EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R0652

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014 , kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES

OJ L 189, 27.6.2014, p. 1–32 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force: This act has been changed. Current consolidated version: 14/12/2019

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/652/oj

27.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 652/2014

ze dne 15. května 2014,

kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Právo Unie stanoví požadavky týkající se potravin a bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti krmiv ve všech fázích výroby, včetně pravidel, jejichž cílem je zaručovat poctivé jednání při obchodování a poskytování informací spotřebitelům. Stanoví rovněž požadavky na prevenci a tlumení přenosných chorob zvířat a zoonóz a požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, vedlejších produktů živočišného původu, zdraví rostlin a reprodukčního materiálu rostlin, ochrany odrůd rostlin, geneticky modifikovaných organismů a uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin a udržitelného používání pesticidů. Právo Unie stanoví rovněž úřední kontroly a další úřední kontrolní činnosti, které mají zajistit účinné uplatňování a dodržování těchto požadavků.

(2)

Obecným cílem práva Unie v těchto oblastech je přispět k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí při současné podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních příležitostí.

(3)

Sledování tohoto obecného cíle vyžaduje odpovídající finanční zdroje. Je proto nezbytné, aby Unie přispěla k financování opatření, která jsou prováděna v různých oblastech týkajících se tohoto obecného cíle. V zájmu účelného zaměření vynakládaných výdajů je třeba stanovit specifické cíle a ukazatele, aby bylo možno posoudit dosažení těchto cílů.

(4)

Financování Unie určené na výdaje týkající se potravin a krmiv mělo v minulosti podobu grantů, veřejných zakázek a plateb pro mezinárodní organizace působící v této oblasti. Je vhodné pokračovat ve financování stejným způsobem.

(5)

Financování Unie určené členským státům lze rovněž využít k jejich podpoře při akcích týkajících se zdraví rostlin nebo zvířat, pokud jde o kontrolu, prevenci nebo eradikaci škodlivých organismů nebo nákaz zvířat prováděných organizacemi působícími v této oblasti.

(6)

Z důvodů rozpočtové kázně je nutné stanovit v tomto nařízení seznam způsobilých opatření, která mohou využít příspěvek Unie, a rovněž způsobilé náklady a použitelné míry financování.

(7)

S přihlédnutím k nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3) má maximální částka na výdaje v oblasti potravin a krmiv na celé období 2014–2020 činit 1 891 936 000 EUR.

(8)

Mimoto by finanční prostředky na úrovni Unie měly být poskytnuty na řešení mimořádných situací, jako například situací souvisejících se zdravím zvířat a rostlin, v případě, že prostředky v rámci rozpočtového okruhu 3 nepostačují, jsou však nezbytná nouzová opatření. Finanční prostředky na řešení těchto krizí by měly být uvolněny například čerpáním z nástroje flexibility v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (4).

(9)

Stávající právo stanoví, že některé způsobilé náklady mají být hrazeny podle pevných sazeb. U jiných nákladů právní úprava nepředpokládá žádné omezení náhrad. V zájmu racionalizace a zjednodušení systému by měla být stanovena pevná maximální sazba náhrady nákladů. Je vhodné tuto sazbu stanovit v obvyklé výši obvykle uplatňované u grantů. Je rovněž nezbytné umožnit za určitých okolností zvýšení této běžné maximální sazby.

(10)

Vzhledem k významu dosažení cílů tohoto nařízení je vhodné financovat u některých opatření způsobilé náklady v plné výši, má-li provedení těchto opatření za následek rovněž vznik nákladů, které nejsou způsobilé.

(11)

Unie nese odpovědnost za zajištění toho, aby byly finanční prostředky řádně vynakládány, avšak rovněž za přijetí opatření, která reagují na potřebu zjednodušit výdajové programy v zájmu snížení administrativní zátěže a nákladů u příjemců finančních prostředků i u všech účastníků, a to v souladu se sdělením Komise ze dne 8. října 2010 nazvaným Inteligentní regulace v Evropské unii.

(12)

Právo Unie vyžaduje, aby v případě výskytu a vývoje některých nákaz zvířat nebo zoonóz členské státy provedly určitá opatření. Unie by proto měla poskytnout finanční příspěvek na tato nouzová opatření.

(13)

Je rovněž nutné snížit počet ohnisek nákaz zvířat a zoonóz, které představují riziko pro zdraví lidí a zvířat, a sice prostřednictvím náležitých opatření v oblasti eradikace, tlumení a sledování a rovněž zamezit jejich výskytu. Vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování těchto nákaz a zoonóz by proto měly mít možnost využít financování Unie.

(14)

Z organizačních důvodů a z důvodu účinnosti při správě finančních prostředků v oblasti zdraví zvířat a rostlin je vhodné stanovit pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a schvalování vnitrostátních programů, včetně programů prováděných v nejvzdálenějších regionech Unie uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Z týchž důvodů by měly být stanoveny rovněž lhůty pro podávání zpráv a předkládání žádostí o platby.

(15)

Směrnice Rady 2000/29/ES (5) vyžaduje, aby členské státy přijaly určitá nouzová opatření k eradikaci organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům (dále jen „škodlivé organismy“). Unie by měla poskytnout finanční příspěvek na eradikaci těchto škodlivých organismů. Za určitých podmínek by měl být finanční příspěvek Unie dostupný rovněž pro nouzová opatření, která jsou zaměřena na omezení výskytu škodlivých organismů, jež mají na Unii nejvážnější dopady a jejichž eradikace v určitých zónách není možná, a na preventivní opatření týkající se těchto škodlivých organismů.

(16)

Nouzová opatření, která jsou přijata proti škodlivým organismům, by měla být způsobilá pro spolufinancování Unie za předpokladu, že tato opatření mají přidanou hodnotu pro celou Unii. Z tohoto důvodu by měl být finanční příspěvek Unie poskytnut s ohledem na škodlivé organismy uvedené v seznamu v oddílu I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES a oddílu I části A přílohy II uvedené směrnice pod názvem „Škodlivé organismy, o nichž není známo, že se v Unii vyskytují“. Je-li známo, že se škodlivé organismy v Unii vyskytují, měla by být pro finanční příspěvek Unie způsobilá pouze opatření týkající se škodlivých organismů, které mají na Unii nejvážnější dopady. Těmito škodlivými organismy se rozumí zejména ty škodlivé organismy, kterých se týkají opatření směrnic Rady 69/464/EHS (6), 93/85/EHS (7), 98/57/ES (8) nebo 2007/33/ES (9). Pro finanční příspěvek Unie by rovněž měla být způsobilá vnitrostátní opatření týkající se škodlivých organismů, které nejsou uvedeny v příloze I nebo II směrnice 2000/29/ES a které předběžně splňují podmínky pro zařazení do oddílu I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES nebo oddílu I části A přílohy II uvedené směrnice. Pro finanční příspěvek Unie by měla být způsobilá rovněž opatření týkající se škodlivých organismů, na něž se vztahují nouzová opatření Unie pro jejich eradikaci.

