This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32014L0025
Directive 2014/25/EU of the European Parliament and of the Council of 26 February 2014 on procurement by entities operating in the water, energy, transport and postal services sectors and repealing Directive 2004/17/EC Text with EEA relevance
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP
Úř. věst. L 94, 28.3.2014, p. 243–374
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force: This act has been changed. Current consolidated version: 01/01/2024
28.3.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 94/243 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/25/EU
ze dne 26. února 2014
o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
S ohledem na výsledky pracovního dokumentu Komise ze dne 27. června 2011 nazvaného „Hodnotící zpráva – Dopad a účinnost právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek“ se zdá být vhodné zachovat pravidla pro zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, neboť vnitrostátní orgány jsou i nadále schopné ovlivnit jednání dotyčných subjektů, a to i prostřednictvím kapitálové účasti nebo zastoupením v jejich správních, řídících nebo dozorčích orgánech. Dalším z důvodů pro ponechání právní úpravy zadávání zakázek v těchto odvětvích je uzavřený charakter trhů, na kterých subjekty z těchto odvětví působí, způsobený tím, že členské státy udělují zvláštní nebo výhradní práva na dodávky, obstarávání nebo provozování sítí pro poskytování dotčených služeb. |
(2) |
Za účelem zajištění otevření zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb hospodářské soutěži je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení koordinující postupy při zadávání zakázek překračujících určitou hodnotu. Tato koordinace je nezbytná k zajištění účinnosti zásad zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásad z toho vyplývajících, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. S ohledem na povahu odvětví, kterých se týká, by měla koordinace zadávacích řízení na úrovni Unie, při zachování uvedených zásad, vytvořit rámec pro řádnou obchodní praxi a měla by povolit co největší pružnost. |
(3) |
Pokud jde o zakázky, jejichž hodnota je nižší než finanční limit, pro který se použijí ustanovení Unie o koordinaci, je vhodné připomenout judikaturu Soudního dvora Evropské unie, podle které se používají pravidla a zásady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. |
(4) |
Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020 obsaženou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“) jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem by měla být současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES k (5) revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů. Je rovněž třeba vyjasnit základní pojmy a koncepty, aby se zajistila větší právní jistota, a začlenit do současných pravidel určité aspekty související s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. |
(5) |
Při provádění této směrnice by měla být zohledněna Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (6), a to zejména v souvislosti s výběrem komunikačních prostředků, technickými specifikacemi, kritérii pro zadání a podmínkami plnění zakázky. |
(6) |
Je vhodné, aby se pojem zadávání zakázek co nejvíce blížil pojmu zadávání veřejných zakázek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (7), a zároveň aby byly řádně zohledněny zvláštnosti odvětví, kterých se tato směrnice týká. |
(7) |
Mělo by se připomenout, že žádné ustanovení směrnice nezavazuje členské státy zadat subdodávky na poskytování služeb, jež si přejí poskytovat samy nebo organizovat jiným způsobem než prostřednictvím zadávání zakázek ve smyslu této směrnice, nebo poskytování těchto služeb externalizovat. Směrnice by se neměla vztahovat na poskytování služeb vyplývající z právních či správních předpisů nebo pracovních smluv. To může být v některých členských státech případ zajišťování některých služeb pro veřejnost, například dodávky pitné vody. |
(8) |
Je rovněž vhodné připomenout, že touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení. Rovněž by se tato směrnice neměla dotýkat liberalizace služeb obecného hospodářského zájmu vyhrazených veřejným či soukromým subjektům, ani privatizace veřejných subjektů poskytujících služby. Mělo by být rovněž připomenuto, že členské státy nejsou omezeny v organizaci poskytování služeb v oblasti povinného sociálního zabezpečení či jiných služeb, jako jsou poštovní služby, buď jako služeb obecného hospodářského zájmu, nebo jako nehospodářských služeb obecného zájmu či jako kombinace obojího. Je vhodné vyjasnit, že by se tato směrnice neměla vztahovat na nehospodářské služby obecného zájmu. |
(9) |
Mělo by se rovněž připomenout, že touto směrnicí není dotčena možnost ústředních státních, regionálních a místních orgánů vymezit v souladu s právem Unie za účelem plnění jejich cílů veřejné politiky služby obecného hospodářského zájmu, jejich oblast působnosti a charakteristiky konkrétní služby, jež má být poskytnuta, včetně jakýchkoli podmínek týkajících se kvality dané služby. Rovněž by touto směrnicí neměla být dotčena jejich pravomoc poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a Protokolem č. 26 o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Evropské unii. Tato směrnice se dále nedotýká financování služeb obecného hospodářského zájmu ani režimů podpor poskytovaných členskými státy, zejména v sociální oblasti, v souladu s pravidly Unie týkajícími se hospodářské soutěže. |
(10) |
Zakázka by měla být považována za zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět zahrnuje konkrétně provedení činností uvedených v příloze I, a to i tehdy, když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Zakázky na služby, zejména v oblasti správy majetku, mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud jsou však tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu zakázky pouze příležitostné a vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, není důvodem, aby byla zakázka na služby posuzována jako zakázka na stavební práce. S ohledem na rozmanitost zakázek na stavební práce by však zadavatelům mělo být umožněno stanovit buď společné, nebo oddělené zadávání zakázek na projektování a na provádění stavebních prací. Není záměrem, aby tato směrnice stanovila společné nebo oddělené zadávání zakázek. |
(11) |
Zhotovení určité stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem vyžaduje, aby daný zadavatel předem přijal opatření pro vymezení druhu stavby, nebo přinejmenším aby měl rozhodující vliv na její projektování. Skutečnost, zda zhotovitel zhotoví celou stavbu či její část vlastními prostředky nebo zajistí jejich zhotovení jinými prostředky, by neměla vést ke změně klasifikace zakázky jako zakázky na stavební práce, pokud zhotovitel nese přímý nebo nepřímý právně vynutitelný závazek k zajištění toho, že stavba bude zhotovena. |
(12) |
Pojem „veřejní zadavatelé“, a zvláště pak pojem „veřejnoprávní subjekty“, byly opakovaně přezkoumány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Je třeba vyjasnit, že by osobní působnost této směrnice měla zůstat nezměněna, a proto je vhodné zachovat definice těchto pojmů, z nichž Soudní dvůr vycházel, a doplnit k ní určitý počet upřesnění, jež uvedená judikatura obsahuje coby klíč k porozumění definic samotných, a to bez úmyslu pozměnit chápání těchto pojmů oproti tomu, jak byly vymezeny v judikatuře. Za tímto účelem by mělo být vyjasněno, že subjekt, který působí za normálních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, by neměl být považován za „veřejnoprávní subjekt“, neboť potřeby veřejného zájmu, k jejichž naplnění byl zřízen nebo jejichž naplnění mu bylo uloženo, lze považovat za potřeby průmyslové nebo obchodní povahy. Obdobně byly judikaturou posouzeny také podmínky týkající se původu financování daného subjektu, přičemž mimo jiné vyplynulo, že financování „z větší části“ značí více než z poloviny a že toto financování může zahrnovat platby od uživatelů, které jsou ukládány, vypočítávány a vybírány v souladu s pravidly veřejného práva. |
(13) |
V případě smíšených zakázek by příslušná pravidla měla být stanovena v závislosti na hlavním předmětu zakázky, pokud jsou její jednotlivé části objektivně neoddělitelné. Proto by mělo být vyjasněno, jak by zadavatelé měli určovat, zda jsou jednotlivé části oddělitelné, či nikoli. Toto vyjasnění by mělo vycházet z příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie. Určování by mělo probíhat na základě posouzení konkrétního případu, kdy by neměl postačovat oznámený nebo očekávaný záměr zadavatele považovat jednotlivé aspekty tvořící smíšenou zakázku za neoddělitelné, avšak měl by být podepřen objektivními podklady, jež jej mohou odůvodnit a potvrdit potřebu uzavření jediné smlouvy. Tato odůvodněná potřeba uzavřít jedinou smlouvu by mohla nastat například v případě výstavby jediné budovy, jejíž část bude užívat přímo dotčený zadavatel a jiná část bude provozována na základě koncese, například jako parkovací prostory pro veřejnost. Mělo by být vyjasněno, že potřeba uzavřít jedinou smlouvu může vyplývat z důvodů technické i ekonomické povahy. |
(14) |
V případě smíšených zakázek, které jsou rozdělitelné, mají zadavatelé vždy možnost zadat samostatné zakázky na oddělené části smíšené zakázky; v tomto případě by se měla být použít na každou oddělenou část příslušná ustanovení výlučně podle vlastností dané konkrétní zakázky. Na druhou stranu, pokud se zadavatelé rozhodnou zahrnout do zadávacího řízení jiné prvky, bez ohledu na jejich hodnotu a právní režim, kterému by jinak tyto doplněné prvky podléhaly, by mělo být hlavní zásadou, že pokud by měla být zakázka sama o sobě zadána podle této směrnice, byla-li by zadávána samostatně, měla by se tato směrnice použít i na celou smíšenou zakázku. |
(15) |
Pro smíšené zakázky zahrnující prvky z oblasti obrany a bezpečnosti nebo části nespadající do oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU by však měla být přijata zvláštní ustanovení. V takových případech by mělo být možné, aby se tato směrnice nepoužila za podmínky, že zadání jediné zakázky je podloženo objektivními důvody a že rozhodnutí o zadání jediné zakázky není přijato za účelem vynětí zakázek z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (8). Mělo by být vyjasněno, že by zadavatelům nemělo být bráněno v tom, aby mohli v případě určitých smíšených zakázek použít místo směrnice 2009/81/ES tuto směrnici. |
(16) |
Zakázky mohou být dále zadávány za účelem uspokojení požadavků, které vyplývají z různých činností, které mohou být podřízeny různým právním režimům. Mělo by být upřesněno, že právní režim použitelný na jednu zakázku určenou k pokrytí více činností by měl podléhat pravidlům použitelným na tu činnost, které se zakázka především týká. Určení toho, které činnosti se zakázka především týká, může být založeno na analýze potřeb, kterým musí konkrétní zakázka vyhovovat, uskutečněné zadavatelem za účelem odhadu hodnoty zakázky a vypracování zadávací dokumentace. V některých případech, jako je nákup jednotlivého kusu vybavení určeného k vykonávání činností, pro které nejsou k dispozici informace umožňující odhad odpovídající míry využití, by mohlo být objektivně nemožné určit, které činnosti se zakázka především týká. Měla by být stanovena pravidla, která se v těchto případech použijí. |
(17) |
Mělo by být vyjasněno, že pojem „hospodářské subjekty“ by měl být vykládán široce, aby zahrnoval jakékoli osoby nebo subjekty, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolily. Podniky, pobočky, dceřiné společnosti, partnerství, družstva, společnosti s omezeným ručením, univerzity, veřejné či soukromé, a jiné formy subjektů, než jsou fyzické osoby, by tak měly všechny spadat do pojmu hospodářský subjekt, bez ohledu na to, zda jsou za všech okolností považovány za „právnické osoby“. |
(18) |
Mělo by být vyjasněno, že skupiny hospodářských subjektů včetně takových, u nichž se jedná o dočasné sdružení, se mohou zadávacích řízení účastnit, aniž musí mít konkrétní právní formu. Pokud je to nezbytné, například je-li vyžadována společná a nerozdílná odpovědnost, může být konkrétní forma požadována, jestliže je zakázka těmto skupinám zadána. Rovněž by mělo být vyjasněno, že by zadavatelé měli výslovně stanovit, jakým způsobem mají skupiny hospodářských subjektů plnit kritéria a požadavky této směrnice pro kvalifikaci a výběr na základě kvalifikace stanovené v této směrnici, jež jsou vyžadovány od hospodářských subjektů, které se zadávacího řízení účastní samostatně. K plnění zakázek skupinami hospodářských subjektů může být nezbytné stanovit podmínky, jež se nevztahují na jednotlivé účastníky. K těmto podmínkám, které by měly být opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené, by například mohl patřit požadavek na jmenování společného zástupce nebo vedoucího partnera pro účely zadávacího řízení nebo na informace o jejich složení. |
(19) |
Aby bylo dosaženo skutečné otevření trhu a přiměřená rovnováha při používání pravidel pro zadávání zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, musí být subjekty, jež mají být zahrnuty, vymezeny na jiném základě než odkazem na jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo ohroženo rovné zacházení se zadavateli z veřejného a soukromého sektoru. Je rovněž třeba zajistit, aby v souladu s článkem 345 Smlouvy o fungování EU nebyla dotčena úprava vlastnictví uplatňovaná v členských státech. |
(20) |
Pojem zvláštních nebo výhradních práv je klíčový pro vymezení oblasti působnosti této směrnice, jelikož na subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli ani veřejnými podniky ve smyslu této směrnice, se vztahují její ustanovení, pouze pokud vykonávají jednu z činností zahrnutých na základě těchto práv. Z tohoto důvodu je vhodné vyjasnit, že práva, která byla udělena postupem založeným na objektivních kritériích, především v souladu s právními předpisy Unie, a pro něž bylo zajištěno odpovídající zveřejnění, nepředstavují zvláštní nebo výhradní práva pro účely této směrnice. Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (9), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (10), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (11), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (13). Rovněž je třeba vyjasnit, že uvedený výčet právních předpisů je demonstrativní a že práva v jakékoli formě, včetně koncesí, která byla udělena jinými postupy založenými na objektivních kritériích a u nichž bylo zajištěno odpovídající uveřejnění, nepředstavují pro účely vymezení osobní působnosti této směrnice zvláštní nebo výhradní práva. Toto pojetí výhradních práv by se rovněž mělo uplatnit v souvislosti s určováním toho, zda by bylo odůvodněné použít jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži, neboť stavební práce, dodávky nebo služby mohou být vzhledem k ochraně některých výhradních práv dodány jen konkrétním hospodářským subjektem. S ohledem na různý ratio legis těchto ustanovení je však třeba vyjasnit, že pojem výhradních práv nemusí mít v uvedených dvou souvislostech stejný význam. Mělo by být proto vyjasněno, že subjekt, který v návaznosti na postup založený na objektivních kritériích, u něhož byla zajištěna odpovídající transparentnost, získal výhradní právo poskytovat v určité zeměpisné oblasti určitou službu, by v případě, že se jedná o soukromý subjekt, nebyl sám zadavatelem, avšak byl by jediným subjektem, který by mohl v dané oblasti danou službu poskytovat. |
(21) |
Některé subjekty jsou činné v oblasti výroby, přenosu nebo distribuce tepla i chlazení. Může tak vznikat určitá nejistota v souvislosti s tím, jaká pravidla se vztahují na činnosti související s teplem a jaká na činnosti související s chlazením. Proto je třeba vyjasnit, že na veřejné zadavatele, veřejné podniky a soukromé společnosti činné v odvětví tepla se tato směrnice vztahuje; v případě soukromých podniků však při splnění dodatečné podmínky, kterou je provozování činnosti na základě zvláštních či výhradních práv. Naproti tomu na veřejné zadavatele činné v oblasti chlazení se vztahují pravidla směrnice 2014/24/EU, zatímco na veřejné a soukromé podniky se bez ohledu na to, zda činnost provozují na základě zvláštních či výhradních práv, pravidla pro zadávání zakázek nevztahují. V neposlední řadě je třeba vyjasnit, že při určování toho, jakými pravidly pro zadávání zakázek se případně bude řídit zadávání zakázek na výkon obou činností, tedy vytápění i chlazení, by se mělo vycházet z ustanovení upravujících zakázky na výkon několika činností. |
(22) |
Než bude navržena jakákoli změna oblasti působnosti této směrnice a směrnice 2014/24/EU, pokud jde o odvětví chlazení, měla by být posouzena situace v tomto odvětví, aby byly získány dostatečné informace týkající se zejména stavu hospodářské soutěže, míry přeshraničního zajišťování a názorů zúčastněných subjektů. Jelikož by uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (14) o koncesích v tomto odvětví mohlo mít významný dopad z hlediska otevírání trhu, bylo by vhodné toto posouzení provést při vyhodnocování dopadu směrnice 2014/23/EU. |
(23) |
Je třeba vyjasnit, že hovoří-li tato směrnice o dodávce elektřiny, jsou zahrnuty výroba, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej elektřiny, aniž se tím jakkoli rozšiřuje oblast působnosti této směrnice. |
(24) |
Zadavatelé působící v odvětví pitné vody se mohou rovněž zabývat jinými činnostmi souvisejícími s vodou, jako například projektováním vodohospodářských staveb, zavlažováním, odvodňováním půdy nebo čištěním a úpravou odpadních vod. V takovém případě by zadavatelé měli mít možnost používat postupy zadávání zakázek stanovené v této směrnici při veškerých svých činnostech v odvětví vodního hospodářství, ať se jedná o jakoukoliv část „vodního cyklu“. Avšak pravidla pro zadávání zakázek navržená pro dodávky výrobků nejsou vhodná pro nákup vody, protože vodu je třeba získávat ze zdrojů v blízkosti místa, kde bude použita. |
(25) |
Je vhodné vyjmout zadávání zakázek za účelem průzkumu nalezišť ropy a zemního plynu, jelikož o tomto odvětví trvale platí, že je předmětem takového konkurenčního tlaku, že již není zapotřebí disciplíny při zadávání zakázek, kterou zavádějí pravidla Unie pro zadávání zakázek. Vzhledem k tomu, že do působnosti této směrnice nadále spadá těžba ropy a zemního plynu, mohlo by být zapotřebí průzkum a těžbu rozlišovat. „Průzkumem“ by se tak měly rozumět činnosti prováděné za účelem prověření toho, zda se ropa a zemní plyn v určité oblasti nachází, a pokud ano, je-li komerčně využitelná, zatímco „těžbou“ by měla být chápána jejich „produkce“. V souladu se zavedenou praxí v případě fúzí by „produkce“ měla zahrnovat rovněž „přípravné práce“, tedy vybudování náležité infrastruktury pro budoucí produkci (ropné plošiny, produktovody, terminály atd.). |
(26) |
Veřejní zadavatelé by měli využít veškeré prostředky, které mají podle vnitrostátního práva k dispozici, aby zabránili narušení zadávacího řízení v důsledku střetu zájmů. Mezi tyto prostředky by mohly patřit postupy pro odhalování, prevenci a nápravu střetu zájmů. |
(27) |
Svým rozhodnutím 94/800/ES (15) Rada schválila především Dohodu Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“). Dohoda o vládních zakázkách usiluje o vytvoření vyváženého mnohostranného rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. V případě zakázek, na které se vztahují přílohy 3, 4 a 5 a všeobecné poznámky týkající se Evropské unie k dodatku I k dohodě o vládních zakázkách, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, by zadavatelé měli plnit povinnosti podle uvedených dohod použitím této směrnice na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři těchto dohod. |
(28) |
Dohoda o vládních zakázkách se vztahuje na zakázky přesahující určité finanční limity stanovené v této dohodě a vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (dále jen „ZPČ“). U finančních limitů stanovených touto směrnicí by měl být zajištěn soulad s ekvivalentem finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách v eurech. Rovněž by měla být přijata ustanovení pro pravidelné přezkoumávání těchto finančních limitů vyjádřených v eurech, aby se v případě potřeby upravily pomocí čistě matematické operace podle případných odchylek v hodnotě eura ve vztahu k těmto ZPČ. Kromě těchto pravidelných matematických úprav by měla být během příštího kola jednání prozkoumána otázka zvýšení finančních limitů obsažených v dohodě o vládních zakázkách. S cílem vyhnout se násobení finančních limitů je navíc vhodné, aniž by tím byly dotčeny mezinárodní závazky Unie, pokračovat v uplatňování stejných finančních limitů na všechny zadavatele bez ohledu na odvětví, ve kterém působí. |
(29) |
Mělo by být vyjasněno, že pro odhad hodnoty zakázky je třeba zohlednit veškeré příjmy, ať už jsou obdrženy od zadavatele nebo od třetích osob. Rovněž by mělo být vyjasněno, že pro účely odhadu finančních limitů by měl být pojem obdobných dodávek vykládán jako dodávky výrobků, s nimiž se počítá pro totožné nebo obdobné využití, například dodávky určitého sortimentu potravin nebo různých částí kancelářského nábytku. Obvykle by tak mělo platit, že hospodářský subjekt činný v daném odvětví pravděpodobně takovéto dodávky provádí v rámci svého běžného výrobního sortimentu. |
(30) |
Pro účely odhadu hodnoty jednotlivé zakázky by mělo být vyjasněno, že provádět odhad hodnoty na základě rozdělení zakázky by mělo být povoleno pouze tehdy, je-li to opodstatněno objektivními důvody. Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky zadavatele za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde zadavatel zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem. |
(31) |
Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na zadávání zakázek prováděné mezinárodními organizacemi, jejich jménem a na jejich účet. Je však nutné vyjasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být používána na zadávání zakázek, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly. |
(32) |
Mělo by se připomenout, že rozhodčí a smírčí služby a další obdobné formy alternativního řešení sporů poskytují obvykle subjekty nebo jedinci určení či vybraní způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek. Mělo by být vyjasněno, že na zakázky na poskytování těchto služeb se tato směrnice nevztahuje, a to bez ohledu na to, jak jsou podle vnitrostátního práva označeny. |
(33) |
Určitý počet právních služeb je poskytován ze strany poskytovatelů služeb určených soudem členského státu, zahrnuje zastupování klientů v soudních řízeních právníky, musí být poskytován notáři či je spojen s výkonem úřední moci. Takové právní služby jsou obvykle poskytovány subjekty nebo jedinci určenými či vybranými způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek, jak tomu může být například při určování státních zástupců v některých členských státech. Tyto právní služby by proto měly být z oblasti působnosti této směrnice vyjmuty. |
(34) |
Je vhodné upřesnit, že pojem finančních nástrojů, jak je použit v této směrnici, má stejný význam jako v jiných právních předpisech týkajících se vnitřního trhu, a s ohledem na nedávné vytvoření Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu by mělo být stanoveno, že operace prováděné prostřednictvím uvedeného nástroje a mechanismu by měly být z oblasti působnosti směrnice vyloučeny. Rovněž by mělo být vyjasněno, že půjčky, ať již jsou spojeny s vydáním cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo s jinou operací s nimi, nebo nikoli, by měly být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice. |
(35) |
Mělo by být připomenuto, že čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (16) výslovně stanoví, že směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES se vztahují na veřejné zakázky a zakázky na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají, zatímco nařízení (ES) č. 1370/2007 se vztahuje na koncese na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají. Dále by mělo být připomenuto, že se uvedené nařízení i nadále vztahuje na (veřejné) zakázky na služby i na koncese na služby v oblasti veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem. Za účelem vyjasnění vztahů mezi touto směrnicí a nařízením (ES) č. 1370/2007 by mělo být výslovně stanoveno, že by se tato směrnice e neměla vztahovat na zakázky na služby v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem, jejichž zadávání by se nadále mělo řídit uvedeným nařízením. V rozsahu, v jakém nařízení (ES) č. 1370/2007 ponechává na vnitrostátním právu úpravu možnosti odchýlit se od pravidel stanovených uvedeným nařízením by měly mít členské státy i nadále možnost stanovit ve vnitrostátním právu, že zakázky na služby pro veřejnou přepravu cestujících po železnici nebo metrem mají být zadávány prostřednictvím zadávacího řízení podle jejich obecných pravidel pro zadávání veřejných zakázek. |
(36) |
Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé pohotovostní služby, pokud je poskytují neziskové organizace nebo sdružení, neboť v případě, že by poskytovatelé těchto služeb museli být vybíráni v souladu s postupy stanovenými v této směrnici, by bylo obtížné zachovat zvláštní povahu těchto organizací. Tato výjimka by však neměla jít nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Proto by mělo být výslovně stanoveno, že služby sanitní přepravy pacientů být vyjmuty nesmí. V této souvislost je dále nutné vyjasnit, že sanitní služby nejsou ve společném slovníku pro veřejné zakázky součástí kategorie CPV 601 „Služby silniční dopravy“, nýbrž třídy 8514. Mělo by proto být vyjasněno, že na služby kódu CPV 85143000-3 spočívající výlučně ve službách sanitní přepravy pacientů by se měl vztahovat zvláštní režim pro sociální a jiné zvláštní služby (dále jen „zjednodušený režim“). Ten by se v důsledku toho vztahoval i na smíšené zakázky na poskytování sanitních služeb obecně, pokud by hodnota služeb sanitní přepravy pacientů převyšovala hodnotu ostatních sanitních služeb. |
(37) |
V určitých případech může být daný veřejný zadavatel či dané sdružení veřejných zadavatelů jediným zdrojem dané služby, na jejíž poskytování má výhradní právo v souladu s právními a zveřejněnými správními předpisy, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU. Mělo by být vyjasněno, že se tato směrnice nemusí vztahovat na zakázky na veřejné služby zadané uvedenému veřejnému zadavateli nebo sdružení veřejných zadavatelů. |
(38) |
Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se na smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli měla pravidla pro zadávání veřejných zakázek vztahovat. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli vykládána odlišně. Protože by tato judikatura byla stejným způsobem použitelná i na orgány veřejné správy v případě, že působí v odvětvích, na které se tato směrnice vztahuje, je vhodné zajistit, aby se jak v této směrnici, tak ve směrnici 2014/24/EU použila stejná pravidla a byla vykládána stejným způsobem. |
(39) |
Řada zadavatelů je uspořádána jako hospodářská skupina, která může sestávat z několika samostatných podniků; každý z těchto podniků má často v celkové struktuře hospodářské skupiny specifickou úlohu. Je proto vhodné vyjmout určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadávané přidruženému podniku, jehož hlavní činností je poskytování takových služeb, dodávek nebo stavebních prací skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je též vhodné vyjmout určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadané zadavatelem společnému podniku, který je vytvořen z více zadavatelů, mezi které tento zadavatel patří, za účelem vykonávání činností, na které se vztahuje tato směrnice. Je však vhodné zajistit, aby toto vynětí nezpůsobilo narušení hospodářské soutěže zvýhodňující podniky nebo společné podniky, které jsou přidruženy k zadavatelům; je vhodné stanovit příslušný soubor pravidel, zejména pro maximální hranice, ve kterých mohou podniky obdržet část svého obratu z trhu a mimo které by tyto podniky ztrácely možnost získání zakázky bez výzvy k účasti v soutěži, pro složení společných podniků a stabilitu vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, ze kterých se skládají. |
(40) |
Je rovněž vhodné vyjasnit vztahy mezi ustanoveními o spolupráci mezi orgány veřejné správy a ustanoveními o zadávání zakázek přidruženým podnikům nebo v rámci společných podniků. |
(41) |
Podniky by měly být považovány za přidružené, existuje-li mezi zadavatelem a dotčeným podnikem přímý či nepřímý dominantní vliv nebo podléhají-li oba dominantnímu vlivu jiného podniku; účast soukromého subjektu sama o sobě by v této souvislosti neměla být relevantní. Ověření toho, zda je, či není určitý podnik přidružen k danému zadavateli, by mělo být možné provést co nejsnadněji. Vzhledem k tomu, že případnou existenci takového přímého či nepřímého dominantního vlivu bude nutné ověřit již pro účely rozhodnutí o tom, zda by roční účetní závěrky dotyčných podniků a zadavatelů měly být konsolidovány, by tudíž měly být podniky považovány za přidružené, jsou-li jejich roční účetní závěrky konsolidovány. V určitých případech však pravidla Unie týkající se konsolidovaných závěrek nemusí být použitelná, například z důvodu velikosti dotčeného podniku nebo kvůli tomu, že nejsou splněny určité podmínky týkající se jejich právní formy. V těchto případech, kdy se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (17) nepoužije, bude nutné existenci přímého či nepřímého dominantního vlivu posoudit s přihlédnutí k vlastnické struktuře, finanční účasti nebo pravidlům, jimiž se tyto podniky řídí. |
(42) |
Spolufinancování programů výzkumu a vývoje ze zdrojů z daného odvětví by mělo být podporováno. Mělo by tudíž být upřesněno, že tato směrnice se použije pouze tehdy, pokud takové spolufinancování neprobíhá a pokud výsledek činnosti v oblasti výzkumu a vývoje připadne dotčenému zadavateli. Tím by neměla být vyloučena možnost, aby poskytovatel služeb, který dané činnosti vykonal, o těchto činnostech uveřejnil zprávu, pokud zadavateli zůstane výhradní právo využívat výsledek činnosti v oblasti výzkumu a vývoje při jeho vlastní činnosti. Nicméně jakékoli fiktivní sdílení výsledků výzkumu a vývoje či jakákoli čistě symbolická účast na odměně poskytovatele služeb by neměla bránit uplatňování této směrnice. |
(43) |
Tato směrnice by se neměla vztahovat na zakázky určené k povolení vykonávání činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice ani na soutěže o návrh za účelem vykonávání takové činnosti, pokud v členském státu, ve kterém je tato činnost vykonávána, je přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Je tedy vhodné zachovat postup, použitelný na všechna odvětví uvedená v této směrnici nebo jejich části, který umožní vzít v úvahu účinky otevření těchto odvětví hospodářské soutěži v současnosti nebo v budoucnu. Takový postup by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu, stejně jako vhodný rozhodovací proces, který by zajistil v krátkých lhůtách jednotné uplatňování práva Unie v této oblasti. V zájmu právní jistoty je třeba vyjasnit, že veškerá rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost týkající se použitelnosti odpovídajících ustanovení článku 30 směrnice 2004/17/ES se použijí i nadále. |
(44) |
Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být posouzeno na základě objektivních kritérií, která zohlední zvláštní vlastnosti dotčeného odvětví nebo jeho částí. Toto posouzení je nicméně omezeno příslušnými krátkými lhůtami a skutečností, že musí vycházet z informacích dostupných Komisi pocházejících buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti s prováděním článku 35, které nelze doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů. Posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být v rámci této směrnice uskutečněno, není dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži. |
(45) |
Posouzení toho, zda jsou určité odvětví nebo jeho části přímo vystaveny hospodářské soutěži, je třeba provádět ve vztahu ke konkrétní oblasti, v níž příslušné hospodářské subjekty danou činnost nebo její dotčené části vykonávají, k tzv. „relevantnímu zeměpisnému trhu“. Vzhledem k tomu, že pro účely posouzení je tento pojem klíčový, měl by být náležitým způsobem vymezen, a to na základě stávajících pojmů práva Unie. Rovněž je třeba vyjasnit, že se relevantní zeměpisný trh nemusí shodovat s územím dotčeného členského státu; rozhodnutí o použitelnosti výjimky by tak mohlo být omezeno pouze na části území dotčeného členského státu. |
(46) |
U provádění a uplatňování příslušných právních předpisů Unie, které otevírají určité odvětví nebo jeho část, se má za to, že zajišťují dostatečný předpoklad volného vstupu na dotčený trh. Takové příslušné právní předpisy by měly být uvedeny v příloze, která může být Komisí aktualizována. Při aktualizaci uvedené přílohy by Komise měla brát v úvahu zejména případně přijatá opatření, jejichž důsledkem je skutečné otevření jiných odvětví, než která jsou již uvedena v uvedené příloze, hospodářské soutěži, jako otevření vnitrostátní železniční přepravy cestujících. |
(47) |
Pokud volný přístup na daný trh není předpokládán na základě provádění příslušných právních předpisů Unie, mělo by být prokázáno, že tento přístup je volný právně i fakticky. Jestliže uplatňování právního aktu Unie, kterým se určité odvětví otvírá hospodářské soutěži, členský stát rozšíří na situace mimo oblast působnosti uvedeného právního aktu, například uplatňováním směrnice 94/22/ES na odvětví uhlí nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (18) na vnitrostátní osobní přepravu, měla by být při posouzení toho, zda je přístup do daného odvětví právně i fakticky volný, tato skutečnost zohledněna. |
(48) |
Nezávislé vnitrostátní orgány, jako jsou odvětvové regulační orgány nebo orgány na ochranu hospodářské soutěže, obvykle disponují specializovaným know-how, informacemi a znalostmi, které by byly relevantní při posouzení toho, zda jsou určitá činnost nebo její části přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není přístup omezen. K žádostem o výjimku by proto mělo být v příslušných případech připojeno aktuální stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu, který je ve vztahu k dotčené činnosti příslušný, ke stavu hospodářské soutěže v daném odvětví, nebo by mělo být takové stanovisko součástí uvedených žádostí. Bez odůvodněného a podloženého stanoviska nezávislého vnitrostátního orgánu, který je ve vztahu k dotčené činnosti příslušný, by k posouzení žádosti o výjimku bylo zapotřebí více času. Lhůtu, v níž musí Komise takové žádosti posoudit, je proto třeba příslušným způsobem upravit. |
(49) |
Komise by vždy měla mít povinnost posoudit žádosti, jež jsou v souladu s prováděcími pravidly týkajícími se postupů, jimž se stanoví, zda jsou určitá činnost nebo její části přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není přístup omezen. Rovněž je však třeba vyjasnit, že vzhledem ke složitosti těchto žádostí nemusí být vždy možné v příslušných lhůtách zajistit přijetí prováděcích aktů, jimiž se stanoví, zda jsou určitá činnost nebo její části přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. |
(50) |
Je třeba vyjasnit, že by Komise měla mít možnost vyžádat si od členských států nebo zadavatelů informace nebo jejich doplnění či vyjasnění. K tomu by měla stanovit přiměřenou lhůtu, která by s náležitým zřetelem rovněž k potřebě dodržet lhůty, v nichž má Komise přijmout prováděcí akt, měla zohlednit faktory, jakými jsou složitost požadovaných informací nebo jejich snadná dostupnost. |
(51) |
Zaměstnání a výkon povolání přispívají k začlenění do společnosti a tvoří základní prvky pro zajištění rovných příležitostí pro všechny. V této souvislosti mohou hrát významnou roli chráněné dílny. Totéž platí i pro jiné sociálně zaměřené podniky, jejichž hlavním cílem je podpora sociálního a profesního začlenění nebo opětovného začlenění zdravotně postižených a znevýhodněných osob, jako jsou nezaměstnaní, příslušníci znevýhodněných menšin nebo jinak sociálně vyloučených skupin. Takovéto dílny nebo podniky by však za obvyklých podmínek hospodářské soutěže nemusely být schopny zakázku získat. Proto je vhodné stanovit, že by členské státy měly mít možnost vyhradit právo účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky nebo jejich určité části těmto dílnám nebo podnikům, popřípadě vyhradit plnění zakázek pro programy chráněného zaměstnání. |
(52) |
S cílem začlenit do zadávacích řízeních náležitě požadavky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a pracovních podmínek, je zvláště důležité, aby členské státy a zadavatelé přijali příslušná opatření, jimiž zajistí dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, které jsou platné v místě provádění stavebních prací nebo poskytování služeb a které vyplývají ze zákonů, nařízení, vyhlášek a rozhodnutí na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, jakož i z kolektivních smluv, pokud jsou taková pravidla i jejich uplatňování v souladu s právem Unie. Během plnění zakázky by rovněž měly být uplatňovány závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které byly ratifikovány všemi členskými státy a které jsou uvedeny v příloze XIV. To by však žádným způsobem nemělo bránit uplatňování pracovních podmínek, které jsou pro pracovníky příznivější. Příslušná opatření by měla být uplatňována v souladu se základními zásadami práva Evropské unie, zejména s cílem zajistit rovné zacházení. Tato opatření by měla být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (19) a způsobem, který zajišťuje rovné zacházení a který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty a pracovníky z jiných členských států. |
(53) |
Služby by měly být považovány za poskytnuté v tom místě, kde dochází. Jsou-li služby poskytnuty na dálku, například služby poskytované telefonními centry, jsou tyto služby považovány za poskytnuté v místě, kde jsou vykonány, bez ohledu na místo a členský stát, jimž jsou určeny. |
(54) |
Příslušné povinnosti by se mohly odrážet ve smluvních ujednáních. Zároveň by mělo být možné začleňovat do smluv na zakázky ustanovení zajišťující soulad s kolektivními smlouvami v souladu s právem Unie v oblasti veřejných zakázek. Nedodržení příslušných povinností může být považováno za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. |
(55) |
Kontrola dodržování environmentálních, sociálních a pracovněprávních předpisů by měla probíhat v příslušných fázích zadávacího řízení, při uplatňování obecných zásad upravujících výběr účastníků a zadávání zakázek, při uplatňování kritérií pro vyloučení a při uplatňování ustanovení o mimořádně nízkých nabídkách. Potřebná ověřování k tomuto účelu by měla být prováděna v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice, zejména s těmi, jež upravují poskytování dokladů a vlastní prohlášení. |
(56) |
Tato směrnice by neměla bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejného pořádku, veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat a k ochraně rostlin, či jiných opatření v oblasti životního prostředí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU. |
(57) |
