EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014O0060

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60)

OJ L 91, 2.4.2015, p. 3–135 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force: This act has been changed. Current consolidated version: 28/06/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2015/510/oj

2.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/3


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/510

ze dne 19. prosince 2014

o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecné zásady ECB/2011/14 (1) byly podstatným způsobem změněny. Vzhledem k tomu, že je v nich třeba provést další změny, měly by být v zájmu srozumitelnosti přepracovány.

(2)

Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má využívat Eurosystém, který je tvořen Evropskou centrální bankou (ECB) a národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

(3)

Podle čl. 127 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 3.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) je prvořadým cílem Evropského systému centrálních bank (ESCB) udržovat cenovou stabilitu, a jeho základními úkoly jsou proto vymezování a provádění měnové politiky Unie a provádění devizových operací v souladu s článkem 219 Smlouvy.

(4)

Obecný rámec Eurosystému je založen na ustanoveních statutu ESCB. Podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy a podle statutu ESCB musí Eurosystém jednat v souladu s určitými zásadami, včetně zásady otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, a podporovat tak efektivní umísťování zdrojů.

(5)

V souladu se zásadou decentralizace zakotvenou v článku 12.1 statutu ESCB a za podmínek stanovených v článku 14.3 statutu ESCB se ECB v míře považované za možnou a přiměřenou a s ohledem na zajištění provozní účinnosti obrací na národní centrální banky za účelem provádění operací, které jsou součástí úkolů Eurosystému.

(6)

S ohledem na článek 12.1 statutu ESCB má ECB pravomoc určovat jednotnou měnovou politiku Unie a vydávat obecné zásady nezbytné k zajištění jejího řádného provádění. V souladu s článkem 14.3 statutu ESCB jsou národní centrální banky povinny jednat v souladu s těmito obecnými zásadami. Tyto obecné zásady jsou proto určeny Eurosystému. Pravidla stanovená v těchto obecných zásadách provedou národní centrální banky v příslušné smluvní či veřejnoprávní úpravě. Protistrany budou povinny jednat v souladu s těmito pravidly, tak jak budou národními centrálními bankami ve smluvní či veřejnoprávní úpravě provedena.

(7)

Podle první odrážky článku 18.1 statutu ESCB může Eurosystém obchodovat na finančních trzích s pohledávkami a obchodovatelnými cennými papíry znějícími na euro nebo na jiné měny a s drahými kovy formou promptních nebo termínovaných nákupů a prodejů, formou dohod o zpětném odkupu nebo formou výpůjček či půjček. Podle druhé odrážky článku 18.1 může Eurosystém provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu.

(8)

Při provádění měnové politiky používá Eurosystém tyto nástroje měnové politiky: provádí operace na volném trhu, nabízí stálé facility a požaduje, aby úvěrové instituce držely na účtech v Eurosystému minimální rezervy.

(9)

Za účelem plnění svých cílů má Eurosystém k dispozici soubor nástrojů pro provádění operací na volném trhu, jež zahrnují reverzní transakce, přímé transakce, vydávání dluhových cenných papírů ECB, měnové swapy pro účely měnové politiky a příjem termínovaných vkladů. Cílem těchto nástrojů pro provádění operací na volném trhu je zajistit řádné fungování peněžního trhu a umožnit bankám získat potřebnou likviditu bezproblémovým a vysoce organizovaným způsobem.

(10)

Soubor nástrojů, které má Eurosystém k dispozici při poskytování stálých facilit, zahrnuje mezní zápůjční facilitu a vkladovou facilitu, jejichž cílem je dodávat, resp. absorbovat jednodenní likviditu, signalizovat orientaci měnové politiky a omezovat jednodenní úrokové sazby peněžního trhu.

(11)

Systém minimálních rezerv Eurosystému sleduje zejména tyto cíle měnové politiky: a) přispět ke stabilizaci úrokových sazeb na peněžním trhu tím, že prostřednictvím průměrovacího opatření poskytuje institucím pobídku ke zmírnění dopadů dočasných výkyvů likvidity, a b) vytvořit nebo zvýšit strukturální nedostatek likvidity, což zlepšuje schopnost Eurosystému účinně působit jako dodavatel likvidity. Právní rámec systému minimálních rezerv Eurosystému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením Rady (ES) č. 2531/98 (2) a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (3).

(12)

S ohledem na jejich cíle, pravidelnost a postupy lze operace Eurosystému na volném trhu rozdělit do čtyř kategorií: a) hlavní refinanční operace, b) dlouhodobější refinanční operace, c) operace jemného doladění a d) strukturální operace.

(13)

Hlavní refinanční operace jsou kategorií operací na volném trhu prováděných Eurosystémem, které hrají stěžejní úlohu při sledování cílů řízení úrokových sazeb, řízení likvidity na trhu a signalizaci orientace měnové politiky.

(14)

Cílem dlouhodobějších refinančních operací je poskytnout protistranám likviditu se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací. Při dlouhodobějších refinančních operacích Eurosystém zpravidla nemá za cíl vysílat na trh signály, a vystupuje tudíž jako běžný tržní operátor.

(15)

Operace jemného doladění jsou prováděny ad hoc za účelem řízení likvidity na trhu a úrokových sazeb, a zejména zjemnění dopadů neočekávaných výkyvů likvidity na trhu na úrokové sazby. Konkrétní operace jemného doladění jsou přizpůsobeny typům transakcí a specifickým cílům, které příslušné operace sledují.

(16)

Strukturální operace mohou být prováděny, pokud je třeba upravit strukturální pozici Eurosystému vůči finančnímu sektoru.

(17)

Provádění rámce měnové politiky Eurosystému by mělo zajistit účast širokého okruhu protistran na základě jednotných kritérií způsobilosti. Tato kritéria jsou stanovena tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení s protistranami ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, a aby protistrany splňovaly určité provozní a obezřetnostní požadavky.

(18)

Za účelem ochrany Eurosystému před rizikem selhání protistrany se v čl. 18.1 druhé odrážce statutu ESCB stanoví, že při provádění úvěrových operací Eurosystému s úvěrovými institucemi a s ostatními účastníky trhu musí být úvěry dostatečně zajištěny.

(19)

S cílem zajistit rovné zacházení s protistranami a posílit provozní účinnost a transparentnost musí aktiva splňovat určitá jednotná kritéria ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, aby byla způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.

(20)

Eurosystém vypracoval jednotný rámec aktiv, která jsou způsobilá jako zajištění, tak aby byly všechny úvěrové operace Eurosystému prostřednictvím provedení těchto obecných zásad ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, prováděny harmonizovaným způsobem. Jednotný rámec aktiv, jež jsou způsobilá jako zajištění, zahrnuje obchodovatelná i neobchodovatelná aktiva, která splňují jednotná kritéria způsobilosti stanovená Eurosystémem. Většina způsobilých aktiv může být využívána na přeshraničním základě prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky (MKCB) a v případě obchodovatelných aktiv prostřednictvím způsobilých propojení mezi způsobilými systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP nebo prostřednictvím způsobilých propojení mezi způsobilými systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP v kombinaci s MKCB.

(21)

Vnitrodenní úvěr poskytuje Eurosystém za účelem vyrovnání nesrovnalostí ve vypořádávání plateb. V souladu s článkem 12 a přílohou III obecných zásad ECB/2012/27 (4) musí zajištění při poskytnutí vnitrodenního úvěru splňovat stejná kritéria, jaká musí splňovat aktiva způsobilá jako zajištění podle části čtvrté.

(22)

Za účelem ochrany Eurosystému před finančními ztrátami v případech, kdy musí být realizováno jeho zajištění z důvodů selhání protistrany, musí veškerá způsobilá aktiva pro úvěrové operace Eurosystému podléhat konkrétním opatřením ke kontrole rizika. Způsobilá aktiva musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu vymezené v pravidlech rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.

(23)

Institucím, které neplní povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB o uplatňování minimálních rezerv, ukládá ECB sankce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98 (5), nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) (6), nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Kromě toho může Eurosystém v případě závažného porušení povinnosti minimálních rezerv dočasně vyloučit protistrany z účasti na operacích na volném trhu.

(24)

V souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou nebo ECB může Eurosystém protistranám uložit finanční sankce nebo je dočasně vyloučit z účasti na operacích na volném trhu, resp. pozastavit jejich přístup ke stálým facilitám, pokud neplní své povinnosti vyplývající ze smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované národními centrálními bankami nebo ECB, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách.

(25)

V souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou nebo ECB může Eurosystém též dočasně nebo úplně vyloučit anebo může omezit přístup protistran k operacím na volném trhu nebo ke stálým facilitám z důvodu obezřetnosti nebo v případě selhání protistrany. Z důvodu obezřetnosti může Eurosystém rovněž odmítnout aktiva mobilizovaná určitými protistranami jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, může omezit použití takových aktiv nebo u nich uplatnit dodatečné srážky.

(26)

Veškerá smluvní či veřejnoprávní úprava, kterou národní centrální banky uplatňují ve vztahu ke svým protistranám, by měla obsahovat minimální společné prvky, jejichž cílem je zajistit, aby jednotná měnová politika byla prováděna za podmínek, které se v jednotlivých členských státech, jejichž měnou je euro, podstatně neliší,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

OBSAH

ČÁST PRVNÍ –

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

ČÁST DRUHÁ –

NÁSTROJE, OPERACE A POSTUPY MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU

HLAVA I –

Operace na volném trhu

Kapitola 1 –

Přehled operací na volném trhu

Kapitola 2 –

Kategorie operací na volném trhu

Kapitola 3 –

Nástroje operací na volném trhu

HLAVA II –

Stálé facility

Kapitola 1 –

Mezní zápůjční facilita

Kapitola 2 –

Vkladová facilita

HLAVA III –

Postupy pro operace měnové politiky Eurosystému

Kapitola 1 –

Nabídková řízení a dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu

Oddíl 1 –

Nabídková řízení

Oddíl 2 –

Operační kroky nabídkových řízení

Pododdíl 1 –

Vyhlášení nabídkových řízení

Pododdíl 2 –

Příprava a podávání nabídek protistranami

Pododdíl 3 –

Přidělování

Pododdíl 4 –

Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

Oddíl 3 –

Dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu

Kapitola 2 –

Postupy vypořádání operací měnové politiky Eurosystému

ČÁST TŘETÍ –

ZPŮSOBILÉ PROTISTRANY

ČÁST ČTVRTÁ –

ZPŮSOBILÁ AKTIVA

HLAVA I –

Obecné zásady

HLAVA II –

Kritéria způsobilosti a požadavky na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv

Kapitola 1 –

Kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv

Oddíl 1 –

Obecná kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv

Oddíl 2 –

Zvláštní kritéria způsobilosti některých druhů obchodovatelných aktiv

Pododdíl 1 –

Zvláštní kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy

Pododdíl 2 –

Zvláštní kritéria způsobilosti krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy

Pododdíl 3 –

Zvláštní kritéria způsobilosti dluhových cenných papírů vydaných Eurosystémem

Kapitola 2 –

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv

HLAVA III –

Kritéria způsobilosti a požadavky na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv

Kapitola 1 –

Kritéria způsobilosti neobchodovatelných aktiv

Oddíl 1 –

Kritéria způsobilosti úvěrových pohledávek

Oddíl 2 –

Kritéria způsobilosti termínovaných vkladů

Oddíl 3 –

Kritéria způsobilosti klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou

Kapitola 2 –

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv

Oddíl 1 –

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek

Oddíl 2 –

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou

HLAVA IV –

Záruky za obchodovatelná a neobchodovatelná aktiva

HLAVA V –

Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro způsobilá aktiva

HLAVA VI –

Rámec pro kontrolu rizika a oceňování obchodovatelných a neobchodovatelných aktiv

Kapitola 1 –

Opatření ke kontrole rizika v případě obchodovatelných aktiv

Kapitola 2 –

Opatření ke kontrole rizika v případě neobchodovatelných aktiv

Kapitola 3 –

Pravidla oceňování obchodovatelných a neobchodovatelných aktiv

HLAVA VII –

Akceptace zajištění denominovaného v jiné měně než euro v nouzových případech

HLAVA VIII –

Pravidla pro využití způsobilých aktiv

HLAVA IX –

Přeshraniční využití způsobilých aktiv

ČÁST PÁTÁ –

SANKCE V PŘÍPADĚ NEDODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ PROTISTRANAMI

ČÁST ŠESTÁ –

DISKREČNÍ OPATŘENÍ

ČÁST SEDMÁ –

DOPLŇKOVÉ MINIMÁLNÍ SPOLEČNÉ CHARAKTERISTIKY VZTAHUJÍCÍ SE NA OPERACE MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU

Kapitola 1 –

Doplňkové minimální společné charakteristiky vztahující se na veškerá ustanovení upravující operace měnové politiky Eurosystému

Kapitola 2 –

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se dohod o zpětném odkupu a zajištěných úvěrů

Kapitola 3 –

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze dohod o zpětném odkupu

Kapitola 4 –

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze zajištěných úvěrů

Kapitola 5 –

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze měnových swapů pro účely měnové politiky

ČÁST OSMÁ –

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

PŘÍLOHA I –

Minimální rezervy

PŘÍLOHA II –

Vyhlašování operací nabídkových řízení

PŘÍLOHA III –

Přidělování při nabídkových řízeních a postupy nabídkových řízení

PŘÍLOHA IV –

Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

PŘÍLOHA V –

Kritéria výběru protistran devizových intervenčních operací

PŘÍLOHA VI –

Přeshraniční využití způsobilých aktiv

PŘÍLOHA VII –

Výpočet sankcí ukládaných podle části páté

PŘÍLOHA VIII –

Zpravodajská povinnost týkající se údajů o úvěrech ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy

PŘÍLOHA IX –

Proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika

PŘÍLOHA X –

Úrovně srážek při ocenění

PŘÍLOHA XI –

Formy cenných papírů

PŘÍLOHA XII –

Příklady operací a postupů měnové politiky Eurosystému

PŘÍLOHA XIII –

Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA XIV –

Zrušené obecné zásady a seznam jejich pozdějších změn

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tyto obecné zásady stanoví jednotná pravidla pro provádění jednotné měnové politiky Eurosystému v členských státech, jejichž měnou je euro.

2.   Eurosystém přijímá veškerá vhodná opatření pro provádění operací měnové politiky Eurosystému v souladu se zásadami, nástroji, požadavky, kritérii a postupy stanovenými v těchto obecných zásadách.

3.   Právní vztah mezi Eurosystémem a jeho protistranami je založen příslušnou smluvní či veřejnoprávní úpravou, kterou uplatňuje příslušná národní centrální banka a v níž jsou ustanovení těchto obecných zásad odpovídajícím způsobem provedena.

4.   Rada guvernérů ECB může kdykoli měnit nástroje, požadavky, kritéria a postupy provádění operací měnové politiky Eurosystému.

5.   Eurosystém si vyhrazuje právo vyžádat si od protistran veškeré relevantní informace potřebné k plnění svých úkolů a dosažení svých cílů ve vztahu k operacím měnové politiky a tyto informace obdržet. Tímto právem není dotčeno jakékoli jiné stávající zvláštní právo Eurosystému vyžádat si informace v souvislosti s operacemi měnové politiky.

Článek 2

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

(1)

„metodou počítání dní ‚skutečný počet/360‘“ metoda uplatňovaná při operacích měnové politiky Eurosystému, která při výpočtu úroku určuje skutečný počet kalendářních dní na bázi roku o 360 dnech;

(2)

„agenturou“ subjekty, které Eurosystém klasifikoval jako agentury. Seznam subjektů klasifikovaných jako agentury je zveřejněn na internetových stránkách ECB;

(3)

„cennými papíry krytými aktivy“ dluhové nástroje kryté souborem účelově vázaných finančních aktiv (fixních nebo revolvingových), které se po uplynutí určité doby přemění na peníze. Dále mohou existovat práva či jiná aktiva, která zajišťují splácení dluhu či včasné rozdělení výnosů mezi držitele cenných papírů. Cenné papíry kryté aktivy jsou zpravidla vydávány speciálně vytvořeným investičním subjektem, který získal soubor finančních aktiv od jejich původce nebo prodávajícího. V tomto ohledu platby z cenných papírů krytých aktivy závisejí především na peněžních tocích z aktiv podkladového souboru a dalších právech, jejichž účelem je zajistit včasné platby, např. likviditních facilitách, zárukách či jiných nástrojích souhrnně označovaných výrazem „úvěrové posílení“;

(4)

„dvoustranným postupem“ postup, při kterém národní centrální banka nebo za výjimečných okolností ECB provádí operace jemného doladění nebo přímé transakce přímo s jednou nebo několika protistranami nebo prostřednictvím burz cenných papírů či makléřů, bez využití postupů nabídkových řízení;

(5)

„systémem zaknihování“ systém, který umožňuje převody cenných papírů a jiných finančních aktiv bez skutečného fyzického pohybu papírových podkladů či certifikátů, např. elektronický převod cenných papírů;

(6)

„obchodním dnem“: a) ve vztahu k povinnosti uskutečnit platbu den, kdy je TARGET2 v provozu pro uskutečnění takové platby, nebo b) ve vztahu k povinnosti dodat aktiva den, kdy jsou v místě, kde se má dodání příslušných cenných papírů uskutečnit, otevřeny systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, jejichž prostřednictvím se má dodání uskutečnit;

(7)

„centrálním depozitářem cenných papírů“ subjekt, který: a) umožňuje zpracování a vypořádání obchodů s cennými papíry prostřednictvím zaknihování, b) poskytuje služby úschovy a správy cenných papírů (např. správu událostí souvisejících s právy a závazky z cenných papírů a splácení cenných papírů), c) hraje aktivní úlohu při zajišťování integrity emisí cenných papírů. Cenné papíry mohou být drženy v listinné (ale imobilizované) podobě nebo v dematerializované podobě (tj. pouze jako elektronické záznamy);

(8)

„zajištěným úvěrem“ ujednání mezi národní centrální bankou a protistranou, při kterém je protistraně poskytována likvidita formou úvěru, který je zajištěn vymahatelným zástavním nárokem, jenž tato protistrana poskytla národní centrální bance, např. ve formě zástavy, cese nebo břemene na aktivech;

(9)

„příjmem termínovaných vkladů“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu, při kterém Eurosystém za účelem absorpce likvidity z trhu vyzývá protistrany, aby na účtech u domácích národních centrálních bank uložily termínované vklady;

(10)

„příslušným orgánem“ veřejný orgán nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva oprávněn vykonávat dohled nad institucemi jako součást systému dohledu v příslušném členském státě;

(11)

„protistranou“ instituce, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v části třetí, což ji opravňuje k přístupu k operacím měnové politiky Eurosystému;

(12)

„krytými dluhopisy“ dluhové nástroje s dvojím postihem: a) přímo či nepřímo na úvěrovou instituci a b) na dynamický soubor podkladových aktiv, a u nichž nedochází k tranšování rizika. Tento pojem zahrnuje kryté dluhopisy typu Jumbo, tradiční kryté dluhopisy a jiné kryté dluhopisy;

(13)

„úvěrovou pohledávkou“ nárok na vrácení peněz představující závazek dlužníka vůči protistraně. Úvěrové pohledávky zahrnují též Schuldscheindarlehen a nizozemské registrované soukromé pohledávky za vládou či jinými způsobilými dlužníky (např. bytovými družstvy) kryté vládní zárukou;

(14)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) a čl. 4 odst. 1 bodu l nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (8), která podléhá dohledu příslušného orgánu, nebo úvěrová instituce ve veřejném vlastnictví ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, která podléhá dohledu, který je srovnatelný s dohledem ze strany příslušného orgánu;

(15)

„rating“ má stejný význam jako v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (9);

(16)

„přeshraničním využitím“ případ, kdy protistrana jako zajištění své domácí národní centrální bance předkládá:

a)

obchodovatelná aktiva držená v jiném členském státě, jehož měnou je euro;

b)

obchodovatelná aktiva vydaná v jiném členském státě a držená v členském státě domácí národní centrální banky;

c)

úvěrové pohledávky, u nichž se smlouva o úvěrové pohledávce řídí právem jiného členského státu, jehož měnou je euro, který není členským státem domácí národní centrální banky;

d)

klientské dluhové nástroje kryté hypotékou v souladu s příslušnými postupy modelu korespondentské centrální banky (MKCB);

(17)

„měnovým zajištěním“ dohoda uzavřená emitentem cenných papírů a zajišťující protistranou, podle níž je část měnového rizika vzniklá v důsledku přijetí peněžních toků v jiné měně než v eurech zmírněna výměnou těchto toků za platby v eurech od zajišťující protistrany, a to včetně veškerých záruk zajišťující protistrany ohledně těchto plateb;

(18)

„uschovatelem“ subjekt, který se zavazuje převzít do úschovy a pro jiné spravovat cenné papíry a jiná finanční aktiva;

(19)

„tržní hodnotou pro případ selhání“ se u všech aktiv k jakémukoli dni rozumí:

a)

tržní hodnota těchto aktiv v době oceňování v důsledku selhání vypočítaná na základě nejreprezentativnější ceny obchodního dne, který předchází dni oceňování;

b)

pokud pro dané aktivum neexistuje reprezentativní cena obchodního dne, který předchází dni oceňování, použije se poslední obchodovaná cena. Pokud není k dispozici žádná obchodovaná cena, stanoví cenu národní centrální banka provádějící danou operaci, přičemž vezme v úvahu poslední cenu identifikovanou pro dané aktivum na referenčním trhu;

c)

v případě aktiv, pro něž neexistuje tržní hodnota, se použije jiná přiměřená metoda oceňování;

d)

pokud národní centrální banka prodala aktiva nebo rovnocenná aktiva za tržní cenu před dnem oceňování v důsledku selhání, čistý zisk z prodeje po odečtení veškerých odůvodněných nákladů, poplatků a jiných výdajů v souvislosti s uvedeným prodejem, přičemž výpočet provede a částky stanoví národní centrální banka;

(20)

„dodáním proti zaplacení“ mechanismus systému vypořádání při výměně hodnot, který zajišťuje, že konečný převod, tj. dodání aktiv, se uskuteční pouze tehdy, pokud dojde k odpovídajícímu konečnému převodu jiných aktiv, tj. platby;

(21)

„vkladovou facilitou“ stálá facilita, kterou poskytuje Eurosystém a kterou mohou protistrany využívat k uložení jednodenních vkladů u Eurosystému prostřednictvím národní centrální banky, přičemž tyto vklady jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou;

(22)

„sazbou vkladové facility“ úroková sazba pro vkladovou facilitu;

(23)

„domácím využitím“ situace, kdy protistrana usazená v členském státě, jehož měnou je euro, poskytuje jako zajištění obchodovatelná aktiva, která byla vydána a která jsou držena v členském státě její domácí národní centrální banky, nebo úvěrové pohledávky, u nichž se smlouva o úvěrové pohledávce řídí právem členského státu její domácí národní centrální banky, a neobchodovatelné klientské dluhové nástroje kryté hypotékou, které byly vydány subjekty usazenými v členském státě domácí národní centrální banky;

(24)

„systémem rezervace“ systém správy zajištění národními centrálními bankami, kdy je likvidita poskytována proti určitým identifikovatelným aktivům účelově vázaným jako zajištění pro konkrétní úvěrové operace Eurosystému. Domácí národní centrální banka může povolit, aby tato aktiva byla nahrazena jinými konkrétními způsobilými aktivy, za předpokladu, že jsou účelově vázána jako zajištění a že jsou pro konkrétní operaci dostačující;

(25)

„způsobilými aktivy“ aktiva, která splňují kritéria vymezená v části čtvrté a která jsou tedy způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému;

(26)

„koncem dne“ čas obchodního dne po uzavření systému TARGET2, ke kterému jsou pro daný den ukončeny platby zpracovávané systémem TARGET2;

(27)

„inflačním indexem eurozóny“ index sestavovaný Eurostatem nebo národním statistickým úřadem členského státu, jehož měnou je euro (např. harmonizovaný index spotřebitelských cen);

(28)

„Evropským hospodářským prostorem“ (EHP) všechny členské státy bez ohledu na to, zda formálně přistoupily k EHP, či nikoli, a Island, Lichtenštejnsko a Norsko;

(29)

„Eurosystémem“ ECB a národní centrální banky;

(30)

„obchodním dnem Eurosystému“ jakýkoli den, ve který jsou ECB a alespoň jedna národní centrální banka otevřeny pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému;

(31)

„úvěrovými operacemi Eurosystému“: a) reverzní transakce na poskytnutí likvidity, tj. operace měnové politiky Eurosystému poskytující likviditu s výjimkou měnových swapů pro účely měnové politiky a přímých nákupů, a b) vnitrodenní úvěr;

(32)

„operacemi měnové politiky Eurosystému“ operace na volném trhu a stálé facility;

(33)

„rámcem Eurosystému pro hodnocení uživatelů“ rámec pro hodnocení systémů a propojení pro vypořádání obchodů s cennými papíry pro účely stanovení jejich způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB;

(34)

„konečným převodem“ neodvolatelný a bezpodmínečný převod, kterým zaniká závazek k provedení převodu;

(35)

„finanční instituce“ má stejný význam jako v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (10);

(36)

„operacemi jemného doladění“ kategorie operací na volném trhu prováděných Eurosystémem zejména za účelem vypořádání se s výkyvy likvidity na trhu;

(37)

„kupónem s pevnou sazbou“ dluhový nástroj s předem stanovenými pravidelnými úrokovými platbami;

(38)

„nabídkovým řízením s pevnou sazbou“ nabídkové řízení, při kterém ECB stanoví úrokovou sazbu, cenu, swapový bod nebo rozpětí předem a zúčastněné protistrany nabízejí částku, se kterou si při takto stanovené sazbě, ceně, swapovém bodu nebo rozpětí přejí obchodovat;

(39)

„kupónem s proměnlivou sazbou“ kupón vázaný na referenční úrokovou sazbu, jehož další nastavení se uskuteční nejpozději do jednoho roku;

(40)

„měnovým swapem pro účely měnové politiky“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu, při kterých Eurosystém spotovou transakcí nakupuje nebo prodává euro proti cizí měně a zároveň jej forwardovou transakcí prodává nebo nakupuje ke konkrétnímu dni zpětného odkupu;

(41)

„domácí národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro, ve kterém je protistrana usazena;

(42)

„indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému“ kalendář sestavený Eurosystémem a schválený Radou guvernérů ECB, který uvádí načasování udržovacího období, jakož i vyhlášení, přidělení a splatnost hlavních refinančních operací a pravidelných dlouhodobějších refinančních operací;

(43)

„mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů“ centrální depozitář cenných papírů, který se podílí na vypořádání mezinárodně obchodovaných cenných papírů z různých národních trhů, obvykle napříč měnovými oblastmi;

(44)

„mezinárodní organizací“ subjekt uvedený v článku 118 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž expozicím vůči takovému subjektu se přiděluje riziková váha 0 %;

(45)

„mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů (ISIN)“ (International Securities Identification Number – ISIN) mezinárodní identifikační kód přidělovaný cenným papírům emitovaným na finančních trzích;

(46)

„vnitrodenním úvěrem“ úvěr poskytnutý na dobu kratší než jeden obchodní den, ve smyslu definice uvedené v obecných zásadách ECB/2012/27;

(47)

„vydáváním dluhových cenných papírů ECB“ nástroj měnové politiky používaný při provádění operací na volném trhu, při kterém ECB vydává dluhové cenné papíry, jež představují dlužní závazek ECB ve vztahu k držiteli cenného papíru;

(48)

„krytými dluhopisy typu Jumbo“ kryté dluhopisy vydané v souladu s požadavky uvedenými v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (11) s objemem emise alespoň 1 mld. EUR, pro které nabídnou alespoň tři tvůrci trhu řádnou kupní a prodejní cenu;

(49)

„leasingovými pohledávkami“ pravidelné smluvně dohodnuté platby nájemce ve prospěch pronajímatele podle podmínek nájemní smlouvy. Zbytkové hodnoty nejsou leasingovými pohledávkami;

(50)

„podporou likvidity“ jakékoli skutečné či potenciální strukturální nastavení, které je určeno nebo se považuje za vhodné ke krytí případného dočasného výpadku peněžních toků, k němuž může po dobu životnosti transakce s cennými papíry krytými aktivy dojít;

(51)

„dlouhodobější refinanční operací“ kategorie operací na volném trhu, které Eurosystém provádí ve formě reverzních transakcí, jejichž cílem je poskytnout finančnímu sektoru likviditu se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací;

(52)

„hlavní refinanční operací“ kategorie pravidelných operací na volném trhu, které Eurosystém provádí ve formě reverzních transakcí;

(53)

„udržovací období“ má stejný význam jako v definici v nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9);

(54)

„výzvou k dodatkové úhradě“ postup související s uplatňováním variačních marží, který spočívá v tom, že pokud pravidelně měřená hodnota aktiv, jež protistrana mobilizovala jako zajištění, klesne pod určitou úroveň, vyžaduje Eurosystém po protistraně dodání doplňujících způsobilých aktiv nebo hotovosti. V systémech sdružování dochází k výzvě k dodatkové úhradě pouze v případě nedostatečného zajištění a v systémech rezervace se provádějí symetrické výzvy k dodatkové úhradě, přičemž každá z těchto metod je blíže vymezena ve vnitrostátní dokumentaci domácí národní centrální banky;

(55)

„mezní úrokovou sazbou“ nejnižší úroková sazba při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou, při které jsou nabídky uspokojeny, nebo nejvyšší úroková sazba při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou, při které jsou nabídky uspokojeny;

(56)

„mezní zápůjční facilitou“ stálá facilita poskytovaná Eurosystémem, kterou mohou protistrany využít k získání jednodenního úvěru od Eurosystému prostřednictvím národní centrální banky za předem stanovenou úrokovou sazbu a za podmínky složení dostatečných způsobilých aktiv jako zajištění;

(57)

„sazbou mezní zápůjční facility“ úroková sazba mezní zápůjční facility;

(58)

„mezní nabídkou swapového bodu“ nabídka swapových bodů, při které se vyčerpá celá částka přidělovaná v nabídkovém řízení;

(59)

„obchodovatelnými aktivy“ dluhové nástroje, které jsou přijaty k obchodování na trhu a které splňují kritéria způsobilosti stanovená v části čtvrté;

(60)

„dnem splatnosti“ den, ke kterému končí platnost operace měnové politiky Eurosystému. V případě dohod o zpětném odkupu nebo swapů se den splatnosti shoduje se dnem zpětného odkupu;

(61)

„členským státem“ členský stát Unie;

(62)

multi cédulas“ dluhové nástroje vydávané zvláštními španělskými jednotkami pro speciální účel (Fondo de Titulización de Activos, FTA), které umožňují sdružit určitý počet malých jednotlivých cédulas (španělské kryté dluhopisy) více původců;

(63)

„mezinárodní rozvojovou bankou“ subjekt uvedený v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž expozicím vůči takovému subjektu se přiděluje riziková váha 0 %;

(64)

„aukcí s násobnou sazbou (americká aukce)“ aukce, při které se úroková sazba nebo cena či swapový bod pro přidělení rovná úrokové sazbě nebo ceně či swapovému bodu každé jednotlivé nabídky;

(65)

„kupónem s odstupňovanou sazbou“ kupónová struktura, v níž se marže (x) během životnosti aktiva zvyšuje více než jednou v souladu s předem stanoveným rozvrhem k předem stanoveným datům, obvykle k datu vypovězení nebo datu kupónové platby;

(66)

„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

(67)

„obchodním dnem národní centrální banky“ jakýkoli den, ve kterém je národní centrální banka otevřena pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému, včetně dnů, kdy pobočky takové národní centrální banky mohou být zavřeny z důvodu místního nebo regionálního svátku;

(68)

„zeměmi G10 mimo EHP“ země skupiny G10, které nejsou zeměmi EHP, tj. Spojené státy americké, Kanada, Japonsko a Švýcarsko;

(69)

„nefinanční podnik“ má stejný význam jako v nařízení (EU) č. 549/2013;

(70)

„neobchodovatelným aktivem“ kterékoli z těchto aktiv: termínované vklady, úvěrové pohledávky a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou;

(71)

„jinými krytými dluhopisy“ strukturované kryté dluhopisy a tzv. multi cédulas;

(72)

„přímou transakcí“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu, jehož prostřednictvím Eurosystém nakupuje nebo prodává způsobilá obchodovatelná aktiva přímo na trhu (formou spotových nebo forwardových transakcí), přičemž dochází k úplnému převodu vlastnictví z prodávajícího na kupujícího bez spojení se zpětným převodem vlastnictví;

(73)

„systémem sdružování“ systém správy zajištění národními centrálními bankami, při kterém má protistrana u národní centrální banky veden souborný účet, na který vkládá aktiva zajišťující úvěrové operace Eurosystému související s touto protistranou, přičemž aktiva jsou evidována tak, že individuální způsobilé aktivum není vázáno na konkrétní úvěrovou operaci Eurosystému a protistrana může způsobilá aktiva průběžně nahrazovat;

(74)

„veřejným ratingem“ rating, který a) vydala externí ratingová agentura registrovaná v Unii a akceptovaná Eurosystémem, a b) se uveřejňuje nebo distribuuje na základě předplatného;

(75)

„subjektem veřejného sektoru“ subjekt, který je národním statistickým úřadem klasifikován jako jednotka tvořící součást veřejného sektoru pro účely nařízení (EU) č. 549/2013;

(76)

„rychlým nabídkovým řízením“ nabídkové řízení, které se zpravidla provádí v časovém rozmezí 105 minut od vyhlášení nabídkového řízení do potvrzení výsledků přidělení a které může být vyhrazeno jen pro omezený okruh protistran, jak je dále upřesněno v části druhé;

(77)

„dohodou o zpětném odkupu“ dohoda, na základě které se způsobilé aktivum prodává kupujícímu bez toho, aby si prodávající ponechal vlastnictví, přičemž prodávající zároveň získává právo a povinnost odkoupit rovnocenné aktivum za stanovenou cenu k budoucímu dni nebo na vyzvání;

(78)

„dnem zpětného odkupu“ den, ke kterému je kupující v souvislosti s transakcí na základě dohody o zpětném odkupu povinen odprodat rovnocenná aktiva zpět prodávajícímu;

(79)

„cenou zpětného odkupu“ cena, za kterou je kupující v souvislosti s transakcí na základě dohody o zpětném odkupu povinen odprodat rovnocenná aktiva zpět prodávajícímu. Cena zpětného odkupu se rovná součtu nákupní ceny a cenového rozdílu, který odpovídá úroku z poskytnuté likvidity za dobu splatnosti operace;

(80)

„reverzní transakcí“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu a při poskytování přístupu k mezní zápůjční facilitě, při kterém národní centrální banka nakupuje nebo prodává způsobilá aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace ve formě zajištěných úvěrů;

(81)

„bezpečným depozitním účtem“ účet cenných papírů vedený mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů, centrálním depozitářem cenných papírů nebo národní centrální bankou, na který může úvěrová instituce ukládat cenné papíry způsobilé pro úvěrové operace Eurosystému;

(82)

„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ systém, který umožňuje převod cenných papírů, a to buď bezplatně, nebo proti zaplacení (dodání proti zaplacení);

(83)

„dnem vypořádání“ den, ke kterému je transakce vypořádána;

(84)

„aukcí s jednotnou sazbou (holandská aukce)“ aukce, při které se úroková sazba nebo cena či swapový bod pro přidělení uplatňovaná na všechny uspokojené nabídky rovná mezní úrokové sazbě nebo ceně či swapovému bodu;

(85)

„jednotkou pro speciální účel“ sekuritizační jednotka pro speciální účel vymezená v čl. 4 odst. 1 bodu 66 nařízení (EU) č. 575/2013;

(86)

„standardním nabídkovým řízením“ nabídkové řízení, které se obvykle provádí v časovém rámci 24 hodin od vyhlášení nabídkového řízení do potvrzení výsledků přidělení;

(87)

„strukturální operací“ kategorie operací na volném trhu, které Eurosystém provádí za účelem úpravy strukturální likvidity Eurosystému vůči finančnímu sektoru nebo sledování jiných cílů měnové politiky, jak je uvedeno v části druhé;

(88)

„strukturovanými krytými dluhopisy“ kryté dluhopisy, které nejsou vydány v souladu s požadavky podle čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES, s výjimkou tzv. multi cédulas;

(89)

„swapovým bodem“ rozdíl mezi směnným kurzem forwardové transakce a směnným kurzem spotové transakce při měnovém swapu, kotovaný v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi;

(90)

„navyšovanou emisí“ emise cenných papírů, která spolu s dřívější emisí tvoří jedinou sérii;

(91)

„systémem TARGET2“ systém zúčtování jednotlivých plateb v reálném čase pro euro, který zajišťuje zúčtování plateb v eurech v penězích centrální banky a který je upraven obecnými zásadami ECB/2012/27;

(92)

„nabídkovým řízením“ postup, kterým Eurosystém poskytuje trhu likviditu nebo ji z něj stahuje, při kterém národní centrální banka uzavírá obchody tím, že přijímá nabídky protistran podané po vyhlášení nabídkového řízení;

(93)

„dnem obchodu“ den, ke kterému je obchod, tj. dohoda o finanční transakci mezi dvěma protistranami, sjednán. Den obchodu se může krýt se dnem vypořádání transakce (vypořádání téhož dne), nebo mu předcházet o daný počet obchodních dní (den vypořádání je určen jako den obchodu + vypořádací prodleva);

(94)

„tradičními krytými dluhopisy“ kryté dluhopisy (jiné než kryté dluhopisy typu Jumbo), které jsou vydány v souladu s požadavky podle čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES;

(95)

„trojstranným zprostředkovatelem“ provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který uzavřel smlouvu s národní centrální bankou, na jejímž základě má provozovatel poskytovat určité služby správy zajištění jako zástupce této národní centrální banky;

(96)

„Unií“ Evropská unie;

(97)

„srážkou při ocenění“ procentuální snížení tržní hodnoty aktiva, které bylo mobilizováno jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému;

(98)

„snížením ceny při ocenění“ snížení tržní hodnoty aktiv, která byla mobilizována jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, o určité procento před uplatněním jakékoli srážky při ocenění;

(99)

„nabídkovým řízením s proměnlivou sazbou“ nabídkové řízení, při kterém zúčastněné protistrany ve vzájemné hospodářské soutěži nabízejí jak částku, se kterou si přejí obchodovat, tak i úrokovou sazbu, swapový bod či cenu, při které si přejí obchody s Eurosystémem uzavřít, přičemž nejkonkurenceschopnější nabídky jsou uspokojovány přednostně, a to až do okamžiku, než dojde k vyčerpání celkového nabízeného objemu;

(100)

„nulovým kupónem“ dluhový nástroj, který není spojen s periodickými kupónovými platbami.