(17)

Je nutné zjistit výskyt určitých škodlivých organismů včas. Průzkumy provedené členskými státy za účelem zjištění tohoto výskytu jsou nezbytné k zajištění okamžité eradikace ohnisek výskytu těchto škodlivých organismů. Průzkumy provedené jednotlivými členskými státy jsou nezbytné k ochraně území všech ostatních členských států. Unie může přispět na financování těchto průzkumů pod podmínkou, že jejich oblast působnosti zahrnuje nejméně jednu ze dvou kritických kategorií škodlivých organismů, zejména škodlivé organismy, o nichž není známo, že se v Unii vyskytují, a škodlivé organismy, na něž se vztahují nouzová opatření.

(18)

Opatření financované Unií v oblasti zdraví zvířat a rostlin by mělo krýt specifické způsobilé náklady. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech by financování Unie rovněž mělo krýt náklady, které členským státům vznikly při provádění jiných nezbytných opatření. Tato opatření mohou zahrnovat provádění posílených opatření v oblasti biologické bezpečnosti v případě výskytu choroby nebo škodlivých organismů, náklady na zničení a přepravu jatečně upravených těl během programů eradikace a náklady na odškodnění vlastníků v souvislosti s mimořádnými očkovacími akcemi.

(19)

Nejvzdálenější regiony členských států se setkávají s problémy, které jsou způsobeny jejich odlehlostí a závislostí na omezeném počtu produktů. Je vhodné, aby Unie poskytla členským státům finanční příspěvek na programy, které v těchto nejvzdálenějších regionech provádějí za účelem ochrany proti škodlivým organismům v souladu s cíli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (10). Jelikož na některé nejvzdálenější regiony se nevztahují pravidla Unie stanovená směrnicí 2000/29/ES, nýbrž zvláštní vnitrostátní pravidla týkající se těchto regionů, uvedený finanční příspěvek Unie se týká pravidel, která jsou v těchto regionech platná, a to jak evropských, tak vnitrostátních.

(20)

Úřední kontroly prováděné členskými státy jsou nezbytným nástrojem k ověření a sledování uplatňování, dodržování a prosazování příslušných požadavků Unie. Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti pro člověka, zvířata a rostliny v potravinovém řetězci při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být dostupný zejména pro referenční laboratoře Unie s cílem pomoci jim uhradit náklady vyplývající z provádění pracovních programů, které byly schváleny Komisí. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky, kteří mají odpovídající znalosti práva Unie, měla by Unie přispět na programy školení a výměn, které organizují příslušné orgány.

(21)

Účinné řízení úředních kontrol závisí na rychlé výměně údajů a informací týkajících se těchto kontrol. Náležité a harmonizované uplatňování příslušných pravidel závisí mimoto na zřízení účinných systémů za účasti příslušných orgánů členských států. Pro finanční příspěvek by proto mělo být způsobilé rovněž vytvoření a provozování databází a počítačových systémů pro správu informací za uvedeným účelem.

(22)

Unie by měla poskytnout finanční prostředky na technické, vědecké, koordinační a komunikační činnosti, které jsou nezbytné k zajištění řádného uplatňování práva Unie a k přizpůsobení práva vědeckému, technologickému a společenskému vývoji. Finanční prostředky by měly být poskytnuty rovněž na projekty, které mají zvýšit účelnost a účinnost úředních kontrol.

(23)

Podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (11) musí být ve všech návrzích předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení obsahující odchylky od ustanovení uvedeného nařízení a musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek. Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se vztahuje toto nařízení, a s ohledem na skutečnost, že činnosti spojené s těmito cíli mohou nejlépe provádět příslušné orgány členských států, mají být tyto orgány považovány pro účely čl. 128 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 za označené příjemce. Těmto orgánům by proto mělo být možné udělit granty bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

(24)

Odchylně od ustanovení článku 86 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a jako výjimka ze zásady retroaktivity stanovené v článku 130 tohoto nařízení by náklady na nouzová opatření, na něž se vztahují články 7 a 17 tohoto nařízení, měly být způsobilé ode dne ohlášení výskytu nákazy nebo přítomnosti škodlivého organismu Komisi ze strany členského státu, a to kvůli naléhavé a nepředvídatelné povaze těchto opatření. Komise by měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a po posouzení žádostí o platbu podaných členskými státy proplatit způsobilé výdaje.

(25)

Je nanejvýš důležité, aby tato nouzová opatření byla zavedena bezodkladně. Bylo by proto kontraproduktivní vyloučit z financování náklady, které vznikly před podáním žádosti o grant, jelikož to by členské státy vybízelo k tomu, aby své úsilí bezprostředně zaměřily na vypracování žádosti o grant místo na zavedení nouzových opatření.

(26)

Vzhledem k rozsahu platného práva Unie týkajícího se provádění opatření v oblasti eradikace a dozoru a technických omezení, pokud jde o dostupné odborné znalosti, je nutné zavést opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, velkou částí příslušných orgánů členských států. V určitých případech je proto nezbytné spolufinancovat náklady na mzdy pracovníků vnitrostátních správních orgánů.

(27)

Programování umožňuje koordinaci a stanovení priorit, a přispívá tudíž k účinnému využívání finančních zdrojů Unie. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání pracovních programů pro provádění některých opatření, která jsou stanovena v tomto nařízení.

(28)

K zajištění odpovědného a účinného využívání finančních zdrojů Unie by Komise měla mít možnost ověřit, zda je při provádění způsobilých opatření využíváno financování Unie efektivně, a to prostřednictvím kontrol na místě nebo kontrol dokladů.

(29)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí a zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků.

(30)

Seznam nákaz zvířat, které jsou způsobilé pro financování podle nouzových opatření, je přílohou tohoto nařízení a obsahuje nákazy zvířat, na které odkazuje čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 6 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 rozhodnutí Rady 2009/470/ES (12). S cílem zohlednit nákazy zvířat, které musí být hlášeny v souladu se směrnicí Rady 82/894/EHS (13), a nákazy, které pravděpodobně představují pro Unii novou hrozbu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o doplnění tohoto seznamu.

(31)

Seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování podle programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, je přílohou tohoto nařízení a obsahuje nákazy zvířat a zoonózy, na které odkazuje příloha I rozhodnutí 2009/470/ES. S cílem zohlednit situace způsobené těmito nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo s ohledem na nový vědecký nebo epizootologický vývoj by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o doplnění těchto seznamů.

(32)

Je obzvláště důležité, aby Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vypracování ročních a víceletých pracovních programů; finančních příspěvků pro naléhavá opatření nebo v případě, že je nutné reagovat na nepředvídatelný vývoj; postupů, kterými se členské státy budou řídit při předkládání žádostí a zpráv a žádostí o platby. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

(34)

Právo Unie by mělo být spravováno a prováděno způsobem, který zajišťuje dosažení zamýšleného přínosu na základě zkušeností. Je proto vhodné, aby Komise posoudila fungování a účinnost tohoto nařízení a sdělila výsledky ostatním orgánům.

