné výpočty souhrnných nákladů a poplatků u všech produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(17)

Sdělení klíčových informací by mělo být vypracováno ve standardizovaném formátu, který retailovým investorům umožní porovnat různé produkty s investiční složkou, protože vzhledem k chování a schopnostem spotřebitelů je nutné pečlivě nastavit formát, úpravu a obsah informací tak, aby je investoři v nejvyšší možné míře pochopili a využili. U každého sdělení je nutno dodržet stejné pořadí položek a jejich nadpisy. Podrobnosti informací o jednotlivých produktech s investiční složkou, které mají být zahrnuty do sdělení klíčových informací, a prezentace těchto informací by měly být dále harmonizovány prostřednictvím regulačních technických norem, které zohlední provedený i probíhající výzkum chování spotřebitelů, včetně výsledků testů účinnosti různých způsobů prezentace informací spotřebitelům. Kromě toho některé produkty s investiční složkou umožňují retailovým investorům volbu mezi mnoha podkladovými investicemi, jako jsou vnitřní fondy v držení pojišťoven. Tyto produkty by měly být při sestavování formátu zohledněny.

(18)

Jelikož některé investiční produkty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení jsou složité a mohou být pro retailové investory obtížně pochopitelné, mělo by sdělení klíčových informací případně obsahovat o této skutečnosti varování. Produkt by měl být pokládán za složitý a obtížně pochopitelný, zejména investuje-li do podkladových aktiv, do kterých retailoví investoři běžně neinvestují, používá-li k výpočtu konečné návratnosti investice více různých mechanismů, což zvyšuje riziko nepochopení ze strany retailového investora, nebo jsou-li v konstrukci investice prvky ovlivňující postoj retailového investora k investici, například postupně rostoucí sazba nákladů nebo iterativní vzorec.

(19)

Retailoví investoři čím dál častěji vedle finanční návratnosti svých investic sledují další záměry, jako jsou například sociální nebo environmentální cíle. Informace o výsledcích v sociální nebo environmentální oblasti, o jejichž dosažení tvůrce produktu s investiční složkou usiluje, však mohou být obtížně porovnatelné nebo mohou chybět. Předvídatelný udržitelný environmentální a sociální vývoj v oblasti finančních investic, jakož i uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 (11) by tudíž měly umožnit začlenit tyto aspekty vhodnějším způsobem do právních předpisů Unie a v rámci těchto předpisů je dále podporovat. Avšak žádná ustálená kritéria ani formální postupy umožňující objektivně ověřit tato sociální nebo environmentální kritéria, jako je tomu již v potravinářském sektoru, neexistují. Je proto žádoucí, aby se Komise ve svém přezkumu tohoto nařízení důkladně zabývala vývojem v souvislosti s investičními produkty v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a výsledky přezkumu nařízení (EU) č. 346/2013.

(20)

Sdělení klíčových informací by mělo být jasně odlišitelné a oddělené od všech propagačních materiálů.

(21)

Aby bylo zajištěno, že informace ve sdělení klíčových informací jsou spolehlivé, mělo by být po tvůrcích produktů s investiční složkou vyžadováno, aby sdělení klíčových informací průběžně aktualizovali. Za tímto účelem je nezbytné v regulačních technických normách, které přijme Komise, stanovit podrobná pravidla upravující podmínky a četnost kontroly informací a úpravu sdělení klíčových informací.

(22)

Sdělení klíčových informací jsou základem pro investiční rozhodování retailových investorů. Z tohoto důvodu mají tvůrci produktů s investiční složkou významnou odpovědnost vůči retailovým investorům, pokud jde o zajištění toho, aby sdělení nebyla zavádějící, nepřesná nebo v rozporu s příslušnými částmi smluvních dokumentů k danému produktu s investiční složkou. Proto je důležité zajistit, aby měli retailoví investoři reálné právo na zjednání nápravy. Rovněž je třeba zajistit, aby měli všichni retailoví investoři v celé Unii stejné právo uplatňovat náhradu škod, které utrpěli v důsledku nedodržení tohoto nařízení. Proto by pravidla o občanskoprávní odpovědnosti tvůrců produktů s investiční složkou měla být harmonizována. Retailoví investoři by měli mít možnost činit tvůrce produktu s investiční složkou odpovědným za porušení tohoto nařízení, pokud utrpěná škoda vznikla použitím sdělení klíčových informací, jež není v souladu s předsmluvními nebo smluvními dokumenty, není pod kontrolou tvůrce produktu s investiční složkou nebo je zavádějící či nepřesné.

(23)

Záležitosti týkající se občanskoprávní odpovědnosti tvůrce produktu s investiční složkou, které nejsou upraveny v tomto nařízení, by se měly řídit použitelným vnitrostátním právem. Soud příslušný rozhodovat o žalobě z občanskoprávní odpovědnosti podané retailovým investorem by měl být určen podle příslušných pravidel mezinárodní příslušnosti.

(24)

Toto nařízení nezavádí schválení umožňující přeshraniční prodej produktů s investiční složkou retailovým investorům nebo jejich přeshraniční uvádění na trh ani nemění případné stávající mechanismy schválení pro přeshraniční prodej produktů s investiční složkou nebo jejich přeshraniční uvádění na trh. Toto nařízení nemění rozdělení úkolů mezi stávající příslušné orgány platné podle dosavadních schvalovacích mechanismů. Příslušné orgány určené členskými státy pro účely tohoto nařízení by proto měly být propojené s orgány příslušnými pro uvádění produktů s investiční složkou na trh podle případného stávajícího schválení. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je produkt s investiční složkou uveden na trh, by měl být odpovědný za dohled nad uvedením tohoto produktu na trh. V případě, že toto nařízení nebude dodrženo, měl by mít příslušný orgán členského státu, ve kterém je produkt s investiční složkou uveden na trh, vždy právo pozastavit jeho uvádění na trh na svém území.

(25)

Pravomoci orgánu EIOPA a příslušných orgánů by měly být doplněny o explicitní mechanismus umožňující zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci a prodej pojistných produktů s investiční složkou, které vzbuzují vážné obavy o ochranu investorů, řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, přičemž orgánu EIOPA by měly být svěřeny vhodné pravomoci v oblasti koordinace a zasahování v nouzových situacích. Tyto pravomoci by měly zohledňovat též pravomoci svěřené orgánům ESMA a EBA nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12), aby bylo zajištěno, že tento intervenční mechanismus může být uplatněn vůči všem investičním produktům bez ohledu na jejich právní formu. Výkon těchto pravomocí příslušnými orgány a ve výjimečných případech orgánem EIOPA by měl podléhat zvláštním podmínkám. V případě, že jsou tyto podmínky splněny, měl by být příslušný orgán či ve výjimečných případech orgán EIOPA schopen preventivně uložit zákaz nebo omezení předtím, než je pojistný produkt s investiční složkou uveden na trh, distribuován nebo prodán investorům. Tyto pravomoci neznamenají požadavek zavést nebo uplatňovat postup schvalování produktu nebo poskytování příslušné licence ze strany příslušného orgánu nebo orgánu EIOPA a nezbavují tvůrce produktu s investiční složkou odpovědnosti dodržovat veškeré příslušné požadavky tohoto nařízení. Tyto pravomoci by navíc měly být využívány výhradně ve veřejném zájmu a neměly by zakládat občanskoprávní odpovědnost příslušných orgánů.