ČÁST DRUHÁ

NÁSTROJE, OPERACE A POSTUPY MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU

Článek 3

Rámec pro provádění měnové politiky Eurosystému

1.   Při provádění měnové politiky používá Eurosystém tyto nástroje:

a)

operace na volném trhu;

b)

stálé facility;

c)

povinné minimální rezervy.

2.   Povinnost minimálních rezerv je stanovena nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Některé prvky systému povinných minimálních rezerv jsou pro informační účely popsány v příloze I.

Článek 4

Indikativní charakteristiky operací měnové politiky Eurosystému

Přehled charakteristik operací měnové politiky Eurosystému je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1

Přehled charakteristik operací měnové politiky Eurosystému

Kategorie operací měnové politiky

Typy nástrojů

Splatnost

Četnost

Postup

Poskytování likvidity

Absorpce likvidity

Operace na volném trhu

Hlavní refinanční operace

Reverzní transakce

1 týden

Týdně

Standardní nabídková řízení

Dlouhodobější refinanční operace

Reverzní transakce

3 měsíce (12)

Měsíčně (12)

Standardní nabídková řízení

Operace jemného doladění

Reverzní transakce

Reverzní transakce

Nestandardizováno

Nestandardizováno

Nabídková řízení

Měnové swapy

Měnové swapy

 

 

Dvoustranné postupy

 

Příjem termínovaných vkladů

 

 

 

Strukturální operace

Reverzní transakce

Reverzní transakce

Nestandardizováno

Nestandardizováno

Standardní nabídková řízení

Vydávání dluhových cenných papírů ECB

Kratší než 12 měsíců

Nestandardizováno

Přímé nákupy

Přímé prodeje

Nestandardizováno

Postupy nabídkových řízení

Dvoustranné postupy

Stálé facility

Mezní zápůjční facilita

Reverzní transakce

Jednodenní

Přístup dle uvážení protistran

Vkladová facilita

Vklady

Jednodenní

Přístup dle uvážení protistran

HLAVA I

OPERACE NA VOLNÉM TRHU

KAPITOLA 1

Přehled operací na volném trhu

Článek 5

Přehled kategorií a nástrojů v souvislosti s operacemi na volném trhu

1.   Eurosystém může provádět operace na volném trhu za účelem řízení úrokových sazeb, řízení stavu likvidity na finančním trhu a signalizování orientace měnové politiky.

2.   Operace na volném trhu lze v závislosti na jejich konkrétním účelu rozdělit do následujících kategorií:

a)

hlavní refinanční operace;

b)

dlouhodobější refinanční operace;

c)

operace jemného doladění;

d)

strukturální operace.

3.   Operace na volném trhu jsou prováděny prostřednictvím těchto nástrojů:

a)

reverzní transakce;

b)

měnové swapy pro účely měnové politiky;

c)

příjem termínovaných vkladů;

d)

vydávání dluhových cenných papírů ECB;

e)

přímé transakce.

4.   Pokud jde o specifické kategorie operací na volném trhu uvedené v odstavci 2, uplatňují se tyto nástroje podle odstavce 3:

a)

hlavní refinanční operace a dlouhodobější refinanční operace se provádějí výlučně prostřednictvím reverzních transakcí;

b)

operace jemného doladění mohou být prováděny prostřednictvím:

i)

reverzních transakcí,

ii)

měnových swapů pro účely měnové politiky,

iii)

příjmu termínovaných vkladů;

c)

strukturální operace mohou být prováděny prostřednictvím:

i)

reverzních transakcí,

ii)

vydávání dluhových cenných papírů ECB,

iii)

přímých transakcí.

5.   Operace na volném trhu zahajuje ECB, která rovněž rozhoduje o podmínkách jejich provedení a o nástroji, který bude použit.

KAPITOLA 2

Kategorie operací na volném trhu

Článek 6

Hlavní refinanční operace

1.   Eurosystém provádí hlavní refinanční operace prostřednictvím reverzních transakcí.

2.   Pokud jde o jejich charakteristiky, hlavní refinanční operace:

a)

jsou operace poskytující likviditu;

b)

obvykle se provádějí každý týden v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému;

c)

jejich obvyklá doba splatnosti činí jeden týden, jak je uvedeno v indikativním kalendáři pravidelných nabídkových řízení Eurosystému, s výhradou výjimky uvedené v odstavci 3;

d)

jsou prováděny decentralizovaně národními centrálními bankami;

e)

jsou prováděny prostřednictvím standardních nabídkových řízení;

f)

vztahují se na ně kritéria způsobilosti stanovená v článku 55, která musí splňovat všechny protistrany, jež v rámci těchto operací podávají nabídky;

g)

jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.

3.   Splatnost hlavních refinančních operací se může lišit v závislosti na svátcích v členských státech, jejichž měnou je euro.

4.   Rada guvernérů ECB pravidelně rozhoduje o úrokových sazbách hlavních refinančních operací. Změna úrokových sazeb nabývá účinnosti od začátku nového udržovacího období pro povinné minimální rezervy.

5.   Aniž je dotčen odstavec 4, Rada guvernérů může úrokovou sazbu hlavních refinančních operací kdykoli změnit. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti nejdříve od následujícího obchodního dne Eurosystému.

6.   Hlavní refinanční operace se provádějí prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou a nabídkových řízení s proměnlivou sazbou v závislosti na rozhodnutí Eurosystému.

Článek 7

Dlouhodobější refinanční operace

1.   Eurosystém provádí dlouhodobější refinanční operace prostřednictvím reverzních transakcí s cílem poskytnout protistranám likviditu se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací.

2.   Pokud jde o jejich charakteristiky, dlouhodobější refinanční operace:

a)

jsou reverzní operace poskytující likviditu;

b)

provádějí se pravidelně každý měsíc v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému, s výhradou výjimky uvedené v odstavci 4;

c)

jejich obvyklá doba splatnosti činí tři měsíce v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 3 a 4;

d)

provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;

e)

provádějí se prostřednictvím standardních nabídkových řízení;

f)

vztahují se na ně kritéria způsobilosti stanovená v článku 55, která musí splňovat všechny protistrany, jež v rámci těchto operací podávají nabídky;

g)

jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.

3.   Splatnost dlouhodobějších refinančních operací se může lišit v závislosti na svátcích v členských státech, jejichž měnou je euro.

4.   Eurosystém může nepravidelně provádět dlouhodobější refinanční operace s jinou než tříměsíční splatností. Tyto operace nejsou v indikativním kalendáři pravidelných nabídkových řízení Eurosystému uvedeny.

5.   Dlouhodobější refinanční operace se splatností delší než 3 měsíce, které se provádějí nepravidelně podle odstavce 4, mohou obsahovat doložku o předčasném splacení. Na základě této doložky mají protistrany buď možnost, nebo povinnost splatit celou částku, která jim byla v dané operaci přidělena, nebo její část. Doložky o povinném předčasném splacení musí být založeny na výslovných a předem stanovených podmínkách. Dny, kdy je možné předčasné splacení uskutečnit, Eurosystém oznámí v okamžiku vyhlášení operací. Eurosystém může ve výjimečných případech rozhodnout o vyloučení předčasného splacení v určité dny například z důvodu svátků v členských státech, jejichž měnou je euro.

6.   Dlouhodobější refinanční operace jsou prováděny prostřednictvím nabídkových řízení s proměnlivou sazbou, ledaže se Eurosystém rozhodne je provést prostřednictvím nabídkových řízení s pevnou sazbou. V takovém případě může být sazba platná pro nabídková řízení s pevnou sazbou vázána na referenční sazbu (např. průměrnou sazbu pro hlavní refinanční operace) po celou dobu této operace, a to s určitým rozpětím nebo bez něj.

Článek 8

Operace jemného doladění

1.   Eurosystém může provádět operace jemného doladění prostřednictvím reverzních transakcí, měnových swapů pro účely měnové politiky nebo příjmu termínovaných vkladů, zejména s cílem řešit výkyvy likvidity na trhu.

2.   Operace jemného doladění mají tyto charakteristiky:

a)

mohou být prováděny jako operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;

b)

jejich četnost a splatnost obvykle není standardizována;

c)

obvykle se provádějí prostřednictvím rychlých nabídkových řízení, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jemného doladění jiným způsobem (prostřednictvím standardního nabídkového řízení nebo dvoustranného postupu) s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;

d)

aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;

e)

vztahují se na ně kritéria způsobilosti protistran uvedená v části třetí, a to v závislosti na:

i)

konkrétním typu nástroje pro provádění operací jemného doladění a

ii)

postupu, který se v případě takového konkrétního typu nástroje použije;

f)

mají-li formu reverzních transakcí, jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.

3.   ECB může operace jemného doladění provádět v kterýkoli obchodní den Eurosystému s cílem kompenzovat nerovnováhu likvidity v udržovacím období pro povinné minimální rezervy. Není-li den obchodu, den zúčtování a den úhrady obchodním dnem národní centrální banky, nemusí příslušná národní centrální banka tyto operace provádět.

4.   Eurosystém si zachovává vysoký stupeň pružnosti, pokud jde o volbu postupů a charakteristik při provádění operací jemného doladění, aby mohl reagovat na tržní situaci.

Článek 9

Strukturální operace

1.   Eurosystém může provádět strukturální operace prostřednictvím reverzních transakcí, vydávání dluhových cenných papírů ECB nebo přímých transakcí s cílem upravit strukturální postavení Eurosystému vůči finančnímu sektoru nebo sledovat jiné cíle provádění měnové politiky.

2.   Strukturální operace mají tyto charakteristiky:

a)

jedná se o operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;

b)

jejich četnost a splatnost není standardizována;

c)

provádějí se na základě nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů v závislosti na konkrétním typu nástroje pro provádění strukturální operace;

d)

provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;

e)

vztahují se na ně kritéria způsobilosti protistran uvedená v části třetí, a to v závislosti na: i) konkrétním typu nástroje pro provádění strukturálních operací a ii) postupu, který se v případě takového konkrétního typu nástroje použije;

f)

s výjimkou přímých nákupů jsou strukturální operace na poskytnutí likvidity založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.

3.   Eurosystém si zachovává vysoký stupeň pružnosti, pokud jde o volbu postupů a charakteristik při provádění strukturálních operací, aby mohl reagovat na tržní situaci a jiný strukturální vývoj.

KAPITOLA 3

Nástroje operací na volném trhu

Článek 10

Reverzní transakce

1.   Reverzní transakce jsou specifické nástroje k provádění operací na volném trhu, při kterých národní centrální banka nakupuje nebo prodává způsobilá aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace ve formě zajištěných úvěrů v závislosti na příslušné smluvní nebo veřejnoprávní úpravě uplatňované národními centrálními bankami.

2.   Dohody o zpětném odkupu a zajištěné úvěry musí splňovat dodatečné požadavky na tyto nástroje uvedené v části sedmé.

3.   Reverzní transakce na poskytnutí likvidity jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění v souladu s částí čtvrtou.

4.   Charakteristiky reverzních transakcí závisejí na kategorii operace na volném trhu, pro kterou jsou využívány.

5.   Reverzní transakce na absorpci likvidity jsou založeny na aktivech poskytnutých Eurosystémem. Kritéria způsobilosti těchto aktiv jsou shodná s kritérii způsobilosti uplatňovanými v případě aktiv používaných při reverzních transakcích na poskytnutí likvidity, jak je uvedeno v části čtvrté. V reverzních transakcích na absorpci likvidity se neuplatňují žádné srážky při ocenění.

Článek 11

Měnové swapy pro účely měnové politiky

1.   Měnové swapy pro účely měnové politiky se skládají ze souběžných spotových a forwardových transakcí v eurech proti cizí měně.

2.   Měnové swapy pro účely měnové politiky musí splňovat dodatečné požadavky na tyto nástroje uvedené v části sedmé.

3.   Nerozhodne-li Rada guvernérů ECB jinak, provádí Eurosystém operace pouze s běžně obchodovanými měnami a v souladu s všeobecnými tržními zvyklostmi.

4.   Při každém měnovém swapu pro účely měnové politiky se Eurosystém a protistrany dohodnou na swapových bodech pro danou transakci, kotovaných v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi. Podmínky pro směnné kurzy měnových swapů pro účely měnové politiky jsou stanoveny v tabulce 2.

5.   Měnové swapy pro účely měnové politiky mají tyto charakteristiky:

a)

mohou být prováděny jako operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;

b)

jejich četnost a splatnost není standardizována;

c)

provádějí se na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jiným způsobem (na základě standardního nabídkového řízení) s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;

d)

aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí je decentralizovaně národní centrální banky.

6.   Na protistrany měnových swapů pro účely měnové politiky se vztahují kritéria způsobilosti uvedená v části třetí, a to v závislosti na postupu, který se v případě příslušné operace použije.

Tabulka 2

Podmínky pro směnné kurzy měnových swapů pro účely měnové politiky

S

=

spotový směnný kurz (ke dni transakce měnového swapu) mezi eurem (EUR) a cizí měnou ABC

Formula

FM

=

forwardový směnný kurz mezi eurem a cizí měnou ABC ke dni zpětného odkupu swapu (M)

Formula

ΔΜ

=

forwardové body mezi eurem a ABC ke dni zpětného odkupu swapu (M)

Formula

N(.)

=

spotová výše měny; N(.)M představuje forwardovou výši měny:

 

Formula nebo Formula

 

Formula nebo Formula

Článek 12

Příjem termínovaných vkladů

1.   Eurosystém může vyzvat protistrany k tomu, aby u domácích národních centrálních bank uložily termínované vklady.

2.   Vklady protistran jsou přijímány na pevně stanovenou dobu a s pevně stanovenou úrokovou sazbou.

3.   Úroková sazba termínovaných vkladů může být: a) kladná, b) ve výši nula procent, c) záporná.

4.   Úroková sazba uplatňovaná na termínované vklady se stanoví jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní „skutečný počet/360“. Úroky jsou vypláceny při splatnosti vkladů. Uplatňuje-li se na termínované vklady záporná úroková sazba, vzniká držiteli vkladu platební povinnost vůči domácí národní centrální bance a tato národní centrální banka má právo účet protistrany odpovídajícím způsobem zatížit. Národní centrální banky neposkytují za termínované vklady žádné zajištění.

5.   Termínované vklady jsou drženy na účtech u domácí národní centrální banky, a to i v případě, kdy tyto operace provádí centralizovaně ECB podle čl. 45 odst. 3.

6.   Příjem termínovaných vkladů má tyto charakteristiky:

a)

provádí se za účelem absorpce likvidity;

b)

lze jej provádět na základě předem ohlášeného rozvrhu operací s předem stanovenou četností a splatností nebo jej lze provádět ad hoc s cílem reagovat na vývoj stavu likvidity; příjem termínovaných vkladů může být např. prováděn v poslední den udržovacího období pro povinné minimální rezervy s cílem kompenzovat případnou nerovnováhu likvidity nahromaděnou od přidělení poslední hlavní refinanční operace;

c)

provádí se na základě rychlých nabídkových řízení, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jiným způsobem (dvoustranným postupem nebo na základě standardního nabídkového řízení) s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;

d)

aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí jej decentralizovaně národní centrální banky.

7.   Na protistrany účastnící se příjmu termínovaných vkladů se vztahují kritéria způsobilosti uvedená v části třetí, a to v závislosti na postupu, který se v případě příslušné operace použije.

Článek 13

Vydávání dluhových cenných papírů ECB

1.   Dluhové cenné papíry ECB představují závazek ECB ve vztahu k držiteli dluhového cenného papíru.

2.   Dluhové cenné papíry ECB jsou vydávány a drženy v zaknihované podobě u depozitářů cenných papírů v členských státech, jejichž měnou je euro.

3.   Na převoditelnost těchto dluhových cenných papírů neuvaluje ECB žádná omezení.

4.   ECB může vydávat dluhové cenné papíry ECB:

a)

v diskontované emisní hodnotě, která je nižší než jmenovitá hodnota, nebo

b)

v hodnotě převyšující jmenovitou hodnotu,

které jsou v okamžiku splatnosti spláceny ve jmenovité hodnotě.

Rozdíl mezi hodnotou při emisi a jmenovitou hodnotou (hodnotou při splacení) se rovná úroku z hodnoty při emisi přirostlému do dne splatnosti dluhového cenného papíru při dohodnuté úrokové sazbě. Použitou úrokovou sazbou je jednoduchá úroková sazba a při výpočtu úroku se používá metoda počítání dní „skutečný počet/360“. Výpočet hodnoty při emisi se provádí v souladu s tabulkou 3.

Tabulka 3

Vydávání dluhových cenných papírů ECB

Hodnota při emisi je: Formula

kde:

N

=

jmenovitá hodnota dluhového cenného papíru ECB

rI

=

úroková sazba (v %)

D

=

splatnost dluhového cenného papíru ECB (ve dnech)

PT

=

hodnota dluhového cenného papíru ECB při emisi

5.   Dluhové cenné papíry ECB mají tyto charakteristiky:

a)

jsou vydávány v rámci operací na volném trhu za účelem absorpce likvidity z trhu;

b)

mohou být vydávány pravidelně nebo nepravidelně;

c)

mají splatnost kratší než 12 měsíců;

d)

jsou vydávány na základě standardních nabídkových řízení;

e)

jsou nabízeny a vypořádávány decentralizovaně národními centrálními bankami.

6.   Na protistrany účastnící se standardního nabídkového řízení k vydání dluhových cenných papírů ECB se vztahují kritéria způsobilosti uvedená v části třetí.

Článek 14

Přímé transakce

1.   Při přímé transakci dochází k úplnému převodu vlastnictví z prodávajícího na kupujícího bez spojení se zpětným převodem vlastnictví.

2.   Při provádění přímých transakcí a při výpočtu cen se Eurosystém řídí tržními zvyklostmi, které jsou pro použité dluhové nástroje nejrozšířenější.

3.   Přímé transakce mají tyto charakteristiky:

a)

mohou mít podobu operací na poskytnutí (přímý nákup) nebo absorpci (přímý prodej) likvidity;

b)

jejich četnost není standardizována;

c)

provádějí se na základě dvoustranných postupů, ledaže ECB rozhodne provést konkrétní operaci na základě rychlého nebo standardního nabídkového řízení;

d)

aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;

e)

jsou založeny výlučně na způsobilých obchodovatelných aktivech uvedených v části čtvrté.

4.   Na protistrany účastnící se přímých transakcí se vztahují kritéria způsobilosti uvedená v části třetí.

Článek 15

Povinnosti týkající se zajištění a vypořádání při reverzních transakcích a měnových swapech pro účely měnové politiky

1.   Pokud jde o reverzní transakce na poskytnutí likvidity a měnové swapy na poskytnutí likvidity pro účely měnové politiky, jsou protistrany povinny:

a)

převést dostatečné množství způsobilých aktiv v případě reverzních transakcí nebo odpovídající částku v cizí měně v případě měnových swapů k vypořádání v den vypořádání;

b)

zabezpečit dostatečné zajištění operace až do její splatnosti;

c)

v souvislosti s písmenem b) případně poskytnout dostatečné zajištění prostřednictvím odpovídajících výzev k dodatkové úhradě ve formě dostatečného objemu způsobilých aktiv nebo hotovosti.

2.   Pokud jde o reverzní transakce na absorpci likvidity a měnové swapy na absorpci likvidity pro účely měnové politiky, jsou protistrany povinny:

a)

převést dostatečnou výši hotovosti k vypořádání částek, které jim byly přiděleny v rámci příslušné operace na absorpci likvidity;

b)

zabezpečit dostatečné zajištění operace až do její splatnosti;

c)

v souvislosti s písmenem b) případně poskytnout dostatečné zajištění prostřednictvím odpovídajících výzev k dodatkové úhradě ve formě dostatečného objemu způsobilých aktiv nebo hotovosti.

3.   V případě nesplnění požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 budou uloženy příslušné sankce podle článků 154 až 157.

Článek 16

Povinnosti týkající se vypořádání v případě přímých nákupů a prodejů, příjmu termínovaných vkladů a vydávání dluhových cenných papírů ECB

1.   Při operacích na volném trhu prováděných prostřednictvím přímých nákupů a prodejů, příjmu termínovaných vkladů a vydávání dluhových cenných papírů ECB převedou protistrany dostatečný objem způsobilých aktiv nebo hotovosti k vypořádání částky, která byla při transakci dohodnuta.

2.   V případě nesplnění požadavku uvedeného v odstavci 1 budou uloženy příslušné sankce podle článků 154 až 157.

HLAVA II

STÁLÉ FACILITY

Článek 17

Stálé facility

1.   Národní centrální banky udělí přístup ke stálým facilitám Eurosystému z podnětu protistran.

2.   Stálé facility sestávají z těchto kategorií:

a)

mezní výpůjční facilita;

b)

vkladová facilita.

3.   Podmínky stálých facilit jsou ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, jednotné.

4.   Národní centrální banky udělí přístup ke stálým facilitám pouze v souladu s cíli a obecným směřováním měnové politiky ECB.

5.   ECB může podmínky stálých facilit kdykoli upravit nebo může tyto facility pozastavit.

6.   Rada guvernérů ECB pravidelně rozhoduje o úrokových sazbách stálých facilit. Změna úrokových sazeb nabývá účinnosti od začátku nového udržovacího období pro povinné minimální rezervy, jak je vymezeno v článku 7 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). ECB zveřejňuje kalendář udržovacích období nejméně tři měsíce před začátkem každého kalendářního roku.

7.   Aniž je dotčen odstavec 6, Rada guvernérů ECB může úrokovou sazbu stálých facilit kdykoli změnit. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti nejdříve od následujícího obchodního dne Eurosystému.

KAPITOLA 1

Mezní zápůjční facilita

Článek 18

Charakteristiky mezní zápůjční facility

1.   Protistrany mohou využít mezní zápůjční facilitu k získání jednodenní likvidity od Eurosystému na základě reverzní transakce s domácí národní centrální bankou za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům jako zajištění.

2.   Národní centrální banky poskytují likviditu v rámci mezní zápůjční facility prostřednictvím dohod o zpětném odkupu nebo zajištěných úvěrů na základě příslušné smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované národními centrálními bankami.

3.   Kromě požadavku na poskytnutí dostatečného zajištění podle odstavce 4 neexistuje žádné omezení co do výše likvidity, kterou lze v rámci mezní zápůjční facility poskytnout.

4.   Protistrany jsou před využitím mezní zápůjční facility povinny složit dostatečná způsobilá aktiva. Tato aktiva by měla být buď předem uložena u příslušné národní centrální banky, nebo dodána současně se žádostí o přístup k mezní zápůjční facilitě.

Článek 19

Podmínky přístupu k mezní zápůjční facilitě

1.   K mezní zápůjční facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55 a které mají přístup k účtu u národní centrální banky, na kterém může být obchod vypořádán, zejména v systému TARGET2.

2.   Přístup k mezní zápůjční facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých je v provozu systém TARGET2. Ve dnech, kdy není v provozu příslušný systém vypořádání obchodů s cennými papíry, je přístup k mezní zápůjční facilitě udělován na základě způsobilých aktiv, která již byla u národní centrální banky předem uložena.

3.   Není-li národní centrální banka nebo kterákoli z jejích poboček v určité obchodní dny Eurosystému z důvodu státních nebo regionálních svátků otevřena pro operace měnové politiky, je domácí národní centrální banka povinna s předstihem informovat protistrany o opatřeních, která je nutné během těchto svátků k zajištění přístupu k mezní zápůjční facilitě provést.

4.   Přístup k mezní zápůjční facilitě lze udělit na základě konkrétní žádosti protistrany podle odstavce 5 nebo automaticky v souladu s odstavcem 6.

5.   Protistrana může své domácí národní centrální bance zaslat žádost o přístup k mezní zápůjční facilitě. Pokud domácí národní centrální banka obdrží žádost nejpozději do 15 minut po zavírací době systému TARGET2, zpracuje národní centrální banka tuto žádost v systému TARGET2 ještě téhož dne. Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup k mezní zápůjční facilitě prodlužuje o dalších 15 minut. V žádosti o přístup k mezní zápůjční facilitě musí být uvedena výše požadovaného úvěru. K zajištění transakce protistrana dodá dostatečná způsobilá aktiva, pokud tato aktiva předem neuložila u domácí národní centrální banky v souladu s čl. 18 odst. 4.

6.   Na konci každého obchodního dne se záporný zůstatek protistrany na jejím účtu pro zúčtování u domácí národní centrální banky po ukončení kontrolních postupů na konci dne automaticky považuje za žádost o využití mezní zápůjční facility. Aby protistrany splnily požadavek uvedený v čl. 18 odst. 4, uloží u domácí národní centrální banky předem dostatečná způsobilá aktiva jako zajištění před tím, než k takové automatické žádosti dojde. V případě nesplnění této podmínky přístupu budou uloženy sankce podle článků 154 až 157.

Článek 20

Splatnost a úroková sazba mezní zápůjční facility

1.   Úvěr poskytnutý v rámci mezní zápůjční facility má splatnost jeden den. Protistrany, které se přímo účastní systému TARGET2, splácí úvěr příští den, kdy jsou v provozu: a) systém TARGET2 a b) příslušné systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, a to k okamžiku jejich otevření.

2.   Úrokovou sazbu, kterou se úročí mezní zápůjční facilita, vyhlašuje Eurosystém předem a stanoví se jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní „skutečný počet/360“. Úroková sazba platná pro mezní zápůjční facilitu se označuje jako sazba mezní zápůjční facility.

3.   Úrok z mezní zápůjční facility je splatný spolu se splatností úvěru.

KAPITOLA 2

Vkladová facilita

Článek 21

Charakteristiky vkladové facility

1.   Protistrany mohou vkladovou facilitu využívat k jednodenním vkladům u Eurosystému prostřednictvím domácí národní centrální banky. Tyto vklady jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou.

2.   Úroková sazba vkladové facility může být: a) kladná, b) ve výši nula procent, c) záporná.

3.   Národní centrální banky neposkytují výměnou za vklady žádné zajištění.

4.   Objem prostředků, které může protistrana v rámci vkladové facility uložit, není omezen.

Článek 22

Podmínky přístupu ke vkladové facilitě

1.   Ke vkladové facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55 a které mají přístup k účtu u národní centrální banky, na kterém může být obchod vypořádán, zejména v systému TARGET2. Přístup ke vkladové facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých je v provozu systém TARGET2.

2.   Aby byl protistraně udělen přístup ke vkladové facilitě, musí protistrana zaslat žádost domácí národní centrální bance. Pokud domácí národní centrální banka obdrží žádost nejpozději do 15 minut po zavírací době systému TARGET2, zpracuje tuto žádost v systému TARGET2 ještě téhož dne. Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup ke vkladové facilitě prodlužuje o dalších 15 minut. V žádosti musí být uvedena výše vkladu, který má být v rámci facility uložen.

3.   Vzhledem k existenci rozdílných struktur účtů mezi národními centrálními bankami mohou národní centrální banky s předchozím souhlasem ECB uplatnit podmínky přístupu, které se odlišují od podmínek uvedených v tomto článku. Národní centrální banky poskytnou protistranám informace o každé odchylce od podmínek přístupu uvedených v tomto článku.

Článek 23

Splatnost a úrokové podmínky vkladové facility

1.   Splatnost vkladů v rámci vkladové facility je jeden den. V případě protistran, které se přímo účastní systému TARGET2, jsou vklady držené na základě vkladové facility splatné příští den, ve kterém je systém TARGET2 v provozu, a to k okamžiku jeho otevření.

2.   Úrokovou sazbu, kterou se vklad úročí, vyhlašuje Eurosystém předem a stanoví se jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní „skutečný počet/360“.

3.   Úrok z vkladu je splatný se splatností vkladu. V případě záporné úrokové sazby vzniká držiteli vkladu v důsledku uplatnění této sazby na vkladovou facilitu platební povinnost vůči domácí národní centrální bance, přičemž tato národní centrální banka má právo účet protistrany odpovídajícím způsobem zatížit.

HLAVA III

POSTUPY PRO OPERACE MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU

KAPITOLA 1

Nabídková řízení a dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu

Článek 24

Typy postupů pro operace na volném trhu

Operace na volném trhu se provádějí na základě nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů.

Oddíl 1

Nabídková řízení

Článek 25

Přehled nabídkových řízení

1.   Nabídková řízení se provádějí v šesti operačních krocích, jak je popsáno v tabulce 4.

Tabulka 4

Operační kroky nabídkových řízení

Krok 1

Vyhlášení nabídkového řízení

a)

Vyhlášení ECB prostřednictvím veřejných komunikačních služeb a internetových stránek ECB

b)

Vyhlášení národními centrálními bankami prostřednictvím vnitrostátních komunikačních služeb a přímo jednotlivým protistranám (pokud je to považováno za nezbytné)

Krok 2

Příprava protistran a podávání nabídek

Krok 3

Shromažďování nabídek Eurosystémem

Krok 4

Přidělování a vyhlášení výsledků nabídkového řízení

a)

Rozhodnutí ECB o přidělení

b)

Vyhlášení výsledků přidělení prostřednictvím veřejných komunikačních služeb a internetových stránek ECB

Krok 5

Potvrzení jednotlivých výsledků přidělení

Krok 6

Vypořádání transakcí

2.   Nabídková řízení se provádějí ve formě standardních nabídkových řízení nebo rychlých nabídkových řízení. Charakteristiky standardních a rychlých nabídkových řízení jsou totožné, s výjimkou časového rámce (tabulky 5 a 6) a okruhu protistran.

Tabulka 5

Indikativní časový rámec operačních kroků standardních nabídkových řízení (časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském čase  (13) )

Image

Tabulka 6

Indikativní časový rámec operačních kroků rychlých nabídkových řízení (časové údaje jsou uvedeny v SEČ)

Image

3.   Eurosystém může provádět nabídková řízení s pevnou nebo proměnlivou sazbou.

Článek 26

Standardní nabídková řízení

1.   Eurosystém využívá standardní nabídkové řízení k provádění: a) hlavních refinančních operací, b) dlouhodobějších refinančních operací a c) specifických strukturálních operací, tj. strukturálních reverzních operací a vydávání dluhových cenných papírů ECB.

2.   Eurosystém může standardní nabídková řízení využít též k provádění operací jemného doladění a strukturálních operací uskutečňovaných prostřednictvím přímých transakcí s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci.

3.   V případě standardních nabídkových zpravidla platí, že: a) od vyhlášení nabídkového řízení k potvrzení výsledků přidělení uplyne nejvýše 24 hodin a b) časové rozmezí mezi uzávěrkou podávání nabídek a vyhlášením výsledků přidělení činí přibližně dvě hodiny.

4.   ECB se může případně rozhodnout časový rámec jednotlivých operací upravit.

Článek 27

Rychlá nabídková řízení

1.   Eurosystém rychlá nabídková řízení obvykle využívá k provádění operací jemného doladění, avšak může je využít též ke strukturálním operacím uskutečňovaným prostřednictvím přímých transakcí s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci.

2.   Rychlá nabídková řízení probíhají do 105 minut od vyhlášení nabídkového řízení, přičemž potvrzení se uskuteční okamžitě po veřejném vyhlášení výsledku přidělení.

3.   ECB se může případně rozhodnout časový rámec jednotlivých operací upravit.

4.   Eurosystém může v souladu s podmínkami a postupy uvedenými v článku 57 zvolit omezený počet protistran, které se rychlých nabídkových řízení zúčastní.

Článek 28

Provádění standardních nabídkových řízení v souvislosti s hlavními refinančními operacemi a pravidelnými dlouhodobějšími refinančními operacemi podle kalendáře nabídkových řízení

1.   Nabídková řízení v souvislosti s hlavními refinančními operacemi a pravidelnými dlouhodobějšími refinančními operacemi se provádějí v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému.

2.   Indikativní kalendář pravidelných nabídkových řízení Eurosystému je zveřejňován na internetových stránkách ECB a národních centrálních bank nejpozději tři měsíce před začátkem kalendářního roku, pro který je platný.

3.   Předpokládané obchodní dny pro hlavní a pravidelné dlouhodobější refinanční operace jsou uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7

Běžné obchodní dny pro hlavní a pravidelné dlouhodobější refinanční operace

Kategorie operací na volném trhu

Běžný obchodní den (T)

Hlavní refinanční operace

Každé úterý (14)

Pravidelné dlouhodobější refinanční operace

Poslední středa každého kalendářního měsíce (15)

Článek 29

Provádění nabídkových řízení v souvislosti s operacemi jemného doladění a strukturálními operacemi bez stanoveného kalendáře nabídkových řízení

1.   Operace jemného doladění se neprovádějí podle žádného předem stanoveného kalendáře. ECB může rozhodnout o provedení operace jemného doladění v kterýkoli obchodní den Eurosystému. Těchto operací se účastní pouze národní centrální banky, pro které jsou den obchodu, den zúčtování a den úhrady obchodními dny národní centrální banky.

