EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R0231

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

OJ L 77, 15.3.2014, p. 11–26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2020

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/231/oj

15.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 77/11


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 231/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném „Rozpočet – Evropa 2020“ vymezuje rámec pro nástroje Unie pro financování vnější činnosti, včetně nástroje předvstupní pomoci (dále jen „NPP II“).

(2)

Jelikož nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (4) pozbylo dne 31. prosince 2013 platnosti, měl by být v zájmu vyšší účinnosti vnější činnosti Unie zachován na období 2014–2020 rámec pro plánování a poskytování vnější pomoci. Politika Unie v oblasti rozšíření by měla být i nadále podporována zvláštním nástrojem pro financování vnější činnosti. Je proto třeba zřídit NPP II.

(3)

Článek 49 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, může požádat o členství v Unii. Evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může členem stát pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že splňuje kritéria členství stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že přistoupení nepřesáhne schopnost Unie integrovat nového člena. Tato kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

(4)

Základem obnovené shody o rozšíření je nadále strategie rozšíření založená na konsolidaci, podmíněnosti a komunikaci spolu se schopností Unie integrovat nové členy. Přístupový proces je založen na objektivních kritériích a použití zásady rovného zacházení se všemi žadateli, přičemž každý z nich je posuzován na základě svých vlastních výsledků. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti provést potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii.

(5)

Proces rozšíření posiluje mír, demokracii a stabilitu v Evropě a Unie může být díky němu lépe připravena řešit globální výzvy. Transformační síla procesu rozšíření s sebou přináší v zemích zapojených procesu rozšíření dalekosáhlou politickou a hospodářskou reformu, z níž má prospěch i Unie jako celek.

(6)

Evropská rada udělila status kandidátské země Černé Hoře, Islandu, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku a Turecku. Potvrdila evropskou perspektivu západního Balkánu. Aniž jsou dotčeny postoje k otázce statusu nebo jakákoli budoucí rozhodnutí přijatá Evropskou radou či Radou, ti s evropskou perspektivou, kterým dosud nebyl udělen status kandidátské země, mohou být výhradně pro účely tohoto nařízení považovány za potenciální kandidáty. Finanční pomoc podle tohoto rozhodnutí by měla být poskytována všem příjemcům uvedeným v příloze I.

(7)

Pomoc podle tohoto nařízení by měla být poskytována v souladu s rámcem politiky rozšíření, který stanoví Evropská rada a Rada, a s řádným zohledněním sdělení o strategii rozšíření a zpráv o pokroku, které jsou součástí každoročního balíčku Komise týkajícího se rozšíření, a příslušných usnesení Evropského parlamentu. Pomoc by měla být také poskytována v souladu s dohodami, které Unie uzavřela s příjemci uvedenými v příloze I, a v souladu s evropskými a přístupovými partnerstvími. Pomoc by se měla zaměřit především na vybraný počet oblastí politiky, jež příjemcům uvedeným v příloze I pomohou posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace. Pomoc by měla i nadále podporovat jejich úsilí o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce, jakož i územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Měla by zlepšit rovněž jejich hospodářský a sociální rozvoj, který je základem programu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, se zvláštním zřetelem na malé a střední podniky, a to za účelem dosažení cílů strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020 (dále jen „strategie Evropa 2020“) a zajištění postupného souladu s kodaňskými kritérii. Provázanost mezi finanční pomocí a celkovým pokrokem dosaženým při naplňování předvstupní strategie by měla být posílena.

(8)

V zájmu zohlednění změn rámce politiky rozšíření nebo významných změn týkajících se příjemců uvedených na seznamu v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přizpůsobení a aktualizaci tematických priorit pro poskytování pomoci uvedených v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(9)

Pro většinu příjemců uvedených v příloze I zůstávají klíčovými výzvami posílení právního státu, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti, a řádná správa věcí veřejných, včetně reformy veřejné správy; tyto aspekty mají zásadní význam, aby se tito příjemci přiblížili Unii a později v plném rozsahu převzali povinnosti vyplývající z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla co nejdříve řešit požadavky kladené na příjemce uvedené v příloze I.

(10)

Příjemci uvedení v příloze I musí být lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistit soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. Pomoc Unie podle tohoto nařízení by měla přispět rovněž k dosažení cíle, jenž spočívá ve zvýšení části rozpočtu Unie související s oblastí klimatu nejméně o 20 %.