(35)

Při uplatňování pravidel Unie, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou Komisi v současné době nápomocny různé výbory, zejména výbory zřízené rozhodnutími Rady 66/399/EHS (15) a 76/894/EHS (16), směrnicemi Rady 98/56/ES (17) a 2008/90/ES (18) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (19). Je vhodné racionalizovat postup projednávání ve výborech v této oblasti. Úkolem spočívajícím v napomáhání Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí s ohledem na výdaje vzniklé v příslušných oblastech by měl být pověřen výbor zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002 a měl by být upraven jeho název, aby zohledňoval jeho rozšířené úkoly. Rozhodnutí 66/399/EHS a 76/894/EHS by proto měla být zrušena a směrnice 98/56/ES a 2008/90/ES a nařízení (ES) č. 178/2002 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(36)

Tímto nařízením se nahrazují ustanovení rozhodnutí 2009/470/ES. Nahrazuje se jím rovněž čl. 13c odst. 5 a články 22 až 26 směrnice 200/29/ES, článek 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (20), kapitola VII nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (ES) 396/2005 (21), článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (22) a článek 76 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (23). Směrnice 2000/29/ES, nařízení (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice 2009/128/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

(37)

Zavedení spolufinancování Unie pro náklady, které členským státům vznikly v souvislosti s odškodněním vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 16 směrnice 2000/29/ES, vyžaduje vypracování pokynů o podmínkách, pokud jde o meze tržní hodnoty dotčených plodin a stromů. Toto zavedení by se proto mělo použít až od 1. ledna 2017,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Předmět, oblast působnosti a cíle

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro řízení výdajů ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v oblastech, na něž se vztahují pravidla Unie:

a)

upravující potraviny a bezpečnost potravin v kterékoli fázi výroby, zpracování, distribuce a likvidace potravin, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování, chránit zájmy spotřebitelů a zajistit jejich informování, a výrobu a používání materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

b)

upravující krmiva a bezpečnost krmiv ve všech fázích výroby, zpracování, distribuce a likvidace krmiv a jejich používání, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování, chránit zájmy spotřebitelů a zajistit jejich informování;

c)

stanovující veterinární požadavky;

d)

stanovující požadavky, které se týkají se dobrých životních podmínek zvířat;

e)

týkající se ochranných opatření proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům podle čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice 2000/29/ES („škodlivé organismy“);

f)

týkající se produkce za účelem uvádění na trh a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh;

g)

stanovující požadavky na uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a udržitelné používání pesticidů;

h)

zaměřující se na prevenci a minimalizaci rizik pro veřejné zdraví a zdraví zvířat, která vyplývají z vedlejších produktů živočišného původu a odvozených produktů;

i)

upravující záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí;

j)

týkající se ochrany práv duševního vlastnictví ve vztahu k odrůdám rostlin a ochrany a výměny rostlinných genetických zdrojů.

Článek 2

Cíle

1.   Cílem výdajů uvedených v článku 1 je dosáhnout:

a)

obecného cíle spočívajícího v přispění k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech na základě předcházení a eradikace nákaz a škodlivých organismů a na základě zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a životního prostředí, tak a zároveň dosáhnout posílení konkurenceschopnosti potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a podpory vytváření pracovních příležitostí;

b)

těchto specifických cílů:

i)

přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin,

ii)

přispět k dosažení lepšího nákazového statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat,

iii)

přispět k včasnému zjištění výskytu škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie,

iv)

přispět k zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol a ostatních činností prováděných za účelem účinného uplatňování a dodržování pravidel Unie uvedených v článku 1.

2.   K změření rozsahu, v jakém bylo dosaženo specifických cílů uvedených v odst. 1 písm. b), se použijí tyto ukazatele:

a)

u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodu i) snížení počtu případů onemocnění lidí v Unii spojených s bezpečností potravin nebo zoonózami;

b)

u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě ii):

i)

zvýšení počtu členských států nebo jejich regionů, které jsou prosté nákaz zvířat, pro něž se poskytuje finanční příspěvek,

ii)

celkové snížení parametrů nákaz, jako je incidence, prevalence a počet ohnisek;

c)

u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě iii):

i)

pokrytí území Unie průzkumy týkajícími se škodlivých organismů, zejména škodlivých organismů, o nichž není známo, že se vyskytují na území Unie, a škodlivých organismů, které se považují za nejnebezpečnější pro území Unie,

ii)

doba potřebná pro eradikaci těchto škodlivých organismů a úspěšnost eradikace;

d)

u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě iv) příznivá tendence výsledků kontrol v konkrétních oblastech vyvolávajících obavy, jež byly provedeny odborníky Komise v členských státech a o nichž byla podána zpráva.

KAPITOLA II

Formy financování a obecná finanční ustanovení

Článek 3

Formy financování

1.   Financování Unie určené na výdaje uvedené v článku 1 se poskytuje v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Jsou-li granty udělovány příslušným orgánům členských států, považují se tyto orgány za označené příjemce ve smyslu čl. 128 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tyto granty mohou být uděleny bez výzvy k podávání návrhů.

3.   Finanční příspěvek Unie na opatření uvedená v tomto nařízení může mít rovněž podobu dobrovolných plateb pro mezinárodní organizace, jichž je Unie členem nebo na jejichž práci se podílí, působící v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v článku 1.

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční strop pro výdaje uvedené v článku 1 činí pro období 2014–2020 1 891 936 000 EUR v běžných cenách.

2.   Finanční strop uvedený v odstavci 1 může pokrývat rovněž výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými k řízení výdajů uvedených v článku 1 a dosažení jejich cílů, zejména se jedná o studie, setkání odborníků, výdaje na sítě IT, jež se soustředí na spravování a výměnu informací, a o veškeré ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení uvedených výdajů.

3.   Tento finanční strop může pokrývat rovněž výdaje na technickou a administrativní pomoc, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi dříve přijatými opatřeními a opatřeními přijatými po vstupu tohoto nařízení v platnost. V případě potřeby mohou být v rozpočtu po roce 2020 zahrnuty prostředky na uhrazení podobných výdajů s cílem umožnit řízení opatření, která nebyla dokončena do 31. prosince 2020.

Článek 5

Maximální sazby grantů

1.   Má-li finanční příspěvek Unie podobu grantu, nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

2.   Maximální sazbu uvedenou v odstavci 1 lze zvýšit až na 75 % způsobilých nákladů v případě:

a)

přeshraničních činností prováděných společně dvěma či více členskými státy za účelem ochrany a prevence proti škodlivým organismům či nákazám zvířat nebo jejich eradikace;

b)

členských států, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle posledních údajů Eurostatu nižší než 90 % průměru Unie.