Výzkum a inovace, včetně ekoinovací a sociálních inovací, patří mezi hlavní hybné síly budoucího růstu a představují jádro strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Zadavatelé správy by měli co nejstrategičtěji využívat zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovací. Nákupy inovativních výrobků, stavebních prací a služeb hrají klíčovou úlohu při zlepšování účinnosti a kvality veřejných služeb a zároveň řeší hlavní společenské problémy. Takové nákupy přispívají k dosažení nejlepšího poměru získané hodnoty a výše vynaložených prostředků, jakož i širších hospodářských, environmentálních a společenských výhod ve smyslu vytváření nových nápadů a jejich přeměny na inovativní výrobky a služby, a tím i k podpoře udržitelného hospodářského růstu. Mělo by být připomenuto, že řada modelů zadávání zakázek je uvedena ve sdělení Komise ze dne 14. prosince 2007 nazvaném „Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelně vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“, které se týká zakázek na ty služby v oblasti výzkumu a vývoje, jež nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Tyto modely by měly být k dispozici i nadále, avšak tato směrnice by rovněž měla přispět k usnadnění zadávání zakázek v oblasti inovací a napomáhat členským státům při dosahování cílů v oblasti Unie inovací. |
(58) |
Z důvodu významu inovací by měli být zadavatelé podporováni v tom, aby umožňovali varianty tak často, jak je to jen možné. Tito zadavatelé by tedy měli mít na paměti, že před oznámením o tom, že mohou být předloženy varianty, je nutné vymezit minimální požadavky, jež mají tyto varianty splňovat. |
(59) |
Nelze-li potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná, měli by mít zadavatelé k dispozici zvláštní zadávací řízení, pokud jde o smlouvy spadající do oblasti působnosti této směrnice. Toto zvláštní řízení by mělo zadavatelům umožnit vytváření dlouhodobých inovačních partnerství pro vývoj a následnou koupi nových, inovativních výrobků, služeb nebo stavebních prací za předpokladu, že tyto inovativní výrobky, služby nebo stavební práce mohou být dodány podle dohodnutých úrovní plnění a nákladů bez potřeby samostatného zadávacího řízení pro nákup. Inovační partnerství by měla vycházet z pravidel pro postup platných pro jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži a zakázky by se měly zadávat výhradně na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, neboť se jedná o nejvhodnější způsob srovnávání nabídek na inovativní řešení. Bez ohledu na to, zda souvisejí s velmi rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty, by inovační partnerství měla být strukturována tak, aby mohla vytvořit nezbytnou „tržní poptávku“ podněcující vývoj inovativního řešení, aniž by vyloučila trh. Zadavatelé by proto neměli používat inovační partnerství způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval. V některých případech by k odstranění těchto účinků mohlo přispět vytvoření inovačního partnerství s několika partnery. |
(60) |
Ze zkušeností vyplývá, že soutěžní dialog stanovený ve směrnici 2014/24/EU se osvědčil v případech, kdy veřejní zadavatelé nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit, co může nabídnout trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Taková situace může nastat zejména u inovativních projektů, při realizaci velkých integrovaných projektů dopravní infrastruktury, rozsáhlých počítačových sítí nebo projektů zahrnujících složité a strukturované financování. Členským státům by proto mělo být dovoleno, aby tento nástroj dali zadavatelům k dispozici. Veřejní zadavatelé by v příslušných případech měli být vybízeni k tomu, aby v zájmu zajištění dobré spolupráce mezi hospodářskými subjekty a veřejným zadavatelem během zadávacího řízení jmenovali vedoucího projektu. |
(61) |
S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď uveřejnění není možné z mimořádně naléhavých důvodů, které zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat, nebo pokud je od začátku jasné, že by uveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž nebo lepší výsledky zadávání zakázek, především v případech, kdy objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může zakázku provést. To je případ uměleckých děl, u nichž totožnost umělce ze své podstaty určuje jedinečný charakter a hodnotu samotného uměleckého předmětu. Výjimečnost může vyplývat i z jiných skutečností, avšak k použití jednacího řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži může opravňovat jen situace objektivní výlučnosti, pokud situaci výlučnosti nevytvořil sám zadavatel s ohledem na budoucí zadávací řízení. Zadavatel, který využije této výjimky, by měl odůvodnit, proč nemá k dispozici rozumné alternativy nebo náhradní řešení, jako je například využití alternativních distribučních kanálů, a to i vně členského státu, v němž se zadavatel nachází“ nebo zvážení funkčně srovnatelných stavebních prací, dodávek a služeb. Pokud k situaci výlučnosti došlo z technických důvodů, měly by být tyto důvody v každém jednotlivém případě pečlivě vymezeny a odůvodněny. Tyto důvody by mohly například zahrnovat faktickou technickou neschopnost jiného hospodářského subjektu provést požadovaný výkon či nezbytnost použít specifické know-how, nástroje či prostředky, které má k dispozici pouze jeden hospodářský subjekt. Technické důvody mohou rovněž vyplývat ze specifických požadavků na interoperabilitu, jež musí být splněny, aby byl zajištěn průběh stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být obstarány. Dále není zadávací řízení účelné, pokud se dodávky nakupují přímo na komoditním trhu, a to včetně obchodních platforem pro komodity, jako jsou zemědělské produkty a suroviny, a energetických burz, kde jsou tržní ceny přirozeně zajištěny regulovanou mnohostrannou obchodní strukturou, jež je podrobena dohledu. |
(62) |
Mělo by být vyjasněno, že ustanovení o ochraně důvěrných informací nebrání uveřejnění těch částí uzavřených smluv, které nejsou důvěrné, včetně veškerých jejich následných změn. |
(63) |
Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit uveřejňování zakázek a zvýšit účinnost a transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek. Měly by se stát obvyklým prostředkem komunikace a výměny informací v rámci zadávacích řízení, neboť významným způsobem zvyšují možnosti hospodářských subjektů účastnit se zadávacích řízení na celém vnitřním trhu. Za tímto účelem by měla být stanovena povinnost vydávat v elektronické podobě oznámení, zpřístupňovat v elektronické podobě zadávací podmínky a – po přechodném období v délce 30 měsíců – komunikovat pouze elektronickou cestou, a to ve smyslu komunikace elektronickými prostředky ve všech stádiích řízení, včetně podávání žádostí o účast, a zejména podávání nabídek (elektronické podávání nabídek). Členské státy a zadavatelé by měli i nadále mít možnost používat přísnější režim, budou-li si to přát. Mělo by být rovněž vyjasněno, že povinné užívání elektronických komunikačních prostředků podle této směrnice by nemělo zadavatele zavazovat k elektronickému zpracovávání nabídek, ani by nemělo ukládat elektronické hodnocení nebo automatizované zpracovávání. Dále by se neměla povinnost používat elektronické komunikační prostředky podle této směrnice vztahovat na prvky postupu zadávání zakázek po zadání zakázky ani na vnitřní komunikaci v rámci zadavatele. |
(64) |
S výjimkou některých konkrétních případů by zadavatelé měli používat elektronické komunikační prostředky, které vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení. Při použití těchto komunikačních prostředků by rovněž měl být řádně zohledněno, zda jsou přístupné osobám se zdravotním postižením. Mělo by být vyjasněno, že povinnost používat elektronické prostředky ve všech stádiích zadávacího řízení by nebyla přiměřená v situacích, kdy by používání elektronických prostředků vyžadovalo speciální nástroje nebo formáty souborů, které nejsou obecně dostupné, nebo kdy by daná komunikace mohla probíhat pouze za použití speciálního kancelářského vybavení. Zadavatelé by proto v určitých případech neměli mít povinnost vyžadovat pro jednotlivá podání použití elektronických komunikačních prostředků, přičemž tyto případy by měly být taxativně vyjmenovány. Směrnice by měla stanovit, že k těmto případům by měly patřit situace, jež by vyžadovaly použití speciálního kancelářského vybavení, které zadavatelé nemají obecně k dispozici, například širokoformátové tiskárny. U některých zadávacích řízení může zadávací dokumentace vyžadovat předložení fyzického či zmenšeného modelu, který zadavateli nelze předložit za použití elektronických prostředků. V takových případech by měl být model zadavateli zaslán poštou nebo jinou vhodnou doručovací službou. Mělo by však být upřesněno, že užití jiných komunikačních prostředků by mělo být omezeno na prvky nabídky, u nichž se elektronické komunikační prostředky nevyžadují. Je vhodné upřesnit, že je-li to nezbytné z technických důvodů, měli by mít zadavatelé možnost stanovit maximální omezení velikosti souborů, jež mohou být předloženy. |
(65) |
Výjimečně mohou nastat případy, kdy by zadavatelé měli mít možnost elektronické komunikační prostředky nepoužít, pokud by bylo takové nepoužití nezbytné z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací. Mělo by být upřesněno, že pokud může nezbytnou úroveň ochrany poskytnout použití elektronických nástrojů, které obecně dostupné nejsou, měly by být tyto elektronické nástroje použity. To by mohl být třeba případ, kdy zadavatelé vyžadují použití specializovaného zabezpečeného komunikačního prostředku, k němuž poskytnou přístup. |
(66) |
Rozdílné technické formáty nebo normy pro zpracovávání a zasílání zpráv by případně mohly vytvářet překážky pro interoperabilitu, a to nejen v rámci jednotlivých členských států, nýbrž také a především mezi členskými státy. Například pro účast v zadávacím řízení, v němž je dovoleno nebo vyžadováno použití elektronických katalogů, což je formát pro prezentaci a uspořádání informací způsobem, který je společný pro všechny zúčastněné zájemce a který je určen k elektronickému zpracování, by po hospodářských subjektech mohlo být, v případě neexistence příslušných norem, vyžadováno přizpůsobení jejich vlastních katalogů pro každé zadávací řízení, což by vedlo k poskytování velmi podobných informací v různých formátech v závislosti na specifikacích dotčeného zadavatele. Normy pro formáty katalogu by tak zlepšily úroveň interoperability, zvýšily účinnost a také snížily úsilí požadované po hospodářských subjektech. |
(67) |
Při zvažování, zda je potřeba zajistit nebo zvýšit interoperabilitu mezi různými technickými formáty nebo normami pro zpracovávání a zasílání zpráv stanovením povinnosti používat určité normy, a pokud ano, které normy zavést, by Komise měla v nejvyšší možné míře zohlednit stanoviska zúčastněných stran. Zároveň by měla zvážit, do jaké míry již hospodářské subjekty a zadavatelé určitou normu používají v praxi a jak se osvědčila. Před zavedením povinnosti používat určitou technickou normu by Komise měla rovněž pečlivě zvážit náklady, jež s tím mohou být spojeny, a to zejména z hlediska úprav stávajících řešení pro elektronické zadávání zakázek včetně infrastruktury, procesů a programového vybavení. Nejsou-li předmětné normy vypracovány mezinárodní, evropskou nebo vnitrostátní normalizační organizací, měly by splňovat požadavky na normy pro oblast informačních a komunikačních služeb uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (20). |
(68) |
Členské státy a zadavatelé by před vymezením úrovně bezpečnosti nezbytné pro elektronické komunikační prostředky, jež mají být v různých stádiích zadávacích řízení používány, měli vyhodnotit přiměřenost mezi požadavky zaměřenými na zajištění řádného a spolehlivého ověření totožnosti zasílatelů příslušných informací, jakož i integrity jejich obsahu na straně jedné, a rizikem problémů na straně druhé, jako například v situacích, kdy zprávy zasílá jiný zasílatel, než je v nich uveden. Jelikož jsou všechny ostatní prvky ekvivalentní, znamenalo by to, že úroveň bezpečnosti nezbytná například pro e-mail, v němž se žádá o potvrzení přesné adresy místa konání informativní schůzky, by nemusela být nastavena stejně jako pro nabídku samotnou, jež pro hospodářský subjekt představuje závaznou nabídku. Obdobně by hodnocení přiměřenosti mohlo vést k nižší úrovni bezpečnosti, jež se vyžaduje pro opětovné předložení elektronického katalogu nebo podání nabídky v souvislosti s dílčími výběrovými řízeními spadajícími pod rámcovou dohodu nebo přístup k zadávací dokumentaci. |
(69) |
Přestože by podstatné prvky určitého zadávacího řízení, jako je zadávací dokumentace, žádosti o účast, projevy zájmu a nabídky, měly být vždy vyhotoveny písemně, měla by i nadále existovat možnost ústní komunikace s hospodářskými subjekty, bude-li její obsah v dostatečné míře zdokumentován. To je nezbytné k zajištění přiměřené úrovně transparentnosti, jež umožní ověřit, zda byla dodržena zásada rovného zacházení. Zásadní význam má zejména to, aby ústní komunikace s uchazeči, jež by mohla mít dopad na obsah a posouzení nabídek, byla dostatečně zdokumentována vhodnými prostředky, jako například zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. |
(70) |
Na trzích Unie v oblasti veřejných zakázek se objevuje silná tendence k soustředění poptávky veřejných kupujících s cílem dosáhnout úspor z rozsahu, včetně nižších cen a transakčních nákladů, a zlepšování a profesionalizace řízení zadávání zakázek. Toho lze dosáhnout soustředěním nákupů buď podle počtu zúčastněných zadavatelů, nebo podle průběžného objemu a průběžné hodnoty. Avšak soustředění a centralizaci nákupů by měly být pečlivě sledovány, aby se zabránilo nadměrnému soustředění kupní síly a nekalé soutěži a aby byla zachována transparentnost, hospodářská soutěž a rovněž možnosti malých a středních podniků ohledně jejich přístupu na trh. |
(71) |
Rámcové dohody mohou být v celé Evropě účinnou technikou zadávání zakázek, avšak je třeba zlepšit hospodářskou soutěž zvýšením transparentnosti zakázek realizovaných prostřednictvím rámcových dohod a zlepšením přístupu k těmto zakázkám. Proto je vhodné přezkoumat ustanovení vztahující se na tyto dohody, zejména je třeba stanovit, že specifické zakázky vycházející z těchto dohod budou zadávány na základě objektivních pravidel a kritérií, například v návaznosti na dílčí výběrové řízení, a že doba platnosti rámcových dohod musí být omezená. |
(72) |
Rovněž by mělo být vyjasněno, že zatímco zakázky založené na rámcové dohodě mají být zadány před uplynutím platnosti rámcové dohody samotné, délka trvání jednotlivých zakázek založených na rámcové dohodě nemusí být shodná s dobou platnosti uvedené rámcové dohody, ale může být podle potřeby kratší nebo delší. Zejména by mělo být dovoleno délku trvání jednotlivých zakázek založených na rámcové dohodě stanovit s ohledem na faktory, jako je čas potřebný k jejich plnění, skutečnost, je-li součástí údržba zařízení s předpokládanou životností delší než osm let nebo je-li zapotřebí rozsáhlé školení zaměstnanců, kteří mají zakázku plnit. Rovněž by mělo být upřesněno, že mohou nastat případy, kdy by mělo být dovoleno, aby i doba platnosti rámcových dohod byla delší než osm let. Tyto případy, které by měly být řádně odůvodněny, a to zejména předmětem rámcové dohody, mohou nastat například tehdy, pokud hospodářské subjekty potřebují zařízení, jehož doba odepisování je delší než osm let a jež musí být k dispozici kdykoli po celou dobu platnosti rámcové dohody. Ve specifickém kontextu veřejných služeb poskytujících veřejnosti základní služby mohou nastat případy, kdy je zapotřebí jak rámcových dohod s delší dobou platnosti, tak i delšího trvání jednotlivých zakázek, například u rámcových dohod pro zajišťování běžné i mimořádné údržby sítí, jež může vyžadovat nákladné technické zařízení obsluhované personálem, který za tímto účelem absolvoval vysoce specializované proškolení, aby byla zajištěna kontinuita služeb a minimalizovány možné výpadky. |
(73) |
S ohledem na získané zkušenosti je rovněž třeba přizpůsobit pravidla, kterými se řídí dynamické nákupní systémy, aby umožnila zadavatelům plně využívat výhod, jež tyto systémy nabízí. Tyto systémy je třeba zjednodušit, zejména by měly být provozovány v rámci užšího řízení, čímž se odstraní potřeba předběžných nabídek, které byly označeny za jednu z hlavních překážek spojených s dynamickými nákupními systémy. Proto by mělo být každému hospodářskému subjektu, který podá žádost o účast a splní kritéria pro výběr, umožněno, aby se zúčastnil zadávacích řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému po dobu jeho použitelnosti. Tato technika nákupu dává zadavatelům k dispozici širokou škálu nabídek, což zajistí optimální využití finančních prostředků díky rozsáhlé hospodářské soutěži v souvislosti s běžně užívanými již hotovými výrobky, stavbami nebo službami, jež jsou na trhu běžně k dispozici. |
(74) |
K posouzení těchto žádostí o účast by obvykle mělo dojít do 10 pracovních dnů, neboť hodnocení kritérií pro výběr proběhne na základě požadavků zadavatelů na dokumentaci v příslušných případech v souladu se zjednodušenými ustanoveními směrnice 2014/24/EU. V momentě, kdy je však dynamický nákupní systém zaveden, mohou nicméně zadavatelé v návaznosti na první uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k potvrzení zájmu čelit vysokému počtu žádostí o účast, jenž by mohl způsobit, že budou k posouzení žádostí potřebovat více času. To by mělo být přípustné za předpokladu, že žádná jednotlivá zakázka nebude zahájena, dokud nebudou posouzeny všechny žádosti. Zadavatelé by měli mít možnost zvolit si způsob, jakým budou žádosti o účast posuzovat, například rozhodnout o jejich posuzování pouze jednou týdně, budou-li dodrženy lhůty pro posouzení každé žádosti o přijetí. Zadavatelé využívající v rámci dynamického nákupního systému kritéria pro vyloučení a výběr podle směrnice 2014/24/EU by měli příslušná ustanovení uvedené směrnice uplatňovat stejným způsobem jako veřejní zadavatelé provozující dynamický nákupní systém podle směrnice 2014/24/EU. |
(75) |
Za účelem zlepšení možností malých a středních podniků účastnit se rozsáhlých dynamických nákupních systémů, například takových, jež provozuje centrální zadavatel, by měl dotčený veřejný zadavatel či zadavatel mít možnost rozdělit systém na objektivně vymezené kategorie výrobků, stavebních prací nebo služeb. Tyto kategorie by měly být vymezeny na základě objektivních faktorů, k nimž může patřit například maximální přípustný rozsah jednotlivých zakázek, jež mají být v dané kategorii zadány, nebo konkrétní zeměpisná oblast, v níž se budou jednotlivé zakázky následně provádět. Je-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, měl by veřejný zadavatel či zadavatel uplatňovat kritéria pro výběr přiměřená vlastnostem příslušné kategorie. |
(76) |
Mělo by být vyjasněno, že elektronické aukce nejsou typicky vhodné pro některé zakázky na stavební práce a některé zakázky na služby, jejichž předmětem je intelektuální plnění, jako například návrh stavebních prací, neboť předmětem elektronických aukcí mohou být pouze prvky vhodné pro automatizované hodnocení elektronickými prostředky bez zásahu nebo vyhodnocování ze strany zadavatele, konkrétně pak prvky vyčíslitelné, tak, aby mohly být vyjádřeny v číslech nebo procentních podílech. Mělo by však být rovněž vyjasněno, že v zadávacím řízení na nákup určitého práva k duševnímu vlastnictví elektronickou aukci využít lze. Zároveň je vhodné připomenout, že zadavatelé sice mohou uplatnit kritéria pro výběr, která jim umožňují snížit počet zájemců nebo uchazečů, dokud aukce nezačala, avšak po začátku aukce by další snížení počtu uchazečů účastnících se elektronické aukce dovoleno být nemělo. |
(77) |
Nové techniky elektronického nákupu se neustále rozvíjejí, jako například elektronické katalogy. Elektronické katalogy představují formát pro prezentaci a organizaci informací způsobem, který je společný pro všechny zúčastněné zájemce a který je vhodný pro elektronické zpracování. Jako příklad by mohlo posloužit předkládání nabídek v podobě tabulek. Zadavatelům by mělo být umožněno, aby vyžadovali elektronické katalogy ve všech dostupných řízeních, kde je vyžadováno využití elektronických prostředků komunikace. Elektronické katalogy pomáhají zvyšovat hospodářskou soutěž a efektivitu veřejných nákupů, zejména tím, že šetří čas a finanční prostředky. měla by být stanovena určitá pravidla k zajištění toho, aby využití těchto nových technik bylo v souladu s touto směrnicí a zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti. Používání elektronických katalogů pro předkládání nabídek by proto nemělo mít za následek možnost, že se hospodářské subjekty omezí na předložení svého obecného katalogu. Hospodářské subjekty by nadále měly mít povinnost přizpůsobit své obecné katalogy v závislosti na konkrétním zadávacím řízení. Přizpůsobení zajistí, že katalog předkládaný v reakci na konkrétní zadávací řízení obsahuje pouze výrobky, stavební práce nebo služby, které hospodářský subjekt po aktivním posouzení vyhodnotil jako odpovídající z hlediska požadavků zadavatele. Přitom by mělo být hospodářským subjektům umožněno kopírovat informace obsažené v jejich obecném katalogu, neměly by však mít možnost předkládat obecné katalogy jako takové. Dále by v případech, kdy existuje dostatečná záruka z hlediska zajištění zpětné dohledatelnosti, rovného zacházení a předvídatelnosti, měli mít zadavatelé možnost generovat nabídky v souvislosti s konkrétními nákupy na základě dříve předložených elektronických katalogů, a to zejména tehdy, byla-li v režimu rámcové dohody opětovně otevřena soutěž nebo používá-li se dynamický nákupní systém. Pokud nabídky vygeneroval zadavatel, měl by mít dotčený hospodářský subjekt možnost ověřit, že nabídka takto vytvořená zadavatelem neobsahuje věcné chyby. V případě věcné chyby by hospodářský subjekt neměl být vázán nabídkou vygenerovanou zadavatelem, ledaže byla chyba opravena. V souladu s požadavky pravidel pro elektronické komunikační prostředky by se zadavatelé měli vyvarovat neodůvodněných překážek pro přístup hospodářských subjektů k zadávacím řízením, v nichž mají být nabídky předkládány ve formě elektronických katalogů a jež zajišťují shodu s obecnými zásadami nediskriminace a rovného zacházení. |
(78) |
Centralizované techniky nákupu jsou stále více využívány ve většině členských států. Společní zadavatelé jsou pověřeni prováděním nákupů, řízením dynamických nákupních systémů nebo zadáváním zakázek nebo uzavíráním rámcových dohod pro jiné veřejné zadavatele či zadavatele, a to za úplatu nebo bezplatně. Zadavatelé, jejichž jménem byla rámcová dohoda uzavřena, by měli mít možnost tuto rámcovou dohodu využívat pro jednotlivé nebo opakované nákupy. S ohledem na velké objemy nákupů by tyto techniky mohly napomoci zvýšení hospodářské soutěže a měly by pomáhat profesionalizovat veřejné nákupy. Proto by měla být zavedena unijní definice centrálních zadavatelů nakupujících pro zadavatele a mělo by být upřesněno, že centrální zadavatelé fungují dvěma různými způsoby. Zaprvé by prostřednictvím nákupu, skladování nebo prodeje měli mít možnost vystupovat jakožto velkoobchodníci, nebo – zadruhé – by měli mít možnost vystupovat jako zprostředkovatelé, a to prostřednictvím zadávání zakázek, provozování dynamických nákupních systémů nebo uzavírání rámcových dohod, které budou využívat zadavatelé. Tuto zprostředkovatelskou úlohu by v některých případech bylo možno plnit samostatným vedením zadávacích řízení bez podrobných pokynů ze strany dotčených zadavatelů; v jiných případech pak vedením příslušných zadávacích řízení podle pokynů dotčených zadavatelů, jejich jménem a na jejich účet. Dále by měla být stanovena pravidla pro rozdělení odpovědnosti za dodržování povinností podle této směrnice, a to rovněž v případě opravných prostředků, mezi centrálního zadavatele a zadavatele nakupující od centrálního zadavatele či jeho prostřednictvím. Bude-li mít společný zadavatel výlučnou odpovědnost za vedení zadávacích řízení, měl by rovněž nést výlučnou a přímou odpovědnost za soulad těchto řízení s právními předpisy. Bude-li zadavatel provádět část tohoto řízení, například opětovné otevření soutěže podle rámcové dohody nebo zadání jednotlivých zakázek na základě dynamického nákupního systému, měl by i nadále nést odpovědnost za fáze, které realizuje. |
(79) |
Zadavatelé by měli mít možnost zadat zakázku na služby spočívající v poskytování centralizovaných nákupních činností centrálnímu zadavateli, a to bez ohledu na postupy stanovené v této směrnici. Zároveň by mělo být dovoleno, aby tyto zakázky na služby zahrnovaly poskytování pomocných nákupních činností. Tyto zakázky na služby spočívající v poskytování pomocných nákupních činností by měly být zadávány v souladu s touto směrnicí, pokud by je neprováděl centrální zadavatel ve spojení s poskytováním centralizovaných nákupních činností příslušnému zadavateli. Zároveň mělo být připomenuto, že by se tato směrnice neměla použít v případech, kdy jsou centralizované nebo pomocné nákupní činnosti prováděny jinak než na základě úplatné smlouvy, která je zakázkou ve smyslu této směrnice. |
(80) |
Zpřísnění ustanovení týkajících se centrálních zadavatelů by v žádném případě nemělo bránit stávající praxi příležitostného společného zadávání zakázek, tedy méně institucionalizovanému a systematickému společnému nákupu, popřípadě zavedené praxi využívání poskytovatelů služeb, kteří připravují a vedou zadávací řízení jménem zadavatele, na jeho účet a na základě jeho pokynů. Naopak některé rysy společného zadávání zakázek by měly být upřesněny vzhledem k významné roli, kterou by společné zadávání zakázek mohlo hrát přinejmenším v souvislosti s inovativními projekty. Společné zadávání zakázek může mít různou podobu, počínaje koordinovaným zadáváním zakázek prostřednictvím přípravy společných technických specifikací pro stavební práce, dodávky nebo služby, jež budou zadány několika zadavateli, z nichž každý povede samostatné zadávací řízení, až po případy, kdy dotčení zadavatelé společně povedou jediné zadávací řízení, a to buď na základě společného jednání, nebo pověřením jednoho zadavatele, aby zadávací řízení vedl jménem všech zadavatelů. Vedou-li různí zadavatelé společně jediné zadávací řízení, měli by nést společnou odpovědnost za plnění svých povinností podle této směrnice. Pokud však zadavatelé společně vedou pouze části zadávacího řízení, měla by se společná odpovědnost vztahovat pouze na ty části řízení, jež byly vedeny společně. Každý zadavatel by měl nést výlučnou odpovědnost ve vztahu k řízením nebo jejich částem, jež sám vede, jako je například zadání zakázky, uzavření rámcové dohody, provozování dynamického nákupního systému nebo opětovné otevření soutěže podle rámcové dohody. |
(81) |
Elektronické komunikační prostředky jsou obzvláště vhodné pro podporu centralizovaných nákupních postupů a nástrojů, protože umožňují opětovné využití a automatické zpracování údajů a minimalizaci nákladů na informace a transakce. Použití těchto elektronických komunikačních prostředků by tedy v prvním roce mělo být stanoveno pro centrální zadavatele jako povinné, protože rovněž usnadňuje sbližování postupů v celé Unii. Poté by měla následovat všeobecná povinnost používat elektronické komunikační prostředky ve všech zadávacích řízeních po uplynutí přechodného období v délce 30 měsíců. |
(82) |
Společné zadávání zakázek zadavateli z různých členských států v současné době naráží na konkrétní právní problémy z hlediska konfliktů vnitrostátních právních předpisů. Nehledě na skutečnost, že směrnice 2004/17/ES implicitně umožňovala přeshraniční společné zadávání veřejných zakázek, čelí zadavatelé nadále značným právním a praktickým obtížím při nákupech od centrálních zadavatelů v jiných členských státech nebo při společném zadávání zakázek. Tyto obtíže by měly být odstraněny, aby zadavatelé měli možnost těžit maximum z potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, zejména pro inovativní projekty s velkou mírou rizika, kterou z racionálního hlediska nemůže nést jediný veřejný zadavatel. Proto by měla být zavedena nová pravidla o přeshraničním společném zadávání zakázek, a to za účelem usnadnění spolupráce mezi zadavateli a pro zvýraznění prospěchu z vnitřního trhu vytvořením přeshraničních podnikatelských příležitostí pro dodavatele a poskytovatele služeb. Tato pravidla by měla stanovit podmínky pro přeshraniční využívání centrálních zadavatelů a určit příslušné právní předpisy pro zadávání veřejných zakázek, včetně příslušných právních předpisů pro opravné prostředky, v případě přeshraničních spojených řízení, doplňující kolizní pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (21). Zadavatelé z různých členských států navíc mohou zakládat společné subjekty vytvořené podle vnitrostátního práva nebo práva Unie. Pro takovou formu společného zadávání zakázek by měla být stanovena zvláštní pravidla. Nicméně zadavatelé by neměli využívat možnosti pro přeshraniční společné zadávání za účelem obcházení imperativních norem veřejného práva, v souladu s právem Unie, jež se na ně vztahují ve členském státě, v němž se nacházejí. Takové normy by mohly zahrnovat například ustanovení o transparentnosti a přístupu k dokumentům nebo specifické požadavky pro zpětnou dohledatelnost citlivých dodávek. |
(83) |
Technické specifikace vypracované kupujícími musí umožňovat, aby byly veřejné zakázky otevřeny hospodářské soutěži a aby bylo dosaženo cílů udržitelnosti. Za tímto účelem by mělo být možné podávat nabídky, které budou odrážet rozmanitost technických řešení, norem a technických specifikací na trhu, včetně těch, které byly vypracovány na základě kritérií výkonnosti týkajících se životního cyklu a udržitelnosti produkčního procesu, pokud jde o stavební práce, dodávky a služby. V důsledku toho by měly být technické specifikace vypracovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Vypracování technických specifikací tak, aby stanovovaly požadavky na výkon a funkci, obecně umožňuje, aby bylo tohoto cíle dosaženo co nejlépe. Funkční a výkonnostní požadavky jsou rovněž vhodným prostředkem podpory inovací v oblasti zadávání veřejných zakázek a měly by být využívány v nejširší možné míře. Odkazuje-li se na evropskou normu nebo na vnitrostátní normu, neexistuje-li norma evropská, měli by zadavatelé posoudit i nabídky založené na jiných rovnocenných ujednáních, jež splňují požadavky zadavatelů a jsou rovnocenná z hlediska bezpečnosti. Prokázání rovnocennosti požadovaným štítkem by mělo být povinností hospodářského subjektu. Za účelem prokázání rovnocennosti by mělo být možné od uchazeče požadovat, aby poskytl doklad potvrzený třetí stranou. Avšak v případech, kdy nebude mít dotčený hospodářský subjekt přístup k těmto osvědčením či zkušebním protokolům, nebo pokud nebude možné, aby je získal včas, by však mělo být možné povolit jiné vhodné doklady, například technickou dokumentaci výrobce, jestliže tím dotčený hospodářský subjekt prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby splňují požadavky nebo kritéria stanovená v technických specifikacích, kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky. |
(84) |
Pro všechny zakázky určené pro využívání osobami, ať již širokou veřejností nebo zaměstnanci zadavatele, je nezbytné, aby zadavatelé stanovili technické specifikace tak, aby byla s výjimkou řádně odůvodněných případů zohledněna kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo řešení pro všechny uživatele. |
(85) |
Zadavatelé, kteří chtějí nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby s konkrétními environmentálními, sociálními nebo jinými vlastnostmi, by měli mít možnost odkázat na konkrétní označení štítky, jako je evropská ekoznačka, mezinárodní nebo vnitrostátní ekoznačky a jiné štítky za předpokladu, že se požadavky na označování štítky budou týkat předmětu zakázky, například popisu výrobku a jeho prezentace, včetně požadavků na obaly. Kromě toho je nezbytné, aby byly tyto požadavky navrženy a přijaty na základě objektivně ověřitelných kritérií a za použití postupů, na nichž se budou moci podílet zúčastněné strany, například orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a environmentální organizace, a aby dané označení bylo přístupné a dostupné všem subjektům, které o to mají zájem. Je třeba upřesnit, že zúčastněnými stranami mohou být veřejné či soukromé subjekty, podniky či nevládní organizace jakéhokoli druhu (organizace, která není součástí státní správy ani podnikem v tradičním slova smyslu, jehož cílem je dosažení zisku). Rovněž je třeba vyjasnit, že se konkrétní státní či vládní subjekty nebo organizace mohou podílet na stanovování požadavků na štítky, které lze použít v souvislosti se zakázkou veřejného zadavatele, aniž tím ztratí status třetí strany. Odkazy na štítcích by neměly vést k omezování inovací. |
(86) |
Při vypracovávání technických specifikací by zadavatelé měli zohlednit požadavky vyplývající z práva Unie v oblasti ochrany údajů, zejména ve vztahu ke koncepci zpracovávání osobních údajů (ochrana údajů již od návrhu). |
(87) |
Zadávání veřejných zakázek by mělo být uzpůsobeno potřebám malých a středních podniků. Zadavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby využívali kodex osvědčených postupů stanovený v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům k veřejným zakázkám“, který obsahuje pokyny, jakým způsobem mohou rámec pro veřejné zakázky uplatňovat, aby účast malých a středních podniků usnadnili. Za tím účelem je třeba výslovně stanovit, že zakázky lze rozdělit na části. Toto dělení by mohlo probíhat na množstevním základě, díky čemuž by rozsah jednotlivých zakázek lépe odpovídal kapacitě malých a středních podniků, nebo na základě kvalitativním a v návaznosti na jednotlivá dotčená odvětví a specializace, aby mohl být obsah jednotlivých zakázek lépe uzpůsoben specializovaným oborům malých a středních podniků, nebo v návaznosti na různé následné fáze projektů. Rozsah a předmět daných částí by měl bez omezení stanovit zadavatel, jenž by měl v souladu s příslušnými pravidly pro výpočet odhadované hodnoty zakázky rovněž mít možnost zadat některé části, aniž by se použily postupy stanovené touto směrnicí. Členské státy by měly mít i nadále možnost jít v úsilí o usnadnění účasti malých a středních podniků na trhu veřejných zakázek ještě dále, a to zavedením povinnosti zvážit vhodnost rozdělení zakázek do částí i na menší zakázky, požadavkem, aby zadavatelé odůvodňovali rozhodnutí o nerozdělení zakázek na části, nebo stanovením povinnosti za určitých podmínek zakázku na části rozdělit. Za stejným účelem by členské státy rovněž měly mít možnost stanovit mechanismy pro přímé platby subdodavatelům. |
(88) |
Budou-li zakázky rozděleny na části, zadavatelé by například kvůli tomu, aby zachovali hospodářskou soutěž nebo aby zajistili spolehlivost dodávek, měli mít možnost omezit počet částí, pro něž může hospodářský subjekt podat nabídku; zároveň by měli mít možnost omezit počet částí, jež mohou být zadány kterémukoliv jednotlivému uchazeči. Cíl spočívající v usnadnění většího přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám by však mohl být ohrožen, pokud by zadavatelé museli zadávat zakázku po částech i v případech, kdy by to znamenalo nutnost přijmout podstatně méně výhodná řešení ve srovnání se zadáním souboru několika nebo všech částí. Byla-li možnost použít tuto metodu jasně uvedena předem, měli by mít zadavatelé možnost provést srovnávací posouzení nabídek s cílem stanovit, zda nabídky podané určitým uchazečem pro konkrétní kombinaci částí by jako celek ve vztahu k těmto částem splňovaly kritéria pro zadání zakázky stanovená v této směrnici lépe než příslušné jednotlivé části posuzované odděleně. Pokud tomu tak je, zadavatel by měl mít možnost zadat zakázku kombinující dané části příslušnému uchazeči. Mělo by být upřesněno, že zadavatelé by měli provést toto srovnávací posouzení tak, že nejprve pro každou jednotlivou část určí, které nabídky nejlépe splňují příslušná kritéria pro zadání zakázky na každou jednotlivou část, a poté je porovnají s nabídkami podanými určitým uchazečem pro konkrétní kombinaci částí jako celkem. |
(89) |
Za účelem zrychlení a zefektivnění řízení by měly být lhůty pro účast v zadávacích řízeních zachovány co nejkratší, aniž by vytvářely neodůvodněné překážky pro přístup hospodářských subjektů z celého vnitřního trhu, zejména pak malých a středních podniků. Mělo by se však pamatovat na to, že by zadavatelé při stanovování lhůt pro podání nabídek a žádostí o účast měli zohledňovat zejména složitost zakázky a dobu potřebnou k vypracování nabídek, i když by to znamenalo stanovení lhůt delších, než je minimum uvedené v této směrnici. Na druhou stranu užívání elektronických informačních a komunikačních prostředků, zejména pak plná elektronická dostupnost zadávací dokumentace hospodářským subjektům, uchazečům a zájemcům, a elektronický přenos sdělení vedou k větší transparentnosti a časovým úsporám. Proto by mělo být stanoveno zkrácení minimálních lhůt pro otevřená řízení, a to v souladu s pravidly stanovenými v dohodě o vládních zakázkách a pod podmínkou, že budou v souladu s konkrétním způsobem přenosu plánovaným na úrovni Unie. Navíc by zadavatelé měli mít možnost dále zkrátit lhůty pro podávání nabídek při otevřeném řízení v případech, kdy s ohledem na naléhavost situace není lhůta obvyklá v otevřeném řízení splnitelná, avšak otevřené řízení se zkrácenou lhůtou je stále možné. Pouze v mimořádných situacích, kdy mimořádná naléhavost způsobená událostmi, které zadavatel nemohl předvídat a které mu nelze přičítat, znemožňuje vedení řádného řízení, a to ani se zkrácenými lhůtami, by měli mít zadavatelé v nezbytně nutném rozsahu možnost zadávat zakázky v jednacím řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži. To by mohlo nastat například v případech, kdy přírodní pohromy vyžadují okamžitá opatření. |
(90) |
Mělo by být vyjasněno, že nutnost zajistit, aby hospodářské subjekty měly dostatek času na vypracování odpovídajících nabídek, může mít za následek, že může být nutné prodloužit původně stanovené lhůty. Jednalo by se zejména o případ, kdy dojde k významným změnám v zadávací dokumentaci. Rovněž by mělo být upřesněno, že významné změny je v této souvislosti třeba chápat jako změny, zejména u technických specifikací, u nichž by hospodářské subjekty potřebovaly další čas, aby je pochopily a náležitě na ně reagovaly. Mělo by se však upřesnit, že tyto změny by neměly být tak podstatné, aby umožnily přijetí jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo aby k účasti na zadávacím řízení podnítily další účastníky. To by mohl být zejména případ, kdy změny činí zakázku nebo rámcovou dohodu věcně odlišnou od zakázky původně stanovené v zadávací dokumentaci. |
(91) |
