Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014H0070

2014/70/EU: Doporučení Komise ze dne 22. ledna 2014 o minimálních zásadách pro průzkum a těžbu uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení

OJ L 39, 8.2.2014, p. 72–78 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2014/70/oj

8.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/72


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 22. ledna 2014

o minimálních zásadách pro průzkum a těžbu uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení

(2014/70/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Členské státy mají právo stanovit podmínky pro využívání svých zdrojů energie, pokud respektují nutnost zachovat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí.

(2)

Za současného stavu vývoje techniky vyžaduje průzkum a těžba uhlovodíků, jako je plyn z břidlic, použití vysokoobjemového hydraulického štěpení v kombinaci s usměrněným (především horizontálním) vrtáním v takovém rozsahu a intenzitě, s jakými jsou v Unii jen velmi omezené zkušenosti. Tato technika hydraulického štěpení přináší specifické problémy, zejména v oblasti zdraví a životního prostředí.

(3)

Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 21. listopadu 2012 vzal na vědomí značné potenciální přínosy těžby plynu a ropy z břidlic a vyzval Komisi, aby zavedla celoevropský rámec pro řízení rizik spojených s průzkumem a těžbou nekonvenčních fosilních paliv umožňující zajistit, aby ve všech členských státech byla uplatňována harmonizovaná ustanovení o ochraně lidského zdraví a životního prostředí.

(4)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. května 2013 zdůraznila nutnost diverzifikovat zdroje dodávek energie pro Evropu a rozvíjet domácí zdroje energie s cílem zajistit bezpečnost dodávek, snížit energetickou závislost EU na vnějších zdrojích a stimulovat hospodářský růst. Rada vzala na vědomí, že Komise chystá posouzení systematičtějšího využívání domácích zdrojů energie s cílem zajistit jejich bezpečné, udržitelné a nákladově efektivní využívání při současném respektování volby jednotlivých členských států, pokud jde o skladbu zdrojů energie.

(5)

Komise ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o průzkumu a těžbě uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení v EU (1) nastínila potenciální nové příležitosti a úkoly, které souvisí s těžbou nekonvenčních uhlovodíků v Unii, jakož i hlavní prvky považované za nutné k zajištění bezpečnosti této techniky. Ve sdělení byl vyjádřen závěr, že je nutné doporučení, které stanoví minimální zásady, jež podpoří členské státy při průzkumu a těžbě zemního plynu z břidlicových souvrství a zajistí ochranu klimatu a životního prostředí, efektivní využívání zdrojů a informování veřejnosti.

(6)

Na mezinárodní úrovni vypracovala Mezinárodní energetická agentura doporučení pro bezpečný rozvoj nekonvenčního plynu. Tato „zlatá pravidla“ vyzývají k zavedení robustních a vhodných regulačních režimů, pečlivému výběru lokalit, řádnému plánování záměrů, charakterizaci rizik v horninovém podloží, stanovení pevných pravidel pro projekty vrtů, transparentnost činností a monitorování přidružených dopadů, řádnému hospodaření s vodou a nakládání s odpady a snižování emisí do ovzduší a emisí skleníkových plynů.

(7)