(26)

Aby mohl retailový investor učinit informované investiční rozhodnutí, měly by být osoby, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, povinny poskytnout sdělení klíčových informací s dostatečným předstihem před uzavřením jakéhokoli obchodu. Tento požadavek by měl platit bez ohledu na místo a formu tohoto obchodu. Pokud se však obchod uskutečňuje pomocí prostředků dálkové komunikace, může být sdělení klíčových informací poskytnuto okamžitě po uzavření obchodu, není-li toto sdělení možné poskytnout předem a retailový investor s tím souhlasí. Mezi osoby, které poskytují poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodávají, patří zprostředkovatelé a samotní tvůrci produktu s investiční složkou, pokud se tito tvůrci produktu s investiční složkou rozhodnou poskytovat o něm poradenství nebo jej prodávat retailovým investorům přímo. Tímto nařízením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (13) ani směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES (14).

(27)

Měla by být stanovena jednotná pravidla s cílem zajistit, aby si osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, mohla zvolit vhodný nosič, na kterém bude sdělení klíčových informací retailovým investorům poskytnuto, přičemž je možné použít elektronickou komunikaci, je-li to vhodné vzhledem k okolnostem obchodu. Retailový investor by však měl mít možnost zvolit si poskytnutí informací na papíře. V zájmu přístupu spotřebitelů k informacím by sdělení klíčových informací mělo být vždy poskytováno bezplatně.

(28)

Pro zajištění důvěry retailových investorů v produkty s investiční složkou a ve finanční trhy obecně by měly být stanoveny požadavky na vhodné vnitřní postupy, které zajistí, že retailoví investoři obdrží v případě stížnosti od tvůrce produktu s investiční složkou věcnou odpověď.

(29)

Vzhledem k tomu, že sdělení klíčových informací týkající se produktů s investiční složkou by měly předkládat subjekty působící v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, cenných papírů a fondů finančních trhů, je nanejvýš důležité zajistit bezproblémovou spolupráci mezi jednotlivými orgány dohledu nad tvůrci produktů s investiční složkou a nad osobami, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, tak aby dané orgány měly jednotný přístup k uplatňování tohoto nařízení.

(30)

V souladu se sdělením Komise z 8. prosince 2010 nazvaném Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a s cílem zajistit splnění požadavků tohoto nařízení je nutné, aby členské státy učinily nezbytné kroky zajišťující, že z porušení tohoto nařízení vyplynou příslušné správní sankce a opatření. Sankce a opatření by měly být s výjimkou určitých přesně stanovených okolností zveřejňovány s cílem zajistit odrazující účinek sankcí a posílit ochranu investorů formou varování před produkty s investiční složkou nabízenými v rozporu s tímto nařízením.

(31)

Ačkoliv členské státy mohou stanovit pravidla týkající se správních sankcí i trestních sankcí v případě týchž porušení předpisů, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit správní sankce i trestní sankce za týž protiprávní čin, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným justičním orgánům k trestnímu stíhání.

(32)

V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o upřesnění postupů pro zjištění, zda se produkt s investiční složkou zaměřuje na konkrétní cíle v environmentální nebo sociální oblasti, a podmínek pro výkon zásahové pravomoci orgánu EIOPA a příslušných orgánů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované evropskými orgány dohledu ve společném výboru, pokud jde o prezentaci a obsah sdělení klíčových informací, standardizovaný formát sdělení klíčových informací, metodiku podporující prezentaci rizik a výnosů a pro výpočet nákladů, jakož i podmínky a minimální četnost kontroly informací obsažených ve sdělení klíčových informací a podmínky splnění požadavku poskytovat sdělení klíčových informací retailovým investorům, a to podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Komise by měla doplnit technickou práci evropských orgánů dohledu prováděním spotřebitelských testů ohledně prezentace sdělení klíčových informací, jak je navrhnou evropské orgány dohledu.

(34)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (15) upravuje zpracování osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (16) upravuje zpracování osobních údajů prováděné evropskými orgány dohledu podle tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být prováděno v souladu se směrnicí 95/46/ES, a jakákoli výměna nebo přenos informací ze strany evropských orgánů dohledu by měly být prováděny v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

(35)

Přestože subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) představují investiční produkty ve smyslu tohoto nařízení, bylo by vzhledem k tomu, že požadavky na klíčové informace pro investory podle směrnice 2009/65/ES byly zavedeny teprve nedávno, vhodné stanovit pro tyto SKIPCP přechodné období pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost, během něhož by se na ně toto nařízení nevztahovalo. Po uplynutí tohoto přechodného období, a pokud nebude prodlouženo, by se na ně působnost tohoto nařízení rozšířila. Uvedené přechodné období by se mělo rovněž vztahovat na správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách jiných fondů než SKIPCP nebo tyto podílové jednotky prodávající, pokud členský stát na tyto fondy uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES.

(36)

Čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost by měl být proveden jeho přezkum s cílem zohlednit vývoj na trhu, jako jsou například vznik nových typů produktů s investiční složkou, vývoj v jiných oblastech právních předpisů Unie a zkušenosti členských států. Tento přezkum by měl rovněž posoudit proveditelnost, náklady a případné přínosy zavedení označení pro sociálně a environmentálně zaměřené investice. Dále by měl tento přezkum posoudit, zda zavedená opatření vedla ke zvýšení porozumění produktům s investiční složkou u průměrných retailových investorů a porovnatelnosti produktů s investiční složkou. Měl by rovněž zvážit, zda je nutné prodloužit přechodné období uplatňované pro SKIPCP nebo některé fondy jiné než SKIPCP, nebo zda by se dalo uvažovat o jiné možnosti právní úpravy těchto fondů. Kromě toho by měl posoudit, zda by s ohledem na potřebu osvědčených standardů ochrany spotřebitele, včetně nástrojů umožňujících porovnávání finančních produktů, mělo být zachováno vynětí produktů z oblasti působnosti tohoto nařízení. Jako součást tohoto přezkumu by Komise měla provést rovněž průzkum trhu a zjistit, zda jsou na trhu k dispozici on-line kalkulačky umožňující retailovým investorům spočítat souhrnné náklady a poplatky spojené s produkty s investiční složkou a zda jsou tyto nástroje k dispozici bezplatně. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, případně doplněnou legislativními návrhy.

(37)

S ohledem na probíhající práci orgánu EIOPA týkající se požadavků na poskytování informací o produktech penzijního pojištění a vzhledem ke zvláštnostem těchto produktů by Komise měla do čtyř let po vstupu tohoto nařízení v platnost posoudit, zda by mělo být zachováno vyloučení penzijních produktů, jejichž hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorovi příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod. Při vypracovávání tohoto posouzení by Komise měla zvážit, zda je toto nařízení tím nejlepším legislativním mechanismem pro zajištění zveřejňování informací o penzijních produktech nebo zda by jiné mechanismy pro poskytování informací nebyly vhodnější.