Mělo by být vyjasněno, že informace ohledně některých rozhodnutí přijatých v průběhu zadávacího řízení, včetně rozhodnutí o nezadání zakázky nebo neuzavření rámcové dohody, by měli zadavatelé zasílat, aniž by o ně zájemci nebo uchazeči museli žádat. Zároveň je třeba připomenout, že směrnice Rady 92/13/EHS (22) stanoví pro zadavatele povinnost poskytnout dotčeným zájemcům a uchazečům shrnutí příslušných důvodů některých zásadních rozhodnutí přijímaných v průběhu zadávacího řízení, opět aniž by o ně zájemci a uchazeči museli žádat. Dále je třeba vyjasnit, že zájemci a uchazeči by měli mít možnost požádat o podrobnější informace ohledně uvedených důvodů, přičemž zadavatelé by měli mít povinnost je poskytnout, s výjimkou případů, kdy by existovaly závažné důvody tak neučinit. Tyto důvody by měly být stanoveny v této směrnici. Za účelem zajištění nezbytné transparentnosti v souvislosti se zadávacími řízeními, jejichž součástí je jednání a dialog s uchazeči, by uchazeči, kteří podali přijatelnou nabídku, měli rovněž mít možnost požádat o informace o vedení a průběhu řízení, pokud tomu nebrání jiné závažné důvody. |
(92) |
Bude-li to odpovídat nutnosti zajištění cíle řádné obchodní praxe a bude-li to současně umožňovat maximální flexibilitu, je vhodné stanovit, aby se pro požadavky týkající se hospodářské a finanční způsobilosti a dokladů použila směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům by mělo být dovoleno použít kritéria pro výběr uvedená v uvedené směrnici a v případě, že tak učiní, by měli mít povinnost použít ustanovení týkající se zejména stropu požadavků na minimální obrat a používání jednotného evropského osvědčení pro zakázky. |
(93) |
Zadavatelé by měli mít možnost požadovat, aby byla během plnění zakázky uplatňována opatření nebo systémy environmentálního řízení. Systémy environmentálního řízení, bez ohledu na to, zda jsou registrovány podle nástrojů Unie, například podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (23), mohou prokázat, že hospodářský subjekt je technicky způsobilý k plnění zakázky. Jako alternativu k registrovaným systémům environmentálního řízení je třeba jako důkaz přijmout popis opatření uplatňovaných hospodářským subjektem pro zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí v případech, kdy dotčený hospodářský subjekt nemá k těmto systémům přístup nebo nemá možnost je získat dostatečně včas. |
(94) |
Kritéria pro zadání zakázky jsou zásadním pojmem této směrnice, a je proto důležité, aby příslušná ustanovení byla stručná a srozumitelná. Toho lze docílit použitím pojmu „ekonomicky nejvýhodnější nabídka“ jako základního pojmu, jelikož všechny vítězné nabídky by měly být s konečnou platností vybrány podle toho, co jednotlivý zadavatel považuje za ekonomicky nejlepší z nabízených řešení. Aby se zabránilo záměně s kritériem pro zadání zakázky, které je již uváděno jako „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“ ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES, měl by se pro tento pojem použít odlišný termín, a to „nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou“. V důsledku toho by měly být dané pojmy vykládány v souladu s judikaturou k uvedeným směrnicím, kromě případů, kdy tato směrnice obsahuje zjevně věcně odlišné řešení. |
(95) |
Zakázky by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení, a to s ohledem na zajištění objektivního srovnání relativní hodnoty nabídek s cílem určit v podmínkách skutečné hospodářské soutěže, která nabídka je ekonomicky nejvýhodnější. Je třeba výslovně stanovit, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka by měla být posuzována na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, což by mělo vždy zahrnovat prvek související s cenou nebo náklady. Rovněž by mělo být upřesněno, že toto posouzení ekonomicky nejvýhodnější nabídky by bylo rovněž možné provést pouze na základě ceny či nákladové efektivnosti. Dále je vhodné připomenout, že zadavatelé mají možnost stanovit přiměřené kvalitativní standardy pomocí technických specifikací nebo podmínek plnění zakázky. Za účelem podpory větší orientace na kvalitu v oblasti veřejných zakázek by členské státy měly mít možnost zakázat nebo omezit použití pouze cenového či pouze nákladového kritéria pro posouzení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, považují-li to za vhodné. Za účelem zajištění dodržování zásady rovného zacházení při zadávání zakázek by zadavatelé měli mít povinnost dosáhnout nezbytné transparentnosti, jež umožní všem uchazečům získat přiměřené informace o kritériích a podmínkách, jež se použijí při rozhodování o zadání zakázky. Zadavatelé by proto měli mít povinnost uvést kritéria pro zadání zakázky a relativní váhu každého z těchto kritérií. Zadavatelé by nicméně v řádně odůvodněných případech, kdy jsou s to příslušné důvody uvést, měli být oprávněni odchýlit se od této povinnosti uvést váhu kritérií, nelze-li váhu dopředu stanovit zejména s ohledem na složitost zakázky. V takových případech by měli uvést kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti. |
(96) |
Podle článku 11 Smlouvy o fungování EU musí být do vymezení a provádění politik a činností Unie zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Tato směrnice vyjasňuje, jak mohou zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, aniž by přišli o možnost získat pro své zakázky nejlepší poměr kvality a ceny. |
(97) |
Zadavatelé by měli při posuzování nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou vymezit ekonomická a kvalitativní kritéria pro zadání spojená s předmětem zakázky, na jejichž základě posoudí nabídky s cílem určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku z pohledu zadavatele. Tato kritéria by tudíž měla umožňovat srovnávací posouzení úrovně plnění, kterou jednotlivé nabídky nabízejí, s ohledem na předmět zakázky, jak je definován v technických specifikacích. V souvislosti s nejlepším poměrem mezi cenou a kvalitou tato směrnice stanoví demonstrativní výčet možných kritérií pro zadání. Zadavatelé by měli být podněcováni k volbě kritérií pro zadání, jež jim umožní pořídit stavební práce, dodávky a služby vysoké kvality, které optimálně vyhovují jejich potřebám. Volbou kritérií pro zadání zakázky by zadavatel neměl získat neomezenou volnost a tato kritéria by měla zajišťovat možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázena požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči předložili. Pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky by rozhodnutí o zadání zakázky nemělo být založeno výhradně na jiných než nákladových kritériích. Kvalitativní kritéria by proto měla být doplněna o kritérium založené na nákladech, jímž by mohla být v závislosti na volbě zadavatele buď cena nebo přístup vycházející z nákladové efektivnosti, jako například náklady životního cyklu. Kritéria pro zadání by nicméně neměla mít vliv na uplatňování vnitrostátních pravidel upravujících odměňování za určité služby nebo stanovujících pevné ceny za určité dodávky. |
(98) |
Pokud vnitrostátní předpisy stanoví odměnu za určité služby či pevné ceny za určité dodávky, je třeba upřesnit, že je i nadále možné posuzovat poměr ceny a kvality na základě jiných faktorů, než je pouze cena nebo odměna. V závislosti na příslušné službě či produktu by tyto faktory mohly zahrnovat například podmínky dodání a platby, aspekty poprodejního servisu (například rozsah poradních služeb či služeb poskytování náhradních služeb či produktů) nebo environmentální či sociální aspekty (například, zda knihy byly vytištěny na recyklovaném papíře nebo papíře z udržitelně získaného dřeva, náklady plynoucí z environmentálních externalit, či zda je podporováno sociální začlenění znevýhodněných osob nebo příslušníků ohrožených skupin mezi osoby pověřené plněním zakázky). Vzhledem k četným možnostem hodnocení poměru ceny a kvality na základě věcných kritérií je třeba zabránit možnosti losování jakožto jedinému způsobu zadání zakázky. |
(99) |
Je-li pro úroveň plnění zakázky významná kvalita zapojených pracovníků, měli by zadavatelé mít také možnost užít jako kritérium organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění předmětné zakázky, neboť to může mít dopad na kvalitu plnění zakázky a v důsledku též na ekonomickou hodnotu nabídky. K tomu může dojít například u zakázek na tzv. intelektuální služby, jako jsou služby konzultační nebo architektonické. Zadavatelé využívající této možnosti by měli vhodnými smluvními prostředky zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění zakázky skutečně splňovali stanovené normy kvality a aby mohli být nahrazeni pouze se souhlasem zadavatele, který ověří, že náhradní pracovníci dosahují rovnocenné úrovně kvality. |
(100) |
Aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, je nanejvýš důležité plně využívat potenciál veřejných zakázek. V této souvislosti je třeba připomenout, že zadávání veřejných zakázek je klíčové pro podporu inovací, které mají velký význam pro budoucí růst v Evropě. Vzhledem k výrazným rozdílům mezi jednotlivými odvětvími a trhy by však nebylo vhodné stanovit obecně platné povinné požadavky na environmentální, sociální a inovativní zadávání zakázek. Právní předpisy Unie již stanovily povinné požadavky v oblasti zakázek pro splnění určitých cílů v odvětví silničních dopravních vozidel (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES (24)) a kancelářského vybavení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 (25)). Navíc definice společných metodik pro náklady životního cyklu již významně pokročily. Zdá se proto vhodné pokračovat tímto směrem a ponechat stanovení povinných cílů na právních předpisech pro jednotlivá odvětví s ohledem na konkrétní politiky a podmínky, kterými se příslušné odvětví řídí, a propagovat rozvoj a používání evropských přístupů k nákladům životního cyklu, aby se dále posílilo používání veřejných zakázek na podporu udržitelného růstu. |
(101) |
Tato opatření specifická pro konkrétní odvětví by měla být doplněna úpravou směrnic 2004/17/EU a 2004/18/EU, která oprávní zadavatele k tomu, aby ve svých nákupních strategiích sledovali cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je třeba vyjasnit, že kromě případů, kdy posouzení probíhá pouze na základě ceny, zadavatelé mohou určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a nejnižší cenu pomocí přístupu nákladů životního cyklu. Pojem nákladů životního cyklu zahrnuje všechny náklady během životního cyklu stavebních prací, dodávek či služeb. To znamená interní náklady, jako například náklady na výzkum, jenž má být proveden, na vývoj, výrobu, přepravu, použití, údržbu a likvidaci na konci doby životnosti, ale může to zahrnovat i náklady plynoucí z environmentálních externalit, jako je znečištění způsobené těžbou surovin použitých v daném výrobku nebo výrobkem samotným nebo jeho výrobou, mohou-li být vyjádřeny v penězích a monitorovány. Metody využívané zadavateli pro posouzení nákladů plynoucích z environmentálních externalit by měly být předem stanoveny objektivním a nediskriminačním způsobem a být přístupné všem zúčastněným stranám. Tyto metody mohou být stanoveny na celostátní, regionální nebo místní úrovni, avšak v zájmu zamezení narušení hospodářské soutěže prostřednictvím metodiky uzpůsobené konkrétnímu subjektu by měly zůstat obecné v tom smyslu, že by neměly být zvlášť stanovovány pro konkrétní zadávací řízení. Na úrovni Unie je třeba vypracovat společné metody výpočtu nákladů životního cyklu u konkrétních kategorií dodávek nebo služeb. Jsou-li tyto společné metody vypracovány, mělo by být jejich použití povinné Dále by měla být posouzena proveditelnost stanovení společných metod pro náklady v souvislosti se sociálními dopady životního cyklu, a to při zohlednění stávajících metodik, jako jsou pokyny pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků přijaté v rámci Programu OSN pro životní prostředí. |
(102) |
Dále by s ohledem na lepší začlenění sociálních a environmentálních aspektů při zadávání zakázek měli mít zadavatelé možnost využívat kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky v souvislosti se stavebními pracemi, dodávkami nebo službami, které mají být poskytnuty v rámci veřejné zakázky, ve všech ohledech a v kterékoli fázi jejich životního cyklu, od těžby surovin použitých v daném výrobku po fázi likvidace výrobku, včetně faktorů, které jsou spojeny s konkrétním výrobním procesem, poskytováním nebo obchodem a jeho podmínkami v případě těchto stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo s konkrétním procesem v pozdější fázi jejich životního cyklu, a to i pokud tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty. Kritéria a podmínky odkazující na takovýto proces výroby či poskytování mohou například stanovit, že při výrobě nakupovaných výrobků nejsou používány toxické chemické látky nebo že nakupované služby jsou poskytovány za použití energeticky účinných strojů. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie to zahrnuje rovněž kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky související s dodávkami nebo používáním výrobků spravedlivého obchodu (fair trade) v průběhu plnění zakázky, jež má být zadána. Podmínky plnění zakázky týkající se otázek životního prostředí by mohly zahrnovat například dodání, balení a likvidaci výrobků a v souvislosti se zakázkami na stavební práce a na služby minimalizaci odpadu nebo účinné využívání zdrojů. Podmínka spojení s předmětem zakázky nicméně vylučuje kritéria a podmínky týkající se obecné obchodní politiky společnosti, jež nelze považovat za faktor, který je příznačný pro daný proces výroby nebo poskytování nakupovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb. Zadavatelé by proto neměli mít možnost požadovat od uchazečů existenci určité politiky sociální nebo environmentální odpovědnosti společnosti. |
(103) |
Je zásadní, aby se kritéria pro zadání nebo podmínky plnění zakázky v oblasti sociálních aspektů výrobního procesu týkala stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být v rámci zakázky poskytnuty. Dále by se měla tato kritéria uplatnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES, a to ve smyslu výkladu Soudního dvora Evropské unie, a neměla by být vybírána a uplatňována způsobem, který přímo či nepřímo diskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo třetích zemí, jež jsou stranami dohody o vládních zakázkách nebo dohod o volném obchodu, jejichž stranou je Unie. Proto by požadavky související se základními pracovními podmínkami upravenými ve směrnici 96/71/ES, jako je minimální mzda, měly zůstat na úrovni stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami uplatňovanými v souladu s právem Unie v souvislosti s uvedenou směrnicí. Cílem podmínek plnění zakázky by mohla být také podpora prosazování rovnosti žen a mužů při práci, posílení účasti žen na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, ochrany životního prostředí nebo dobrých životních podmínek zvířat, ale také dodržení zásad základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) či nábor více znevýhodněných osob, než vyžadují vnitrostátní právní předpisy. |
(104) |
Opatření zaměřená na ochranu zdraví zaměstnanců zapojených do výrobního procesu, podporu sociálního začlenění znevýhodněných osob nebo členů ohrožených skupin z řad osob, jimž bylo provádění této zakázky přiděleno, nebo odbornou přípravu v oblasti dovedností potřebných pro danou zakázku mohou rovněž být předmětem kritérií pro zadání nebo podmínek plnění zakázky, pokud se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být v rámci zakázky poskytnuty. Tato kritéria nebo podmínky se mohou mimo jiné týkat například zaměstnávání dlouhodobých uchazečů o zaměstnání nebo uplatnění opatření v oblasti odborné přípravy pro nezaměstnané nebo mladé osoby v průběhu plnění zakázky, jež má být zadána. V technických specifikacích mohou zadavatelé stanovit sociální požadavky, které přímo souvisí s vlastnostmi daného výrobku nebo služby, jako je přístup pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele. |
(105) |
Veřejné zakázky by neměly být zadávány hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo byly shledány vinnými z korupce, podvodu na úkor finančních zájmů Unie, teroristických trestných činů, praní peněz nebo financování terorismu. Neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení by mělo vést k povinnému vyloučení na úrovni Unie. Členské státy by však měly mít možnost stanovit odchylku od těchto povinných vyloučení ve výjimečných situacích, kdy je z naléhavých důvodů obecného zájmu zadání zakázky nezbytné. To může nastat například tehdy, kdy lze naléhavě potřebné očkovací látky nebo nouzové vybavení nakoupit pouze u hospodářského subjektu, na který se jinak vztahuje jeden z povinných důvodů vyloučení. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatelé, kteří nejsou veřejnými zadavateli, by nemuseli mít přístup k nezpochybnitelným důkazům v tomto ohledu, je vhodné ponechat na těchto zadavatelích možnost výběru, zda použijí kritéria pro vyloučení uvedená ve směrnici 2014/24/EU, či nikoliv. Povinnost použít čl. 57 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24/EU, by tedy měla být omezena na zadavatele, kteří jsou veřejnými zadavateli. |
(106) |
Zadavatelé by dále měli mít možnost vyloučit hospodářské subjekty, které se ukázaly jako nespolehlivé, a to například z důvodu porušení environmentálních nebo sociálních povinností, včetně pravidel pro přístupnost osobám se zdravotním postižením nebo jiných druhů vážného profesního pochybení, jako je porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví. Je třeba upřesnit, že vážné profesní pochybení může zpochybnit důvěryhodnost hospodářského subjektu a učinit jej nezpůsobilým pro zadání veřejné zakázky bez ohledu na to, zda by daný hospodářský subjekt byl jinak technicky a ekonomicky způsobilý k plnění zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel ponese odpovědnost za důsledky svého případného chybného rozhodnutí, by zadavatelé měli i nadále mít možnost se domnívat, že došlo k vážnému profesnímu pochybení, mohou-li před vydáním konečného a závazného rozhodnutí o existenci důvodů pro povinné vyloučení jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný hospodářský subjekt porušil své povinnosti, včetně povinností spojených s platbou daní nebo příspěvků sociálního zabezpečení, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Zároveň by měli mít možnost vyloučit zájemce nebo uchazeče, jejichž plnění u dřívějších veřejných zakázek nebo zakázek jiných zadavatelů vykazovalo závažné nedostatky s ohledem na základní požadavky, například absenci dodávky nebo výkonu, významné nedostatky dodaného výrobku nebo služby, které výrobek nebo službu činí neupotřebitelným pro zamýšlený účel, nebo pochybení, jež vyvolává vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti daného hospodářského subjektu. Vnitrostátní právo by mělo stanovit maximální dobu takových vyloučení. Při použití fakultativních důvodů pro vyloučení by zvláštní pozornost měla být věnována zásadě proporcionality. Drobné nesrovnalosti by měly vést k vyloučení hospodářského subjektu pouze ve výjimečných případech. Nicméně opakované případy drobných nesrovnalostí mohou vést k pochybnostem o spolehlivosti hospodářského subjektu, což by mohlo odůvodnit vyloučení. |
(107) |
Budou-li zadavatelé povinni použít tato kritéria pro vyloučení, nebo pokud se pro jejich použití rozhodnou, měli by uplatňovat směrnici 2014/24/EU, pokud jde o možnost, aby hospodářské subjekty přijímaly opatření v oblasti dodržování souladu s předpisy zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu nezákonného jednání. |
(108) |
Nabídky na stavební práce, dodávky nebo služby, které se jeví mimořádně nízké, mohou být založeny na technicky, hospodářsky nebo právně nevhodných předpokladech či postupech. Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečné vysvětlení, zadavatel by měl být oprávněn tuto nabídku odmítnout. Odmítnutí by mělo být povinné v případech, kdy zadavatel zjistí, že mimořádně nízká cena nebo navrhované náklady jsou důsledkem nedodržení imperativních norem práva Unie nebo z nich vyplývajících vnitrostátních právních předpisů v oblastech sociálního, pracovního nebo environmentálního práva nebo ustanovení mezinárodního pracovního práva. |
(109) |
Podmínky plnění zakázky stanovují konkrétní požadavky v souvislosti s plněním zakázky. Na rozdíl od kritérií pro zadání zakázky, která jsou základem pro srovnávací posouzení kvality nabídek, podmínky plnění zakázky stanovují neměnné objektivní požadavky, jež nemají dopad na posuzování nabídek. Podmínky plnění zakázky by měly být považovány za slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační a pokud souvisí s předmětem zakázky, který zahrnuje všechny faktory zapojené do konkrétního výrobního procesu, poskytování nebo uvádění na trh. To zahrnuje podmínky týkající se procesu plnění zakázky, avšak vylučuje to požadavky odkazující na obecnou obchodní politiku dané společnosti. |
(110) |
Je důležité zajistit, aby subdodavatelé plnili příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovené právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, a to prostřednictvím vhodných opatření příslušných vnitrostátních orgánů v rámci jejich povinností a pravomocí, jako jsou například pracovněprávní inspekce nebo agentury pro ochranu životního prostředí. Je rovněž nezbytné zajistit v subdodavatelském řetězci určitou transparentnost, jelikož tak budou zadavatelům poskytnuty informace o osobách přítomných na staveništích, kde pro ně probíhají stavební práce, nebo o tom, které podniky poskytují služby v souvislosti s budovami, infrastrukturami či prostorami, jako jsou radnice, obecní školy, sportovní zařízení, přístavy nebo dálnice, za něž jsou zadavatelé odpovědní nebo nad nimiž vykonávají přímý dohled. Je třeba upřesnit, že povinnost poskytovat požadované informace bude v každém případě uložena hlavnímu dodavateli, buď na základě zvláštních smluvních ustanovení, která by každý zadavatel musel zahrnout do všech zadávacích řízení, nebo na základě povinností, které by členské státy uložily hlavním dodavatelům prostřednictvím všeobecně platných ustanovení. Je rovněž třeba vyjasnit, že podmínky související s vymáháním plnění příslušných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovených právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními dohodami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, by se měly použít ve všech případech, kdy vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví mechanismus společné odpovědnosti mezi subdodavateli a hlavním dodavatelem. Dále je třeba výslovně uvést, že členské státy by měly mít možnost přijmout další opatření, například rozšířit povinnosti týkající se transparentnosti, umožnit přímé platby subdodavatelům nebo umožnit či nařídit veřejným zadavatelům, aby ověřili, že subdodavatelé nejsou v některé ze situací, jež vyžadují vyloučení hospodářských subjektů. Pokud se na subdodavatele použijí tato opatření, měla by být zajištěna konzistentnost s ustanoveními, která se vztahují na hlavní dodavatele, aby v případě, že se vyskytnou důvody pro povinné vyloučení, následoval požadavek, aby hlavní dodavatel dotčeného subdodavatele nahradil. Pokud dané ověření prokáže výskyt nepovinných důvodů pro vyloučení, by mělo být vyjasněno, že veřejní zadavatelé mohou nahrazení vyžadovat. Mělo by však být rovněž výslovně stanoveno, že veřejní zadavatelé mohou být nuceni vyžadovat nahrazení dotčeného subdodavatele, pokud se v těchto případech ukázalo jako nutné vyloučit hlavní dodavatele. Rovněž by mělo být výslovně stanoveno, že členské státy mají i nadále možnost stanovit v rámci vnitrostátních právních předpisů přísnější pravidla odpovědnosti nebo přijmout podle vnitrostátních právních předpisů další opatření týkající se přímých plateb subdodavatelům. |
(111) |
S ohledem na aktuální diskuse o horizontálních ustanoveních upravujících vztahy se třetími zeměmi v souvislosti s veřejnými zakázkami je vhodné dočasně zachovat nynější stav v podobě režimu, který je v současnosti uplatňován v odvětví veřejných služeb podle článků 58 a 59 a směrnice 2004/17/ES. Tato ustanovení by proto měla být ponechána beze změny, včetně ustanovení o přijímání prováděcích aktů v případech, kdy podniky Unie narážejí při přístupu na trhy třetích zemí na potíže. V těchto situacích by tyto prováděcí akty měla i nadále přijímat Rada. |
(112) |
Mělo by být připomenuto“ že pro výpočet lhůt obsažených v této směrnici se použije nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (26). |
(113) |
Je nezbytné vyjasnit podmínky, za nichž změny zakázky během jejího plnění vyžadují nové zadávací řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nové zadávací řízení je vyžadováno v případě podstatných změn původní zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách zakázky. To se týká zejména případu, kdy by změněné podmínky mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení. Změny smlouvy na zakázku vedoucí k méně významné změně hodnoty zakázky až do určité výše by měly být vždy možné, aniž by bylo třeba zahájit nové zadávací řízení. Za tímto účelem a pro zajištění právní jistoty by tato směrnice měla stanovit finanční limity de minimis, pod jejichž úrovní není nutné zahajovat nové zadávací řízení. Změny smlouvy na zakázku překračující tyto finanční limity by měly být možné, aniž by bylo třeba provést nové zadávací řízení, pokud splňují příslušné podmínky stanovené v této směrnici. |
(114) |
Zadavatelé se mohou ocitnout v situacích, kdy jsou zapotřebí dodatečné stavební práce, dodávky nebo služby; v těchto případech lze odůvodnit změnu původní smlouvy na zakázku bez zahájení nového zadávacího řízení, zejména pokud jsou dodatečné dodávky určeny buď k částečnému nahrazení nebo k rozšíření stávajících služeb, dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele k pořízení materiálu, stavebních prací či služeb, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě. |
(115) |
Zadavatelé mohou čelit vnějším okolnostem, které nemohou předvídat při zadávání zakázky, zejména pokud plnění zakázky pokrývá delší časový úsek. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný poměr mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její odhadovanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení. |
(116) |
V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by neměl být úspěšný uchazeč nahrazen, například pokud je zakázka ukončena z důvodů nedostatků v plnění, jiným hospodářským subjektem, aniž by byla zakázka znovu otevřena hospodářské soutěži. Avšak úspěšný uchazeč plnící zakázku by měl mít možnost, zejména pokud byla zakázka zadána více než jednomu podniku, během jejího plnění projít určitými strukturálními změnami, například čistě interní reorganizací, převzetím, fúzí a akvizicí nebo insolvencí. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové zadávací řízení na všechny zakázky plněné tímto uchazečem. |
(117) |
Zadavatelé by měli mít možnost provést změny ve smlouvách na zakázku na základě ustanovení o změnách nebo opčních právech, nicméně tato ustanovení by jim neměla poskytovat neomezenou volnost. Tato směrnice by proto měla stanovit, v jakém rozsahu bude možné provádět změny původní smlouvy na zakázku. Mělo by se upřesnit, že dostatečně přesně formulovaná ustanovení o změnách či opčních právech mohou například stanovit indexaci cen nebo zajistit, aby například telekomunikační zařízení, které má být dodáno v průběhu určitého období, bylo nadále vyhovující, a to i v případě změny komunikačních protokolů nebo jiných technologických změn. V rámci těchto dostatečně přesně formulovaných ustanovení by mělo být také možné stanovit takové úpravy smlouvy na zakázku, které jsou nutné z důvodu technických obtíží, jež se vyskytly při provozu či údržbě. Mělo by se rovněž připomenout, že ve smlouvě na zakázku by například mohla být zahrnuta běžná údržba a rovněž mimořádné údržbářské zásahy, které by mohly být nutné za účelem zajištění nepřetržitosti veřejné služby. |
(118) |
Zadavatelé někdy čelí okolnostem, které vyžadují okamžité ukončení smluv na veřejné zakázky za účelem splnění povinností podle práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Členské státy by proto měly zajistit, aby zadavatelé měli možnost, za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, ukončit smlouvu na zakázku během doby její platnosti, vyžaduje-li to právo Unie. |
(119) |
Výsledky pracovního dokumentu Komise ze dne 27. června 2011 nazvaného „Zpráva o hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek“ naznačily, že by mělo být přezkoumáno vyjmutí některých služeb z oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES. V důsledku toho by měla být oblast působnost této směrnice rozšířena na řadu služeb. |
(120) |
Některé kategorie služeb mají i nadále ze své podstaty omezený přeshraniční rozměr, zejména služby známé pod označením osobní služby, jako jsou některé sociální, zdravotní a vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech kvůli různým kulturním tradicím zásadním způsobem liší. Proto by měl být vytvořen zvláštní režim pro zakázky v této oblasti služeb s vyšším finančním limitem, než je finanční limit pro jiné služby. Ve specifickém kontextu zadávání zakázek v těchto odvětvích nebudou osobní služby v hodnotě nižší, než je tento finanční limit, obvykle zajímavé pro poskytovatele z jiných členských států, pokud neexistují konkrétní informace o opaku, například financování přeshraničních projektů z prostředků Unie. Zakázky na osobní služby převyšující tento finanční limit by měly podléhat transparentnosti v rámci celé Unie. S ohledem na význam kulturního kontextu a citlivost těchto služeb by členské státy měly mít možnost organizovat výběr poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla této směrnice tuto zásadu respektují tím, že u těchto služeb vyžadují pouze dodržování základních zásad transparentnosti a rovného zacházení a zajišťují, aby zadavatelé mohli používat specifická kritéria kvality pro výběr poskytovatelů služeb, jako jsou kritéria stanovená dobrovolným evropským rámcem pro zajišťování kvality v sociálních službách Výboru pro sociální ochranu. Při určování postupů, které se mají při zadávání zakázek na osobní služby použít, by členské státy měly mít na zřeteli článek 14 Smlouvy o fungování EU a Protokol č. 26 Smlouvy o fungování EU. Přitom by měly rovněž dbát na cíle týkající se zjednodušování a snižování administrativní zátěže pro zadavatele i hospodářské subjekty; je třeba vyjasnit, že takovýto přístup by mohl spočívat i ve využívání pravidel pro zakázky na služby i u zakázek, na něž se zvláštní režim nevztahuje. Členské státy nebo zadavatelé mají i nadále možnost poskytovat tyto služby samy nebo uspořádat sociální služby způsobem, který nezahrnuje zadávání veřejných zakázek, například prostřednictvím financování těchto služeb nebo udělováním licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky předem stanovené zadavatelem, bez jakýchkoliv omezení či kvót za předpokladu, že takový systém zajistí dostatečnou publicitu a že je v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace. |
(121) |
Obdobně hotelové a restaurační služby jsou obvykle nabízeny pouze subjekty, které se nacházejí na konkrétním místě poskytování těchto služeb, a proto rovněž mají omezený přeshraniční rozměr. Měl by se na ně tudíž vztahovat pouze zjednodušený režim, a to od finančního limitu 1 000 000 EUR. Rozsáhlé zakázky na hotelové a restaurační služby překračující tento finanční limit mohou být zajímavé pro různé hospodářské subjekty, jako jsou cestovní kanceláře a agentury a jiní zprostředkovatelé, a to i na přeshraničním základě. |
(122) |
Podobně se některé právní služby týkají výlučně otázek čistě vnitrostátního práva a jsou tedy typicky nabízeny subjekty umístěnými v dotčeném členském státě a mají tedy rovněž jen omezený přeshraniční rozměr. Měl by se na ně tudíž vztahovat pouze zjednodušený režim, a to od finančního limitu 1 000 000 EUR. Rozsáhlé zakázky na právní služby překračující tento finanční limit mohou být zajímavé pro různé hospodářské subjekty, jako jsou mezinárodní právnické firmy, a to i na přeshraničním základě, zejména pokud zahrnují právní otázky vyplývající z práva Unie či mezinárodního práva nebo řešené na jeho pozadí, nebo pokud se týkají více zemí. |
(123) |
Ze zkušeností vyplývá, že u řady jiných služeb, jako jsou záchranné služby, hasičské služby a vězeňské služby, je určitý přeshraniční zájem přítomen obvykle pouze od chvíle, kdy dosáhnou dostatečného kritického množství z důvodu jejich poměrně vysoké ceny. V rozsahu, v jakém nejsou z působnosti této směrnice vyjmuty, by uvedené služby měly být zahrnuty do zjednodušeného režimu. Jestliže je jejich poskytování skutečně založeno na zakázkách, jiné kategorie služeb, jako jsou vyhledávací a bezpečnostní služby, by v obvyklých podmínkách pravděpodobně představovaly přeshraniční zájem až od finančního limitu 1 000 000 EUR, a měly by tedy podléhat pouze zjednodušenému režimu. |
(124) |
Za účelem zajištění nepřetržitosti veřejných služeb by tato směrnice měla umožnit, aby mohla být účast v zadávacích řízeních na některé služby v oblasti zdravotní péče, sociální péče a kultury vyhrazena určitým organizacím, u nichž zaměstnanci mají podíl na vlastnictví či aktivně se účastní jejího vedení, a stávajícím organizacím, jako jsou družstva, aby se podílely na poskytování těchto služeb koncovým uživatelům. Toto ustanovení je svým rozsahem omezeno výlučně na některé služby zdravotní péče, sociální péče a související služby, některé vzdělávací služby, knihovnické, archivářské, muzejní a jiné kulturní služby, sportovní služby a služby pro soukromé domácnosti a nemá za cíl zahrnout kteroukoli z výjimek stanovených jinde v této směrnici. Na tyto služby by se měl vztahovat pouze zjednodušený režim. |
(125) |
Je vhodné označit tyto služby odkazem na konkrétní položky „společného slovníku pro veřejné zakázky (dále jen „CPV“)“ přijatým nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 (27), který je hierarchicky strukturovanou nomenklaturou rozdělenou do oddílů, skupin, tříd, kategorií a podkategorií. Aby se vyloučila právní nejistota, mělo by být vyjasněno, že odkaz na oddíl neznamená automaticky odkaz na podřazené pododdíly. Takové komplexní pokrytí by místo toho mělo být výslovně stanoveno uvedením všech příslušných položek, případně uvedením příslušných kódů. |
(126) |
Soutěže o návrh byly tradičně většinou používány v oblastech územního plánování, architektury a inženýrství nebo zpracování dat. Mělo by však být připomenuto, že tyto flexibilní nástroje by mohly být využity rovněž pro jiné účely a že může být stanoveno, že následné zakázky na služby by byly zadány vítězi nebo jednomu z vítězů soutěže o návrh prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. |
(127) |
Z hodnocení vyplývá, že v uplatňování pravidel Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek lze ještě dosáhnout značného zlepšení. Z a účelem účinnějšího a důslednějšího uplatňování těchto pravidel je nezbytné získat dobrý přehled o případných systémových problémech a obecné praxi vnitrostátních politik v oblasti zadávání zakázek, aby řešení možných problémů mohlo probíhat cíleněji. Tento přehled je třeba získat náležitým sledováním, jehož výsledky by měly být pravidelně uveřejňovány, aby umožňovaly informovanou diskusi o možném vylepšení pravidel pro zadávání zakázek a praxe. Získání tohoto dobrého přehledu by mohlo rovněž poskytnout informace o uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s prováděním projektů spolufinancovaných Unií. Členské státy by měly i nadále mít možnost rozhodnout, kdo a jak by toto sledování měl provádět v praxi; přitom by jim měla zůstat také možnost rozhodnout, zda by monitorování mělo být založeno na namátkové kontrole ex-post, nebo na systematické kontrole ex-ante zadávacích řízení, na něž se vztahuje tato směrnice. Měla by existovat možnost upozornit na případné problémy příslušné orgány; nemělo by přitom být nutné, aby subjekty provádějící sledování měly způsobilost být účastníkem soudního řízení. Lepší pokyny, informace a podpora pro zadavatele a hospodářské subjekty by rovněž mohly výrazně přispět ke zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím zlepšení znalostí, větší právní jistoty a profesionalizace postupů zadávání zakázek. Tyto pokyny by zadavatelům a hospodářským subjektům měly být zpřístupněny, kdykoli se ukáže, že je nezbytné zlepšit řádné uplatňování pravidel. Poskytované pokyny by měly pokrývat všechny otázky spojené se zadáváním veřejných zakázek, jako je plánování nákupů, řízení, volba postupů a nástrojů a osvědčené postupy při vedení řízení. Co se týče právních otázek, neměly by pokyny nezbytně představovat úplnou právní analýzu příslušných otázek; mohly by se omezit na obecný přehled prvků, jež je třeba zohlednit při následné podrobné analýze příslušných otázek, například upozornit na judikaturu, jež může být relevantní, nebo na poznámky k pokynům či jiné zdroje, které se danou konkrétní otázkou zabývaly. |
(128) |
Směrnice 92/13/EHS stanoví, že alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého porušení práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátních pravidel, která toto právo provádějí, vznikla nebo hrozí újma, mají být dostupná určitá přezkumná řízení. Tato směrnice by na uvedená přezkumná řízení neměla mít dopad. Občané, zúčastněné strany – ať již sdružené v organizacích či nikoli – a další osoby nebo subjekty, jež nemají přístup k přezkumným řízením podle směrnice 92/13/EHS, nicméně coby daňoví poplatníci mají legitimní zájem na řádném zadávání zakázek. Proto by měli mít možnost upozornit na případná porušení této směrnice příslušné orgány nebo organizace, a to jinak než prostřednictvím přezkumných řízení podle směrnice 92/13/EHS a aniž by museli mít způsobilost být účastníkem soudního řízení. Aby nedošlo k duplicitě stávajících orgánů či organizací, měly by mít členské státy možnost upravit přístup k obecným orgánům či organizacím dohledu, odvětvovým subjektům dozoru, obecním orgánům dozoru, orgánům ochrany hospodářské soutěže, veřejnému ochránci práv nebo vnitrostátním kontrolním úřadům. |
(129) |
Za účelem plného využití potenciálu veřejných zakázek k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění bude svou úlohu muset sehrát také strategické zadávání zakázek s environmentálním, sociálním a inovačním rozměrem. Je proto důležité získat celkový přehled o vývoji v oblasti strategického zadávání zakázek, a vytvořit si tak informovaný názor na obecné trendy na souhrnné úrovni v této oblasti. V této souvislosti je samozřejmě možno použít veškeré již připravené relevantní zprávy. |
(130) |
Vzhledem k potenciálu malých a středních podniků pro vytváření pracovních míst, růst a inovace je důležité podporovat jejich účast na veřejných zakázkách, a to jak prostřednictvím vhodných ustanovení této směrnice, tak prostřednictvím iniciativ na vnitrostátní úrovni. Nová ustanovení v této směrnici by měla přispět ke zvýšení úspěšnosti, čímž se rozumí podíl malých a středních podniků na celkové hodnotě zadaných zakázek. Není vhodné stanovit povinné podíly úspěšnosti, nicméně vnitrostátní iniciativy na podporu účasti malých a středních podniků by měly být vzhledem k jejich významu důkladně sledovány. |
(131) |