2.   Strukturální operace uskutečňované na základě standardních nabídkových řízení se neprovádějí podle žádného předem stanoveného kalendáře. Běžně se provádějí a vypořádávají pouze v ty dny, které jsou obchodními dny národních centrálních bank ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

Oddíl 2

Operační kroky nabídkových řízení

Pododdíl 1

Vyhlášení nabídkových řízení

Článek 30

Vyhlášení standardních a rychlých nabídkových řízení

1.   Standardní nabídková řízení vyhlašuje ECB veřejně předem prostřednictvím komunikačních služeb a na internetových stránkách ECB. Národní centrální banky mohou standardní nabídkové řízení vyhlásit také prostřednictvím vnitrostátních komunikačních služeb a přímo protistranám, pokud je to považováno za nezbytné.

2.   Rychlá nabídková řízení může ECB vyhlásit veřejně předem prostřednictvím komunikačních služeb a na internetových stránkách ECB. V případě rychlých nabídkových řízení, která byla veřejně předem vyhlášena, může národní centrální banka kontaktovat vybrané protistrany přímo, považuje-li to za nezbytné. V případě rychlých nabídkových řízení, která nebyla předem veřejně vyhlášena, jsou vybrané protistrany kontaktovány přímo národními centrálními bankami.

3.   Vyhlášení nabídkového řízení představuje výzvu protistranám k podání nabídek, které jsou právně závazné. Toto vyhlášení nepředstavuje nabídku ze strany ECB nebo národních centrálních bank.

4.   Informace, které má veřejné vyhlášení nabídkového řízení obsahovat, jsou vymezeny v příloze II.

5.   ECB může podniknout jakékoli kroky, které považuje za vhodné k opravě veškerých chyb ve vyhlášení nabídkového řízení včetně zrušení či přerušení probíhajícího nabídkového řízení.

Pododdíl 2

Příprava a podávání nabídek protistranami

Článek 31

Forma nabídek a místo jejich podání

1.   Protistrany podávají nabídky domácí národní centrální bance. Nabídky instituce mohou být domácí národní centrální bance podávány pouze jednou organizační složkou v každém členském státě, jehož měnou je euro, ve kterém je daná instituce usazena, tj. ústředím nebo pověřenou pobočkou.

2.   Protistrany předkládají nabídky ve formě stanovené národní centrální bankou pro danou operaci.

Článek 32

Předkládání nabídek

1.   V případě nabídkových řízení s pevnou sazbou protistrany ve svých nabídkách uvedou částku, se kterou jsou s národními centrálními bankami připraveny obchodovat.

2.   V případě nabídkových řízení s pevnou sazbou pro měnové swapy protistrany uvedou pevnou částku měny, kterou mají v úmyslu při této sazbě prodat a zpětně odkoupit, nebo nakoupit a zpětně prodat.

3.   V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou mohou protistrany podat nabídky až na deset různých úrovní úrokové sazby, cen nebo swapových bodů. Ve výjimečných případech může Eurosystém stanovit limit, pokud jde o počet nabídek, které může každá protistrana podat. V každé nabídce protistrany uvedou částku, se kterou jsou připraveny obchodovat, a odpovídající úrokovou sazbu, cenu či swapový bod. Nabídka úrokové sazby nebo swapového bodu musí být vyjádřena jako násobky 0,01 procentního bodu. Nabídka ceny musí být vyjádřena jako násobky 0,001 procentního bodu.

4.   V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou pro měnové swapy protistrany uvedou pevnou částku měny a swapové body, při nichž hodlají uzavřít obchod.

5.   Při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou pro měnové swapy musí být swapové body kotovány v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi a nabídky musí být vyjádřeny jako násobky 0,01 swapového bodu.

6.   Pokud jde o vydávání dluhových cenných papírů ECB, může ECB rozhodnout, že nabídky musí být vyjádřeny prostřednictvím ceny, a nikoli úrokové sazby. V takových případech musí být cena vyjádřena procentem jmenovité hodnoty se třemi desetinnými místy.

Článek 33

Minimální a maximální částky nabídky

1.   Minimální částka nabídky pro hlavní refinanční operace činí 1 000 000 EUR. Nabídky přesahující tuto částku musí být vyjádřeny jako násobky 100 000 EUR. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby.

2.   Pro dlouhodobější refinanční operace stanoví každá národní centrální banka minimální částku nabídky v rozmezí od 10 000 EUR do 1 000 000 EUR. Nabídky přesahující minimální částku nabídky musí být vyjádřeny jako násobky 10 000 EUR. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby.

3.   Minimální částka nabídky pro operace jemného doladění a pro strukturální operace činí 1 000 000 EUR. Nabídky přesahující tuto částku musí být vyjádřeny jako násobky 100 000 EUR. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby, ceny nebo swapového bodu v závislosti na konkrétním typu transakce.

4.   Aby zabránila podávání nepřiměřeně vysokých nabídek, může ECB stanovit maximální částku nabídky, tj. nejvyšší přijatelnou nabídku jednotlivých protistran. Pokud ECB stanoví maximální částku nabídky, uvede podrobnosti v oznámení o vyhlášení nabídkového řízení.

Článek 34

Minimální a maximální nabídková sazba

1.   Při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s variabilní sazbou může ECB stanovit minimální nabídkovou sazbu, tj. spodní hranici úrokové sazby, pro kterou mohou protistrany podávat nabídky.

2.   Při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s variabilní sazbou může ECB stanovit maximální nabídkovou sazbu, tj. horní hranici úrokové sazby, pro kterou mohou protistrany podávat nabídky.

Článek 35

Lhůta pro podání nabídek

1.   Protistrany mohou své nabídky kdykoli odvolat až do skončení lhůty pro podání nabídek.

2.   Na nabídky podané po uplynutí této lhůty není brán zřetel a považují se za neplatné.

3.   O tom, zda protistrana dodržela lhůtu pro podání nabídek, rozhoduje domácí národní centrální banka.

Článek 36

Vyřazení nabídek

1.   Národní centrální banka vyřadí:

a)

všechny nabídky protistrany, pokud úhrnná částka nabídky přesáhne maximální hranici nabídek stanovenou ECB;

b)

jakoukoli nabídku protistrany, pokud je nižší než minimální částka nabídek;

c)

jakoukoli nabídku protistrany, pokud je nižší než minimální, respektive vyšší než maximální přijímaná úroková sazba, cena nebo swapový bod.

2.   Národní centrální banka může vyřadit nabídky, které jsou neúplné nebo nemají stanovenou formu.

3.   Pokud se domácí národní centrální banka rozhodne nabídku vyřadit, uvědomí protistranu o svém rozhodnutí dříve, než dojde k přidělování.

Pododdíl 3

Přidělování

Článek 37

Přidělování při nabídkových řízeních na poskytnutí či absorpci likvidity s pevnou sazbou

1.   V nabídkových řízeních s pevnou sazbou jsou nabídky protistran přidělovány takto:

a)

Nabídky se sečtou.

b)

Jestliže úhrnná částka nabídky přesáhne celkový objem likvidity, která má být přidělena, uspokojují se podané nabídky poměrně na základě poměru přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy III.

c)

Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

2.   ECB může rozhodnout, že přidělí:

a)

minimální částku přidělení, což je spodní hranice částky, která může být každému účastníkovi přidělena, nebo

b)

minimální poměr přidělení, což je minimální procento nabídek, které lze při mezní úrokové sazbě přidělit každému účastníkovi.

Článek 38

Přidělování při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou v eurech

1.   V nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou v eurech jsou nabídky protistran přidělovány takto:

a)

Nabídky se seřazují sestupně podle nabídnutých úrokových sazeb nebo vzestupně podle nabízených cen.

b)

Nabídky s nejvyššími úrovněmi úrokových sazeb (nejnižšími cenami) jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími nižšími úrokovými sazbami (vyššími cenami) jsou poté přijímány, dokud není celkový objem likvidity určený k přidělení vyčerpán.

c)

Pokud při mezní úrokové sazbě (nejvyšší přijaté ceně) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní úrokové sazbě (nejvyšší přijaté ceně), jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy III.

d)

Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

2.   ECB může rozhodnout, že každému z úspěšných účastníků přidělí minimální částku přidělení.

Článek 39

Přidělování při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou v eurech

1.   V nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou v eurech, která jsou využívána k vydávání dluhových cenných papírů ECB a příjmu termínovaných vkladů, jsou nabídky protistran přidělovány takto:

a)

Nabídky se seřazují vzestupně podle nabídnutých úrokových sazeb nebo sestupně podle nabízených cen.

b)

Nabídky s nejnižší úrokovou sazbou (nebo nejvyššími cenami) jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími vyššími úrokovými sazbami (nižšími cenami) jsou pak přijímány, dokud není celkový objem likvidity určený k absorbování vyčerpán.

c)

Pokud při mezní úrokové sazbě (nejnižší přijaté ceně) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní úrokové sazbě (nejnižší přijaté ceně), jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy III.

d)

Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro. Při vydávání dluhových cenných papírů ECB se přidělovaná jmenovitá hodnota zaokrouhlí na nejbližší násobek 100 000 EUR.

2.   ECB může rozhodnout, že každému z úspěšných účastníků přidělí minimální částku přidělení.

Článek 40

Přidělování při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

1.   V nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy jsou nabídky protistran přidělovány takto:

a)

Nabídky se seřazují vzestupně podle nabízených swapových bodů, přičemž se zohledňuje algebraické znaménko nabídky.

b)

Algebraické znaménko nabídky závisí na znaménku rozdílu úrokové sazby pro cizí měnu a euro. Je-li při splatnosti swapu:

i)

úroková sazba cizí měny vyšší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu kladná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s prémií, a

ii)

úroková sazba cizí měny nižší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu záporná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s diskontem.

c)

Nabídky s nejnižšími swapovými body jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími vyššími swapovými body jsou poté přijímány, dokud není celkový objem stanovené měny určený k přidělení vyčerpán.

d)

Pokud při nejvyšší přijaté nabídce swapových bodů, tj. mezní nabídce swapového bodu, přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní nabídce swapového bodu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy III.

e)

Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

2.   ECB může rozhodnout, že každému z úspěšných účastníků přidělí minimální částku přidělení.

Článek 41

Přidělování při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

1.   V nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy jsou nabídky protistran přidělovány takto:

a)

Nabídky se seřazují sestupně podle nabízených swapových bodů, přičemž se zohledňuje algebraické znaménko nabídky.

b)

Algebraické znaménko nabídky závisí na znaménku rozdílu úrokové sazby pro cizí měnu a euro. Je-li při splatnosti swapu:

i)

úroková sazba cizí měny vyšší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu kladná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s prémií, a

ii)

úroková sazba cizí měny nižší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu záporná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s diskontem.

c)

Nabídky s nejvyššími uváděnými swapovými body jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími nižšími swapovými body jsou poté přijímány, dokud:

i)

není celkový objem stanovené měny určený k absorbování vyčerpán a

ii)

při nejnižší přijaté nabídce swapových bodů, tj. mezní nabídce swapového bodu, nepřesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení.

d)

Zbývající objem se přidělí mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní nabídce swapového bodu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy III. Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

2.   ECB může rozhodnout, že každému z úspěšných účastníků přidělí minimální částku přidělení.

Článek 42

Druh aukce při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou

V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou může Eurosystém uplatňovat aukce s jednoduchou sazbou (holandská aukce) nebo aukce s násobnou sazbou (americká aukce).

Pododdíl 4

Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

Článek 43

Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

1.   Rozhodnutí o přidělení s ohledem na výsledky nabídkového řízení vyhlašuje ECB veřejně prostřednictvím komunikačních služeb a internetových stránek ECB. Národní centrální banky mohou rozhodnutí ECB o přidělení vyhlásit také prostřednictvím vnitrostátních komunikačních služeb a přímo protistranám, považují-li to za nezbytné.

2.   Informace, které má veřejné oznámení výsledků nabídkového řízení obsahovat, jsou vymezeny v příloze IV.

3.   Pokud rozhodnutí o přidělení obsahuje chybné informace ohledně kterékoli ze skutečností uvedených ve veřejném oznámení výsledků nabídkového řízení podle odstavce 1, může ECB podniknout jakékoli kroky, které považuje za vhodné k opravě těchto chybných informací.

4.   Po veřejném oznámení rozhodnutí ECB o přidělení s ohledem na výsledky nabídkového řízení ve smyslu odstavce 1 potvrdí národní centrální banky jednotlivé výsledky přidělení přímo protistranám, přičemž každá protistrana obdrží samostatné a určité potvrzení o svém úspěchu v nabídkovém řízení a o přesném objemu, který jí byl přidělen.

Oddíl 3

Dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu

Článek 44

Přehled dvoustranných postupů

1.   Prostřednictvím dvoustranných postupů může Eurosystém provádět kteroukoli z těchto operací na volném trhu:

a)

operace jemného doladění (reverzní transakce, měnové swapy nebo příjem termínovaných vkladů) nebo

b)

strukturální operace (přímé transakce).

2.   V závislosti na konkrétní transakci mohou být dvoustranné postupy prováděny prostřednictvím přímého kontaktu s protistranami, jak je uvedeno v článku 45, nebo prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů, jak je uvedeno v článku 46.

Článek 45

Dvoustranné postupy prováděné prostřednictvím přímého kontaktu s protistranami

1.   Dvoustranné postupy pro operace jemného doladění a strukturální operace uskutečňované formou přímých transakcí mohou být prováděny prostřednictvím přímého kontaktu s protistranami.

2.   Národní centrální banky přímo kontaktují jednu nebo několik institucí, které jsou vybrány na základě kritérií způsobilosti uvedených v článku 57. Při rozhodování o tom, zda s těmito institucemi provedou transakci, se národní centrální banky řídí pokyny ECB.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, může Rada guvernérů ECB rozhodnout, že za výjimečných okolností provede operace jemného doladění nebo strukturální operace, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě dvoustranných postupů, ECB nebo jedna či více národních centrálních bank vystupujících jako výkonný nástroj ECB. V takovém případě se postupy těchto operací odpovídajícím způsobem upraví. ECB rozhodne o tom, zda s kontaktovanými institucemi provede transakci.

Článek 46

Dvoustranné postupy prováděné prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů

1.   Aniž je dotčen článek 45, mohou být dvoustranné postupy pro strukturální operace uskutečňované formou přímých transakcí prováděny prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů.

2.   V souladu s článkem 57 není okruh protistran omezen.

3.   Postupy jsou přizpůsobeny tržním zvyklostem pro obchodovaný dluhový nástroj.

Článek 47

Vyhlášení operací prováděných prostřednictvím dvoustranných postupů

1.   Nerozhodne-li ECB jinak, operace jemného doladění nebo strukturální operace, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě dvoustranných postupů, se předem veřejně nevyhlašují.

2.   ECB může rozhodnout, že výsledky dvoustranných postupů veřejně nevyhlásí.

Článek 48

Obchodní dny pro dvoustranné postupy

1.   ECB může rozhodnout, že dvoustranné postupy pro operace jemného doladění provede v kterýkoli obchodní den Eurosystému. Těchto operací se mohou účastnit pouze národní centrální banky, pro které jsou den obchodu, den zúčtování a den úhrady obchodními dny národní centrální banky.

2.   Dvoustranné postupy pro strukturální operace uskutečňované formou přímých transakcí se obvykle provádějí a vypořádávají ve dnech, které jsou obchodními dny národních centrálních bank ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

KAPITOLA 2

Postupy vypořádání operací měnové politiky Eurosystému

Článek 49

Přehled postupů vypořádání

1.   Platební příkazy související s účastí na operacích na volném trhu nebo s využitím stálých facilit se vypořádávají na účtech protistran u národní centrální banky nebo na účtech zúčtovacích bank účastnících se systému TARGET2.

2.   Platební příkazy související s účastí na operacích na volném trhu zaměřených na poskytnutí likvidity nebo s využitím mezní zápůjční facility se vypořádávají až v okamžiku konečného převodu způsobilých aktiv sloužících jako zajištění pro danou operaci nebo po tomto převodu. Protistrany za tímto účelem:

a)

předem složí způsobilá aktiva u národní centrální banky nebo

b)

způsobilá aktiva vypořádají u národní centrální banky na základě dodání proti zaplacení.

Článek 50

Vypořádávání operací na volném trhu

1.   Eurosystém se snaží vypořádávat transakce, které souvisejí s jeho operacemi na volném trhu, ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, a se všemi protistranami, které poskytly dostatečná způsobilá aktiva jako zajištění, ve stejnou dobu. Vzhledem k provozním omezením a technickým vlastnostem (např. systémů vypořádání obchodů s cennými papíry) se však okamžik vypořádání operací na volném trhu může v daný den v jednotlivých členských státech, jejichž měnou je euro, lišit.

2.   Předpokládané dny vypořádání jsou souhrnně uvedeny v tabulce 8.

Tabulka 8

Předpokládané dny vypořádání operací Eurosystému na volném trhu  (16)

Nástroj měnové politiky

Den vypořádání operací na volném trhu založených na standardních nabídkových řízeních

Den vypořádání operací na volném trhu založených na rychlých nabídkových řízeních nebo dvoustranných postupech

Reverzní transakce

T + 1

T

Přímé transakce

Podle tržních zvyklostí pro způsobilá aktiva

Vydávání dluhových cenných papírů ECB

T + 2

Měnové swapy

T, T + 1 nebo T + 2

Příjem termínovaných vkladů

T

Článek 51

Vypořádávání operací na volném trhu prováděných prostřednictvím standardních nabídkových řízení

1.   Eurosystém se snaží vypořádávat operace na volném trhu, které se provádějí prostřednictvím standardních nabídkových řízení, první den následující po dni obchodu, kdy jsou otevřeny systém TARGET2 a všechny příslušné systémy vypořádání obchodů s cennými papíry.

2.   Dny vypořádání hlavních refinančních operací a pravidelných dlouhodobějších refinančních operací jsou stanoveny předem v indikativním kalendáři pravidelných nabídkových řízení Eurosystému. Pokud běžný den vypořádání připadá na den pracovního klidu, může ECB rozhodnout, že použije jiný den vypořádání, avšak s možností vypořádání ve stejný den. Eurosystém usiluje o to, aby se okamžik vypořádání hlavních a dlouhodobějších refinančních operací shodoval s okamžikem splacení předchozí operace s odpovídající splatností.

3.   Vypořádání emise dluhových cenných papírů ECB se provádí druhý den následující po dni obchodu, kdy je otevřen systém TARGET2 a všechny příslušné systémy vypořádání obchodů s cennými papíry.

Článek 52

Vypořádávání operací na volném trhu prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů

1.   Eurosystém se snaží vypořádávat operace na volném trhu prováděné prostřednictvím rychlých nabídkových řízení a dvoustranných postupů v den obchodu. Lze použít jiné dny vypořádání, zejména v případě přímých transakcí a měnových swapů.

2.   Operace jemného doladění a strukturální operace, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě dvoustranných postupů, se vypořádají decentralizovaně prostřednictvím národních centrálních bank.

Článek 53

Další ustanovení týkající se vypořádání a postupů na konci dne

1.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v této kapitole, mohou být ve smluvní nebo veřejnoprávní úpravě uplatňované národními centrálními bankami nebo ECB pro určité nástroje měnové politiky vymezena dodatečná ustanovení týkající se vypořádání.

2.   Postupy na konci dne jsou popsány v dokumentaci k systému TARGET2.

Článek 54

Držení minimálních rezerv a přebytečné rezervy

1.   Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) může být jako účet minimálních rezerv použit účet pro zúčtování protistrany vedený u národní centrální banky. Držení minimálních rezerv na účtech pro zúčtování může být využito k vnitrodenním zúčtovacím účelům. Denní držení minimálních rezerv protistrany se vypočítá jako konečný denní zůstatek na jejím účtu minimálních rezerv. Pro účely tohoto článku má „účet minimálních rezerv“ stejný význam jako v nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.   Rezervy, které přesahují výši minimálních rezerv požadovanou podle nařízení (ES) č. 2531/98 a nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), se úročí sazbou ve výši nula procent, nebo sazbou vkladové facility podle toho, která z těchto sazeb je nižší.

ČÁST TŘETÍ

ZPŮSOBILÉ PROTISTRANY

Článek 55

Kritéria způsobilosti pro účast na operacích měnové politiky Eurosystému

S výhradou článku 57 umožní Eurosystém účast na operacích měnové politiky Eurosystému pouze institucím, které splňují kritéria uvedená v tomto článku.

a)

Podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému podle článku 19.1 statutu ESCB a povinností na základě tohoto systému nejsou podle nařízení (ES) č. 2531/98 a nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) zproštěny.

b)

Jsou finančně zdravé.

c)

Jsou:

i)

institucemi podléhajícími přinejmenším jedné formě harmonizovaného dohledu Unie/EHP prováděného vnitrostátními orgány v souladu se směrnicí 2013/36/EU a nařízením (EU) č. 575/2013,

ii)

úvěrovými institucemi ve veřejném vlastnictví ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, které podléhají dohledu, jenž je srovnatelný s dohledem ze strany příslušných orgánů podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013, nebo

iii)

institucemi podléhajícími neharmonizovanému dohledu ze strany příslušných orgánů, jenž je srovnatelný s harmonizovaným dohledem Unie/EHP prováděným příslušnými orgány podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013, např. pobočky zřízené v členských státech, jejichž měnou je euro, institucemi zaregistrovanými mimo EHP.

d)

V souvislosti s konkrétním nástrojem či operací splňují všechny provozní požadavky uvedené ve smluvní či veřejnoprávní úpravě uplatňované národní centrální bankou nebo ECB.

Článek 56

Přístup k operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím standardních nabídkových řízení a ke stálým facilitám

1.   Instituce, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55, mají přístup ke kterékoli z těchto operací měnové politiky Eurosystému:

a)

stálým facilitám;

b)

operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím standardních nabídkových řízení.

2.   Přístup ke stálým facilitám nebo operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím standardních nabídkových řízení se poskytuje pouze institucím, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55, prostřednictvím domácí národní centrální banky.

3.   Má-li instituce, která splňuje kritéria způsobilosti podle článku 55, organizační složky, např. ústředí nebo pobočky, ve více než jednom členském státě, jehož měnou je euro, má ke stálým facilitám nebo k operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím standardních nabídkových řízení přístup každá organizační složka, která splňuje kritéria způsobilosti podle článku 55, prostřednictvím své domácí národní centrální banky.

4.   Nabídky v rámci operací na volném trhu prováděných prostřednictvím standardních nabídkových řízení a žádosti o využití stálých facilit podává jen jedna organizační složka v každém členském státě, jehož měnou je euro, tj. ústředí nebo pověřená pobočka.

Článek 57

Výběr protistran pro přístup k operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů

1.   Při operacích na volném trhu prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů jsou protistrany vybírány v souladu s odstavci 2 až 4.

2.   V případě strukturálních operací, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě dvoustranných postupů, není okruh protistran omezen. V případě strukturálních operací, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě rychlých nabídkových řízení, se uplatňují kritéria způsobilosti stanovená v čl. 57 odst. 3 písm. b).

3.   Při operacích jemného doladění prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů jsou protistrany vybírány takto:

a)

V případě operací jemného doladění, které se uskutečňují formou měnových swapů pro účely měnové politiky na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů, je okruh protistran shodný s okruhem subjektů, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému a usazeny v členských státech, jejichž měnou je euro. Protistrany měnových swapů pro účely měnové politiky prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů nemusí splňovat kritéria uvedená v článku 55. Kritéria výběru protistran devizových intervenčních operací Eurosystému jsou založena na zásadách obezřetnosti a efektivity, jak je uvedeno v příloze V. Národní centrální banky mohou uplatňovat omezovací systém, který jim umožní kontrolovat úvěrovou angažovanost ve vztahu k jednotlivým protistranám, jež se účastní měnových swapů pro účely měnové politiky.

b)

V případě operací jemného doladění, které se uskutečňují formou reverzních transakcí či příjmu termínovaných vkladů na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů, vybírá každá národní centrální banka soubor protistran pro konkrétní transakci z institucí, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 55 a které jsou usazeny v jejím členském státě, jehož měnou je euro. Při výběru je hlavním kritériem činnost příslušné instituce na peněžním trhu. Národní centrální banka může při výběru uplatňovat další kritéria, jako je účinnost obchodního oddělení či nabídkový potenciál.

4.   Pokud Rada guvernérů ECB v souladu s čl. 45 odst. 3 rozhodne, že ECB vykoná operace jemného doladění prostřednictvím dvoustranných postupů sama nebo prostřednictvím jedné či více národních centrálních bank, vybere ECB své protistrany na základě rotačního systému z těch protistran, které jsou způsobilé pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné postupy.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4 a rozhodne-li tak Rada guvernérů ECB, lze operace na volném trhu prováděné prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů uskutečňovat i s širším okruhem protistran, než jak je uvedeno v odstavcích 2 až 4.

ČÁST ČTVRTÁ

ZPŮSOBILÁ AKTIVA

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 58

Způsobilá aktiva a akceptované techniky zajištění, které se používají při úvěrových operacích Eurosystému

1.   Eurosystém uplatňuje jednotný rámec způsobilých aktiv, který platí pro všechny úvěrové operace Eurosystému, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách.

2.   Aby se mohly účastnit úvěrových operací Eurosystému, poskytnou protistrany Eurosystému aktiva, která jsou způsobilá jako zajištění pro tyto operace. Vzhledem k tomu, že úvěrové operace Eurosystému zahrnují vnitrodenní úvěr, musí zajištění, které protistrany poskytují ve vztahu k vnitrodennímu úvěru, rovněž splňovat kritéria způsobilosti vymezená v těchto obecných zásadách, jak je uvedeno v obecných zásadách ECB/2012/27.

3.   Protistrany způsobilá aktiva poskytují:

a)

převodem vlastnictví, jež má právní formu dohody o zpětném odkupu, nebo

b)

vytvořením zástavního nároku, tj. zástavy, cese nebo břemene na příslušných aktivech, jež má právní formu zajištěného úvěru,

v každém případě podle vnitrostátní smluvní nebo veřejnoprávní úpravy zavedené a zdokumentované domácí národní centrální bankou.

4.   Pokud protistrany poskytují způsobilá aktiva jako zajištění, může domácí národní centrální banka vyžadovat rezervaci nebo sdružování způsobilých aktiv v závislosti na tom, jaký systém pro správu zajištění tato banka používá.

5.   Z hlediska kvality aktiv a jejich způsobilosti pro různé druhy úvěrových operací Eurosystému není mezi obchodovatelnými a neobchodovatelnými aktivy žádný rozdíl.

6.   Aniž by byla dotčena povinnost v odstavci 2, podle níž protistrany Eurosystému poskytují aktiva, která jsou způsobilá jako zajištění, může Eurosystém na žádost poskytovat protistranám poradenství ohledně způsobilosti obchodovatelných aktiv, která již byla emitována, nebo ohledně způsobilosti neobchodovatelných aktiv, bylo-li již požádáno o jejich předložení. Před tím, než tyto události nastanou, neposkytuje Eurosystém žádné poradenství.

Článek 59

Obecné aspekty rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika u způsobilých aktiv

1.   Jedním z kritérií způsobilosti je, že aktiva musí splňovat vysoké úvěrové standardy vymezené v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.

2.   Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika vymezí postupy, pravidla a techniky s cílem zajistit, aby byl dodržován požadavek Eurosystému na plnění vysokých úvěrových standardů v případě způsobilých aktiv a aby způsobilá aktiva splňovala požadavky na úvěrovou kvalitu vymezené Eurosystémem.

3.   Pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika Eurosystém vymezí požadavky na úvěrovou kvalitu ve formě stupňů úvěrové kvality tak, že níže uvedeným způsobem zavede prahové hodnoty pro pravděpodobnost selhání (PS) v horizontu jednoho roku.

a)

Eurosystém považuje maximální pravděpodobnost selhání v horizontu jednoho roku ve výši 0,10 % za odpovídající požadavku na úvěrovou kvalitu na úrovni stupně úvěrové kvality 2 a maximální pravděpodobnost selhání v horizontu jednoho roku ve výši 0,40 % za odpovídající požadavku na úvěrovou kvalitu na úrovni stupně úvěrové kvality 3, přičemž tyto hodnoty podléhají pravidelnému přezkoumání.

b)

Všechna způsobilá aktiva pro úvěrové operace Eurosystému musí splňovat minimálně požadavek na úvěrovou kvalitu odpovídající stupni úvěrové kvality 3. Pro určitá aktiva Eurosystém uplatňuje dodatečné požadavky na úvěrovou kvalitu v souladu s hlavou II a III části čtvrté.

4.   Informace o stupních úvěrové kvality Eurosystém zveřejňuje na internetových stránkách ECB ve formě harmonizované ratingové stupnice Eurosystému včetně přiřazení úvěrových hodnocení, jež poskytly akceptované externí ratingové agentury a externí poskytovatelé ratingových nástrojů, ke stupňům úvěrové kvality.

5.   Při posuzování požadavků na úvěrovou kvalitu bere Eurosystém v úvahu informace úvěrového hodnocení ze systémů úvěrového hodnocení, které se řadí mezi jeden ze čtyř zdrojů v souladu s hlavou V části čtvrté.

6.   V rámci hodnocení úvěrového standardu určitého aktiva může Eurosystém vzít v úvahu institucionální kritéria a prvky zajišťující podobnou ochranu držitele aktiva, například záruky. Eurosystém si vyhrazuje právo určit, zda emise, emitent, dlužník nebo ručitel splňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu na základě jakýchkoli informací, které Eurosystém může považovat za relevantní pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před riziky.

7.   Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika vychází z definice „selhání“ vymezené ve směrnici 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013.

HLAVA II

KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI A POŽADAVKY NA ÚVĚROVOU KVALITU OBCHODOVATELNÝCH AKTIV

KAPITOLA 1

Kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv

Článek 60

Kritéria způsobilosti týkající se všech druhů obchodovatelných aktiv

Aby byla obchodovatelná aktiva způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, musí být dluhovými nástroji, které splňují kritéria způsobilosti vymezená v oddílu 1 s výjimkou určitých zvláštních druhů obchodovatelných aktiv, jak je uvedeno v oddílu 2.

Článek 61

Seznam způsobilých obchodovatelných aktiv a pravidla oznamování

1.   ECB na svých internetových stránkách zveřejňuje aktualizovaný seznam způsobilých obchodovatelných aktiv, a to v souladu s metodikami uvedenými na těchto internetových stránkách, a každý pracovní den tento seznam aktualizuje. Aktiva posuzovaná v souladu s čl. 87 odst. 3 se na seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv nezveřejňují.

2.   Národní centrální banka, která ECB ohlašuje určité obchodovatelné aktivum, je zpravidla národní centrální banka země, v níž je obchodovatelné aktivum přijato k obchodování.

Oddíl 1

Obecná kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv

Článek 62

Jistina obchodovatelných aktiv

1.   Aby byly způsobilé, musí dluhové nástroje až do svého konečného splacení:

a)

znít na pevnou a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny nebo

b)

znít na bezpodmínečně stanovenou částku jistiny, která je na fixní bázi vázána v určitém čase pouze na jeden inflační index eurozóny, přičemž nesmí obsahovat žádné jiné složité struktury.

2.   Dluhové nástroje, u nichž je částka jistiny v určitém čase vázána pouze na jeden inflační index eurozóny, jsou rovněž přípustné za předpokladu, že jejich kupónová struktura odpovídá čl. 63 odst. 1 písm. b) bodu i) čtvrté odrážce a je vázána na tentýž inflační index eurozóny.

3.   Aktiva s warranty či jinými podobnými s nimi spojenými právy nejsou způsobilá.

Článek 63

Akceptovatelné kupónové struktury pro obchodovatelná aktiva

1.   Aby byly způsobilé, musí mít dluhové nástroje až do konečného splacení některou z těchto kupónových struktur:

a)

kupón s pevnou sazbou, nulový kupón nebo kupón s odstupňovanou sazbou a s předem vymezeným kupónovým rozvrhem a předem definovanými kupónovými hodnotami, které nemohou vést k zápornému peněžnímu toku, nebo

b)

kupón s proměnlivou sazbou, který nemůže vést k zápornému peněžnímu toku a který má tuto strukturu: kupónová sazba = (referenční sazba * l) ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž

i)

referenční sazbou může být v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

sazba peněžního trhu v eurech, např. EURIBOR, LIBOR nebo obdobné indexy,

sazba swapů s konstantní splatností, např. indexy CMS, EIISDA, EUSA,

výnos jednoho státního dluhopisu v eurozóně, jehož splatnost nepřesahuje jeden rok, nebo index několika státních dluhopisů v eurozóně, jejichž splatnost nepřesahuje jeden rok,

inflační index eurozóny a

ii)

f (spodní hranice), c (horní hranice), l (faktor snížení/zvýšení páky („leveraging/deleveraging factor“)) a x (marže) jsou, pokud jsou dány, číselné hodnoty, které jsou buď předem definovány k okamžiku emise, nebo se mohou časem měnit pouze na hodnoty předem definované v okamžiku emise, kde f a c jsou větší než nula nebo rovny nule a l je větší než nula po celou dobu životnosti aktiva. V případě kupónů s proměnlivou sazbou, u nichž je referenční sazbou inflační index, se l rovná jedné.

2.   Dluhové nástroje s kupónem s proměnlivou sazbou ve smyslu odst. 1 písm. b) se považují za nezpůsobilé, pokud by kupónová sazba v kterémkoli okamžiku po použití vzorce pro výpočet kupónové sazby vedla k záporné hodnotě.

3.   Kupónové struktury, které nesplňují požadavky odstavců 1 a 2, nejsou způsobilé, včetně případů, kdy tyto požadavky nesplňuje pouze část splátkové struktury, jako např. prémie.

4.   V případě kupónu s pevnou či proměnlivou odstupňovanou sazbou se příslušná kupónová struktura pro účely tohoto článku hodnotí s ohledem na celou dobu životnosti aktiva s přihlédnutím k budoucímu i minulému vývoji.

5.   Přijatelné kupónové struktury nesmějí mít žádné volitelné prvky na straně emitenta, tj. v průběhu celé doby životnosti aktiva s přihlédnutím k budoucímu i minulému vývoji nejsou přípustné změny kupónové struktury, které závisejí na rozhodnutí emitenta.

Článek 64

Nepodřízenost ve vztahu k obchodovatelným aktivům

Způsobilé dluhové nástroje nezakládají práva k jistině a/nebo úroku, která jsou podřízena právům držitelů jiných dluhových nástrojů téhož emitenta.

Článek 65

Měna, v níž jsou denominována obchodovatelná aktiva

Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje denominovány v euru nebo v jedné z bývalých měn členských států, jejichž měnou je euro.

Článek 66

Místo emise obchodovatelných aktiv

1.   S výhradou odstavce 2 musí být dluhové nástroje, aby byly způsobilé, vydány v EHP, a to u centrální banky nebo u systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který byl kladně hodnocen podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů.

2.   V případě dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených nefinančním podnikem, pro jejichž emisi, emitenta nebo ručitele systém akceptovaných externích ratingových agentur neposkytl žádné úvěrové hodnocení, se místo emise musí nacházet v eurozóně.