(38)

Aby měli tvůrci produktů s investiční složkou a osoby, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají, dostatek času připravit se na praktické uplatňování požadavků tohoto nařízení, měly by jeho požadavky být použitelné až od dvou let po dni jeho vstupu v platnost.

(39)

Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(40)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení ochrany retailových investorů a jejich důvěry v produkty s investiční složkou včetně případů přeshraničního prodeje těchto produktů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec nezbytný pro dosažení tohoto cíle.

(41)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal své stanovisko (17),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro formát a obsah sdělení klíčových informací, které vypracují tvůrci produktů s investiční složkou, a pro poskytování sdělení klíčových informací retailovým investorům s cílem umožnit retailovým investorům pochopit hlavní rysy produktu s investiční složkou a rizika s ním spojená.

Článek 2

1.   Toto nařízení se vztahuje na tvůrce produktů s investiční složkou a na osoby, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na tyto produkty:

a)

produkty neživotního pojištění uvedené v příloze I směrnice 2009/138/ES;

b)

smlouvy o životním pojištění, u nichž se pojistné plnění podle smlouvy vyplácí pouze v případě smrti nebo ve vztahu k pracovní neschopnosti způsobené úrazem, nemocí nebo postižením;

c)

vklady jiné než strukturované vklady definované v čl. 4 odst. 1 bodě 43 směrnice 2014/65/EU;

d)

cenné papíry uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) až g) a písm. i) a j) směrnice 2003/71/ES;

e)

penzijní produkty, jejichž hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;

f)

úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (18) nebo směrnice 2009/138/ES;

g)

individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátních právních předpisů povinně finančně přispívá zaměstnavatel a u nichž si zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele.

Článek 3

1.   Pokud se na tvůrce produktu s investiční složkou, na které se vztahuje toto nařízení, vztahuje rovněž směrnice 2003/71/ES, použije se zároveň toto nařízení i směrnice 2003/71/ES.

2.   Pokud se na tvůrce produktu s investiční složkou, na které se vztahuje toto nařízení, vztahuje rovněž směrnice 2009/138/ES, použije se zároveň toto nařízení i směrnice 2009/138/ES.

Článek 4

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„strukturovaným retailovým investičním produktem“ (PRIP) investice, včetně nástrojů vydávaných zvláštními účelovými jednotkami podle čl. 13 bodu 26 směrnice 2009/138/ES a sekuritizačními účelovými subjekty podle čl. 4 odst. 1 písm. an) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (19), u níž bez ohledu na právní formu investice podléhá částka, která má být retailovému investorovi vyplacena, výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám nebo výkonnosti jednoho nebo více aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil;

2)

„pojistným produktem s investiční složkou“ pojistný produkt, který nabízí určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež je zcela nebo zčásti vystavena, přímo či nepřímo, tržním výkyvům;

3)

„produktem s investiční složkou“ produkt, který je alespoň jedním z těchto produktů:

a)

strukturovaný retailový investiční produkt;

b)

pojistný produkt s investiční složkou;

4)

„tvůrcem produktu s investiční složkou“:

a)

jakýkoli subjekt, který vytvoří produkt s investiční složkou;

b)

jakýkoli subjekt, který provádí změny stávajícího produktu s investiční složkou, mimo jiné tím, že mění jeho profil rizik a výnosů nebo náklady spojené s investicí do tohoto produktu;

5)

„osobou, která prodává produkt s investiční složkou“, osoba, která retailovému investorovi nabízí nebo s ním uzavírá smlouvu o produktu s investiční složkou;

6)

„retailovým investorem“:

a)

neprofesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU;

b)

zákazník ve smyslu směrnice 2002/92/ES, pokud jej nelze považovat za profesionálního zákazníka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/65/EU;

7)

„trvalým nosičem“ trvalý nosič ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2009/65/ES;

8)

„příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány určené členským státem k vykonávání dohledu nad plněním požadavků, které toto nařízení ukládá tvůrcům produktů s investiční složkou a osobám, které poskytují poradenství o produktech s investiční složkou nebo tyto produkty prodávají.

KAPITOLA II

SDĚLENÍ KLÍČOVÝCH INFORMACÍ

ODDÍL I

Vypracování sdělení klíčových informací

Článek 5

1.   Předtím, než se produkt s investiční složkou začne nabízet retailovým investorům, vypracuje pro něj jeho tvůrce sdělení klíčových informací v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a toto sdělení zveřejní na svých internetových stránkách.

2.   Členské státy mohou požadovat, aby tvůrce produktu s investiční složkou nebo osoba, která prodává produkt s investiční složkou, sdělení klíčových informací předem poskytli příslušnému orgánu pro produkty s investiční složkou uváděné na trh v dotyčném členském státě.

ODDÍL II

Forma a obsah sdělení klíčových informací

Článek 6

1.   Informace ve sdělení klíčových informací představují předsmluvní informace. Musí být přesné, pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící. Sdělení musí poskytovat klíčové informace a musí být v souladu s veškerými závaznými smluvními dokumenty, s relevantními částmi nabídek a s podmínkami produktu s investiční složkou.

2.   Sdělení klíčových informací musí být samostatný dokument zřetelně oddělený od propagačních materiálů. Nesmí obsahovat odkazy na propagační materiály. Může obsahovat odkazy na jiné dokumenty, případně včetně prospektu, ale pouze pokud takový odkaz souvisí s informacemi, které podle tohoto nařízení musí být ve sdělení klíčových informací obsaženy.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, pokud produkt s investiční složkou nabízí retailovému investorovi takovou škálu možností investování, že informace požadované podle čl. 8 odst. 3 o každé z možností podkladových investic nelze všechny poskytnout v jediném, stručném a samostatném dokumentu, musí sdělení klíčových informací obsahovat alespoň obecný popis možností podkladových investic a uvést, kde a jak lze získat podrobnější předsmluvní informační dokumentaci týkající se investičních produktů, o něž se uvedené možnosti podkladových investic opírají.

4.   Sdělení klíčových informací musí být vypracováno jako krátký a stručný dokument, který po vytištění pro lepší porovnatelnost nepřesahuje tři strany velikosti A4. Tento dokument musí být:

a)

prezentován a uspořádán tak, aby se snadno četl, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;

b)

zaměřen na klíčové informace, které retailoví investoři potřebují;

c)

jasně formulován a napsán jazykem a stylem, jež usnadňují pochopení informací, přičemž především používá jazyk, který je jasný, stručný a srozumitelný.

5.   Pokud jsou ve sdělení klíčových informací použity barvy, nesmí se srozumitelnost informací zhoršit, je-li sdělení klíčových informací vytištěno nebo kopírováno černobíle.

6.   Pokud je ve sdělení klíčových informací použita značka nebo logo tvůrce produktu s investiční složkou nebo skupiny, jíž je tento tvůrce členem, nesmí odvádět pozornost retailového investora od informací, které jsou ve sdělení uvedeny, ani zakrývat text.