Řada postupů a pracovních metod již byla zavedena v souvislosti se sděleními Komise a jejími kontakty s členskými státy, jako jsou sdělení a kontakty týkající se postupů stanovených podle článků 258 a 260 Smlouvy o fungování EU, v rámci Systému pro řešení sporů na vnitřním trhu (síť SOLVIT) a projektu EU Pilot, jež se touto směrnicí nemění. Měly by však být doplněny o určení jediného kontaktního místa pro spolupráci s Komisí v každém členském státě, jež by působilo jako jediné centrum pro otázky související se zadáváním veřejných zakázek v daném členském státě. Tuto úlohu by mohly plnit osoby nebo organizace, které jsou již pravidelně v kontaktu s Komisí ohledně otázek spojených se zadáváním veřejných zakázek, jako například vnitrostátní kontaktní místa, členové Poradního výboru pro veřejné zakázky, členové sítě pro veřejné zakázky nebo vnitrostátní koordinátoři. |
(132) |
Pro zajištění řádných řízení včetně účinného boje proti korupci a podvodům má zásadní význam zpětná dohledatelnost a transparentnost rozhodování v rámci zadávacích řízení. Veřejní zadavatelé by proto měli uchovávat kopie uzavřených zakázek vysoké hodnoty, aby byli schopni poskytnout přístup k těmto dokumentům zúčastněným stranám v souladu s příslušnými předpisy o přístupu k dokumentům. Zásadní prvky a rozhodnutí u jednotlivých zadávacích řízení by navíc měli zadavatelé zdokumentovat ve zprávě o zakázce. Za účelem co možná největšího omezení administrativní zátěže by mělo být povoleno, aby zpráva o zakázce odkazovala na informace již obsažené v příslušném oznámení o výsledku zadávacího řízení. Zlepšit je třeba také elektronické systémy pro uveřejňování těchto oznámení spravované Komisí, a to s cílem usnadnit zadávání údajů na jedné straně a zároveň získávání souhrnných zpráv a výměnu údajů mezi systémy na straně druhé. |
(133) |
V zájmu zjednodušení administrativy a za účelem snížení zátěže členských států by Komise měla pravidelně zkoumat, zda kvalita a úplnost informací obsažených v oznámeních, která jsou uveřejňována v souvislosti se zadávacími řízeními, Komisi postačují ke shromáždění statistických informací, jež by jinak musely členské státy poskytovat. |
(134) |
Pro výměnu informací, které je zapotřebí při provádění zadávacích řízení v přeshraničních situacích, je nezbytná účinná správní spolupráce, a to zejména v souvislosti s ověřováním důvodů pro výjimky a kritérií pro výběr a uplatňováním kvalitativních a environmentálních norem. Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (28) by mohl být užitečným elektronickým prostředkem pro usnadnění a posílení správní spolupráce, s jehož pomocí by byla řízena výměna informací na základě jednoduchých a jednotných postupů překonávajících jazykové překážky. Za účelem testu udržitelnosti rozšíření systém IMI tak, aby pokrýval výměnu informací podle této směrnice, by proto měl být co nejdříve zahájen pilotní projekt. |
(135) |
Za účelem zohlednění rychlého technického, hospodářského a regulačního vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o méně podstatné části této směrnice. Komise by měla být vzhledem k potřebě dodržování mezinárodních dohod oprávněna ke změně technických postupů pro metody výpočtů finančních limitů, jakož i k pravidelnému přezkumu samotných finančních limitů; odkazy na nomenklaturu CPV mohou procházet regulatorními změnami na úrovni Unie a je nezbytné, aby se uvedené změny promítly do textu této směrnice; technické údaje a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem by měly být aktualizovány s ohledem na technologický pokrok; rovněž je nezbytné, aby byla Komise zmocněna k tomu, aby za účelem zajištění interoperability technických formátů, procesů a předávání zpráv v zadávacích řízeních, která probíhají pomocí prostředků elektronické komunikace, a současného zohlednění technického pokroku učinila z některých norem pro elektronickou komunikaci normy povinné; Komise by rovněž měla být oprávněna upravovat seznam legislativních aktů Unie, kterými se zavádějí společné metody výpočtu nákladů životního cyklu; seznam mezinárodních úmluv v sociální a environmentální oblasti a seznam právních předpisů Unie, jejichž provádění je podmínkou volného přístupu na dotčený trh, a rovněž přílohu II, kterou se stanoví seznam právních aktů, které je třeba zohlednit při posuzování existence zvláštních či výhradních práv, je třeba rychle přizpůsobit tak, aby zahrnovaly odvětvová opatření. Aby byla tato potřeba uspokojena, měla by být Komise oprávněna k aktualizaci těchto seznamů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. |
(136) |
Při uplatňování této směrnice by měla Komise konzultovat příslušné skupiny odborníků v oblasti elektronického zadávání zakázek, přičemž je třeba zajistit vyvážené složení skupin hlavních zúčastněných stran. |
(137) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice, pokud jde o postupy zasílání a uveřejňování údajů uvedených v příloze IX, postupy vypracovávání a zasílání oznámení a standardní formuláře pro uveřejňování oznámení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29). |
(138) |
Při přijímání prováděcích aktů týkajících se standardních formulářů pro uveřejňování oznámení, které nebudou mít dopad ani z finančního hlediska, ani ohledně povahy a rozsahu povinností vyplývajících z této směrnice, by se měl použít měl být použit poradní postup. Tyto akty jsou naopak charakterizovány pouze administrativním účelem a slouží k usnadnění používání pravidel stanovených v této směrnici. Kromě toho je třeba za podmínek zajišťujících jednotné podmínky uplatňování tohoto ustanovení přijmout rozhodnutí, jimiž se určí, zdali je dotčená činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích s volným přístupem. Proto je třeba Komisi svěřit také prováděcí pravomoci ohledně podrobných ustanovení pro uplatňování postupu podle článku 35 pro určení, zdali je článek 34 použitelný stejně jako samotné prováděcí akty. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Pro přijetí těchto prováděcích aktů by se měl použít poradní postup. |
(139) |
Komise by měla přezkoumat dopady na vnitřní trh vyplývající z uplatnění finančních limitů a předložit o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Přitom by měla zohlednit faktory, jako je míra přeshraničního zadávání zakázek, účast malých a středních podniků, transakční náklady a poměr mezi náklady a přínosy. Podle čl. XXII odst. 7 dohody o vládních zakázkách musí být dohoda tři roky po svém vstupu v platnost a následně v pravidelných intervalech předmětem dalšího jednání. V této souvislosti by s ohledem na dopady inflace vzhledem k dlouhému období beze změn finančních limitů v dohodě o vládních zakázkách měla být přezkoumána přiměřenost úrovně finančních limitů; pokud by se v důsledku toho měly úrovně finančních limitů změnit, měla by Komise případně přijmout návrh právního aktu na změnu finančních limitů uvedených v této směrnici. |
(140) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž koordinace právních a správních předpisů členských států upravujících určité postupy zadávání veřejných zakázek, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(141) |
Směrnice 2004/17/ES by měla být zrušena. |
(142) |
Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje legislativní orgán předložení těchto dokumentů za odůvodněné, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
HLAVA I: |
OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY |
KAPITOLA I: |
Předmět a definice |
Článek 1: |
Předmět a oblast působnosti |
Článek 2: |
Definice |
Článek 3: |
Veřejní zadavatelé |
Článek 4: |
Zadavatelé |
Článek 5: |
Smíšené zakázky zahrnující stejnou činnost |
Článek 6: |
Zakázky zahrnující více činností |
KAPITOLA II: |
Činnosti |
Článek 7: |
Společná ustanovení |
Článek 8: |
Plyn a teplo |
Článek 9: |
Elektřina |
Článek 10: |
Voda |
Článek 11: |
Dopravní služby |
Článek 12: |
Přístavy a letiště |
Článek 13: |
Poštovní služby |
Článek 14: |
Těžba ropy a zemního plynu, průzkum nebo těžba uhlí nebo jiných pevných paliv |
Kapitola III: |
Věcná působnost |
ODDÍL 1: |
FINANČNÍ LIMITY |
Článek 15: |
Finanční limity |
Článek 16: |
Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek |
Článek 17: |
Úprava finančních limitů |
ODDÍL 2: |
ZAKÁZKY A SOUTĚŽE O NÁVRH VYŇATÉ Z PUSOBNOSTI SMĚRNICE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ZAKÁZKY V OBLASTI OBRANY A BEZPEČNOSTI |
Pododdíl 1: |
Výjimky vztahující se na všechny zadavatele a zvláštní výjimky pro odvětví vodního hospodářství a energetiky |
Článek 18: |
Zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám |
Článek 19: |
Zakázky a soutěže o návrh zadávané nebo organizované za jiným účelem, než je vykonávání činnosti uvedené ve směrnici, nebo za účelem vykonávání takové činnosti ve třetí zemi |
Článek 20: |
Zakázky zadávané a soutěže o návrh organizované podle mezinárodních pravidel |
Článek 21: |
Zvláštní výjimky pro zakázky na služby |
Článek 22: |
Zakázky na služby zadávané na základě výhradního práva |
Článek 23: |
Zakázky zadávané určitými zadavateli na nákup vody a dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie |
Pododdíl 2: |
Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti |
Článek 24: |
Obrana a bezpečnost |
Článek 25: |
Smíšené zakázky zahrnující stejnou činnost a prvky z oblasti obrany a bezpečnosti |
Článek 26: |
Zakázky zahrnující více činností a prvky z oblasti obrany a bezpečnosti |
Článek 27: |
Zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou zadávány nebo organizovány podle mezinárodních pravidel |
Pododdíl 3: |
Zvláštní vztahy (spolupráce, přidružené podniky a společné podniky) |
Článek 28: |
Zakázky mezi veřejnými zadavateli |
Článek 29: |
Zakázky zadávané přidruženému podniku |
Článek 30: |
Zakázky zadávané společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku |
Článek 31: |
Oznamování informací |
Pododdíl 4: |
Zvláštní situace |
Článek 32: |
Služby v oblasti výzkumu a vývoje |
Článek 33: |
Zakázky podléhající zvláštní úpravě |
Pododdíl 5: |
Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži a související procesní ustanovení |
Článek 34: |
Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži |
Článek 35: |
Postup stanovení toho, zda se použije článek 34 |
KAPITOLA IV: |
Obecné zásady |
Článek 36: |
Zásady zadávání zakázek |
Článek 37: |
Hospodářské subjekty |
Článek 38: |
Vyhrazené zakázky |
Článek 39: |
Ochrana důvěrných informací |
Článek 40: |
Pravidla pro komunikaci |
Článek 41: |
Nomenklatura |
Článek 42: |
Střet zájmů |
HLAVA II: |
PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK |
KAPITOLA I: |
Zadávací řízení |
Článek 43: |
Podmínky vztahující se k dohodě o veřejných zakázkách a dalším mezinárodním dohodám |
Článek 44: |
Výběr druhu zadávacího řízení |
Článek 45: |
Otevřené řízení |
Článek 46: |
Užší řízení |
Článek 47: |
Jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži |
Článek 48: |
Soutěžní dialog |
Článek 49: |
Inovační partnerství |
Článek 50: |
Použití jednacího řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži |
KAPITOLA II: |
Techniky a nástroje pro elektronické a souhrnné zadávání zakázek |
Článek 51: |
Rámcové dohody |
Článek 52: |
Dynamické nákupní systémy |
Článek 53: |
Elektronické dražby |
Článek 54: |
Elektronické katalogy |
Článek 55: |
Centralizované nákupní činnosti a centrální zadavatelé |
Článek 56: |
Příležitostné společné zadávání zakázek |
Článek 57: |
Zadávání zakázek za účasti zadavatelů z různých členských států |
KAPITOLA III: |
Průběh řízení |
ODDÍL 1: |
PŘÍPRAVA |
Článek 58: |
Předběžné tržní konzultace |
Článek 59: |
Předchozí účast zájemců nebo uchazečů |
Článek 60: |
Technické specifikace |
Článek 61: |
Štítky |
Článek 62: |
Zkušební protokoly, osvědčení a další doklady |
Článek 63: |
Sdělování technických specifikací |
Článek 64: |
Varianty |
Článek 65: |
Rozdělení zakázek na části |
Článek 66: |
Stanovení lhůt |
ODDÍL 2: |
UVEŘEJŇOVÁNÍ A TRANSPARENTNOST |
Článek 67: |
Pravidelná předběžná oznámení |
Článek 68: |
Oznámení o zavedení systému kvalifikace |
Článek 69: |
Oznámení o zahájení zadávacího řízení |
Článek 70: |
Oznámení o výsledku zadávacícho řízení |
Článek 71: |
Forma a způsob uveřejňování oznámení |
Článek 72: |
Uveřejnění na vnitrostátní úrovni |
Článek 73: |
Dostupnost zadávací dokumentace v elektronické podobě |
Článek 74: |
Výzvy určené zájemcům |
Článek 75: |
Informování žadatelů o zápisu do systému kvalifikace, zájemců a uchazečů |
ODDÍL 3: |
VÝBĚR ÚČASTNÍKŮ A ZADÁNÍ ZAKÁZEK |
Článek 76: |
Obecné zásady |
Pododdíl 1: |
Kvalifikace a výběr na základě kvalifikace |
Článek 77: |
Systémy kvalifikace |
Článek 78: |
Kritéria pro výběr na základě kvalifikace |
Článek 79: |
Využití kapacit jiných subjektů |
Článek 80: |
Použití důvodů pro vyloučení a kvalifikačních kritérií pro výběr uvedených ve směrnici 2014/24/EU |
Článek 81: |
Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení |
Pododdíl 2: |
Zadání zakázky |
Článek 82: |
Kritéria pro zadání zakázky |
Článek 83: |
Náklady životního cyklu |
Článek 84: |
Mimořádně nízké nabídky |
ODDÍL 4: |
NABÍDKY ZAHRNUJÍCÍ VÝROBKY ZE TŘETÍCH ZEMÍ A VZTAHY S TĚMITO ZEMĚMI |
Článek 85: |
Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí |
Článek 86: |
Vztahy se třetími zeměmi s ohledem na zakázky na stavební práce, dodávky a služby |
KAPITOLA IV: |
Plnění zakázky |
Článek 87: |
Podmínky plnění zakázky |
Článek 88: |
Využití subdodavatelů |
Článek 89: |
Změny smluv na zakázky v době jejich trvání |
Článek 90: |
Ukončení smluv na zakázky |
HLAVA III: |
ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK |
KAPITOLA I: |
Sociální a jiné zvláštní služby |
Článek 91: |
Zadávání zakázek na sociální a jiné zvláštní služby |
Článek 92: |
Uveřejňování oznámení |
Článek 93: |
Zásady zadávání zakázek |
Článek 94: |
Vyhrazené zakázky na některé služby |
KAPITOLA II: |
Pravidla pro soutěže o návrh |
Článek 95: |
Oblast působnosti |
Článek 96: |
Oznámení |
Článek 97: |
Pravidla týkající se organizování soutěží o návrh, výběru účastníků a poroty |
Článek 98: |
Rozhodnutí poroty |
HLAVA IV: |
SPRÁVA |
Článek 99: |
Vymáhání |
Článek 100: |
Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních |
Článek 101: |
Zprávy členských států a statistické informace |
Článek 102: |
Správní spolupráce |
HLAVA V: |
PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ |
Článek 103: |
Výkon přenesené pravomoci |
Článek 104: |
Postup pro naléhavé případy |
Článek 105: |
Postup projednávání ve výboru |
Článek 106: |
Provedení a přechodná ustanovení |
Článek 107: |
Zrušení |
Článek 108: |
Přezkum |
Článek 109: |
Vstup v platnost |
Článek 110: |
Určení |
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA I: |
Seznam činností podle čl. 2 bodě 2 písm. a) |
PŘÍLOHA II: |
Seznam právních aktů Unie podle čl. 4 odst. 3 |
PŘÍLOHA III: |
Seznam právních aktů Unie uvedený v čl. 34 odst. 3 |
PŘÍLOHA IV: |
Lhůty pro přijetí prováděcích aktů podle článku 35 |
PŘÍLOHA V: |
Požadavky týkající se nástrojů a zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast a plánů a projektů v soutěžích o návrh |
PŘÍLOHA VI část A: |
Informace, jež mají být uvedeny v pravidelném předběžném oznámení (podle článku 67) |
PŘÍLOHA VI část B: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o uveřejnění pravidelného předběžného oznámení na profilu kupujícího, které neslouží jako výzva k účasti v soutěži (podle čl. 67 odst. 1) |
PŘÍLOHA VII: |
Informace, které mají být obsaženy v zadávacích podmínkách pro elektronické aukce (čl. 53 odst. 4) |
PŘÍLOHA VIII: |
Definice některých technických specifikací |
PŘÍLOHA IX: |
Hlavní požadavky na uveřejňování |
PŘÍLOHA X: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o existenci systému kvalifikace (podle čl. 44 odst. 4 písm. b) a článku 68) |
PŘÍLOHA XI: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o zahájení zadávacího řízení (podle článku 69) |
PŘÍLOHA XII: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o výsledku zadávacího řízení (podle článku 70) |
PŘÍLOHA XIII: |
Obsah výzev k podání nabídky, k účasti v dialogu, k jednání nebo k potvrzení zájmu podle článku 74 |
PŘÍLOHA XIV: |
Seznam mezinárodních sociálních úmluv a úmluv o životním prostředí podle článku 36 odst. 2 |
PŘÍLOHA XV: |
Seznam právních aktů Unie uvedený v čl. 83 odst. 3 |
PŘÍLOHA XVI: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o změnách zakázky v průběhu jejího trvání (podle čl. 89 odst. 1) |
PŘÍLOHA XVII: |
Služby podle článku 91 |
PŘÍLOHA XVIII: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámení týkajícím se zakázek na sociální a jiné zvláštní služby (podle článku 92) |
PŘÍLOHA XIX: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o soutěži o návrh (podle čl. 96 odst. 1) |
PŘÍLOHA XX: |
Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o výsledcích soutěže o návrh (podle čl. 96 odst. 1) |
PŘÍLOHA XXI: |
Srovnávací tabulka |
HLAVA I
OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY
KAPITOLA I
Předmět a definice
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tato směrnice stanoví pravidla pro zadávání zakázek zadavateli a organizování soutěží o návrh, pokud jde o zakázky a soutěže o návrh, jejichž odhadovaná hodnota dosahuje alespoň finančních limitů stanovených v článku 15.
2. Zadáváním zakázek ve smyslu této směrnice je pořízení, dodávek, stavebních prací, nebo služeb prostřednictvím zakázky na dodávky, stavební práce a služby jedním či více zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito zadavateli, pokud příslušné stavební práce, dodávky nebo služby jsou určeny k výkonu některé z činností uvedených v článcích 8 až 14.
3. Na tuto směrnici se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování Evropské unie.
4. Touto směrnicí není dotčena možnost členských států stanovit v souladu s právem Unie, co považují za služby obecného hospodářského zájmu, jakým způsobem by tyto služby měly být organizovány a financovány, v souladu s pravidly pro státní podpory, a jakým zvláštním povinnostem by měly podléhat. Touto směrnicí rovněž není dotčeno rozhodnutí veřejných orgánů, zda, jak a do jaké míry chtějí samy vykonávat veřejné funkce podle článku 14 Smlouvy o fungování EU a Protokolu č. 26.
5. Touto směrnicí není dotčen způsob, jakým členské státy organizují své systémy sociálního zabezpečení.
6. Oblast působnosti této směrnice nezahrnuje služby obecného zájmu, které nemají hospodářskou povahu.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:
1) |
„zakázkami na dodávky, stavební práce a služby“ nebo „smlouvami na zakázky na dodávky, stavební práce a služby“ se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb; |
2) |
„zakázkami na stavební práce“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je některé z následujících plnění:
|
3) |
„stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce; |
4) |
„zakázkami na dodávky“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je koupě výrobků, koupě výrobků na splátky, leasing výrobků nebo jejich nájem, s možností následné koupě nebo bez ní. Zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umístění stavby a instalační práce; |
5) |
„zakázkami na služby“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je poskytování jiných služeb, než je provedení stavebních prací uvedených v bodě 2; |
6) |
„hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo zadavatel nebo skupina těchto osob nebo zadavatelů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb; |
7) |
„uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku; |
8) |
„zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším nebo jednacím řízení, v soutěžním dialogu nebo v inovačním partnerství; |
9) |
„zadávací dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované zadavatelem nebo na něž zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky zakázky nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zahájení zadávacího řízení, pravidelné předběžné oznámení nebo oznámení o existenci systému kvalifikace, pokud jsou použita jako výzva k účasti v soutěži, technické specifikace, popisná dokumentace, navrhované smluvní podmínky, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty; |
10) |
„centralizovanými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti realizované pravidelně v jedné z následujících forem:
|
11) |
„pomocnými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti sestávající z poskytování podpory nákupním činnostem, zejména v těchto podobách:
|
12) |
„centrálním zadavatelem“ se rozumí zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 nebo veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti. Zadávání zakázek uskutečňované centrálním zadavatelem za účelem provádění centralizované nákupní činnosti se považuje za zadávání zakázek pro výkon jedné z činností uvedených v článcích 8 až 14. Článek 18 se na zadávání zakázek uskutečňované centrálním zadavatelem za účelem provádění centralizované nákupní činnosti nepoužije; |
13) |
„poskytovatelem služeb v oblasti zadávání zakázek“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který na trhu nabízí pomocné nákupní činnosti; |
14) |
výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací, které jsou přenášeny a ukládány elektronickými prostředky; |
15) |
„elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a přijatých telefonicky nebo telegraficky, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky; |
16) |
„životním cyklem“ se rozumějí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence výrobku nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání; |
17) |
„soutěží o návrh“ se rozumí řízení, které zadavateli umožňuje pořídit plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat. |
18) |
„inovacemi“ se rozumí uplatňování nových nebo výrazně zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, včetně výrobních, stavebních či konstrukčních postupů, nového způsobu uvádění na trh nebo nové organizační metody obchodních postupů, organizace pracovního prostředí nebo vnějších vztahů mimo jiné s cílem přispět k nalezení odpovědí na společenské výzvy nebo podpořit strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;. |
19) |
„štítkem“ se rozumí dokument, osvědčení nebo potvrzení dokládající, že dané stavební práce, zboží, služba, proces či postup splňují určité požadavky; |
20) |
„požadavky na označení štítkem“ se rozumí požadavky, které musí splňovat dané stavební práce, výrobky, služba, proces či postup, aby získaly příslušný štítek. |
Článek 3
Veřejní zadavatelé
1. Pro účely této směrnice se „veřejnými zadavateli“ rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty.
2. „Regionální orgány“ jsou orgány správních jednotek, jejichž demonstrativní výčet je uveden v rámci úrovně NUTS 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (30).
3. „Místní orgány“ jsou všechny orgány správních jednotek úrovně NUTS 3 a menších správních jednotek podle nařízení (ES) č. 1059/2003;
4. „Veřejnoprávními subjekty“ se rozumějí veškeré subjekty se všemi těmito charakteristikami:
a) |
jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu; |
b) |
mají právní subjektivitu a |
c) |
jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; |
Článek 4
Zadavatelé
1. Pro účely této směrnice se zadavateli rozumí subjekty, které:
a) |
jsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v článcích 8 až 14; |
b) |
pokud nejsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností kteroukoli z těch, jež jsou uvedeny v článcích 8 až 14, nebo více těchto činností a působí na základě zvláštních nebo výhradních práv udělených příslušným orgánem členského státu. |
2. „Veřejným podnikem“ se rozumí podnik, ve kterém veřejní zadavatelé mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě vlastnických práv k podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se řídí;
O dominantní vliv veřejných zadavatelů se jedná, pokud v kterémkoliv z níže uvedených případů tito veřejní zadavatelé přímo či nepřímo:
a) |
drží většinu upsaného základního kapitálu podniku; |
b) |
disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku; |
c) |
mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku. |
3. Pro účely tohoto článku se „zvláštními nebo výhradními právy“ rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo správního předpisu, jehož důsledkem je vyhrazení výkonu činností vymezených v článcích 8 až 14 jednomu či více subjektům, což podstatně ovlivňuje možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost.
Práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno náležité zveřejnění, pokud toto udělení bylo založeno na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu prvního pododstavce.
Postupy udělení práv, které nezakládají zvláštní nebo výhradní práva, zahrnují:
a) |
zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí 2014/24/EU, směrnicí 2009/81/ES, směrnicí 2014/23/EU nebo s touto směrnicí; |
b) |
řízení podle jiných právních aktů Unie uvedených v příloze II, která zajišťují odpovídající transparentnost ex ante při udělování povolení na základě objektivních kritérií. |
4. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 103 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu právních aktů Unie uvedeného v příloze II, jsou-li tyto změny nezbytné v důsledku přijetí nových právních aktů nebo zrušení nebo změny těchto právních aktů.
Článek 5
Smíšené zakázky zahrnující stejnou činnost
1. Odstavec 2 se použije na smíšené zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují různé druhy zakázek, přičemž na všechny se vztahuje tato směrnice.
Odstavce 3 až 5 se použijí na smíšené zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují zakázku, na niž se vztahuje tato směrnice, a zakázku, na niž se vztahuje jiný právní režim.
2. Zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují dva nebo více druhů zakázek (na stavební práce, služby nebo dodávky), se zadávají v souladu s ustanoveními platnými pro ten druh zakázky, který charakterizuje hlavní předmět dotčené zakázky.
V případě smíšených zakázek obsahujících zčásti služby ve smyslu hlavy III kapitoly I a zčásti další služby nebo v případě smíšených zakázek obsahujících zčásti služby a zčásti dodávky se hlavní předmět určí podle toho, která z příslušných služeb nebo dodávek má nejvyšší odhadovanou hodnotu.
3. Pokud jsou jednotlivé části určité zakázky objektivně oddělitelné, použije se odstavec 4. Pokud jsou různé části určité zakázky objektivně neoddělitelné, použije se odstavec 5.
Pokud se na část určité zakázky vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES, použije se článek 25 této směrnice.
4. V případě zakázek, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují zakázku, na niž se vztahuje tato směrnice, i zakázku, na niž se tato směrnice nevztahuje, mohou zadavatelé zvolit zadání samostatných zakázek pro oddělené části nebo zadání jediné zakázky. Pokud zadavatelé zvolí zadání samostatných zakázek pro oddělené části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na jednotlivou samostatnou zakázku, se přijímají na základě vlastností dotčené oddělené části.
Pokud zadavatelé zvolí zadání jediné zakázky, použije se tato směrnice na vzniklou smíšenou zakázku bez ohledu na hodnotu částí, které by jinak podléhaly odlišnému právnímu režimu a bez ohledu na to, kterému právnímu režimu by tyto části jinak podléhaly, ledaže je v článku 25 stanoveno jinak.
V případě smíšených zakázek, které obsahují prvky zakázek na dodávky, stavební práce a služby a koncesních smluv, musí být smíšená zakázka zadána v souladu s touto směrnice, pokud se předpokládaná hodnota části zakázky, která je zakázkou, na niž se vztahuje tato směrnice, vypočtená v souladu s ustanoveními článku 16, rovná příslušnému finančnímu limitu stanovenému v článku 15 nebo jej převyšuje.
5. Pokud jsou různé části určité zakázky objektivně neoddělitelné, rozhodne se o příslušném právním režimu na základě hlavního předmětu dané zakázky.
Článek 6
Zakázky zahrnující více činností
1. V případě zakázek určených k pokrytí více činností mohou zadavatelé zvolit zadání samostatných zakázek pro účely každé oddělené činnosti nebo zadat jedinou zakázku. Zvolí-li zadavatelé zadání samostatných zakázek, rozhodnutí o tom, která pravidla se použijí na každou ze samostatných zakázek, se přijímají na základě vlastností dotčené oddělené činnosti.
Bez ohledu na článek 5, pokud zadavatelé zvolí zadání jediné zakázky, se použijí odstavce 2 a 3 tohoto článku. Pokud se však na jednu z dotčených činností vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES, použije se článek 26 této směrnice.
Výběr mezi zadáním jediné zakázky a zadáním většího počtu samostatných zakázek však nesmí být proveden s cílem vyloučit tuto zakázku nebo zakázky z oblasti působnosti této směrnice, případně směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU.
2. Zakázka, která má zahrnout více činností, se řídí pravidly vztahujícími se na činnost, které se především týká.
3. V případě zakázek, u nichž je objektivně nemožné určit, které činnosti se především týká, se příslušná pravidla stanoví v souladu s písmeny a), b) a c):
a) |
zakázka se zadá podle směrnice 2014/24/EU, pokud se na jednu z činností, které se týká, vztahuje tato směrnice a na jinou se vztahuje směrnice 2014/24/EU; |
b) |
zakázka se zadá podle této směrnice, pokud se na jednu z činností, které se týká, vztahuje tato směrnice a na jinou se vztahuje směrnice 2014/23/EU; |
c) |
zakázka se zadá podle této směrnice, pokud se na jednu z činností, které se týká, vztahuje tato směrnice a na jinou se nevztahuje ani tato směrnice, ani směrnice 2014/24/EU, ani směrnice 2014/23/EU. |
KAPITOLA II
Činnosti
Článek 7
Společná ustanovení
Pro účely článků 8, 9 a 10 zahrnuje výraz „dodávka“ výrobu/produkci, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej.
Produkce zemního plynu formou těžby však spadá do oblasti působnosti článku 14.
Článek 8
Plyn a teplo
1. Pokud jde o plyn a teplo, vztahuje se tato směrnice na tyto činnosti:
a) |
poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla; |
b) |
dodávky plynu nebo tepla do těchto pevných sítí. |
2. Dodávka plynu nebo tepla do pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
produkce plynu nebo tepla zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem výkonu jiné činnosti, než které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku nebo v článcích 9 až 11; |
b) |
dodávka do veřejné sítě je zaměřená pouze na hospodářské využití takové výroby a její hodnota nepřesahuje 20 % průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky včetně aktuálního roku. |
Článek 9
Elektřina
1. Pokud jde o elektřinu, vztahuje se tato směrnice na tyto činnosti:
a) |
poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny; |
b) |
dodávky elektřiny do těchto pevných sítí. |
2. Dodávka elektřiny do pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
zadavatel elektřinu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než jsou činnosti uvedeny v odstavci 1 tohoto článku nebo v článcích 8, 10 a 11; |
b) |
dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby elektrické energie zadavatele za poslední tři roky včetně aktuálního roku. |
Článek 10
Voda
1. Pokud jde o vodu, vztahuje se tato směrnice na tyto činnosti:
a) |
poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody; |
b) |
dodávky pitné vody do těchto pevných sítí. |
2. Tato směrnice se také vztahuje na zakázky nebo soutěže o návrh, které zadávají nebo organizují zadavatelé provozující činnost uvedenou v odstavci 1 a které souvisejí s jednou z těchto činností:
a) |
projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, |
b) |
čištěním a úpravou odpadních vod. |
3. Dodávka pitné vody do pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažují za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
zadavatel pitnou vodu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než jsou činnosti uvedené v článcích 8 až 11; |
b) |
dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby pitné vody zadavatele za poslední tři roky včetně aktuálního roku. |
Článek 11
Dopravní služby
Tato směrnice se vztahuje na činnosti spojené s poskytováním nebo provozem sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.
Pokud jde o dopravní služby, má se za to, že síť existuje tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, jako jsou podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici, nebo četnost služeb.
Článek 12
Přístavy a letiště
Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem poskytování zařízení letišť a námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách.
Článek 13
Poštovní služby
1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s poskytováním:
a) |
poštovních služeb; |
b) |
jiných služeb než poštovních, pod podmínkou, že jsou takové služby poskytovány subjektem, který rovněž poskytuje poštovní služby ve smyslu odst. 2 písm. b) tohoto článku, a jestliže pro služby spadající do odst. 2 písm. b) tohoto článku nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 34 odst. 1. |
2. Pro účely tohoto článku a aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (31), se rozumí:
a) |
„poštovní zásilkou“ zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být dodána, bez ohledu na její hmotnost. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na jejich hmotnost; |
b) |
„poštovními službami“ služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek. Tyto služby zahrnují služby spadající do oblasti všeobecných služeb i služby mimo oblast všeobecných služeb v souladu se směrnicí 97/67/ES; |
c) |
„jinými službami než poštovními službami“ služby poskytované v následujících oblastech:
|
Článek 14
Těžba ropy a zemního plynu, průzkum nebo těžba uhlí nebo jiných pevných paliv
Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti pro účely:
a) |
těžby ropy nebo zemního plynu; |
b) |
průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných pevných paliv. |
KAPITOLA III
Věcná působnost
Článek 15
Finanční limity
Pokud nejsou vyjmuty podle článků 18 až 23 nebo podle článku 34 v souvislosti s výkonem příslušné činnosti, vztahuje se tato směrnice na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto finančním limitům nebo je vyšší:
a) |
414 000 EUR u zakázek na dodávky a služby, jakož i u soutěží o návrh; |
b) |
5 186 000 EUR u zakázek na stavební práce; |
c) |
1 000 000 EUR u zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVII. |
Článek 16
Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek
1. Výpočet předpokládané hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadnuté zadavatelem, která zahrnuje jakoukoliv formu případných opcí a případná obnovení zakázek výslovně uvedená v zadávací dokumentaci..
Pokud zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty zakázky.
2. Jestliže je zadavatel rozčleněn do několika samostatných provozních jednotek, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota za všechny jednotlivé provozní jednotky.
Bez ohledu na první pododstavec, pokud samostatná provozní jednotka samostatně odpovídá za své vlastní zakázky nebo určité jejich kategorie, lze odhadované hodnoty stanovovat na úrovni dotčené jednotky.
3. Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. Zakázka nesmí být rozdělena tak, aby to vedlo k jejímu vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, pokud to není odůvodněno objektivními důvody.
4. Tento odhad hodnoty zakázky se musí vztahovat k okamžiku, kdy je odesílána výzva k účasti v soutěži, nebo v případech, kdy se taková výzva nepoužije, v okamžiku, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení, a to například kontaktováním hospodářských subjektů ve věci zadání zakázky, je-li to vhodné.
5. U rámcových dohod a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti rámcové dohody nebo použitelnosti dynamického nákupního systému.
6. V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i dodávek, služeb či stavebních prací, které mají být vyvinuty a pořízeny v rámci zamýšleného partnerství.
7. Pro účely článku 15 zahrnou zadavatelé do odhadované hodnoty zakázky na stavební práce hodnotu stavebních prací, jakož i celkovou odhadovanou hodnotu všech dodávek nebo služeb, které zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici, pokud jsou nezbytné pro provedení stavebních prací.
8. Může-li zamýšlená stavba nebo zamýšlené poskytnutí služeb vést k zadání zakázek na jednotlivé části, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.
Je-li souhrnná hodnota částí rovná finančnímu limitu stanovenému v článku 15 nebo je vyšší, použije se tato směrnice na zadání každé části zakázky.
9. Může-li záměr na pořízení podobných dodávek vést k zadání zakázek na jejich jednotlivé části, vezme se pro účely čl. 15 písm. b) a c) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.
Je-li souhrnná hodnota částí rovná finančnímu limitu stanovenému v článku 12 nebo je vyšší, použije se tato směrnice na zadání každé části zakázky.
10. Bez ohledu na odstavce 8 a 9 mohou zadavatelé zadat zakázky na jednotlivé části bez ohledu na postupy stanovené v této směrnici, je-li odhadovaná hodnota dotčené části bez DPH nižší než 80 000 EUR v případě dodávek či služeb nebo než 1 milion EUR v případě stavebních prací. Souhrnná hodnota částí zadaných bez ohledu na tuto směrnici však nesmí překročit 20 % souhrnné hodnoty všech částí, na něž byly zamýšlené stavební práce, zamýšlené pořízení podobných dodávek nebo zamýšlené poskytnutí služeb rozděleny.
11. V případě zakázek na dodávky nebo služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě:
a) |
buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového období, pokud možno upravené o předpokládané změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce; |
b) |
nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během rozpočtového období, je-li delší než dvanáct měsíců. |
12. Pro zakázky na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky vezme tato hodnota:
a) |
v případě zakázek na dobu určitou, je-li tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky, nebo je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty; |
b) |
v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48. |
13. Pro zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky vezme, je-li to vhodné, tato hodnota:
a) |
u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a jiné odměny; |
b) |
u bankovních služeb a jiných finančních služeb: poplatky, splatné provize, úroky a jiné odměny; |
c) |
u zakázek zahrnujících projekt: honoráře, splatné provize a jiné odměny. |
14. Pro zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky vezme tato hodnota:
a) |
v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání; |
b) |
v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48. |
Článek 17
Úprava finančních limitů
1. Každé dva roky počínaje 30. červnem 2013 Komise ověří, zda finanční limity stanovené v čl. 15 písm. a) a b) odpovídají finančním limitům stanoveným v Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“), a v případě nutnosti je upraví v souladu s tímto článkem.
V souladu s metodou výpočtu stanovenou v dohodě o vládních zakázkách vypočítá Komise hodnotu uvedených finančních limitů na základě průměrné denní hodnoty eura vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (dále jen „ZPČ“) za období 24 měsíců končící 31. srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna. Hodnota takto upravených finančních limitů se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platné finanční limity stanovené dohodou o vládních zakázkách, vyjádřené v ZPČ, budou dodrženy.
2. Každé dva roky počínaje 1. lednem 2014 určí Komise hodnoty finančních limitů uvedených v čl. 15 písm. a) a b) a upravených podle odstavce 1 tohoto článku v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro.