3.   Mezinárodní dluhové nástroje vydané prostřednictvím mezinárodních depozitářů cenných papírů Euroclear Bank a Clearstream Banking Luxembourg musí splňovat příslušná níže uvedená kritéria.

a)

Mezinárodní dluhové nástroje na doručitele v globální podobě musí být vydány jako „new global notes“ a musí být uloženy u společného uschovatele, který je mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů nebo centrálním depozitářem cenných papírů, který byl kladně hodnocen podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů. Odchylně toto neplatí pro mezinárodní dluhové nástroje na doručitele v globální podobě, které byly vydány jako „classical global notes“ před 1. lednem 2007, a zastupitelné navyšované emise těchto dluhopisů, které byly vydány pod stejným kódem ISIN bez ohledu na datum navyšované emise.

b)

Mezinárodní dluhové nástroje na jméno v globální podobě musí být vydány v souladu s novou strukturou úschovy mezinárodních dluhových nástrojů. Odchylně toto neplatí pro mezinárodní dluhové nástroje na jméno vydané v globální podobě před 1. říjnem 2010.

c)

Mezinárodní jednotlivě vydávané dluhové nástroje nejsou způsobilé, pokud nebyly jednotlivě vydány před 1. říjnem 2010.

Článek 67

Postupy vypořádání obchodovatelných aktiv

1.   Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje převoditelné v zaknihované podobě a musí být vedeny a vypořádány v členských státech, jejichž měnou je euro, prostřednictvím účtu u národní centrální banky nebo u systému vypořádání obchodů s cennými papíry, jenž byl kladně hodnocen podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů, aby bezvadnost zajištění a jeho realizace podléhaly právu členského státu, jehož měnou je euro.

2.   Není-li centrální depozitář cenných papírů/systém vypořádání obchodů s cennými papíry, ve kterém je aktivum vydáno, totožný s centrálním depozitářem cenných papírů/systémem vypořádání obchodů s cennými papíry, ve kterém je aktivum drženo, musí být tyto dva subjekty pro účely způsobilosti propojeny způsobilým propojením, které je kladně hodnoceno v souladu s rámcem Eurosystému pro hodnocení uživatelů v souladu s článkem 150.

Článek 68

Akceptovatelné trhy pro obchodovatelná aktiva

1.   Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (17), nebo musí být přijaty k obchodování na určitých akceptovaných neregulovaných trzích.

2.   Seznam akceptovaných neregulovaných trhů ECB zveřejňuje na svých internetových stránkách a alespoň jednou ročně jej aktualizuje.

3.   Hodnocení neregulovaných trhů Eurosystémem se opírá o níže uvedené zásady bezpečnosti, transparentnosti a dostupnosti:

a)

Bezpečnost znamená jistotu ohledně transakcí, zejména jistotu ohledně platnosti a vynutitelnosti transakcí.

b)

Transparentností se rozumí volný přístup k informacím o procedurálních a provozních pravidlech trhu, finančních vlastnostech aktiv, mechanismu tvorby cen a relevantních cenách a množstvích, např. kotacích, úrokových sazbách, objemech obchodování, zůstatcích.

c)

Dostupnost označuje schopnost Eurosystému účastnit se trhu a mít k němu přístup. Trh je dostupný, jestliže jeho procedurální a provozní pravidla umožňují Eurosystému získávat informace a provádět transakce, je-li to třeba pro účely správy zajištění.

4.   Výběr neregulovaných trhů je definován výhradně s ohledem na výkon funkce Eurosystému spočívající ve správě zajištění a neměl by být považován za hodnocení skutečné kvality trhů ze strany Eurosystému.

Článek 69

Druh emitenta nebo ručitele obchodovatelných aktiv

1.   Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje emitovány nebo zaručeny centrálními bankami členských států, subjekty veřejného sektoru, agenturami, úvěrovými institucemi, finančními institucemi kromě úvěrových institucí, nefinančními podniky, vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi.

2.   Kromě bank a organizací uvedených v čl. 117 odst. 2 a článku 118 nařízení (EU) č. 575/2013 může Eurosystém jako vícestrannou rozvojovou banku nebo mezinárodní organizaci pro účely těchto obecných zásad uznat jakýkoli subjekt na základě hodnocení všech těchto kritérií:

a)

jedná se o organizaci s globálním nebo regionálním mandátem, který přesahuje vnitrostátní hranice;

b)

je financován převážně z příspěvků národních vlád nebo organizací či subjektů spojených s národními vládami;

c)

poslání tohoto subjektu je v souladu s politikou Unie.

Článek 70

Místo usazení emitenta nebo ručitele

1.   Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje s výhradou výjimek obsažených v odstavcích 3 až 6 vydány emitentem usazeným v EHP nebo v zemi G10 mimo EHP.

2.   Aby byly způsobilé, musí být ručitelé dluhových nástrojů usazeni v EHP, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu pro určité dluhové nástroje, s výhradou výjimek obsažených v odstavcích 3 a 4. Možnost využít k dosažení příslušných požadavků na úvěrovou kvalitu pro určité dluhové nástroje rating ručitele od externí ratingové agentury je vymezena v článku 84.

3.   V případě dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených nefinančními podniky, pro jejichž emisi, emitenta nebo ručitele neexistuje žádné úvěrové hodnocení od systému akceptovaných externích ratingových agentur, musí být emitent nebo ručitel usazen v členském státě, jehož měnou je euro.

4.   Pro dluhové nástroje vydané nebo zaručené vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi kritérium týkající se místa usazení neplatí a tyto nástroje jsou způsobilé bez ohledu na místo usazení těchto subjektů.

5.   V případě cenných papírů krytých aktivy musí být emitent usazen v EHP v souladu s článkem 74.

6.   Dluhové nástroje vydané emitenty usazenými v zemích G10 mimo EHP lze považovat za způsobilé, pouze pokud Eurosystém v uspokojivé míře zjistí, že jeho práva by byla náležitě chráněna podle právních předpisů příslušné země G10 mimo EHP. Za tímto účelem se před tím, než lze příslušné dluhové nástroje považovat za způsobilé, příslušné národní centrální bance předloží právní posouzení v podobě pro Eurosystém formálně i věcně přijatelné.

Článek 71

Požadavky na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv

Aby byly způsobilé, musí dluhové nástroje splňovat požadavky na úvěrovou kvalitu uvedené v kapitole 2, není-li uvedeno jinak.

Oddíl 2

Zvláštní kritéria způsobilosti některých druhů obchodovatelných aktiv

Pododdíl 1

Zvláštní kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy

Článek 72

Kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy

Aby byly způsobilé pro úvěrové operace Eurosystému, musí cenné papíry kryté aktivy splňovat obecná kritéria způsobilosti týkající se všech druhů obchodovatelných aktiv ve smyslu oddílu 1, s výjimkou požadavků uvedených v článku 62 týkajících se jistiny, a dále musí splňovat zvláštní kritéria způsobilosti vymezená v tomto pododdíle.

Článek 73

Stejnorodost a složení aktiv, která vytvářejí peněžní toky

1.   Aby byly cenné papíry kryté aktivy způsobilé, musí být všechna aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, stejnorodá, tj. lze je vykazovat podle jednoho z těchto stávajících vzorů pro vykazování o úvěrech:

a)

hypoteční úvěry na bydlení;

b)

hypoteční úvěry na komerční nemovitosti;

c)

úvěry malým a středním podnikům;

d)

úvěry na pořízení automobilu;

e)

spotřebitelské úvěry;

f)

leasingové pohledávky;

g)

pohledávky z kreditních karet.

2.   Na základě posouzení údajů, které předložila protistrana, může Eurosystém dojít k závěru, že cenný papír krytý aktivy není stejnorodý.

3.   Cenné papíry kryté aktivy nesmějí zahrnovat aktiva, která vytvářejí peněžní toky, jež pocházejí přímo od jednotky pro speciální účel, která cenné papíry kryté aktivy vydává.

4.   Aktiva, která vytvářejí peněžní toky, nesmí sestávat, ať už zcela nebo zčásti, skutečně či potenciálně, z tranší jiných cenných papírů krytých aktivy. Toto kritérium nevylučuje cenné papíry kryté aktivy v případě, že struktura emise zahrnuje dvě jednotky pro speciální účel a ve vztahu k těmto jednotkám pro speciální účel je splněno kritérium „skutečného prodeje“, takže dluhové nástroje, které druhá jednotka pro speciální účel vydá, jsou přímo či nepřímo kryty původním souborem aktiv a veškeré peněžní toky z aktiv vytvářejících peněžní toky jsou převáděny z první jednotky pro speciální účel na druhou jednotku pro speciální účel.

5.   Aktiva, která vytvářejí peněžní toky, se nesmí skládat, ať už zcela nebo zčásti, skutečně či potenciálně, z úvěrových dluhopisů, swapů nebo jiných derivátových nástrojů, ani ze syntetických cenných papírů či podobných pohledávek. Toto omezení nezahrnuje swapy, které jsou při transakcích s cennými papíry krytými aktivy používány výhradně za účelem hedgingu.

6.   Aniž jsou dotčena kritéria způsobilosti uvedená v tomto pododdílu, aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté hypotečními úvěry na komerční účely, nesmějí zahrnovat úvěry, které jsou v kterémkoli okamžiku strukturované, syndikované nebo s vysokou finanční pákou. Pro účely tohoto kritéria se pojmem „strukturovaný úvěr“ rozumí struktura, která zahrnuje podřízené tranše, pojmem „syndikovaný úvěr“ se rozumí úvěr poskytnutý skupinou věřitelů v rámci syndikátu věřitelů a „úvěrem s vysokou finanční pákou“ se rozumí úvěr poskytnutý společnosti, která je již značně zadlužena, např. v podobě dluhového financování odkupu či převzetí, přičemž tento úvěr slouží k nabytí účasti na společnosti, jež je rovněž dlužníkem z tohoto úvěru.

7.   Pokud aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, zahrnují leasingové pohledávky se zbytkovou hodnotou nájmu, jsou cenné papíry kryté aktivy, které byly na seznamu způsobilých aktiv dne 1. května 2015, způsobilé až do 31. srpna 2015.

Článek 74

Geografická omezení pro cenné papíry kryté aktivy a aktiva, která vytvářejí peněžní toky

1.   Emitentem cenného papíru krytého aktivy musí být jednotka pro speciální účel usazená v EHP.

2.   Aktiva, která vytvářejí peněžní toky, musí pocházet od původce zaregistrovaného v EHP a být jednotce pro speciální účel prodána takovým původcem nebo zprostředkovatelem zaregistrovaným v EHP.

3.   Pro účely odstavce 2 se správce hypotéky nebo správce pohledávek považuje za zprostředkovatele. Cenné papíry kryté aktivy, které jsou na seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv ke dni 1. května 2015 a které nesplňují ustanovení odstavce 2, pokud se týká místa registrace správce hypotéky nebo správce pohledávek, jsou způsobilé až do 1. května 2016 za předpokladu, že jsou splněna všechna další příslušná kritéria způsobilosti.

4.   Dlužníci a věřitelé aktiv, která vytvářejí peněžní toky, musí být zaregistrováni nebo, jedná-li se o fyzické osoby, musí být rezidenty v EHP. Jakékoli související zajištění se musí nacházet v EHP, přičemž právem rozhodným pro aktiva, která vytvářejí peněžní toky, je právo některé ze zemí EHP.

Článek 75

Nabytí aktiv, která vytvářejí peněžní toky, jednotkou pro speciální účel

1.   Pro nabývání aktiv, která vytvářejí peněžní toky, jednotkou pro speciální účel je rozhodné právo některého členského státu.

2.   Aktiva, která vytvářejí peněžní toky, musí jednotka pro speciální účel nabýt od původce nebo zprostředkovatele podle čl. 74 odst. 2, a to způsobem, který Eurosystém považuje za „skutečný prodej“ vynutitelný vůči jakékoli třetí straně; musí být mimo dosah původce aktiv a jeho věřitelů, nebo zprostředkovatele a jeho věřitelů, a to i v případě úpadku původce či zprostředkovatele.

Článek 76

Posouzení ustanovení o zpětném získání v případě cenných papírů krytých aktivy

1.   Cenné papíry kryté aktivy lze považovat za způsobilé, jen pokud se Eurosystém přesvědčí o tom, že jeho práva by byla náležitě chráněna před ustanoveními o zpětném získání, která Eurosystém považuje podle práva příslušné země EHP za významná. Před tím, než lze cenné papíry kryté aktivy považovat za způsobilé, může Eurosystém za tímto účelem vyžadovat:

a)

nezávislé právní posouzení v podobě pro Eurosystém formálně i věcně přijatelné, v němž budou uvedena pravidla pro zpětné získání platná v dané zemi, a/nebo

b)

další dokumenty, jako je například osvědčení o platební schopnosti od převodce, které se týká napadnutelného období, jež je časovým obdobím, po které může likvidátor rozhodnout o neplatnosti prodeje aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy.

2.   Ustanovení o zpětném získání, která Eurosystém považuje za nepříznivá, a tudíž za nepřijatelná, zahrnují:

a)

pravidla, podle kterých může likvidátor rozhodnout o neplatnosti prodeje aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v napadnutelném období ve smyslu odst. 1 písm. b) před vyhlášením úpadku prodávajícího, nebo

b)

pravidla, podle kterých může nabyvatel takovému zneplatnění zabránit, jen prokáže-li, že mu úpadek prodejce nebyl v okamžiku prodeje znám.

Pro účely tohoto kritéria může být prodávající původcem, případně zprostředkovatelem.

Článek 77

Nepodřízenost tranší cenných papírů krytých aktivy

1.   Za způsobilé se považují jen tranše nebo dílčí tranše cenných papírů krytých aktivy, které nejsou podřízeny jiným tranším téže emise po dobu životnosti aktiva.

2.   Tranše nebo dílčí tranše se nepovažuje za podřízenou jiným tranším nebo dílčím tranším téže emise, pokud žádná jiná tranše nebo dílčí tranše – podle příslušného pořadí přednosti pro splácení ve smyslu prospektu, jež se uplatňuje po vynucení splacení, případně po urychlení splacení – není splacena, a to co do jistiny i úroku, dříve než tato tranše nebo dílčí tranše, a tudíž tato tranše nebo dílčí tranše ponese ztráty jako poslední z tranší nebo dílčích tranší.

Článek 78

Dostupnost údajů o úvěrech v případě cenných papírů krytých aktivy

1.   Komplexní a standardizované údaje o úvěrech týkajících se souboru aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, se dávají k dispozici v souladu s postupy vymezenými v příloze VIII, jež obsahuje informace týkající se vyžadovaného výsledného hodnocení kvality údajů. Při posuzování způsobilosti Eurosystém zohledňuje: a) veškerá pochybení při předávání údajů a b) jak často dochází k tomu, že jednotlivá pole údajů o úvěrech neobsahují žádné smysluplné údaje.

2.   Aniž jsou dotčena požadovaná výsledná hodnocení, která jsou ve vztahu k údajům o úvěrech uvedena v příloze VIII, může Eurosystém v jednotlivých případech jako zajištění přijmout cenné papíry kryté aktivy, u nichž je výsledné hodnocení po skončení příslušného přechodného období, které se uplatňuje v souladu s přílohou VIII, nižší než požadované výsledné hodnocení A1, za podmínky poskytnutí náležitého zdůvodnění, proč nebylo dosaženo požadovaného výsledného hodnocení. V případě každého náležitého zdůvodnění Eurosystém stanoví maximální přípustnou odchylku a časový horizont, v němž lze takovou odchylku tolerovat, jak je dále uvedeno na internetových stránkách ECB. Časový horizont představuje časové období, v němž se musí kvalita údajů týkajících se cenných papírů krytých aktivy zlepšit.

Článek 79

Žádosti o poskytnutí údajů v případě cenných papírů krytých aktivy

Eurosystém si vyhrazuje právo vyžadovat od jakékoli třetí strany, kterou považuje za relevantní a kterou je mimo jiné emitent, původce aktiv či organizátor sekuritizace, vysvětlení a/nebo právní potvrzení, která považuje za nezbytná k posouzení způsobilosti cenných papírů krytých aktivy a v souvislosti s poskytováním údajů o úvěrech. Pokud třetí strana příslušné žádosti nevyhoví, může Eurosystém rozhodnout, že dané cenné papíry kryté aktivy nepřijme jako zajištění, nebo může rozhodnout, že pozastaví způsobilost takového zajištění.

Pododdíl 2

Zvláštní kritéria způsobilosti krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy

Článek 80

Kritéria způsobilosti krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy

1.   V případě krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy obsahuje soubor zajišťovacích aktiv krytého dluhopisu pouze cenné papíry kryté aktivy, které splňují tyto podmínky:

a)

Aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, splňují kritéria vymezená v čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy, která zajišťují kryté dluhopisy.

b)

Původcem aktiv, která vytvářejí peněžní toky, je subjekt úzce propojený s emitentem krytých dluhopisů, jak je popsáno v článku 138.

c)

Jsou používány jako technický nástroj pro převod hypotečních úvěrů nebo zaručených úvěrů na nemovitosti od původce do souboru zajišťovacích aktiv příslušného krytého dluhopisu.

2.   S výhradou odstavce 4 národní centrální banky k ověření skutečnosti, že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1, používají tato opatření.

a)

Národní centrální banky každé čtvrtletí vyžadují, aby jim emitent sám potvrdil, že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1. V žádosti národní centrální banka uvede, že potvrzení musí být podepsáno výkonným ředitelem emitenta, jeho finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat jejich jménem.

b)

Národní centrální banky jednou ročně vyžadují následné potvrzení externích auditorů nebo subjektů, které sledují soubor zajišťovacích aktiv na straně emitenta, jež potvrzuje, že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy ve sledovaném období neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1.

3.   Pokud emitent příslušné žádosti nevyhoví nebo má-li Eurosystém za to, že obsah potvrzení je natolik nesprávný nebo nedostatečný, že nelze ověřit, zda soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, Eurosystém rozhodne o tom, že kryté dluhopisy nepřijme jako způsobilé zajištění, nebo o pozastavení jejich způsobilosti.

4.   Pokud příslušná legislativa nebo prospekt vylučují, aby cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1, byly zahrnuty do souboru zajišťovacích aktiv, ověření podle odstavce 2 se nevyžaduje.

5.   Pro účely odst. 1 písm. b) se úzké propojení určuje v době, kdy jsou cenné papíry kryté aktivy s přednostním vypořádáním převáděny do souboru zajišťovacích aktiv krytého dluhopisu.

Pododdíl 3

Zvláštní kritéria způsobilosti dluhových cenných papírů vydaných Eurosystémem

Článek 81

Kritéria způsobilosti dluhových cenných papírů vydaných Eurosystémem

1.   Dluhové cenné papíry vydané ECB a dluhové cenné papíry vydané národními centrálními bankami před přijetím eura příslušným členským státem, jehož měnou je euro, jsou způsobilé jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.

2.   Na dluhové cenné papíry vydané Eurosystémem se nevztahují kritéria vymezená v této kapitole.

KAPITOLA 2

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv

Článek 82

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv

1.   Kromě obecných pravidel vymezených v článku 59 a zvláštních pravidel vymezených v článku 84 musí obchodovatelná aktiva, aby byla způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, splňovat tyto požadavky na úvěrovou kvalitu:

a)

S výjimkou cenných papírů krytých aktivy musí mít všechna obchodovatelná aktiva úvěrové hodnocení vypracované alespoň jedním systémem akceptovaných externích ratingových agentur a vyjádřené ve formě veřejného ratingu, minimálně v souladu se stupněm úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.

b)

Cenné papíry kryté aktivy musí mít úvěrové hodnocení vypracované alespoň dvěma rozdílnými systémy akceptovaných externích ratingových agentur a vyjádřené ve formě dvou veřejných úvěrových ratingů, z nichž každý je vydán jiným tímto systémem, minimálně v souladu se stupněm úvěrové kvality 2 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.

2.   Eurosystém si může vyžádat jakékoli vysvětlení, které považuje z nezbytné, pokud se týká veřejného úvěrového ratingu uvedeného v odstavci 1.

Článek 83

Druhy úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami, jež jsou používána pro hodnocení úvěrové kvality obchodovatelných aktiv

Při určování, zda jsou splněny požadavky na úvěrovou kvalitu platné pro obchodovatelná aktiva, se použijí tyto druhy úvěrových hodnocení ze strany akceptovaných externích ratingových agentur.

a)   Rating emise od externí ratingové agentury: tento rating představuje úvěrové hodnocení přidělené externí ratingovou agenturou určité emisi nebo, neexistuje-li rating emise od téže externí ratingové agentury, rating programu nebo série emisí, v jejichž rámci je dané aktivum vydáno. Hodnocení programu nebo série emisí ze strany externí ratingové agentury je relevantní, pouze pokud se vztahuje na dané aktivum a neexistuje žádný jiný rating emise od téže externí ratingové agentury. V případě ratingů emise od externí ratingové agentury Eurosystém nebere do úvahy původní splatnost aktiva. Přijatelný je každý rating, který externí ratingová agentura přidělila emisi nebo programu či sérii emisí.

b)   Rating emitenta od externí ratingové agentury: tento rating představuje úvěrové hodnocení přidělené externí ratingovou agenturou určitému emitentovi. V případě ratingů emitenta od externí ratingové agentury rozlišuje Eurosystém původní splatnost aktiva, pokud jde o přijatelná úvěrová hodnocení externí ratingové agentury. Rozlišuje se mezi:

i)

krátkodobými aktivy, tj. aktivy s původní splatností do 390 dnů včetně, a

ii)

dlouhodobými aktivy, tj. aktivy s původní splatností delší než 390 dnů. V případě krátkodobých aktiv jsou přijatelné krátkodobé i dlouhodobé ratingy emitentů od externí ratingové agentury. V případě dlouhodobých aktiv jsou přijatelné jen dlouhodobé ratingy emitentů od externí ratingové agentury.

c)   Rating ručitele od externí ratingové agentury: tento rating představuje úvěrové hodnocení přidělené externí ratingovou agenturou určitému ručiteli, pokud záruka splňuje požadavky hlavy IV. V případě ratingů ručitele od externí ratingové agentury Eurosystém nerozlišuje původní splatnost aktiva. Přijatelné jsou jen dlouhodobé ratingy ručitelů od externí ratingové agentury.

Článek 84

Přednost úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami ve vztahu k obchodovatelným aktivům

V případě obchodovatelných aktiv vezme Eurosystém v úvahu úvěrová hodnocení externích ratingových agentur, která určují, zda dané aktivum splňuje požadavky na úvěrovou kvalitu, v souladu s níže uvedenými pravidly.

a)

V případě obchodovatelných aktiv, s výjimkou obchodovatelných aktiv vydaných ústředními vládami, regionálními či místními orgány, agenturami, vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi, a cenných papírů krytých aktivy, se uplatní tato pravidla:

i)

Eurosystém zohlední ratingy emise od externí ratingové agentury přednostně před ratingy emitenta či ručitele od externí ratingové agentury. Aniž je dotčeno použití tohoto pravidla týkajícího se přednosti, musí nejméně jedno úvěrové hodnocení ze strany externí ratingové agentury v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. a) splňovat příslušné požadavky na úvěrovou kvalitu stanovené Eurosystémem.

ii)

Jestliže pro tutéž emisi existuje více ratingů emise od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém nejlepší rating emise od externí ratingové agentury. Pokud nejlepší rating emise od externí ratingové agentury nesplňuje práh úvěrové kvality stanovený Eurosystémem pro obchodovatelná aktiva, není aktivum způsobilé, i když existuje přijatelná záruka podle hlavy IV.

iii)

Neexistuje-li rating emise od externí ratingové agentury, může vzít Eurosystém v úvahu rating emitenta nebo ručitele od externí ratingové agentury. Jestliže pro tutéž emisi existuje více ratingů emitenta a/nebo ručitele od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém nejlepší z těchto ratingů.

b)

V případě obchodovatelných aktiv vydaných ústředními vládami, regionálními či místními orgány, agenturami, vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi se uplatní tato pravidla.

i)

V souladu s čl. 82 odst. 1 písm. a) musí nejméně jedno úvěrové hodnocení externí ratingové agentury splňovat příslušné požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu. Eurosystém zohlední pouze ratingy emitenta nebo ručitele od externí ratingové agentury.

ii)

Je-li k dispozici více ratingů emitenta a ručitele od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém nejlepší z těchto ratingů.

iii)

Kryté dluhopisy vydané agenturami se nehodnotí podle pravidel uvedených v tomto bodě, nýbrž podle pravidel uvedených v písmenu a).

c)

V případě cenných papírů krytých aktivy se uplatní tato pravidla:

i)

V souladu s čl. 82 odst. 1 písm. b) musí nejméně dvě úvěrová hodnocení externí ratingové agentury splňovat příslušné požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu. Eurosystém zohlední pouze ratingy emise od externí ratingové agentury.

ii)

Jsou-li k dispozici více než dva ratingy emise od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém dva nejlepší z těchto ratingů emise od externí ratingové agentury.

Článek 85

Cenné papíry vydané více emitenty

V případě obchodovatelných aktiv s více než jedním emitentem (cenné papíry vydané více emitenty) se příslušný rating emitenta od externí ratingové agentury určí na základě případné odpovědnosti jednotlivých emitentů takto:

a)

odpovídá-li každý emitent společně a nerozdílně za závazky všech ostatních emitentů v rámci emise, případně programu nebo série emisí, zohlední se rating emitenta od externí ratingové agentury, který je nejvyšším ratingem z nejlepších ratingů všech příslušných emitentů vypracovaných externí ratingovou agenturou, nebo

b)

pokud některý emitent neodpovídá společně a nerozdílně za závazky všech ostatních emitentů v rámci emise, případně programu nebo série emisí, zohlední se rating emitenta od externí ratingové agentury, který je nejnižším ratingem z nejlepších ratingů všech příslušných emitentů vypracovaných externí ratingovou agenturou.

Článek 86

Ratingy v jiné měně než euro

Pro účely ratingů emitentů od externí ratingové agentury je akceptovatelný rating v cizí měně. Je-li aktivum denominováno v tuzemské měně emitenta, je akceptovatelný rovněž rating v místní měně.

Článek 87

Kritéria pro hodnocení úvěrové kvality obchodovatelných aktiv, není-li k dispozici úvěrové hodnocení vypracované akceptovanou externí ratingovou agenturou

1.   Není-li k dispozici příslušné úvěrové hodnocení emise, emitenta nebo ručitele vypracované akceptovanou externí ratingovou agenturou, jak by tomu mělo být podle čl. 84 písm. a) nebo b), Eurosystém odvodí implicitní úvěrové hodnocení obchodovatelných aktiv (s výjimkou cenných papírů krytých aktivy) v souladu s pravidly vymezenými v odstavcích 2 a 3. Toto implicitní úvěrové hodnocení musí splňovat požadavky na úvěrovou kvalitu stanovené Eurosystémem.

2.   Jsou-li dluhové nástroje vydávány nebo zaručeny regionální vládou nebo orgánem místní správy nebo „subjektem veřejného sektoru“ ve smyslu čl. 4 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „subjekt veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích“), který je usazen v členském státě, jehož měnou je euro, provádí úvěrové hodnocení Eurosystém, a to podle těchto pravidel.

a)

Jsou-li emitenti nebo ručitelé regionální vládou, orgánem místní správy nebo subjektem veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým lze podle příslušných orgánů pro účely kapitálové přiměřenosti podle čl. 115 odst. 2, čl. 116 odst. 1 a čl. 116 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 přistupovat stejně jako k ústřední vládě, v jejíž jurisdikci jsou usazeni, je dluhovým nástrojům vydaným nebo zaručeným těmito subjekty přiřazen stupeň úvěrové kvality, který odpovídá nejlepšímu úvěrovému ratingu, který akceptovaná externí ratingová agentura poskytla ústřední vládě, v jejíž jurisdikci jsou tyto subjekty usazeny.

b)

Jsou-li emitenti nebo ručitelé regionální vládou, orgánem místní správy a subjektem veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým lze podle příslušných orgánů pro účely kapitálové přiměřenosti podle čl. 115 odst. 1 a čl. 116 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 přistupovat stejně jako k úvěrovým institucím, je dluhovým nástrojům vydaným nebo zaručeným těmito subjekty přiřazen stupeň úvěrové kvality, který odpovídá stupni úvěrové kvality o jeden stupeň nižšímu, než je nejlepší úvěrový rating, který akceptovaná externí ratingová agentura poskytla ve vztahu k ústřední vládě, v jejíž jurisdikci jsou tyto subjekty usazeny.

c)

Jsou-li emitenti nebo ručitelé subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, které nejsou uvedeny v bodech a) ani b), neodvozuje se žádné implicitní úvěrové hodnocení a přistupuje se k nim stejně jako k subjektům soukromého sektoru.

3.   Jsou-li dluhové nástroje vydávány nebo zaručeny nefinančními podniky usazenými v členském státě, jehož měnou je euro, provádí Eurosystém hodnocení úvěrové kvality podle pravidel pro hodnocení úvěrové kvality, která platí pro hodnocení úvěrové kvality úvěrových pohledávek podle kapitoly 2 hlavy III. Aktiva, jejichž úvěrová kvalita se hodnotí podle pravidel obsažených v tomto odstavci, nejsou zahrnuta do veřejného seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv.

Tabulka 9

Implicitní úvěrová hodnocení pro emitenty nebo ručitele bez úvěrového hodnocení od externí ratingové agentury

 

Rozdělení emitentů nebo ručitelů podle nařízení (EU) č. 575/2013

Implicitní úvěrové hodnocení podle rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro emitenta nebo ručitele z příslušné skupiny

Skupina 1

Regionální vlády, orgány místní správy a subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým lze podle příslušných orgánů pro účely kapitálové přiměřenosti přistupovat stejně jako k ústřední vládě

Přidělí se úvěrové hodnocení externí ratingové agentury platné pro ústřední vládu země, kde je subjekt usazen

Skupina 2

Regionální vlády, orgány místní správy a subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým lze podle příslušných orgánů dohledu pro účely kapitálové přiměřenosti přistupovat stejně jako k úvěrovým institucím

Přidělí se úvěrové hodnocení o jeden stupeň úvěrové kvality nižší než úvěrové (18) hodnocení vydané externí ratingovou agenturou platné pro ústřední vládu země, kde je subjekt usazen

Skupina 3

Ostatní subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích

K těmto subjektům se přistupuje jako k emitentům či dlužníkům ze soukromého sektoru

Článek 88

Dodatečné požadavky na úvěrovou kvalitu cenných papírů krytých aktivy

1.   V případě cenných papírů krytých aktivy je hodnocení úvěrové kvality založeno na veřejném ratingu emise, který je vysvětlen ve veřejně dostupné ratingové zprávě, tj. ve zprávě o nové emisi. Veřejně dostupná ratingová zpráva obsahuje mimo jiné komplexní analýzu strukturálních a právních aspektů, podrobné hodnocení souboru zajištění, analýzu účastníků transakce a analýzu veškerých dalších relevantních podrobností transakce.

2.   Kromě požadavku v odstavci 1 jsou v případě cenných papírů krytých aktivy vyžadovány pravidelné monitorovací zprávy zveřejňované akceptovanými externími ratingovými agenturami. Tyto zprávy se zveřejní nejpozději čtyři týdny po datu výplaty kupónových výnosů z cenných papírů krytých aktivy. Referenčním datem pro tyto zprávy je poslední datum výplaty kupónových výnosů s výjimkou cenných papírů krytých aktivy, jejichž kupón se vyplácí každý měsíc; v takovém případě se monitorovací zpráva zveřejňuje nejméně jednou za čtvrtletí. Tyto monitorovací zprávy obsahují přinejmenším základní údaje o transakci, např. složení souboru zajištění, účastníci transakce, kapitálová struktura, jakož i údaje o výsledcích cenného papíru.

HLAVA III

KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI A POŽADAVKY NA ÚVĚROVOU KVALITU NEOBCHODOVATELNÝCH AKTIV

KAPITOLA 1

Kritéria způsobilosti neobchodovatelných aktiv

Oddíl 1

Kritéria způsobilosti úvěrových pohledávek

Článek 89

Způsobilý druh aktiva

1.   Způsobilým druhem aktiva je úvěrová pohledávka, která představuje závazek dlužníka vůči protistraně.

2.   Druhy úvěrových pohledávek se „snižujícím se zůstatkem“, tj. kde jistina a úrok jsou spláceny postupně podle předem stanoveného kalendáře, jakož i čerpané úvěrové linky, jsou způsobilými druhy úvěrové pohledávky.

3.   Přečerpání běžných účtů, akreditivy a nečerpané úvěrové linky, např. nečerpané rámce revolvingových úvěrových pohledávek, které umožňují použití úvěrů, ale nejsou úvěrovými pohledávkami jako takovými, nejsou způsobilými druhy úvěrové pohledávky.

4.   Podíl na syndikovaném úvěru je způsobilým druhem úvěrové pohledávky. Pro účely tohoto oddílu se podílem na syndikovaném úvěru rozumí úvěrová pohledávka, která vyplývá z účasti věřitele na úvěru poskytnutém skupinou věřitelů v rámci syndikátu věřitelů.

5.   Úvěrová pohledávka poskytnutá v jiném kontextu, než je prostý úvěrový vztah, může představovat způsobilý druh aktiva. Pohledávka spojená s určitými leasingovými nebo faktoringovými strukturami může být považována za způsobilý druh aktiva, představuje-li úvěrovou pohledávku. Pohledávky nabyté v rámci faktoringu se považují za způsobilý druh aktiva jen v rozsahu, v jakém skutečně představují úvěrové pohledávky, na rozdíl od jiných pohledávek, jako jsou například pohledávky na zaplacení kupní ceny.

Článek 90

Jistina a kupóny úvěrových pohledávek

Aby byly způsobilé, musí úvěrové pohledávky až do konečného splacení splňovat tyto požadavky:

a)

znějí na pevnou a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a

b)

mají úrokovou sazbu, která nemůže vést k zápornému peněžnímu toku, přičemž se jedná o jednu z těchto typů úrokové sazby:

i)

„s nulovým kupónem“,

ii)

pevná,

iii)

pohyblivá, tj. vázaná na jinou úrokovou sazbu nebo na míru inflace.

Článek 91

Nepodřízenost

Úvěrové pohledávky nesmí udělovat práva k jistině a/nebo úroku, která jsou podřízena: a) právům držitelů jiných nezajištěných dluhových závazků dlužníka včetně jiných podílů či dílčích podílů ve stejném syndikovaném úvěru a b) právům držitelů dluhových nástrojů téhož emitenta.

Článek 92

Požadavky na úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek

Úvěrová kvalita úvěrových pohledávek se posuzuje podle úvěrové kvality dlužníka nebo ručitele. Příslušný dlužník nebo ručitel musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu, jež jsou vymezeny v pravidlech obsažených v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro úvěrové pohledávky v kapitole 2 hlavy III části čtvrté.

Článek 93

Minimální velikost úvěrových pohledávek

Pro tuzemské použití musí úvěrové pohledávky v okamžiku, kdy je protistrana předkládá jako zajištění, dosahovat minimální prahové výše stanovené domácí národní centrální bankou. Pro přeshraniční použití platí minimální prahová výše 500 000 EUR.

Článek 94

Měna, v níž jsou denominovány úvěrové pohledávky

Úvěrové pohledávky musí být denominovány v euru nebo v jedné z bývalých měn členských států, jejichž měnou je euro.

Článek 95

Druh dlužníka nebo ručitele

1.   Dlužníky a ručiteli způsobilých úvěrových pohledávek musí být nefinanční podniky, subjekty veřejného sektoru, vícestranné rozvojové banky nebo mezinárodní organizace. Pro účely tohoto článku může být vícestranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace Eurosystémem uznána stejně, jak je uvedeno v čl. 69 odst. 2.

