31.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/55

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, který je stanoven v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám, které jsou usazeny a mají povolení v třetích zemích, jejichž právní normy jsou rovnocenné s normami stanovenými v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti v něm stanovené tak přispívá k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při clearingu smluv o mimoburzovních (OTC) derivátech, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních předpisů a předpisů o dohledu v podstatě rovnocenný s požadavky Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou usazeny a mají povolení v Japonsku, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii.

(3)

Dne 1. září 2013 Komise obdržela odborný posudek Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) k právním předpisům a předpisům o dohledu, které se vztahují na ústřední protistrany usazené v Japonsku. Dne 27. ledna 2014 byl doručen dodatek k tomuto posudku. Ze závěru odborného posudku vyplývá, že mezi právně závaznými požadavky, které se na úrovni jurisdikce vztahují na ústřední protistrany v Japonsku, a právně závaznými požadavky pro ústřední protistrany podle nařízení (EU) č. 648/2012, existuje řada rozdílů. Toto rozhodnutí se však neopírá jen o srovnávací analýzu právně závazných požadavků, které se vztahují na ústřední protistrany v Japonsku, ale také o posouzení účinku těchto požadavků z hlediska úrovně zmírňování rizika, které dosahují.

(4)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musejí být splněny tři podmínky, aby bylo možné určit, zda jsou právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země pro ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi rovnocenné s požadavky stanovenými v uvedeném nařízení.

(5)

Podle první podmínky musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

K právně závazným požadavkům Japonska na clearingové organizace v něm povolené patří zákon Financial Instruments and Exchange Act 2006 (dále jen „zákon FIEA“), který stanoví rámec dohledu nad organizacemi, které provádějí clearing cenných papírů a finančních derivátů, a zákon Commodity Derivatives Act 2009 (dále jen „zákon CDA“), který stanoví rámec dohledu nad organizacemi, které provádějí clearing komodit. Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na režim stanovený v zákoně FIEA.

(7)

V zákoně FIEA se stanoví, že před udělením povolení k vykonávání clearingových činností se musí předseda vlády Japonska ubezpečit o tom, že clearingová organizace zavedla obchodní pravidla, tj. vnitřní pravidla a postupy clearingové organizace, která jsou v souladu s platnými právními předpisy; že finanční situace clearingové organizace je postačující pro vykonávání clearingu finančních nástrojů; že předpokládaná příjmová a výdajová situace spojená s výkonem činnosti clearingové organizace je příznivá; že zaměstnanci clearingové organizace mají dostatečné znalosti a zkušenosti na to, aby mohli vykonávat clearing finančních nástrojů náležitým způsobem a s jistotou, a že struktura a systém clearingové organizace jsou dostatečně vyvinuté, aby mohlo vypořádání probíhat vhodným způsobem. Podle čl. 194-7 odst. 1 zákona FIEA předseda vlády přenese pravomoci, které mu byly svěřeny podle zákona FIEA, na komisaře Japonské agentury pro finanční služby (Financial Services Agency of Japan, JFSA). Komisař JFSA je tak odpovědný za udělování povolení k vykonávání clearingových činností.

(8)

Kromě toho JFSA v prosinci 2013 zveřejnila Comprehensive Guidelines for Supervision of Financial Market Infrastructures (dále jen „pokyny“), které podrobně rozebírají rámec dohledu nad infrastrukturou finančních trhů, včetně clearingových organizací, a zejména způsob, jakým mají clearingové organizace dodržovat zákon FEIA. Tyto pokyny se provádějí do vnitřních pravidel a postupů clearingových organizací.

(9)

Právně závazné požadavky Japonska mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady pro clearingové organizace podle zákona FIEA („základní pravidla“) stanoví jednotné normy, které musí clearingové organizace dodržovat, aby získaly povolení poskytovat clearingové služby v Japonsku. Tato základní pravidla tvoří první stupeň právně závazných požadavků Japonska. Aby clearingové organizace prokázala svůj soulad se základními pravidly, musí komisaři JFSA předložit svá vnitřní pravidla a postupy ke schválení. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Japonska a v souladu s pokyny musí poskytovat podrobné informace o tom, jak bude clearingová organizace žádající o povolení dodržovat uvedené přísné normy. Kromě toho vnitřní pravidla a postupy clearingové organizace obsahují další ustanovení, kterými se doplňují základní pravidla. Jakmile komisař JFSA tato vnitřní pravidla a postupy schválí, stanou se pro clearingové organizace právně závaznými. Tato pravidla jsou tak nedílnou součástí právních předpisů a předpisů o dohledu, které musí ústřední protistrany usazené v Japonsku dodržovat. V případě nedodržení základních pravidel nebo vnitřních pravidel a postupů clearingové organizace má komisař JFSA pravomoc podniknout vůči clearingové organizaci správní kroky, např. vydat příkaz nařizující zlepšení obchodních operací nebo odebrat clearingové organizaci povolení v plném či částečném rozsahu.