Článek 7

1.   Sdělení klíčových informací musí být sepsáno v úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků používaných v té části členského státu, kde je produkt s investiční složkou distribuován, nebo v jiném jazyce, který příslušné orgány tohoto členského státu akceptují; v případě, že bylo sepsáno v jiném jazyce, musí být do jednoho z uvedených jazyků přeloženo.

Tento překlad musí věrně a přesně zachycovat obsah původního sdělení klíčových informací.

2.   Je-li produkt s investiční složkou v členském státě propagován pomocí propagačních dokumentů sepsaných v jednom nebo více úředních jazycích tohoto členského státu, musí být sdělení klíčových informací sepsáno alespoň v odpovídajících úředních jazycích.

Článek 8

1.   Název „Sdělení klíčových informací“ musí být viditelným písmem umístěn v horní části první strany sdělení klíčových informací.

Sdělení klíčových informací musí být uspořádáno v pořadí uvedeném v odstavcích 2 a 3.

2.   Přímo pod názvem sdělení klíčových informací musí být umístěna vysvětlivka. Tato vysvětlivka zní:

„V tomto sdělení naleznete klíčové informace o tomto investičním produktu. Nejedná se o propagační materiál. Poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon, aby Vám pomohlo porozumět podstatě, rizikům, nákladům, možným výnosům a ztrátám spojeným s tímto produktem a porovnat jej s jinými produkty.“

3.   Sdělení klíčových informací musí obsahovat tyto informace:

a)

na začátku sdělení název produktu s investiční složkou, totožnost tvůrce produktu s investiční složkou a jeho kontaktní údaje, informace o příslušném orgánu tvůrce produktu s investiční složkou a datum vypracování sdělení;

b)

tam, kde je potřeba, upozornění týkající se srozumitelnosti v tomto znění: „Produkt, o jehož koupi uvažujete, je složitý a může být obtížně srozumitelný.“;

c)

v oddíle nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ podstatu a hlavní rysy daného produktu s investiční složkou včetně:

i)

typu produktu s investiční složkou;

ii)

cílů tohoto produktu a prostředků k jejich dosažení, zejména pak toho, zda je cílů dosahováno přímou nebo nepřímou expozicí vůči aktivům z podkladových investic, včetně popisu příslušných podkladových nástrojů nebo referenčních hodnot s uvedením trhů, do kterých produkt s investiční složkou investuje, včetně případných konkrétních environmentálních nebo sociálních cílů, na něž se produkt zaměřuje, jakož i způsob stanovení návratnosti;

iii)

popisu typu retailového investora, jemuž má být produkt s investiční složkou nabízen, zejména pokud jde o investiční horizont a schopnost nést investiční ztráty;

iv)

údajů o pojistných plněních v případě, že je produkt s investiční složkou nabízí, včetně okolností, které právo na pojistná plnění zakládají;

v)

doby trvání produktu s investiční složkou, pokud je známa;

d)

v oddíle nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ stručný popis profilu rizik a výnosů zahrnující mimo jiné tyto údaje:

i)

souhrnný ukazatel rizik doplněný o slovní vysvětlení tohoto ukazatele, jeho hlavní omezení a slovní vysvětlení rizik, která mají pro produkt s investiční složkou zásadní význam, avšak nejsou souhrnným ukazatelem rizik náležitě zachycena;

ii)

maximální možná ztráta investovaného kapitálu včetně informací o tom, zda:

retailový investor může ztratit veškerý investovaný kapitál nebo

retailový investor kromě kapitálu investovaného do produktu s investiční složkou nese riziko vzniku dalších finančních závazků nebo povinností, včetně podmíněných závazků,

je-li to relevantní, zda produkt s investiční složkou zahrnuje ochranu kapitálu proti tržnímu riziku a podrobnosti o tom, na co se tato ochrana vztahuje a jaká jsou její omezení, zejména pokud jde o časový aspekt jejího použití;

iii)

příslušné scénáře výkonnosti a předpoklady použité k jejich vypracování;

iv)

je-li to relevantní, podmínky návratnosti pro retailové investory nebo stanovené hranice výkonnosti;

v)

prohlášení o tom, že daňové předpisy domovského členského státu retailového investora mohou ovlivnit skutečnou výši vyplácené částky;

e)

v oddíle nazvaném „Co se stane, když [název tvůrce produktu s investiční složkou] není schopen uskutečnit výplatu?“ stručný popis toho, zda se na příslušnou ztrátu vztahuje systém odškodnění nebo záruk pro investory, a pokud ano, o jaký systém se jedná, jaké je jméno ručitele a na která rizika se systém vztahuje a která jsou vyloučena;

f)

v oddíle nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“ náklady spojené s investicí do produktu s investiční složkou, zahrnující přímé i nepřímé náklady retailového investora včetně jednorázových a opakovaných nákladů, vyjádřené pomocí souhrnných ukazatelů těchto nákladů, a pro zajištění porovnatelnosti celkové souhrnné náklady vyjádřené peněžně i procentně, aby byl ilustrován souhrnný dopad celkových nákladů na investici;

Ve sdělení klíčových informací musí být jasně uvedeno, že poradci, distributoři a všechny ostatní osoby, které poskytují poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodávají, poskytnou podrobné informace o veškerých nákladech spojených s distribucí, jež nebyly zahrnuty do výše uvedených nákladů, tak aby umožnili retailovému investorovi pochopit kumulativní účinek souhrnných nákladů na návratnost investice;

g)

v oddíle nazvaném „Jak dlouho bych měl investici držet? Mohu si peníze vybrat předčasně?“ informace o tom:

i)

zda se u daného produktu s investiční složkou případně poskytuje lhůta na rozmyšlenou nebo lhůta pro zrušení;

ii)

jaká je doporučená a případně požadovaná minimální doba držení;

iii)

jaké jsou možnosti a podmínky zrušení investice před její splatností, včetně všech použitelných poplatků a pokut, s ohledem na profil rizik a výnosů daného produktu s investiční složkou a vývoj na trhu, na který se zaměřuje;

iv)

jaké jsou možné důsledky odprodeje před uplynutím stanovené doby investice nebo doporučené doby držení, jako jsou ztráta ochrany kapitálu nebo nutnost úhrady dodatečných podmíněných poplatků;

h)

v oddíle nazvaném „Jakým způsobem mohu podat stížnost?“ informace o tom, jakým způsobem a ke komu může retailový investor podat stížnost ohledně daného produktu nebo ohledně jednání tvůrce produktu s investiční složkou či osoby, která poskytuje poradenství o tomto produktu nebo tento produkt prodává;

i)

v oddíle nazvaném „Jiné relevantní informace“ stručné uvedení všech dalších informačních dokumentů, které mají být retailovému investorovi poskytnuty v předsmluvní nebo posmluvní fázi, s výjimkou všech propagačních materiálů.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, které upřesní postupy pro zjištění, zda se produkt s investiční složkou zaměřuje na konkrétní cíle v environmentální nebo sociální oblasti.