2.   Má-li úvěrová pohledávka více než jednoho dlužníka, je každý dlužník individuálně odpovědný za splacení celé úvěrové pohledávky v plné výši.

Článek 96

Místo usazení dlužníka nebo ručitele

1.   Dlužník z úvěrové pohledávky musí být usazen v členském státě, jehož měnou je euro.

2.   Ručitel úvěrové pohledávky musí být rovněž usazen v členském státě, jehož měnou je euro, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv, protože je k dispozici přiměřené úvěrové hodnocení dlužníka.

3.   Pro dlužníky nebo ručitele, kteří jsou vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi, pravidla obsažená v odstavcích 1 a 2 neplatí a tito dlužníci nebo ručitelé jsou způsobilí bez ohledu na místo usazení těchto subjektů.

Článek 97

Rozhodné právo

Smlouva o úvěrové pohledávce a smlouva mezi protistranou a domácí národní centrální bankou, kterou se úvěrová pohledávka mobilizuje jako zajištění, se řídí právem členského státu, jehož měnou je euro. Nejvýše celkem dva právní řády jsou rozhodné pro:

a)

protistranu;

b)

věřitele;

c)

dlužníka;

d)

ručitele (existuje-li);

e)

smlouvu o úvěrové pohledávce;

f)

smlouvu mezi protistranou a domácí národní centrální bankou, kterou se úvěrová pohledávka mobilizuje jako zajištění.

Článek 98

Postup vyřízení

Úvěrové pohledávky musí být vyřízeny podle postupů Eurosystému vymezených v příslušné vnitrostátní dokumentaci národních centrálních bank.

Článek 99

Dodatečné právní požadavky na úvěrové pohledávky

1.   Musí být splněny dodatečné právní požadavky, aby bylo zabezpečeno, že úvěrové pohledávky jsou platně zajištěny a že mohou být rychle realizovány v případě selhání protistrany. Tyto právní požadavky se týkají:

a)

ověření existence úvěrových pohledávek;

b)

vyrozumění dlužníka o mobilizaci úvěrové pohledávky nebo registrace takové mobilizace;

c)

absence omezení týkajících se mobilizace úvěrové pohledávky;

d)

absence omezení týkajících se realizace úvěrové pohledávky;

e)

absence omezení týkajících se bankovního tajemství a mlčenlivosti.

2.   Obsah těchto právních požadavků je uveden v článcích 100 až 105. Další podrobnosti o specifických rysech národních jurisdikcí jsou k dispozici v příslušné vnitrostátní dokumentaci národních centrálních bank.

Článek 100

Ověření postupů pro předložení úvěrových pohledávek

Národní centrální banky anebo orgány dohledu nebo externí auditoři jednorázově prověří vhodnost postupů používaných protistranou při předkládání informací o úvěrových pohledávkách Eurosystému.

Článek 101

Ověření existence úvěrových pohledávek

1.   Národní centrální banky podniknou minimálně následující kroky k ověření, zda úvěrové pohledávky mobilizované jako zajištění existují:

a)

Nejméně každé čtvrtletí obdrží národní centrální banky od protistran písemné potvrzení, v němž protistrany potvrdí:

i)

existenci úvěrových pohledávek (toto potvrzení lze nahradit srovnáním s informacemi v centrálním registru úvěrů, pokud existuje),

ii)

soulad úvěrových pohledávek s kritérii způsobilosti používanými Eurosystémem,

iii)

že žádná úvěrová pohledávka není zároveň použita jako zajištění ve prospěch třetí strany a že protistrana nebude tuto úvěrovou pohledávku mobilizovat jako zajištění ve prospěch třetí strany,

iv)

že se protistrana zaváže nejpozději během následujícího obchodního dne příslušnou národní centrální banku informovat o jakékoli události, která podstatně ovlivňuje smluvní vztah mezi protistranou a národní centrální bankou, především o předčasném, částečném nebo úplném splacení, snížení ratingu a podstatných změnách podmínek úvěrové pohledávky.

b)

Národní centrální banky nebo příslušné centrální registry úvěrů, orgány příslušné k provádění dohledu nad bankami nebo externí auditoři provádějí namátkové kontroly kvality a přesnosti písemného prohlášení protistran pomocí doručení fyzické dokumentace nebo kontrol na místě. Ve vztahu k úvěrové pohledávce se kontrolují minimálně informace o charakteristikách, které určují existenci a způsobilost úvěrových pohledávek. V případě protistran s interními systémy na bázi ratingů schválenými rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika se provádějí dodatečné kontroly hodnocení úvěrové kvality úvěrových pohledávek, včetně kontrol pravděpodobností selhání dlužníků z úvěrových pohledávek, které jsou použity jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.

2.   K provedení kontrol podle článku 100 nebo odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku ze strany národních centrálních bank, orgánů dohledu, externích auditorů nebo centrálních registrů úvěrů musí být ti, kdo tyto kontroly provádějí, oprávněni takové úkony provádět, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy nebo, je-li to nezbytné, na smluvním základě.

Článek 102

Platnost smlouvy o mobilizaci úvěrových pohledávek

Smlouva o mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění musí být mezi protistranou a příslušnou národní centrální bankou platná podle vnitrostátních právních předpisů. Protistrana a/nebo případně nabyvatel musí splňovat všechny právní náležitosti nezbytné k zajištění platnosti smlouvy a mobilizace úvěrové pohledávky jako zajištění.

Článek 103

Plná účinnost mobilizace vůči třetím stranám

1.   Smlouva o mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění musí být vůči třetím stranám platná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů. Protistrana a/nebo případně přejímatel musí splňovat všechny právní náležitosti nezbytné k zajištění platné mobilizace.

2.   O vyrozumění dlužníka platí v závislosti na příslušných vnitrostátních právních předpisech níže uvedené.

a)

Je-li nezbytným předpokladem pro plnou účinnost mobilizace vůči třetím stranám, a zejména pro přednost zástavního nároku domácí národní centrální banky před ostatními věřiteli, vyrozumění dlužníka nebo veřejná registrace mobilizace úvěrové pohledávky jako zajištění, vyžaduje se splnění požadavků na takové vyrozumění nebo registraci předem nebo v okamžiku, kdy k mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění skutečně dojde.

b)

Není-li vyžadováno předchozí vyrozumění dlužníka či veřejná registrace mobilizace úvěrové pohledávky jako zajištění podle bodu a), jak je uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci, vyžaduje se následné vyrozumění dlužníka. Následné vyrozumění znamená, že dlužník je o mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění protistranou ve prospěch národní centrální banky vyrozuměn protistranou nebo domácí národní centrální bankou podle příslušné vnitrostátní dokumentace bezprostředně po případu selhání nebo podobné úvěrové události, jak je dále uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci.

c)

Národní centrální banky mohou rozhodnout, že budou vyžadovat předchozí vyrozumění nebo veřejnou registraci před tím, než dojde k mobilizaci, nebo v okamžiku mobilizace, i když splnění těchto formalit není pro účely vymezené v bodu a) nezbytné.

d)

V případě úvěrových pohledávek, které jsou nástroji na doručitele, může domácí národní centrální banka požadovat, aby tyto nástroje na doručitele byly jí nebo třetí straně fyzicky doručeny, a to předem nebo v okamžiku, kdy k mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění skutečně dojde. Požadavky na vyrozumění vymezené v bodech a) a b) neplatí pro úvěrové pohledávky, které jsou nástroji na doručitele.

3.   Výše uvedené požadavky jsou požadavky minimálními. Národní centrální banky mohou rozhodnout, že budou vyžadovat předchozí vyrozumění nebo registraci nad rámec výše uvedených situací, a to i v případě nástrojů na doručitele.

Článek 104

Absence omezení týkajících se mobilizace a realizace úvěrových pohledávek

1.   Úvěrové pohledávky musí být plně převoditelné a musí je být možno bez omezení mobilizovat ve prospěch Eurosystému. Smlouva o úvěrové pohledávce ani jiná smluvní ujednání mezi protistranou a dlužníkem nesmí obsahovat žádné ustanovení omezující mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění, ledaže vnitrostátní právní předpisy stanoví, že tato smluvní omezení nemají vliv na postavení Eurosystému ve vztahu k mobilizaci zajištění.

2.   Smlouva o úvěrové pohledávce nebo jiná smluvní ujednání mezi protistranou a dlužníkem nesmí obsahovat žádné ustanovení omezující realizaci úvěrové pohledávky využité jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, ať už se týká požadavků na formu, čas nebo jiný aspekt realizace.

3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se ustanovení, která omezují postoupení podílů na syndikovaném úvěru bankám, finančním institucím a subjektům, které se pravidelně zabývají vytvářením či nákupem úvěrů, cenných papírů nebo jiných finančních aktiv či investováním do nich nebo které byly za těmito účely zřízeny, nepovažují za omezení realizace úvěrové pohledávky.

4.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se facility agent pro inkaso a rozdělování plateb a pro správu úvěru nepovažuje za omezení mobilizace a realizace podílu na syndikovaném úvěru za předpokladu, že: a) facility agent je úvěrovou institucí nacházející se v Unii a b) vztah mezi příslušným členem syndikátu a facility agentem může být převáděn spolu s podílem na syndikovaném úvěru nebo jako jeho část.

Článek 105

Absence omezení týkajících se bankovního tajemství a mlčenlivosti

Protistrana a dlužník se musí smluvně dohodnout, že dlužník bezpodmínečně souhlasí s tím, aby protistrana poskytla Eurosystému podrobné informace o úvěrové pohledávce a dlužníkovi, které jsou vyžadovány domácí národní centrální bankou, aby bylo zajištěno platné zajištění úvěrových pohledávek a možnost rychlé realizace úvěrových pohledávek v případě selhání protistrany. Tento požadavek není nezbytný, je-li neomezené poskytování těchto informací zajištěno podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, jak je uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci domácí národní centrální banky.

Oddíl 2

Kritéria způsobilosti termínovaných vkladů

Článek 106

Kritéria způsobilosti termínovaných vkladů

Termínované vklady ve smyslu článku 12, které drží protistrana, jsou aktivy, která jsou způsobilá jako zajištění úvěrových operací Eurosystému.

Oddíl 3

Kritéria způsobilosti klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou

Článek 107

Kritéria způsobilosti klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou

1.   Klientským dluhovým nástrojem krytým hypotékou je vlastní nebo cizí směnka, která je zajištěna souborem hypotečních úvěrů na bydlení, avšak není plně sekuritizována. Musí být možné nahrazení aktiv v souboru podkladových aktiv a musí existovat mechanismus zajišťující, že domácí národní centrální banka bude mít přednost před věřiteli jinými než těmi, na něž se vztahuje výjimka z důvodů veřejného pořádku.

2.   Klientské dluhové nástroje kryté hypotékou musí znít na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a mít úrokovou sazbu, která nemůže vést k zápornému peněžnímu toku.

3.   Klientské dluhové nástroje kryté hypotékou musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu, jež jsou vymezeny v pravidlech obsažených v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro klientské dluhové nástroje kryté hypotékou v kapitole 2 hlavy III části čtvrté.

4.   Klientské dluhové nástroje kryté hypotékou musí být vydány úvěrovými institucemi, které jsou protistranami usazenými v členském státě, jehož měnou je euro.

5.   Klientské dluhové nástroje kryté hypotékou musí být denominovány v euru nebo v jedné z bývalých měn členských států, jejichž měnou je euro.

6.   Emitent klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou sám nejméně každý měsíc potvrdí, že hypotéky na bydlení, které tvoří soubor zajišťovacích aktiv, splňují kritéria způsobilosti, která jsou uvedena ve vnitrostátních ujednáních zavedených domácí národní centrální bankou a na nichž je úvěrové hodnocení založeno.

7.   Mobilizace, použití a postupy vyřízení ve vztahu ke klientským dluhovým nástrojům krytým hypotékou se řídí postupy Eurosystému vymezenými ve vnitrostátní dokumentaci domácí národní centrální banky.

KAPITOLA 2

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv

Článek 108

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv

Aby byla neobchodovatelná aktiva způsobilá, platí tyto požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu.

a)

V případě úvěrových pohledávek se úvěrová kvalita úvěrových pohledávek hodnotí na základě úvěrové kvality dlužníka nebo ručitele, která minimálně splňuje stupeň úvěrové kvality 3 ve smyslu harmonizované ratingové stupnice Eurosystému.

b)

V případě klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou musí hodnocení úvěrové kvality minimálně splňovat stupeň úvěrové kvality 2 ve smyslu harmonizované ratingové stupnice Eurosystému.

Oddíl 1

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek

Článek 109

Obecná pravidla pro hodnocení úvěrové kvality úvěrových pohledávek

1.   Eurosystém hodnotí úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek na základě úvěrové kvality dlužníků nebo ručitelů stanovené systémem hodnocení úvěrového rizika nebo zdrojem zvoleným protistranou v souladu s článkem 110.

2.   Protistrany musí příslušnou národní centrální banku nejpozději během následujícího obchodního dne uvědomit o jakékoli úvěrové události, včetně zpoždění plateb dlužníky, ve vztahu k úvěrovým pohledávkám mobilizovaným jako zajištění, jež jsou protistraně známy, a požádá-li o to příslušná národní centrální banka, stáhnout nebo nahradit aktiva.

3.   Protistrany jsou povinny zajistit, že budou pro dlužníky či ručitele úvěrových pohledávek mobilizovaných jako zajištění používat nejnovější dostupné hodnocení úvěrové kvality ze zvoleného zdroje nebo systému hodnocení úvěrového rizika.

Článek 110

Výběr systému nebo zdroje úvěrového hodnocení

1.   Protistrany, které jako zajištění mobilizují úvěrové pohledávky, si zvolí jeden systém úvěrového hodnocení z jednoho ze čtyř zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. Pokud si protistrany jako zdroj zvolí externí ratingovou agenturu, lze využít systém externích ratingových agentur.

2.   Kromě odstavce 1 mohou národní centrální banky protistranám umožnit, aby používaly více než jeden systém nebo zdroj úvěrového hodnocení, a to po předložení odůvodněné žádosti domácí národní centrální bance, podložené dostatečným odůvodněním založeným na nedostatečném pokrytí „hlavního“ zdroje nebo systému úvěrového hodnocení.

3.   Je-li protistranám dovoleno užívat více než jeden systém nebo zdroj úvěrového hodnocení, očekává se, že „hlavní“ systém nebo zdroj bude tím, který poskytne hodnocení úvěrové kvality nejvyššího počtu dlužníků z úvěrových pohledávek mobilizovaných jako zajištění. Je-li k dispozici úvěrové hodnocení dlužníka nebo ručitele od tohoto hlavního systému nebo zdroje, určuje způsobilost dlužníka nebo ručitele a příslušné srážky při ocenění jen toto úvěrové hodnocení.

4.   Protistrany musí zvolené systémy nebo zdroje úvěrového hodnocení používat po dobu nejméně 12 měsíců.

5.   Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 mohou protistrany předložit domácí národní centrální bance výslovnou odůvodněnou žádost o změnu zvoleného systému nebo zdroje úvěrového hodnocení.

6.   Za určitých okolností, zejména pokud protistrana postupně zavádí svůj interní systém na bázi ratingů nebo začne používat úvěrové pohledávky jako zajištění, může národní centrální banka po předložení odůvodněné žádosti protistraně ve výjimečných případech udělit výjimku z požadavku na minimální dobu 12 měsíců ve smyslu odstavce 4 a může jí umožnit, aby svůj zvolený systém nebo zdroj úvěrového hodnocení během této doby změnila.

7.   Pokud si protistrana jako zdroj úvěrového hodnocení zvolila externí ratingovou agenturu, může použít rating dlužníka nebo věřitele vypracovaný externí ratingovou agenturou. Je-li pro tutéž úvěrovou pohledávku k dispozici více ratingů dlužníka a/nebo ručitele od externí ratingové agentury, lze z těchto ratingů použít nejlepší dostupné úvěrové hodnocení externí ratingové agentury.

Článek 111

Úvěrové hodnocení úvěrových pohledávek, jejichž dlužníky či ručiteli jsou subjekty veřejného sektoru nebo nefinanční podniky

1.   Eurosystém hodnotí úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek, jejichž dlužníky či ručiteli jsou subjekty veřejného sektoru, podle následujících pravidel, která se uplatňují v tomto pořadí.

a)

Pokud úvěrové hodnocení ze systému nebo zdroje zvoleného protistranou existuje, Eurosystém jej použije k určení, zda subjekt veřejného sektoru jakožto dlužník či ručitel splňuje požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv vymezené v článku 108.

b)

Není-li úvěrové hodnocení podle bodu a) k dispozici, použije Eurosystém úvěrové hodnocení poskytnuté akceptovaným systémem externích ratingových agentur pro subjekt veřejného sektoru jakožto dlužníka či ručitele.

c)

Není-li úvěrové hodnocení podle bodů a) nebo b) k dispozici, uplatní se v případě subjektu veřejného sektoru jakožto dlužníka či věřitele postup vymezený v článku 87 pro obchodovatelná aktiva.

2.   Úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek, jejich dlužníky či ručiteli jsou nefinanční podniky, Eurosystém hodnotí takto: úvěrové hodnocení vypracované systémem nebo zdrojem úvěrového hodnocení zvoleným protistranou musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv vymezené v článku 108.

Oddíl 2

Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou

Článek 112

Stanovení požadavků Eurosystému na úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou

Pro účely splnění požadavků na úvěrovou kvalitu vymezených v článku 108 posuzuje domácí národní centrální banka úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou na základě rámce pro hodnocení úvěrové kvality, který je specifický pro danou jurisdikci a který je vymezen v příslušné vnitrostátní dokumentaci.

HLAVA IV

ZÁRUKY ZA OBCHODOVATELNÁ A NEOBCHODOVATELNÁ AKTIVA

Článek 113

Požadavky uplatňované v případě záruk

1.   Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu mohou být splněny na základě úvěrových hodnocení ručitelů v souladu s články 82 až 84, pokud jde o obchodovatelná aktiva, a s článkem 108, pokud jde o úvěrové pohledávky.

2.   Záruky poskytnuté ručiteli, které jsou vyžadovány k dosažení požadavků Eurosystému na úvěrovou kvalitu, musí být v souladu s touto hlavou.

3.   Pro účely odstavce 1 se příslušný ručitel posuzuje samostatně na základě jeho úvěrového hodnocení a musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu.

Článek 114

Charakteristické znaky záruky

1.   V souladu s podmínkami záruky poskytne ručitel bezpodmínečnou, neodvolatelnou a na první výzvu splatnou záruku za závazky emitenta nebo dlužníka, které se týkají splacení jistiny, úroků a jakýchkoli dalších částek splatných v souvislosti s obchodovatelnými aktivy nebo úvěrovými pohledávkami jejich držitelům nebo věřiteli, dokud obchodovatelné aktivum nebo úvěrová pohledávka zcela nezaniknou. V tomto smyslu se záruka nemusí týkat konkrétního obchodovatelného aktiva nebo úvěrové pohledávky, ale může se týkat pouze emitenta nebo dlužníka, jestliže zahrnuje příslušné obchodovatelné aktivum nebo úvěrovou pohledávku.

2.   Záruka musí být splatná na první výzvu nezávisle na zajištěném obchodovatelném aktivu nebo úvěrové pohledávce. Záruky poskytnuté subjekty veřejného sektoru, které jsou oprávněny vybírat daně, musí být buď splatné na první výzvu, nebo by měly zaručovat urychlenou a včasnou platbu po jakémkoli selhání.

3.   Záruka musí být platná a ve vztahu k ručiteli závazná a vymahatelná.

4.   Záruka se řídí právem členského státu.

5.   Pokud ručitelem není subjekt veřejného sektoru, který je oprávněn vybírat daně, musí být příslušné národní centrální bance před tím, než jsou obchodovatelná aktiva nebo úvěrová pohledávka zajištěné zárukou uznány za způsobilé, předloženo právní potvrzení platnosti, závaznosti a vymahatelnosti záruky v podobě pro Eurosystém formálně i věcně přijatelné. V potvrzení se také uvede, že záruka není osobní zárukou a že je vymahatelná pouze držiteli obchodovatelných aktiv nebo věřitelem úvěrové pohledávky. Pokud je ručitel usazen v jiném právním systému než v tom, jehož právní předpisy upravují poskytovanou záruku, je součástí potvrzení i to, že záruka je platná a vymahatelná podle práva státu, v němž je ručitel usazen. V případě obchodovatelných aktiv předkládá protistrana právní potvrzení k přezkoumání té národní centrální bance, která ohlašuje příslušné aktivum, jež je zajištěné zárukou, k zařazení na seznam způsobilých aktiv. V případě úvěrových pohledávek protistrana, která usiluje o mobilizaci úvěrové pohledávky, předkládá potvrzení k přezkoumání národní centrální bance v jurisdikci, jejíž právní předpisy upravují danou úvěrovou pohledávku. Požadavek vymahatelnosti se řídí úpadkovým a konkurzním právem, obecnými zásadami spravedlnosti a dalšími obdobnými právními předpisy a zásadami, které se vztahují na ručitele a které obecně ovlivňují práva věřitele vůči ručiteli.

Článek 115

Nepodřízenost závazků ručitele

Závazky ručitele plynoucí ze záruky musí mít pořadí přinejmenším rovnocenné (pari passu) a poměrné (pro rata) všem ostatním nezajištěným závazkům ručitele.

Článek 116

Požadavky na úvěrovou kvalitu ručitelů

Ručitel musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu podle pravidel obsažených v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro ručitele obchodovatelných aktiv podle článků 82 až 84 nebo musí splňovat pravidla pro ručitele úvěrových pohledávek vymezená v článku 108.

Článek 117

Druh ručitele

Ručitelem mohou být pouze tyto subjekty:

a)

pro obchodovatelná aktiva v souladu s článkem 69: centrální banka členského státu, subjekt veřejného sektoru, agentura, úvěrová instituce, finanční instituce s výjimkou úvěrových institucí, nefinanční podnik, vícestranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace nebo

b)

pro úvěrové pohledávky v souladu s článkem 95: nefinanční podnik, subjekt veřejného sektoru, vícestranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace.

Článek 118

Místo usazení ručitele

1.   Ručitel musí být usazen:

a)

v případě obchodovatelných aktiv v souladu s článkem 70 v EHP, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu pro určitý dluhový nástroj. Možnost využít k dosažení příslušných požadavků na úvěrovou kvalitu pro obchodovatelná aktiva rating ručitele od externí ratingové agentury je vymezena v článku 84;

b)

v případě dluhových nástrojů zaručených nefinančními podniky, pro jejichž emisi, emitenta nebo ručitele akceptovaná externí ratingová agentura neposkytla žádné úvěrové hodnocení v souladu s článkem 70, musí být ručitel usazen v členském státě, jehož měnou je euro;

c)

v případě úvěrových pohledávek v souladu s článkem 96 v členském státě, jehož měnou je euro, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu pro neobchodovatelná aktiva. Možnost využít k dosažení příslušných požadavků na úvěrovou kvalitu pro úvěrové pohledávky úvěrové hodnocení ručitele je vymezena v článku 108.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 jsou vícestranné rozvojové banky a mezinárodní organizace v souladu s články 70 a 96 způsobilými ručiteli bez ohledu na místo usazení těchto subjektů.

HLAVA V

RÁMEC EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA PRO ZPŮSOBILÁ AKTIVA

Článek 119

Akceptované zdroje a systémy hodnocení úvěrového rizika

1.   Informace o úvěrovém hodnocení, na nichž Eurosystém zakládá hodnocení způsobilosti aktiv způsobilých jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, poskytují systémy úvěrového hodnocení, které patří k jednomu z těchto čtyř zdrojů:

a)

externí ratingové agentury;

b)

interní systémy hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank;

c)

interní systémy protistran na bázi ratingů;

d)

externí poskytovatelé ratingových nástrojů.

2.   V rámci každého zdroje hodnocení úvěrového rizika uvedeného v odstavci 1 může existovat soubor systémů hodnocení úvěrového rizika. Systémy hodnocení úvěrového rizika musí splňovat akceptační kritéria vymezená v této hlavě. Seznam akceptovaných systémů hodnocení úvěrového rizika, tj. seznam akceptovaných externích ratingových agentur, interních systémů hodnocení úvěrového rizika a ratingových nástrojů, je zveřejňován na internetových stránkách ECB.

3.   Všechny akceptované systémy pro hodnocení úvěrového rizika podléhají procesu monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika ve smyslu článku 126.

4.   Zveřejněním informací o akceptovaných systémech hodnocení úvěrového rizika v souvislosti se svými úvěrovými operacemi Eurosystém nepřebírá žádnou odpovědnost za své hodnocení akceptovaných systémů hodnocení úvěrového rizika.

5.   Systém hodnocení úvěrového rizika může být vyloučen ze systémů akceptovaných podle rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika v případě porušení pravidel a postupů tohoto rámce.

Článek 120

Obecná kritéria pro akceptaci externích ratingových agentur jako systémů hodnocení úvěrového rizika

1.   Pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika jsou obecná kritéria pro akceptaci externích ratingových agentur následující:

a)

Externí ratingová agentura musí být registrována nebo certifikována Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

b)

Externí ratingové agentury musí splňovat provozní kritéria a poskytovat relevantní pokrytí, aby byla zajištěna účinná implementace rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Využití hodnocení úvěrového rizika poskytnutého externí ratingovou agenturou je především závislé na dostupnosti informací o tomto hodnocení pro Eurosystém, jakož i informací o srovnání a přidělení, tj. promítnutí hodnocení ve vztahu ke stupňům úvěrové kvality Eurosystému pro účely procesu monitorování výsledků podle článku 126.

2.   Eurosystém si vyhrazuje právo rozhodnout, zda akceptuje externí ratingovou agenturu pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, přičemž zohlední mimo jiné kritéria a pravidla procesu monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika.

3.   Spolu s údaji předloženými pro účely monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika v souladu s článkem 126, musí externí ratingová agentura předložit potvrzení, které potvrdí přesnost a platnost předložených informací týkajících se monitorování výsledků; toto potvrzení podepíše výkonný ředitel externí ratingové agentury nebo osoba, která je oprávněna podepisovat a která je odpovědná za audit či za zajištění funkce compliance v dané externí ratingové agentuře.

Článek 121

Obecná akceptační kritéria a provozní postupy pro interní systémy hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank

1.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že pro účely hodnocení úvěrového rizika budou používat svůj vlastní interní systém hodnocení úvěrového rizika. Rozhodnutí národní centrální banky, že bude používat vlastní interní systém hodnocení úvěrového rizika, podléhá souhlasu Eurosystému.

2.   Úvěrové hodnocení prostřednictvím interního systému hodnocení úvěrového rizika může být provedeno předem nebo na zvláštní žádost protistrany, při předání aktiva národní centrální bance používající interní systém hodnocení úvěrového rizika.

3.   Pokud se týká odstavce 2, při předání aktiva národní centrální bance používající interní systém hodnocení úvěrového rizika, ve vztahu k němuž se posuzuje způsobilost dlužníka nebo ručitele, národní centrální banka používající interní systém hodnocení úvěrového rizika informuje protistranu buď o její způsobilosti, nebo o lhůtě nezbytné k provedení úvěrového hodnocení. Je-li rozsah interního systému hodnocení úvěrového rizika omezen a tento systém provádí hodnocení pouze určitého druhu dlužníků nebo ručitelů nebo nemůže-li interní systém hodnocení úvěrového rizika národní centrální banky získat informace a údaje nezbytné pro provedení úvěrového hodnocení,vyrozumí o tom bezodkladně protistranu. V obou případech se příslušný dlužník či ručitel považují za nezpůsobilé, ledaže by aktiva byla v souladu s požadavky úvěrové kvality podle alternativního zdroje nebo systému úvěrového hodnocení, který je protistrana oprávněna používat podle článku 110. Pokud se mobilizovaná aktiva stanou nezpůsobilými v důsledku zhoršení úvěruschopnosti dlužníka nebo ručitele, musí se aktivum odstranit v nejbližší možný den. Vzhledem k tomu, že neexistuje smluvní vztah mezi nefinančními podniky a národní centrální bankou používající interní systém hodnocení úvěrového rizika, ani právní povinnost těchto podniků poskytovat neveřejné informace interním systémům hodnocení úvěrového rizika národní centrální banky, jsou informace poskytovány dobrovolně.

4.   V zemích, kde jsou klientské dluhové nástroje kryté hypotékou mobilizovány jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, domácí národní centrální banka musí provést rámec hodnocení úvěrového rizika pro tento druh aktiva v souladu s rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Tyto rámce podléhají souhlasu Eurosystému a každoročně procesu monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika, jak je dále uvedeno v článku 126.

Článek 122

Obecná akceptační kritéria pro interní systémy na bázi ratingů

1.   Za účelem vydání souhlasu rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika s interním systémem na bázi ratingů musí protistrana podat žádost k domácí národní centrální bance.

2.   Požadavek v odstavci 1 platí pro všechny protistrany, které zamýšlejí využívat interní systém na bázi ratingů, bez ohledu na jejich postavení, tj. mateřská společnost, dceřiná společnost nebo pobočka, a bez ohledu na to, zda povolení k využívání interního systému uděluje příslušný orgán v téže zemi (pro mateřskou společnost, případně pro dceřiné společnosti) nebo příslušný orgán v domovské zemi mateřské společnosti (pro pobočky, případně pro dceřiné společnosti).

3.   Žádost protistrany podle odstavce 1 musí obsahovat tyto informace a dokumenty, které musí být v případě potřeby přeloženy do pracovního jazyka domácí národní centrální banky:

a)

kopii rozhodnutí příslušného orgánu, které opravňuje protistranu k využívání jejího interního systému na bázi ratingů pro účely kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném nebo individuálním základě, včetně veškerých specifických podmínek pro jeho využívání;

b)

kopii nejaktuálnějšího hodnocení interního systému protistrany na bázi ratingů ze strany příslušného orgánu;

c)

informace o všech změnách interního systému protistrany na bázi ratingů, doporučených nebo vyžadovaných příslušným orgánem, společně s termínem, do kterého musí být změny provedeny;

d)

informace o přístupu k přiřazování pravděpodobnosti selhání dlužníkům, včetně údajů o ratingových stupních a souvisejících ročních pravděpodobnostech selhání, které jsou k určování způsobilých ratingových stupňů používány;

e)

kopii posledních informací spadajících pod 3. pilíř (tržní disciplína), které protistrana musí pravidelně zveřejňovat v souladu s požadavky na tržní disciplínu podle rámce Basel III, směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013;

f)

název a sídlo příslušného orgánu a externího auditora;

g)

informace o historických záznamech interního systému protistrany na bázi ratingů o dosažené míře selhání připadající na jednotlivé ratingové stupně za pět kalendářních let předcházejících příslušné žádosti. Pokud příslušný orgán udělil internímu systému na bázi ratingů povolení pro účely kapitálových požadavků v průběhu těchto kalendářních let, pokrývají informace dobu, od níž bylo internímu systému na bázi ratingů uděleno povolení pro účely kapitálových požadavků. Historické roční údaje o dosažené míře selhání a případné další informace musí být v souladu s ustanoveními o monitorování výsledků hodnocení podle článku 126, jako kdyby pro interní systém na bázi ratingů tato ustanovení platila po tuto dobu;

h)

informace požadované pro monitorování výsledků podle článku 126, které jsou v době podání žádosti vyžadovány v případě interních systémů na bázi ratingů, které již byly schváleny rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro probíhající kalendářní rok.

4.   Protistrana nemusí podávat informace uvedené v písm. a) až c), pokud tyto informace domácí národní centrální bance na žádost národní centrální banky předává přímo příslušný orgán.

5.   Žádost protistrany podle odstavce 1 musí být za protistranu podepsána jejím výkonným ředitelem, finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat za jednu z těchto osob.

Článek 123

Zpravodajská povinnost protistran, které používají interní systém na bázi ratingů

1.   Protistrany sdělují domácí národní centrální bance informace podle čl. 122 odst. 3 písm. b) až f) jednou ročně, nebo kdykoli podle požadavků domácí národní centrální banky, pokud příslušný orgán tyto informace nepředává domácí národní centrální bance na žádost národní centrální banky přímo.

2.   Tyto každoročně poskytované informace uvedené v odstavci 1 musí být za protistranu podepsány jejím výkonným ředitelem, finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat za jednu z těchto osob. Kopii těchto informací od Eurosystému obdrží příslušný orgán a dle potřeby také externí auditor protistrany.

3.   V rámci pravidelného sledování interních systémů na bázi ratingů národní centrální banka provádí kontroly na místě nebo na dálku, které se týkají statistických informací, jež poskytují protistrany pro účely každoročního procesu monitorování výsledků hodnocení. Cílem těchto kontrol je ověřit, jsou-li statické soubory správné, přesné a úplné.

4.   Protistrany musí splňovat všechna provozní kritéria uvedená v příslušných smluvních či veřejnoprávních úpravách uplatňovaných domácí národní centrální bankou včetně ustanovení, jež se týkají:

a)

ad hoc kontrol postupů zavedených k informování domácí národní centrální banky o charakteristických znacích úvěrové pohledávky;

b)

ročních kontrol, které domácí národní centrální banka (případně příslušný orgán nebo externí auditor) provádí za účelem zjištění přesnosti a platnosti statických souborů ve smyslu přílohy IX;

c)

poskytnutí informací o změnách způsobilosti a okamžitém odstranění příslušných úvěrových pohledávek, je-li nezbytné, nejpozději během následujícího obchodního dne;

d)

oznámení skutečností nebo okolností domácí národní centrální bance, které by mohly podstatně ovlivnit další použití interního systému na bázi ratingů pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika nebo způsob, jakým interní systém na bázi ratingů zjišťuje způsobilé zajištění, zejména včetně podstatných změn interního systému protistrany na bázi ratingů, které by mohly ovlivnit způsob, jakým ratingové stupně nebo pravděpodobnosti selhání z interního systému na bázi ratingů odpovídají harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.

Článek 124

Obecná akceptační kritéria pro externí poskytovatele ratingových nástrojů jako systémy úvěrového hodnocení

1.   Zdroj externích poskytovatelů ratingových nástrojů zahrnuje subjekty, které vyhodnocují úvěrovou kvalitu dlužníků zejména prostřednictvím kvantitativních modelů systematickým a mechanickým způsobem, přičemž se opírají mimo jiné o audit účetnictví, a jejichž hodnocení úvěrového rizika není určeno ke zveřejnění.

2.   Poskytovatel ratingového nástroje, který si přeje účastnit se rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, musí příslušné národní centrální bance předložit žádost na základě vzoru poskytnutého Eurosystémem doplněnou o další podklady podle vzoru žádosti uvedeného na internetových stránkách ECB.

3.   Protistrany, které chtějí pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika využít konkrétního poskytovatele ratingového nástroje, jenž není Eurosystémem akceptován, musí příslušné centrální bance předložit žádost na základě vzoru uvedeného na internetových stránkách ECB, kterou doplní o další podklady podle vzoru žádosti.

4.   Ve vztahu k žádostem podle odstavců 2 a 3 rozhoduje Eurosystém o akceptaci poskytovatele ratingového nástroje na základě hodnocení souladu s akceptačními kritérii stanovenými Eurosystémem, jak jsou uvedena na internetových stránkách ECB.

5.   Protistrany, které využívají poskytovatele ratingového nástroje, neprodleně vyrozumí příslušného poskytovatele ratingového nástroje o jakékoli úvěrové události, která je známa pouze protistraně a která by mohla naznačovat zhoršení úvěrové kvality, včetně zpoždění plateb ze strany dlužníků způsobilých aktiv mobilizovaných jako zajištění.