Komise zároveň určí v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro, hodnotu finančního limitu uvedeného v čl. 15 písm. c).
V souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o vládních zakázkách se určení těchto hodnot zakládá na průměrných denních hodnotách těchto měn odpovídajících příslušnému finančnímu limitu vyjádřenému v eurech za období 24 měsíců končící 31. srpnem, který předchází úpravě účinné od 1. ledna.
3. Komise zveřejní upravené finanční limity uvedené v odstavci 1, jejich hodnoty v národních měnách podle odst. 2 prvního pododstavce a hodnotu stanovenou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich úpravě.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 103 za účelem přizpůsobení metody výpočtu stanovené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku případné změně metody stanovené dohodou o vládních zakázkách pro úpravu finančních limitů uvedených v čl. 15 písm. a) a b) a pro určení odpovídajících hodnot v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro, jak je stanoveno v odstavci 2 tohoto článku.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 103 za účelem úpravy finančních limitů stanovených v čl. 15 písm. a) a b), je-li to nezbytné.
5. Pokud je nezbytné upravit finanční limity stanovené v čl. 15 písm. a) a b) a časová omezení zabraňují použití postupu stanoveného v článku 103 a vyžadují si to závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku postup stanovený v článku 104.
Článek 18
Zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám
1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výhradního práva prodat nebo pronajmout předmět takových zakázek a jiné subjekty mají možnost volně ho prodat nebo pronajmout za stejných podmínek jako zadavatel.
2. Pokud o to Komise požádá, sdělí jí zadavatelé všechny kategorie výrobků nebo činností, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií výrobků a činností, které považuje za takto vyňaté. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytnutí informací.
Článek 19
Zakázky a soutěže o návrh zadávané nebo organizované za jiným účelem, než je vykonávání činnosti uvedené ve směrnici, nebo za účelem vykonávání takové činnosti ve třetí zemi
1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které zadavatelé zadávají za jiným účelem, než je vykonávání jejich činností uvedených v článcích 8 až 14, nebo za účelem vykonávání takových činností ve třetí zemi za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání sítě nebo geografické oblasti v rámci Unie, a rovněž se nevztahuje na soutěže o návrh organizované za těmito účely.
2. Pokud o to Komise požádá, sdělí jí zadavatelé všechny činnosti, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií činností, které považuje za takto vyňaté. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytnutí informací.
Článek 20
Zakázky zadávané a soutěže o návrh organizované podle mezinárodních pravidel
1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky či soutěže o návrh, jež je zadavatel povinen zadat nebo organizovat v souladu se zadávacími řízeními odlišnými od řízení stanovených touto směrnicí a stanovenými:
a) |
právním nástrojem, z něhož vyplývají mezinárodněprávní závazky, jako je mezinárodní dohoda uzavřená v souladu se Smlouvami mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejími signatáři; |
b) |
mezinárodní organizací. |
Členské státy oznámí všechny právní nástroje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 105.
2. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky a soutěže o návrh, které zadavatel zadává nebo organizuje v souladu s pravidly pro zadávání zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí, jsou-li příslušné zakázky či soutěže o návrh v plné výši financovány touto organizací nebo institucí; v případě zakázek či soutěží o návrh spolufinancovaných z převážné části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na platných postupech zadávání zakázek.
3. Na zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou zadávány nebo organizovány podle mezinárodních pravidel, se použije článek 27. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se na tyto veřejné zakázky a soutěže o návrh nepoužijí.
Článek 21
Zvláštní výjimky pro zakázky na služby
Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které se týkají:
a) |
nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv s nimi spojených bez ohledu za způsob jejich financování; |
b) |
rozhodčích a smírčích služeb; |
c) |
kterýchkoli z těchto právních služeb:
|
d) |
finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (33) a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu; |
e) |
úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů či nikoli; |
f) |
pracovních smluv; |
g) |
veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici nebo metrem. |
h) |
služeb civilní obrany, civilní ochrany a prevence nebezpečí poskytovaných neziskovými organizacemi nebo sdruženími, těchto kódů CPV: 75250000-3, 75251000-0, 75251100-1, 75251110-4, 75251120-7, 75252000-7, 75222000-8; 98113100-9; a 85143000-3 s výjimkou služeb sanitní přepravy pacientů; |
i) |
zakázek na vysílací čas nebo dodání pořadů, které jsou zadávány poskytovatelům audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb. Pro účely tohoto písmene se „poskytovateli mediálních služeb“ rozumí poskytovatelé mediálních služeb ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (34). Pojmem „pořad“ se rozumí pořad ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/13/EU, avšak zahrnuje také rozhlasové pořady a rozhlasový programový materiál. Dále má pro účely tohoto ustanovení pojem „programový materiál“ stejný význam jako „pořad“. |
Článek 22
Zakázky na služby zadávané na základě výhradního práva
Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby zadávané subjektu, který je sám veřejným zadavatelem, nebo sdružení veřejných zadavatelů na základě výhradního práva, které jim náleží podle právních a zveřejněných správních předpisů, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU.
Článek 23
Zakázky zadávané určitými zadavateli na nákup vody a dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie
Tato směrnice se nevztahuje na:
a) |
zakázky na nákup vody, pokud je zadávají zadavatelé, kteří vykonávají jednu nebo obě činnosti související s pitnou vodou uvedené v čl. 10 odst. 1; |
b) |
zakázky zadávané zadavatelem, který je aktivní v odvětví energetiky prostřednictvím výkonu činnosti uvedené v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 1 nebo článku 14, na dodávky:
|
Článek 24
Obrana a bezpečnost
1. Pokud jde o zakázky zadávané nebo soutěže o návrh organizované v oblasti obrany a bezpečnosti, tato směrnice se nevztahuje na:
a) |
zakázky, na které se vztahuje směrnice 2009/81/ES; |
b) |
zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle článků 8, 12 a 13 uvedené směrnice. |
2. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky a soutěže o návrh jinak nevyloučené podle odstavce 1, pokud ochrana základních bezpečnostních zájmů členského státu nemůže být zaručena pomocí méně omezujících opatření, jako například stanovením požadavků zaměřených na ochranu důvěrné povahy informací, které zadavatelé v průběhu zadávacího řízení zpřístupňují při zadávacím řízení podle této směrnice.
Dále a v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU se tato směrnice nevztahuje na zakázky a soutěže o návrh jinak nevyloučené dle odstavce 1 tohoto článku, pokud by její použití ukládalo členskému státu povinnost poskytnout údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti.
3. Pokud je zadávání a plnění zakázky nebo organizování a plnění soutěže o návrh prohlášeno za utajené nebo musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s příslušnými právními a správními předpisy členského státu, nepoužije se tato směrnice, pokud členský stát stanovil, že dotčené podstatné zájmy nelze zajistit méně omezujícími opatřeními, například opatřeními uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci.
Článek 25
Smíšené zakázky zahrnující stejnou činnost a prvky z oblasti obrany a bezpečnosti
1. Tento článek se použije na smíšené zakázky zahrnující stejnou činnost, které z hlediska svého předmětu předmětem v sobě zahrnují zakázky, na něž se vztahuje tato směrnice, a prvky zakázek nebo jiné prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES.
2. Pokud jsou jednotlivé části určité zakázky objektivně oddělitelné, mohou zadavatelé zvolit zadání samostatných zakázek na oddělené části nebo zadat jedinou zakázku.
Pokud zadavatelé zvolí zadání samostatných zakázek na oddělené části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na jednotlivou samostatnou zakázku, se přijímají na základě vlastností dotčené oddělené části.
Rozhodne-li zadavatel o zadání jediné zakázky, použijí se k určení příslušného právního režimu tato kritéria:
a) |
vztahuje-li se na část určité zakázky článek 346 Smlouvy o fungování EU, lze zakázku zadat bez ohledu na tuto směrnici, pokud je zadání jediné zakázky opodstatněno objektivními důvody; |
b) |
vztahuje-li se na část určité zakázky směrnice 2009/81/ES, lze zakázku zadat podle směrnice 2009/81/ES, pokud je zadání jediné zakázky opodstatněno objektivními důvody. Tímto písmenem nejsou dotčeny finanční limity a vyloučení, z oblasti působnosti stanovené směrnicí 2009/81/ES. |
Rozhodnutí zadat jedinou zakázku však nesmí být učiněno za účelem vyloučení zakázek z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice 2009/81/ES.
3. Odst. 2 třetí pododstavec písm. a) se použije na smíšené zakázky, na něž by se jinak mohla použít ustanovení písmene a) i b) uvedeného pododstavce.
4. Pokud jsou jednotlivé části určité zakázky objektivně neoddělitelné, může být zakázka zadána bez ohledu na tuto směrnici, pokud jsou je tvořena prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU; jinak může být zakázka zadána podle směrnice 2009/81/ES.
Článek 26
Zakázky zahrnující více činností a prvky z oblasti obrany a bezpečnosti
1. V případě zakázek, které mají zahrnovat více činností mohou zadavatelé zvolit zadání samostatných zakázek pro účely každé oddělené činnosti nebo zadat jedinou zakázku. Pokud zadavatelé zvolí zadání samostatných zakázek pro oddělené části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na jednotlivou samostatnou zakázku, se přijímají na základě vlastností dotčené samostatné činnosti.
Pokud zadavatelé zvolí zadání jediné zakázky, použije se odstavec 2. Volba mezi zadáním jediné zakázky a zadáním více samostatných zakázek však nesmí být provedena s cílem vyloučit zakázku nebo zakázky z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice 2009/81/ES.
2. V případě zakázek, jež mají zahrnovat jak činnost, ne kterou se vztahuje tato směrnice, tak jinou činnost, na kterou se vztahuje:
a) |
směrnice 2009/81/ES nebo |
b) |
článek 346 Smlouvy o fungování EU, |
lze v případech uvedených v písm. a) zakázku zadat podle směrnice 2009/81/ES a v případech uvedených v písm. b) lze zakázku zadat bez ohledu na tuto směrnici. Tímto pododstavcem nejsou dotčeny finanční limity a vyloučení, jež stanoví směrnice 2009/81/ES.
Zakázky uvedené v prvním pododstavci písm. a), jež navíc zahrnují prvky zakázek nebo jiné prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU, lze zadávat bez použití této směrnice.
Podmínkou použití prvního a druhého pododstavce však je, že zadání jediné zakázky je opodstatněno objektivními důvody a rozhodnutí o zadání jediné zakázky není přijato za účelem vyloučení zakázek z použití této směrnice.
Článek 27
Zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou zadávány nebo organizovány podle mezinárodních pravidel
1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, jež je zadavatel povinen zadat nebo organizovat v souladu s pravidly odlišnými od pravidel stanovených touto směrnicí a stanovenými:
a) |
mezinárodní dohodou nebo ujednáním uzavřenými v souladu se Smlouvami mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, které se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejich signatáři; |
b) |
mezinárodní dohodou nebo ujednáním týkajícími se rozmístění vojsk a vztahujícími se na podniky členského státu nebo třetí země; |
c) |
mezinárodní organizací. |
Všechny dohody nebo ujednání uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce se oznamují Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 105.
2. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které zadavatel zadává nebo organizuje v souladu s pravidly pro zadávání zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí, jsou-li příslušné zakázky či soutěže o návrh v plné výši financovány touto organizací nebo institucí. V případě zakázek nebo soutěží o návrh spolufinancovaných z převážné části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na příslušných pravidlech pro zadávání zakázek.
Článek 28
Zakázky mezi veřejnými zadavateli
1. Zakázka zadaná veřejným zadavatelem jiné soukromoprávní či veřejnoprávní právnické osobě nespadá do oblasti působnosti této směrnice, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
veřejný zadavatel ovládá dotčenou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky; |
b) |
více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, jež uvedený veřejný zadavatel ovládá; |
c) |
žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. |
Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama stejným způsobem ovládána veřejným zadavatelem.
2. Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaná osoba, která je veřejným zadavatelem, zadá zakázku veřejnému zadavateli, který ji ovládá, nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt, s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.
3. Veřejný zadavatel, který neovládá soukromoprávní či veřejnoprávní právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, může nicméně uvedené právnické osobě zadat zakázku bez ohledu na tuto směrnici, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
veřejný zadavatel ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli tuto právnickou osobu obdobně, jako ovládá své vlastní organizační složky; |
b) |
více než 80 % činností uvedené právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež uvedení veřejní zadavatelé ovládají, a |
c) |
žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. |
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se má za to, že veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
i) |
orgány s rozhodovacím oprávněním v ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele, |
ii) |
tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a |
iii) |
ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů. |
4. Smlouva uzavřená pouze mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli nespadá do oblasti působnosti této směrnice, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů; |
b) |
realizace uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a |
c) |
zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká. |
5. Pro určení procentního podílu činností uvedeného výše v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), odst. 3 prvním pododstavci písm. b) a odst. 4 písm. c) se vezme v úvahu průměrný celkový obrat nebo jiný vhodný ukazatel založený na činnosti, jako např. náklady vzniklé příslušné právnické osobě v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi za tři roky předcházející zadání zakázky.
Pokud kvůli datu, ke kterému byla příslušná právnická osoba založena nebo zahájila činnost, nebo z důvodu reorganizace jejích činností není obrat nebo jiný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady za předchozí tři roky, buď dostupný, nebo přestal být relevantní, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že hodnocení činnosti je věrohodné.
Článek 29
Zakázky zadávané přidruženému podniku
1. Pro účely tohoto článku se „přidruženým podnikem“ rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky směrnice 2013/34/EU.
2. V případě subjektů, na něž se nevztahuje směrnice 2013/34/EU se „přidruženým podnikem“ rozumí každý podnik, který:
a) |
může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele; |
b) |
může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem nebo |
c) |
společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnického práva, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí. |
Pro účely tohoto odstavce se „dominantním vlivem“ rozumí dominantní vliv ve smyslu čl. 4 odst. 2. druhého pododstavce
3. Bez ohledu na článek 28, a pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku, se tato směrnice nevztahuje na zakázky:
a) |
zadané zadavatelem přidruženému podniku, nebo |
b) |
zadané společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností vymezených v článcích 8 až 14 podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů. |
4. Odstavec 3 se vztahuje na:
a) |
zakázky na služby, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech služeb poskytnutých tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování služeb zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen; |
b) |
zakázky na dodávky, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech dodávek poskytnutých tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování dodávek zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen; |
c) |
zakázky na stavební práce, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech stavebních prací provedených tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z provádění stavebních prací pro zadavatele nebo jiné podniky, k nimž je přidružen. |
5. Pokud kvůli datu, ke kterému byl přidružený podnik založen nebo začal vykonávat činnost, není obrat za předchozí tři roky dostupný, postačí, že podnik prokáže, zejména prostřednictvím prognóz činnosti, že dosažení obratu uvedeného v odst. 4 písm. a), b) nebo c) je věrohodné.
6. Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné služby, dodávky nebo stavební práce více než jedním přidruženým podnikem, s nímž tvoří hospodářskou skupinu, vypočítá se procentní podíl s ohledem na celkový obrat ze služeb, z dodávek nebo ze stavebních prací poskytnutých těmito přidruženými podniky.
Článek 30
Zakázky zadávané společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku
Bez ohledu na článek 28 a za předpokladu, že společný podnik byl vytvořen za účelem vykonávání příslušné činnosti po dobu nejméně tří let a že v zakládacím dokumentu společného podniku je stanoveno, že zadavatelé, kteří jej tvoří, budou jeho součástí po přinejmenším stejné období, se tato směrnice nevztahuje na zakázky zadané:
a) |
společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu článků 8 až 14 jednomu z daných zadavatelů, nebo |
b) |
zadavatelem takovémuto společnému podniku, jehož je součástí. |
Článek 31
Oznamování informací
Jsou-li o to požádáni, oznámí zadavatelé Komisi následující informace týkající se uplatňování čl. 29 odst. 2 a 3 a článku 30:
a) |
názvy dotyčných podniků nebo společných podniků; |
b) |
povahu a hodnotu dotčených zakázek; |
c) |
skutečnosti, které Komise považuje za nezbytné k prokázání toho, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž jsou zakázky zadány, a zadavatelem splňuje požadavky článku 29 nebo 30. |
Článek 32
Služby v oblasti výzkumu a vývoje
Tato směrnice se vztahuje na zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje pouze u služeb kódů CPV 73000000-2 až 73120000-9, 73300000-5, 73420000-2 a 73430000-5, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
a) |
prospěch připadá výhradně zadavateli k využití při jeho vlastní činnosti, a |
b) |
poskytovaná služba je zcela hrazena zadavatelem. |
Článek 33
Zakázky podléhající zvláštní úpravě
1. Aniž je dotčen článek 34 této směrnice, Rakouská republika a Spolková republika Německo zajistí prostřednictvím podmínek pro povolení nebo prostřednictvím jiných vhodných opatření, aby každý subjekt působící v odvětvích uvedených v rozhodnutí Komise 2002/205/ES (35) a v rozhodnutí Komise 2004/73/ES (36):
a) |
dodržoval zásady nediskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které subjekt poskytuje hospodářským subjektům; |
b) |
sdělil Komisi za podmínek stanovených v rozhodnutí Komise 93/327/EHS (37) informace o zakázkách, které zadává. |
2. Aniž je dotčen článek 34, Spojené království zajistí, prostřednictvím podmínek pro povolení nebo prostřednictvím jiných vhodných opatření, aby každý subjekt působící v odvětvích uvedených v rozhodnutí 97/367/EHS uplatňoval odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku u zakázek zadaných za účelem vykonávání uvedené činnosti v Severním Irsku.
3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zakázky zadané za účelem průzkumu ropy či zemního plynu.
Článek 34
Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži
1. Zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti uvedené v článcích 8 až 14, se neřídí touto směrnicí, pokud členský stát nebo zadavatelé, kteří podali žádost podle článku 35, mohou prokázat, že v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup; směrnice se nevztahuje ani na soutěže o návrh organizované v dané zeměpisné oblasti v takové oblasti činnosti. Daná oblast činnosti může být součástí širšího odvětví nebo být vykonávána pouze v určitých částech daného členského státu. Posouzením hospodářské soutěže uvedeným v první větě tohoto odstavce, jež bude učiněno na základě informací dostupných Komisi a pro účely této směrnice, není dotčeno použití předpisů o hospodářské soutěži. Toto posouzení se uskuteční s ohledem na trh s dotčenými činnostmi a referenční zeměpisný trh ve smyslu odstavce 2.
2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se otázka, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhodne na základě takových kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními o hospodářské soutěži ve Smlouvě o fungování EU. Mohou mezi ně patřit vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existence alternativních výrobků nebo služeb považovaných za zaměnitelné na strany nabídky nebo poptávky, ceny a skutečná nebo potenciální přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo poskytovatele daných služeb.
Referenční zeměpisný trh, na jehož základě je vystavení hospodářské soutěži posouzeno, je tvořen oblastí, ve které dotčené podniky působí v rámci nabídky výrobků nebo služeb a poptávky po nich, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a kterou lze odlišit od sousedních oblastí zejména z toho důvodu, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech znatelně odlišné. Toto posouzení bere v úvahu především povahu a vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existenci překážek vstupu na trh, preference spotřebitelů, podstatné rozdíly mezi podíly podniků na trhu mezi dotčenou oblastí a sousedními oblastmi a podstatné rozdíly v cenách.
3. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se přístup na trh považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje právní akty Unie uvedené v příloze III.
Pokud není možné volný přístup na trh předpokládat na základě prvního pododstavce, musí být prokázáno, že přístup na trh je volný fakticky i právně.
Článek 35
Postup pro stanovení, zda se použije článek 27
1. Pokud má členský stát, nebo stanoví-li tak právní předpisy dotčeného členského státu, zadavatel za to, že podle kritérií uvedených v čl. 34 odst. 2 a 3 je daná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup, může podat žádost Komisi, v příslušných případech doprovázenou stanoviskem nezávislého vnitrostátního orgánu, který je ve vztahu k dotčené činnosti příslušný, aby stanovila, že se tato směrnice nevztahuje na zadávání zakázek nebo organizaci soutěží o návrh ve vztahu k dané činnosti. Tyto žádosti se mohou týkat činností, které jsou součástí širšího odvětví nebo jsou vykonávány pouze v určitých částech daného členského státu.
V žádosti dotčený členský stát nebo zadavatel informuje Komisi o všech podstatných skutečnostech, především o každém právním a správním předpisu nebo dohodě, které se týkají souladu s podmínkami stanovenými v čl. 34 odst. 1.
2. Není-li žádost zadavatele doprovázena odůvodněným a podloženým stanoviskem nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, které podrobně analyzuje podmínky pro možném použití čl. 34 odst. 1 na dotčenou činnost v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku, Komise okamžitě informuje dotčený členský stát. Dotčený členský stát v těchto případech informuje Komisi o všech podstatných skutečnostech, především o každém právním a správním předpisu nebo dohodě, které se týkají souladu s podmínkami stanovenými v čl. 34 odst. 1.
3. Na základě žádosti předložené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých ve lhůtách stanovených v příloze IV stanovit, že podle kritérií uvedených v článku 34 je činnost uvedená v článcích 8 až 14 přímo vystavena hospodářské soutěži. Uvedené prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 105 odst. 2.
Zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon dané činnosti, a soutěže o návrh v takové oblasti činnosti se touto směrnicí již dále neřídí v těchto případech:
a) |
Komise ve lhůtě stanovené v příloze IV přijala prováděcí akt, jímž se stanoví použití čl. 34 odst. 1; |
b) |
Komise ve lhůtě stanovené v příloze IV prováděcí akt nepřijala. |
4. Dotčený členský stát nebo zadavatel může se souhlasem Komise svou žádost po jejím podání podstatným způsobem změnit, zejména pokud jde o dotčené činnosti nebo zeměpisné oblasti. Pokud tak učiní, použije se pro přijetí prováděcího aktu nová lhůta, která se vypočítá v souladu s bodem 1 přílohy IV, nedohodnou-li se Komise s členským státem nebo zadavatelem, jenž žádost předložil, na lhůtě kratší.
5. Pokud v daném členském státě je již určitá činnost předmětem řízení podle odstavců 1, 2 a 4 nové žádosti, které se týkají stejné činnosti ve stejném členském státě, podané před koncem lhůty, která je stanovena pro první žádost, se nepovažují za důvod k zahájení nových řízení a vyřizují se v rámci první žádosti.
6. Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 5. Tento prováděcí akt obsahuje alespoň pravidla týkající se:
a) |
uveřejnění pro informaci data, k němuž lhůta stanovená v bodě 1 přílohy IV začíná běžet a končí, včetně jakéhokoli prodloužení nebo pozastavení lhůty stanovené v uvedené příloze, v Úředním věstníku Evropské unie; |
b) |
uveřejnění případné použitelnosti čl. 34 odst. 1 v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem písm. b) tohoto článku; |
c) |
prováděcích ustanovení týkajících se formy, obsahu a jiných podrobností žádostí podle odstavce 1 tohoto článku. |
Uvedené prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 105 odst. 2.
KAPITOLA IV
Obecné zásady
Článek 36
Zásady zadávání zakázek
1. Zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě rovného zacházení a nediskriminace a postupují transparentním a přiměřeným způsobem.
Zadávání zakázek nelze koncipovat se záměrem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž. Hospodářská soutěž se považuje za uměle zúženou, pokud je zadávací řízení na zakázku koncipováno se záměrem bezdůvodně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty.
2. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze XIV.
Článek 37
Hospodářské subjekty
1. Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeny, oprávněny poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuty pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byly buď fyzickou, nebo právnickou osobou.
V případě zakázek na služby a stavební práce a rovněž zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umístění stavby a instalační práce, však může být po právnických osobách požadováno, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a příslušnou odbornou kvalifikaci pracovníků zodpovědných za plnění příslušné zakázky.
2. Skupiny hospodářských subjektů včetně dočasných sdružení se mohou účastnit zadávacích řízení. Zadavatelé od nich nemohou vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast.
V nezbytných případech mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci upřesnit, jaké požadavky mají skupiny hospodářských subjektů splňovat, pokud jde o kritéria a požadavky pro kvalifikaci a výběr na základě kvalifikace uvedené v článcích 77 až 81, je-li to opodstatněno objektivními důvody a je to přiměřené. Členské státy mohou stanovit všeobecné podmínky pro požadavky, které mají skupiny hospodářských subjektů splňovat.
Podmínky plnění zakázek těmito skupinami hospodářských subjektů, jež se liší od podmínek pro jednotlivé účastníky, musí být také opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené.
3. Bez ohledu na odstavec 2 mohou zadavatelé od skupin hospodářských subjektů požadovat, aby po získání zakázky přijaly určitou právní formu, pokud je taková změna nezbytná pro řádné plnění zakázky.
Článek 38
Vyhrazené zakázky
1. Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.
2. Výzva k účasti v soutěži musí odkazovat na tento článek.
Článek 39
Ochrana důvěrných informací
1. Pokud není v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu, jež se vztahuje na zadavatele, a zejména pak v předpisech o přístupu k informacím stanoveno jinak a aniž by byly dotčeny povinnosti v souvislosti s uveřejňováním výsledku zadávacího řízení a informováním zájemců a účastníků uvedené v článcích 70 a 75, neuveřejňuje zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a jimi označeny za důvěrné, zahrnující mimo jiné technická nebo obchodní tajemství a důvěrné aspekty nabídek.
2. Zadavatelé mohou hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací, které zadavatelé zpřístupňují během zadávacího řízení, včetně informací zpřístupňovaných v souvislosti s fungováním systému kvalifikace bez ohledu na to, zda jsou tyto informace předmětem oznámení o zavedení systému kvalifikace použitého jako prostředek pro výzvu k účasti v soutěži.
Článek 40
Pravidla pro komunikaci
1. Členské státy zajistí, aby veškerá komunikace a výměna informací podle této směrnice, zejména pak elektronické podávání nabídek, probíhaly prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků v souladu s požadavky tohoto článku. Nástroje a zařízení, které se použijí pro komunikaci elektronickou cestou, stejně jako jejich technické parametry, vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení.
Bez ohledu na první pododstavec nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v těchto případech:
a) |
použití elektronických komunikačních prostředků by s ohledem na zvláštní povahu zakázky vyžadovalo zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované běžně dostupnými aplikacemi; |
b) |
aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu nabídek, používají formáty souborů, které nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku; |
c) |
použití elektronických komunikačních prostředků by vyžadovalo zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé nemají běžně k dispozici; |
d) |
zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků. |
Pro komunikaci, při níž se elektronické komunikační prostředky nepoužívají podle druhého pododstavce, se použijí poštovní služby nebo jiné vhodné doručovací služby či kombinace poštovních služeb nebo jiných vhodných doručovacích služeb a elektronických prostředků.
Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek, pokud je použití jiných než elektronických komunikačních prostředků nezbytné buď z důvodu narušení zabezpečení těchto komunikačních prostředků, nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, jež vyžadují tak vysokou úroveň ochrany, že ji nelze řádně zajistit za použití elektronických nástrojů a zařízení, jež jsou hospodářským subjektům běžně dostupné nebo jim je lze zpřístupnit pomocí alternativních přístupových prostředků ve smyslu odstavce 5.
Zadavatel, který podle druhého pododstavce tohoto odstavce v rámci procesu podávání nabídek vyžaduje jiné než elektronické komunikační prostředky, je povinen uvést v jednotlivé zprávě podle článku 100 důvody pro tento požadavek. Je-li to možné uvedou zadavatelé v jednotlivé zprávě důvody, proč považovali použití jiných než elektronických komunikačních prostředků za nezbytné při uplatňování čtvrtého pododstavce tohoto odstavce.
2. Bez ohledu na odstavec 1 lze u jiných sdělení, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, použít i ústní komunikaci, je-li její obsah v dostatečné míře zdokumentován. Zásadní prvky v tomto ohledu zahrnují zadávací podmínky, žádosti o účast, potvrzení zájmu a nabídky. Zejména ústní komunikace s uchazeči, jež by mohla mít podstatný dopad na obsah a posouzení nabídek, musí být dostatečně zdokumentována vhodnými prostředky, jako například zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
3. Při každém sdělení, výměně a uchovávání informací zadavatelé zajistí zachování celistvosti údajů a ochranu důvěrných informací poskytnutých v nabídkách a žádostech o účast. Obsah nabídek a žádostí o účast mohou zkoumat až po uplynutí lhůty pro jejich podávání.
4. V případě zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické modelovací nástroje pro stavební informace a obdobné nástroje. V takovém případě poskytnou zadavatelé do doby, než se tyto nástroje stanou běžně dostupnými ve smyslu odst. 1 prvního pododstavce druhé věty, alternativní přístupové prostředky podle odstavce 5.
5. Zadavatelé mohou v případě potřeby požadovat použití nástrojů, které nejsou obecně dostupné, za předpokladu, že nabídnou alternativní přístupové prostředky.
Požadavek, aby zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže zadavatelé:
a) |
nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený, a plný přímý přístup elektronickými prostředky od data uveřejnění oznámení podle přílohy IX nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu; v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje a zařízení dostupné; |
b) |
zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line, nebo |
c) |
podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. |
6. Nad rámec požadavků stanovených v příloze V se pro nástroje a zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast použijí tato pravidla:
a) |
subjektům, které mají zájem, musí být k dispozici informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování a datování; |
b) |
členské státy nebo zadavatelé jednající v rámci celkového rámce vytvořeného dotčeným členským státem stanoví požadovanou úroveň zabezpečení elektronických komunikačních prostředků, které se mají používat v různých fázích konkrétního zadávacího řízení; úroveň musí být přiměřená souvisejícím rizikům; |
c) |
dojdou-li členské státy nebo zadavatelé jednající v rámci celkového rámce vytvořeného dotčeným členským státem k závěru, že s ohledem na míru rizika posouzenou v souladu s písmenem b) tohoto odstavce jsou požadovány zaručené elektronické podpisy vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (38), akceptují zaručené elektronické podpisy založené na kvalifikovaném osvědčení, při zohlednění skutečnosti, zda se jedná o osvědčení vydané osvědčovatelem z důvěryhodných seznamů stanovených v rozhodnutí Komise 2009/767/ES (39), vytvořené s použitím prostředků pro bezpečné vytváření podpisu nebo bez nich, pokud jsou splněny tyto podmínky:
|
Ohledně dokumentů používaných v rámci zadávacího řízení, které podepisuje příslušný orgán určitého členského státu nebo jiný vydávající subjekt, může příslušný vydávající orgán nebo subjekt určit požadovaný formát zaručeného elektronického podpisu v souladu s požadavky stanovenými v čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Komise 2011/130/EU. Příslušný vydávající orgán nebo subjekt zavede nezbytná opatření, aby byl schopen technicky tyto formáty zpracovat zahrnutím informací vyžadovaných pro účely zpracování podpisu v dotčeném dokumentu. Tyto dokumenty musí v elektronickém podpisu nebo v nosiči elektronického podpisu obsahovat informace o existujících možnostech ověření, jež umožňují ověřit obdržený elektronický podpis online, bezplatně a způsobem, který je srozumitelný pro nerodilé mluvčí.
7. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 103 akty v přenesené pravomoci za účelem změny technických údajů a parametrů uvedených v příloze V s ohledem na technologický rozvoj.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 103 za účelem změny seznamu uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) až d) tohoto článku, pokud se další uplatňování výjimek z používání elektronických komunikačních prostředků stane s ohledem na technologický rozvoj nevhodné nebo výjimečně, pokud bude s ohledem na technologický rozvoj třeba stanovit nové výjimky.
K zajištění interoperability technických formátů, postupů a standardů předávání zpráv, zejména při přeshraniční komunikaci, je Komise zmocněna přijímat v souladu s článkem 103 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit povinné používání těchto konkrétních technických standardů, a to zejména pro používání elektronického podávání nabídek, elektronických katalogů a prostředků k elektronickému ověřování, pouze tehdy, byly-li technické standardy důkladně testovány a jejich užitečnost byla prověřena v praxi. Před zavedením povinnosti užívat určitou technickou normu Komise rovněž pečlivě zváží náklady, jež s tím mohou být spojeny, a to zejména z hlediska úprav stávajících řešení pro elektronické zadávání zakázek včetně infrastruktury, procesů a programového vybavení.
Článek 41
Nomenklatura
1. Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (dále jen „CPV“) tak, jak byl přijat nařízením (ES) č. 2195/2002.
2. Pokud je třeba v této směrnici zohlednit změny v nomenklatuře CPV, které nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 103, kterými se upraví kódy CPV uvedené v této směrnici.
Článek 42
Střet zájmů
1. Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé přijali vhodná opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů, ke kterému dochází v průběhu zadávacího řízení, a zamezili tak narušení hospodářské soutěže a zajistili rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty.
Pojem střetu zájmů se vztahuje přinejmenším na situace, kdy pracovníci veřejného zadavatele nebo poskytovatele služeb v oblasti zadávání zakázek vystupujícího jménem veřejného zadavatele, kteří se podílejí na vedení zadávacího řízení nebo by mohli ovlivnit jeho výsledek, přímo či nepřímo vykazují finanční, hospodářský nebo jiný osobní zájem, který by bylo možno považovat za zájem ohrožující jejich nestrannost a nezávislost v souvislosti s daným zadávacím řízením.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK
KAPITOLA I
Zadávací řízení
Článek 43
Podmínky vztahující se k dohodě o vládních zakázkách a dalším mezinárodním dohodám
V případech, na něž se vztahují přílohy 3, 4 a 5 a všeobecné poznámky týkající se Evropské unie k dodatku I k dohodě o vládních zakázkách a další mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, uplatňují zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) na stavební práce, dodávky, služby a na hospodářské subjekty signatářů těchto dohod podmínky, které nejsou méně příznivé, než podmínky uplatňované na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty Unie.
Článek 44
Výběr druhu zadávacího řízení
1. Při zadávání zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce postupují zadavatelé tak, aby zadávací řízení bylo v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že byla uveřejněna výzva k účasti v soutěži v souladu s touto směrnicí, aniž je dotčen článek 47.
2. Členské státy stanoví, že zadavatelé mohou použít otevřené nebo užší řízení nebo jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži, jak je upraveno v této směrnici.
3. Členské státy stanoví, že zadavatelé mohou použít soutěžní dialog nebo zavést inovační partnerství, jak jsou upraveny v této směrnici.
4. Výzva k účasti v soutěži může být provedena jedním z následujících způsobů:
a) |
pravidelným předběžným oznámením podle článku 67, pokud je zakázka zadávána v užším nebo jednacím řízení; |
b) |
oznámením o existenci systému kvalifikace podle článku 68, pokud je zakázka zadávána v užším nebo jednacím řízení nebo prostřednictvím soutěžního dialogu či inovačního partnerství; |
c) |
oznámením o zahájení zadávacího řízení podle článku 69. |
V případě uvedeném v písmeni a) tohoto odstavce hospodářské subjekty, které po uveřejnění pravidelného předběžného oznámení vyjádřily svůj zájem, jsou následně ve „výzvě k potvrzení zájmu“ v souladu s článkem 74 vyzvány, aby potvrdily svůj zájem písemně.
5. Ve zvláštních případech a za okolností výslovně uvedených v článku 50 mohou členské státy stanovit, že zadavatelé mohou použít jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži. Členské státy nesmějí povolit toto řízení v jiných případech, než jsou uvedeny v článku 50.
Článek 45
Otevřené řízení
1. V otevřeném řízení může kterýkoli hospodářský subjekt, který má o to zájem, jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat nabídku.
Minimální lhůta pro podání nabídek je 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.
K nabídce se přikládají informace pro výběr na základě kvalifikace požadované zadavatelem.
2. Jestliže zadavatel uveřejní pravidelné předběžné oznámení, které nebylo současně použito jako výzva k účasti v soutěži, může být minimální lhůta pro podání nabídek stanovená v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku zkrácena na 15 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:
a) |
pravidelné předběžné oznámení obsahovalo kromě informací vyžadovaných v příloze VI části A oddíle I všechny informace vyžadované v příloze VI části A oddíle II, pokud tyto posledně uvedené informace byly ve chvíli uveřejnění pravidelného předběžného oznámení dostupné; |
b) |
pravidelné předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení. |
3. Jestliže naléhavá, zadavatelem řádně odůvodněná situace znemožňuje použití lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci, může zadavatel stanovit jinou lhůtu v délce nejméně 15 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.
4. Zadavatel může lhůtu pro podání nabídek stanovenou v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly podány elektronickými prostředky v souladu s čl. 40 odst. 4 prvním pododstavcem a s čl. 40 odst. 5 a 6.
Článek 46
Užší řízení
1. V užším řízení může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace, které požaduje zadavatel.
Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů.
2. Nabídku mohou podat jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly zadavatelem vyzvány na základě jeho posouzení předložených informací. Zadavatelé mohou v souladu s čl. 78 odst. 2 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení.
Lhůta pro podání nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem vybraným zájemcům je pro vypracování a podání jejich nabídek poskytnuta stejná lhůta.
Není-li dosaženo dohody o lhůtě pro podání nabídek, činí lhůta alespoň deset dnů ode dne, kdy byla výzva k podání nabídky odeslána.
Článek 47
Jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži
1. V jednacím řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace, které požaduje zadavatel.
Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo v případě, že je jako výzva k účasti v soutěži použito pravidelné předběžné oznámení, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů.
2. Jednání se mohou zúčastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly zadavatelem vyzvány na základě posouzení předložených informací. Zadavatelé mohou v souladu s čl. 78 odst. 2 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení.
Lhůta pro podání nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem zájemcům je pro vypracování a podání jejich nabídek poskytnuta stejná lhůta.