(11)

Na základě zkušeností členských států by Unie měla rovněž poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch všech příjemců uvedených v příloze I. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na výměnu zkušeností, které členské státy získaly v procesu reforem.

(12)

Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost a doplňkovost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, a to i prostřednictvím pravidelných konzultací. Úloha občanské společnosti jak v programech prováděných vládními orgány, tak i jako přímého příjemce pomoci Unie by měla být posílena.

(13)

Priority činnosti zaměřené na dosažení cílů v příslušných oblastech politik, jež budou podporovány na základě tohoto nařízení, by měly být stanoveny v orientačních strategických dokumentech, jež vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2014–2020 za partnerského přispění příjemců uvedených v příloze I na základě jejich konkrétních potřeb a na základě agendy rozšíření v souladu s obecnými a specifickými cíli vymezenými tímto nařízením a s řádným ohledem na příslušné vnitrostátní strategie. Strategické dokumenty by měly rovněž určovat oblasti politiky, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a měly by stanovit, aniž by byly dotčeny výsady Evropského parlamentu a Rady, orientační příděly finančních prostředků Unie podle jednotlivých oblastí politiky rozepsané na jednotlivé roky, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu. Měla by být zajištěna dostatečná pružnost, aby bylo možné zohlednit nově vznikající potřeby a poskytnout pobídky ke zvýšení výkonnosti. Strategické dokumenty by měly zajistit soudržnost a soulad s úsilím příjemců uvedených v příloze I, jež se odráží v jejich státním rozpočtu, a měly by zohledňovat podporu poskytnutou ostatními dárci. V zájmu zohlednění vnitřního a vnějšího vývoje by měly být strategické dokumenty v případě potřeby přezkoumány a revidovány.

(14)

Je v zájmu Unie napomáhat příjemcům uvedeným v příloze I v reformním úsilí zaměřeném na členství v Unii. Pomoc by měla být řízena s důrazným zaměřením na výsledky a pomocí pobídek pro příjemce, kteří účinným prováděním předvstupní pomoci a pokrokem při plnění kritérií pro členství prokáží odhodlání k reformě.

(15)

Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu. Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci uvedenými v příloze I by měl být postupný a měl by být v souladu s kapacitami těchto příjemců. Komise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat parlamentní dohled nad pomocí mu poskytovanou.

(16)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci se týkají strategických dokumentů, programovacích dokumentů a zvláštních pravidel stanovících tyto jednotné podmínky a měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5). Při přijímání těchto prováděcích aktů by se s ohledem na jejich povahu, zejména jejich politické zaměření a finanční dopady, měl v zásadě použít přezkumný postup, s výjimkou opatření malého finančního rozsahu. Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny.

(17)

Výbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006 (6).

(18)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu své použitelnosti, které představuje pro Evropský parlament a Radu při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).

(19)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností a doplňkovostí nástrojů Unie pro vnější činnost, jakož i vytvářením synergie mezi NPP II, ostatními Unie nástroji pro financování vnější činnosti a dalšími politikami Unie. To by mělo dále vést ke vzájemnému posílení programů navržených na základě nástrojů pro financování vnější činnosti.

(20)

Společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (8).

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)

Je vhodné zajistit plynulý a nepřerušený přechod mezi nástrojem předvstupní pomoci NPP) zřízeným nařízením (ES) č. 1085/2006 a NPP II a uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (9). Proto by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Obecný cíl

Nástroj předvstupní pomoci na období 2014–2020 (NPP II) podporuje příjemce uvedené v příloze I při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na jejich budoucí členství v Unii.

Prostřednictvím této podpory přispívá NPP II ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě u příjemců uvedených v příloze I.

Článek 2

Specifické cíle

1.   Pomoc podle tohoto nařízení sleduje dosažení následujících specifických cílů v souladu s potřebami každého příjemce uvedeného v příloze I a jeho individuální agendou rozšíření:

a)

podpora politických reforem, mimo jiné prostřednictvím:

i)

posílení demokracie a příslušných institucí, včetně nezávislého a efektivního soudnictví, a právního státu, včetně jeho prosazování;

ii)

prosazování a ochrany lidských práv a základních svobod, důslednějšího dodržování práv příslušníků menšin, včetně osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace, prosazování rovnosti žen a mužů, nediskriminace a tolerance a svobody sdělovacích prostředků a respektování kulturní rozmanitosti;

iii)

regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů;

iv)

podpory usmíření, budování míru a opatření pro budování důvěry;

v)

boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

vii)

posílení veřejné správy a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních;