3.   Maximální sazbu uvedenou v odstavci 1 lze zvýšit až na 100 % způsobilých nákladů, pokud se činnosti využívající příspěvek Unie týkají prevence a kontroly vážných rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin v Unii a:

a)

jsou navrženy tak, aby zabránily ztrátám na životech a závažnému narušení ekonomiky v celé Unii;

b)

představují zvláštní úkoly, jež jsou pro celou Unii nezbytné, jak stanoví Komise v pracovním programu přijatém podle čl. 36 odst. 1, nebo

c)

jsou vykonávány ve třetích zemích.

HLAVA II

FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Zdraví zvířat

Oddíl 1

Nouzová opatření

Článek 6

Způsobilá opatření

1.   Členským státům mohou být uděleny granty do maximální výše stanovené v čl. 5 odst. 1 až 3 na opatření přijatá v případě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat uvedených na seznamu podle článku 7, pokud byla tato opatření provedena bezodkladně a byla dodržena použitelná ustanovení obsažená v příslušném právu Unie. Tyto granty mohou rovněž zahrnovat náklady, které vznikly v důsledku podezření výskytu nákazy, pokud byl výskyt nákazy následně potvrzen.

2.   Členským státům mohou být uděleny granty, pokud v případě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat uvedených na seznamu podle článku 7 dva nebo více členských států úzce spolupracuje za účelem tlumení této nákazy.

3.   Členským státům, třetím zemím a mezinárodním organizacím mohou být uděleny granty na ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamu podle článků 7 nebo 10 na území třetí země nebo členského státu.

4.   Členským státům mohou být uděleny granty, pokud Komise na žádost určitého členského státu rozhodne, že musí vytvořit zásoby biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamech podle článků 7 nebo 10.

5.   Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na vytvoření zásob biopreparátů nebo na získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených na seznamu podle článků 7 nebo 10 ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii.

Článek 7

Seznam nákaz zvířat

1.   Seznam nákaz zvířat, které jsou způsobilé pro financování podle článku 6, je uveden v příloze I.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 40 za účelem doplnění seznamu nákaz zvířat podle odstavce 1 s přihlédnutím k nákazám, které musí být hlášeny v souladu se směrnicí 82/894/EHS, a nákazám, které pravděpodobně představují pro Unii novou hrozbu kvůli jejich významnému dopadu na:

a)

lidské zdraví;

b)

zdraví nebo dobré životní podmínky zvířat nebo

c)

zemědělskou produkci nebo produkci akvakultury či související hospodářská odvětví.

Článek 8

Způsobilé náklady

1.   Pro financování podle čl. 6 odst. 1 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vzniknou při provádění opatření podle uvedeného odstavce:

a)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat v mezích tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;

b)

náklady na porážku nebo utracení zvířat a související náklady na přepravu;

c)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu v mezích tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;

d)

náklady na čištění, dezinfekci a dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu;

e)

náklady na přepravu a zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, pokud je nelze vydezinfikovat;

f)

náklady na nákup, skladování, podání nebo distribuci dávek očkovacích látek a návnad, jakož i náklady na vlastní očkování, pokud o nich rozhodne nebo je schválí Komise;

g)

náklady na přepravu a likvidaci jatečně upravených těl;

h)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jakékoli jiné náklady, které jsou nezbytné k eradikaci nákazy, jak je stanoveno v rozhodnutí o financování podle čl. 36 odst. 4 tohoto nařízení.

2.   Jak je uvedeno v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jsou náklady způsobilé ode dne, kdy členské státy ohlásí Komisi výskyt nákazy. Tyto náklady mohou zahrnovat rovněž náklady, které vznikly v důsledku podezření, pokud byl výskyt nákazy následně potvrzen.

3.   Po posouzení žádostí o platby podaných členskými státy přijme Komise odpovídající rozpočtové závazky a proplatí způsobilé výdaje.

Oddíl 2

Programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz

Článek 9

Způsobilé programy

Členským státům mohou být uděleny granty na roční nebo víceleté vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamu podle článku 10 („vnitrostátní programy“).

Článek 10

Seznam nákaz zvířat a zoonóz

1.   Seznam zvířecích nákaz a zoonóz, které jsou způsobilé pro granty podle článku 9, je uveden v příloze II.

2.   Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 40, kterými se doplní seznam zvířecích nákaz a zoonóz uvedený v odstavci 1 tohoto článku, s přihlédnutím k:

a)

situaci s ohledem na nákazy zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod;

b)

vývoji zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo

c)

novému vědeckému nebo epizootologickému vývoji.

Článek 11

Způsobilé náklady

Pro granty podle článku 9 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů:

a)

náklady na odběr vzorků od zvířat;

b)

náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)

náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán zvlášť pro provádění těchto testů,

ii)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

c)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat v mezích tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;

d)

náklady na utracení nebo porážku zvířat;

e)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu v mezích tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;

f)

náklady na nákup, skladování, podání nebo distribuci dávek očkovacích látek nebo očkovacích látek a návnad, jež jsou použity v rámci programů;

g)

náklady na čištění, dezinfekci, dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu a

h)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až g), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 13 odst. 3 a 4.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se od odškodnění odečte případná zbytková hodnota zvířat.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) se od odškodnění odečte zbytková hodnota tepelně ošetřených neinkubovaných vajec.

Článek 12

Obsah a předkládání vnitrostátních programů

1.   Nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi vnitrostátní programy, které mají začít následující rok, pro které mohou požadovat grant.

Vnitrostátní programy předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.   Vnitrostátní programy obsahují alespoň:

a)

popis epizootologické situace nákazy zvířat nebo zoonózy přede dnem zahájení programu;

b)

popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět;

c)

dobu trvání programu;

d)

opatření, která mají být provedena;

e)

odhadovaný rozpočet;

f)

cíle, jichž má být dosaženo do dne ukončení programu, a předpokládané přínosy a

g)

vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém vnitrostátním programu jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), d) a f), pokud ve srovnání s předchozím rokem došlo k významným změnám. Informace uvedené v písm. e) uvedeného pododstavce jsou poskytnuty pro každý rok, jehož se program týká.

3.   Pokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených na seznamu podle článku 10 pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie, mohou členské státy za účelem ochrany Unie před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území sousedních třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí.

Článek 13

Hodnocení a schválení vnitrostátních programů

1.   Komise vyhodnotí vnitrostátní programy s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 36 odst. 1.

2.   Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a)

seznam vnitrostátních programů, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b)

předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c)

předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d)

předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

3.   Komise schválí roční vnitrostátní programy a související financování do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 14 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

4.   Komise schválí víceleté vnitrostátní programy a související financování do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

5.   V případě schválení víceletých vnitrostátních programů podle odstavce 4 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 14

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý vnitrostátní program podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok. Tato zpráva obsahuje uvedení dosažených výsledků, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. g), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů.

Do 31. srpna každého roku předloží mimoto členské státy Komisi pro každý schválený víceletý vnitrostátní program průběžnou finanční zprávu.