5.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu ve Společném výboru evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“) návrhy regulačních technických norem upřesňující:

a)

podrobnosti týkající se prezentace a obsahu jednotlivých informací podle odstavce 3;

b)

metodiku podporující prezentaci rizik a výnosů podle odst. 3 písm. d) bodů i) a iii) a

c)

metodiku pro výpočet nákladů, včetně konkrétních souhrnných ukazatelů, jak je uvedeno v odst. 3 písm. f).

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem evropské orgány dohledu zohlední jednotlivé druhy produktů s investiční složkou, rozdíly mezi nimi, schopnosti retailových investorů a charakteristiky produktů s investiční složkou umožňující retailovému investorovi výběr z různých podkladových investic nebo jiných obměn daného produktu včetně případů, kdy lze tuto volbu provést v různých okamžicích nebo ji v budoucnu změnit.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. března 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 9

Propagační materiály obsahující konkrétní informace o produktu s investiční složkou nesmějí obsahovat tvrzení, která jsou v rozporu s informacemi uvedenými ve sdělení klíčových informací nebo snižují jeho význam. V propagačních materiálech musí být uvedeno, že sdělení klíčových informací je k dispozici a jak a kde je možné ho získat, včetně adresy internetových stránek tvůrce daného produktu s investiční složkou.

Článek 10

1.   Tvůrce produktu s investiční složkou podrobuje informace obsažené ve sdělení klíčových informací pravidelné kontrole, a pokud z této kontroly vyplyne potřeba změny, sdělení klíčových informací upraví. Upravenou verzi sdělení klíčových informací neprodleně zpřístupní.

2.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu ve společném výboru návrhy regulačních technických norem upřesňující:

a)

podmínky kontroly informací obsažených ve sdělení klíčových informací;

b)

podmínky, za kterých je nutno sdělení klíčových informací upravit;

c)

konkrétní podmínky, za kterých je nutno zkontrolovat informace obsažené ve sdělení klíčových informací nebo upravit sdělení klíčových informací v případě, že produkt s investiční složkou není retailovým investorům k dispozici nepřetržitě;

d)

okolnosti, za kterých mají být retailoví investoři informováni o upraveném sdělení klíčových informací o produktu s investiční složkou, který zakoupili, jakož i prostředky, jimiž mají být informováni.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

1.   Tvůrci produktu s investiční složkou nevzniká občanskoprávní odpovědnost na základě pouhého sdělení klíčových informací včetně jeho případného překladu, pokud není zavádějící, nepřesné nebo v rozporu s příslušnými částmi právně závazných předsmluvních a smluvních dokumentů nebo s požadavky stanovenými v článku 8.

2.   Retailový investor, který prokazatelně utrpí ztrátu v důsledku toho, že při investování do produktu s investiční složkou, k němuž bylo sdělení klíčových informací vytvořeno, spoléhal na toto sdělení, jak je uvedeno v odstavci 1, může v souladu s vnitrostátním právem požadovat od tvůrce produktu s investiční složkou náhradu škody za utrpěnou ztrátu.

3.   Pojmy jako „škoda“ nebo „ztráta“ uvedené v odstavci 2, které nejsou vymezeny, se vykládají a uplatňují v souladu s použitelným vnitrostátním právem určeným příslušnými pravidly mezinárodního práva soukromého.

4.   Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

5.   Povinnosti vyplývající z tohoto článku nelze smluvně omezit ani vyloučit.

Článek 12

Týká-li se sdělení klíčových informací pojistné smlouvy, má pojišťovna povinnosti podle tohoto nařízení pouze vůči pojistníkovi, a nikoli vůči osobě oprávněné z pojistné smlouvy.

ODDÍL III

Poskytnutí sdělení klíčových informací

Článek 13

1.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne retailovým investorům sdělení klíčových informací v dostatečném předstihu předtím, než se pro ně jakákoli smlouva nebo nabídka týkající se daného produktu s investiční složkou stane závaznou.

2.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, může vyhovět požadavkům odstavce 1 tím, že poskytne sdělení klíčových informací osobě písemně zmocněné přijímat investiční rozhodnutí jménem retailového investora ve vztahu k obchodům uzavíraným v rámci daného písemného zmocnění.

3.   Odchylně od odstavce 1 a s výhradou čl. 3 odst. 1 a odst. 3 písm. a) a článku 6 směrnice 2002/65/ES může osoba, která prodává produkt s investiční složkou, sdělení klíčových informací retailovému investorovi poskytnout bez zbytečného odkladu až po uzavření obchodu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

retailový investor se z vlastního podnětu rozhodne kontaktovat osobu, která produkt s investiční složkou prodává, a uzavřít obchod pomocí prostředků dálkové komunikace;

b)

sdělení klíčových informací nelze poskytnout v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;

c)

osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, retailového investora informovala, že sdělení klíčových informací nelze poskytnout, a jasně mu sdělila, že retailový investor může obchod odložit s cílem obdržet a přečíst si sdělení klíčových informací před uzavřením obchodu;

d)

retailový investor souhlasí s tím, že sdělení klíčových informací obdrží bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu, spíše než aby obchod odložil s cílem obdržet toto sdělení předem.

4.   Pokud je jménem retailového investora provedeno několik po sobě následujících obchodů týkajících se téhož produktu s investiční složkou v souladu s pokyny, které tento retailový investor zadal osobě, jež daný produkt prodává, před prvním obchodem, vztahuje se povinnost poskytnout sdělení klíčových informací podle odstavce 1 pouze na první obchod a na první obchod provedený poté, co bylo sdělení klíčových informací upraveno podle článku 10.

5.   S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu ve společném výboru návrhy regulačních technických norem upřesňující podmínky pro splnění požadavků na poskytnutí sdělení klíčových informací podle odstavce 1.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010 a články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

1.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne sdělení klíčových informací retailovým investorům bezplatně.

2.   Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne sdělení klíčových informací retailovému investorovi na jednom z těchto nosičů:

a)

na papíře, což by měla být standardní varianta v případě, že je daný produkt nabízen při osobním jednání, nepřeje-li si retailový investor jinak;

b)

na jiném trvalém nosiči než na papíře, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4; nebo

c)

prostřednictvím internetových stránek, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5.

3.   Pokud je sdělení klíčových informací poskytnuto na jiném trvalém nosiči než na papíře nebo prostřednictvím internetových stránek, retailovým investorům se na vyžádání bezplatně poskytne papírová kopie. Retailoví investoři musí být informováni o právu vyžádat si bezplatnou papírovou kopii.

4.   Sdělení klíčových informací lze poskytnout na jiném trvalém nosiči než na papíře, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

užití trvalého nosiče je vhodné vzhledem k okolnostem, za nichž se uskutečňuje obchod mezi osobou, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, a retailovým investorem a

b)

retailový investor měl možnost zvolit si informace na papíře nebo na trvalém nosiči a prokazatelně si zvolil druhou možnost.