vii)

opatření pro budování kapacit v zájmu zlepšení vymáhání práva, správy hranic a provádění migrační politiky včetně řízení migračních toků;

viii)

rozvoje občanské společnosti;

ix)

zlepšení sociálního dialogu a posílení kapacit sociálních partnerů;

b)

podpora hospodářského, sociálního a územního rozvoje za účelem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, mimo jiné prostřednictvím:

i)

dosažení souladu s normami Unie v hospodářské oblasti, včetně fungující tržní ekonomiky, jakož i v daňovém řízení a správě ekonomických záležitostí;

ii)

hospodářských reforem nezbytných k vypořádání se s konkurenčními tlaky a tržními silami v Unii a současně přispívajících k dosažení sociálních a environmentálních cílů;

iii)

podpory zaměstnanosti a mobility pracovních sil, podpory vytváření kvalitních pracovních míst a rozvoje lidského kapitálu;

iv)

podpory sociálního a ekonomického začlenění, a to zejména menšin a zranitelných skupin obyvatelstva, včetně osob se zdravotním postižením, uprchlíků a vysídlených osob;

v)

prosazování integrovaných vzdělávacích systémů podporujících začlenění a ochrany a obnovy kulturního dědictví;

vi)

rozvoje fyzického kapitálu, včetně zlepšení infrastruktury, a lepšího propojení s unijními a regionálními sítěmi;

vii)

posílení kapacit v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací;

c)

posílení schopnosti příjemců uvedených v příloze I na všech úrovních plnit povinnosti vyplývající z členství v Unii podporou postupného sbližování s acquis Unie a jeho přijetí, provádění a vymáhání, včetně příprav na řízení strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro rozvoj venkova;

d)

posílení regionální integrace a územní spolupráce za účasti příjemců uvedených v příloze I, členských států a případně třetích zemí v rámci oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (10).

2.   Pokrok v dosahování specifických cílů stanovených v odstavci 1 se sleduje a posuzuje na základě předem vymezených, jasných, transparentních a případně pro jednotlivé země uzpůsobených a měřitelných ukazatelů, mezi něž patří:

a)

pokrok v posilování demokracie, právního státu a nezávislého a efektivního systému soudnictví, dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin a zranitelných skupin, základních svobod, rovnosti žen a mužů a práv žen, boji proti korupci a organizované trestné činnosti, usmíření, dobrých sousedských vztazích a navracení uprchlíků, a zejména přehled dosažených výsledků v těchto oblastech;

b)

pokrok v socioekonomických a fiskálních reformách zaměřených na strukturální a makroekonomické nerovnováhy; přiměřenost a účinnost strategií sociálního a hospodářského rozvoje, pokrok směrem k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a vytvoření otevřeného a integrovaného vzdělávání, kvalitní odborné přípravy a zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím veřejných investic podporovaných z NPP II; pokrok při vytváření příznivého podnikatelského prostředí;

c)

pokrok při slaďování právního rámce s acquis Unie, včetně výsledků jeho provádění; pokrok v oblasti institucionální reformy související s Unií, včetně přechodu na nepřímé řízení pomoci poskytované podle tohoto nařízení;

d)

pokrok při rozvoji a posilování řádné správy věcí veřejných a správních, institucionálních a absorpčních kapacit na všech úrovních včetně dostatečných lidských zdrojů, jichž je třeba k přijetí a vymáhání právních předpisů souvisejících s acquis;

e)

iniciativy v oblasti regionální a územní spolupráce a vývoj obchodních toků.

3.   Ukazatele uvedené v odstavci 2 se případně použijí k monitorování, posuzování a přezkumu výkonnosti. Jako referenční bod pro posuzování výsledků pomoci z NPP II se použijí každoroční zprávy Komise uvedené v článku 4. Příslušné ukazatele výkonnosti jsou uvedeny ve strategických dokumentech podle článku 6 a programech podle článku 7 a jsou stanoveny tak, aby dosažený pokrok mohl být objektivně posuzován průběžně a ve vhodných případech napříč programy.

Článek 3

Oblasti politiky

1.   Pomoc podle tohoto nařízení se vztahuje především na tyto oblasti politiky:

a)

reformy při přípravě na členství v Unii a související budování institucí a kapacit;

b)

socioekonomický a regionální rozvoj;

c)

zaměstnanost, sociální politiky, vzdělávání, podpora rovnosti žen a mužů a rozvoj lidských zdrojů;

d)

zemědělství a rozvoj venkova;

e)

regionální a územní spolupráci.