Není-li dosaženo dohody o lhůtě pro podání nabídek, činí lhůta alespoň deset dnů ode dne, kdy byla výzva k podání nabídky odeslána.
Článek 48
Soutěžní dialog
1. V soutěžním dialogu může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži v souladu s čl. 44 odst. 4 písm. b) a c) podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace, které požaduje zadavatel.
Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je obecně stanovena na 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo v případě, že se jako výzva k účasti v soutěži použije pravidelné předběžné oznámení, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů.
Dialogu se mohou zúčastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly zadavatelem vyzvány na základě posouzení předložených informací. Zadavatelé mohou v souladu s čl. 78 odst. 2 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení. Zakázka se zadává výhradně na základě toho, která nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 82 odst. 2.
2. Zadavatelé stanoví a definují své potřeby a požadavky ve výzvě k účasti v soutěži nebo v popisné dokumentaci. Zároveň v týchž dokumentech rovněž stanoví a definují zvolená kritéria pro zadání zakázky a stanoví orientační časový rozvrh.
3. S účastníky vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 76 až 81 zahájí zadavatelé dialog, jehož cílem je určit a vymezit řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými účastníky projednat všechny aspekty zadání zakázky.
V průběhu dialogu zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi účastníky. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé účastníky oproti jiným.
V souladu s článkem 39 zadavatelé nesmějí zpřístupnit ostatním účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem nebo uchazečem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.
4. Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou během jednotlivých fází dialogu projednávána, za použití kritérií pro zadání stanovených ve výzvě k účasti v soutěži nebo v popisné dokumentaci. Zadavatel ve výzvě k účasti v soutěži nebo v popisné dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.
5. Zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou způsobilá ke splnění jeho potřeby.
6. Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, co o tom byli informováni zbývající účastníci, vyzve zadavatel účastníky k podání jejich konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro realizaci projektu.
Na žádost zadavatele mohou být uvedené nabídky objasněny, upřesněny a přizpůsobeny. Toto objasnění, upřesnění, přizpůsobení nebo dodatečné informace však nesmí měnit základní prvky nabídky nebo zakázky, a to včetně potřeb a požadavků uvedených ve výzvě k účasti v soutěži nebo v popisné dokumentaci, pokud by změny těchto prvků, potřeb a požadavků pravděpodobně narušily hospodářskou soutěž nebo vyvolaly diskriminační účinky.
7. Zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených ve výzvě k účasti v soutěži nebo v popisné dokumentaci.
Na žádost zadavatele může být s uchazečem, jehož nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 82 odst. 2 vedeno jednání za účelem potvrzení finančních závazků nebo jiných podmínek obsažených v nabídce sjednáním konečných podmínek zakázky, pokud toto jednání nezpůsobí zásadní změnu podstatných prvků nabídky nebo zakázky, včetně potřeb a požadavků stanovených ve výzvě k účasti v soutěži nebo v popisné dokumentaci, a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace.
8. Zadavatelé mohou stanovit ceny nebo platby pro účastníky dialogu.
Článek 49
Inovační partnerství
1. V inovačním partnerství může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži v souladu s čl. 44 odst. 4 písm. b) a c) podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace, které požaduje zadavatel.
Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí potřebu inovativního produktu, služby nebo stavebních prací, již nelze uspokojit nákupem výrobků, služeb nebo stavebních prací již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují minimální požadavky, jež musí splňovat všechny nabídky. Údaje musejí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.
Zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů. Zadávacího řízení se mohou zúčastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly zadavatelem vyzvány na základě posouzení předložených informací. Zadavatelé mohou v souladu s čl. 78 odst. 2 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení. Zakázky se zadávají výhradně na základě toho, která nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 82 odst. 2.
2. Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi veřejnými zadavateli a účastníky.
Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat zpracování výrobku, poskytnutí služeb nebo dokončení stavebních prací. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž mají partneři dosáhnout, a upravuje výplatu odměny v příslušných splátkách.
Na základě stanovených cílů může zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením jednotlivých smluv na zakázky, pokud v zadávací dokumentaci uvedl tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít.
3. Není-li v tomto článku stanoveno jinak, jednají zadavatelé s uchazeči o počáteční nabídce a všech následných jimi podaných nabídkách s výjimkou konečné nabídky, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek.
Minimální požadavky a kritéria pro zadání nejsou předmětem jednání.
4. V průběhu jednání zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným. Informují písemně všechny uchazeče, jejichž nabídky nebyly vyloučeny v souladu s odstavcem 5, o jakýchkoli změnách technických specifikací nebo jiných částí zadávacích podmínek, jež se netýkají stanovení minimálních požadavků. V návaznosti na tyto změny zadavatelé poskytnou uchazečům potřebný dostatek času na změnu a opětovné podání pozměněných nabídek.
V souladu s článkem 39 zadavatelé nesmějí ostatním účastníkům odhalit důvěrné informace sdělené zájemcem nebo uchazečem, který se účastní jednání, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.
5. Jednání v průběhu řízení o inovačním partnerství mohou probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávací dokumentaci. Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávacích podmínkách uvede, zda této možnosti využije.
6. Při výběru zájemců zadavatelé uplatňují zejména kritéria týkající se schopností zájemců v oblasti výzkumu a vývoje a vývoje a zavádění inovativních řešení.
Projekty v oblasti výzkumu a inovací, jejichž cílem je uspokojovat potřeby stanovené zadavatelem, jež nemohou být uspokojeny pomocí existujících řešení, mohou předkládat jen hospodářské subjekty, které jsou k tomu zadavatelem vyzvány na základě jeho posouzení požadovaných informací.
Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví. V případě inovačního partnerství s několika partnery nezpřístupní zadavatel v souladu s článkem 39 ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím v rámci partnerství sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.
7. Zadavatel zajistí, aby struktura partnerství a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota nakupovaných dodávek, služeb nebo stavebních prací nesmí být nepřiměřená investici do jejich vývoje.
Článek 50
Použití jednacího řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži
Zadavatelé mohou použít jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v následujících případech:
a) |
jestliže v předchozím řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast nebo žádné vhodné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud je pro zakázku irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud příslušný hospodářský subjekt má nebo může být vyloučen podle čl. 78 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1 nebo nesplňuje kritéria pro výběr stanovená zadavatelem podle článku 78 nebo článku 80; |
b) |
jestliže je zakázka zadána čistě za účelem výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje, a nikoli za účelem zajištění zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj a pokud zadání takové zakázky není na újmu soutěžnímu prostředí při zadávání dalších zakázek, které mají především tyto cíle; |
c) |
jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:
Výjimky uvedené v bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů zakázky; |
d) |
pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatel nemohl předvídat, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži. Okolnosti pro odůvodnění krajní naléhavosti nesmějí být v žádném případě způsobeny zadavatelem; |
e) |
v případě zakázek na dodávky pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat dodávky, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; |
f) |
pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb zadaných dodavateli, kterému stejný zadavatel zadal původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka v řízení podle čl. 44 odst. 1. Základní projekt uvádí rozsah případných dodatečných stavebních prací nebo služeb a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití tohoto řízení se uvádí již při oznámení zařazení prvního projektu do soutěže a zadavatelé vezmou v úvahu celkové předpokládané náklady na následné stavební práce a služby při použití článků 15 a 16; |
g) |
pro dodávky nabízené a nakupované na komoditních burzách; |
h) |
pro výhodné koupě, kdy je díky využití zvláště příznivé příležitosti dostupné po velmi krátkou dobu možné pořídit dodávky za ceny podstatně nižší, nežli jsou běžné tržní ceny; |
i) |
pro nákup dodávek nebo služeb za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů. |
j) |
jestliže dotčená zakázka na služby následuje po soutěži o návrh organizované v souladu s touto směrnicí a má být v souladu s pravidly soutěže o návrh zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takové soutěže; v druhém jmenovaném případě musejí být k účasti na jednání vyzváni všichni vítězové. |
KAPITOLA II
Techniky a nástroje pro elektronické a souhrnné zadávání zakázek
Článek 51
Rámcové dohody
1. Zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.
Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládaná množství, kterými se budou řídit jednotlivé zakázky zadávané během daného období.
Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit osm let, kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů daných zejména předmětem rámcové dohody.
2. Jednotlivé zakázky zadávané na základě rámcové dohody musí být zadávány na základě objektivních pravidel a kritérií, mezi něž může patřit následné zahájení zadávacího řízení/soutěže pro hospodářské subjekty, které jsou stranami uzavřené rámcové dohody. Tato pravidla a kritéria se stanoví v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu.
Objektivní pravidla a kritéria uvedená v prvním pododstavci musejí zajišťovat rovné zacházení s hospodářskými subjekty, které jsou stranami dohody. Je-li zahrnuto následné zahájení zadávacího řízení/soutěže, stanoví zadavatelé lhůtu, jež svou délkou postačuje k podání nabídek pro jednotlivé zakázky, a na základě kritérií pro zadání uvedených ve specifikacích rámcové dohody zadají jednotlivé zakázky uchazečům, kteří podali nejvhodnější nabídku.
Zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.
Článek 52
Dynamické nákupní systémy
1. Pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jejichž vlastnosti vzhledem k běžné dostupnosti na trhu splňují požadavky zadavatelů, lze využívat dynamický nákupní systém. Dynamický nákupní systém je provozován jako plně elektronický proces a je po dobu použitelnosti dynamického nákupního systému otevřený všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému. Může být rozdělen do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností zakázky, jež má být v rámci dané kategorie zadána. Tyto vlastnosti mohou zahrnovat odkaz na maximální přípustnou velikost následných jednotlivých zakázek nebo na konkrétní zeměpisné oblasti, v nichž budou následné jednotlivé zakázky provedeny.
2. Při zadávání zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů se zadavatelé řídí pravidly užšího řízení. Přístup do systému je umožněn všem zájemcům, kteří splňují kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému; počet zájemců, jimž bude umožněn přístup do systému, nesmí být omezen podle čl. 78 odst. 2. Pokud zadavatelé rozdělili systém do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, uvedou pro každou kategorii příslušná kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému.
Bez ohledu na článek 46 se použijí tyto lhůty:
a) |
minimální lhůta pro podání žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo v případě, že se jako výzva k účasti v soutěži použije pravidelné předběžné oznámení, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů. Jakmile byla odeslána výzva k podání nabídky na první zakázku v rámci dynamického nákupního systému, nevztahují se na podání žádostí o účast žádné další lhůty; |
b) |
minimální lhůta pro podání nabídek je alespoň 10 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky. Použije se čl. 46 odst. 2 druhý a třetí pododstavec. |
3. Veškerá komunikace v rámci dynamického nákupního systému probíhá pouze elektronickými prostředky v souladu s čl. 40 odst. 1, 3, 5 a 6.
4. Za účelem zadávání zakázek v rámci dynamického nákupního sytému zadavatelé:
a) |
uveřejní výzvu k účasti v soutěži, v níž uvedou, že se jedná o dynamický nákupní systém; |
b) |
upřesní v zadávací dokumentaci alespoň povahu a předpokládaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o dynamickém nákupním systému, včetně informací o jeho fungování, o použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích spojení; |
c) |
informují o případném rozdělení do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb a o vlastnostech jednotlivých kategorií; |
d) |
zajistí neomezený a plný přímý přístup po dobu použitelnosti systému k zadávací dokumentaci v souladu s článkem 73. |
5. Zadavatelé umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Zadavatelé posoudí tyto žádosti podle kritérií pro zařazení do dynamického nákupního systému do 10 pracovních dnů ode dne, kdy je obdrží. Tato lhůta může být v jednotlivých odůvodněných případech prodloužena na 15 pracovních dnů, a to zejména s ohledem na potřebu posoudit další podklady nebo jinak ověřit splnění kritérií pro zařazení do dynamického nákupního systému.
Bez ohledu na první pododstavec mohou zadavatelé až do odeslání výzvy k podání nabídky na první zakázku v rámci dynamického nákupního systému prodloužit dobu hodnocení, pokud v průběhu prodloužené doby hodnocení není učiněna výzva k podání nabídky. Zadavatelé uvedou prodlouženou délku doby hodnocení, kterou hodlají uplatnit, v zadávací dokumentaci.
Zadavatelé co nejdříve informují dotčený hospodářský subjekt, zda byl nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.
6. Zadavatelé vyzvou všechny zařazené účastníky, aby podali své nabídky pro jednotlivé zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s článkem 74. Pokud byl dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií stavebních prací, produktů nebo služeb, vyzvou zadavatelé všechny účastníky přijaté do kategorie odpovídající konkrétní zakázce, aby podali nabídku.
Zakázku zadají tomu uchazeči, který podal nejvhodnější nabídku podle kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení v dynamickém nákupním systému, ve výzvě k potvrzení zájmu anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o zavedení systému kvalifikace, ve výzvě k podání nabídky. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.
7. Zadavatelé, kteří v souladu s článkem 80 uplatňují důvody pro vyloučení a kvalifikační kritéria pro výběr podle směrnice 2014/24/EU, mohou kdykoli během doby platnosti dynamického nákupního systému vyžadovat, aby přijatí účastníci předložili obnovené a aktualizované vlastní prohlášení uvedené v čl. 59 odst. 1 směrnice 2014/24/EU, a to do pěti pracovních dnů ode dne doručení žádosti.
Čl. 59 odst. 2 až 4 uvedené směrnice se použijí po celou dobu použitelnosti dynamického nákupního systému.
8. Zadavatelé uvedou ve výzvě k účasti v soutěži dobu použitelnosti dynamického nákupního systému. Komisi oznámí případné změny v této době použitelnosti za použití následujících standardních formulářů:
a) |
pokud se mění doba použitelnosti bez ukončení systému, na formuláři, jímž byla původně uveřejněna výzva k účasti v soutěži v rámci dynamického nákupního systému; |
b) |
pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedeném v článku 70. |
9. Hospodářským subjektům majícím zájem o účast ani účastníkům dynamického nákupního systému nesmějí být před zavedením tohoto systému nebo během doby jeho používání účtovány žádné poplatky.
Článek 53
Elektronické aukce
1. Zadavatelé mohou používat elektronické aukce, v jejichž rámci jsou předkládány nové, snížené ceny nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.
K tomuto účelu zadavatelé strukturují elektronickou aukci jako opakující se elektronický proces, jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a jenž umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.
U některých zakázek na služby a některých zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je intelektuální výkon, jako například návrh stavebních prací, nelze pořadí stanovit za použití automatických metod hodnocení, a proto nesmí být tyto zakázky zadávány s použitím elektronických aukcí.
2. V otevřených, užších či jednacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži mohou zadavatelé rozhodnout, že zadání zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud může být přesně stanoven obsah zadávací dokumentace, zejména pak technické specifikace.
Za stejných podmínek může být elektronická aukce použita při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody uvedeném v čl. 51 odst. 2 a při vyhlášení soutěže na zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 52.
3. Elektronická aukce je založena na jednom z následujících prvků nabídek:
a) |
výlučně na cenách, je-li zakázka zadávána pouze na základě ceny; |
b) |
na cenách nebo nových hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka zadávána na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, nebo nabídce s nejnižšími náklady, použije-li se přístup nákladové efektivnosti. |
4. Zadavatelé, kteří se rozhodnou uspořádat elektronickou aukci, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu, anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o existenci systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek. Zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze VII.
5. Předtím, než přistoupí k elektronické aukci, provedou zadavatelé úplné předběžné hodnocení nabídek v souladu s kritériem nebo kritérii pro zadání zakázky a s jejich stanovenou poměrnou váhou.
Nabídka je považována za přijatelnou, pokud byla podána uchazečem, který nebyl vyloučen dle čl. 78 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1, splňuje kvalifikační kritéria pro výběr stanovená podle článků 78 a 80 a jehož nabídka je v souladu s technickými specifikacemi a není v rozporu s pravidly nebo nepřijatelná nebo nevhodná.
Za nabídky v rozporu s pravidly se považují zejména nabídky, které nejsou v souladu se zadávací dokumentací, které byly doručeny pozdě, u nichž existují důkazy o tajných ujednáních nebo korupci nebo které veřejní zadavatelé považují za mimořádně nízké. Za nepřijatelné se považují zejména nabídky podané uchazeči, kteří nemají požadovanou kvalifikaci, a nabídky, jejichž cena převyšuje rozpočet veřejného zadavatele vymezený před zahájením zadávacího řízení a uvedený v zadávací dokumentaci.
Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud je pro zakázku irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud příslušný hospodářský subjekt má nebo může být vyloučen podle čl. 78 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1 nebo nesplňuje kritéria pro výběr stanovená zadavatelem podle článku 78 nebo článku 80.
Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, musí být elektronickými prostředky současně vyzváni k účasti na elektronické aukci prostřednictvím připojení ke stanovenému dni a času v souladu s pokyny uvedenými ve výzvě. Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících fázích. Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.
6. Výzva musí být doplněna výsledkem úplného vyhodnocení dotčené nabídky provedeného v souladu s poměrnými váhami stanovenými v čl. 82 odst. 5 prvním pododstavci.
Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. S výjimkou případů, kdy je ekonomicky nejvýhodnější nabídka stanovena pouze na základě ceny, musí tento vzorec zahrnovat poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži nebo v jiných v jiných částech zadávací dokumentace. Za tímto účelem musí být jakákoli případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.
Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.
7. Během každé fáze elektronické aukce zadavatelé okamžitě musí sdělit všem uchazečům dostatečné informace, které jim umožní zjistit v každé chvíli svou odpovídající pozici. Mohou jim též sdělit jiné informace týkající se jiných nabízených cen nebo hodnot, za podmínky, že je to uvedeno ve specifikaci. Mohou rovněž nabízených oznámit počet účastníků aukce. V žádném případě však nesmějí během žádné fáze elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.
8. Zadavatelé musí uzavírat elektronické aukce jedním nebo více z následujících způsobů:
a) |
v předem stanovený den a čas; |
b) |
pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovili dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické aukce, nebo |
c) |
pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu fází aukce. |
Pokud zadavatelé mají v úmyslu uzavřít elektronickou aukci podle prvního pododstavce písm. c), případně v kombinaci se způsobem uvedeným v prvním pododstavci písm. b), výzva k účasti na aukci uvádí časový rozvrh každé fáze aukce.
9. Po uzavření elektronické aukce zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 82 na základě výsledků elektronické aukce.
Článek 54
Elektronické katalogy
1. Pokud se vyžaduje použití elektronických komunikačních prostředků, mohou zadavatelé požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu nebo aby elektronický katalog obsahovaly.
Členské státy mohou stanovit povinnost používat elektronické katalogy u některých typů zakázek.
Nabídky předkládané ve formě elektronického katalogu mohou být doplněny dalšími dokumenty.
2. Elektronické katalogy připravují zájemci nebo uchazeči s cílem zúčastnit se určitého zadávacího řízení v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném zadavatelem.
Elektronické katalogy musí dále splňovat požadavky na nástroje elektronické komunikace a případné další požadavky stanovené zadavatelem v souladu s článkem 40.
3. V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, zadavatel:
a) |
toto uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu, anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o zavedení systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek nebo výzvě k jednání; |
b) |
v zadávací dokumentaci uvede veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 40 odst. 6 ohledně formátu, používaného elektronického zařízení a technických opatření a specifikací spojení pro katalog. |
4. Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena rámcová dohoda s více než jedním hospodářským subjektem, zadavatelé mohou stanovit, že obnovení soutěže na jednotlivé zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů. V takovém případě použijí zadavatelé jeden z těchto způsobů:
a) |
vyzvou uchazeče, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné zakázky, nebo |
b) |
uvědomí uchazeče, že mají v úmyslu vybrat z elektronických katalogů, které již byly podány, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné zakázky, pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávacích podmínkách k rámcové dohodě. |
5. Pokud zadavatelé obnoví soutěž na jednotlivé zakázky v souladu s odst. 4 písm. b), oznámí uchazečům datum a čas, kdy hodlají vybrat z katalogů informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům jednotlivé zakázky a dají uchazečům možnost, aby tento výběr informací nepovolili.
Zadavatelé poskytnou dostatečný časový prostor mezi oznámením a skutečným výběrem informací.
Před zadáním zakázky předloží zadavatelé vybrané informace příslušnému uchazeči, aby mu dali příležitost vyvrátit nebo potvrdit, že takto vytvořená nabídka neobsahuje věcné chyby.
6. Zadavatelé mohou zadávat zakázky v rámci dynamického nákupního systému a požadovat přitom, aby nabídky spojené s konkrétní zakázkou byly podávány v podobě elektronického katalogu.
Zadavatelé mohou rovněž zadávat zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s odst. 4 písm. b) a s odstavcem 5, pokud je žádost o účast v dynamickém nákupním systému doprovázena elektronickým katalogem v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném zadavatelem. Zájemci tento katalog následně doplní, až budou informováni o úmyslu zadavatele vytvořit nabídky postupem uvedeným v odst. 4 písm. b).
Článek 55
Centralizované nákupní činnosti a centrální zadavatelé
1. Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou pořizovat stavební práce, dodávky nebo služby od centrálního zadavatele, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 bodě 10 písm. a).
Členské státy mohou rovněž stanovit, že zadavatelé mohou pořizovat stavební práce, dodávky a služby prostřednictvím zakázek zadaných společným zadavatelem, prostřednictvím dynamických nákupních systémů provozovaných společným zadavatelem nebo prostřednictvím rámcové dohody uzavřené společným zadavatelem, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 bodě 10 písm. b). Pokud mohou dynamický nákupní systém provozovaný centrálním zadavatelem používat i jiní zadavatelé, uvede se tato skutečnost ve výzvě k účasti v soutěži, kterou se tento dynamický nákupní systém zavádí.
Ve vztahu k prvnímu a druhému pododstavci mohou členské státy stanovit, že některé zakázky se zadávají prostřednictvím centrálních zadavatelů nebo jednoho či několika konkrétních centrálních zadavatelů.
2. Zadavatel splní své povinnosti podle této směrnice, pořídí-li dodávky nebo služby od centrálního zadavatele, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 bodě 10 písm. a).
Dále musí zadavatel rovněž plnit své povinnosti podle této směrnice, pořídí-li stavební práce, dodávky nebo služby prostřednictvím zakázek zadaných centrálním zadavatelem, prostřednictvím dynamických nákupních systémů provozovaných centrálním zadavatelem nebo centrálním rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 bodě 10 písm. b).
Příslušný zadavatel ovšem nese odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice v případě částí, které provádí sám, jako je:
a) |
zadání zakázky v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem nebo |
b) |
obnovení soutěže podle rámcové dohody, která byla uzavřena centrálním zadavatelem. |
3. Veškerá zadávací řízení, která provádí centrální zadavatel, se provádějí formou elektronické komunikace v souladu s požadavky uvedenými v článku 40.
4. Zadavatelé mohou zadat zakázku na služby spočívající v poskytování centralizovaných nákupních činností centrálnímu zadavateli bez ohledu na postupy stanovené touto směrnicí.
Tyto zakázky na služby mohou zahrnovat i poskytování pomocných nákupních činností.
Článek 56
Příležitostné společné zadávání zakázek
1. Dva nebo více zadavatelů se mohou dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.
2. Pokud je zadávací řízení vedeno celé společně jménem a na účet všech zúčastněných zadavatelů, nesou tito zadavatelé společnou odpovědnost za splnění svých povinností podle této směrnice. To platí i v případech, kdy jeden zadavatel sám vede zadávací řízení, přičemž jedná svým jménem i jménem ostatních zúčastněných zadavatelů.
Pokud není zadávací řízení celé vedeno celé jménem a na účet zúčastněných zadavatelů, nesou zadavatelé společnou odpovědnost pouze za části prováděné společně. Každý zadavatel nese výlučnou odpovědnost za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k částem, které provádí svým jménem a na svůj účet.
Článek 57
Zadávání zakázek za účasti zadavatelů z různých členských států
1. Aniž jsou dotčeny články 28 až 31, mohou zadavatelé z různých členských států jednat společně při zadávání zakázek jedním ze způsobů stanovených v tomto článku.
Zadavatelé se pomocí prostředků stanovených v tomto článku nesmějí vyhýbat uplatňování imperativních ustanovení veřejného práva, které se na ně vztahují ve členském státě, v němž se nacházejí, a které jsou v souladu s právem Unie.
2. Členský stát svým zadavatelům nezakazuje použití centralizovaných nákupních činností poskytovaných centrálními zadavateli nacházejícími se v jiném členském státě
Pokud však jde o centralizované nákupní činnosti poskytované centrálním zadavatelem nacházejícím se v jiném členském státě než zadavatel, mohou členské státy upřesnit, že jejich zadavatelé mohou využívat pouze centralizované nákupní činnosti, jak jsou uvedeny buď v čl. 2 bodě 10 písm. a), nebo v čl. 2 bodě 10 písm. b).
3. Poskytování centralizovaných nákupních činností centrálním zadavatelem, který se nachází v jiném členském státě, probíhá v souladu s vnitrostátními pravidly toho členského státu, v němž se centrální zadavatel nachází.
Vnitrostátní pravidla členského státu, v němž se společný zadavatel nachází, se vztahují i na:
a) |
zadání zakázky v rámci dynamického nákupního systému; |
b) |
obnovení soutěže podle rámcové dohody; |
4. Několik zadavatelů z různých členských států může společně zadat zakázku, uzavřít rámcovou dohodu nebo provozovat dynamický nákupní systém. Zakázky mohou rovněž zadávat na základě rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému. Pokud nezbytné prvky nebyly upraveny mezinárodní dohodou mezi dotčenými členskými státy, uzavřou zúčastnění zadavatelé dohodu, v níž se stanoví:
a) |
povinnosti stran a ustanovení vnitrostátního práva; |
b) |
interní organizace zadávacího řízení, včetně jeho vedení, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být zadány, a uzavírání smluv. |
Zúčastněný zadavatel plní své povinnosti podle této směrnice, nakoupí-li stavební práce, dodávky nebo služby od zadavatele odpovědného za dané zadávací řízení. Při stanovení povinností a příslušných ustanovení vnitrostátního práva podle písmene a) si mohou zúčastnění zadavatelé rozdělit povinnosti mezi sebou a stanovit jako příslušná ustanovení vnitrostátního práva kteréhokoli členského státu, v němž se nachází některý ze zúčastněných zadavatelů. Rozdělení povinností a příslušná ustanovení vnitrostátního práva musí být v případě společně zadaných zakázek uvedeny v zadávací dokumentaci.
5. Pokud zadavatelé z různých členských států založili společný subjekt, včetně evropského seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (41) nebo jiného subjektu založeného podle práva Unie, dohodnou se zúčastnění zadavatelé prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu společného subjektu na vnitrostátních pravidlech jednoho z následujících členských států, kterými se bude zadávání zakázky řídit:
a) |
vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný subjekt své sídlo; |
b) |
vnitrostátní předpisy členského státu, v němž společný subjekt vykonává svou činnost. |
Dohoda uvedená v prvním pododstavci může platit na dobu neurčitou, je-li to stanoveno v zakládacím aktu společného subjektu, nebo může být omezena na určitou dobu, určité typy zakázek nebo na jedno či více zadání jednotlivých zakázek.
KAPITOLA III
Průběh řízení
Článek 58
Předběžné tržní konzultace
Před zahájením zadávacího řízení mohou zadavatelé vést tržní konzultace s cílem připravit zadání zakázky a informovat hospodářské subjekty o svých plánech a požadavcích při zadávání zakázek.
Za tímto účelem mohou zadavatelé například vyhledat nebo přijmout poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či účastníků trhu. Toto poradenství mohou využít při plánování a vedení zadávacího řízení, pokud toto poradenství nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.
Článek 59
Předchozí účast zájemců nebo uchazečů
Pokud zájemce nebo uchazeč anebo podnik se vztahem k zájemci nebo uchazeči působil jako poradce zadavatele, ať již v souvislosti s článkem 58 či nikoli, nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme zadavatel příslušná opatření, aby zajistil, že účastí tohoto zájemce nebo uchazeče nebude narušena hospodářská soutěž.
Mezi tato opatření patří povinnost sdělit ostatním zájemcům a uchazečům příslušné informace vyměňované se zájemcem nebo uchazečem v rámci jeho účasti na přípravě zadávacího řízení nebo informace z této účasti vyplývající a stanovit odpovídající lhůty pro podání nabídek. Příslušný zájemce nebo uchazeč může být z řízení vyloučen pouze v případě, že neexistuje jiný způsob, jak zajistit dodržení zásady rovného zacházení.
Před každým takovým vyloučením dostane zájemce nebo uchazeč příležitost prokázat, že jeho účast na přípravě zadávacího řízení nemůže narušit hospodářskou soutěž. Přijatá opatření se zdokumentují v samostatné zprávě vyžadované podle článku 100.
Článek 60
Technické specifikace
1. Technické specifikace vymezené v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávacích podmínkách. V technické specifikace se stanoví požadované vlastnosti stavebních prací, služeb nebo dodávky.
Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo metodu poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na konkrétní proces spojený s jinou fázi jejich životního cyklu, a to i tehdy, kdy uvedené faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty, za podmínky, že souvisejí s předmětem zakázky a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům.
Technické specifikace mohou rovněž určovat, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.
U všech zakázek určených k použití fyzickými osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky zadavatele, se tyto technické specifikace kromě řádně odůvodněných případů vypracovávají tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele.
Pokud jsou právním aktem Unie přijaty závazné požadavky na přístupnost, vymezí technické specifikace kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele odkazem na tento akt.
2. Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejné zakázky hospodářské soutěži.
3. Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Unie, musí být technické specifikace formulovány jedním z následujících způsobů:
a) |
formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči určit předmět zakázky a zadavateli zadat zakázku; |
b) |
odkazem na technické specifikace a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení“ obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiný technický referenční systém vypracovaný evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud tyto neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace stavebních prací a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“; |
c) |
formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v písmenu a) s odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci; |
d) |
odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon nebo funkci uvedené v písmenu a) pro ostatní vlastnosti. |
4. Není-li to odůvodněno předmětem zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavce 3. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.
5. Pokud zadavatel využije možnosti odkázat na technické specifikace podle odst. 3 písm. b), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené stavební práce, dodávky nebo služby nejsou shodné s technickými specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 62, prokázal, že navrhovaná řešení vyhovují rovnocenným způsobem požadavkům definovaným technickými specifikacemi.
6. Pokud zadavatel využije možnosti stanovit technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci podle odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku na dodávky, služby nebo stavební práce, které splňují vnitrostátní normu přejímající evropskou normu, splňují evropské technické schválení nebo obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které zadavatel stanovil.
Ve své nabídce uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, včetně dokladů uvedených v článku 62, že dodávky, služba nebo stavební práce splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které zadavatel stanovil.
Článek 61
Štítky
1. Pokud zadavatelé mají v úmyslu nakoupit stavební práce, dodávky nebo služby, které mají zvláštní environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti, mohou v technických specifikacích, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění zakázky vyžadovat zvláštní štítek coby doklad, že příslušné stavební práce, dodávky nebo služby požadovaným vlastnostem vyhovují, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a) |
požadavky na označení štítkem se týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem zakázky a která jsou vhodná pro definování vlastností staveb, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky; |
b) |
požadavky na označení štítkem vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií; |
c) |
štítky jsou zavedeny v rámci otevřeného a transparentního řízení, na kterém se mohou podílet všechny relevantní zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, sociálních partnerů, výrobců, distributorů a nevládních organizací; |
d) |
štítky jsou přístupné všem subjektům, které o to mají zájem; |
e) |
požadavky na označení štítkem jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv. |
Pokud zadavatelé nevyžadují, aby stavební práce, dodávky nebo služby splňovaly veškeré požadavky na označení štítkem, uvedou, o které požadavky se jedná.
Zadavatelé vyžadující konkrétní štítek musí přijmout všechny štítky, jež potvrzují, že stavební práce, dodávky nebo služby splňují rovnocenné požadavky na štítky.
Pokud hospodářský subjekt prokazatelně neměl možnost získat v příslušné lhůtě konkrétní štítek uvedený zadavatelem nebo štítek jemu rovnocenný z důvodů, jež mu nelze přičítat, přijme zadavatel jiné vhodné doklady, jako například technickou dokumentaci výrobce, pokud příslušný hospodářský subjekt prokáže, že stavební práce, dodávky a služby, jež má poskytnout, splňují požadavky na označení konkrétním nebo konkrétní požadavky uvedené zadavatelem.
2. Pokud štítek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c), d) a e), avšak zahrnuje i požadavky, které nesouvisejí s předmětem zakázky, nevyžadují zadavatelé štítek jako takový, avšak mohou definovat technické specifikace odkazem na ty podrobné specifikace štítku nebo v případě potřeby jejich části, které souvisejí s předmětem zakázky a jsou vhodné pro definování jeho vlastností.
Článek 62
Zkušební protokoly, osvědčení a další doklady
1. Zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty předložily zkušební protokol od subjektu posuzování shody nebo osvědčení vystavené takovým subjektem jako doklad o shodě s požadavky či kritérii uvedenými v technických specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění zakázky.
Pokud zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaného konkrétním subjektem posuzování shody, přijmou též osvědčení od jiných rovnocenných subjektů posuzování shody.
Pro účely tohoto odstavce se subjektem posuzování shody rozumí subjekt, který vykonává činnosti v oblasti posuzování shody včetně kalibrace, testování, certifikace a inspekce a je akreditován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (42).
2. Zadavatelé přijmou jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 1, například technickou dokumentaci výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo neměl možnost je získat v příslušné lhůtě, za podmínky, že absenci přístupu nelze přičítat dotčenému hospodářskému subjektu a že tento prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby splňují požadavky nebo kritéria stanovená v technických specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění zakázky.
3. Členské státy poskytnou ostatním členským státům na jejich žádost informace související s doklady a dokumenty předkládanými v souladu s čl. 60 odst. 6, článkem 61 a odstavci 1 a 2 tohoto článku. Příslušné orgány členského státu, ve kterém je hospodářský subjekt usazen, poskytnou tyto informace v souladu s článkem 102.
Článek 63
Sdělování technických specifikací
1. Na žádost hospodářského subjektu, který má zájem získat zakázku, poskytnou zadavatelé technické specifikace, na něž běžně odkazují ve svých zakázkách na dodávky, stavební práce nebo služby anebo technické specifikace, které mají v úmyslu použít u zakázek, u nichž je výzvou k účasti v soutěži pravidelné předběžné oznámení. Tyto specifikace se poskytují elektronicky formou bezplatného neomezeného a plného přímého přístupu.
Technické specifikace se však poskytují jinými prostředky než elektronicky v případě, že bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky k určité části zadávací dokumentace nelze zajistit z některého z důvodů uvedených v čl. 40 odst. 1 druhém pododstavci, nebo v případě, že bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky k určité části zadávací dokumentace nelze zajistit, neboť zadavatelé hodlají uplatnit čl. 39 odst. 2.
2. Pokud technické specifikace vycházejí z dokumentů, které jsou dostupné elektronicky formou bezplatného neomezeného a plného přímého přístupu pro hospodářské subjekty, jež mají zájem, postačí uvedení odkazu na tyto dokumenty.
Článek 64
Varianty
1. Zadavatelé mohou uchazečům povolit předložení variant, které splňují minimální požadavky stanovené zadavateli, nebo od uchazečů předložení takových variant vyžadovat.
Zadavatelé v zadávací dokumentaci uvedou, zda povolují nebo vyžadují předložení variant, a v případě, že ano, uvedou minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a konkrétní požadavky na jejich předložení, zejména pak to, zda mohou být varianty předloženy pouze tehdy, když byla podána také nabídka, jež nepředstavuje variantu. V případě, že jsou povoleny nebo vyžadovány varianty, zadavatelé rovněž zajistí, aby zvolená kritéria pro zadání bylo možné použít na varianty, které splňují tyto minimální požadavky, jakož i na vyhovující nabídky, které varianty nemají.
2. V zadávacím řízení na zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí zadavatelé, kteří povolili předložení variant nebo jej vyžadovali, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.
Článek 65
Rozdělení zakázek na části
1. Zadavatelé mohou rozhodnout o zadání zakázky tak, že ji rozdělí na jednotlivé části, a mohou vymezit rozsah a předmět těchto částí.
Zadavatelé uvedou v oznámení o zahájení zadávacího řízení, výzvě k potvrzení zájmu, nebo pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o zavedení systému kvalifikace, ve výzvě k podání nabídky nebo k jednání, zda nabídky mohou být předloženy pouze pro jednu, několik částí nebo pro všechny části.
2. Zadavatelé mohou i v případech, kdy lze nabídky podávat pro několik nebo všechny části, omezit počet částí, které lze zadat jedinému uchazeči, pokud je tento maximální počet částí na uchazeče uveden v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, výzvě k podání nabídky nebo k jednání. Zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci objektivní a nediskriminační kritéria či pravidla, jež hodlají uplatnit k určení toho, které části budou zadány, pokud by použití kritérií pro zadání vedlo k tomu, že by jednomu uchazeči byl zadán vyšší než maximální možný počet částí.
3. Členské státy mohou stanovit, že pokud lze jednomu uchazeči zadat více než jednu část, mohou zadavatelé zadat zakázku kombinující několik nebo všechny části, pokud si v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, výzvě k podání nabídky nebo k jednání tuto možnost vyhradili, a uvést části nebo jejich skupiny, které lze kombinovat.
4. Členské státy mohou stanovit povinnost rozdělit veřejné zakázky na jednotlivé části za podmínek stanovených v souladu s jejich vnitrostátním právem a s ohledem na právo Unie. Použije se odst. 1 první pododstavec a případně odstavec 3.