5.   Sdělení klíčových informací může být poskytnuto prostřednictvím internetových stránek, které nesplňují definici trvalého nosiče, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

poskytnutí sdělení klíčových informací prostřednictvím internetových stránek je vhodné vzhledem k okolnostem, za nichž se uskutečňuje obchod mezi osobou, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, a retailovým investorem;

b)

retailový investor měl možnost zvolit si informace poskytnutou na papíře nebo prostřednictvím internetových stránek a prokazatelně si zvolil druhou možnost;

c)

retailový investor byl elektronickou cestou nebo písemně informován o adrese internetových stránek a o místě na internetových stránkách, kde lze sdělení klíčových informací nalézt;

d)

sdělení klíčových informací je na těchto internetových stránkách přístupné po tak dlouhou dobu, jakou retailový investor může potřebovat k tomu, aby si je prohlédl, a lze je stáhnout a uložit na trvalý nosič.

Pokud bylo sdělení klíčových informací upraveno podle článku 10, musí být retailovému investorovi na požádání rovněž poskytnuty jeho předchozí verze.

6.   Pro účely odstavců 4 a 5 platí, že poskytnutí informací na trvalém nosiči jiném než na papíře nebo prostřednictvím internetových stránek se považuje za vhodné vzhledem k okolnostem, za nichž se uskutečňuje obchod mezi osobou, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, a retailovým investorem, jestliže má retailový investor prokazatelně pravidelný přístup na internet. Za důkaz se považuje e-mailová adresa, kterou retailový investor poskytl pro účely uskutečnění daného obchodu.

KAPITOLA III

SLEDOVÁNÍ TRHU A PRAVOMOCI K ZÁSAHŮM DO PRODUKTU

Článek 15

1.   V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 sleduje EIOPA trh s pojistnými produkty s investiční složkou, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

2.   Příslušné orgány sledují trh s pojistnými produkty s investiční složkou, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.

Článek 16

1.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1094/2010 může EIOPA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:

a)

uvádění na trh, distribuci nebo prodej některých pojistných produktů s investiční složkou nebo pojistných produktů s investiční složkou s určitými stanovenými rysy nebo

b)

určitý typ finanční činnosti či praktiky pojišťovny nebo zajišťovny.

Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem EIOPA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

2.   EIOPA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

navržené opatření řeší významnou obavu o ochranu investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;

b)

hrozbu neřeší regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na příslušný pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost;

c)

příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

Jsou-li podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může EIOPA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je pojistný produkt s investiční složkou nabízen a prodáván investorům.

3.   Při přijímání opatření podle tohoto článku EIOPA zajistí, aby dané opatření:

a)

nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by nebyl úměrný přínosu opatření, ani

b)

nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže.

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 17, může orgán EIOPA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku, aniž by vydával stanovisko stanovené v článku 18.

4.   Než EIOPA rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

5.   EIOPA uveřejní na svých internetových stránkách oznámení o každém rozhodnutí přijmout jakékoli opatření podle tohoto článku. Oznámení uvádí podrobnosti zákazu nebo omezení a okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné poté, co opatření nabudou účinku.

6.   EIOPA přezkoumává zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 v přiměřených odstupech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.

7.   Opatření přijaté orgánem EIOPA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.

8.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, jimiž vymezí kritéria a faktory, které EIOPA zohlední při určování toho, zda se objevila významná obava o ochranu investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a).

Mezi tato kritéria a faktory patří:

a)

míra složitosti pojistného produktu s investiční složkou a vztah k typu investora, jemuž je nabízen a prodáván;

b)

objem či předpokládaná hodnota pojistného produktu s investiční složkou;

c)

míra inovace pojistného produktu s investiční složkou, činnosti či praktiky a

d)

finanční páka, kterou produkt či praktika poskytují.

Článek 17

1.   Příslušný orgán může ve svém členském státě nebo ze svého členského státu zakázat či omezit:

a)

uvádění na trh, distribuci nebo prodej pojistných produktů s investiční složkou nebo pojistných produktů s investiční složkou s určitými stanovenými rysy nebo

b)

určitý typ finanční činnosti či praktiky pojišťovny nebo zajišťovny.

2.   Příslušný orgán může přijmout opatření uvedené v odstavci 1, pokud má přiměřené důvody se domnívat, že:

a)

pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost či praktika vzbuzuje významné obavy o ochranu investorů či představuje hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě;

b)

stávající regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost či praktiku dostatečně neřeší rizika uvedená v písmeni a) a problém by lépe neřešil ani zdokonalený dohled či vynucování stávajících požadavků;

c)

opatření je přiměřené s ohledem na povahu zjištěných rizik, úroveň sofistikovanosti dotčených investorů nebo účastníků trhu a pravděpodobný účinek opatření na investory či účastníky trhu, kteří mohou držet nebo využívat pojistný produkt s investiční složkou nebo činnost či praktiku nebo z nich mít prospěch;

d)

příslušný orgán řádně konzultoval s příslušnými orgány v jiných členských státech, kterých by se opatření mohlo významně dotknout, a

e)

opatření nemá diskriminační účinek na služby nebo činnosti poskytované z jiného členského státu.

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může příslušný orgán preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je pojistný produkt s investiční složkou nabízen a prodáván investorům. Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

3.   Příslušný orgán neuloží zákaz či omezení podle tohoto článku, pokud nejméně jeden měsíc předtím, než má dané opatření nabýt účinku, všem ostatním zapojeným příslušným orgánům a orgánu EIOPA písemně nebo jiným prostředkem dohodnutým mezi orgány neoznámil údaje o:

a)

pojistném produktu s investiční složkou nebo činnosti či praktice, kterých se navrhované opatření týká;

b)

přesné povaze navrhovaného zákazu nebo omezení a o tom, kdy má nabýt účinku, a

c)

důkazech, na kterých založil své rozhodnutí a podle kterých je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 2.

4.   Ve výjimečných případech, kdy se příslušný orgán domnívá, že je nutné urychleně přijmout opatření podle tohoto článku, aby se zabránilo poškození způsobenému těmito pojistnými produkty s investiční složkou, činnostmi nebo praktikami uvedenými v odstavci 1, může příslušný orgán přijmout přechodné opatření s písemným oznámením všem ostatním příslušným orgánům a orgánu EIOPA předaným nejpozději 24 hodin předtím, než má dané opatření nabýt účinku, za předpokladu, že jsou splněna všechna kritéria tohoto článku a dojde se kromě toho jednoznačně k závěru, že oznámení jeden měsíc předem by danou obavu či hrozbu odpovídajícím způsobem nevyřešilo. Příslušný orgán nepřijímá přechodná opatření s platností delší než tři měsíce.

5.   Příslušný orgán na svých internetových stránkách uveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit zákaz nebo omezení podle odstavce 1. Oznámení uvádí podrobnosti zákazu nebo omezení, okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku, a důkazy, podle nichž je orgán přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 2. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné po uveřejnění oznámení.

6.   Příslušný orgán zákaz nebo omezení zruší, pokud podmínky uvedené v odstavci 2 pominou.

7.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, jimiž vymezí kritéria a faktory, které příslušný orgán zohlední při určování toho, zda se objevila významná obava o ochranu investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a).