2.   Pomoc ve všech oblastech politiky uvedených v odstavci 1 tohoto článku podporuje příjemce uvedené v příloze I při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článcích 1 a 2, zejména prostřednictvím politických reforem, sbližování právních předpisů, budování kapacit a investic.

Zvláštní pozornost je podle potřeby věnována řádné správě věcí veřejných, právnímu státu a boji proti korupci a organizované trestné činnosti.

3.   Pomoc v oblastech politiky uvedených v odst. 1 písm. b) až e) může zahrnovat financování typu činností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (11), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 (12), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (13), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 (14) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 13/2013 (15).

4.   Pomoc v oblasti politiky uvedené v odst. 1 písm. e) může zejména financovat činnosti zahrnující více zemí nebo horizontální činnosti, jakož i činnosti v oblasti přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce.

Článek 4

Rámec pro pomoc

1.   Pomoc podle tohoto nařízení se poskytuje v souladu s rámcem politiky rozšíření, který stanoví Evropská rada a Rada, a náležitě zohledňuje sdělení o strategii rozšíření a zprávy o pokroku, které jsou součástí každoročního balíčku Komise týkajícího se rozšíření, a příslušná usnesení Evropského parlamentu. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí a rámcem politiky rozšíření.

2.   Pomoc je cílená a je uzpůsobena konkrétní situaci příjemců uvedených v příloze I, přičemž se bere v úvahu další úsilí potřebné ke splnění kritérií pro členství i kapacity těchto příjemců. Rozsah a intenzita pomoci závisí na potřebách, odhodlání provádět reformy a pokroku při provádění těchto reforem. Pomoc se soustřeďuje především na pomoc příjemcům uvedeným v příloze I při navrhování a provádění odvětvových reforem. Odvětvové politiky a strategie musí být ucelené a přispívat k dosahování specifických cílů uvedených v čl. 2 odst. 1.

3.   Tematické priority pro poskytování pomoci podle potřeb a kapacit příjemců uvedených v příloze I jsou v souladu se specifickými cíli uvedenými v čl. 2 odst. 1 uvedeny v příloze II. Každá z těchto tematických priorit může přispívat k dosahování více než jednoho specifického cíle.

4.   V souladu se specifickým cílem uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. d) pomoc podporuje přeshraniční spolupráci jak mezi příjemci uvedenými v příloze I, tak mezi těmito příjemci a členskými státy nebo zeměmi evropského nástroje sousedství, zřízeného nařízením (EU) č. 232/2014, a to za účelem podpory dobrých sousedských vztahů, posilování integrace Unie a podpory socio-ekonomického rozvoje. Tematické priority pro pomoc ve prospěch územní spolupráce jsou uvedeny v příloze III.

Článek 5

Soulad, soudržnost a doplňkovost

1.   Finanční pomoc podle tohoto nařízení musí být v souladu s politikami Unie. Musí být v souladu s dohodami uzavřenými Unií s příjemci uvedenými v příloze I a musí dodržovat závazky vyplývající z mnohostranných dohod, jejichž je Unie smluvní stranou.

2.   Komise ve spolupráci s členskými státy přispívá k plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci, mimo jiné zveřejňováním informací o objemu a přidělování pomoci, přičemž zajistí, aby údaje byly mezinárodně srovnatelné a snadno dostupné a aby bylo možné je sdílet a zveřejňovat.

3.   Komise, členské státy a Evropská investiční banka (EIB) spolupracují, mimo jiné prostřednictvím pravidelných a otevřených zasedání věnovaných koordinaci pomoci, při zajišťování soudržnosti mezi pomocí poskytovanou podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a EIB a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování pomoci.

4.   Komise, členské státy a EIB zajistí koordinaci svých programů pomoci, aby se zvýšila účinnost a efektivita při poskytování pomoci a předešlo dvojímu financování, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti pomoci. Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace a časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci, zejména přímo na místě, a představuje klíčový krok v procesech programování členských států a Unie.

5.   Za účelem zvýšení účinnosti a efektivity při poskytování pomoci a předcházení dvojímu financování přijme Komise ve spolupráci s členskými státy nezbytná opatření pro zajištění lepší koordinace a větší doplňkovosti s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou mezinárodní finanční instituce, agentury, fondy a programy OSN a dárci mimo Unii.