Článek 66
Stanovení lhůt
1. Při stanovení lhůt pro podání žádosti o účast a doručení nabídek zadavatelé zvláště zohlední složitost zakázky a čas nezbytný na přípravu nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené v článcích 45 až 49.
2. V případech, kdy lze nabídky předkládat pouze na základě prohlídky nebo kontroly podkladů k zadávací dokumentaci na místě, se lhůty pro předkládání nabídek, jež musí být delší než minimální lhůty stanovené v článcích 45 až 49, stanoví tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro vypracování nabídek.
3. Zadavatelé prodlouží lhůty pro podání nabídek tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro vypracování nabídek v těchto případech:
a) |
pokud dodatečné informace nejsou z jakéhokoli důvodu poskytnuty nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro podání nabídek, i když o ně hospodářský subjekt požádal včas. V případě zkráceného otevřeného řízení podle čl. 45 odst. 3 činí tato lhůta čtyři dny; |
b) |
pokud byly v zadávací dokumentaci provedeny významné změny. |
Délka tohoto prodloužení musí být přiměřená významu daných informací nebo provedené změně.
Pokud o dodatečné informace nebylo požádáno včas nebo je jejich důležitost z hlediska přípravy odpovídajících nabídek nevýznamná, nemusí zadavatelé lhůty prodlužovat.
Článek 67
Pravidelná předběžná oznámení
1. Zadavatelé mohou oznámit svůj úmysl zahájit plánované zadávací řízení uveřejněním pravidelného předběžného oznámení. Tato oznámení obsahují informace uvedené v příloze VI části A oddílu I. Uveřejňuje je buď Úřad pro publikace Evropské unie, nebo zadavatelé na svém profilu kupujícího v souladu s bodem 2 písm. b) přílohy IX. Pokud zadavatelé uveřejní pravidelné předběžné oznámení na svém profilu kupujícího, zašlou Úřadu pro publikace Evropské unie oznámení o uveřejnění pravidelného předběžného oznámení na profilu kupujícího zahájit v souladu s bodem 3 přílohy IX. Tato oznámení obsahují informace uvedené v části B přílohy VI.
2. Je-li výzva k účasti v soutěži učiněna formou pravidelného předběžného oznámení u užšího řízení a jednacího řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži, musí oznámení splňovat všechny následující požadavky:
a) |
konkrétně odkazuje na dodávky, stavební práce nebo služby, jež budou předmětem zakázky, která se má zadávat; |
b) |
uvádí, že zakázka bude zadána na základě užšího nebo jednacího řízení bez dalšího uveřejnění výzvy k účasti v soutěži, a vyzývá hospodářské subjekty, které o to mají zájem, aby písemně vyjádřily svůj zájem; |
c) |
obsahuje kromě informací uvedených v části A oddílu I přílohy VI rovněž informace uvedené v části A oddílu II přílohy VI; |
d) |
bylo zasláno k uveřejnění 35 dnů až 12 měsíců před datem, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu. |
Tato oznámení se neuveřejňují na profilu kupujícího K případnému dodatečnému uveřejnění na vnitrostátní úrovni podle článku 72 nicméně na profilu kupujícího dojít může.
Období, na které se vztahuje pravidelné předběžné oznámení, nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení předáno k uveřejnění. V případě zakázek na sociální a jiné zvláštní služby však může pravidelné předběžné oznámení podle čl. 92 odst. 1 písm. b) pokrývat období delší než 12 měsíců.
Článek 68
Oznámení o zavedení systému kvalifikace
1. Pokud se zadavatelé rozhodnou zavést systém kvalifikace v souladu s článkem 77, oznamuje se tento systém podle přílohy X; v oznámení se uvede účel systému kvalifikace a způsob přístupu k pravidlům jeho fungování.
2. Zadavatelé uvedenou v oznámení o existenci systému kvalifikace dobu použitelnosti tohoto systému kvalifikace. Úřadu pro publikace Evropské unie oznámí veškeré změny této doby použitelnosti za použití následujících standardních formulářů:
a) |
pokud dochází ke změně doby použitelnosti, aniž by byl systém ukončen, na formuláři pro oznámení o zavedení systémů kvalifikace; |
b) |
pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o výsledku zadávacího řízení podle článku 70. |
Článek 69
Oznámení o zahájení zadávacího řízení
Oznámení o zahájení zadávacího řízení lze používat jako formu výzvy k účasti v soutěži u všech zadávacích řízení. Oznámení musí obsahovat informace uvedené v příslušné části přílohy XI a musí být uveřejněno v souladu s článkem 71.
Článek 70
Oznámení o výsledku zadávacího řízení
1. Do 30 dnů od uzavření smlouvy na zakázku nebo rámcové dohody navazující na rozhodnutí o zadání zakázky nebo o uzavření dohody na zakázku zašlou zadavatelé oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež obsahuje výsledky zadávacího řízení.
Toto oznámení musí obsahovat informace uvedené v příloze XII a musí být uveřejněno v souladu s článkem 71.
2. Pokud byla výzva k účasti v soutěži učiněna formou pravidelného předběžného oznámení a zadavatel rozhodl, že v průběhu období, na které se vztahuje pravidelné předběžné oznámení, nezadá žádné další zakázky, musí být tato skutečnost konkrétně uvedena v oznámení o výsledku zadávacího řízení.
V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 51 nejsou zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě. Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé budou oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro zakázky založené na rámcové dohodě čtvrtletně sdružovat. V takovém případě zadavatelé odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.
Oznámení o výsledku zadávacího řízení v rámci dynamického nákupního systému zašlou zadavatelé do 30 dnů od zadání každé zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.
3. Informace poskytnuté v souladu s přílohou XII a určené k uveřejnění se uveřejní v souladu s přílohou IX. Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody se nemusí uveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi hospodářskými subjekty.
V případě zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje mohou být informace o povaze a rozsahu služeb omezeny na:
a) |
označení „služby v oblasti výzkumu a vývoje“, pokud byla zakázka zadána v jednacím řízení bez výzvy k účasti v soutěži v souladu s čl. 50 písm. b); |
b) |
alespoň takové podrobnosti, jaké byly uvedeny v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži. |
4. Informace poskytnuté v souladu s přílohou XII a označené za neurčené k uveřejnění se uveřejní pouze ve zjednodušené formě a v souladu s přílohou IX pro statistické účely.
Článek 71
Forma a způsob uveřejňování oznámení
1. Oznámení uvedená v článcích 67 až 70 zahrnují informace stanovené v části A a B přílohy VI a přílohách X, XI, a XII ve formě standardních formulářů, včetně standardních formulářů pro opravy.
Komise tyto standardní formuláře stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 105.
2. Oznámení uvedená v článcích 67 až 70 se vypracovávají, elektronicky zasílají Úřadu pro publikace Evropské unie a uveřejňují v souladu s přílohou IX. Oznámení se uveřejňují nejpozději pět dnů od data jejich zaslání. Náklady na uveřejňování oznámení Úřadem pro publikace Evropské unie nese Unie.
3. Oznámení uvedená v článcích 67 až 70 se uveřejňují v plném znění v úředním jazyce či úředních jazycích orgánů Unie, které vybral zadavatel. Tato jazyková verze nebo tyto jazykové verze představují jediné závazné (jediná závazná) znění. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se uveřejňuje v ostatních úředních jazycích orgánů Unie.
4. Úřad pro publikace Evropské unie zajistí, aby plné znění a shrnutí pravidelných předběžných oznámení uvedených v čl. 67 odst. 2, výzvy k účasti v soutěži, které zakládají dynamický nákupní systém, podle čl. 52 odst. 4 písm. a) a oznámení o zavedení systému kvalifikace použitá jako výzvy k účasti v soutěži podle čl. 44 odst. 4 písm. b) byly uveřejněny:
a) |
v případě pravidelného předběžného oznámení po dobu 12 měsíců nebo do doručení oznámení výsledku zadávacího řízení podle čl. 70 odst. 2 s uvedením, že po dobu 12 měsíců, na niž se vztahuje výzva k účasti v soutěži, nebudou zadány žádné další zakázky. Nicméně v případě zakázek na sociální a jiné zvláštní služby musí být pravidelné předběžné oznámení uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. b) dále uveřejňováno až do konce původně stanovené doby platnosti nebo do doručení oznámení o výsledku zadávacího řízení ve smyslu článku 70, v němž je uvedeno, že v období pokrytém výzvou k účasti v soutěži nebudou zadávány žádné další zakázky; |
b) |
v případě výzev k účasti v soutěži, které zakládají dynamický nákupní systém, po dobu použitelnosti dynamického nákupního systému; |
c) |
v případě oznámení o zavedení systému kvalifikace po dobu jeho platnosti. |
5. Zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.
Úřad pro publikace Evropské unie vydá zadavateli potvrzení o přijetí oznámení a o uveřejnění předané informace s uvedením data uveřejnění. Toto potvrzení je dokladem o uveřejnění.
6. Zadavatelé mohou uveřejňovat oznámení o zahájení zadávacího řízení na stavební práce, dodávky a služby, která nepodléhají požadavkům na uveřejňování stanoveným touto směrnicí, pokud jsou tato oznámení elektronicky zaslána Úřadu pro publikace Evropské unie v souladu s formátem a postupy pro přenos informací uvedenými v příloze IX.
Článek 72
Uveřejnění na vnitrostátní úrovni
1. Oznámení uvedená v článcích 67 až 70 a informace v nich obsažené nesmějí být uveřejněny na vnitrostátní úrovni před jejich uveřejněním podle článku 71. K uveřejnění na vnitrostátní úrovni však v každém případě může dojít, pokud zadavatelům nebylo uveřejnění oznámeno do 48 hodin od potvrzení o přijetí oznámení podle článku 71.
2. Oznámení uveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Úřadu pro publikace Evropské unie nebo uveřejněných na profilu kupujícího, a musí uvádět datum odeslání oznámení Úřadu pro publikace Evropské unie nebo uveřejnění na profilu kupujícího.
3. Pravidelná předběžná oznámení nesmějí být uveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Úřadu pro publikace Evropské unie odesláno oznámení o jejich uveřejnění touto formou. Uvede se v nich datum tohoto odeslání.
Článek 73
Dostupnost zadávací dokumentace v elektronické podobě
1. Zadavatelé zajistí bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení v souladu s článkem 71 nebo od data, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu.
Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna ve formě oznámení o existenci systému kvalifikace, bude tento přístup zajištěn co nejdříve, nejpozději však ve chvíli, kdy je odeslána výzva k podání nabídky nebo výzva k jednání. V textu oznámení nebo výzvy se uvede internetová adresa, na které je zadávací dokumentace dostupná.
Pokud k některým částem zadávací dokumentace nelze poskytnout bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky z jednoho z důvodů uvedených v čl. 40 odst. 1 druhém pododstavci, mohou zadavatelé v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu uvést, že příslušná část zadávací dokumentace bude předána jinými než elektronickými prostředky v souladu s druhým odstavcem tohoto článku. V takovém případě se lhůta pro podání nabídek prodlouží o pět dnů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů uvedených v čl. 45 odst. 3, a případů, kdy byla lhůta stanovena vzájemnou dohodou podle čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nebo čl. 47 odst. 2 druhého pododstavce.
Pokud k některým částem zadávací dokumentace nelze poskytnout bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, neboť zadavatelé hodlají uplatnit čl. 39 odst. 2, uvedou v oznámení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, nebo v případech, kdy je výzva k účasti v soutěži učiněna formou oznámení o zavedení systému kvalifikace, v zadávací dokumentaci, která opatření zaměřená na ochranu důvěrné povahy informací požadují a jakým způsobem lze získat přístup k příslušným dokumentům. V takovém případě se lhůta pro podání nabídek prodlouží o pět dnů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů uvedených v čl. 45 odst. 3, a případů, kdy byla lhůta stanovena vzájemnou dohodou podle čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nebo druhého pododstavce čl. 47 odst. 2.
2. Zadavatelé poskytnou všem uchazečům, kteří se účastní zadávacího řízení, dodatečné informace ke specifikacím a dalším podkladům nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem. V případě zkráceného otevřeného řízení podle čl. 45 odst. 3 činí tato lhůta čtyři dny.
Článek 74
Výzvy určené zájemcům
1. V užších řízeních, soutěžních dialozích, inovačních partnerstvích nebo v jednacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži zadavatelé současně a písemně vyzvou vybrané zájemce k podání nabídky, k účasti v dialogu nebo k jednání.
Pokud se jako výzva k účasti v soutěži používá pravidelné předběžné oznámení podle čl. 44 odst. 4 písm. a), zadavatelé vyzvou současně a písemně hospodářské subjekty, které vyjádřily svůj zájem, aby potvrdily trvání svého zájmu.
2. Výzvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat odkaz na elektronickou adresu, na které je zadávací dokumentace přímo k dispozici v elektronické podobě. Výzvy musí být doplněny o zadávací dokumentaci, pokud není tato zadávací dokumentace předmětem bezplatného neomezeného a plného přímého přístupu z důvodů uvedených v čl. 73 odst. 1 třetím nebo čtvrtém pododstavci a nebyla dosud zpřístupněna jiným způsobem. Výzvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat rovněž informace stanovené v příloze XIII.
Článek 75
Informování žadatelů o zápisu do systému kvalifikace, zájemců a uchazečů
1. Zadavatelé co možná nejdříve informují jednotlivé zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích týkajících se uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo zařazení do dynamického nákupního systému, včetně důvodů, pro které se rozhodli upustit od uzavření rámcové dohody nebo od zadání zakázky, pro kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, anebo obnovit řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému.
2. Na žádost dotčeného zájemce nebo uchazeče oznámí zadavatelé co nejdříve, nejpozději však do 15 dnů od doručení písemné žádosti:
a) |
každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti o účast; |
b) |
každému neúspěšnému uchazeči důvody zamítnutí jeho nabídky a v případech uvedených v čl. 60 odst. 5 a 6 též důvody svého rozhodnutí o nerovnocennosti nebo rozhodnutí, podle kterého stavební práce, dodávky a služby neodpovídají požadavkům na výkon a funkci; |
c) |
každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody; |
d) |
každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, průběh a postup jednání a dialogu s uchazeči. |
3. Zadavatelé mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nebo zařazení do dynamického nákupního systému, uvedené v odstavci 1 a 2, nesdělí, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, jemuž byla zakázka zadána, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi hospodářskými subjekty.
4. Zadavatelé, kteří zavedli a provozují systém kvalifikace, informují žadatele o svém rozhodnutí ohledně zápisu do systému kvalifikace ve lhůtě šesti měsíců.
Pokud vydání rozhodnutí trvá déle než čtyři měsíce od předložení žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od předložení žádosti o důvodech prodloužení lhůty a o datu, do kterého bude jeho žádost přijata nebo zamítnuta.
5. Žadatelé, jejichž žádost je zamítnuta, musí být o tomto zamítavém rozhodnutí, jakož i o jeho důvodech, informováni co nejdříve, nejpozději však do patnácti dnů ode dne přijetí zamítavého rozhodnutí. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v čl. 77 odst. 2.
6. Zadavatelé, kteří zavedli a provozují systém kvalifikace, mohou ukončit zápis v systému kvalifikace hospodářského subjektu pouze z důvodů založených na kritériích uvedených v čl. 77 odst. 2. Úmysl ukončit zápis v systému kvalifikace musí být hospodářskému subjektu písemně oznámen nejméně patnáct dní před stanoveným dnem jeho ukončení spolu s důvodem nebo důvody, které navrhovaný postup ospravedlňují.
Článek 76
Obecné zásady
1. Pro výběr účastníků v zadávacích řízeních se použijí tato pravidla:
a) |
zadavatelé, kteří stanovili pravidla a kritéria pro vyloučení uchazečů nebo zájemců v souladu s čl. 78 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1, vyloučí hospodářské subjekty, které spadají pod tato pravidla a splňují tato kritéria; |
b) |
vyberou uchazeče a zájemce v souladu s objektivními pravidly a kritérii stanovenými podle článků 78 a 80; |
c) |
v užších řízeních, jednacích řízeních s výzvou k účasti v soutěži, v soutěžních dialozích a v inovačních partnerstvích případně sníží v souladu s čl. 78 odst. 2 počet zájemců vybraných podle písm. a) a b) tohoto odstavce. |
2. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím oznámení o zavedení systému kvalifikace a za účelem výběru účastníků v zadávacích řízeních na jednotlivé zakázky, které jsou předmětem výzvy k účasti v soutěži, zadavatelé:
a) |
rozhodnou o zápisu hospodářských subjektů do systému kvalifikace v souladu s článkem 77; |
b) |
použijí na tyto kvalifikované hospodářské subjekty ustanovení odstavce 1, která jsou relevantní pro užší nebo jednací řízení, soutěžní dialogy či inovační partnerství. |
3. Při výběru účastníků v užším nebo jednacím řízení, soutěžním dialogu či inovačním partnerství nesmějí zadavatelé při přijímání rozhodnutí ve spojitosti s kvalifikací nebo při aktualizaci kritérií a pravidel ve spojitosti s kvalifikací:
a) |
stanovit některým hospodářským subjektům správní, technické nebo finanční podmínky, které nejsou stanoveny jiným; |
b) |
požadovat zkoušky nebo doklady, které jsou obsaženy v již předložených objektivních podkladech. |
4. Pokud jsou informace nebo dokumenty, které mají hospodářské subjekty předložit, neúplné nebo nesprávné nebo se tak jeví, nebo pokud určité dokumenty scházejí, mohou zadavatelé dotčené hospodářské subjekty požádat o předložení, rozšíření, upřesnění nebo doplnění příslušných informací nebo dokumentů v přiměřené lhůtě, pokud takovou žádost vznesou v plném souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti a pokud vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, nestanoví jinak.
5. Zadavatelé ověří soulad nabídek podaných vybranými uchazeči s pravidly a požadavky vztahujícími se na nabídky a zadají zakázku na základě kritérií stanovených v článcích 82 a 84 s ohledem na článek 64.
6. Zadavatel může rozhodnout, že nezadá zakázky uchazeči, který podal nejvhodnější nabídku, pokud zjistil, že nabídka nesplňuje příslušné povinnosti podle čl. 36 odst. 2.
7. V otevřených řízeních mohou zadavatelé rozhodnout, že přezkoumají nabídky před ověřením vhodnosti uchazečů, za předpokladu, že jsou dodržena příslušná ustanovení článků 76 až 84, včetně pravidla, že zakázka nebude zadána uchazeči, který měl být vyloučen podle článku 80 nebo který nesplňuje kritéria pro výběr stanovená zadavatelem v souladu s čl. 78 odst. 1 a článkem 80.
Členské státy mohou vyloučit použití postupu uvedeného v prvním pododstavci u některých druhů zakázek nebo zvláštních okolností, nebo je na některé druhy zakázek a zvláštních okolností omezit.
8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 103 za účelem změny seznamu v příloze XIV, pokud to bude nutné za účelem doplnění nových mezinárodních dohod ratifikovaných všemi členskými státy nebo pokud stávající mezinárodní dohody, na něž se odkazuje, již nejsou ratifikovány všemi členskými státy nebo byly jinak změněny, a to například co do oblasti působnosti, obsahu nebo označení.
Článek 77
Systémy kvalifikace
1. Zadavatelé, kteří o to mají zájem, mohou zavést a provozovat systém kvalifikace hospodářských subjektů.
Zadavatelé, kteří zavedli nebo provozují systém kvalifikace, zajistí, aby hospodářské subjekty mohly kdykoliv požádat o zápis do systému kvalifikace.
2. Systém podle odstavce 1 může zahrnovat různé kvalifikační stupně.
Zadavatelé stanoví objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr hospodářských subjektů žádajících o kvalifikaci a objektivní kritéria a pravidla pro provoz systému kvalifikace, která se týkají např. zápisu do systému, případné pravidelné aktualizace kvalifikací a doby trvání systému.
Pokud tato kritéria a pravidla zahrnují technické specifikace, použijí se články 60 až 62. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.
3. Kritéria a pravidla uvedená v odstavci 2 jsou na žádost poskytnuta hospodářským subjektům. Aktualizovaná kritéria a pravidla jsou oznamována hospodářským subjektům, které mají zájem.
Pokud se zadavatel domnívá, že systém kvalifikace určitých jiných zadavatelů nebo subjektů odpovídá jeho požadavkům, sdělí hospodářským subjektům, kteří mají zájem, jména těchto jiných zadavatelů nebo subjektů.
4. Vede se písemný soupis kvalifikovaných hospodářských subjektů; může být rozdělen do kategorií podle druhu zakázek, k jejichž provedení se kvalifikace vztahuje.
5. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím oznámení o zavedení systému kvalifikace, jednotlivé zakázky na stavební práce, dodávky a služby, na něž se vztahuje systém kvalifikace, se zadávají na základě užšího nebo jednacího řízení, v němž jsou všichni uchazeči a účastníci vybráni ze zájemců kvalifikovaných v souladu s takovým systémem.
6. Veškeré poplatky, které jsou vybírány v souvislosti s žádostmi o zápis do systému kvalifikace nebo v souvislosti s aktualizací nebo zachováním již získané kvalifikace v rámci systému, jsou úměrné vynaloženým nákladům.
Článek 78
Kritéria pro výběr na základě kvalifikace
1. Zadavatelé mohou stanovit objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr uchazečů nebo zájemců; tato pravidla a kritéria jsou k dispozici hospodářským subjektům, kteří o to mají zájem.
2. V případě, že zadavatelé potřebují zajistit náležitou rovnováhu mezi zvláštní povahou zadávacího řízení a zdroji potřebnými pro jeho uskutečnění, mohou v užších řízeních nebo jednacích řízeních, soutěžních dialozích či inovačních partnerstvích stanovit objektivní pravidla a kritéria, která odrážejí tuto potřebu a umožňují zadavateli omezit počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky nebo k jednání. Počet vybraných zájemců však musí zohledňovat nutnost zajištění přiměřené soutěže.
Článek 79
Využití kapacit jiných subjektů
1. Pokud objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr hospodářských subjektů žádajících o zápis v systému kvalifikace zahrnují požadavky týkající se ekonomické a finanční způsobilosti hospodářského subjektu nebo jeho technických a profesních schopností, může hospodářský subjekt v případě nutnosti využít kapacity jiných subjektů, ať už je právní povaha vztahů existujících mezi ním a těmito subjekty jakákoli. Pokud však jde o kritéria týkající se vzdělání a odborné kvalifikace poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo vedoucích pracovníků příslušného podniku nebo relevantních profesních zkušeností, mohou hospodářské subjekty využít kapacity jiných subjektů pouze tehdy, budou-li uvedené subjekty vykonávat stavební práce nebo služby, pro něž se tato způsobilost vyžaduje. Má-li hospodářský subjekt v úmyslu využít kapacity jiných subjektů, prokáže zadavateli, že bude těmito zdroji disponovat po celou dobu platnosti systému kvalifikace, například tím, že předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem.
Pokud zadavatelé v souladu s článkem 80 této směrnice odkázali na kritéria pro vyloučení nebo kvalifikační kritéria pro výběr podle směrnice 2014/24/EU, ověří v souladu s čl. 80 odst. 3 této směrnice, zda ostatní subjekty, jejichž kapacity hodlá hospodářský subjekt využít, splňují příslušná kvalifikační kritéria pro výběr nebo zda existují důvody pro vyloučení podle článku 57 směrnice 2014/24/EU, na něž zadavatelé odkázali. Zadavatel musí požadovat, nebo po něm může tento požadavek vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, u nějž existují povinné důvody vyloučení, na něž zadavatel odkázal. Zadavatel může požadovat, nebo po něm může tento požadavek vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, u nějž existují nepovinné důvody pro vyloučení, na něž zadavatel odkázal.
Pokud hospodářský subjekt využívá kapacity jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají ekonomické a finanční situace, může zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění zakázky.
Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v čl. 37 odst. 2 využít kapacity účastníků skupiny nebo jiných subjektů.
2. Pokud objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a posouzení kvalifikace zájemců a uchazečů v otevřených, užších nebo jednacích řízeních, soutěžních dialozích nebo v inovačních partnerstvích zahrnují požadavky týkající se ekonomické a finanční způsobilosti hospodářského subjektu nebo jeho technických a profesních schopností, může hospodářský subjekt v případě nutnosti pro určitou zakázku využít kapacity jiných subjektů, ať už je právní povaha vztahů existujících mezi ním a těmito subjekty jakákoli. Pokud však jde o kritéria týkající se vzdělání a odborné kvalifikace poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo vedoucích pracovníků příslušného podniku nebo relevantních profesních zkušeností, mohou hospodářské subjekty využít kapacity jiných subjektů pouze tehdy, budou-li uvedené subjekty vykonávat stavební práce nebo služby, pro něž se tyto kapacity vyžadují. Má-li hospodářský subjekt v úmyslu využít kapacity jiných subjektů, prokáže zadavateli, že bude disponovat nezbytnými zdroji, například tím, že předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem.
Pokud zadavatelé v souladu s článkem 80 této směrnice odkázali na kritéria pro vyloučení nebo kvalifikační kritéria pro výběr podle směrnice 2014/24/EU, ověří v souladu s čl. 80 odst. 3 této směrnice, zda ostatní subjekty, jejichž kapacity hodlá hospodářský subjekt využít, splňují příslušná kritéria pro výběr nebo zda existují důvody pro vyloučení podle článku 57 směrnice 2014/24/EU, na něž zadavatelé odkázali. Zadavatel musí požadovat, nebo po něm tento požadavek může vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, jenž nesplňuje určité příslušné kritérium pro výběr nebo u nějž existují povinné důvody pro vyloučení, na něž zadavatel odkázal. Zadavatel může požadovat, nebo po něm tento požadavek může vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, u nějž existují nepovinné důvody pro vyloučení, na něž zadavatel odkázal.
Pokud hospodářský subjekt využívá kapacity jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají ekonomické a finanční situace, může zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění zakázky.
Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 37 využít kapacity účastníků skupiny nebo jiných subjektů.
3. V případě zakázek na stavební práce, služby a umístění stavby nebo instalační práce v rámci zakázky na dodávky mohou zadavatelé požadovat, aby určité stěžejní úkoly byly vykonávány přímo uchazečem samotným, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů uvedenou v čl. 37 odst. 2, účastníkem skupiny.
Článek 80
Použití důvodů pro vyloučení a kvalifikačních kritérií pro výběr uvedených ve směrnici 2014/24/EU
1. Objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr hospodářských subjektů žádajících o kvalifikaci v systému kvalifikace a objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a posouzení kvalifikace zájemců a uchazečů v otevřených, užších nebo jednacích řízeních, v soutěžních dialozích nebo v inovačních partnerstvích mohou zahrnovat důvody pro vyloučení uvedené v článku 57 směrnice 2014/24/EU za podmínek tam stanovených.
Pokud je zadavatelem veřejný zadavatel, tato kritéria a pravidla zahrnují důvody pro vyloučení uvedené v čl. 57 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24/EU za podmínek stanovených v uvedeném článku.
Pokud tak vyžadují členské státy, zahrnují tato kritéria a pravidla navíc důvody pro vyloučení uvedené v čl. 57 odst. 4 směrnice 2014/24/EU za podmínek stanovených v uvedeném článku.
2. Kritéria a pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku mohou zahrnovat kvalifikační kritéria pro výběr stanovená v článku 58 směrnice 2014/24/EU za podmínek tam uvedených, zejména pokud jde o požadavky týkajících se ročních obratů, jak je uvedeno v odst. 3 druhém pododstavci uvedeného článku.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku se použijí články 59 až 61 směrnice 2014/24/EU.
Článek 81
Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení
1. Jestliže zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Jestliže dotčený hospodářský subjekt nemá možnost tato osvědčení v daných lhůtách získat z důvodů, které mu nelze přičítat, a jestliže prokáže, že navrhovaná opatření pro zajištění jakosti splňují požadované normy pro zajišťování jakosti, přijímají zadavatelé též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.
2. Jestliže zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáží na systém environmentálního řízení a auditu Unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení (ES) č. 1221/2009 nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech.
Jestliže hospodářský subjekt neměl prokazatelně přístup k těmto osvědčením nebo neměl možnost získat je v daných lhůtách z důvodů, které mu nelze přičítat, přijme zadavatel též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro environmentální řízení, jestliže hospodářský subjekt prokáže, že tato opatření jsou rovnocenná opatřením požadovaným v rámci příslušného systému nebo příslušných norem environmentálního řízení.
3. Členské státy na základě žádosti zpřístupní ostatním členským státům veškeré informace týkající se dokumentů předkládaných jako doklad o dodržení norem jakosti a environmentálních norem uvedených v odstavcích 1 a 2.
Článek 82
Kritéria pro zadání zakázky
1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se ceny některých dodávek nebo odměňování za určité služby, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
2. Ekonomicky nejvýhodnější nabídka z hlediska zadavatele se stanoví na základě ceny nebo nákladů prostřednictvím nákladové efektivnosti, například podle nákladů životního cyklu v souladu s článkem 83, a může zahrnovat nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, který je posuzován na základě kritérií, včetně kvalitativních, environmentálních a sociálních hledisek spojených s předmětem dané zakázky. Mezi tato kritéria může patřit například:
a) |
kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, obchodu a jeho podmínek; |
b) |
organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění dané zakázky v případě, že na úroveň plnění zakázky může mít významný dopad kvalita zapojených pracovníků, nebo |
c) |
poprodejní služby, technická pomoc a podmínky dodání, jako je datum dodání, postup dodání, doba dodání nebo dokončení plnění, závazky s ohledem na náhradní díly a zabezpečení dodávek. |
Prvek související s náklady může mít také podobu pevné ceny nebo nákladů, kdy hospodářské subjekty budou soutěžit pouze z hlediska kritérií kvality.
Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé nemohou použít pouze cenové či pouze nákladové kritérium jakožto jediné kritérium pro zadání zakázky nebo omezit jejich použití na určité kategorie zadavatelů nebo na určité typy zakázek.
3. Má se za to, že kritéria pro zadání jsou spojena s předmětem veřejné zakázky, pokud se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty v rámci dané zakázky, v jakémkoli ohledu a v kterékoli fázi jejich životního cyklu, a to včetně faktorů ve spojitosti:
a) |
konkrétním procesem výroby, poskytování stavebních prací, dodávek nebo služeb či obchodu s nimi, nebo |
b) |
konkrétním procesem pro jinou fázi jejich životního cyklu, |
a to i v případě, že tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty.
4. Kritéria pro zadání zakázky nesmějí zadavateli ponechávat neomezenou volnost výběru. Musí zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doplněna specifikacemi, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči, aby bylo možno posoudit, jakou měrou nabídky splňují kritéria pro zadání zakázky. V případě pochybností zadavatelé fakticky ověří správnost informací a dokladů, které uchazeči poskytli.
5. Zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je stanovena pouze na základě ceny.
Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.
Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.
Článek 83
Náklady životního cyklu
1. Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu všechny následující náklady v průběhu životního cyklu výrobku, služby nebo stavebních prací nebo části těchto nákladů:
a) |
náklady nesené zadavatelem nebo jinými uživateli, jako např.:
|
b) |
náklady způsobené environmentálními externalitami, které jsou spojeny s výrobkem, službou nebo stavebními pracemi v průběhu jejich životního cyklu, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu; tyto náklady mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek a jiné náklady na zmírnění změny klimatu. |
2. Pokud zadavatelé posuzují náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvedou v zadávací dokumentaci údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou zadavatel použije ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů.
Metoda použitá pro posouzení nákladů způsobených environmentálními externalitami musí splňovat všechny tyto podmínky:
a) |
je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích. Zejména v případě, že není určena pro opakované nebo trvalé užívání, nesmí neoprávněně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty; |
b) |
je přístupná všem stranám, které mají zájem; |
c) |
požadované údaje mohou být poskytnuty s vynaložením přiměřeného úsilí průměrně pečlivými hospodářskými subjekty, včetně hospodářských subjektů ze třetích zemí, které jsou stranami dohody o vládních zakázkách nebo jiných mezinárodních dohod, kterými je Unie vázána. |
3. Pokud bylo legislativním aktem Unie stanoveno povinné užívání společné metody výpočtu nákladů životního cyklu, použije se tato metoda pro posuzování nákladů životního cyklu.
Seznam takových legislativních aktů a v případě potřeby též aktů v přenesené pravomoci, které je doplňují, je uveden v příloze XV.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 103 za účelem aktualizace uvedeného seznamu, pokud je aktualizace seznamu nezbytná s ohledem na přijetí nových právních předpisů, které stanoví povinné použití společné metody, nebo s ohledem na zrušení nebo změnu stávajících právních aktů.
Článek 84
Mimořádně nízké nabídky
1. Zadavatelé požadují po hospodářských subjektech, aby vysvětlily cenu či náklady navržené v nabídce v případech, kdy se nabídka ve vztahu ke stavebním pracím, dodávkám nebo službám jeví jako mimořádně nízká.
2. Vysvětlení uvedená v odstavci 1 se mohou týkat zejména:
a) |
ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod; |
b) |
zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo pro provedení stavebních prací; |
c) |
originality dodávek, služeb nebo stavebních prací navrhovaných uchazečem; |
d) |
dodržování povinností uvedených v čl. 36 odst. 2; |
e) |
dodržování povinností uvedených v článku 88; |
f) |
možnosti uchazeče získat státní podporu. |
3. Zadavatel posoudí poskytnuté informace konzultací s uchazečem. Zadavatel může nabídku odmítnout pouze v případě, že předložený doklad s ohledem na faktory uvedené v odstavci 2 uspokojivě neodůvodňuje nízkou úroveň navrhovaných cen či nákladů.
Zadavatelé nabídku odmítnout, pokud dospějí k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje příslušné povinnosti uvedené v čl. 36 odst. 2.
4. Pokud zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji odmítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, byl-li uchazeč konzultován a nebyl schopen v dostatečné lhůtě stanovené zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU. Zadavatel, který odmítne nabídku za těchto okolností, o tom informuje Komisi.
5. Členské státy na základě žádosti zpřístupní prostřednictvím správní spolupráce ostatním členským státům jakékoli informace týkající se dokladů a dokumentů předložených v souvislosti s faktory uvedenými v odstavci 2, jako například právní a správní předpisy, obecně platné kolektivní dohody nebo vnitrostátní technické normy.
Článek 85
Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí
1. Tento článek se vztahuje na nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí, s nimiž Unie neuzavřela mnohostrannou ani dvoustrannou dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro podniky z Unie na trhy těchto třetích zemí. Tím nejsou dotčeny závazky Unie nebo jejích členských států vůči třetím zemím.
2. Jakákoliv nabídka učiněná za účelem zadání zakázky na dodávky smí být odmítnuta, jestliže podíl výrobků pocházejících ze třetích zemí, určený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (43), přesahuje 50 % celkové hodnoty výrobků představujících nabídku.
Pro účely tohoto článku se software používaný v zařízeních telekomunikačních sítí považuje za výrobek.
3. S výhradou druhého pododstavce tohoto odstavce, jsou-li dvě nebo více nabídek rovnocenné z hlediska kritérií pro zadání zakázky uvedených v článku 82, mají přednost nabídky, které nesmějí být odmítnuty podle odstavce 2 tohoto článku. Ceny těchto nabídek jsou pro účely tohoto článku považovány za rovnocenné, jestliže rozdíl mezi cenami nepřesáhne 3 %.
Podle prvního pododstavce však nesmí být dána přednost jedné nabídce před jinou, pokud by přijetí takové nabídky nutilo zadavatele získávat materiál, který má technické vlastnosti odlišné od vlastností již používaného materiálu, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo neúměrné náklady.
4. Pro účely tohoto článku se při určování podílu výrobků ze třetích zemí podle odstavce 2 neberou v úvahu ty třetí země, na které byla rozhodnutím Rady podle odstavce 1 rozšířena oblast působnosti této směrnice.
5. Komise předloží Radě do 31. prosince 2015 a poté každý rok zprávu o pokroku učiněném v mnohostranných nebo dvoustranných jednáních týkajících se přístupu podniků z Unie na trhy třetích zemí v oblasti působnosti této směrnice, o výsledcích dosažených v těchto jednáních a o praktickém provedení všech dohod, které byly uzavřeny.
Článek 86
Vztahy se třetími zeměmi s ohledem na zakázky na stavební práce, dodávky a služby
1. Členské státy informují Komisi o jakýchkoli obecných potížích, ať právních či faktických, s nimiž se setkávají jejich podniky při zajišťování zadávání zakázek na služby ve třetích zemích.
2. Komise do 18. dubna 2019 a poté pravidelně předloží Radě zprávu o zpřístupňování zakázek na služby ve třetích zemích a o průběhu jednání s těmito zeměmi o této problematice, zvláště v rámci Světové obchodní organizace (WTO).
3. Komise musí osloví dané třetí země s cílem o nápravu situace kdykoliv zjistí, buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2 nebo jiných informací, že třetí země v souvislosti se zadáváním zakázek na služby:
a) |
neposkytuje podnikům z Unie účinný přístup srovnatelný s přístupem poskytovaným Unií podnikům z této země; |
b) |
neposkytuje podnikům z Unie vnitrostátní zacházení nebo stejné soutěžní příležitosti jako mají podniky se sídlem v dané zemi nebo |
c) |
poskytuje podnikům z jiných třetích zemí příznivější zacházení než podnikům z Unie. |
4. Členské státy informují Komisi o jakýchkoli potížích, ať právních či faktických, s nimiž se setkaly jejich podniky a které vyplývají z nedodržování ustanovení mezinárodního pracovního práva uvedených v příloze XIV, když zkoušely zadávat zakázky ve třetích zemích.