Článek 125

Zpravodajská povinnost pro externí poskytovatele ratingových nástrojů

1.   Poskytovatel ratingového nástroje oznámí příslušné národní centrální bance požadované informace pro účely zprávy o monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika spolu s potvrzením, které potvrdí přesnost a platnost předložených informací týkajících se monitorování výsledků; toto potvrzení podepíše výkonný ředitel nebo osoba, která je oprávněna podepisovat a která je odpovědná za audit či za zajištění funkce compliance v daném ratingovém nástroji.

2.   Poskytovatel ratingového nástroje se musí zavázat, že bude vést interní záznamy o statických souborech a podrobnostech o selhání po dobu pěti let.

Článek 126

Proces monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika

1.   Všechny akceptované systémy úvěrového hodnocení každoročně podléhají procesu monitorování výsledků v souladu s přílohou IX s cílem zajistit, aby přiřazování informací hodnocení úvěrového rizika přidělovaných systémem hodnocení úvěrového rizika k harmonizované ratingové stupnici Eurosystému bylo i nadále správné a aby výsledky hodnocení úvěrového rizika z jednotlivých systémů a zdrojů byly srovnatelné.

2.   Eurosystém si vyhrazuje právo vyžádat si jakékoli dodatečné informace nezbytné pro proces monitorování výsledků.

3.   Proces monitorování výsledků může vést k úpravě způsobu, jakým informace hodnocení úvěrového rizika poskytnuté systémem hodnocení úvěrového rizika odpovídají harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.

4.   Eurosystém může rozhodnout, že na základě procesu monitorování výsledků dočasně nebo trvale vyloučí systém hodnocení úvěrového rizika.

5.   Systém hodnocení úvěrového rizika může být vyloučen ze seznamu systémů akceptovaných podle rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika v případě porušení určitého pravidla týkajícího se procesu monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika.

HLAVA VI

RÁMEC PRO KONTROLU RIZIKA A OCEŇOVÁNÍ OBCHODOVATELNÝCH A NEOBCHODOVATELNÝCH AKTIV

Článek 127

Účel rámce pro kontrolu rizika a oceňování

1.   Způsobilá aktiva mobilizovaná jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému podléhají opatřením ke kontrole rizika ve smyslu čl. 128 odst. 1, jejichž cílem je ochránit Eurosystém před rizikem finanční ztráty v případě selhání protistrany.

2.   Eurosystém může kdykoli využít dodatečná opatření ke kontrole rizika ve smyslu čl. 128 odst. 2, je-li to nezbytné pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před rizikem v souladu s článkem 18.1 statutu ESCB. Tato dodatečná opatření ke kontrole rizika mohou být také využita na úrovni jednotlivých protistran, je-li to nezbytné k zajištění této ochrany.

3.   Všechna opatření Eurosystému ke kontrole rizika zajistí konzistentní, transparentní a rovné zacházení pro každý druh mobilizovaného způsobilého aktiva v rámci členských států, jejichž měnou je euro.

Článek 128

Opatření ke kontrole rizika

1.   Eurosystém v případě způsobilých aktiv uplatňuje následující opatření ke kontrole rizika:

a)

srážky při ocenění;

b)

variační marže (oceňování podle tržní hodnoty):

Eurosystém vyžaduje, aby se u reverzních transakcí na poskytnutí likvidity tržní hodnota způsobilých aktiv po úpravě o příslušnou srážku zachovala po celou dobu trvání operace. Pokud hodnota způsobilých aktiv, jež se měří každý den, klesne pod určitou úroveň, vyzve domácí národní centrální banka protistranu k dodání doplňujících aktiv nebo hotovosti pomocí výzvy k dodatkové úhradě. Podobně pokud hodnota způsobilých aktiv po přecenění přesáhne určitou úroveň, může národní centrální banka nadbytečná aktiva nebo hotovost vrátit;

c)

omezení používání nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo jakýmkoli jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce v úzkém propojení ve smyslu článku 138;

d)

snížení ceny při ocenění.

2.   Eurosystém může uplatňovat tato dodatečná opatření ke kontrole rizika:

a)

počáteční marže, což znamená, že protistrany poskytují způsobilá aktiva v hodnotě alespoň shodné s likviditou poskytnutou Eurosystémem zvýšenou o hodnotu příslušné počáteční marže;

b)

omezení ve vztahu k emitentům, dlužníkům nebo ručitelům:

Eurosystém může kromě omezení, která se uplatňují při použití nezajištěných dluhových nástrojů uvedených v odst. 1 písm. c), uplatnit dodatečná omezení týkající se angažovanosti vůči emitentům, dlužníkům nebo ručitelům;

c)

dodatečné srážky při ocenění;

d)

dodatečné záruky pro ručitele, kteří splňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu s cílem akceptovat určitá aktiva;

e)

vynětí určitých aktiv z použití jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.

KAPITOLA 1

Opatření ke kontrole rizika v případě obchodovatelných aktiv

Článek 129

Zavedení opatření ke kontrole rizika pro obchodovatelná aktiva

1.   Pro účely zavedení příslušných opatření ke kontrole rizika se způsobilá obchodovatelná aktiva zařadí do jedné z níže uvedených pěti kategorií srážek vymezených podle druhu emitenta a/nebo druhu aktiva, jak se odráží v tabulce 10:

a)

dluhové nástroje vydané ústředními vládami, dluhové cenné papíry ECB a dluhové nástroje vydané národními centrálními bankami před přijetím eura příslušným členským státem, jehož měnou je euro, jsou zahrnuty do kategorie srážek I;

b)

dluhové nástroje vydané místními a regionálními vládami, subjekty, které Eurosystém klasifikuje jako agentury, mezinárodními rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi, jakož i kryté dluhopisy typu Jumbo jsou zahrnuty do kategorie srážek II;

c)

tradiční kryté dluhopisy, jiné kryté dluhopisy a dluhové nástroje vydané nefinančními podniky jsou zahrnuty do kategorie srážek III;

d)

nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovými institucemi a finančními institucemi kromě úvěrových institucí jsou zahrnuty do kategorie srážek IV;

e)

cenné papíry kryté aktivy jsou zahrnuty do kategorie srážek V bez ohledu na klasifikaci emitenta.

2.   Kategorie srážek pro obchodovatelná aktiva jsou shrnuty v následující tabulce s přihlédnutím ke klasifikaci emitenta.

Tabulka 10

Kategorie srážek pro obchodovatelná aktiva

Kategorie I

Kategorie II

Kategorie III

Kategorie IV

Kategorie V

Dluhové nástroje vydané ústředními vládami

Dluhové cenné papíry ECB

Dluhové cenné papíry vydané národními centrálními bankami před přijetím eura v příslušném členském státě

Dluhové nástroje vydané místními a regionálními vládami

Dluhové nástroje vydané subjekty, které Eurosystém klasifikuje jako agentury

Dluhové nástroje vydané vícestrannými rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi

Kryté bankovní dluhopisy typu Jumbo

Tradiční kryté dluhopisy a jiné kryté dluhopisy

Dluhové nástroje vydané nefinančními podniky

Nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovými institucemi

Nezajištěné dluhové nástroje vydané finančními institucemi kromě úvěrových institucí

Cenné papíry kryté aktivy

Článek 130

Srážky při ocenění obchodovatelných aktiv

1.   Obchodovatelná aktiva podléhají při oceňování zvláštním srážkám, které se uplatňují odečtením určitého procenta od tržní hodnoty příslušného aktiva. Zvláštní srážky při oceňování uplatňované v případě dluhových nástrojů obsažených v kategoriích srážek I až IV, jak je uvedeno v příloze X, se liší podle některého nebo všech těchto faktorů:

a)

zbytková splatnost;

b)

kupónová struktura;

c)

stupeň úrokové kvality;

d)

kategorie srážek určená podle článku 129.

2.   Na obchodovatelná aktiva zahrnutá do kategorie V se uplatňuje srážka ve výši 10 % bez ohledu na jejich splatnost či kupónovou strukturu.

3.   Na cenné papíry kryté aktivy, kryté dluhopisy a nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovými institucemi, které jsou teoreticky oceněny podle pravidel obsažených v článku 134, se uplatňuje dodatečná srážka při ocenění v podobě snížení ceny o 5 %.

4.   Na vlastní kryté dluhopisy se uplatňuje dodatečná srážka při ocenění přímo na hodnotu celé emise jednotlivého dluhového nástroje v podobě snížení ceny o: a) 8 % v případě vlastních krytých dluhopisů se stupni úvěrové kvality 1 a 2 a b) 12 % v případě vlastních krytých dluhopisů se stupněm úvěrové kvality 3. „Vlastními krytými dluhopisy“ se pro účely tohoto odstavce rozumí kryté dluhopisy vydané protistranou nebo subjekty, s nimiž je tato protistrana úzce propojena, které protistrana nebo s ní úzce propojené subjekty používají v rozsahu přesahujícím 75 % nesplacené pomyslné hodnoty těchto dluhopisů. „Úzké propojení“ se pro účely tohoto odstavce určuje v souladu s článkem 138. Toto snížení ceny se uplatňuje na všechny protistrany, které mobilizují dotčený krytý dluhopis.

5.   U obchodovatelných aktiv zahrnutých do kategorie srážek I až IV s kupóny s proměnlivou sazbou se uplatňují srážky při oceňování uplatňované na obchodovatelná aktiva s kupónem s pevnou sazbou se zbytkovou splatností do jednoho roku v té kategorii srážek a stupni úvěrové kvality, do níž bylo aktivum zařazeno. Pro účely tohoto článku se kupónové platby se lhůtou nastavení delší než jeden rok považují za platby při pevné sazbě a příslušná splatnost, která se uplatňuje pro účely srážek při oceňování, je zbytková splatnost obchodovatelného aktiva.

6.   Srážky při oceňování uplatňované u obchodovatelných aktiv zahrnutých do kategorie I až IV s více než jedním druhem kupónové platby se odvíjejí pouze od kupónových plateb vzniklých v průběhu zbytkové životnosti nástroje. Srážka při ocenění, která se uplatní na tento nástroj, se rovná nejvyšší ze srážek při ocenění uplatňovaných na obchodovatelné aktivum se stejnou zbytkovou splatností a stupněm úvěrové kvality, přičemž lze zohlednit kupónové platby jakéhokoli druhu, které se uskuteční v průběhu zbytkové životnosti nástroje.

7.   Úrovně srážek při ocenění uplatňované u dluhových nástrojů s kupónem s pevnou sazbou se uplatňují rovněž u dluhových nástrojů, jejichž kupón je vázán na dluhové nástroje vázané na inflaci.

8.   U operací na absorpci likvidity se neuplatňují žádné srážky při ocenění.

KAPITOLA 2

Opatření ke kontrole rizika v případě neobchodovatelných aktiv

Článek 131

Zavedení opatření ke kontrole rizika pro úvěrové pohledávky

1.   Jednotlivé úvěrové pohledávky s pevnou sazbou úrokových výnosů a úvěrové pohledávky se sazbou úrokových výnosů vázaných na sazbu inflace podléhají zvláštním srážkám při ocenění stanoveným podle zbytkové splatnosti, stupně úrokové kvality a metodiky pro oceňování uplatňované národní centrální bankou ve smyslu přílohy X.

2.   Jednotlivé úvěrové pohledávky s pohyblivou úrokovou sazbou podléhají srážkám při oceňování uplatňovaným na úrokové pohledávky s pevnou úrokovou sazbu se zbytkovou splatností do jednoho roku, které mají stejný stupeň úvěrové kvality a stejnou metodiku pro oceňování uplatňovanou národní centrální bankou. Úroková platba se pro účely tohoto článku považuje za platbu při proměnlivé sazbě, pokud je vázána na referenční úrokovou sazbu a pokud se další nastavení platby uskuteční do jednoho roku. Úrokové platby se lhůtou nastavení delší než jeden rok se považují za platby s pevnou sazbou a příslušnou splatností pro účely srážky je zbytková splatnost úvěrové pohledávky.

3.   Srážka při oceňování uplatňovaná u úvěrové pohledávky s více než jedním druhem úrokové platby se odvíjí pouze od úrokových plateb v průběhu zbytkové životnosti úvěrové pohledávky. Používá-li se během zbytkové životnosti úvěrové pohledávky více než jeden typ úrokové platby, zbývající úrokové platby se považují za platby s pevnou sazbou a příslušnou splatností pro účely srážky je zbytková splatnost úvěrové pohledávky.

Článek 132

Opatření ke kontrole rizika pro klientské dluhové nástroje kryté hypotékou

Neobchodovatelné klientské dluhové nástroje kryté hypotékou podléhají srážce při ocenění ve výši 39,5 %.

Článek 133

Opatření ke kontrole rizika pro termínované vklady

V souladu s přístupem pro obchodovatelná aktiva podle článku 130 v případě operací na absorpci likvidity nepodléhají termínované vklady srážkám při ocenění.

KAPITOLA 3

Pravidla oceňování obchodovatelných a neobchodovatelných aktiv

Článek 134

Pravidla oceňování obchodovatelných aktiv

Pro účely zjištění hodnoty aktiv používaných jako zajištění při operacích na volném trhu prováděných prostřednictvím reverzních transakcí národní centrální banky uplatňují tato pravidla.

a)

Pro každé způsobilé obchodovatelné aktivum stanoví Eurosystém nejreprezentativnější cenu, která se použije pro výpočet tržní hodnoty.

b)

Hodnota obchodovatelného aktiva se vypočítá na základě nejreprezentativnější ceny v obchodní den, který předchází dni oceňování. Pokud pro dané aktivum neexistuje reprezentativní cena, definuje Eurosystém teoretickou cenu.

c)

Tržní hodnota nebo teoretická cena obchodovatelného aktiva se vypočítá včetně naběhlého úroku.

d)

V závislosti na rozdílech ve vnitrostátních právních systémech a provozních metodách se zacházení s příjmovými toky (např. kupónovými platbami, které souvisejí s aktivem a které jsou přijaty v průběhu trvání úvěrové operace Eurosystému) může mezi jednotlivými národními centrálními bankami lišit. Pokud je příjmový tok převeden na protistranu, domácí národní centrální banka zajistí, aby příslušné operace byly i nadále plně pokryty dostatečným objemem způsobilých aktiv dříve, než dojde k převodu příjmu. Každá národní centrální banka se snaží zajistit, aby byl ekonomický dopad zacházení s příjmovými toky rovnocenný situaci, při které je příjem na protistranu převeden v den platby.

Článek 135

Pravidla oceňování neobchodovatelných aktiv

Neobchodovatelným aktivům Eurosystém přiřazuje hodnotu odpovídající buď jejich teoretické ceně, nebo jejich zůstatku.

Článek 136

Výzvy k dodatkové úhradě

1.   Aktiva mobilizovaná jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému podléhají dennímu přecenění ze strany národních centrálních bank v souladu s pravidly oceňování vymezenými v článcích 134 a 135. Využívají-li se trojstranné služby, je denním přeceňováním pověřen příslušný trojstranný zprostředkovatel na základě informací, které mu zašle příslušná národní centrální banka.

2.   Pokud mobilizovaná aktiva po ocenění a srážkách nesplňují požadavky vypočtené pro daný den, dojde k výzvám k dodatkové úhradě. Je-li hodnota způsobilých aktiv mobilizovaných protistranou jako zajištění po jejich přecenění vyšší než částka, kterou dluží protistrana, plus variační marže, může národní centrální banka vrátit nadbytečná aktiva či hotovost, kterou protistrana na výzvu k dodatkové úhradě poskytla.

3.   Za účelem snížení četnosti výzev k dodatkové úhradě může národní centrální banka uplatnit prahovou hodnotu ve výši 0,5 % částky poskytnuté likvidity. Je-li hodnota aktiv mobilizovaných jako zajištění nižší než spodní prahová hodnota, mohou národní centrální banky v závislosti na příslušných vnitrostátních právních předpisech požadovat, aby výzvy k dodatkové úhradě protistrana plnila buď dodáním doplňujících aktiv, nebo úhradou v hotovosti. Pokud hodnota aktiv použitých jako zajištění naopak přesahuje horní prahovou hodnotu, může národní centrální banka přebytečná aktiva (nebo hotovost předanou za účelem splnění výzvy k dodatkové úhradě) vrátit protistraně.

4.   Na hotovostní dodatkové úhrady se rovněž vztahuje sazba vkladové facility.

HLAVA VII

AKCEPTACE ZAJIŠTĚNÍ DENOMINOVANÉHO V JINÉ MĚNĚ NEŽ EURO V NOUZOVÝCH PŘÍPADECH

Článek 137

Akceptace zajištění denominovaného v jiné měně než euro v nouzových případech

1.   Rada guvernérů ECB může rozhodnout, že jako zajištění přijme určitá obchodovatelná aktiva vydaná ústředními vládami zemí G10 mimo eurozónu v jejich domácí měně. Po rozhodnutí Rady guvernérů ECB musí být protistrany vyrozuměny o příslušných:

a)

kritériích způsobilosti;

b)

postupech pro výběr a mobilizaci;

c)

zdrojích a zásadách oceňování;

d)

opatřeních ke kontrole rizika;

e)

postupech vypořádání.

2.   Uplatňují se obecná kritéria způsobilosti pro obchodovatelná aktiva vymezená v hlavě II části čtvrté s výjimkou toho, že obchodovatelná aktiva:

a)

mohou být vydána, držena a vypořádána mimo EHP a

b)

mohou být denominována v jiných měnách než euro.

3.   Protistrany, které jsou pobočkami úvěrových institucí registrovaných mimo země EHP nebo Švýcarsko, nejsou oprávněny jako zajištění mobilizovat obchodovatelná aktiva vymezená v tomto článku.

HLAVA VIII

PRAVIDLA PRO VYUŽITÍ ZPŮSOBILÝCH AKTIV

Článek 138

Úzké propojení mezi protistranami a emitentem, dlužníkem nebo ručitelem způsobilých aktiv

1.   Bez ohledu na to, zda je aktivum způsobilé, nesmí protistrana předložit nebo používat jako zajištění aktiva, která vydala, která dluží nebo za která ručí sama protistrana nebo jakýkoli jiný subjekt, s nímž je protistrana úzce propojena.

2.   „Úzkým propojením“ se rozumí kterákoli z níže uvedených situací, kdy jsou protistrana a jiný subjekt uvedený v odstavci 1 propojeny:

a)

protistrana vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více jiných podniků, 20 % či více kapitálu tohoto jiného subjektu;

b)

tento jiný subjekt vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu protistrany;

c)

třetí strana vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu protistrany a 20 % či více kapitálu jiného subjektu.

Pro účely posouzení existence úzkého propojení v případě multi cédulas Eurosystém uplatňuje transparentní přístup, tj. zohledňuje úzké propojení mezi každým emitentem podkladových cédulas a protistranou.

3.   Odstavec 1 se neuplatňuje ve vztahu k následujícímu:

a)

úzké propojení mezi protistranou a subjektem veřejného sektoru ze zemí EHP, který je oprávněn vybírat daně, nebo případy, kdy za dluhový nástroj ručí jeden či více subjektů veřejného sektoru ze zemí EHP, který je oprávněn vybírat daně, a příslušná záruka splňuje charakteristické znaky uvedené v článku 114;

b)

kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v čl. 129 odst. 1 až 3 a odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

dluhové nástroje chráněné zvláštními právními zárukami srovnatelnými s krytými dluhopisy, které splňují požadavky uvedené v čl. 129 odst. 1 až 3 a odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013. Tyto zvláštní právní záruky vyžadují oddělený soubor zajišťovacích aktiv, který zajišťuje uspokojení pohledávek držitelů dluhopisů v případě úpadku emitenta z odděleného souboru zajišťovacích aktiv. Posouzení existence a srovnatelnosti právních záruk, pro které požadavky uvedené v bodu b) slouží jako měřítko, provádí Eurosystém v jednotlivých případech a vyžaduje se k tomu externí právní stanovisko.

Příkladem dluhových nástrojů chráněných zvláštními právními zárukami srovnatelnými s krytými dluhopisy uvedenými v bodu b) jsou:

i)

neobchodovatelné klientské dluhové nástroje kryté hypotékou a

ii)

multi cédulas“ vydané přede dnem účinnosti těchto obecných zásad, kde podkladové „cédulas“ splňují kritéria vymezená v čl. 129 odst. 1 až 3 a odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 139

Použití zaručených nezajištěných dluhových nástrojů vydaných protistranou nebo subjektem, s nímž je protistrana úzce propojena

1.   Nezajištěné dluhové nástroje vydané protistranou nebo jiným subjektem úzce propojeným s touto protistranou ve smyslu článku 138 a plně zaručené jedním či několika subjekty veřejného sektoru z EHP, které jsou oprávněny vybírat daně, nesmí tato protistrana mobilizovat jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, a to:

a)

přímo, ani

b)

nepřímo, v případě, že jsou zahrnuty do souboru krytých dluhopisů.

2.   Ve výjimečných případech může Rada guvernérů ECB rozhodnout o dočasné výjimce z omezení uvedeného v odstavci 1 na dobu nejdéle tří let. K žádosti o výjimku se přikládá plán financování, v němž protistrana žádající o udělení výjimky uvede, jak ukončí mobilizaci příslušných aktiv nejpozději do tří let od udělení výjimky. Tuto výjimku lze udělit, pouze pokud povaha záruky, kterou poskytuje jedna či několik ústředních vlád EHP, regionálních vlád, místních orgánů nebo jiných subjektů veřejného sektoru, které jsou oprávněny vybírat daně, splňuje požadavky na záruky vymezené v článku 114.

Článek 140

Úzké propojení v případě cenných papírů krytých aktivy a měnových zajištění

Protistrana nemůže jako zajištění mobilizovat žádný cenný papír krytý aktivy, jestliže protistrana nebo subjekt, s nímž je úzce propojena ve smyslu článku 138, poskytuje k danému cennému papíru krytému aktivy měnové zajištění prostřednictvím zajišťovací měnové transakce s emitentem jako zajišťovací protistranou.

Článek 141

Omezení ve vztahu k nezajištěným dluhovým nástrojům vydaným úvěrovými institucemi a subjekty, které jsou s nimi úzce propojeny

1.   Protistrana nesmí jako zajištění předložit ani používat nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovou institucí nebo jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce úzce propojena v míře, která převyšuje 5 % celkové hodnoty aktiv užitých jako zajištění touto protistranou po příslušné srážce. Prahová hodnota 5 % se neuplatňuje v žádném z těchto případů:

a)

pokud hodnota těchto aktiv nepřevyšuje částku 50 milionů EUR po všech příslušných srážkách nebo

b)

jsou-li tato aktiva zaručena subjektem veřejného sektoru, který je oprávněn vybírat daně, formou záruky, která splňuje charakteristické znaky vymezené v článku 114.

2.   Pro účely odstavce 1 se vznik úzkého propojení mezi dvěma či více emitenty nezajištěných dluhových nástrojů zohlední pouze po uplynutí jednoho roku po vzniku úzkého propojení.

3.   Pro účely tohoto článku má pojem „úzké propojení“ stejný význam jak v článku 138.

Článek 142

Podpora likvidity ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy

1.   S účinností od 1. listopadu 2015 nesmí protistrana jako zajištění mobilizovat žádné cenné papíry kryté aktivy, pokud protistrana nebo jakýkoli subjekt, s nímž je úzce propojena, poskytuje podporu likvidity, jak je uvedeno níže. Eurosystém zohledňuje dvě formy podpory likvidity pro cenné papíry kryté aktivy, a to hotovostní rezervy a likviditní přísliby.

2.   V případě podpory likvidity ve formě hotovostních rezerv nesmí protistrana jako zajištění mobilizovat žádné cenné papíry kryté aktivy, jsou-li současně splněny tyto tři podmínky:

a)

protistrana je úzce propojena s bankou vedoucí účet emitenta v rámci transakce s cennými papíry krytými aktivy;

b)

stávající výše rezervního fondu pro transakci s cennými papíry krytými aktivy převyšuje 5 % původní nesplacené částky všech nadřízených a podřízených tranší transakce s cennými papíry krytými aktivy;

c)

stávající výše rezervního fondu pro transakci s cennými papíry krytými aktivy převyšuje 25 % stávající nesplacené částky podřízených tranší transakce s cennými papíry krytými aktivy.

3.   V případě podpory likvidity ve formě likviditních příslibů nesmí protistrana jako zajištění mobilizovat žádné cenné papíry kryté aktivy, jsou-li současně splněny tyto dvě podmínky:

a)

protistrana je úzce propojena s poskytovatelem likviditního příslibu a

b)

stávající výše likviditního příslibu pro transakci s cennými papíry krytými aktivy převyšuje 20 % původní nesplacené částky všech nadřízených a podřízených tranší transakce s cenným papírem krytým aktivy.

4.   Úzké propojení ve smyslu tohoto článku má stejný význam jako v čl. 138 odst. 2.

Článek 143

Přechodná ustanovení pro podporu likvidity ve vztahu k cenným papírů krytým aktivy

1.   Do doby, než nabyde účinnosti článek 142, se uplatňují přechodná ustanovení obsažená v tomto článku, jak je uvedeno v článku 191.

2.   Protistrana nesmí jako zajištění mobilizovat cenné papíry kryté aktivy, pokud protistrana nebo jakýkoli subjekt, s nímž má úzké propojení ve smyslu článku 138, poskytuje podporu likvidity převyšující 20 % nesplacené částky cenného papíru krytého aktivy.

3.   Pro účely tohoto článku se „podporou likvidity“ rozumí strukturální nástroj, který lze využít k pokrytí jakéhokoli dočasného nedostatku hotovosti, k němuž může dojít během životnosti transakce.

Článek 144

Neakceptovatelnost způsobilých aktiv z provozních důvodů

Bez ohledu na skutečnost, že aktivum je způsobilé, může národní centrální banka z provozních důvodů po protistraně vyžadovat, aby aktivum odstranila před tím, než dojde k peněžnímu toku včetně platby jistiny nebo kupónů, jak je dále uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci.

Článek 145

Oznamování, oceňování a odstranění aktiv, která jsou nezpůsobilá nebo v rozporu s pravidly pro používání způsobilých aktiv

1.   Pokud protistrana předložila nebo použila aktiva, jejichž použití jako zajištění není nebo nadále není povoleno, a to i z důvodu totožnosti emitenta, dlužníka nebo ručitele nebo z důvodu existence úzkého propojení, okamžitě o tom vyrozumí domácí národní centrální banku.

2.   Aktiva uvedená v odstavci 1 se nejpozději v následující den oceňování ocení nulovou hodnotou a může dojít k výzvě k dodatkové úhradě.

3.   Protistrana, která předložila nebo použila jakákoli aktiva uvedená v odstavci 1, tato aktiva odstraní v nejbližší možný den.

4.   Protistrana poskytne Eurosystému přesné a aktuální informace ovlivňující hodnotu zajištění.

Článek 146

Sankce za porušení pravidel pro využití způsobilých aktiv

Za porušení pravidel vymezených v této hlavě se udělují příslušné sankce v souladu s články 154 až 157. Sankce se uplatňují bez ohledu na to, zda se protistrana aktivně účastní operací měnové politiky.

Článek 147

Výměna informací v rámci Eurosystému

Pro účely provádění měnové politiky, zejména ke sledování dodržování pravidel pro používání způsobilých aktiv, si Eurosystém vyměňuje informace o kapitálových podílech poskytnuté k těmto účelům příslušnými orgány. Tyto informace podléhají stejným standardům utajení, jaké uplatňuje příslušný orgán.

HLAVA IX

PŘESHRANIČNÍ VYUŽITÍ ZPŮSOBILÝCH AKTIV

Článek 148

Obecné zásady

1.   Protistrany mohou způsobilá aktiva používat na přeshraničním základě v celé eurozóně při provádění všech druhů úvěrových operací Eurosystému.

2.   Protistrany mohou způsobilá aktiva s výjimkou termínovaných vkladů mobilizovat pro přeshraniční užití takto:

a)

obchodovatelná aktiva se mobilizují prostřednictvím: i) způsobilých propojení (ve smyslu článku 150) mezi systémy pro vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP, které jsou kladně hodnoceny podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů, ii) příslušných postupů modelu korespondentské centrální banky a iii) způsobilých propojení ve spojení s modelem korespondentské centrální banky a

b)

úvěrové pohledávky a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou se mobilizují v souladu s příslušnými postupy modelu korespondentské centrální banky, neboť je nelze převádět prostřednictvím systémů pro vypořádání obchodů s cennými papíry.

3.   Obchodovatelná aktiva mohou být využita prostřednictvím účtu národní centrální banky v systému vypořádání obchodů s cennými papíry nacházejícího se v jiné zemi, než ve které se nalézá příslušná národní centrální banka, pokud Eurosystém využití takového účtu schválil.

4.   De Nederlandsche Bank je oprávněna používat svůj účet u Euroclear Bank k vypořádání zajištěných transakcí s euroobligacemi emitovanými v tomto mezinárodním centrálním depozitáři cenných papírů. Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland je oprávněna otevřít podobný účet u Euroclear Bank. Tento účet může být využíván pro všechna způsobilá aktiva držená v Euroclear Bank, tj. včetně způsobilých aktiv převedených do Euroclear Bank prostřednictvím způsobilých propojení.

5.   Protistrany způsobilá aktiva převádějí prostřednictvím účtů pro zúčtování cenných papírů v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, které byly kladně hodnoceny podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů.

6.   Protistrany, které nemají bezpečné depozitní účty u národních centrálních bank nebo účty pro zúčtování cenných papírů v systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který byl kladně hodnocen podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů, mohou transakce vypořádat prostřednictvím účtu pro zúčtování cenných papírů nebo bezpečného depozitního účtu korespondentské úvěrové instituce.

Článek 149

Model korespondentské centrální banky

1.   V případě modelu korespondentské centrální banky vzniká přeshraniční vztah mezi národními centrálními bankami. Národní centrální banky vůči sobě navzájem a vůči ECB vystupují jako uschovatelé (dále jen „korespondenti“) ve vztahu k obchodovatelným aktivům přijímaným v jejich místním depozitáři, u trojstranného zprostředkovatele nebo ve vypořádacím systému. V rámci modelu korespondentské centrální banky se uplatňují zvláštní postupy pro úvěrové pohledávky a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou. Podrobnější vysvětlení modelu korespondentské centrální banky a příslušné postupy jsou uvedeny v příloze VI a v brožuře s názvem „Correspondent Central Banking Model (CCBM) procedure for Eurosystem Counterparties“, která je zveřejněna na internetových stránkách ECB.

2.   Aktiva uložená u korespondentské centrální banky mohou být využita pouze k zajištění úvěrových operací Eurosystému.

Článek 150

Způsobilá propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

1.   Kromě modelu korespondentské centrální banky mohou protistrany pro přeshraniční převod obchodovatelných aktiv využít propojení, jež byla kladně hodnocena podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů (dále jen „způsobilá propojení“).

2.   Způsobilá propojení mohou být zavedena pouze mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, které byly kladně hodnoceny podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů, a sestávají ze souboru postupů a mechanismů pro převod cenných papírů prostřednictvím zaknihování.

3.   Existují dva druhy způsobilých propojení, jež jsou zřízena pomocí smluvních a technických dohod mezi dotčenými systémy vypořádání obchodů s cennými papíry:

a)

přímé propojení mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry bez účasti prostředníka a

b)

zprostředkovaná propojení, která umožňují dvěma systémům vypořádání obchodů s cennými papíry, které spolu nejsou přímo propojeny, výměnu transakcí s cennými papíry či převodů prostřednictvím třetího systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který plní funkci prostředníka.

4.   Za způsobilá se považují pouze propojení, která Eurosystém vyhodnotil a schválil podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů. ECB zveřejňuje aktualizovaný seznam způsobilých propojení na svých internetových stránkách.

5.   Aktiva držená prostřednictvím způsobilého propojení mohou být využita jak pro úvěrové operace Eurosystému, tak pro jiné účely, které si protistrana zvolí.

6.   Tabulka znázorňující používání způsobilých propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry je obsažena v příloze VI.

Článek 151

Model korespondentské centrální banky v kombinaci se způsobilými propojeními

1.   Protistrany mohou k mobilizaci způsobilých obchodovatelných aktiv na přeshraničním základě využít přímá a zprostředkovaná propojení uvedená v článku 150.

2.   Při využívání způsobilých propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v kombinaci s modelem korespondentské centrální banky drží protistrany aktiva vydaná v systému emitenta na účtu vedeném v systému investora přímo nebo prostřednictvím uschovatele. V případě způsobilého zprostředkovaného propojení může jako prostředník vystupovat třetí systém vypořádání obchodů s cennými papíry.

3.   Aktiva mobilizovaná podle odstavce 2 mohou být vydána systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, které jsou ze zemí EHP mimo eurozónu a které byly kladně hodnoceny podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů, za předpokladu, že propojení mezi systémem emitenta a systémem investora bylo kladně hodnoceno podle rámce Eurosystému pro hodnocení uživatelů.

4.   Tabulka znázorňující používání modelu korespondentské centrální banky v kombinaci se způsobilými propojeními je obsažena v příloze VI.

Článek 152

Model korespondentské centrální banky s trojstrannými službami správy zajištění

1.   Přeshraniční trojstranné služby správy zajištění umožňují protistraně zvýšit nebo snížit výši zajištění, jež mobilizují u své domácí národní centrální banky, pomocí přístupu k zajištění, které drží trojstranný zprostředkovatel.

2.   Model korespondentské centrální banky (včetně modelu korespondentské centrální banky v kombinaci se způsobilými propojeními) lze použít jako základ pro přeshraniční využití trojstranných služeb správy zajištění. Přeshraniční využití trojstranných služeb správy zajištění zahrnuje národní centrální banku, kde jsou trojstranné služby správy zajištění nabízeny pro přeshraniční využití v rámci Eurosystému, přičemž tato banka jedná jako korespondent pro národní centrální banky, jejichž protistrany požádaly o přeshraniční využití příslušných trojstranných služeb správy zajištění pro účely úvěrových operací Eurosystému. S cílem umožnit přeshraniční použití podle tohoto odstavce musí mít trojstranný zprostředkovatel kladné hodnocení Eurosystému.

3.   Tabulka znázorňující používání modelu korespondentské centrální banky v kombinaci se způsobilými propojeními je obsažena v příloze VI.

ČÁST PÁTÁ

SANKCE V PŘÍPADĚ NEDODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ PROTISTRANAMI

Článek 153

Sankce za nedodržování povinnosti minimálních rezerv

1.   Institucím, které neplní povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB týkajících se používání minimálních rezerv, ECB ukládá sankce podle nařízení (ES) č. 2532/98, nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4), nařízení (ES) č. 2531/98 nebo nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Příslušné sankce a procesní pravidla pro jejich uplatňování jsou stanoveny v uvedených nařízeních.

2.   Aniž by byl dotčen odstavec 1, může Eurosystém v případě závažného porušení povinnosti minimálních rezerv dočasně vyloučit protistranu z účasti na operacích na volném trhu.