6.   Při přípravě, provádění a monitorování pomoci podle tohoto nařízení Komise v zásadě jedná v partnerství s příjemci uvedenými v příloze I. Do partnerství jsou případně zapojeny příslušné státní a místní orgány, jakož i organizace občanské společnosti. Komise podporuje koordinaci mezi zúčastněnými stranami.

Kapacity organizací občanské společnosti musí být posilovány, a to případně i jejich zahrnutím mezi přímé příjemce pomoci.

HLAVA II

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

Článek 6

Strategické dokumenty

1.   Pomoc podle tohoto nařízení je poskytována na základě orientačních strategických dokumentů pro jednotlivé země nebo více zemí (dále jen „strategické dokumenty“), které na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2014–2020 vypracuje Komise v partnerství s příjemci uvedenými v příloze I.

2.   Strategické dokumenty vymezují priority činnosti zaměřené na dosažení cílů v příslušných oblastech politiky uvedených v článku 3, jež jsou podporovány na základě tohoto nařízení v souladu s obecným cílem uvedeným v článku 1 a specifickými cíli uvedenými v článku 2. Strategické dokumenty se přijímají v souladu s rámcem pro pomoc stanoveným v článku 4 a náležitě zohledňují příslušné vnitrostátní strategie.

3.   Strategické dokumenty obsahují orientační částku finančních prostředků Unie přidělenou na jednotlivé oblasti politiky a rozepsanou na jednotlivé roky a umožňují řešit nově vznikající potřeby, aniž je dotčena možnost kombinovat pomoc v různých oblastech politiky. Součástí strategických dokumentů jsou ukazatele pro posuzování pokroku při dosahování cílů, které jsou v nich stanoveny.

4.   Komise každoročně posoudí provádění strategických dokumentů, přičemž rovněž posoudí, zda jsou nadále relevantní s ohledem na vývoj politického rámce uvedeného v článku 4. Komise informuje výbor podle čl. 13 odst. 1 o výsledcích tohoto posouzení a může případně navrhnout revizi strategických dokumentů podle tohoto článku nebo programů a opatření podle čl. 7 odst. 1. Tyto strategické dokumenty jsou také přezkoumány v polovině období a případně revidovány.

5.   Komise přijímá strategické dokumenty uvedené v tomto článku a jejich případné revize přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014.

HLAVA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 7

Programování

1.   Pomoc Unie podle tohoto nařízení je prováděna přímo, nepřímo nebo v rámci sdíleného řízení prostřednictvím programů a opatření uvedených v článcích 2 a 3 nařízení (EU) č. 236/2014 a v souladu se zvláštními pravidly, která stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o řídící struktury a postupy, a která Komise přijme v souladu s článkem 13 tohoto nařízení. Provádění má zpravidla podobu ročních nebo víceletých programů pro jednotlivé země nebo pro více zemí a programů přeshraniční spolupráce, které vypracovávají příslušní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení nebo případně Komise v souladu se strategickými dokumenty podle článku 6 tohoto nařízení.

2.   Při tvorbě nebo přezkumech programů probíhajících po zveřejnění zprávy o přezkumu v polovině období podle článku 17 nařízení (EU) č. 236/2014 (dále jen „zpráva o přezkumu v polovině období“) se zohlední výsledky, zjištění a závěry této zprávy.

Článek 8

Rámcové a doplňkové dohody

1.   Komise a příslušní příjemci uvedení v příloze I uzavřou rámcové dohody o provádění pomoci.

2.   V případě potřeby mohou být mezi Komisí a příslušnými příjemci uvedenými v příloze I nebo jejich prováděcími orgány uzavřeny doplňkové dohody týkající se provádění pomoci.

Článek 9

Ustanovení o vztahu mezi nástroji

1.   V řádně odůvodněných případech a k zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise rozhodnout o rozšíření způsobilosti programů a opatření uvedených v čl. 7 odst. 1 na země, území a regiony, jež by jinak nebyly způsobilé pro financování podle článku 1, pokud má daný program nebo opatření globální, regionální nebo přeshraniční povahu.

2.   Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) přispěje na programy nebo opatření přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy, které se zavedou podle tohoto nařízení. Výše příspěvku z EFRR se určí podle článku 4 nařízení (EU) č. 1299/2013. Na použití tohoto příspěvku se vztahuje toto nařízení.

3.   NPP II může tam, kde je to vhodné, přispět na programy nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce zavedené a prováděné podle nařízení (EU) č. 1299/2014, jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení.

4.   NPP II může tam, kde je to vhodné, přispět na programy nebo opatření přeshraniční spolupráce zavedené a prováděné podle nařízení (EU) č. 232/2014, jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení.