Článek 15

Platby

Členské státy předloží Komisi žádost o platbu za daný rok s ohledem na vnitrostátní program nejpozději do 30. dubna následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 14.

KAPITOLA II

Zdraví rostlin

Oddíl 1

Nouzová opatření

Článek 16

Způsobilá opatření

1.   Členským státům mohou být uděleny granty do maximální výše stanovené v čl. 5 odst. 1 až 3 na níže uvedená opatření proti škodlivým organismům s výhradou podmínek stanovených v článku 17:

a)

opatření k eradikaci škodlivého organismu v zamořené oblasti přijatá příslušnými orgány podle čl. 16 odst. 1 a 2 směrnice 2000/29/ES nebo na základě opatření Unie přijatých v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedené směrnice;

b)

opatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším rozšiřováním tohoto škodlivého organismu. Tato opatření se týkají výhradně eradikace dotyčného škodlivého organismu v nárazníkové zóně v případě, je-li zjištěn jeho výskyt v této zóně;

c)

dodatečná ochranná opatření přijatá proti rozšiřování škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmeni a) a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni b), jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším rozšiřováním tohoto škodlivého organismu.

Granty na opatření uvedená pod písm. a) a b) prvního pododstavce mohou být rovněž uděleny na opatření, která byla přijata v důsledku podezření přítomnost škodlivého organismu, pokud byla tato přítomnost následně potvrzena.

2.   Granty uvedené v odstavci 1 mohou být uděleny rovněž členskému státu, na jehož území se škodlivé organismy uvedené v odstavci 1 nevyskytují, pokud byla na území tohoto členského státu přijata opatření proti zavlékání těchto škodlivých organismů z důvodu jejich výskytu v sousedním členském státě nebo třetí zemi v bezprostřední blízkosti jeho hranic.

3.   Členským státům mohou být uděleny granty, pokud po potvrzení přítomnosti některého ze škodlivých organismů uvedených v článku 17 dva nebo více členských států úzce spolupracuje za účelem provedení příslušných opatření uvedených v odstavci 1.

4.   Granty na opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) až c) mohou být rovněž uděleny mezinárodním organizacím.

Článek 17

Podmínky

Opatření uvedená v článku 16 mohou být způsobilá pro granty, pokud byla provedena bezodkladně a byla dodržena použitelná ustanovení obsažená v příslušných právních předpisech Unie a za předpokladu, že je splněna jedna nebo více z níže uvedených podmínek:

a)

týkají se škodlivých organismů uvedených v oddíle I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES a v oddíle I části A přílohy II uvedené směrnice;

b)

týkají se škodlivých organismů, na které se vztahuje opatření přijaté Komisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES;

c)

týkají se škodlivých organismů, pro které byla přijata opatření podle směrnice 69/464/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES nebo 2007/33/ES, nebo

d)

týkají se škodlivých organismů, jež nejsou uvedeny na seznamu v příloze I či v příloze II směrnice 2000/29/ES a na které se vztahuje opatření přijaté příslušným orgánem členského státu podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/29/ES a které předběžně splňují podmínky pro zařazení do oddílu I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES nebo oddílu I části A přílohy II uvedené směrnice.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b), nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním odstavci písm. d), nepokrývá grant náklady, které vznikly později než dva roky po vstupu opatření přijatého příslušným orgánem dotčeného členského státu v platnost, nebo náklady, které vznikly po skončení platnosti daného opatření.

Článek 18

Způsobilé náklady

1.   Pro granty podle článku 16 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění opatření stanovených v uvedeném článku:

a)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a rovněž náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky, odběr vzorků a laboratorní zkoušky;

b)

náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

c)

náklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů nebo vlastníků za ošetření, zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;

d)

náklady na odškodnění dotčených vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 16 směrnice 2000/29/ES, v mezích tržní hodnoty, kterou by tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty měly, kdyby nebyly dotčeny těmito opatřeními; případná zbytková hodnota se od odškodnění odečte; a

e)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až d), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o financování podle čl. 36 odst. 4.

Odškodnění vlastníků uvedené pod písm. c) je způsobilé pouze v případě, že opatření byla provedena pod dohledem příslušného orgánu.

2.   Jak je uvedeno v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou náklady způsobilé ode dne, kdy členské státy ohlásí Komisi přítomnost škodlivého organismu. Tyto náklady mohou rovněž zahrnovat náklady, které vznikly v důsledku podezření, pokud byla přítomnost škodlivého organismu následně potvrzena.

3.   Po posouzení žádostí o platby podaných členskými státy přijme Komise odpovídající rozpočtové závazky a proplatí způsobilé výdaje.

Oddíl 2

Programy průzkumů zaměřených na zjišťování výskytu škodlivých organismů

Článek 19

Způsobilé programy průzkumů

Členským státům mohou být uděleny granty na roční a víceleté programy průzkumů, které provádějí s ohledem na výskyt škodlivých organismů („programy průzkumů“), pokud tyto programy průzkumů splňují alespoň jednu z níže uvedených podmínek:

a)

týkají se škodlivých organismů uvedených v oddíle I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES a v oddíle I části A přílohy II uvedené směrnice;

b)

týkají se škodlivých organismů, na které se vztahuje opatření přijaté Komisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

U škodlivých organismů uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku jsou programy průzkumů založeny na posouzení rizika zavlékání, usídlení a šíření těchto škodlivých organismů na území dotčeného členského státu a zaměřují se minimálně na škodlivé organismy, které představují hlavní rizika, a hlavní odrůdy rostlin, které jsou těmto rizikům vystaveny.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b) tohoto článku, nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

Článek 20

Způsobilé náklady

Pro granty podle článku 19 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění programů průzkumů stanovených v uvedeném článku:

a)

náklady na odběr vzorků;

b)

náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)

náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů,

ii)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

c)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) a b), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 22 odst. 3 a 4.

Článek 21

Obsah a předkládání programů průzkumů

1.   Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi programy průzkumů začínající následující rok, pro které žádají o grant.

Programy průzkumů předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.   Programy průzkumů obsahují alespoň:

a)

škodlivé organismy zahrnuté v programu;

b)

popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět, a popis statusu těchto oblastí, pokud jde o výskyt dotčených škodlivých organismů;

c)

dobu trvání programu;

d)

počet naplánovaných vizuálních prohlídek, vzorků a testů u dotyčných škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

e)

odhadovaný rozpočet;

f)

cíle, jichž má být dosaženo ke dni ukončení programu, a jeho předpokládané přínosy a

g)

vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém programu průzkumů jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), d) a f), pokud ve srovnání s předchozím rokem došlo k významným změnám. Informace uvedené pod písm. e) uvedeného pododstavce jsou poskytnuty pro každý rok, jehož se program týká.