5. Za okolností uvedených v odstavcích 3 a 4 může Komise kdykoli navrhnout, aby Rada přijala prováděcí akt s cílem pozastavit nebo omezit, na dobu stanovenou v prováděcím aktu, zadávání zakázek na služby:
a) |
podnikům, které se řídí právem dané třetí země; |
b) |
podnikům přidruženým k podnikům uvedeným v písmenu a), které mají sídlo v Unii, ale nemají žádné přímé a skutečné spojení s hospodářstvím členského státu; |
c) |
podnikům, které podaly nabídky, jejichž předmětem jsou služby pocházející z dané třetí země. |
Rada rozhodne kvalifikovanou většinou co nejdříve.
Komise může navrhnout tato opatření z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu.
6. Tímto článkem nejsou dotčeny závazky Unie vůči třetím zemím vyplývající z mezinárodních smluv o veřejných zakázkách, zejména v rámci WTO.
KAPITOLA IV
Plnění zakázky
Článek 87
Podmínky plnění zakázky
Zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že souvisí s předmětem zakázky ve smyslu čl. 82 odst. 3 a že jsou uvedeny ve výzvě k účasti v soutěži nebo v zadávací dokumentaci. Tyto podmínky mohou zahrnovat hospodářské, inovační, environmentální, sociální nebo se zaměstnáním související aspekty.
Článek 88
Využití subdodavatelů
1. Dodržování povinností uvedených v čl. 36 odst. 2 ze strany subdodavatelů musí být zajištěno prostřednictvím patřičných opatření přijatých příslušnými vnitrostátními orgány v rámci jejich pravomocí.
2. V zadávací dokumentaci může zadavatel od uchazečů požadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost od uchazečů požadovat, aby ve své nabídce uvedli, ve spojitosti s jakou částí zakázky případně zamýšlejí zapojit třetí osoby, a všechny navrhované subdodavatele.
3. Členský stát může stanovit, že na žádost subdodavatele a pokud to povaha zakázky umožňuje, zadavatel převede splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých subdodavatelem hospodářskému subjektu, kterému byla zakázka zadána (hlavní dodavatel). Tato opatření mohou zahrnovat příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám Úprava týkající se tohoto způsobu plateb musí být stanovena v zadávací dokumentaci.
4. Odstavci 1 až 3 není dotčena odpovědnost hlavního dodavatele.
5. V případě zakázek na stavební práce a služeb, které mají být poskytnuty v zařízeních pod přímým dohledem zadavatele, požádá zadavatel po zadání zakázky, avšak nejpozději v době zahájení jejího plnění, hlavního dodavatele, aby mu sdělil jméno, kontaktní údaje a právní zástupce subdodavatelů zapojených do těchto stavebních prací či služeb, jsou-li v dané době známi. Zadavatel požádá hlavního dodavatele, aby mu po dobu trvání zakázky sděloval veškeré změny těchto informací, jakož i informací požadovaných v případě všech nových subdodavatelů, které následně zapojí do těchto stavebních prací či služeb.
Bez ohledu na první pododstavec mohou členské státy uložit povinnost poskytovat požadované informace přímo hlavnímu dodavateli.
Je-li to nezbytné pro účely odst. 6 písm. b) tohoto článku, požadované informace jsou doplněny vlastními prohlášeními subdodavatelů, jak je stanoveno v čl. 80 odst. 3. Prováděcí opatření podle odstavce 8 tohoto článku mohou stanovit, že subdodavatelé, kteří jsou zapojeni po zadání zakázky, musí namísto vlastního prohlášení poskytnout osvědčení a další podklady.
První pododstavec se nevztahuje na dodavatele dodávek.
Zadavatelé mohou rozšířit, nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby rozšířili povinnosti stanovené v prvním pododstavci například pro:
a) |
zakázky na dodávky, jiné zakázky na služby, než jsou zakázky týkající se služeb, jež mají být poskytnuty v zařízeních pod přímým dohledem zadavatele, nebo v případě dodavatelů zapojených do zakázek na stavební práce či služby; |
b) |
subdodavatele subdodavatelů hlavního dodavatele nebo dále na nižší úrovni subdodavatelského řetězce. |
6. S cílem předejít porušení povinností uvedených v čl. 36 odst. 2 lze přijmout patřičná opatření, jako například:
a) |
v případě, že vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví režim společné odpovědnosti mezi subdodavateli a hlavním dodavatelem, zajistí dotčený členský stát, aby byla příslušná pravidla uplatňována v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 36 odst. 2; |
b) |
veřejní zadavatelé mohou v souladu s čl. 80 odst. 3 této směrnice ověřit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby ověřili, zda existují důvody pro vyloučení subdodavatelů podle článku 57 směrnice 2014/24/EU. V těchto případech veřejný zadavatel požádá hospodářský subjekt, aby nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují povinné důvody pro vyloučení. Veřejný zadavatel může, nebo po něm může tento požadavek vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují nepovinné důvody pro vyloučení. |
7. Členské státy mohou stanovit v rámci vnitrostátních právních předpisů přísnější pravidla odpovědnosti nebo přijmout v rámci vnitrostátních právních předpisů další opatření pro přímé platby subdodavatelům, například mohou stanovit přímé platby subdodavatelům, aniž by o tyto přímé platby subdodavatelé museli žádat.
8. Členské státy, jež se rozhodnou přijmout opatření podle odstavců 3, 5 nebo 6, musí prostřednictvím právních či správních předpisů a s ohledem na právo Unie stanovit podmínky k provedení těchto opatření. Přitom mohou členské státy omezit jejich použitelnost, například pokud jde o určité typy zakázek, určité kategorie zadavatelů nebo hospodářských subjektů či určité částky.
Článek 89
Změny smluv na zakázky v době jejich trvání
1. Smlouvy na zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí v následujících případech:
a) |
pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě cen či opčních právech. Tato ustanovení musí upravovat rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nemohou však stanovit změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu zakázky nebo rámcové dohody; |
b) |
u dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek původního dodavatele jakékoli hodnoty, které jsou nezbytné a nebyly zahrnuty v původní zakázce, jestliže změna dodavatele:
|
c) |
pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
d) |
pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž zadavatel původně zakázku zadal, v důsledku:
|
e) |
pokud změny, bez ohledu na svou hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 4. |
Zadavatelé, kteří změnili smlouvu na zakázku v případech stanovených v písmenech b) a c) tohoto odstavce, uveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v příloze XVI a musí být zveřejněno v souladu s článkem 71.
2. Smlouvy na zakázku je rovněž možné měnit bez zahájení nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí a aniž je nutné ověřovat, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) až d), pokud je hodnota změny nižší než obě následující hodnoty:
i) |
finanční limity stanovené v článku 15 a |
ii) |
10 % hodnoty původní zakázky na služby a dodávky a 15 % hodnoty původní zakázky na stavební práce. |
Změna však nesmí změnit celkovou povahu zakázky či rámcové dohody. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude hodnota stanovena na základě kumulativní hodnoty těchto po sobě jdoucích změn.
3. Pro účely výpočtu ceny uvedené v odstavci 2 je referenční hodnotou aktualizovaná cena, pokud smlouva na zakázku obsahuje ustanovení o indexaci cen.
4. Změna smlouvy na zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a) |
změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky; |
b) |
změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v smlouvě na zakázku nebo rámcové dohodě není upraven; |
c) |
změna vede k významnému rozšíření rozsahu zakázky nebo rámcové dohody; |
d) |
pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému zadavatel původně zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d). |
5. V případě jiných změn smlouvy na zakázku na stavební práce, dodávky nebo služby či v rámcové dohodě v průběhu jejich trvání, než jsou změny uvedené v odstavcích 1 a 2, musí být zahájeno nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.
Článek 90
Ukončení smluv na zakázky
Členské státy zajistí, aby zadavatelé měli možnost alespoň za níže uvedených okolností a za podmínek stanovených příslušnými vnitrostátními právními předpisy ukončit smlouvy na zakázky na stavební práce, dodávky nebo služby během doby jejich platnosti, pokud:
a) |
byla provedena podstatná změna smlouvy na zakázku bez zahájení nového zadávacího řízení podle článku 89; |
b) |
dodavatel byl v okamžiku zadání zakázky v jedné ze situací uvedených v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/24/EU, a měl být proto ze zadávacího řízení vyloučen v souladu s druhým pododstavcem čl. 80 odst. 1 této směrnice; |
c) |
zakázka neměla být dodavateli zadána s ohledem na závažné porušení povinností vyplývajících ze Smluv a této směrnice, o němž rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v řízení podle článku 258 Smlouvy o fungování EU. |
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK
KAPITOLA I
Sociální a jiné zvláštní služby
Článek 91
Zadávání zakázek na sociální a jiné zvláštní služby
Zakázky na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVII musí být zadávány v souladu s touto kapitolou, pokud se hodnota zakázek rovná prahové hodnotě stanovené v čl. 15 písm. c) nebo je vyšší.
Článek 92
Uveřejňování oznámení
1. Zadavatelé, kteří hodlají zadat zakázku na služby uvedené v článku 91, musí oznámit svůj úmysl některým z těchto způsobů:
a) |
prostřednictvím oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo |
b) |
prostřednictvím pravidelného předběžného oznámení, které je uveřejněno trvale. Toto pravidelné předběžné oznámení musí odkazovat konkrétně na ty druhy služeb, které budou předmětem zakázek, jež mají být zadány. Musí uvádět, že zakázky budou zadány bez dalšího uveřejňování, a musí vyzývat hospodářské subjekty, které o to mají zájem, aby svůj zájem vyjádřily písemně, nebo |
c) |
prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace, které je uveřejněno trvale. |
První pododstavec se nicméně nepoužije, pokud by pro přidělení zakázky na služby mohlo být v souladu s článkem 50 použito jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži.
2. Zadavatelé, kteří zadali zakázku na služby uvedené v článku 91, uveřejní výsledky zadávacího řízení prostřednictvím oznámení o výsledku zadávacího řízení. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.
3. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku obsahují informace uvedené v příloze XVIII, v příslušných částech A, B, C nebo D, v souladu se standardními formuláři oznámení. Komise stanoví standardní formuláře prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 105.
4. Oznámení uvedená v tomto článku se uveřejňují v souladu s článkem 71.
Článek 93
Zásady zadávání zakázek
1. Členské státy zavedou vnitrostátní pravidla pro zadávání zakázek, na které se vztahuje tato kapitola, aby bylo zajištěno, že zadavatelé dodržují zásady transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty. Členské státy mohou samy stanovit příslušná procesní pravidla, pokud tato pravidla umožní, aby zadavatelé zohlednili specifika dotčených služeb.
2. Členské státy zajistí, aby zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajištění kvality, návaznosti, přístupnosti, přijatelných cen, dostupnosti a komplexnosti služeb, zvláštní potřeby různých kategorií uživatelů, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin, účast a posílení možností uživatelů a inovace. Členské státy mohou rovněž stanovit, že výběr poskytovatele služeb bude uskutečňován na základě nabídky představující nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, přičemž bude zohledněna kvalita a kritéria udržitelnosti sociálních služeb.
Článek 94
Vyhrazené zakázky na některé služby
1. Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé, kteří jsou veřejnými zadavateli, mohou vyhradit organizacím právo na účast na řízeních o zadání veřejných zakázek výlučně na služby v oblasti zdravotní péče a sociální péče a kulturní služby, které jsou uvedeny v článku 84, kódů CPV 75121000-0, 75122000-7, 75123000-4, 79622000-0, 79624000-4, 79625000-1, 80110000-8, 80300000-7, 80420000-4, 80430000-7, 80511000-9, 80520000-5, 80590000-6, od 85000000-9 do 85323000-9, 92500000-6, 92600000-7, 98133000-4 a 98133110-8.
2. Organizace uvedená v odstavci 1 musí splnit všechny tyto podmínky:
a) |
jejím cílem je plnit úkoly veřejné služby související s poskytováním služeb uvedených v odstavci 1; |
b) |
zisky se znovu investují za účelem dosažení cíle organizace. Jsou-li zisky rozdělovány nebo přerozdělovány, je třeba vycházet z participačních kritérií; |
c) |
struktury řízení či vlastnictví organizace plnící zakázku musí vycházet z podílu zaměstnanců na vlastnictví či z participačních zásad, nebo musí vyžadovat aktivní účast zaměstnanců, uživatelů či zúčastněných stran, a |
d) |
v předchozích třech letech nezadal příslušný veřejný zadavatel organizaci zakázku na dotčené služby podle tohoto článku. |
3. Maximální doba trvání zakázky nesmí překročit tři roky.
4. Výzva k účasti v soutěži odkazuje na tento článek.
5. Bez ohledu na článek 108 posoudí Komise účinky tohoto článku a podá o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019.
KAPITOLA II
Pravidla pro soutěže o návrh
Článek 95
Oblast působnosti
1. Tato kapitola se použije na soutěže o návrh organizované jako součást zadávacího řízení na zakázku na služby za předpokladu, že se odhadovaná hodnota zakázky bez DPH zahrnující všechny případné ceny nebo platby účastníkům rovná částce stanovené v čl. 15 písm. a) nebo je vyšší.
2. Tato kapitola se použije na všechny soutěže o návrh, u nichž se celková hodnota cen a plateb účastníkům, včetně odhadované hodnoty (bez DPH) zakázky na služby, která může být následně zadána podle čl. 50 písm. j), pokud zadavatel takové zadání v oznámení o zahájení soutěže nevylučuje, rovná částce stanovené v čl. 15 písm. a) nebo je vyšší.
Článek 96
Oznámení
1. Zadavatelé, kteří hodlají organizovat soutěž o návrh, vyzvou k účasti v soutěži prostřednictvím oznámení o zahájení soutěže. Mají-li v úmyslu zadat následně zakázku na služby podle čl. 50 písm. j), musí být tato skutečnost uvedena v oznámení o zahájení soutěže.
Zadavatelé, kteří pořádali soutěž o návrh, dají výsledky na vědomí prostřednictvím oznámení.
2. Výzva k účasti v soutěži obsahuje informace stanovené v příloze XIX a oznámení o výsledcích soutěže o návrh obsahuje informace stanovené v příloze XX ve formátu standardních formulářů. Standardní formuláře stanoví Komise v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 105.
Oznámení o výsledku soutěže o návrh se předkládá Úřadu pro publikace Evropské unie do 30 dnů po skončení soutěže.
Pokud by uveřejnění výsledku soutěže o návrh bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi, nemusí být tato informace uveřejněna.
3. Na oznámení týkající se soutěží o návrh se rovněž použije čl. 71 odst. 2 až 6.
Článek 97
Pravidla týkající se organizování soutěží o návrh, výběru účastníků a poroty
1. Při organizování soutěží o návrh používají zadavatelé postupy přizpůsobené ustanovením hlavy I a této kapitoly.
2. Přijetí účastníků do soutěží o návrh nesmí být omezeno:
a) |
odkazem na území nebo část území členského státu; |
b) |
z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je soutěž organizována, účastníci museli být buď fyzickými, nebo právnickými osobami. |
3. Pokud jsou soutěže o návrh omezeny na určitý počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná a nediskriminující kritéria pro výběr. Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být v každém případě dostatečný pro zajištění skutečné soutěže.
4. Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.
Článek 98
Rozhodnutí poroty
1. Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá.
2. Porota zkoumá plány a projekty, které zájemci podali, anonymně a pouze na základě kritérií, která byla uvedena v oznámení o zahájení soutěže.
3. Porota zaznamenává do zprávy podepsané jejími členy své pořadí projektů sestavené na základě předností každého projektu, spolu s poznámkami a jakýmikoli body, které mohou vyžadovat objasnění.
4. Anonymita musí být zachována až do doby, než porota dospěje ke stanovisku nebo k rozhodnutí.
5. Zájemci mohou být v případě potřeby vyzváni k odpovědi na otázky, které porota zaznamenala ve zprávě, za účelem objasnění jakýchkoli aspektů projektu.
6. Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se vypracovává podrobný zápis.
HLAVA IV
SPRÁVA
Článek 99
Vymáhání
1. Za účelem řádného a účinného provádění zajistí členské státy, aby alespoň úkoly stanovené v tomto článku byly plněny jedním nebo více orgány, subjekty nebo organizacemi. Členské státy Komisi oznámí všechny orgány nebo organizace příslušné pro plnění uvedených úkolů.
2. Členské státy zajistí, aby bylo uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek sledováno.
Pokud orgány nebo organizace provádějící sledování odhalí z vlastního podnětu nebo na základě obdržených informací konkrétní porušení nebo systémové problémy, jsou zmocněny k oznámení těchto problémů vnitrostátním kontrolním orgánům, soudům nebo jiným příslušným orgánům či organizacím, jako je veřejný ochránce práv, vnitrostátní parlamenty nebo jejich výbory.
3. Výsledky sledování podle odstavce 2 jsou veřejnosti zpřístupněny vhodnými informačními prostředky. Tyto výsledky musí být rovněž předloženy Komisi. Mohou být například zahrnuty do zpráv o sledování uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce.
Členské státy předloží do 18. dubna 2017 a poté každé tři roky Komisi zprávu o sledování, jež zahrnuje případné informace o nejčastějších zdrojích nesprávného uplatňování nebo právní nejistoty, včetně případných strukturálních nebo opakujících se problémů v uplatňování pravidel, jakož i o míře účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách a o prevenci, odhalování a odpovídajícím oznamování případů podvodu, korupce, střetu zájmů a jiných závažných nesrovnalostí v oblasti zakázek.
Komise může nejvýše jednou za tři roky členské státy požádat o informace o praktickém uplatňování vnitrostátních strategických politik v oblasti zadávání zakázek.
Pro účely tohoto odstavce se použije vymezení malých a středních podniků uvedené v doporučení Komise 2003/361/ES (44).
Na základě údajů obdržených podle tohoto odstavce Komise pravidelně vydává zprávu o provádění a osvědčených postupech vnitrostátních politik v oblasti zadávání veřejných zakázek na vnitřním trhu.
4. Členské státy zajistí, aby:
a) |
informace a pokyny ohledně výkladu a uplatňování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek byly bezplatně dostupné, a napomáhaly tak veřejným zadavatelům a hospodářským subjektům, především malým a středním podnikům, při správném uplatňování těchto pravidel, a |
b) |
veřejným zadavatelům byla k dispozici podpora související s plánováním a prováděním zadávacích řízení. |
5. Členské státy určí, aniž jsou dotčeny obecné postupy a pracovní metody stanovené Komisí pro její komunikaci a kontakty se členskými státy, kontaktní místo pro spolupráci s Komisí, pokud jde o uplatňování právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek.
6. Veřejní zadavatelé uchovávají nejméně po dobu trvání zakázky kopie všech uzavřených smluv s hodnotou, která je rovna nebo vyšší než:
a) |
1 000 000 EUR v případě zakázek na dodávky nebo zakázek na služby; |
b) |
10 000 000 EUR v případě zakázek na stavební práce. |
Zadavatelé poskytnou přístup k těmto smlouvám; přístup ke konkrétním dokumentům nebo informacím však může být odepřen v rozsahu a za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech pro přístup k dokumentům a ochranu údajů.
Článek 100
Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních
1. Zadavatelé uchovávají příslušné informace o každé smlouvě nebo rámcové dohodě, na něž se vztahuje tato směrnice, a pokaždé, když je zaveden dynamický nákupní systém. Tyto informace musí být dostatečné, aby jim později umožnily odůvodnit rozhodnutí, která přijali v souvislosti s:
a) |
kvalifikací a výběrem hospodářských subjektů a zadáním zakázek; |
b) |
použitím jednacího řízení bez výzvy k účasti v soutěži podle článku 50; |
c) |
nepoužitím hlavy II kapitol II až IV na základě výjimek stanovených v hlavě I kapitolách II a III; |
d) |
případně důvody, proč byly použity jiné komunikační prostředky než elektronické prostředky pro elektronické podávání nabídek; |
Pokud oznámení o výsledku zadávacího řízení vypracované v souladu s článkem 70 nebo čl. 92 odst. 2 obsahuje informace požadované v tomto odstavci, mohou zadavatelé odkázat na uvedené oznámení.
2. Zadavatelé dokumentují průběh všech zadávacích řízeních bez ohledu na to, zda jsou vedena elektronickými prostředky. Za tímto účelem zadavatelé zajistí, aby byla vedena dostatečná dokumentace pro odůvodnění rozhodnutí přijatých ve všech fázích zadávacího řízení, jako je dokumentace ohledně komunikace s hospodářskými subjekty a vnitřních jednání, přípravy zadávacích podmínek, případného dialogu nebo jednání, výběru a zadání zakázky. Dokumentace se uchovává alespoň po tři roky ode dne zadání zakázky.
3. Informace nebo dokumentace, nebo jejich hlavní prvky se sdělí Komisi nebo vnitrostátním orgánům, subjektům nebo organizacím uvedeným v článku 99, pokud to požadují.
Článek 101
Zprávy členských států a statistické informace
1. Komise provádí přezkum kvality a úplnosti údajů, které lze získat z oznámení uvedených v článcích 67 až 71, 92 a 96, jež se uveřejňují v souladu s přílohou IX.
Pokud kvalita a úplnost údajů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce neodpovídá povinnostem stanoveným v čl. 67 odst. 1, čl. 68 odst. 1, článku 69 a čl. 70 odst. 1, čl. 92 odst. 3 a čl. 96 odst. 2, požádá Komise příslušný členský stát o dodatečné informace. Příslušný členský stát v přiměřené lhůtě požadované chybějící statické informace Komisi poskytne.
2. Členské státy předloží Komisi do 18. dubna 2017 a poté každé tři roky statistickou zprávu o zakázkách, na které by se vztahovala tato směrnice, jestliže by jejich hodnota překročila příslušný finanční limit stanovený v článku 15, a v této zprávě uvedou předpoklad souhrnné celkové hodnoty takových zakázek v průběhu daného období. Tento odhad může zejména vycházet z údajů, které jsou k dispozici podle vnitrostátních požadavků na uveřejňování informací, nebo na odhadech na základě vzorků.
Tato zpráva může být součástí zprávy uvedené v čl. 99 odst. 3.
Článek 102
Správní spolupráce
1. Členské státy si poskytují vzájemnou podporu a zavedou opatření pro účinnou spolupráci s cílem zajistit výměnu informací o otázkách uvedených v článcích 62, 81 a 84. Zajistí důvěrnost informací, které si vyměňují.
2. Příslušné orgány všech dotčených členských států si vyměňují informace v souladu s ustanoveními o ochraně osobních údajů obsaženými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (45) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (46).
3. Do 18. dubna 2015 bude zahájen pilotní projekt, jehož cílem bude testovat, zda je pro účely výměny informací, na které se vztahuje tato směrnice, vhodné využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením (EU) č. 1024/2012.
HLAVA V
PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 103
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.
2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 4, 17, 40, 41, 76 a 83 je Komisi svěřeno na dobu neurčitou od 17. dubna 2014.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 4, 17, 40, 41, 76 a 83 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 4, 17, 40, 41, 76 a 83 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 104
Postup pro naléhavé případy
1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem podle čl. 103 odst. 5. V takovém případě Komise po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky neprodleně dotčený akt zruší.
Článek 105
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS (47). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 106
Provedení a přechodná ustanovení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 18. dubna 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy odložit uplatňování čl. 40 odst. 1 do 18. října 2018 s výjimkou případů, kdy je použití elektronických prostředků povinné podle článků 52, 53, 54, čl. 55 odst. 3, čl. 71 odst. 2 nebo článku 73.
Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy do 18. dubna 2017 odložit uplatňování čl. 40 odst. 1 u centrálních zadavatelů ve smyslu čl. 55 odst. 3.
Rozhodne-li členský stát o odložení uplatňování čl. 40 odst. 1, stanoví, že si zadavatelé mohou pro veškerou komunikaci nebo výměnu informací zvolit některý z těchto komunikačních prostředků:
a) |
elektronické prostředky v souladu s článkem 40; |
b) |
poštu nebo jinou vhodnou doručovací službu; |
c) |
fax; |
d) |
kombinaci těchto prostředků. |
3. Opatření přijatá členskými státy podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 107
Zrušení
Směrnice 2004/17/ES se zrušuje s účinkem k 18. dubnu 2016.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XXI.
Článek 108
Přezkum
Komise přezkoumá ekonomické dopady na vnitřní trh, zejména pokud jde o ukazatele jako přeshraniční zadávání zakázek a transakční náklady, vyplývající z používání finančních limitů uvedených v článku 15 a podá o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019.
Pokud je to možné a vhodné, Komise zváží, zda navrhnout zvýšení finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách v dalším kole jednání. Změní-li se výše finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách, naváže na uvedenou zprávu v případě potřeby legislativní návrh, kterým se upraví finanční limity stanovené v této směrnici.
Článek 109
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 110
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 26. února 2014.
Za Evropský parlament
předseda
M. SCHULZ
Za Radu
předseda
D. KOURKOULAS
(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 84.
(2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 49.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2014.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).
(6) Schválena rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (viz strana 65 v tomto čísle Úředního věstníku).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
(15) Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 182, 29.6.2013, s. 19).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).
(22) Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14. Zvláštní vydání v českém jazyce, kapitola 6, svazek 1, s. 315).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1).
(26) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1. Zvláštní vydání v českém jazyce, kapitola 1, svazek 1, s. 51).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).
(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).
(32) Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).
(35) Rozhodnutí Komise 2002/205/ES ze dne 4. března 2002 o žádosti Rakouska, aby se na ně použil zvláštní režim podle článku 3 směrnice 93/38/EHS (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 31).
(36) Rozhodnutí Komise 2004/73/ES ze dne 15. ledna 2004 o žádosti Německa, aby se na ně použil zvláštní režim podle článku 3 směrnice 93/38/EHS (Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 57).
(37) Rozhodnutí Komise 93/327/EHS ze dne 13. května 1993, kterým se stanoví podmínky, za kterých zadavatelé využívající geografické oblasti pro účely průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv musí Komisi sdělovat informace o zakázkách, které zadávají (Úř. věst. L 129, 27.5.1993, s. 25).
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).
(39) Rozhodnutí Komise 2009/767/ES ze dne 16. října 2009, kterým se stanovují opatření pro usnadnění užití postupů s využitím elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36).
(40) Rozhodnutí Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví minimální požadavky na přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(44) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(46) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(47) Rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).
PŘÍLOHA I
SEZNAM ČINNOSTÍ PODLE ČL. 2 BODU 2 PÍSM. A)
V případě rozdílné interpretace mezi CPV a NACE se použije nomenklatura CPV.
NACE (1) |
Kód CPV |
||||||||||||||||||||||||||||||
SEKCE F |
STAVEBNICTVÍ |
||||||||||||||||||||||||||||||
Oddíl |
Skupina |
Třída |
Předmět: |
Poznámky |
|||||||||||||||||||||||||||
45 |
|
|
Stavebnictví |
Obsah tohoto oddílu: stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy |
45000000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
45.1 |
|
Příprava staveniště |
|
45100000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.11 |
Demolice a bourání budov; příprava území a zemní práce |
Obsah této třídy:
Tato třída dále zahrnuje:
|
45110000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.12 |
Průzkumné vrtné práce |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45120000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
45.2 |
|
Realizace kompletních staveb nebo jejich částí; stavební inženýrství |
|
45200000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.21 |
Všeobecná výstavba budov a stavebně-inženýrských děl |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45210000 S výjimkou: – 45213316 45220000 45231000 45232000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.22 |
Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin |
Obsah této třídy:
|
45261000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.23 |
Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45212212 a DA03 45230000 S výjimkou: – 45231000 – 45232000 – 45234115 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.24 |
Výstavba vodních děl |
Obsah této třídy:
|
45240000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.25 |
Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45250000 45262000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
45.3 |
|
Stavební montážní práce |
|
45300000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.31 |
Elektroinstalace |
Obsah této třídy: montáž v budovách a jiných stavbách:
|
45213316 45310000 S výjimkou: – 45316000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.32 |
Izolační práce |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45320000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.33 |
Instalatérské práce |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45330000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.34 |
Ostatní stavební montážní práce |
Obsah této třídy:
|
45234115 45316000 45340000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
45.4 |
|
Kompletační a dokončovací práce |
|
45400000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.41 |
Omítkářské a štukatérské práce |
Obsah této třídy:
|
45410000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.42 |
Truhlářské a zámečnické kompletační práce |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45420000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.43 |
Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin |
Obsah této třídy:
|
45430000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.44 |
Sklenářské, malířské a natěračské práce |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45440000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.45 |
Ostatní dokončovací stavební práce |
Obsah této třídy:
Tato třída nezahrnuje:
|
45212212 a DA04 45450000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
45.5 |
|
Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou |
|
45500000 |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
45.50 |
Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou |
Tato třída nezahrnuje:
|
45500000 |
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).
PŘÍLOHA II
SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE PODLE ČL. 4 ODST. 3
Práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno náležité zveřejnění a udělení práv bylo založeno na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu článku 4 této směrnice. Níže jsou uvedeny postupy zajišťující odpovídající transparentnost ex ante při udělování povolení na základě jiných právních aktů unie, jež nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu článku 4 této směrnice:
a) |
udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn v souladu s postupy uvedenými v článku 4 směrnice 2009/73/ES; |
b) |
povolení nebo výběrové řízení na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES; |
c) |
udělení oprávnění v souladu s postupy stanovenými v článku 9 směrnice 97/67/ES v souvislosti s poštovními službami, které nejsou nebo nesmí být vyhrazeny; |
d) |
řízení o udělení povolení k provádění činnosti zahrnující dobývání uhlovodíků v souladu se směrnicí 94/22/ES; |
e) |
smlouvy o veřejných službách ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007 v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících autobusem, tramvají, metrem nebo po železnici, které byly uzavřeny na základě nabídkového řízení v souladu s čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, za předpokladu, že jejich doba trvání je v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení. |
PŘÍLOHA III
SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE PODLE ČL. 34 ODST. 3
A. Přeprava nebo distribuce plynu nebo tepla
Směrnice 2009/73/ES
B. Výroba, přenos nebo distribuce elektřiny
Směrnice 2009/72/ES
C. Výroba, doprava nebo distribuce pitné vody
[Žádný akt]
D. Zadavatelé v odvětví železničních služeb
|
Železniční nákladní přeprava |
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU |
|
Mezinárodní osobní železniční doprava |
|
Směrnice 2012/34/EU |
|
Vnitrostátní osobní železniční doprava |
|
[Žádný akt] |
E. Zadavatelé v odvětví městských železničních, tramvajových, trolejbusových nebo autobusových služeb
[Žádný akt]
F. Zadavatelé v odvětví poštovních služeb
Směrnice 97/67/ES
G. Těžba ropy nebo zemního plynu
Směrnice 94/22/ES
H. Průzkum a těžba uhlí nebo jiných pevných paliv
[Žádný akt]
I. Zadavatelé v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení
[Žádný akt]
J. Zadavatelé v odvětví letištních zařízení
[Žádný akt]
PŘÍLOHA IV
LHŮTY PRO PŘIJETÍ PROVÁDĚCÍCH AKTŮ PODLE ČLÁNKU 35
1. |
Prováděcí akty podle článku 35 se přijímají v těchto lhůtách:
Lhůty stanovené v písmenech a) a b) tohoto odstavce se prodlouží o 15 pracovních dní, není-li žádost doprovázena odůvodněným a podloženým stanoviskem nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, které podrobně analyzuje podmínky pro možnou použitelnost čl. 34 odst. 1 na dotčenou činnost v souladu s čl. 34 odst. 2 a 3 uvedeného článku. Tyto lhůty začínají běžet od prvního pracovního dne následujícího po dni, k němuž Komise obdrží žádost podle čl. 35 odst. 1, nebo pokud jsou informace, které mají být dodány společně s žádostí, neúplné, od pracovního dne následujícího po obdržení úplných informací. Lhůty stanovené v prvním pododstavci může Komise prodloužit po vyjádření souhlasu členského státu nebo zadavatele, který předložil žádost. |
2. |
Komise si může vyžádat od dotčeného členského státu nebo dotčeného zadavatele anebo nezávislého vnitrostátního orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo jakéhokoli jiného příslušného vnitrostátního orgánu, aby v příslušné lhůtě poskytl veškeré nezbytné informace nebo je doplnil či vyjasnil. V případě pozdních či neúplných odpovědí budou lhůty stanovené v prvním pododstavci odst. 1 pozastaveny na dobu od uplynutí časové lhůty stanovené v žádosti o informace do přijetí úplných a správných informací. |
PŘÍLOHA V
POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE NÁSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK, ŽÁDOSTÍ O ÚČAST A PLÁNŮ A PROJEKTŮ V SOUTĚŽÍCH O NÁVRH
Nástroje a zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci, jakož i plánů a projektů v soutěžích musejí technickými prostředky a vhodnými postupy zaručovat přinejmenším, aby:
a) |
bylo možné přesně určit datum a čas doručení nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci, jakož i předložení plánů a projektů; |
b) |
bylo možno přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky; |
c) |
datum otevření doručených údajů mohly stanovit nebo změnit pouze oprávněné osoby; |
d) |
v jednotlivých fázích řízení o kvalifikaci, zadávacího řízení nebo soutěže byl přístup ke všem předloženým údajům, resp. jejich části, možný pouze pro oprávněné osoby; |
e) |
přístup k předávaným údajům poskytovaly pouze oprávněné osoby, a to až od stanoveného data; |
f) |
údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky zůstávaly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat; |
g) |
v případech, kdy došlo k porušení zákazu přístupu nebo podmínek uvedených pod písmeny b) až f) nebo pokusu o tato porušení, mohla být rozumně zajištěna možnost tato porušení či pokusy o ně zřetelně odhalovat. |
PŘÍLOHA VI
ČÁST A
INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PRAVIDELNÉM PŘEDBĚŽNÉM OZNÁMENÍ
(podle článku 67)
I. Informace, jež mají být uvedeny ve všech případech
1. |
Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace. |
2. |
Hlavní oblast činnosti. |
3. |
|
4. |
Den odeslání oznámení nebo odeslání oznámení o uveřejnění takového oznámení na profilu kupujícího. |
5. |
Další důležité informace. |
II. Další informace, jež mají být uvedeny, je-li oznámení použito jako výzva k účasti v soutěži nebo povoluje-li zkrácení lhůt pro přijetí nabídek (čl. 67 odst. 2)
6. |
Informace, že hospodářské subjekty, které o to mají zájem, mají sdělit zadavateli svůj zájem o zakázku nebo zakázky. |
7. |
Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup k zadávacím podmínkám. Pokud není bezplatný neomezený a plný přímý přístup dostupný z důvodů uvedených v čl. 73 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci, údaj o tom, jak lze získat přístup k zadávacím podmínkám. |
8. |
Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání. |
9. |
Lhůta pro doručení žádostí o výzvu k podání nabídky nebo k jednání. |
10. |
Povaha a množství výrobků, které mají být dodány, nebo hlavní povaha stavebních prací nebo kategorie služeb a údaj, zda se předpokládá rámcová dohoda nebo dohody, včetně opčních práv na další zakázky a předpokládané doby, po kterou lze tato opční práva uplatnit, jakož i počet případných obnovení zakázky. U opakujících se zakázek dále předpokládaný termín následných výzev k účasti v soutěži. Údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, nájmu, koupě najaté věci nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací. |
11. |
Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb. Pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část. |
12. |
Dodací lhůta, lhůta pro dokončení nebo trvání zakázky na služby, a pokud je to možné, den zahájení. |
13. |
Adresa, na kterou mají zájemci z řad podniků zasílat svá písemná vyjádření zájmu. |
14. |
Lhůty pro doručení vyjádření zájmu. |
15. |
Povolený jazyk nebo jazyky, v nichž se vyjádření zájmu nebo nabídky předkládají. |
16. |
Ekonomické a technické podmínky a finanční a technické záruky vyžadované od dodavatelů. |
17. |
|
18. |
Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá. |
19. |
Případně informace o tom, zda se:
|
20. |
Název a adresa subjektu příslušného pro odvolací a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány. |
21. |
Kritéria podle článku 82, která budou použita pro zadání zakázky, jsou-li známa. S výjimkou případů, kdy je ekonomicky nejvýhodnější nabídka stanovena pouze na základě ceny se kritéria určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha nebo případně pořadí kritérií podle významu uvádí v případě, že nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci nebo nebudou uvedeny ve výzvě k potvrzení zájmu ve smyslu čl. 67 odst. 2 písm. b) nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k jednání. |
ČÁST B
INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UVEŘEJNĚNÍ PRAVIDELNÉHO PŘEDBĚŽNÉHO OZNÁMENÍ NA PROFILU KUPUJÍCÍHO, KTERÉ NESLOUŽÍ JAKO VÝZVA K ÚČASTI V SOUTĚŽI
(podle čl. 67 odst. 1)
1. |
Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace. |
2. |
Hlavní vykonávaná činnost. |
3. |
Kódy CPV. |
4. |
Internetová adresa „profilu kupujícího“ (URL). |
5. |
Datum odeslání oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na profilu kupujícího. |
PŘÍLOHA VII
INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V ZADÁVACÍCH PODMÍNKÁCH PRO ELEKTRONICKÉ AUKCE (ČL. 53 ODST. 4)
Pokud se zadavatelé rozhodli použít elektronickou aukci, musí zadávací podmínky obsahovat alespoň tyto údaje:
a) |
prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické aukce, pokud jsou tyto prvky kvantifikovatelné a mohou být vyjádřeny v číslech nebo procentech; |
b) |
případná omezení hodnot, která mohou být navržena, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu zakázky; |
c) |
informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, a případně, kdy jim budou poskytnuty; |
d) |
příslušné informace týkající se postupu elektronické aukce; |
e) |
podmínky, za kterých budou uchazeči moci při aukci podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky; |
f) |
příslušné informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení. |
PŘÍLOHA VIII
DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ
Pro účely této směrnice se:
1) |
„technickými specifikacemi“ rozumí:
|
2) |
„normou“ rozumí technická specifikace přijatá uznaným normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií:
|