5.   NPP II může tam, kde je to vhodné, přispět na programy nebo opatření zavedené v rámci makroregionální strategie, jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 měnící přílohu II tohoto nařízení. Komise zejména do 31. března 2018 přijme akt v přenesené pravomoci, kterým se příloha II tohoto nařízení mění v návaznosti na zveřejnění zprávy o přezkumu v polovině období a na základě doporučení v ní obsažených.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10 je Komisi svěřena do 31. prosince 2020.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Přijetí dalších prováděcích pravidel

Vedle pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 236/2014 se přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2014 přijmou zvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.   Zřizuje se Výbor pro nástroj předvstupní pomoci (dále jen „Výbor pro NPP II“), který se skládá ze zástupců členských států a kterému předsedá zástupce Komise. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Výbor pro NPP II je nápomocen Komisi ve všech oblastech politiky uvedených v článku 3. Je rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006.

Článek 14

Odměňování výkonnosti

1.   Strategické dokumenty podle článku 6 stanoví, že přiměřená výše pomoci zůstává k dispozici za účelem odměnění konkrétního příjemce uvedeného v příloze I za:

a)

zvláštní pokrok při plnění kritérií pro členství nebo

b)

účinné uplatňování předvstupní pomoci, přičemž je dosahováno zvláště dobrých výsledků v souvislosti se specifickými cíli stanovenými v příslušném strategickém dokumentu.

2.   Pokud pokrok dosažený příjemcem uvedeným v příloze I nebo jeho výsledky výrazným způsobem nedosahují úrovně stanovené ve strategických dokumentech, Komise přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2014 výši přidělených prostředků přiměřeně upraví.

3.   Za účelem odměn uvedených v odstavci 1 tohoto článku se vyčlení přiměřená částka a přidělí se na základě hodnocení výkonnosti a pokroku za období několika let, nejpozději však v roce 2017 v případě hodnocení výkonnosti a v roce 2020 v případě hodnocení pokroku. Zohlední se přitom ukazatele výkonnosti podle čl. 2 odst. 2 vymezené ve strategických dokumentech.

4.   Orientační částka finančních prostředků Unie obsažená ve strategických dokumentech podle článku 6 zohlední možnost přidělit příslušné dodatečné finanční prostředky na základě výkonnosti nebo pokroku.

Článek 15

Finanční krytí

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2014–2020 činí 11 698 668 000 EUR v běžných cenách. Až 4 % finančního krytí se přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy na základě jejich potřeb a priorit.

2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

3.   V souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (16) se z různých nástrojů pro financování vnější činnosti, totiž nástroje pro rozvojovou spolupráci, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (17), evropského nástroje sousedství, NPP II a nástroje partnerství, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 (18), přiděluje orientační částka ve výši 1 680 000 000 EUR na opatření v oblasti mobility ve vzdělávání do partnerských zemí nebo z partnerských zemí ve smyslu nařízení (EU) č. 1288/2013 a na spolupráci a politický dialog s orgány, institucemi a organizacemi z těchto zemí. Použití těchto finančních prostředků se řídí nařízením (EU) č. 1288/2013.

Finanční prostředky se poskytnou ve dvou víceletých přídělech, z nichž první se bude vztahovat na první čtyři roky, druhý pak na zbývající tři roky. S přidělením těchto finančních prostředků počítá programování stanovené v tomto nařízení v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotčených zemí. V případě závažných nepředvídaných okolností nebo významných politických změn mohou být tyto příděly přehodnoceny v souladu s prioritami vnější činnosti Unie.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014 do dne 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. března 2014.

Za Evropský parlament

Předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 77.

(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 110.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. března 2014.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru a o změně nařízení Rady (ES) č. 2667/2000 o Evropské agentuře pro obnovu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5).