Článek 22

Hodnocení a schválení programů průzkumů

1.   Komise vyhodnotí programy průzkumů s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 36 odst. 1.

2.   Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a)

seznam programů průzkumu, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b)

předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c)

předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d)

předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

3.   Komise schválí roční programy průzkumů a související financování do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 23 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

4.   Komise schválí víceleté programy průzkumů a související financování do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

5.   V případě schválení víceletých programů průzkumů podle odstavce 4 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 23

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý program průzkumu podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok. Tato zpráva obsahuje uvedení dosažených výsledků, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. g), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů. Do 31. srpna každého roku předloží mimoto členské státy Komisi pro každý schválený víceletý program průzkumu průběžnou finanční zprávu.

Článek 24

Platby

Členské státy předloží Komisi žádost o platbu za daný rok týkající se programu průzkumu nejpozději do 30. dubna následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 23.

Oddíl 3

Programy ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie

Článek 25

Způsobilá opatření a způsobilé náklady

1.   Členským státům mohou být uděleny granty na programy, které provádějí v nejvzdálenějších regionech Unie, jež jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování EU, za účelem ochrany proti škodlivým organismům v souladu s cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 228/2013 (dále jen „programy pro nejvzdálenější regiony“). Uvedené granty se týkají činností nezbytných k tomu, aby bylo v uvedených regionech zajištěno řádné uplatňování pravidel, ať už unijních či vnitrostátních, týkajících se ochrany proti škodlivým organismům, která jsou platná v těchto regionech.

2.   Pro finanční příspěvek Unie mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění programů pro nejvzdálenější regiony:

a)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění opatření a rovněž náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál, ošetřující přípravky;

b)

náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

c)

náklady na odběr vzorků;

d)

náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)

náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů,

ii)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů.

Článek 26

Obsah a předkládání programů pro nejvzdálenější regiony

1.   Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi programy pro nejvzdálenější regiony, které mají začít následující rok, pro které hodlají požadovat grant.

Programy pro nejvzdálenější regiony předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.   Programy pro nejvzdálenější regiony obsahují alespoň:

a)

škodlivé organismy zahrnuté v programu;

b)

popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět, a popis statusu těchto oblastí, pokud jde o výskyt dotčených škodlivých organismů;

c)

technickou analýzu regionální fytosanitární situace;

d)

dobu trvání programu;

e)

činnosti zahrnuté v programu a případně počet naplánovaných vizuálních prohlídek, vzorků a testů u dotčených škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

f)

odhadovaný rozpočet;

g)

cíle, jichž má být dosaženo ke dni dne ukončení programu, a předpokládané přínosy a

h)

vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém programu pro nejvzdálenější regiony jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), e) a g), pokud ve srovnání s předchozím rokem došlo k významným změnám. Informace uvedené pod písm. f) uvedeného pododstavce jsou poskytnuty pro každý rok, jehož se program týká.

Článek 27

Posouzení a schválení programů pro nejvzdálenější regiony

1.   Programy pro nejvzdálenější regiony jsou posouzeny s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 36 odst. 1.

2.   Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a)

seznam programů pro nejvzdálenější regiony, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b)

předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c)

předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d)

předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

3.   Roční programy pro nejvzdálenější regiony a související financování jsou schváleny do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 28 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

4.   Víceleté programy pro nejvzdálenější regiony a související financování jsou schváleny do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

5.   V případě schválení víceletých programů pro nejvzdálenější regiony podle odstavce 4 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 28

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý program pro nejvzdálenější regiony podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok. V této zprávě musí být uvedeny dosažené výsledky, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 26 odst. 2 písm. h), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů.

Do 31. srpna každého roku předloží kromě toho členské státy Komisi pro každý schválený víceletý program pro nejvzdálenější regiony průběžnou finanční zprávu.

Článek 29

Platby

Členský stát předloží Komisi žádost o platbu za daný rok týkající se programu pro nejvzdálenější regiony do 30. dubna následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 28.

KAPITOLA III

Finanční podpora na úřední kontroly a ostatní činnosti

Článek 30

Referenční laboratoře Evropské unie

1.   Referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 32 nařízení (ES) č. 882/2004 mohou být uděleny granty na náklady, které jim vzniknou při provádění pracovních programů schválených Komisí.

2.   Pro granty uvedené v odstavci 1 mohou být způsobilé tyto náklady:

a)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na činnostech laboratoří, které jsou v nich prováděny jakožto v referenčních laboratořích Unie;

b)

náklady na vybavení;

c)

náklady na spotřební materiál;

d)

náklady spojené se zásilkami vzorků, služebními cestami, schůzemi, školeními.

Článek 31

Školení

1.   Unie může financovat školení pro pracovníky příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly, jak je uvedeno v článku 51 nařízení (ES) č. 882/2004, k rozvoji harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám a dalším úředním činnostem v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin.

2.   Komise vypracuje programy školení, které určují priority zásahu, a to na základě zjištěných rizik pro veřejné zdraví, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin.

3.   Aby byly způsobilé pro financování Unie podle odstavce 1, zajistí příslušné orgány nezbytné šíření znalostí získaných prostřednictvím školení podle uvedeného odstavce a jejich náležité použití ve vnitrostátních programech školení.

4.   Pro finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 mohou být způsobilé tyto náklady:

a)

náklady na uspořádání školení, kterého se mohou účastnit i zájemci ze třetích zemí, nebo výměn;

b)

cestovní výdaje a výdaje na ubytování a diety pracovníků příslušných orgánů, kteří se účastní školení.

Článek 32

Odborníci z členských států

Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na cestovní výdaje, ubytování a diety, které vzniknou odborníkům členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 45 odst. 1 a čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004.

Článek 33

Koordinované plány kontrol a sběr údajů

1.   Členským státům mohou být uděleny granty na náklady vzniklé při provádění koordinovaných plánů kontrol uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 882/2004 a při sběru údajů.

2.   Způsobilé mohou být tyto náklady:

a)

náklady na odběr vzorků a laboratorní zkoušky;

b)

náklady na vybavení potřebné pro provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a sběrem údajů.

KAPITOLA IV

Ostatní opatření

Článek 34

Informační systémy

1.   Unie financuje vytvoření a provozování databází a počítačových systémů pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné uplatňování pravidel uvedených v článku 1 a které spravuje Komise.

2.   Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na vytvoření a řízení databází a počítačových systémů pro správu informací třetích stran, včetně mezinárodních organizací, pokud tyto databáze a počítačové systémy:

a)

mají prokazatelně přidanou hodnotu pro celou Unii a jsou v celé Unii přístupné všem dotčeným uživatelům a

b)

jsou nezbytné pro účelné a účinné uplatňování pravidel uvedených v článku 1.

Článek 35

Uplatňování a přizpůsobení pravidel

1.   Unie může financovat technickou a vědeckou práci, včetně studií a koordinačních činností, která je nezbytná k zajištění řádného uplatňování pravidel pro oblasti uvedené v článku 1 a přizpůsobení těchto pravidel vědeckému, technologickému a společenskému vývoji.