Článek 154

Sankce za nedodržování určitých provozních pravidel

1.   V souladu s ustanoveními smluvní nebo veřejnoprávní úpravy, kterou uplatňuje, uloží národní centrální banka jednu či více sankcí, pokud protistrana neplní některou z těchto povinností:

a)

pokud se týká reverzních transakcí a měnových swapů pro účely měnové politiky, povinnost v dostatečné míře zajistit a vypořádat částku, jež byla protistraně přidělena, po celou dobu příslušné operace; nebo nesplacenou částku příslušné operace v případě předčasného ukončení ze strany národní centrální banky po zbývající dobu operace, jak je uvedeno v článku 15;

b)

pokud se týká přijímání termínovaných vkladů, přímých transakcí a vydávání dluhových cenných papírů ECB, povinnost vypořádat transakci, jak je uvedeno v článku 16;

c)

pokud se týká použití způsobilých aktiv, povinnost mobilizovat nebo využívat pouze způsobilá aktiva a dodržovat pravidla pro používání způsobilých aktiv podle hlavy VIII části čtvrté;

d)

pokud se týká postupů ke konci dne a podmínek přístupu k mezní zápůjční facilitě, povinnost jako zajištění předem předložit dostatečná způsobilá aktiva, je-li na účtu protistrany pro zúčtování v systému TARGET2 po ukončení kontrolních postupů ke konci dne záporný zůstatek, a má se za to, že dojde k automatické žádosti o využití mezní zápůjční facility, jak je vymezeno v článku 19 odst. 6.

2.   Sankce ukládaná podle tohoto článku zahrnuje:

a)

pouze finanční postih nebo

b)

finanční postih a nefinanční postih.

Článek 155

Finanční postih za nedodržování určitých provozních pravidel

Pokud protistrana nesplní jakoukoli povinnost uvedenou v čl. 154 odst. 1, uloží Eurosystém za každý případ neplnění finanční postih. Příslušný finanční postih se vypočte v souladu s přílohou VII.

Článek 156

Nefinanční postih za nedodržování určitých provozních pravidel

1.   Pokud protistrana nesplní povinnost uvedenou v čl. 154 odst. 1) písm. a) nebo b) více než dvakrát v průběhu období 12 měsíců a ve vztahu ke každému selhání:

a)

bylo možné uložit finanční postih;

b)

o každém rozhodnutí o uložení finančního postihu byla protistrana vyrozuměna;

c)

každý případ neplnění se týká téhož druhu neplnění,

Eurosystém vyloučí protistranu po třetím selhání a po každém dalším nedodržení povinnosti stejného druhu v rozhodném období 12 měsíců. Období 12 měsíců se počítá ode dne prvního nedodržení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a), případně b).

2.   Vyloučení Eurosystémem podle odstavce 1 se týká všech dalších operací na volném trhu, které jsou stejného druhu jako operace na volném trhu, která vedla k uložení sankce podle odstavce 1.

3.   Doba vyloučení podle odstavce 1 se určí v souladu s přílohou VII.

4.   Pokud protistrana nesplní povinnost uvedenou v čl. 154 odst. 1) písm. c) více než dvakrát v průběhu období 12 měsíců a ve vztahu ke každému selhání:

a)

bylo možné uložit finanční postih;

b)

o každém rozhodnutí o uložení finančního postihu byla protistrana vyrozuměna;

c)

každý případ neplnění se týká téhož druhu neplnění,

Eurosystém vyloučí protistranu z následné operace na volném trhu po třetím selhání a po každém dalším selhání v rozhodném období 12 měsíců. Období 12 měsíců se počítá ode dne prvního nedodržení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c).

5.   Za jakékoli nedodržení kterékoli povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 může Eurosystém ve výjimečných případech protistranu vyloučit ze všech budoucích operací měnové politiky Eurosystému po dobu tří měsíců. V takovém případě Eurosystém zohlední závažnost případu a zejména dotčené částky a četnost a dobu trvání neplnění.

6.   Doba vyloučení Eurosystémem podle tohoto článku se uplatňuje navíc k příslušnému finančnímu postihu, který lze uložit v souladu s článkem 155.

Článek 157

Ukládání nefinančního postihu pobočkám za nedodržování určitých provozních pravidel

Když Eurosystém protistranu vyloučí v souladu s čl. 156 odst. 5, může se toto vyloučení vztahovat i na pobočky této protistrany usazené v jiných členských státech, jejichž měnou je euro.

ČÁST ŠESTÁ

DISKREČNÍ OPATŘENÍ

Článek 158

Diskreční opatření, která mohou být přijata z důvodu obezřetnosti či v případě selhání

1.   Z důvodu obezřetnosti může Eurosystém přijmout jakékoli z těchto opatření:

a)

dočasně nebo úplně vyloučit anebo omezit přístup protistrany k operacím Eurosystému na volném trhu nebo stálým facilitám podle smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované domácí národní centrální bankou nebo ECB;

b)

osvobodit protistranu od povinnosti minimálních rezerv podle smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované domácí národní centrální bankou nebo ECB;

c)

odmítnout aktiva mobilizovaná určitou protistranou jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, omezit jejich použití nebo u nich uplatnit dodatečné srážky, a to na základě jakýchkoli informací, které Eurosystém považuje za relevantní, zejména pokud se zdá, že úvěrová kvalita protistrany vykazuje značnou korelaci s úvěrovou kvalitou aktiv mobilizovaných jako zajištění.

2.   Je-li diskreční opatření ve smyslu odstavce 1 založeno na informacích pro účely obezřetnostního dohledu, Eurosystém využije tyto informace poskytnuté protistranami nebo orgány dohledu způsobem, který je nezbytný pro plnění úkolů Eurosystému při provádění měnové politiky a který jim přesně odpovídá.

3.   Eurosystém může dočasně nebo úplně vyloučit anebo může omezit přístup protistran k operacím Eurosystému na volném trhu nebo stálým facilitám, dojde-li u nich k selhání podle smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované Eurosystémem.

4.   Veškerá diskreční opatření podle odstavců 1 a 3 Eurosystém uplatňuje přiměřeným a nediskriminačním způsobem a řádně je odůvodní.

Článek 159

Diskreční opatření týkající se hodnocení úvěrové kvality Eurosystému

1.   Eurosystém určí, zda emise, emitent, dlužník nebo ručitel splňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu na základě jakýchkoli informací, které Eurosystém považuje za relevantní.

2.   Eurosystém může odmítnout či omezit mobilizaci či použití aktiv nebo u nich uplatnit dodatečné srážky z důvodů uvedených v odstavci 1, je-li takové rozhodnutí nezbytné pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před rizikem.

3.   Vychází-li odmítnutí ve smyslu odstavce 2 z informací pro účely obezřetnostního dohledu, Eurosystém tyto informace poskytnuté protistranami nebo orgány dohledu využije způsobem, který je nezbytný pro plnění úkolů Eurosystému při provádění měnové politiky a přesně jim odpovídá.

4.   Eurosystém může ze seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv vyloučit tato aktiva:

a)

aktiva vydaná nebo zaručená subjekty, vůči nimž Unie podle článku 75 Smlouvy nebo členský stát zavedly opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků a/nebo jiná opatření, která omezují používání peněžních prostředků, a/nebo

b)

aktiva vydaná nebo zaručená subjekty, v jejichž případě Rada guvernérů ECB rozhodla o pozastavení nebo vyloučení přístupu k operacím Eurosystému na volném trhu nebo ke stálým facilitám.

ČÁST SEDMÁ

DOPLŇKOVÉ MINIMÁLNÍ SPOLEČNÉ CHARAKTERISTIKY VZTAHUJÍCÍ SE NA OPERACE MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU

Článek 160

Právní vztah mezi centrálními bankami Eurosystému a protistranami

Eurosystém zajistí, aby jeho smluvní nebo veřejnoprávní úprava, která se týká protistran a na niž odkazuje čl. 1 odst. 3, byla v souladu s ustanoveními části sedmé.

KAPITOLA 1

Doplňkové minimální společné charakteristiky vztahující se na veškerá ustanovení upravující operace měnové politiky Eurosystému

Článek 161

Změny provádění rámce měnové politiky Eurosystému

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která jí umožňuje bez zbytečného odkladu provést jakoukoli změnu rámce měnové politiky.

2.   Každá národní centrální banka do smluvní či veřejnoprávní úpravy zahrne ustanovení o tom, že změny ve smyslu odstavce 1 musí být protistranám oznámeny. Každá národní centrální banka zajistí, aby byl v tomto oznámení výslovně uveden okamžik, ke kterému tyto změny nabývají účinnosti.

Článek 162

Měna, v níž se provádějí platby

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví, že veškeré platby týkající se operací měnové politiky Eurosystému se provádějí v eurech (kromě plateb v cizích měnách v případě měnových swapů pro účely měnové politiky).

Článek 163

Forma smluvních ujednání

Pokud je nutné uskutečnit veškeré transakce vyplývající z nějaké smlouvy na základě jediného smluvního ujednání a/nebo vytvořit rámcovou smlouvu, aby se umožnilo účinné ukončení a vyrovnání (včetně započtení) všech nevypořádaných transakcí v případě selhání, příslušná smluvní nebo veřejnoprávní úprava uplatňovaná národní centrální bankou taková ujednání umožní.

Článek 164

Formuláře, nosiče dat a komunikační prostředky

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že ve vztazích mezi národní centrální bankou a protistranami platí vhodná a jasná pravidla týkající se používání formulářů (včetně potvrzení podmínek transakcí), nosičů dat a prostředků a způsobů komunikace.

Článek 165

Případy selhání

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje příslušnou smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví alespoň takové případy selhání, které se podstatně neliší od těchto případů:

a)

rozhodnutí soudního nebo jiného příslušného orgánu o zahájení likvidačního řízení nebo o jmenování likvidátora nebo jiné podobné osoby, nebo o zahájení jiného podobného postupu vůči protistraně;

b)

rozhodnutí soudního nebo jiného příslušného orgánu o provedení reorganizačních opatření nebo uplatnění jiného podobného postupu vůči protistraně s cílem zajistit nebo obnovit finanční situaci protistrany a vyhnout se rozhodnutí ve smyslu písmene a);

c)

protistrana písemně prohlásí, že je v úplné nebo částečné platební neschopnosti nebo není schopna splnit své závazky vyplývající z operací měnové politiky, anebo dobrovolně uzavře se svými věřiteli dohodu o vyrovnání závazků, nebo protistrana je nebo je pokládána za nesolventní nebo za neschopnou vyrovnat své dluhy;

d)

procesní úkony před přijetím rozhodnutí podle písmen a) nebo b);

e)

jakékoli prohlášení nebo jiné předsmluvní ujištění, které protistrana učinila (nebo se má podle příslušných zákonných ustanovení za to, že je učinila), je nesprávné nebo nepravdivé;

f)

povolení protistrany vykonávat činnost podle: a) směrnice 2013/36/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013 nebo b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (19), jak byly provedeny příslušným členským státem, jehož měnou je euro, je pozastaveno či odňato;

g)

dočasné nebo trvalé vyloučení protistrany z platebního systému nebo mechanismu, přes který se uskutečňují platby transakcí měnové politiky nebo (s výjimkou měnových swapů) dočasné nebo trvalé vyloučení protistrany ze systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který se užívá pro vypořádání operací měnové politiky Eurosystému;

h)

vůči protistraně jsou přijata opatření ve smyslu čl. 41 odst. 1, čl. 43 odst. 1 a článku 44 směrnice 2013/36/EU;

i)

pokud jde o reverzní transakce, protistrana neplní ustanovení týkající se opatření ke kontrole rizika;

j)

pokud jde o repo obchody, protistrana nezaplatí nákupní cenu nebo cenu zpětného odkupu nebo nedodá koupená či zpět odkoupená aktiva; nebo pokud jde o zajištěné úvěry, protistrana nedodá aktiva nebo nesplatí úvěr v patřičných termínech pro takovou platbu nebo dodání;

k)

pokud jde o měnové swapy pro účely měnové politiky a termínované vklady, protistrana nezaplatí částku v eurech; nebo pokud jde o měnové swapy pro účely měnové politiky, nezaplatí částku v cizí měně v patřičných termínech pro takové platby;

l)

nastane případ selhání, který se podstatně neliší od případů podle tohoto článku, ve vztahu k protistraně na základě dohody uzavřené za účelem správy devizových rezerv nebo kapitálu ECB nebo kterékoli národní centrální banky;

m)

protistrana neposkytne příslušné informace, což má vážné důsledky pro domácí národní centrální banku;

n)

protistrana nesplní jiný svůj závazek vyplývající z reverzních transakcí a měnových swapů, a pokud je schopná to napravit, tento nedostatek nenapraví nejdéle do třiceti dnů v případě zajištěných transakcí a nejdéle do deseti dnů v případě měnových swapů poté, co byla k tomu národní centrální bankou vyzvána;

o)

nastane případ selhání ve vztahu k protistraně v rámci dohody uzavřené s jiným členem Eurosystému za účelem uskutečňování operací měnové politiky Eurosystému, v důsledku čehož tento jiný člen Eurosystému z titulu nastalého selhání uplatnil své právo na ukončení transakcí podle této dohody;

p)

vůči protistraně byla Unií podle článku 75 Smlouvy zavedena opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, která omezují používání jejích peněžních prostředků;

q)

vůči protistraně byla členským státem, jehož měnou je euro, zavedena opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, která omezují používání jejích peněžních prostředků;

r)

na veškerý majetek protistrany či jeho podstatnou část se vztahuje příkaz k zmrazení nebo takový majetek podléhá obstavení či zabavení nebo je předmětem jakéhokoli jiného řízení, jehož účelem je ochrana veřejného zájmu či práv věřitelů protistrany;

s)

veškerý majetek protistrany či jeho podstatná část se postupuje jinému subjektu;

t)

jakákoli jiná hrozící nebo nastalá událost, jejíž výskyt může ohrozit plnění závazků protistrany vyplývajících z dohody, kterou uzavřela za účelem uskutečňování měnové politiky Eurosystému, nebo z jiných pravidel, která se uplatňují na vztah mezi protistranou a kteroukoli z národních centrálních bank.

2.   Případy uvedené v odstavci 1 písmenech a) a p) musí být automatické, případy uvedené v písmenech b), c) a q) mohou být automatické, případy uvedené v písmenech d) až o) a r) až t) nemohou být automatické a musí být ponechány na uvážení, tj. platné až na základě doručení oznámení o selhání. Oznámení o selhání může obsahovat „dodatečnou lhůtu“ nejvýše tří pracovních dnů k nápravě daného nedostatku. Pokud jde o případy selhání ponechané na uvážení, zajistí národní centrální banky, aby z příslušných ustanovení bylo zřejmé, jaké právní následky s sebou výkon tohoto práva nese.

Článek 166

Prostředky nápravy v případě selhání nebo z důvodu obezřetnosti

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, podle níž je v případě selhání nebo z důvodu obezřetnosti národní centrální banka oprávněna využít kterýkoli z následujících prostředků:

a)

dočasně nebo úplně vyloučit anebo omezit přístup protistrany k operacím na volném trhu;

b)

dočasně nebo úplně vyloučit anebo omezit přístup protistrany ke stálým facilitám;

c)

ukončit všechny probíhající smlouvy a transakce;

d)

požadovat urychlenou realizaci pohledávek, které nejsou dosud splatné nebo jsou podmíněné;

e)

použít vklady protistrany u národní centrální banky k vyrovnání pohledávek za touto protistranou;

f)

pozastavit plnění závazků vůči této protistraně až do uspokojení pohledávky vůči této protistraně;

2.   Každá národní centrální banka může uplatňovat smluvní či veřejnoprávní úpravu, která v případě selhání opravňuje domácí národní centrální banku k tomu, aby vedle prostředků nápravy uvedených v odstavci 1 využila kterýkoli z následujících prostředků:

a)

požadovat úroky z prodlení a

b)

požadovat odškodnění za ztráty vzniklé v důsledku selhání protistrany.

3.   Každá národní centrální banka může uplatňovat smluvní či veřejnoprávní úpravu, která domácí národní centrální banku opravňuje k tomu, aby z důvodu obezřetnosti odmítla aktiva mobilizovaná protistranami jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, omezila použití takových aktiv nebo u nich uplatnila dodatečné srážky.

4.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajistí, aby byla domácí národní centrální banka vždy v takovém právním postavení, aby mohla bez zbytečného odkladu realizovat veškerá aktiva přijatá jako zajištění, a tím pokrýt výši poskytnutého úvěru, pokud protistrana urychleně nevyrovná záporný zůstatek.

5.   S cílem zajistit jednotné provádění přijatých opatření může Rada guvernérů ECB rozhodnout o opatřeních k nápravě včetně dočasného nebo úplného vyloučení anebo omezení přístupu k operacím na volném trhu či stálým facilitám.

Článek 167

Poskytování informací protistranami

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajistí, že národní centrální banka může od protistran získat veškeré potřebné informace týkající se operací měnové politiky Eurosystému.

Článek 168

Oznámení a jiná sdělení

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, podle níž musí být veškerá oznámení a jiná sdělení písemná a/nebo v elektronické formě.

2.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která jasně stanoví, jakým způsobem se oznámení a jiná sdělení předávají a kdy nabývají účinnosti. Doba, po které oznámení nebo jiná sdělení nabývají účinnosti, nesmí být tak dlouhá, aby změnila hospodářský účinek přijatých opatření jako celku. Zejména potvrzení musí být rychle vydávána a ověřována.

Článek 169

Práva třetích stran

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví, že protistrana nemůže svá práva a povinnosti postoupit, zastavit nebo změnit novací ani s nimi jinak nakládat bez předběžného písemného souhlasu domácí národní centrální banky.

2.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví, že z dané transakce vyplývají práva a povinnosti pouze smluvní či domácí národní centrální bance a určené protistraně. Tato smluvní či veřejnoprávní úprava však umožní vzájemné vztahy mezi národními centrálními bankami a/nebo ECB:

a)

vyplývající z přeshraničního použití způsobilých aktiv a

b)

podle potřeby v případě operací uskutečňovaných s protistranami, které jednají přes zprostředkovatele.

Článek 170

Rozhodné právo a soudní příslušnost

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví, že rozhodným právem pro příslušnou smluvní či veřejnoprávní úpravu uplatňovanou danou národní centrální bankou a pro veškeré transakce na jejich základě (s případnou výjimkou práva platného pro přeshraniční použití způsobilých aktiv) je právo členského státu, jehož měnou je euro, ve kterém se tato národní centrální banka nachází.

2.   Místem řešení sporů jsou soudy daného členského státu, jehož měnou je euro, aniž je dotčena příslušnost Soudního dvora Evropské unie.

Článek 171

Dny vypořádání termínovaných vkladů

Každá národní centrální banka uplatňuje takovou úpravu týkající se vkladů, která stanoví, že vypořádání termínovaných vkladů, pokud jde o jejich přijímání i vyplácení, se uskutečňuje ve dnech stanovených v oznámení ECB o příslušné vkladové operaci.

KAPITOLA 2

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se dohod o zpětném odkupu a zajištěných úvěrů

Článek 172

Den reverzní části transakce

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že den reverzní části transakce, popřípadě den splatnosti zajištěného úvěru, je stanoven při zahájení každé transakce.

Článek 173

Obchodní dny

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, v níž je „obchodní den“ vymezen tak, jak je uvedeno v článku 2.

Článek 174

Úrokové sazby

1.   U dohody o zpětném odkupu odpovídá rozdíl mezi nákupní cenou a cenou zpětného odkupu úhrnné částce vypočtené uplatněním určité úrokové sazby na nákupní cenu za dobu od stanoveného dne nákupu do dne zpětného odkupu.

2.   U zajištěného úvěru se úroková sazba stanoví uplatněním stanovené úrokové sazby na částku úvěru a dobu operace.

3.   Úroková sazba, která se uplatňuje na reverzní transakce, je jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní „skutečný počet/360“.

Článek 175

Mechanismy převodu částek nevyjádřených v eurech

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že mechanismy převodu částek nevyjádřených v eurech na eura stanoví, že použitým kurzem je denní referenční směnný kurz eura ECB nebo, pokud není k dispozici, okamžitý kurz uváděný ECB v předcházející obchodní den pro prodej eura proti nákupu cizí měn.

KAPITOLA 3

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze dohod o zpětném odkupu

Článek 176

Předmět dohod o zpětném odkupu

1.   Při uzavírání dohod o zpětném odkupu uplatňuje každá národní centrální banka smluvní nebo veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že způsobilá aktiva jsou prodávána za hotovost v eurech a že je současně dohodnut zpětný odprodej rovnocenných aktiv proti hotovosti v eurech ve stanovený čas.

2.   Každá národní centrální banka definuje „rovnocenná aktiva“ jako aktiva stejného emitenta, tvořící součást stejné emise (bez ohledu na datum emise) a stejného druhu, nominální hodnoty, výše a popisu, jako jsou porovnávaná aktiva.

3.   Pokud byla porovnávaná aktiva ve smyslu odstavce 2 konvertována nebo redenominována nebo pokud na ně byla uplatněna opce, musí být vymezení rovnocenných aktiv změněno tak, aby se jimi rozuměla:

a)

v případě převodu konvertovaná aktiva;

b)

v případě uplatnění opce aktiva rovnocenná splaceným aktivům, pokud prodejce zaplatil kupujícímu částku rovnající se hodnotě opce;

c)

v případě redenominovaných aktiv aktiva rovnocenná těm, na které byla původní aktiva redenominována, spolu s případnou částkou odpovídající rozdílu mezi hodnotou aktiv před a po redenominaci.

Článek 177

Úprava závěrečného vyrovnání ve vztahu k dohodám o zpětném odkupu

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že národní centrální banka je v případě, že nastane případ selhání, oprávněna ukončit všechny probíhající repo obchody a provést jejich závěrečné vyrovnání.

2.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení týkající se vzájemného započtení, která směřují k dosažení níže uvedených hospodářských účinků.

a)

V případě selhání nastává den zpětného odkupu u každé operace okamžitě a uplatní se některá z těchto možností:

i)

všechna rovnocenná dodatečná aktiva se okamžitě dodají, takže splnění příslušných povinností stran, pokud jde o dodání aktiv a platbu ceny zpětného odkupu za zpět odkupovaná aktiva, se uskuteční výhradně podle písmen b) až d), nebo

ii)

repo obchod se ukončí.

b)

Tržní hodnotu pro případ selhání pro zpět odkupovaná aktiva a rovnocenná dodatečná aktiva, jež mají být převedena, jakož i cenu zpětného odkupu splatnou každou ze stran stanoví pro všechny transakce ke dni zpětného odkupu národní centrální banka způsobem, který je z obchodního hlediska přiměřený.

c)

Na základě písmene b) vypočte národní centrální banka částky, které si strany navzájem dluží ke dni zpětného odkupu. Dlužné částky se navzájem započtou a strana, která má vůči protistraně takto vypočtenou nižší pohledávku, pak splatí pouze čisté saldo.

d)

Toto čisté saldo je splatné následující den, kdy je TARGET2 v provozu pro uskutečnění platby. Pro účely tohoto výpočtu musí být částky, které nejsou vyjádřeny v eurech, převedeny na euro k příslušnému datu kurzem určeným podle článku 175.

3.   Každá národní centrální banka vymezí „tržní hodnotu pro případ selhání“, tak jak je uvedeno v článku 2.

Článek 178

Soulad s opatřeními ke kontrole rizika

Pokud národní centrální banky uplatňují smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení o nahrazení zajištění, musí tato úprava zajišťovat soulad s požadovanými opatřeními ke kontrole rizik.

Článek 179

Marže v hotovosti

Pokud národní centrální banky uplatňují smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení o dorovnávání nebo navracení marží v hotovosti, takové ustanovení rovněž stanoví, že každá další povinnost vrátit nebo dorovnat marži se nejprve uspokojí použitím hotovosti ve stejné výši spolu se souvisejícími úroky.

Článek 180

Další ustanovení týkající se dohod o zpětném odkupu

Aniž jsou dotčena ustanovení těchto obecných zásad, může každá národní centrální banka ve své smluvní nebo veřejnoprávní úpravě stanovit další ustanovení týkající se dohod o zpětném odkupu.

KAPITOLA 4

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze zajištěných úvěrů

Článek 181

Poskytnutí a realizace zajištění

1.   Pokud jde o poskytování likvidity ve formě zajištěných úvěrů, každá národní centrální banka ve své smluvní či veřejnoprávní úpravě přihlíží k rozdílným postupům a formalitám vyžadovaným pro zřízení a následnou realizaci práva ze zajištění (např. zástavy, cese nebo břemene), které platí v jejím právním systému.

2.   Každá národní centrální banka uplatňuje takovou úpravu zajištěných úvěrů, která zajišťuje, že aktiva poskytnutá jako zajištění jsou národní centrální bankou právně realizovatelná bez přednostních práv k těmto aktivům. Není možné, aby třetí strany, včetně likvidátorů v případě úpadku, mohly právně uplatnit a úspěšně vymoci svůj nárok na aktiva poskytnutá jako zajištění (s výjimkou případů podvodu) nebo jakákoliv s nimi spojená práva.

3.   Každá národní centrální banka uplatňuje takovou úpravu zajištěných úvěrů, která zajišťuje, že v případě selhání ve smyslu článku 165 je v takovém právním postavení, aby mohla realizovat ekonomickou hodnotu aktiv poskytnutých jako zajištění. Tento případ selhání zahrnuje rovněž okolnosti, za kterých může národní centrální banka vůči protistraně postupovat jako vůči protistraně, u níž došlo k selhání na základě dohod o zpětném odkupu.

Článek 182

Prodloužení vnitrodenních operací na operace jednodenní

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která umožňuje prodloužení vnitrodenní operace na operaci jednodenní.

KAPITOLA 5

Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze měnových swapů pro účely měnové politiky

Článek 183

Dohoda o souběžném spotovém a forwardovém nákupu a prodeji

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že každá transakce sestává ze souběžné spotové a forwardové operace nákupu a prodeje eura proti cizí měně.

Článek 184

Okamžik a technické provedení převodu plateb

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení týkající se okamžiku a technického provedení převodu plateb. Datum forwardové operace prodeje a nákupu se stanoví v okamžiku zahájení každé transakce.

Článek 185

Vymezení specifických pojmů

Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která definuje cizí měnu, spotový kurz, forwardový kurz, den převodu a den zpětného převodu takto:

a)

„cizí měnou“ se rozumí jakákoliv zákonná měna kromě eura;

b)

„spotovým kurzem“ se u konkrétní transakce rozumí kurz (vypočítaný podle článku 175) použitý pro převod částky v eurech na takovou částku v cizí měně, kterou je jedna strana povinna ke dni převodu převést na druhou stranu proti zaplacení částky v eurech, přičemž se tento kurz uvede v potvrzení;

c)

„forwardovým kurzem“ se rozumí kurz vypočítaný podle článku 175 a použitý pro převod částky v eurech na takovou částku v cizí měně, kterou je jedna strana povinna ke dni zpětného převodu převést na druhou stranu proti zaplacení částky v eurech, přičemž se tento kurz uvede v potvrzení a vymezí v příslušné smluvní či veřejnoprávní úpravě uplatňované příslušnou národní centrální bankou;

d)

„zpětně převáděnou částkou v cizí měně“ se rozumí částka v cizí měně potřebná k nákupu částky v eurech ke dni zpětného převodu;

e)

„dnem převodu“ se u každé transakce rozumí den a případně i čas, ke kterému se mezi stranami uskuteční převod částky v eurech, tj. den a případně i čas dohodnutý stranami pro vypořádání převodu částky v eurech;

f)

„dnem zpětného převodu“ se u každé transakce rozumí den a případně i čas, ke kterému má jedna strana převést zpět částku v eurech straně druhé.

Článek 186

Úprava závěrečného vyrovnání ve vztahu k měnovým swapům

1.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že v případě selhání je národní centrální banka oprávněna ukončit všechny probíhající transakce a provést jejich závěrečné vyrovnání.

2.   Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení týkající se vzájemného započtení, která směřují k dosažení níže uvedených hospodářských účinků.

a)

Nastane-li případ selhání, považuje se každá transakce za ukončenou a národní centrální banka stanoví náhradní hodnoty částky v eurech a zpětně převáděné částky v cizí měně v takové výši, aby zůstal zachován ekonomický ekvivalent všech plateb, které by jinak národní centrální banka vyžadovala.

b)

Na základě takto stanovených částek vypočítá národní centrální banka částky, které si strany navzájem dluží ke dni zpětného převodu. Dlužné částky musí být v případě potřeby převedeny na euro podle článku 175 a poté navzájem započteny. Strana, která má vůči protistraně takto vypočtenou nižší pohledávku, splatí pouze čisté saldo. Toto saldo je splatné následující den, kdy je TARGET2 v provozu pro uskutečnění platby.

Článek 187

Další ustanovení týkající se měnových swapů

Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v těchto obecných zásadách, může každá národní centrální banka ve své smluvní nebo veřejnoprávní úpravě stanovit další ustanovení týkající se provádění měnových swapů.

ČÁST OSMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 188

Sdílení informací

Je-li to nezbytné pro provádění měnové politiky, mohou národní centrální banky vzájemně sdílet jednotlivé informace, jako např. provozní údaje, které se týkají protistran, jež se účastní operací měnové politiky Eurosystému. Na takové informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 37 statutu ESCB.

Článek 189

Právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

Protistrany operací měnové politiky Eurosystému si jsou vědomy všech povinností, které pro ně vyplývají z právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a tyto povinnosti plní.

Článek 190

Zrušení

1.   Obecné zásady ECB/2011/14 se zrušují s účinkem od 1. května 2015.

2.   Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIII.

Článek 191

Nabytí účinku, použití a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.

2.   Tyto obecné zásady se použijí od 1. května 2015, s výjimkou ustanovení uvedených v článku 142, která se použijí od 1. listopadu 2015.

3.   Národní centrální banky zašlou ECB nejpozději do 16. února 2015 texty a prostředky, jimiž hodlají zajistit soulad s ustanoveními těchto obecných zásad, která představují podstatnou změnu ve srovnání s obecnými zásadami ECB/2011/14.

Článek 192

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 19. prosince 2014.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (Úř. věst. L 331, 14.12.2011, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1).

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).

(4)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4).

(6)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(12)  S výhradou čl. 7 odst. 4.

(13)  Středoevropský čas (SEČ) zohledňuje změnu středoevropského letního času.

(14)  Z důvodu svátků se může uplatnit zvláštní rozvrh.

(15)  S ohledem na vánoční svátky se prosincová operace obvykle uskuteční o týden dřív, tedy v předposlední středu v měsíci.

(16)  Dnem vypořádání se rozumí obchodní dny Eurosystému. T označuje den obchodu.

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(18)  Informace o stupních úvěrové kvality jsou zveřejňovány na internetových stránkách ECB.

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).


PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ REZERVY

Obsah této přílohy slouží pouze pro informativní účely. V případě rozporu mezi touto přílohou a právním rámcem systému minimálních rezerv Eurosystému vymezeným v odstavci 1 má přednost uvedený právní rámec.

1.

V souladu s článkem 19 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) požaduje Evropská centrální banka (ECB), aby úvěrové instituce v rámci systému minimálních rezerv Eurosystému udržovaly na účtech u národních centrálních bank minimální rezervy. Právní rámec tohoto systému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Uplatňování nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) zajišťuje, aby podmínky systému minimálních rezerv Eurosystému byly jednotné ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

2.

Hlavními cíli systému minimálních rezerv Eurosystému jsou stabilizace úrokových sazeb na peněžním trhu a vytváření (nebo zvyšování) nedostatku strukturální likvidity.

3.

V souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se systém minimálních rezerv Eurosystému vztahuje na úvěrové instituce usazené v členských státech, jejichž měnou je euro. Kromě toho systému minimálních rezerv Eurosystému podléhají rovněž pobočky zřízené v eurozóně úvěrovými institucemi, které nejsou v eurozóně zaregistrovány. Pobočky úvěrových institucí zaregistrovaných v eurozóně, usazené mimo eurozónu, však tomuto systému nepodléhají.

4.

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) jsou instituce automaticky zproštěny povinnosti minimálních rezerv od začátku udržovacího období, ve kterém jim bylo odebráno povolení, nebo se ho vzdaly nebo ve kterém proti nim bylo soudním orgánem nebo jiným příslušným orgánem členského státu zahájeno likvidační řízení.

5.

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) může ECB na základě rovného zacházení zprostit povinnosti minimálních rezerv instituce uvedené v písmenech a) až c) uvedeného ustanovení. Mezi tyto instituce patří mimo jiné instituce, v nichž jsou prováděna reorganizační opatření, a instituce, vůči nimž Unie podle článku 75 Smlouvy nebo členský stát zavedly opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků či jiná opatření, která omezují používání jejich peněžních prostředků, nebo jejichž přístup k operacím na volném trhu či ke stálým facilitám Eurosystému byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven či zrušen.

6.

Podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) ECB zveřejňuje seznam institucí, které podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému.

7.

ECB také zveřejňuje seznam institucí, které byly zproštěny povinností v rámci tohoto systému z jiných důvodů, než že se na ně vztahují reorganizační opatření, zmrazení peněžních prostředků či jiná opatření přijatá Unií podle článku 75 Smlouvy nebo členským státem, která omezují používání jejich prostředků, nebo že jim byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven nebo znemožněn přístup k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému.

8.

Základ pro stanovení minimálních rezerv každé instituce se určuje ve vztahu k prvkům její rozvahy. Údaje rozvahy se oznamují národním centrálním bankám v rámci obecného systému měnové a finanční statistiky ECB. Podle čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) a s výhradou výjimek stanovených pro instituce ve zbytkové části v čl. 3 odst. 4 téhož nařízení vypočítávají instituce základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období na základě údajů za měsíc předcházející o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná.

9.

Sazby minimálních rezerv určuje ECB a podléhají omezením stanoveným v nařízení (ES) č. 2531/98.

10.

Výše minimálních rezerv, které má instituce držet během určitého udržovacího období, se vypočte vynásobením každé relevantní položky základu pro stanovení minimálních rezerv pro dané období sazbami minimálních rezerv. Výše povinných minimálních rezerv, jak ji určí příslušná zúčastněná národní centrální banka a daná instituce postupy uvedenými v článku 5 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), je základem pro: a) úročení držených požadovaných minimálních rezerv a b) pro zjištění, zda daná instituce dodržuje povinnost držet požadovanou výši minimálních rezerv.

11.

Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb systém minimálních rezerv Eurosystému umožňuje, aby instituce využily průměrovacích opatření, což znamená, že dodržování povinnosti minimálních rezerv je určováno na základě průměru denních konečných zůstatků na účtech minimálních rezerv protistran v průběhu udržovacího období. Dodržování povinnosti minimálních rezerv se určuje na základě průměrných denních rezerv držených institucí v průběhu udržovacího období. Udržovací období je vymezeno v článku 7 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

12.

V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se držené povinné minimální rezervy institucí úročí průměrnou úrokovou sazbou ECB pro hlavní refinanční operace během udržovacího období (váženou podle počtu kalendářních dnů) podle tohoto vzorce (výsledek se zaokrouhlí na nejbližší cent):

Formula Formula

kde:

Rt

=

úroky, které připadají na držené povinné minimální rezervy v udržovacím období t;

Ht

=

průměrná denní výše držených povinných minimálních rezerv v udržovacím období t;

nt

=

počet kalendářních dnů udržovacího období t;

rt

=

sazba pro úročení povinných minimálních rezerv držených během udržovacího období t. Sazba se standardně zaokrouhlí na dvě desetinná místa;

i

=

i-tý kalendářní den udržovacího období t;

MRi

=

mezní úroková sazba poslední hlavní refinanční operace vypořádané v kalendářním dni i nebo před tímto kalendářním dnem.

V případě, že instituce nedodrží jiné povinnosti podle nařízení a rozhodnutí ECB, která se týkají systému minimálních rezerv Eurosystému (např. příslušné údaje nejsou zaslány včas nebo jsou nepřesné), je ECB oprávněna uvalit sankce v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4). Výkonná rada ECB může stanovit a zveřejnit kritéria, podle nichž bude uplatňovat sankce stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2531/98.