Mezi tato kritéria a faktory patří:

a)

míra složitosti pojistného produktu s investiční složkou a vztah k typu investora, jemuž je nabízen nebo prodáván;

b)

míra inovace pojistného produktu s investiční složkou, činnosti či praktiky;

c)

finanční páka, kterou produkt či praktika poskytují;

d)

v souvislosti s řádným fungováním a integritou finančních trhů objem či předpokládaná hodnota pojistného produktu s investiční složkou.

Článek 18

1.   EIOPA usnadňuje a koordinuje opatření přijímaná příslušnými orgány podle článku 17. Zejména zajistí, aby opatření přijatá příslušným orgánem byla odůvodněná a přiměřená a aby příslušné orgány zaujímaly, je-li to vhodné, konzistentní přístup.

2.   Poté, co obdrží oznámení podle článku 17 o opatření, které má být uloženo podle uvedeného článku, přijme EIOPA stanovisko, v němž uvede, zda se domnívá, že jsou zákaz či omezení odůvodněné a přiměřené. Jestliže se domnívá, že je pro řešení rizika nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, uvede to ve svém stanovisku. Stanovisko zveřejní na svých internetových stránkách.

3.   Pokud příslušný orgán navrhne přijetí nebo přijme opatření v rozporu se stanoviskem orgánu EIOPA podle odstavce 2 nebo odmítne přijmout opatření v rozporu s takovým stanoviskem, ihned na svých internetových stránkách zveřejní oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou.

KAPITOLA IV

VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ, ZJEDNÁVÁNÍ NÁPRAVY, SPOLUPRÁCE A DOHLED

Článek 19

Tvůrce produktu s investiční složkou a osoba, která o takovém produktu poskytuje poradenství nebo takový produkt prodává, zavedou vhodné postupy a opatření zajišťující, aby:

a)

retailoví investoři mohli účinným způsobem podat stížnost vůči tvůrci produktu s investiční složkou;

b)

retailoví investoři, kteří podali stížnost týkající se sdělení klíčových informací, obdrželi řádně a včas věcnou odpověď a

c)

retailoví investoři měli k dispozici účinné postupy zjednání nápravy též v případě přeshraničních sporů, zejména nachází-li se tvůrce produktu s investiční složkou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

Článek 20

1.   Pro účely uplatňování tohoto nařízení příslušné orgány vzájemně spolupracují a bez zbytečného prodlení si poskytují informace, které jsou relevantní pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení a využívání jejich pravomocí.

2.   Příslušné orgány mají v souladu s vnitrostátním právem veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 21

1.   Členské státy použijí na zpracování osobních údajů prováděné v daném členském státě podle tohoto nařízení směrnici 95/46/ES.

2.   Na zpracování osobních údajů, které provádějí evropské orgány dohledu, se použije nařízení (ES) č. 45/2001.

KAPITOLA V

SPRÁVNÍ SANKCE A JINÁ OPATŘENÍ

Článek 22

1.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí a opatření použitelných v situacích představujících porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle prvního pododstavce v případě porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního trestního práva vztahují trestní sankce.

Do 31. prosince 2016 oznámí členské státy pravidla uvedená v prvním pododstavci Komisi a společnému výboru. Neprodleně také Komisi a společnému výboru oznámí všechny jejich následné změny.

2.   Při výkonu svých pravomocí uvedených v článku 24 příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce a opatření povedou k výsledkům sledovaným tímto nařízením, a koordinují svůj postup, aby se zabránilo jakémukoli zdvojování a překrývání při uplatňování správních sankcí a opatření v přeshraničních případech.

Článek 23

Příslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat sankce v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem kterýmkoli z níže uvedených způsobů:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na jiné orgány;

d)

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

Článek 24

1.   Tento článek se použije na porušení čl. 5 odst. 1, článků 6 a 7, čl. 8 odst. 1 až 3, článku 9, čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, 3 a 4 a článků 14 a 19.

2.   Příslušné orgány musí mít pravomoc ukládat v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto správní sankce a opatření:

a)

příkaz zakazující uvádění produktu s investiční složkou na trh;

b)

příkaz pozastavující uvádění produktu s investiční složkou na trh;

c)

veřejné upozornění, v němž je uvedena osoba odpovědná za porušení předpisů a povaha daného porušení;

d)

příkaz zakazující poskytování sdělení klíčových informací, které není v souladu s požadavky článků 6, 7, 8 nebo 10, a požadující vydání nové verze sdělení klíčových informací;

e)

správní pokuty v minimální výši:

i)

v případě právnické osoby:

až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v příslušné národní měně k 30. prosince 2014, nebo až 3 % z celkového ročního obratu právnické osoby určeného podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem nebo

až dvojnásobku výše zisku plynoucího z porušení předpisů nebo výše ztráty, které se dotyčná osoba porušením předpisů vyhnula, pokud je lze stanovit;

ii)

v případě fyzické osoby:

až 700 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v příslušné národní měně k 30. prosinci 2014 nebo

až dvojnásobku výše zisku plynoucího z porušení předpisů nebo dvojnásobku výše ztráty, které se dotyčná osoba porušením předpisů vyhnula, pokud je lze stanovit.

Je-li právnická osoba uvedená v písm. e) bodě i) prvního pododstavce mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (20), je příslušným celkovým obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů podle příslušných právních předpisů Unie týkajících se účetnictví vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

3.   Členské státy mohou stanovit další sankce nebo opatření a vyšší úrovně správních pokut, než jsou stanoveny v tomto nařízení.

4.   Pokud příslušné orgány uloží jednu nebo více správních sankcí nebo opatření v souladu s odstavcem 2, musí mít tyto příslušné orgány pravomoc vydat přímé sdělení dotyčnému retailovému investorovi, které obsahuje informace o správních opatřeních nebo správních sankcích a o tom, kde lze podat stížnost nebo uplatnit žádost o zjednání nápravy, nebo pravomoc požadovat, aby takové sdělení vydal tvůrce produktu s investiční složkou nebo osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává.

Článek 25

Příslušné orgány uplatňují správní sankce a opatření uvedené v čl. 24 odst. 2 s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem, včetně tam, kde je to vhodné:

a)

závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)

míry odpovědnosti osoby odpovědné za porušení předpisů;

c)

dopadu porušení předpisů na zájmy retailových investorů;

d)

míry spolupráce osoby odpovědné za porušení předpisů;

e)

případných dřívějších případů porušení předpisů osobu odpovědnou za porušení předpisů;

f)

opatření přijatých následně osobou odpovědnou za porušení předpisů, aby se zabránilo jeho opakování.

Článek 26

Na rozhodnutí o uložení sankcí a opatření přijatá podle tohoto nařízení se vztahuje právo podat opravný prostředek.

Článek 27

1.   Pokud příslušný orgán zveřejní správní sankce nebo opatření, oznámí je současně příslušnému evropskému orgánu dohledu.

2.   Příslušný orgán poskytne ročně příslušnému evropskému orgánu dohledu souhrnné informace o všech správních sankcích a opatřeních uložených v souladu s článkem 22 a s čl. 24 odst. 2.