Finanční příspěvek Unie lze poskytnout rovněž členským státům nebo mezinárodním organizacím působícím v oblastech uvedených v článku 1 za účelem provádění činností na podporu vypracování a uplatňování pravidel pro tyto oblasti.

2.   Granty mohou být uděleny na projekty organizované jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění úředních kontrol používáním inovativních technik a protokolů.

3.   Finanční příspěvek Unie lze poskytnout rovněž na podporu iniciativ Unie a členských států v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, vyhovující a udržitelné jednání při uplatňování pravidel pro oblasti uvedené v článku 1.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA

Článek 36

Pracovní programy a finanční příspěvky

1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme společné nebo zvláštní roční nebo víceleté pracovní programy pro provádění opatření uvedených v hlavě II s výjimkou oddílu 1 kapitoly I a oddílu 1 kapitoly II této hlavy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

2.   Pracovní programy uvedené v odstavci 1 stanoví operační cíle, které jsou v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 2, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření a orientační harmonogram jejich provádění. Pokud jde o granty, musí v nich být uvedeny prioritní činnosti, hodnotící kritéria, míru financování a orientační seznam způsobilých opatření a nákladů v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

3.   Pracovní programy pro provedení opatření uvedených v oddíle 2 kapitoly I hlavy II a v oddílech 2 a 3 kapitoly II hlavy II musí být přijaty do 30. dubna roku, který předchází jejich provedení, za předpokladu přijetí návrhu rozpočtu. Tyto pracovní programy odrážejí priority stanovené v příloze III tohoto nařízení.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o finančních příspěvcích pro provádění naléhavých opatření uvedených v oddíle 1 kapitoly I hlavy II a v oddíle 1 kapitoly II hlavy II nebo v případě, že je nutné reagovat na nepředvídatelný vývoj. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

5.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví postupy, kterými se členské státy budou řídit při předkládání žádostí, zpráv a žádostí o platby v případě grantů uvedených v oddílech 1 a 2 kapitoly I a v oddílech 1, 2 a 3 kapitoly II hlavy II. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle č. 41 odst. 2.

Článek 37

Kontroly Komise na místě

Komise může organizovat kontroly na místě v členských státech a v prostorách příjemců zejména za účelem ověření:

a)

účinného provádění opatření využívajících finanční příspěvek Unie;

b)

souladu správních postupů s pravidly Unie;

c)

existence potřebných podkladů a jejich vzájemného vztahu s opatřeními, která využívají finanční příspěvek Unie.

Článek 38

Přístup k informacím

Členské státy a příjemci poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k ověření provádění opatření a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za užitečné v rámci řízení financování Unií, včetně kontrol na místě.

Článek 39

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, prováděcích subjektů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (24) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

HLAVA IV

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 30. června 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 41

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 42

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 vypracuje Komise hodnotící zprávu v polovině období o tom, zda splnila opatření uvedená v kapitole I a kapitole II hlavy II a v článcích 30 a 31 kapitoly III z hlediska svých výsledků a dopadů cíle stanovené v čl. 2 odst. 1, pokud jde o účinné využívání zdrojů a přidanou hodnotu na úrovni Unie, a tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. Hodnocení posoudí rovněž prostor pro zjednodušení, to, zda jsou nadále relevantní všechny cíle, jakož i míru, v jaké opatření přispívají k plnění priorit Unie spočívajících v inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění. Zohlední rovněž výsledky hodnocení dlouhodobých dopadů předešlých opatření. Ve vhodných případech je ke zprávě přiložen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

2.   Do 30. června 2022 provede Komise v úzké spolupráci s členskými státy následné hodnocení opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Toto následné hodnocení opatření posoudí účelnost a účinnost výdajů uvedených v článku 1 a jejich dopad.

3.   Při hodnoceních uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se vezme v úvahu pokrok, jehož bylo dosaženo, a to pomocí ukazatelů uvedených v čl. 2 odst. 2.

4.   Komise sdělí závěry hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 43

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci a dotčené členské státy případně zajistí, aby se finančním příspěvkům poskytnutým podle tohoto nařízení dostalo náležité publicity s cílem informovat veřejnost o úloze Unie při financování opatření.

2.   Komise uspořádá k financovaným opatřením a jejich výsledkům komunikační a informační akce. Z rozpočtu vyčleněného na komunikaci podle tohoto nařízení se nadto uhradí rovněž komunikace orgánů EU o politických prioritách Unie.

Článek 44

Zrušení

1.   Rozhodnutí 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES se zrušují.

2.   Odkazy na rozhodnutí 66/399/EHS, 76/894/EHS se považují za odkazy na čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002.

3.   Odkazy na rozhodnutí 2009/470/ES se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 45

Přechodná ustanovení

1.   Vnitrostátní programy členských států uvedené v čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení, předložené Komisi v roce 2012 schválené k uskutečnění v roce 2013, předložené v roce 2013 a schválené k uskutečnění v roce 2014, a vnitrostátní programy předložené do 30. dubna 2014 k uskutečnění v roce 2015, budou v případě schválení způsobilé k financování z prostředků Unie na základě článku 27 rozhodnutí 2009/470/ES.

Na vnitrostátní programy prováděné v roce 2013 a v roce 2014 se použije nadále čl. 27 odst. 7 a 8 uvedeného rozhodnutí.

Na vnitrostátní programy prováděné v roce 2015 se i nadále použije čl. 27 odst. 2 uvedeného rozhodnutí.

2.   Programy průzkumů členských států uvedené v čl. 21 odst. 1 tohoto nařízení, které byly předloženy Komisi do 30. dubna 2014 a mají být prováděny v roce 2015, jsou způsobilé k financování z prostředků Unie na základě čl. 23 odst. 6 směrnice 2000/29/ES. Na tyto programy průzkumů se i nadále použije čl. 23 odst. 6 uvedené směrnice.

3.   Na žádosti členských států o financování naléhavých opatření podle článku 16 tohoto nařízení z prostředků Unie, předložené Komisi do 30. dubna 2014, se i nadále použijí články 22 až 24 směrnice 2000/29/ES.

Článek 46

Změna směrnice 98/56/ES

Směrnice 98/56/ES se mění takto:

1)

V článku 17 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (25). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1)."

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

2)

V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“

Článek 47

Změna směrnice 2000/29/ES

Směrnice 2000/29/ES se mění takto:

1)

V článku 13c se zrušuje odstavec 5.

2)

Za článek 15 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 15a

Členské státy stanoví, aby každý, kdo zjistí výskyt škodlivého organismu uvedeného v příloze I nebo v příloze II nebo škodlivého organismu, na nějž se vztahuje opatření podle čl. 16 odst. 2 nebo 3, nebo má důvodné podezření na jeho výskyt, písemně informoval příslušný orgán ve lhůtě deseti kalendářních dnů, a v případě, že jej o to tento příslušný orgán požádá, poskytl informace týkající se výskytu škodlivého organismu, které mu jsou známy.“

3)

Články 22 až 26 se zrušují.