Činnosti v oblasti průzkumu a těžby uhlovodíků, které zahrnují vysokoobjemové hydraulické štěpení, podléhají obecným i environmentálním právním předpisům Unie. Konkrétně rámcová směrnice Rady 89/391/EHS (2), která stanoví opatření v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, zavádí opatření na podporu zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci; směrnice Rady 92/91/EHS (3), která stanoví pravidla pro těžbu nerostných surovin prostřednictvím vrtů, stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu; směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (4) o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků vyžaduje, aby povolení byla udělována nediskriminačním způsobem; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (5), kterou se stanoví rámec v oblasti vodní politiky, vyžaduje, aby provozovatelé získali povolení k odběru vody, a zakazuje přímé vypouštění znečisťujících látek do podzemních vod; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (6), která stanoví pravidla pro strategické posuzování vlivů na životní prostředí, vyžaduje posuzování plánů a programů v oblasti energetiky, průmyslu, nakládání s odpady, vodohospodářství, dopravy nebo využívání půdy; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (7), která stanoví pravidla odpovědnosti za životní prostředí, se vztahuje na pracovní činnosti, které zahrnují například nakládání s odpady a odběr vody; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES (8), která stanoví pravidla pro odpady vznikající při dobývání nerostných surovin, reguluje nakládání s odpady vznikajícími na povrchu i v podloží při průzkumu a těžbě uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES (9), která se týká podzemních vod, vyžaduje, aby členské státy zavedly opatření na předcházení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod nebo jeho omezování; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (10) o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (11) o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání se vztahují na používání chemických látek a biocidních přípravků, které mohou být použity při štěpení; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (12), rámcová směrnice o odpadech, stanoví podmínky platné pro opětovné použití kapalin, které se po vysokoobjemovém hydraulickém štěpení a při těžbě objeví na zemském povrchu; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (13) o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (14) o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 se použijí na fugitivní emise metanu; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (15), která stanoví pravidla pro průmyslové emise, se použije na zařízení, v nichž se provádějí činnosti uvedené v příloze I uvedené směrnice; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (16), která stanoví pravidla pro posuzování vlivů na životní prostředí, vyžaduje u záměrů zahrnujících těžbu ropy a zemního plynu ke komerčním účelům posouzení vlivů na životní prostředí, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun v případě ropy a 500 000 m3 v případě plynu, a kontrolu záměrů hlubinných vrtů a povrchových průmyslových zařízení k těžbě ropy a plynu; směrnice Rady 96/82/ES (17) o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a od 1. června 2015 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (18) ukládají provozovatelům závodů, ve kterých jsou přítomny nebezpečné látky ve vyšších množstvích, než stanoví příloha I uvedených směrnic, povinnost přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí. To platí mimo jiné pro provozy chemického a tepelného zpracování a související skladování v rámci využití nerostů v dolech a lomech a pro pevninské podzemní zásobníky plynu.

(8)

Právní předpisy Unie o životním prostředí však byly vypracovány v době, kdy se vysokoobjemové hydraulické štěpení v Evropě nepoužívalo. Současné právní předpisy Unie se proto nezabývají komplexně některými environmentálními aspekty spojenými s průzkumem a těžbou uhlovodíků, při kterých se tento postup používá, zejména pokud jde o strategické plánování, posuzování rizik v horninovém podloží, integritu vrtů, základní a provozní monitorování, jímání emisí metanu a informování o použitých chemikáliích u jednotlivých vrtů.

(9)

Vyvstává tak potřeba stanovit minimální zásady, které by členské státy měly zohlednit při používání nebo změnách své stávající právní úpravy týkající se činností, které zahrnují vysokoobjemové hydraulické štěpení. Soubor pravidel by nastolil rovné podmínky pro provozovatele a zlepšil důvěru investorů i fungování jednotného trhu s energií. Jasná a transparentní pravidla by rovněž pomohla rozptýlit obavy a možná i odpor veřejnosti k rozvoji těžby plynu z břidlic. Tento soubor pravidel neznamená, že by členské státy měly jakoukoli povinnost provádět činnosti v oblasti průzkumu nebo využívání s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení, pokud se rozhodnou, že tak činit nebudou, ani že by členským státům bylo bráněno v zachování či zavedení podrobnějších opatření podle zvláštních vnitrostátních, regionálních nebo místních podmínek.

(10)

V Unii nejsou žádné zkušenosti s povolováním těžby uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení a jen omezené zkušenosti s povolováním průzkumu. Je proto nutné sledovat uplatňování právních předpisů Unie a tohoto doporučení v členských státech. Bude možná nutné toto doporučení aktualizovat nebo vypracovat právně závazné předpisy s ohledem na technický pokrok, potřebu zabývat se riziky a dopady průzkumu a těžby uhlovodíků s použitím jiných technik než vysokoobjemového hydraulického štěpení, neočekávané problémy s používáním právních předpisů Unie nebo průzkum a těžbu uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení na moři.

(11)

V současné době je proto nezbytné toto doporučení, které stanoví minimální zásady, jež mají být použity jako společný základ pro průzkum nebo těžbu uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení. Doplňuje stávající právní předpisy Unie použitelné na záměry zahrnující vysokoobjemové hydraulické štěpení a členské státy by jej měly provést ve lhůtě 6 měsíců.

(12)

Toto doporučení respektuje práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, svobodu projevu a informací, svobodu podnikání, právo na vlastnictví a vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí. Toto doporučení musí být provedeno v souladu s těmito právy a zásadami,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.   ÚČEL A PŘEDMĚT

1.1

Toto doporučení stanoví minimální zásady potřebné k podpoře členských států, které hodlají provádět průzkum a těžbu uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení, ale současně i k zajištění ochrany veřejného zdraví, klimatu a životního prostředí, efektivního využívání zdrojů a informování veřejnosti.

1.2

Členské státy se vyzývají, aby při používání nebo změnách svých stávajících předpisů, kterými se provádí příslušné právní předpisy Unie, s ohledem na potřeby a zvláštnosti průzkumu a těžby uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení uplatňovaly tyto zásady, které se týkají plánování, posuzování zařízení, povolování, provozních a environmentálních vlastností a uzavírání zařízení, jakož i účasti veřejnosti a šíření informací.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

a)

„vysokoobjemovým hydraulickým štěpením“ vtláčení 1 000 m3 nebo většího objemu vody v jednom úseku štěpení nebo 10 000 m3 nebo většího objemu vody v rámci celého procesu štěpení do vrtu;

b)

„zařízením“ též veškeré související podzemní konstrukce určené k průzkumu nebo těžbě uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení.

3.   STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

3.1

Před udělením licencí k průzkumu a/nebo těžbě uhlovodíků, které mohou vést k použití vysokoobjemového hydraulického štěpení, by členské státy měly provést strategické posouzení vlivů na životní prostředí za účelem prevence, řízení a omezení rizik a dopadů, pokud jde o lidské zdraví a životní prostředí. Toto posouzení by mělo být provedeno na základě požadavků směrnice 2001/42/ES.

3.2

Členské státy by měly stanovit jasná pravidla pro možná omezení činností, například v chráněných územích nebo oblastech náchylných k povodním či zemětřesením, a pro minimální vzdálenosti mezi povolenými činnostmi a obydlenými oblastmi a vodními ochrannými pásmy. Rovněž by měly stanovit minimální limity, pokud jde o hloubku mezi oblastí, v níž má probíhat štěpení, a podzemní vodou.

3.3

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k zajištění, že bude provedeno posouzení vlivů na životní prostředí na základě požadavků směrnice 2011/92/EU.

3.4

Členské státy by měly dotčené veřejnosti poskytnout příležitosti k včasné a účinné účasti na tvorbě strategie podle bodu 3.1 a posuzování vlivů na životní prostředí podle bodu 3.3.

4.   POVOLENÍ K PRŮZKUMU A TĚŽBĚ

Členské státy by měly zajistit, že podmínky a postupy k získání povolení podle použitelných právních předpisů Unie jsou v plné míře koordinovány, jestliže:

a)

za potřebná povolení odpovídá více než jeden příslušný orgán;

b)

je zúčastněno více provozovatelů;

c)

pro konkrétní fázi záměru je zapotřebí více než jedno povolení;

d)

vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Unie vyžadují více než jedno povolení.

5.   VÝBĚR LOKALITY PRO PRŮZKUM A TĚŽBU

5.1

Členské státy by měly přijmout potřebná opatření v zájmu zajištění, že geologické souvrství v lokalitě je vhodné pro průzkum a těžbu uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení. Měly by zajistit, aby provozovatelé provedli charakterizaci a posouzení rizik spojených s potenciální lokalitou a povrchem i podložím v jejím okolí.

5.2

Posouzení rizik by mělo být založeno na dostatečných údajích, aby bylo možné charakterizovat potenciální průzkumné a těžební území a identifikovat všechny potenciální cesty expozice. Díky tomu bude možné posoudit riziko úniku nebo migrace vrtných kapalin, štěpících kapalin, přirozeně se vyskytujícího materiálu, uhlovodíků a plynů z vrtu nebo cílového geologického souvrství, jakož i riziko indukované seismicity.

5.3

Posouzení rizik by mělo:

a)

být založeno na nejlepších dostupných technikách a zohledňovat příslušné výsledky výměny informací, kterou organizuje Komise mezi členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi prosazujícími ochranu životního prostředí;

b)

počítat s proměnlivým chováním cílového geologického souvrství, jednotlivých geologických vrstev oddělujících ložisko uhlovodíků od podzemní vody a stávajících vrtů či jiných člověkem vytvořených konstrukcí při vystavení vysokým tlakům používaným při vysokoobjemovém hydraulickém štěpení a objemům vtlačovaných kapalin;

c)

respektovat minimální vertikální vzdálenost mezi zónou, v níž se má provádět štěpení, a podzemní vodou;

d)

být během provádění činností aktualizováno vždy, když jsou shromážděny nové údaje.

5.4

Lokalita by měla být vybrána jen v případě, že posouzení rizik provedené podle bodů 5.1, 5.2 a 5.3 prokáže, že vysokoobjemové hydraulické štěpení nepovede k přímému vypouštění znečisťujících látek do podzemních vod a nedojde ke škodám na jiných činnostech v okolí zařízení.

6.   ZÁKLADNÍ STUDIE

6.1

Před zahájením vysokoobjemového hydraulického štěpení by členské státy měly zajistit, že:

a)

provozovatel zjistí environmentální stav (výchozí stav) lokality zařízení a povrchu i podloží v jejím okolí, které může být činnostmi ovlivněno;

b)

výchozí stav je před zahájením činností řádně popsán a oznámen příslušnému orgánu.

6.2

Výchozí stav by měl být určen, pokud jde o:

a)

kvalitu a průtokové charakteristiky povrchových a podzemních vod;

b)

kvalitu vody v místech odběru pitné vody;

c)

kvalitu ovzduší;

d)

stav půdy;

e)

přítomnost metanu a jiných těkavých organických sloučenin ve vodě;

f)

seismicitu;

g)

využívání půdy;

h)

biologickou rozmanitost;

i)

stav infrastruktury a budov;

j)

stávající vrty a opuštěné konstrukce.

7.   PROJEKT A KONSTRUKCE ZAŘÍZENÍ

Členské státy by měly zajistit, že zařízení je zkonstruováno způsobem, který brání možným povrchovým průsakům a únikům do půdy, vody nebo vzduchu.

8.   INFRASTRUKTURA V TĚŽEBNÍM ÚZEMÍ

Členské státy by měly zajistit, že:

a)

provozovatelé nebo skupiny provozovatelů budou používat integrovaný přístup k rozvoji těžebního území s cílem prevence a omezení dopadů a rizik, pokud jde o životní prostředí a zdraví, a to jak s ohledem na pracovníky, tak i veřejnost;

b)

před zahájením těžby budou stanoveny přiměřené požadavky na infrastrukturu k obsluze zařízení. Pokud je hlavním účelem zařízení těžba ropy s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení, měla by být vybudována zvláštní infrastruktura k jímání a dopravě přidruženého zemního plynu.

9.   PROVOZNÍ POŽADAVKY

9.1

Členské státy by měly zajistit, že provozovatelé použijí nejlepší dostupné techniky se zohledněním příslušných výsledků výměny informací, kterou organizuje Komise mezi členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi prosazujícími ochranu životního prostředí, jakož i osvědčené odvětvové postupy k prevenci, řízení a omezení dopadů a rizik spojených se záměry průzkumu a těžby uhlovodíků.

9.2

Členské státy by měly zajistit, že provozovatelé:

a)

vypracují plán hospodaření s vodou specifický pro záměr s cílem zajistit, aby v rámci celého záměru byla voda využívána efektivně. Provozovatelé by měli zajistit sledovatelnost vodních toků. Plán hospodaření s vodou by měl zohledňovat sezónní výkyvy v dostupnosti vody a vyhnout se využívání přetěžovaných vodních zdrojů;

b)

vypracují plány řízení dopravy s cílem minimalizovat obecně emise do ovzduší a zejména dopady na místní komunity a biologickou rozmanitost;

c)

budou jímat plyny pro následné použití, minimalizovat jejich spalování a bránit jejich uvolňování. Provozovatelé by zejména měli zavést opatření k zajištění, že emise do ovzduší ve fázi průzkumu a těžby budou zmírňovány jímáním plynu a jeho následným využitím. Uvolňování metanu a dalších látek znečisťujících ovzduší by mělo být omezeno jen na bezpečnostní důvody za skutečně výjimečných provozních podmínek;

d)

budou provádět proces vysokoobjemového hydraulického štěpení řízeným způsobem a s patřičným řízením a kontrolou tlaku s cílem omezit vznik puklin na ložisko uhlovodíků a předejít indukované seismicitě;

e)

zajistí integritu vrtu prostřednictvím projektu, konstrukce a zkoušek integrity vrtu. Výsledky zkoušek integrity by měly být přezkoumány nezávislou a kvalifikovanou třetí stranou, aby byly zaručeny provozní vlastnosti vrtu a jeho bezpečnost pro životní prostředí a lidské zdraví ve všech fázích rozvoje záměru a po uzavření vrtu;

f)

vypracují plány řízení rizik a opatření potřebná k prevenci a/nebo zmírnění dopadů, jakož i opatření potřebná k reakci;

g)

přeruší provoz a bezodkladně uskuteční veškeré potřebné nápravné kroky, pokud dojde k porušení integrity vrtu nebo nahodilému vypuštění znečisťujících látek do podzemní vody;

h)

ihned oznámí příslušnému orgánu veškeré mimořádné události nebo nehody s vlivem na veřejné zdraví nebo životní prostředí. Oznámení by mělo obsahovat příčiny mimořádné události nebo nehody, její následky a uskutečněná nápravná opatření. Jako podklad by se měla použít základní studie vyžadovaná podle bodů 6.1 a 6.2.

9.3

Členské státy by měly podporovat zodpovědné využívání vodních zdrojů při vysokoobjemovém hydraulickém štěpení.

10.   POUŽÍVÁNÍ CHEMICKÝCH LÁTEK A VODY PŘI VYSOKOOBJEMOVÉM HYDRAULICKÉM ŠTĚPENÍ

10.1

Členské státy by měly zajistit, že:

a)

výrobci, dovozci a následní uživatelé chemických látek používaných při hydraulickém štěpení při plnění svých povinností podle nařízení (ES) č. 1907/2006 uvedou „hydraulické štěpení“;

b)

chemické látky budou při vysokoobjemovém hydraulickém štěpení používány minimálně;

c)

při výběru chemických látek, které budou použity, bude zváženo, zda je možné upravovat kapaliny, které se objeví na povrchu po vysokoobjemovém hydraulickém štěpení.

10.2

Členské státy by měly podporovat, aby provozovatelé používali takové techniky štěpení, které vždy, když je to technicky proveditelné a žádoucí z hlediska lidského zdraví, životního prostředí a klimatu, minimalizují spotřebu vody a toky odpadů a nevyužívají nebezpečné chemické látky.

11.   POŽADAVKY NA MONITOROVÁNÍ

11.1

Členské státy by měly zajistit, aby provozovatel během fáze průzkumu a těžby a zejména před vysokoobjemovým hydraulickým štěpením, během něj a po něm pravidelně monitoroval zařízení a povrch i podloží v okolí, které může být činnostmi ovlivněno.

11.2

Jako podklad pro následné monitorování by se měla použít základní studie vyžadovaná podle bodů 6.1 a 6.2.

11.3

Vedle environmentálních parametrů stanovených v základní studii by členské státy měly zajistit, aby provozovatel monitoroval tyto provozní parametry:

a)

přesné složení štěpící kapaliny použité pro každý vrt;

b)

objem vody použité k štěpení pro každý vrt;

c)

tlak použitý při vysokoobjemovém hydraulickém štěpení;

d)

kapaliny, které se objeví na povrchu po vysokoobjemovém hydraulickém štěpení: poměr vtlačených kapalin a vratných kapalin po hydraulickém štěpení, objemy, charakteristiky, množství opětovně použitá a/nebo upravená pro každý vrt;

e)

emise metanu, jiných těkavých organických sloučenin a jiných plynů, které mohou mít škodlivý vliv na lidské zdraví a/nebo životní prostředí, do ovzduší.

11.4

Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé monitorovali vliv vysokoobjemového hydraulického štěpení na integritu vrtů a dalších člověkem vytvořených konstrukcí, jež se nacházejí na povrchu a v podloží v okolí, které může být činnostmi ovlivněno.

11.5

Členské státy by měly zajistit, že výsledky monitorování budou hlášeny příslušným orgánům.

12.   ODPOVĚDNOST ZA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A FINANČNÍ ZÁRUKA

12.1

Členské státy by měly uplatňovat ustanovení o odpovědnosti za životní prostředí na všechny činnosti prováděné v lokalitě zařízení, včetně těch, které v současné době nespadají do oblasti působnosti směrnice 2004/35/ES.

12.2

Členské státy by měly zajistit, že provozovatel před zahájením činností zahrnujících vysokoobjemové hydraulické štěpení poskytne finanční záruku nebo rovnocenné krytí ve vztahu k podmínkám povolení a potenciální odpovědnosti za škody na životním prostředí.

13.   SPRÁVNÍ KAPACITA

13.1

Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány měly k plnění svých povinností dostatečné lidské, technické i finanční zdroje.

13.2

Členské státy by měly zabránit střetům zájmů mezi regulační funkcí příslušných orgánů a jejich funkcí související s hospodářským rozvojem zdrojů.

14.   POVINNOSTI PŘI UZAVŘENÍ

Členské státy by měly zajistit, že po uzavření každého zařízení bude proveden průzkum s cílem porovnat environmentální stav lokality zařízení a povrchu i podloží v jejím okolí, které může být činnostmi ovlivněno, se stavem před zahájením činností definovaným v základní studii.

15.   ŠÍŘENÍ INFORMACÍ

Členské státy by měly zajistit, že:

a)

provozovatel pro každý vrt zveřejní informace o chemických látkách a objemech vody, které hodlá použít a které skutečně použije k vysokoobjemovému hydraulickému štěpení. Tyto informace by měly zahrnovat názvy a čísla CAS všech chemických látek a bezpečnostní list, je-li k dispozici, jakož i maximální koncentraci dotyčné látky ve štěpící kapalině;

b)

příslušné orgány na veřejně přístupných internetových stránkách do 6 měsíců od zveřejnění tohoto doporučení a v intervalech nejdéle 12 měsíců budou zveřejňovat tyto informace:

i)

počet dokončených vrtů a plánovaných záměrů zahrnujících vysokoobjemové hydraulické štěpení,

ii)

počet udělených povolení, názvy zúčastněných provozovatelů a podmínky povolení,

iii)

základní studii vypracovanou podle bodů 6.1 a 6.2 a výsledky monitorování předložené podle bodů 11.1, 11.2 a 11.3 písm. b) až e);

c)

příslušné orgány budou rovněž veřejnost bezodkladně informovat o:

i)

mimořádných událostech a nehodách podle bodu 9.2 písm. f),

ii)

výsledcích kontrol, případech nedodržení předpisů a sankcích.

16.   PŘEZKUM

16.1

Členské státy, které se rozhodnou pro průzkum nebo využívání uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení, se vyzývají, aby do 28. července 2014 začaly uplatňovat minimální zásady stanovené v tomto nařízení a každoročně informovaly Komisi o opatřeních, která zavedly v reakci na toto doporučení, poprvé do prosince 2014.

16.2

Komise bude pečlivě sledovat používání tohoto doporučení porovnáváním situace v jednotlivých členských státech na veřejně přístupném srovnávacím přehledu.

16.3

Komise přezkoumá účinnost tohoto doporučení za 18 měsíců po jeho zveřejnění.

16.4

V rámci přezkumu bude posouzeno používání tohoto doporučení a zvážen pokrok ve výměně informací o nejlepších dostupných technikách a v používání příslušných referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách, jakož i případná nutnost aktualizovat ustanovení tohoto doporučení. Komise rozhodne, zda je nutné předložit legislativní návrhy s právně závaznými ustanoveními o průzkumu a těžbě uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení.

V Bruselu dne 22. ledna 2014.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  COM(2014) 23.

(2)  Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(3)  Směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu (jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 9).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(14)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(17)  Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).


Top