(7)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (viz strana 95 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č.1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (viz strana 44 v tomto čísle Úředního věstníku).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství (viz strana 77 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

Albánie

Bosna a Hercegovina

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Černá Hora

Island

Kosovo (1)

Srbsko

Turecko


(1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


PŘÍLOHA II

Tematické priority pro poskytování pomoci

Pomoc může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)

Soulad se zásadou řádné veřejné správy a správy ekonomických záležitostí. Cíle opatření v této oblasti zahrnují: posilování veřejné správy včetně profesionalizace a státní služby a odstranění politického vlivu na ni, zavedení zásady zásluhovosti a zajištění řádných správních postupů; zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a podporu pokroku na cestě k fungujícímu tržnímu hospodářství a konkurenceschopnějšímu hospodářství; podporu účasti v mnohostranném mechanismu fiskálního dohledu Unie; a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními orgány, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky, jakož i posilování správy veřejných financí.

b)

Zavedení orgánů nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze. Cíle opatření v této oblasti zahrnují: zavedení nezávislých, odpovědných a účinných systémů soudnictví včetně transparentních systémů náboru, hodnocení a povyšování založených na zásluhách a včetně účinných kárných postupů pro případy pochybení; zajištění tvorby odolných systémů pro ochranu hranic, řízení migračních toků a poskytování azylu osobám v nouzi; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti a korupci a pro boj proti nim; a podporu a ochranu lidských práv, práv příslušníků menšin – včetně Romů a osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace – a základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků.

c)

Posilování kapacit organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů včetně profesních sdružení u příjemců uvedených v příloze I a podpora navazování kontaktů mezi organizacemi na úrovni Unie a organizacemi u příjemců uvedených v příloze I na všech úrovních, jež jim umožní navázat skutečný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru.

d)

Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení. Cíle opatření v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání; omezování předčasného ukončování školní docházky; úpravu systémů odborného vzdělávání a přípravy v závislosti na potřebách trhu práce; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání; posilování přístupu k celoživotnímu učení; a podporu investic do infrastruktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného vzdělávání.

e)

Posilování zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil. Cílem opatření v této oblasti je udržitelná integrace mladých lidí, kteří se neúčastní vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravy, do trhu práce, a to i prostřednictvím opatření podněcujících investice do vytváření kvalitních pracovních míst, jakož i podpora integrace nezaměstnaných a podpora vyšší účasti nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce. K dalším oblastem činnosti patří podpora rovnosti žen a mužů, adaptace pracovníků a podniků na změny, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování orgánů trhu práce.

f)

Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě. Cíle opatření v této oblasti zahrnují začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; a podporu přístupu k dostupným a udržitelným službám vysoké kvality, pokud jde například o zdravotní péči a sociální služby obecného zájmu, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany.

g)

Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur, zejména pak investice do projektů s vysokou přidanou hodnotou pro Evropu. U takto určených investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich přispění k mobilitě, udržitelnosti, snižování emisí skleníkových plynů, relevantnosti spojení s členskými státy, a tudíž též s jednotným evropským dopravním prostorem.

h)

Zlepšování prostředí a konkurenceschopnosti podniků soukromého sektoru včetně inteligentní specializace coby klíčových hybatelů růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Prioritu mají projekty zlepšující podnikatelské prostředí.

i)

Posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací, zejména prostřednictvím zlepšování výzkumné infrastruktury, příznivého prostředí a podpory vytváření sítí a spolupráce.

j)

Přispění k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin a udržování rozmanitých a životaschopných systémů zemědělského hospodaření v aktivních venkovských společenstvích a na venkově.

k)

Zvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a normami Unie, a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských oblastí.

l)

Ochrana a zvyšování kvality životního prostředí a příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů, ke zvyšování odolnosti proti změně klimatu a k podpoře správy a informací zaměřených na změnu klimatu. Financování z NPP II podporuje politiku zaměřenou na přechod k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému ke zdrojům.

m)

Podpora opatření zaměřených na usmíření a budování míru a důvěry.


PŘÍLOHA III

Tematické priority pro poskytování pomoci v oblasti územní spolupráce

Pomoc v oblasti přeshraniční spolupráce může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)

Podpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společných iniciativ v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy; rovnosti žen a mužů; rovných příležitostí; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investic do veřejných služeb zaměstnanosti; a podpory investic do služeb veřejného zdravotnictví a sociálních služeb.

b)

Ochrana životního prostředí a podpora přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, předcházení rizikům a jejich řízení mimo jiné prostřednictvím společných opatření na ochranu životního prostředí; podpory udržitelného využívání přírodních zdrojů, účinného využívání zdrojů, obnovitelných zdrojů energie a přechodu k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství; podpory investic do řešení specifických rizik, zajišťování odolnosti proti pohromám a rozvoje systémů řízení pohrom a připravenosti na mimořádné situace.

c)

Podpora udržitelné dopravy a zlepšování veřejných infrastruktur mimo jiné prostřednictvím snižování izolace cestou zlepšení dostupnosti dopravy, informačních a komunikačních sítí a služeb a investic do přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení.