3.   Evropské orgány dohledu informace uvedené v tomto článku zveřejní ve svých výročních zprávách.

Článek 28

1.   Příslušné orgány zavedou účinné mechanismy, které umožní, aby jim byly hlášeny skutečné nebo potenciální případy porušení tohoto nařízení.

2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)

zvláštní postupy pro přijímání hlášení o skutečných nebo potenciálních případech porušení předpisů a jejich následné vyřízení;

b)

vhodnou ochranu pro zaměstnance, kteří nahlásí případy porušení předpisů, k nimž došlo u jejich zaměstnavatele, přinejmenším před odvetou, diskriminací a dalšími druhy nespravedlivého zacházení;

c)

ochranu totožnosti osoby, která případy porušení předpisů ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, ve všech fázích postupů s výjimkou případů, kdy je toto zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

3.   Členské státy mohou stanovit, že příslušné orgány zavedou i další mechanismy podle vnitrostátního práva.

4.   Členské státy mohou požadovat, aby zaměstnavatelé zabývající se činnostmi, které jsou regulovány pro účely finančních služeb, zavedli vhodné postupy, které jejich zaměstnancům umožní hlásit skutečné či potenciální případy porušení předpisů interně zvláštní, nezávislou a samostatnou cestou.

Článek 29

1.   Pravomocné rozhodnutí o uložení správní sankce nebo opatření za porušení předpisů uvedená v čl. 24 odst. 1 zveřejní příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co byla o tomto rozhodnutí vyrozuměna osoba, jíž byly sankce nebo opatření uloženy.

Zveřejní se přinejmenším tyto informace:

a)

druh a povaha porušení předpisů;

b)

totožnost odpovědných osob.

Tato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušné orgány:

a)

zveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b)

rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření zveřejní anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotyčných osobních údajů, nebo

c)

rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření nezveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)

že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)

přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

2.   Příslušné orgány informují evropské orgány dohledu o všech uložených správních sankcích nebo opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s odst. 1 třetím pododstavcem písm. c), včetně opravných prostředků podaných proti nim a jejich výsledku.

V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou.

3.   Pokud vnitrostátní právo stanoví, že rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření, proti němuž byl podán opravný prostředek k příslušnému soudnímu či jinému orgánu, má být zveřejněno, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku tohoto opravného prostředku rovněž bez zbytečného odkladu uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve zveřejněné rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.

4.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem na jejich oficiálních internetových stránkách zůstalo po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4, v čl. 16 odst. 8 a v čl. 17 odst. 7 je Komisi svěřena na dobu tří let od 30. prosince 2014. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4, v čl. 16 odst. 8 a v čl. 17 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4, čl. 16 odst. 8 nebo čl. 17 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 31

Pokud Komise přijme regulační technické normy podle čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2 nebo čl. 13 odst. 5, které jsou totožné s návrhy regulačních technických norem předloženými evropskými orgány dohledu, činí lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vznést námitky vůči těmto regulačním technickým normám, odchylně od čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 a vzhledem ke složitosti a objemu dané problematiky dva měsíce ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Článek 32

1.   Správcovské společnosti ve smyslu v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES, investiční společnosti uvedené v článku 27 této směrnice a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách SKIPCP uvedených v čl. 1 odst. 2 této směrnice nebo tyto jednotky prodávající jsou osvobozeny od povinností uvedených v tomto nařízení do 31. prosince 2019.

2.   Pokud členský stát uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES, na jiné fondy než SKIPCP nabízené retailovým investorům, vztahuje se osvobození stanovené v odstavci 1 tohoto článku i na správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství ohledně podílů takových fondů nebo podíly těchto fondů prodávající retailovým investorům.

Článek 33

1.   Komise přezkoumá toto nařízení do 31. prosince 2018. Tento přezkum zahrne na základě informací získaných od evropských orgánů dohledu obecné hodnocení toho, jak funguje upozornění týkající se srozumitelnosti, přičemž přihlédne k jakýmkoli vodítkům, jež příslušné orgány v tomto směru vypracují. Jeho součástí je dále hodnocení praktického uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení, se řádným zohledněním vývoje na trhu retailových investičních produktů, a proveditelnosti, nákladů a případných přínosů zavedení označení pro sociálně a environmentálně zaměřené investice. V rámci svého přezkumu provede Komise spotřebitelské testy a analýzu nelegislativních variant, stejně jako výsledků přezkumu nařízení (EU) č. 346/2013 v souvislosti s jeho čl. 27 odst. 1 písm. c), e) a g).

Pokud jde o SKIPCP, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES, přezkum posoudí, zda se přechodná opatření podle článku 32 tohoto nařízení prodlouží, nebo pokud dojde ke zjištění jakýchkoli nezbytných úprav, zda ustanovení o klíčových informacích pro investory ve směrnici 2009/65/ES mohou být nahrazena ustanoveními o sděleních klíčových informací podle tohoto nařízení nebo považována za rovnocenná těmto ustanovením. Při přezkumu se rovněž zváží možné rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další finanční produkty a s ohledem na osvědčené standardy ochrany spotřebitele, včetně porovnání finančních produktů, se posoudí, zda by mělo být vynětí produktů z oblasti působnosti tohoto nařízení zachováno. Přezkum rovněž posoudí vhodnost zavedení společných pravidel, pokud jde o potřebu toho, aby všechny členské státy za porušování tohoto nařízení stanovily správní sankce.

2.   Komise na základě práce provedené orgánem EIOPA týkající se požadavků na poskytování informací o produktech posoudí do 31. prosince 2018, zda je třeba předložit návrh nového legislativního aktu, jenž zaručí požadavky na náležité poskytování informací o těchto produktech, nebo zda je třeba zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení penzijní produkty uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e).

Komise v posouzení zajistí, aby tato opatření nevedla ke snížení norem pro poskytování informací v členských státech, které režimy poskytování informací u těchto penzijních produktů již zavedly.

3.   Po konzultaci se společným výborem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu v souvislosti s odstavci 1 a 2, která bude případně doprovázena legislativním návrhem.

4.   Do 31. prosince 2018 provede Komise průzkum trhu s cílem zjistit, zda jsou na trhu k dispozici on-line kalkulačky umožňující retailovým investorům spočítat souhrnné náklady a poplatky spojené s produkty s investiční složkou a zda jsou k dispozici bezplatně. Podá zprávu o tom, zda tyto nástroje poskytují spolehlivé a přesné výpočty u všech produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Jestliže z průzkumu vyplyne, že žádné takové nástroje neexistují nebo že existující nástroje neumožňují retailovým investorům porozumět souhrnné výši nákladů a poplatků spojených s produkty s investiční složkou, vypracují evropské orgány dohledu ve společném výboru návrhy regulačních technických norem, které stanoví požadavky pro tyto nástroje na úrovni Unie.

Článek 34

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 31. prosince 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 26. listopadu 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

S. GOZI


(1)  Úř. věst. C 70, 9.3.2013, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 59.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(17)  Úř. věst. C 100, 6.4.2013, s. 12.

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).


Top