(10)

Základní pravidla pro clearingové organizace doplněná o vnitřní pravidla a postupy těchto organizací vedou v podstatě k rovnocenným výsledkům jako pravidla stanovená v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012. Na základě právně závazných požadavků na clearingové organizace, které se týkající počtu selhání, jež mají být kryty celkovými finančními zdroji, se od clearingových organizací, jež vykonávají clearing více než 95 % celkového objemu clearingových operací v Japonsku, požaduje, aby pokryly selhání nejméně dvou členů clearingového systému, vůči nimž mají největší expozice za mimořádných, ale reálných tržních podmínek (dále jen „zásada minimálního pokrytí“). Tento požadavek zajišťuje rovnocenný stupeň zmírňování rizika, jako vyžadují požadavky stanovené v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012, a proto by měl být považován za rovnocenný.

(11)

Na základě právně závazných požadavků na clearingové organizace, které se týkají rizika likvidity, se od clearingových organizací, jež vykonávají clearing více než 95 % celkového objemu clearingových operací v Japonsku, požaduje, aby uplatňovaly zásadu minimálního pokrytí. Tento požadavek zajišťuje rovnocenný stupeň zmírňování rizika, jako vyžadují požadavky stanovené v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012, a proto by měl být považován za rovnocenný. Nakonec, právně závazné požadavky na všechny clearingové organice, které se týkají zachování provozu, požadavků na kolaterál, investiční politiky, vypořádacího rizika, oddělování a přenositelnosti, výpočtu počátečních marží, řídících systémů, včetně organizačních požadavků, požadavků týkajících se vrcholového vedení, výboru pro rizika, vedení záznamů, kvalifikované účasti, informací předávaných příslušnému orgánu, střetu zájmů, externího zajišťování činností a provozování podnikatelské činnosti, vedou v podstatě k rovnocenným výsledkům jako požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012, a měly by být považovány za rovnocenné.

(12)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují, že clearingové organizace povolené v Japonsku splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska pro ústřední protistrany povolené v Japonsku zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(14)

JFSA je odpovědná za dohled nad infrastrukturou finančních trhů. JFSA průběžně sleduje, zda clearingové organizace dodržují požadavky na řízení rizik, prostřednictvím postupů dohledu a zkoumání na základě vyhodnocení rizik, včetně prověřování obezřetnostních požadavků. JFSA může clearingové organizace zejména požádat, aby mu poskytly informace, zprávy a další materiály týkající se jejich obchodování, a může provést kontrolu obchodních operací, záznamů a účetních knih clearingových organizací. Rovněž posuzuje, jak clearingové organizace dodržují své povinnosti. Na základě těchto kontrol vydává zprávu, která uvádí všechny zjištěné nedostatky. JFSA má na zajištění toho, aby clearingové organizace napravily zjištěné problémy náležitým způsobem, různé nástroje, například může od clearingových organizací požadovat, aby předložily písemný důkaz o včasné nápravě uvedených problémů. JFSA má i další prostředky k vymáhání dodržování předpisů, např. možnost vydat příkazy nařizující zlepšení obchodních operací a vymáhat plnění těchto příkazů. JFSA může rovněž clearingové organizaci odebrat povolení v plném či částečném rozsahu.

(15)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska pro ústřední protistrany povolené v Japonsku zajišťují, že jsou ústřední protistrany předmětem průběžného účinného dohledu a vynucování.

(16)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí.

(17)

Ústřední protistrany z třetích zemí mohou požádat o vydání povolení pro zahraniční ústřední protistrany, které jim umožňuje poskytovat v Japonsku stejné služby jako ty, k jejichž poskytování mají povolení v třetí zemi. Kritéria vztahující se na ústřední protistrany z třetích zemí, které žádají o povolení, jsou podobná kritériím, která se vztahují na udělování povolení pro japonské clearingové organizace. Ústřední protistrana z třetí země žádající o povolení by na základě právních předpisů a předpisů o dohledu, které se uplatňují v třetí zemi, měla mít zejména dostatečný finanční základ, dostatečně kvalifikované a zkušené zaměstnance, jakož i dostatečný systém a struktury, aby mohla clearingové činnosti vykonávat náležitým způsobem a s jistotou. Ústřední protistrany třetích zemí jsou navíc osvobozeny od určitých požadavků, které se vztahují na tuzemské ústřední protistrany povolené v Japonsku, pokud jim zahraniční orgány, se kterými JFSA uzavřela dohodu o spolupráci, udělily rovnocenné povolení.

(18)

Je proto nutné konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran třetích zemí.

(19)

Je tedy na místě se domnívat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska pro clearingové organizace splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, a tyto právní předpisy a předpisy o dohledu lze považovat za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Na základě informací od ESMA by měla Komise i nadále sledovat vývoj japonského právního a dohledového rámce pro ústřední protistrany a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(20)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,