d)

Podpora cestovního ruchu a kulturního a přírodního dědictví.

e)

Investice do mládeže, vzdělávání a dovedností mimo jiné prostřednictvím rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže.

f)

Podpora správy na místní a regionální úrovni a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy.

g)

Zlepšování konkurenceschopnosti, podnikatelského prostředí a rozvoj malých a středních podniků, obchodu a investic mimo jiné prostřednictvím podpory podnikání, zejména malých a středních podniků a rozvoje místních přeshraničních trhů a internacionalizace.

h)

Posilování výzkumu, technologického rozvoje, inovací a informačních a komunikačních technologií mimo jiné prostřednictvím podpory sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj.

Z NPP II lze případně financovat účast příjemců uvedených v příloze I v nadnárodních a meziregionálních programech spolupráce v rámci podpory z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce a v přeshraničních programech spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. V uvedených případech se rozsah pomoci stanoví v souladu s regulačním rámcem příslušného nástroje (buď EFRR, nebo evropského nástroje sousedství).


Prohlášení Evropské komise o strategickém dialogu s Evropským parlamentem (1)

Před plánováním programů v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), a v případě potřeby po prvotních konzultacích s příslušnými příjemci, povede Evropská komise strategický dialog s Evropským parlamentem na základě článku 14 SEU. Evropská komise předloží Evropskému parlamentu dostupné relevantní dokumenty týkající se tvorby programů, ve kterých budou uvedeny plánované orientační příděly na zemi/region a (v rámci země/regionu) priority, možné výsledky a plánované orientační příděly na jednotlivé priority u zeměpisných programů, jakož i volba způsobů pomoci (2). Evropská komise předloží Evropskému parlamentu dostupné relevantní dokumenty týkající se tvorby programů, ve kterých budou uvedeny tematické priority, možné výsledky a volba způsobů pomoci (2) a finanční příděly na tyto priority v tematických programech. Evropská komise zohlední postoj, který Evropský parlament vyjádří v dané věci.

Evropská komise povede strategický dialog s Evropským parlamentem při přípravě přezkumu v polovině období a před každou podstatnou revizí programových dokumentů během doby platnosti tohoto nařízení.

Evropská komise vysvětlí Evropskému parlamentu, pokud ji o to požádá, jak byly v programových dokumentech zohledněny jeho připomínky a jaké další kroky navazující na tento strategický dialog byly uskutečněny.


(1)  Evropská komise bude zastoupena na úrovni příslušného komisaře, respektive komisařky.

(2)  Přichází-li v úvahu.


Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise k financování horizontálních programů pro minority

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise souhlasí s tím, že čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), se má vykládat tak, že umožňuje financovat programy zaměřené na podporu respektování a ochrany menšin v souladu s kodaňskými kritérii, jako tomu bylo v případě nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP).


Prohlášení Evropské komise k použití prováděcích aktů pro stanovení prováděcích ustanovení některých pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

Evropská komise se domnívá, že smyslem pravidel pro provádění programů přeshraniční spolupráce stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie, a dalších specifických a podrobných prováděcích pravidel v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), je doplnit základní akt, a tudíž by mělo jít o akty v přenesené pravomoci přijímané na základě článku 290 SFEU. Evropská komise nebude bránit přijetí znění schváleného spolutvůrci právních předpisů. Komise však upozorňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v současné době v rámci rozhodování ve věci „biocidů“ prověřuje otázku vymezení působnosti mezi článkem 290 a 291 SFEU.


Prohlášení Evropského parlamentu k pozastavení pomoci poskytované z finančních nástrojů

Evropský parlament bere na vědomí, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), neobsahují žádný výslovný odkaz na možnost pozastavení pomoci v případech, kdy přijímající země nedodržuje základní zásady formulované v příslušném nástroji, zejména zásadu demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.

Evropský parlament se domnívá, že jakékoli pozastavení pomoci z těchto nástrojů by pozměnilo celkový finanční režim dohodnutý v rámci řádného legislativního postupu. Jako spolutvůrce právních předpisů a složka rozpočtového orgánu je proto v tomto ohledu oprávněn plně uplatňovat své výsady, má-li být takovéto rozhodnutí přijato.


Prohlášení Evropského parlamement k příjemcům uvedeným v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

Evropský parlament poznamenává, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II), používá v celém svém znění pojem „příjemci uvedení v příloze I“. Evropský parlament má za to, že se tento pojem vztahuje na země.


Top