Článek 48

Změna nařízení (ES) č. 178/2002

V článku 58 nařízení (ES) č. 178/2002 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (27). Výbor pracuje v sekcích, které se zabývají všemi významnými záležitostmi.

Veškeré odkazy v právu Unie na Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat se považují za odkazy na výbor uvedený v prvním pododstavci.

Článek 49

Změna nařízení (ES) č. 882/2004

Článek 66 nařízení (ES) č. 882/2004 se zrušuje.

Článek 50

Změna nařízení (ES) č. 396/2005

Kapitola VII nařízení (ES) č. 396/2005 se zrušuje.

Článek 51

Změna směrnice 2008/90/ES

V článku 19 směrnice 2008/90/ES se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (28). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29).

Článek 52

Změna směrnice 2009/128/ES

Článek 22 směrnice 2009/128/ES se zrušuje.

Článek 53

Změna nařízení (ES) č. 1107/2009

Článek 76 nařízení (ES) č. 1107/2009 se zrušuje.

Článek 54

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 30. června 2014.

Čl. 18 odst. 1 písm. d) a čl. 47 bod 2 se však použijí od 1. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 166.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(4)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(5)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(6)  Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti rakovině bramboru (Úř. věst. L 323, 24.12.1969, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 93/85/EHS ze dne 4. října 1993 o ochraně proti bakteriální kroužkovitosti bramboru (Úř. věst. L 259, 18.10.1993, s. 1).

(8)  Směrnice Rady 98/57/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. (Úř. věst. L 235, 21.8.1998, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvornému háďátku bramborovému a o zrušení směrnice 69/465/EHS (Úř. věst. L 156, 16.6.2007, s. 12).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(12)  Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).

(13)  Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(15)  Rozhodnutí Rady 66/399/EHS ze dne 14. června 1966 o zřízení Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2289/66).

(16)  Rozhodnutí Rady 76/894/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o zřízení Stálého rostlinolékařského výboru (Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 25).

(17)  Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh (Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16).

(18)  Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(24)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA I

Nákazy zvířat, jichž se týká článek 7

mor skotu,

mor malých přežvýkavců,

vezikulární choroba prasat,

katarální horečka ovcí,

těšínská choroba prasat,

neštovice ovcí a koz,

horečka Údolí Rift,

nodulární dermatitida skotu,

mor koní,

vezikulární stomatitida,

venezuelská encefalomyelitida koní,

epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých,

klasický mor prasat,

africký mor prasat,

plicní nákaza skotu,

influenza ptáků,

newcastleská choroba,

slintavka a kulhavka,

epizootická nekróza krvetvorné tkáně u ryb (EHN),

epizootický vředový syndrom u ryb (EUS),

bonamióza (Bonamia exitios),

perkinsusóza (Perkinsus marinus),

mikrocytosóza (Mikrocytos mackini),

syndrom Taura u korýšů,

yellowhead disease u korýšů.


PŘÍLOHA II

Nákazy zvířat a zoonózy podle článku 10

tuberkulóza skotu,

brucelóza skotu,

brucelóza ovcí a koz (B. melitensis),

katarální horečka ovcí v enzootických nebo vysoce rizikových oblastech,

africký mor prasat,

vezikulární choroba prasat,

klasický mor prasat,

sněť slezinná,

plicní nákaza skotu,

influenza ptáků,

vzteklina,

echinokokóza,

přenosné spongiformní encefalopatie (TSE),

campylobakterióza,

listerióza,

salmonelóza (zoonotická salmonela),

trichinelóza,

verotoxigenní E. coli,

virová hemoragická septikémie (VHS),

infekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN),

herpesviróza koi (KHV),

nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA),

marteilióza (Marteilia refringens),

bonamióza (Bonamia ostreae),

běloskvrnitost (White spot disease) u korýšů.


PŘÍLOHA III

Priority pro pracovní programy Komise uvedené v Oddíle 2 Kapitoly 1 Hlavy II a v Oddílech 2 a 3 Kapitoly II Hlavy II

Priority pro finanční podporu z prostředků Unie v souvislosti se zaměřením vnitrostátních programů eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz:

nákazy, které mají dopad na lidské zdraví,

nákazy, které mají dopad na zdraví zvířat s ohledem na jejich případné šíření a míru nemocnosti a úmrtnosti v populacích zvířat,

nákazy a zoonózy, u nichž hrozí, že by mohly být na území Unie přeneseny nebo znovu přeneseny ze třetích zemí,

nákazy, které by mohly vést ke vzniku krizové situace se závažnými hospodářskými dopady,

nákazy, které mají dopad na obchod se třetími zeměmi a obchod uvnitř EU.

Priority pro finanční podporu z prostředků Unie v souvislosti se zaměřením na vnitrostátní programy průzkumů týkajících se škodlivých organismů v zájmu ochrany území Unie:

škodlivé organismy uvedené v oddíle I části A přílohy I a v oddíle I části A přílohy II směrnice 2000/29/ES, o nichž není známo, že by se vyskytovaly na území Unie,

škodlivé organismy, na něž se vztahují opatření Unie přijatá podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES,

škodlivé organismy, které nejsou uvedeny ve směrnici 2000/29/ES a které představují bezprostřední nebezpečí pro území Unie,

nákazy, které by mohly vést ke vzniku krizové situace se závažnými hospodářskými dopady a dopady na životní prostředí,

škodlivé organismy, které mají dopad na obchod se třetími zeměmi a obchod uvnitř EU.

Priority pro finanční podporu z prostředků Unie v souvislosti se zaměřením na vnitrostátní programy pro nejvzdálenější regiony:

opatření proti škodlivým organismům související s dovozem do těchto regionů a s jejich klimatem,

metody k potírání těchto škodlivých organismů,

opatření proti škodlivým organismům uvedeným v souladu s pravidly pro škůdce rostlin platnými v těchto regionech.


PROHLÁŠENÍ KOMISE

o postupech schvalování veterinárních a fytosanitárních programů

S cílem lépe informovat členské státy uspořádá Komise výroční zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, které se zaměří na výsledky postupu hodnocení programů. Uvedené zasedání se uskuteční nejpozději 30. listopadu roku předcházejícího realizaci programů.

V souvislosti s uvedeným zasedáním předloží Komise seznam programů, které byly po technické stránce schváleny a navrženy ke spolufinancování. Finanční i technické podrobnosti budou projednány s národními delegacemi a k jejich připomínkám bude přihlédnuto.

Kromě toho ještě před přijetím konečného rozhodnutí v této věci předá Komise během zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva v lednu členským státům konečný seznam programů vybraných ke spolufinancování a sdělí jim konečnou částku přidělenou pro každý program.

Začátkem února každého roku proběhnou spolu s odborníky z členských států přípravné práce na návrhu pracovního programu k provádění opatření uvedených v článcích 9, 19 a 25, aby členským státům byly poskytnuty příslušné informace pro účely zavedení programů eradikace a dozoru.


Top