PŘÍLOHA II

VYHLAŠOVÁNÍ OPERACÍ NABÍDKOVÝCH ŘÍZENÍ

Oznámení o vyhlášení nabídkového řízení obsahuje tyto informace:

a)

referenční číslo nabídkového řízení;

b)

datum nabídkového řízení;

c)

typ operace (poskytnutí nebo absorpce likvidity a druh nástroje měnové politiky, který bude použit);

d)

splatnost operace;

e)

dobu trvání operace (obvykle vyjádřená v počtu dní);

f)

druh aukce, tj. nabídkové řízení s pevnou nebo pohyblivou sazbou;

g)

v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou metodu přidělení, tj. aukce s jednoduchou sazbou (holandská aukce) nebo aukce s násobnou sazbou (americká aukce);

h)

zamýšlený objem operace, obvykle pouze v případě dlouhodobějších refinančních operací;

i)

v případě nabídkových řízení s pevnou sazbou pevnou úrokovou sazbu, cenu, swapový bod nebo rozpětí (referenční index v případě indexovaných nabídkových řízení a druh nabídky v případě úrokové sazby nebo rozpětí);

j)

případně minimální nebo maximální přijímanou úrokovou sazbu, cenu nebo swapový bod;

k)

případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo den valuty a den splatnosti nástroje v případě vydávání dluhových cenných papírů Evropské centrální banky (ECB);

l)

dotčené měny a v případě měnových swapů měnu, jejíž částka je pevná;

m)

v případě měnových swapů referenční spotový směnný kurz, který bude použit pro výpočet nabídek;

n)

případně horní hranici nabídky;

o)

případně minimální jednotlivý objem přidělení;

p)

případně minimální poměr přidělení, tj. minimální procento nabídek přidělovaných v rámci nabídkového řízení při mezní úrokové sazbě;

q)

časový rozvrh pro podávání nabídek;

r)

v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB jmenovitou hodnotu dluhových cenných papírů a kód ISIN emise;

s)

maximální počet nabídek, které mohou jednotlivé protistrany podat (v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou; má-li ECB v úmyslu omezit počet nabídek, mohou jednotlivé protistrany obvykle podat maximálně 10 nabídek);

t)

druh nabídky (sazba nebo rozpětí);

u)

referenční subjekt v případě indexovaných nabídkových řízení.


PŘÍLOHA III

PŘIDĚLOVÁNÍ PŘI NABÍDKOVÝCH ŘÍZENÍCH A POSTUPY NABÍDKOVÝCH ŘÍZENÍ

Tabulka 1

Přidělování při nabídkových řízeních s pevnou sazbou

Procento přidělení je:

Formula

Částka přidělená i-té protistraně je:

alli = all % × (ai )

kde:

A

=

celkový přidělovaný objem

n

=

celkový počet protistran

ai

=

částka nabídky i-té protistrany

all %

=

procentuální podíl na přidělení

alli

=

celková částka přidělená i-té protistraně

Tabulka 2

Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou v eurech

(uváděný příklad se vztahuje na nabídky uváděné ve formě úrokových sazeb)

Procentuální podíl na přidělení při mezní úrokové sazbě je:

Formula

Přidělení i-té protistraně při mezní úrokové sazbě je:

all (rm ) i = all % (rm ) × a(rm)i

Celková částka přidělená i-té protistraně je:

Formula

kde:

A

=

celkový přidělovaný objem

r s

=

s-tá nabídka úrokové sazby podaná protistranami

N

=

celkový počet protistran

a(r s ) i

=

částka nabídky při s-té úrokové sazbě (rs) podané i-tou protistranou

a(r s )

=

celková částka nabídky při s-té úrokové sazbě (rs)

Formula

r m

=

mezní úroková sazba:

 

r1 rs rm pro nabídková řízení na poskytnutí likvidity

 

rm rs r1 pro nabídková řízení na absorpci likvidity

r m – 1

=

úroková sazba předcházející mezní úrokové sazbě (poslední úroková sazba, při které jsou nabídky uspokojovány v plné výši):

 

rm – 1 > rm pro nabídková řízení na poskytnutí likvidity

 

rm > rm – 1 pro nabídková řízení na absorpci likvidity

all %(r m )

=

procentuální podíl na přidělení při mezní úrokové sazbě

all(r s ) i

=

přidělení i-té protistraně při s-té úrokové sazbě

all i

=

celková částka přidělená i-té protistraně

Tabulka 3

Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

Procentuální podíl na přidělení při mezní nabídce swapového bodu je:

Formula

Přidělení i-té protistraně při mezní nabídce swapového bodu je:

all m ) i = all % (Δ m ) × a(Δm)i

Celková částka přidělená i-té protistraně je:

Formula

kde:

A =

celkový přidělovaný objem

Δ s =

s-tá nabídka swapového bodu podaná protistranami

N =

celkový počet protistran

a(Δ s ) i =

částka nabídky při s-té nabídce swapového bodu (Δs) podané i-tou protistranou

a(Δs) =

celková částka nabídky při s-té nabídce swapového bodu (Δs)

Formula

Δ m =

mezní nabídka swapového bodu:

 

Δ m ≥ Δ s ≥ Δ 1 pro měnové swapy na poskytnutí likvidity

 

Δ 1 ≥ Δ s ≥ Δ m pro měnové swapy na absorpci likvidity

Δ m – 1

nabídka swapového bodu předcházející mezní nabídce swapového bodu (poslední nabídka swapového bodu, při které jsou nabídky ještě plně uspokojeny):

 

Δ m > Δ m – 1 pro měnové swapy na poskytnutí likvidity

 

Δ m – 1 > Δ m pro měnové swapy na absorpci likvidity

all %(Δ m )

procentuální podíl na přidělení při mezní nabídce swapového bodu

all(Δ s ) i

přidělení i-té protistraně při s-té nabídce swapového bodu

all i

celková částka přidělená i-té protistraně


PŘÍLOHA IV

VYHLAŠOVÁNÍ VÝSLEDKŮ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ

Oznámení o výsledcích nabídkového řízení obsahuje tyto informace:

a)

referenční číslo nabídkového řízení;

b)

datum nabídkového řízení;

c)

typ operace;

d)

splatnost operace;

e)

dobu trvání operace (obvykle vyjádřená počtem dní);

f)

celkovou částku nabídky protistran Eurosystému;

g)

počet účastníků;

h)

v případě měnových swapů dotčené měny;

i)

celkový přidělený objem;

j)

v případě nabídkových řízení s pevnou sazbou procento přidělení;

k)

v případě měnových swapů spotový směnný kurz;

l)

v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou přijatou mezní úrokovou sazbu, cenu, swapový bod nebo rozpětí a procento přidělení při mezní úrokové sazbě, ceně nebo swapovém bodu;

m)

v případě aukcí s násobnou sazbou nejnižší a nejvyšší sazbu nabídky, tj. spodní a horní hranici úrokové sazby, pro kterou protistrany podaly nabídky v rámci nabídkového řízení s proměnlivou sazbou, a vážený průměr sazby přidělení;

n)

případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo den valuty a den splatnosti nástroje v případě vydávání dluhových cenných papírů Evropské centrální banky (ECB);

o)

případně minimální jednotlivý objem přidělení;

p)

případně minimální poměr přidělení;

q)

v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB jmenovitou hodnotu dluhových cenných papírů a kód ISIN emise;

r)

maximální počet nabídek, které mohou jednotlivé protistrany podat (v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou; má-li ECB v úmyslu omezit počet nabídek, mohou jednotlivé protistrany obvykle podat maximálně 10 nabídek).


PŘÍLOHA V

KRITÉRIA VÝBĚRU PROTISTRAN DEVIZOVÝCH INTERVENČNÍCH OPERACÍ

1.

Výběr protistran pro intervenční devizové operace Eurosystému je založen na dvou souborech kritérií vycházejících ze zásad obezřetnosti a účinnosti.

2.

Kritéria týkající se účinnosti se uplatní až po uplatnění kritérií týkajících se obezřetnosti.

3.

Kritéria související se zásadou obezřetnosti zahrnují:

a)

úvěruschopnost protistrany, která je posuzována s využitím kombinace různých metod, například s využitím úvěrového hodnocení komerčními hodnotícími agenturami i vlastní analýzy kapitálových a jiných obchodních poměrů;

b)

protistrana podléhá dohledu ze strany uznávaného orgánu dohledu;

c)

protistrana má dobrou pověst a dodržuje vysoké etické standardy.

4.

Kritéria související se zásadou účinnosti zahrnují mimo jiné:

a)

konkurenční cenové chování protistrany a její schopnost účinně provádět velkoobjemové devizové operace za všech tržních podmínek a

b)

kvalita a rozsah informací, které protistrana poskytuje.

5.

Aby mohly účinně intervenovat v různých zeměpisných oblastech, mohou národní centrální banky vybírat protistrany pro své devizové intervenční operace v libovolném mezinárodním finančním centru.


PŘÍLOHA VI

PŘESHRANIČNÍ VYUŽITÍ ZPŮSOBILÝCH AKTIV

I.   MODEL KORESPONDENTSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (MKCB)

Tabulka 1

Model korespondentské centrální banky (MKCB)

Využití způsobilých aktiv uložených v zemi B protistranou usazenou v zemi A za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A (SSS = systém vypořádání obchodů s cennými papíry).

Image

1.

Všechny národní centrální banky si vzájemně vedou účty cenných papírů pro účely přeshraničního využití způsobilých aktiv. Přesný postup MKCB závisí na tom, zda jsou způsobilá aktiva rezervována pro každou jednotlivou transakci nebo držena v souboru podkladových aktiv.

2.

V systému rezervace platí, že jakmile domácí národní centrální banka přijme žádost protistrany o úvěr, vydá protistrana (případně prostřednictvím svého uschovatele) systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi, ve které jsou držena její obchodovatelná aktiva, pokyn k jejich převodu do centrální banky této země (dále jen „korespondentská centrální banka)“ na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že zajištění obdržela, převede na protistranu příslušné prostředky. Národní centrální banky prostředky neposkytnou, dokud si nejsou jisté, že korespondentská centrální banka obdržela obchodovatelná aktiva protistrany. Pokud je nezbytné dodržet lhůtu pro vypořádání, mohou mít protistrany možnost předem uložit aktiva u korespondentské centrální banky na účet své domácí centrální banky s využitím postupů MKCB.

3.

V systému sdružování platí, že protistrana může kdykoli poskytnout korespondentské centrální bance obchodovatelná aktiva na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že obdržela obchodovatelná aktiva, připíše tato obchodovatelná aktiva na sdružený účet protistrany.

4.

Pro určitá neobchodovatelná aktiva, tj. úvěrové pohledávky a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou, byly vypracovány zvláštní postupy pro přeshraniční využití. Jsou-li v přeshraničním kontextu využity úvěrové pohledávky, aplikuje se varianta MKCB založená na převodu vlastnictví, cesi nebo zástavě ve prospěch domácí centrální banky, nebo břemeni ve prospěch korespondentské centrální banky, která jedná jako zástupce domácí centrální banky. Jiná ad hoc varianta na základě břemene ve prospěch korespondentské centrální banky, která jedná jako zástupce domácí centrální banky, se používá k umožnění přeshraničního využití klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou.

5.

MKCB je protistranám k dispozici (pro obchodovatelná i neobchodovatelná aktiva) každý obchodní den TARGET2, a to minimálně od 9:00 do 16:00 hodin SEČ. Protistrana, která si přeje využít MKCB, musí národní centrální banku, od níž si přeje získat úvěr, tj. svoji domácí centrální banku, uvědomit nejpozději do 16:00 hodin SEČ.Protistrana musí zajistit, aby zajištění pro úvěrovou operaci bylo na účet korespondentské centrální banky dodáno nejpozději v 16:45 hodin SEČ. Pokyny nebo dodání, jež tuto lhůtu nedodrží, budou zpracovávány pouze na základě nejvyššího úsilí a mohou být zohledněny pro úvěry, které budou poskytnuty následující obchodní den TARGET2. Pokud protistrany již dopředu předvídají, že budou později v průběhu dne potřebovat využít MKCB, měly by, pokud je to možné, aktiva předem uložit. Za výjimečných okolností, nebo pokud to vyžadují účely měnové politiky, může ECB rozhodnout o prodloužení času uzavření MKCB až do uzavření systému TARGET2, a to ve spolupráci s centrálními depozitáři cenných papírů, pokud jde o jejich možnost prodloužit jejich uzávěrku pro obchodovatelná aktiva.

II.   ZPŮSOBILÁ PROPOJENÍ MEZI SYSTÉMY VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY

Tabulka 2

Propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

Využití způsobilých aktiv vydaných v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi B a držených protistranou usazenou v zemi A prostřednictvím propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v zemích A a B za účelem získání úvěru u národní centrální banky země A.

Image

1.

Způsobilá propojení mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropském hospodářském prostoru (EHP) se skládají ze sady postupů a mechanismů pro přeshraniční převod cenných papírů prostřednictvím procesu zaknihování. Tato propojení mají podobu souhrnného společného účtu otevřeného systémem vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „systém investora“) u jiného systému vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „systém emitenta“).

2.

Způsobilá propojení umožňují účastníkovi jednoho systému vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP držet cenné papíry vydané v jiném systému vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP, aniž by byl účastníkem tohoto druhého systému vypořádání obchodů s cennými papíry. Při využití propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry drží protistrany aktiva na svých vlastních účtech ve svých domácích systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a nepotřebují uschovatele.

III.   MKCB SE ZPŮSOBILÝMI PROPOJENÍMI

Tabulka 3

MKCB se způsobilými propojeními

Využití způsobilých aktiv vydaných v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi C a držených v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi B protistranou usazenou v zemi A prostřednictvím přímého propojení mezi systémy v zemích B a C za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A.

Image

Mají-li být způsobilá aktiva ve formě cenných papírů převedena prostřednictvím MKCB s propojeními, musí protistrany zajistit, aby cenné papíry byly na účet u příslušného systému investora dodány nejpozději v 16:00 hodin SEČ v den vypořádání, tak aby se zajistilo vypořádání operací s valutou téhož dne. Všechny žádosti o mobilizaci, které domácí národní centrální banka obdrží od svých protistran po 16:00 hodin, nebo všechny žádosti o dodání způsobilých aktiv na účet u příslušného systému investora, obdržené po 16:00 hodin SEČ, se zpracovávají jen na základě nejvyššího úsilí a v závislosti na uzávěrce příslušných systémů vypořádání obchodů s cennými papíry.

IV.   MKCB S TROJSTRANNÝMI SLUŽBAMI SPRÁVY ZAJIŠTĚNÍ

Tabulka 4

Přeshraniční trojstranné služby

Využití způsobilých aktiv držených u trojstranného zprostředkovatele (TPA) v zemi B protistranou usazenou v zemi A za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A.

Image

Šipka „Informace o zajištění“ mezi protistranou A a národní centrální bankou A nemusí být v případě některých trojstranných zprostředkovatelů relevantní (v závislosti na zvoleném smluvním modelu) a v takových případech protistrana nezasílá národní centrální bance A pokyn, resp. neobdrží od této banky potvrzení.


PŘÍLOHA VII

VÝPOČET SANKCÍ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ

I.   VÝPOČET FINANČNÍCH POSTIHŮ V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ URČITÝCH POVINNOSTÍ PROTISTRAN

1.

Má-li národní centrální banka uložit finanční postih některé ze svých protistran v souladu s částí pátou, vypočítá postih na základě předem stanovené sankční sazby takto.

a)

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a), b) nebo c) se finanční postih vypočítá za použití sazby mezní zápůjční facility, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 2,5 procentního bodu.

b)

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. d) se finanční postih vypočítá za použití sazby mezní zápůjční facility, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 5 procentních bodů. Dojde-li v období 12 měsíců ode dne prvního porušení k opakovanému porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. d), navyšuje se sazba finančního postihu při každém porušení o dalších 2,5 procentních bodů.

2.

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b) se finanční postih vypočítá použitím sankční sazby podle odst. 1 písm. a) na výši zajištění nebo hotovosti, které protistrana nebyla schopna dodat nebo vypořádat, vynásobenou koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana nebyla schopna zajistit či vypořádat: a) přidělený objem uvedený v potvrzení jednotlivých výsledků přidělení po dobu splatnosti operace, nebo b) zbývající objem dané operace, pokud ze strany národní centrální banky došlo k předčasnému ukončení pro zbývající období operace.

3.

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c) se finanční postih vypočítá použitím sankční sazby podle odst. 1 písm. a) na hodnotu nezpůsobilých aktiv nebo aktiv, která protistrana nemůže mobilizovat nebo využít, po uplatnění srážek, takto:

a)

v případě nezpůsobilých aktiv, která protistrana poskytla národní centrální bance, se bere v úvahu hodnota poskytnutých nezpůsobilých aktiv po uplatnění srážek, nebo

b)

v případě aktiv, která byla původně způsobilá, ale která se stala nezpůsobilými nebo nesmí být protistranou nadále mobilizována či používána, se bere v úvahu hodnota aktiv (po uplatnění srážek), která nebyla odstraněna do začátku osmého kalendářního dne od okamžiku, ke kterému se způsobilá aktiva stala nezpůsobilými nebo nesmí být protistranou nadále mobilizována či používána.

4.

Hodnoty uvedené v odst. 3 písm. a) a b) se násobí koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana porušovala své povinnosti týkající se používání aktiv poskytovaných jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. V případě podle odst. 3 písm. b) se X začíná počítat po uplynutí dodatečné lhůty sedmi kalendářních dnů.

[[hodnota nezpůsobilých aktiv po uplatnění srážek v první den porušení] EUR * (sazba mezní zápůjční facility platná v den, kdy porušování začalo + 2,5 %) *[X]/360 = EUR […]]

5.

V případě porušení omezení ve vztahu k nezajištěným dluhovým nástrojům vydaným úvěrovou institucí nebo jinými subjekty, s nimiž je úvěrová instituce v úzkém propojení, jak je uvedeno v článku 141, se dodatečná lhůta určuje takto:

a)

dodatečná lhůta sedmi kalendářních dnů se uplatní, pokud k porušení došlo v důsledku změny ocenění (bez toho, aby byly předloženy dodatečné nezajištěné dluhové nástroje) z důvodu:

i)

zvýšení hodnoty již předložených nezajištěných dluhových nástrojů nebo

ii)

snížení celkového objemu souboru zajištění.

V těchto případech je protistrana povinna hodnotu celkového souboru zajištění nebo hodnotu takových nezajištěných dluhových nástrojů v dodatečné lhůtě upravit tak, aby zajistila soulad s příslušným omezením;

b)

v případě předložení dalších nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo subjekty, s nimiž je úvěrová instituce v úzkém propojení, v rozporu s příslušným omezením, nemá protistrana na dodatečnou lhůtu nárok.

6.

Pokud protistrana poskytne informace, které z hlediska Eurosystému negativně ovlivní hodnotu jejího zajištění v souvislosti s čl. 145 odst. 4, např. nesprávné nebo neaktuální informace o zůstatku použité úvěrové pohledávky, bere se při výpočtu finančního postihu podle odstavce 3 v úvahu výše (hodnota) zajištění, která byla negativně ovlivněna. Pokud jsou nesprávné informace opraveny v dodatečné lhůtě, žádný postih se neuplatní.

7.

V případě porušení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 písm. d) se finanční postih vypočítá použitím sankční sazby podle odst. 1 písm. b) na objem nepovoleného přístupu protistrany k mezní zápůjční facilitě.

8.

Je-li výsledkem výpočtu podle této přílohy částka nižší než 500 EUR, uloží národní centrální banka minimální finanční postih ve výši 500 EUR. Finanční postih nebude uložen, dojde-li k nápravě porušení v příslušné dodatečné lhůtě.

II.   VÝPOČET NEFINANČNÍCH POSTIHŮ V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ NĚKTERÝCH POVINNOSTÍ PROTISTRAN

Vyloučení v případě nedodržení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b)

9.

Dochází-li k vyloučení podle čl. 156 odst. 1, uloží národní centrální banka sankci spočívající ve vyloučení v souladu s následujícími ustanoveními:

a)

jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje až 40 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce jednoho měsíce;

b)

jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje 40 % až 80 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce dvou měsíců;

c)

jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje 80 % až 100 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce tří měsíců.

10.

Pokud se sankce týká transakce mezi protistranou a ECB v rámci dvoustranného postupu, vykládají se výše uvedená ustanovení částí I a II tak, že ECB může na jejich základě uložit sankce.


PŘÍLOHA VIII

ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ O ÚVĚRECH VE VZTAHU K CENNÝM PAPÍRŮM KRYTÝM AKTIVY

Tato příloha se vztahuje na poskytování komplexních a standardizovaných údajů o úvěrech týkajících se souboru aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, jak je uvedeno v článku 78.

I.   PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ O ÚVĚRECH

1.

Údaje o úvěrech musí příslušné strany předávat do registru údajů o úvěrech, který určí Eurosystém. Registr údajů o úvěrech tyto údaje zveřejňuje v elektronické podobě. Pro to, aby mohly být určeny jako způsobilé registry údajů o úvěrech, musí tyto registry splňovat požadavky Eurosystému, kterými jsou mimo jiné volný přístup, pokrytí, nediskriminace, vhodná struktura řízení a transparentnost.

2.

Údaje o úvěrech musí být předávány za každou jednotlivou transakci spolu s příslušným aktuálním vzorem pro vykazování údajů o úvěrech, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB, a to podle druhu aktiv zajišťujících cenné papíry kryté aktivy ve smyslu čl. 73 odst. 1.

3.

Údaje o úvěrech musí být vykazovány alespoň čtvrtletně, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne splatnosti platby úroku z příslušných cenných papírů krytých aktivy. Pokud jde o předkládané údaje, datum validity informací o podkladovém souboru nesmí být starší než dva měsíce, tj. doba mezi datem předložení výkazu a datem validity informací o podkladovém souboru musí být kratší než dva měsíce. „Datem validity informací o podkladovém souboru“ se rozumí datum, ke kterému byl pořízen přehled výkonnosti podkladových aktiv pro účely příslušného výkazu.

4.

S cílem zajistit dodržování požadavků podle odstavců 2 a 3 provádí registr údajů o úvěrech pro každou transakci automatickou kontrolu shody a přesnosti vykazovaných nových a aktualizovaných údajů o úvěrech.

II.   POŽADOVANÁ MÍRA PODROBNOSTI

1.

Po dni, kdy začne platit zpravodajská povinnost týkající se údajů o úvěrech pro konkrétní třídu aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, jak je uvedeno na internetových stránkách Evropské centrální banky (ECB), je poskytnutí podrobných informací o jednotlivých úvěrech nezbytným předpokladem pro to, aby se cenné papíry kryté aktivy staly nebo zůstaly způsobilými.

2.

Do tří měsíců musí být u cenných papírů krytých aktivy dosaženo povinné minimální míry splnění požadavků, která se posuzuje podle dostupnosti informací, zejména polí vzoru pro vykazování údajů o úvěrech.

3.

S cílem zachytit důvody, pro které nejsou údaje k dispozici, obsahují vzory pro vykazování údajů o úvěrech sadu šesti zástupných položek („no data“ (ND)), které musí být vyplněny v případech, kdy není možné poskytnout určité údaje v souladu s příslušným vzorem pro vykazování údajů o úvěrech. Je dána i sedmá zástupná položka, která se uplatňuje jen u vzoru pro cenné papíry kryté hypotečními úvěry na komerční účely.

Tabulka 1

Vysvětlivky k zástupným položkám

Zástupné položky „no data“

Vysvětlení

ND1

Údaje nejsou shromažďovány, jelikož nejsou požadovány na základě kritérií pro přidělování úvěru

ND2

Údaje jsou shromažďovány v okamžiku žádosti, avšak při dokončení nejsou vloženy do zpravodajského systému

ND3

Údaje jsou shromažďovány v okamžiku žádosti, avšak vkládají se do jiného než zpravodajského systému

ND4

Údaje jsou shromažďovány, ale budou k dispozici až od (rok, měsíc – YYYY-MM)

ND5

Není relevantní

ND6

V případě dané země se neuplatňuje

ND7

Pouze pro úvěry v rámci cenných papírů krytých hypotečními úvěry na komerční účely v hodnotě nižší než 500 000 EUR, tj. hodnota celkového zůstatku komerčního úvěru v okamžiku vzniku

III.   PŘECHODNÉ OBDOBÍ

1.

Na všechny cenné papíry kryté aktivy se vztahuje níže uvedené devítiměsíční přechodné období, a to podle data, od kterého platí povinnost vykazovat údaje o úvěrech pro příslušnou třídu aktiv zajišťujících cenné papíry kryté aktivy:

a)

během prvních tří měsíců (první čtvrtletí) následujících po dni, kdy začne platit zpravodajská povinnost, musí být údaje o úvěrech vykazovány, avšak nejsou dána žádná zvláštní omezení ohledně počtu povinných polí, která obsahují ND1 až ND7;

b)

od začátku čtvrtého měsíce do konce šestého měsíce (druhé čtvrtletí) nesmí počet povinných polí, která obsahují ND1, přesáhnout 30 % celkového počtu povinných polí a počet povinných polí, která obsahují ND2, ND3 nebo ND4, nesmí přesáhnout 40 % celkového počtu povinných polí;

c)

od začátku sedmého měsíce do konce devátého měsíce (třetí čtvrtletí) nesmí počet povinných polí, která obsahují ND1, přesáhnout 10 % celkového počtu povinných polí a počet povinných polí, která obsahují ND2, ND3 nebo ND4, nesmí přesáhnout 20 % celkového počtu povinných polí;

d)

na konci devítiměsíčního přechodného období nesmí existovat žádná povinná pole údajů o úvěrech, která by pro jednotlivou transakci obsahovala hodnoty ND1, ND2, ND3 nebo ND4.

2.

Po podání a zpracování údajů o úvěrech a za použití těchto prahových hodnot registr údajů o úvěrech vytvoří a přidělí každé transakci s cennými papíry krytými aktivy výsledné hodnocení.

3.

V tomto výsledném hodnocení se odrazí počet povinných polí, která obsahují ND1, a počet povinných polí, která obsahují ND2, ND3 nebo ND4, v obou případech v poměru k celkovému počtu povinných polí. Zástupné položky ND5, ND6 a ND7 lze v této souvislosti použít jen tehdy, pokud to dovolují příslušná pole údajů v příslušném vzoru pro vykazování údajů o úvěrech. Kombinace těchto dvou prahových hodnot vytváří tuto škálu výsledného hodnocení údajů o úvěrech:

Tabulka 2

Výsledné hodnocení údajů o úvěrech

Matice výsledného hodnocení

Pole ND1

0

≤ 10 %

≤ 30 %

> 30 %

ND2

nebo

ND3

nebo

ND4

0

A1

B1

C1

D1

≤ 20 %

A2

B2

C2

D2

≤ 40 %

A3

B3

C3

D3

> 40 %

A4

B4

C4

D4

4.

V souladu se shora uvedeným přechodným obdobím se výsledné hodnocení musí každé čtvrtletí postupně zlepšovat, a to v souladu s tímto přehledem:

Tabulka 3

Hodnota výsledného hodnocení

Lhůty

Hodnota výsledného hodnocení (podmínky způsobilosti)

první čtvrtletí

(není dána žádná minimální hodnota výsledného hodnocení)

druhé čtvrtletí

(minimálně) C3

třetí čtvrtletí

(minimálně) B2

od čtvrtého čtvrtletí dále

A1


PŘÍLOHA IX

PROCES MONITOROVÁNÍ VÝSLEDKŮ V RÁMCI EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

1.

Proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika se pro každý systém hodnocení úvěrového rizika skládá z následného výročního srovnání:

a)

dosažené míry selhání všech způsobilých subjektů a dluhových nástrojů, jejichž rating vypracoval daný systém hodnocení úvěrového rizika, přičemž tyto subjekty a nástroje jsou seskupeny do statických souborů na základě určitých charakteristik, jako jsou např. rating, třída aktiv, odvětví, model hodnocení úvěrové kvality, a

b)

maximální pravděpodobnosti selhání, která je spojena s příslušným stupněm úvěrové kvality na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.

2.

Prvním krokem v tomto procesu je to, že poskytovatel systému hodnocení úvěrového rizika každoročně sestaví seznam subjektů a dluhových nástrojů s hodnocením úvěrové kvality, které splňuje požadavky na úvěrovou kvalitu stanovené Eurosystémem na počátku období monitorování. Poskytovatel systému hodnocení úvěrového rizika tento seznam poté předloží Eurosystému, přičemž použije vzor poskytnutý Eurosystémem, který obsahuje pole týkající se identifikace, klasifikace a hodnocení úvěrové kvality.

3.

Druhý krok se uskuteční na konci dvanáctiměsíčního období monitorování. Poskytovatel systému hodnocení úvěrového rizika údaje o výsledcích týkajících se subjektů a dluhových nástrojů uvedených na seznamu aktualizuje. Eurosystém si vyhrazuje právo vyžádat si jakékoli dodatečné informace nezbytné k monitorování výsledků.

4.

Dosažená míra selhání zaznamenaná pro statický soubor systému hodnocení úvěrového rizika v horizontu jednoho roku slouží jako vstupní údaj pro proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, který zahrnuje roční hodnocení a hodnocení za více období.

5.

V případě významné odchylky dosažené míry selhání pro statické soubory a maximální pravděpodobnosti selhání příslušného stupně úvěrové kvality v ročním nebo víceletém období bude Eurosystém konzultovat poskytovatele systému hodnocení úvěrového rizika za účelem analýzy příčiny této odchylky.


PŘÍLOHA X

ÚROVNĚ SRÁŽEK PŘI OCENĚNÍ

Tabulka 1

Úrovně srážek při ocenění uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv

 

Kategorie srážek

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (2)

Kategorie I

Kategorie II (1)

Kategorie III (1)

Kategorie IV (1)

Kategorie V (1)

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

 

Stupně 1 a 2

[0, 1)

0,5

0,5

1,0

1,0

1,0

1,0

6,5

6,5

10,0

[1, 3)

1,0

2,0

1,5

2,5

2,0

3,0

8,5

9,0

[3, 5)

1,5

2,5

2,5

3,5

3,0

4,5

11,0

11,5

[5, 7)

2,0

3,0

3,5

4,5

4,5

6,0

12,5

13,5

[7, 10)

3,0

4,0

4,5

6,5

6,0

8,0

14,0

15,5

[10, ∞)

5,0

7,0

8,0

10,5

9,0

13,0

17,0

22,5

 

Kategorie srážek

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (2)

Kategorie I

Kategorie II (1)

Kategorie III (1)

Kategorie IV (1)

Kategorie V (1)

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

 

Stupeň 3

[0, 1)

6,0

6,0

7,0

7,0

8,0

8,0

13,0

13,0

Nezpůsobilé

[1, 3)

7,0

8,0

10,0

14,5

15,0

16,5

24,5

26,5

[3, 5)

9,0

10,0

15,5

20,5

22,5

25,0

32,5

36,5

[5, 7)

10,0

11,5

16,0

22,0

26,0

30,0

36,0

40,0

[7, 10)

11,5

13,0

18,5

27,5

27,0

32,5

37,0

42,5

[10, ∞)

13,0

16,0

22,5

33,0

27,5

35,0

37,5

44,0


Tabulka 2

Úrovně srážek při ocenění uplatňované u úvěrových pohledávek s pevnými úrokovými platbami

 

Metodika oceňování

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (3)

Pevná úroková platba a ocenění na základě teoretické ceny přiřazené národní centrální bankou

Pevná úroková platba a ocenění podle zůstatku přiřazeného národní centrální bankou

Stupně 1 a 2

[0, 1)

10,0

12,0

[1, 3)

12,0

16,0

[3, 5)

14,0

21,0

[5, 7)

17,0

27,0

[7, 10)

22,0

35,0

[10, ∞)

30,0

45,0

 

Metodika oceňování

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (3)

Pevná úroková platba a ocenění na základě teoretické ceny přiřazené národní centrální bankou

Pevná úroková platba a ocenění podle zůstatku přiřazeného národní centrální bankou

Stupeň 3

[0, 1)

17,0

19,0

[1, 3)

29,0

34,0

[3, 5)

37,0

46,0

[5, 7)

39,0

52,0

[7, 10)

40,0

58,0

[10, ∞)

42,0

65,0


(1)  

Poznámka: V případě cenných papírů krytých aktivy a nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovými institucemi může být uplatněna dodatečná srážka při ocenění podle ustanovení části čtvrté.

(2)  „[0, 1)“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok; „[1, 3)“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky; „[3, 5)“ zbytkovou splatnost v délce tří let nebo delší, ale kratší než pět let, atd.

(3)  „[0, 1)“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok; „[1, 3)“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky; „[3, 5)“ zbytkovou splatnost v délce tří let nebo delší, ale kratší než pět let, atd.


PŘÍLOHA XI

FORMY CENNÝCH PAPÍRŮ

Dne 13. června 2006 oznámila Evropská centrální banka (ECB) kritéria tzv. „new global notes“ (NGN) pro mezinárodní cenné papíry na doručitele v globální podobě, které jsou od 1. ledna 2007 způsobilé jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Dne 22. října 2008 ECB oznámila, že mezinárodní dluhové cenné papíry na jméno v globální podobě vydané po 30. září 2010 budou způsobilé jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, jen bude-li použita nová struktura úschovy mezinárodních dluhových cenných papírů („new safekeeping structure“ – NSS).

Následující tabulka shrnuje pravidla způsobilosti různých forem cenných papírů po zavedení kritérií NGN.

Tabulka 1

Pravidla způsobilosti různých forem cenných papírů

Globální/individuální

Na doručitele/na jméno

NGN/„classical global notes“ (CGN)

V případě NGN/NSS je společný uschovatel mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů (1)?

Způsobilé?

Globální

Na doručitele

NGN

Ano

Ano

Ne

Ne

Globální

Na doručitele

CGN

Neuplatňuje se

Ne, avšak cenné papíry vydané před 1. lednem 2007 (jakož i po tomto datu vydané navyšované emise se zastupitelnými kódy ISIN) zůstávají až do splatnosti způsobilé.

Globální

Na jméno

CGN

Neuplatňuje se

Dluhopisy vydané na základě této struktury po 30. září 2010 již nejsou způsobilé.

Globální

Na jméno

NSS

Ano

Ano

Ne

Ne

Individuální

Na doručitele

Neuplatňuje se

Neuplatňuje se

Dluhopisy vydané na základě této struktury po 30. září 2010 již nejsou způsobilé. Individuální dluhopisy na doručitele vydané do 30. září 2010 včetně zůstávají až do splatnosti způsobilé


(1)  Nebo, bude-li to přicházet v úvahu, kladně hodnoceným centrálním depozitářem cenných papírů.


PŘÍLOHA XII

PŘÍKLADY OPERACÍ A POSTUPŮ MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU

Seznam příkladů

Příklad 1

Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s pevnou sazbou

Příklad 2

Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 3

Vydávání dluhových cenných papírů Evropské centrální banky (ECB) na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 4

Měnový swap na absorpci likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 5

Měnový swap na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 6

Opatření ke kontrole rizika

I.   PŘÍKLAD 1: REVERZNÍ TRANSAKCE NA POSKYTNUTÍ LIKVIDITY NA ZÁKLADĚ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ S PEVNOU SAZBOU

1.

ECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu prostřednictvím reverzní transakce organizované na základě nabídkového řízení s pevnou sazbou.

2.

Tři protistrany předloží tyto nabídky:

Protistrana

Nabídka (v milionech EUR)

Banka 1

30

Banka 2

40

Banka 3

70

Celkem

140

3.

ECB se rozhodne přidělit celkem 105 milionů EUR.

4.

Procento přidělení je: