28.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/19

(1)

Podle čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) musí orgány dávat vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Musí rovněž udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. Dále podle článku 2 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality a podle čl. 11 odst. 3 SEU musí Komise před navržením legislativního aktu vést rozsáhlé konzultace.

(2)

Podle článku 298 SFEU se orgány, instituce a jiné subjekty Unie při plnění svých úkolů opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu.

(3)

Komise je odhodlána zdokonalit transparentnost ohledně kontaktů mezi svými zaměstnanci a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými.

(4)

Jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (1), občané již mají právo na přístup k dokumentům orgánů. Toto rozhodnutí se netýká přístupu k dokumentům ani uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

(5)

Dne 25. listopadu 2014 Komise na základě Politických směrů ze dne 15. července 2014, které představil její předseda, přijala rozhodnutí 2014/839/EU, Euratom (2), podle nějž musí členové Komise zveřejňovat informace o jednáních, která vedli oni sami nebo členové jejich kabinetu s organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými o otázkách týkajících se tvorby a provádění politik v Unii.

(6)

Generální ředitelé Komise mohou vést jednání s organizacemi nebo osobami samostatně výdělečně činnými za podobnými účely, jako mají jednání uvedená v uvedeném rozhodnutí. Je proto vhodné uplatnit podobné požadavky transparentnosti i na tato jednání.

(7)

Generální ředitelé Komise by tedy měli zveřejňovat informace o jednáních, která vedli s organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými o otázkách týkajících se přijímání rozhodnutí a provádění politik v Unii.

(8)

Toto rozhodnutí se netýká jednání se zástupci jiných orgánů či institucí Unie, která jsou součástí běžných interinstitucionálních styků. Netýká se ani jednání se zástupci orgánů veřejné moci jednotlivých členských států, neboť tyto orgány sledují veřejný zájem a přispívají k práci Komise podle zásady loajální spolupráce. V zájmu ochrany mezinárodních vztahů Unie se toto rozhodnutí netýká ani jednání se zástupci orgánů veřejné moci třetích zemí a mezinárodních organizací.

(9)

V zájmu respektování specifické povahy dialogu se sociálními partnery, jak je uvedeno v článku 154 SFEU, jakož i specifické povahy dialogu s církvemi a filozofickými a nekonfesními organizacemi, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3 SFEU, by se toto rozhodnutí nemělo vztahovat ani na jednání vedená v tomto kontextu.

(10)

Vzhledem ke specifické úloze politických stran, uznané v čl. 10 odst. 4 SEU, a vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 16. dubna 2014 o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (3), stanoví, že rejstřík se nevztahuje na politické strany, by se toto rozhodnutí nemělo vztahovat ani na jednání se zástupci politických stran.

(11)

Jelikož v některých zvláštních případech může zveřejnění informací o určitém jednání porušit ochranu života, osobnosti nebo soukromí jednotlivce, finanční, měnové nebo hospodářské politiky Unie, stability trhu nebo citlivých obchodních údajů, řádného vedení soudního řízení nebo inspekcí, vyšetřování, auditů či jiných správních řízení anebo ochranu jakýchkoli jiných důležitých veřejných zájmů uznaných na úrovni Unie, nemělo by dojít ke zveřejnění takových informací ani v těchto případech.

(12)

V souladu s čl. 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4) je možné zveřejnit jména generálních ředitelů, kteří se jednání s organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými zúčastní; ostatní osoby k tomu musí jednoznačně udělit souhlas.

(13)

Toto rozhodnutí se nedotýká požadavků na zdokonalenou transparentnost nebo závazků v tomto smyslu, které vyplývají z právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod uzavřených Unií,

a)

„generálním ředitelem“ generální ředitel nebo vedoucí útvaru Komise;

b)

„jednáním“ dvoustranné setkání uspořádané z podnětu organizace či osoby samostatně výdělečně činné nebo generálního ředitele za účelem projednání otázky týkající se tvorby a provádění politik v Unii. Setkání, která se uskuteční v souvislosti se správním řízením podle Smluv nebo aktů Unie, jež spadá do přímé pravomoci generálního ředitele, jakož i setkání čistě soukromé či společenské povahy nebo neplánovaná setkání jsou z tohoto pojmu vyloučena;

c)

„organizací nebo osobou samostatně výdělečně činnou“ každá organizace či osoba, bez ohledu na její právní status, zapojená do činností prováděných s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat tvorbu a provádění politik a rozhodovací proces orgánů Unie, a to bez ohledu na to, kde k těmto činnostem dochází, a na použitý komunikační kanál či prostředek.

Tento pojem nezahrnuje zástupce jiných orgánů a institucí Unie, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů členských států a třetích zemí nebo mezinárodních organizací. Zahrnuje však každé sdružení nebo síť, která zastupuje regiony nebo jiné orgány veřejné moci na nižší než národní úrovni společně.