EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014D0039(01)

2014/723/EU: Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 17. září 2014 o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu Evropské centrální banky (ECB/2014/39)

OJ L 300, 18.10.2014, p. 57–62 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2014/723/oj

18.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 300/57


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. září 2014

o provedení zásady oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu Evropské centrální banky

(ECB/2014/39)

(2014/723/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), a zejména na čl. 25 odst. 1, 2 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „nařízení o jednotném mechanismu dohledu“) zřizuje jednotný mechanismus dohledu, který sestává z Evropské centrální banky a vnitrostátních příslušných orgánů zúčastněných členských států.

(2)

Čl. 25 odst. 2 nařízení o jednotném mechanismu dohledu vyžaduje, aby ECB prováděla své úkoly v oblasti dohledu, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. Úkoly ECB v oblasti dohledu by neměly zasahovat do jejích úkolů souvisejících s měnovou politikou ani by jimi neměly být určovány. Tyto úkoly v oblasti dohledu by dále neměly zasahovat do úkolů ECB souvisejících s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) ani do žádných jiných úkolů. ECB je povinna podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o tom, jak dodržuje toto ustanovení. Úkoly ECB v oblasti dohledu nemění probíhající sledování solventnosti protistran pro operace měnové politiky. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu by kromě toho měli být organizačně odděleni od zaměstnanců plnících jiné úkoly svěřené ECB a měly by se na ně vztahovat oddělené hierarchické linie.

(3)

Čl. 25 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu dohledu vyžaduje, ECB aby pro účely odstavců 1 a 2 přijala a zveřejnila všechny nezbytné vnitřní předpisy včetně předpisů týkajících se služebního tajemství a výměny informací mezi oběma funkčními oblastmi.

(4)

Podle čl. 25 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu dohledu musí ECB zajistit, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení jsou striktně oddělená zasedání a pořady jednání.

(5)

S cílem zajistit oddělení úkolů týkajících se měnové politiky od úkolů v oblasti dohledu čl. 25 odst. 5 nařízení o jednotném mechanismu dohledu vyžaduje, aby ECB vytvořila mediační komisi, která odpovídá za řešení rozdílů v postojích příslušných orgánů dotčených zúčastněných členských států, pokud jde o námitku Rady guvernérů k návrhu rozhodnutí Rady dohledu. Komise se bude skládat z jednoho člena z každého zúčastněného členského státu, kterého každý členský stát vybere z členů Rady guvernérů a Rady dohledu. Rozhoduje prostou většinou, přičemž každý člen má jeden hlas. ECB je povinna přijmout a zveřejnit nařízení, kterým zřídí mediační komisi a stanoví její jednací řád; ECB v této souvislosti přijala nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 673/2014 (ECB/2014/26) (2).

(6)

S cílem přizpůsobit vnitřní organizaci ECB a jejích rozhodovacích orgánů novým požadavkům vyplývajícím z nařízení o jednotném mechanismu dohledu a vyjasnit vzájemné vztahy orgánů zapojených do procesu přípravy a přijímání rozhodnutí v oblasti dohledu byl změněn jednací řád ECB (3).

(7)

Články 13 g až 13j jednacího řádu ECB upravují podrobnosti týkající se přijímání rozhodnutí Radou guvernérů, pokud jde o záležitosti související s nařízením o jednotném mechanismu dohledu. Článek 13 g se týká přijímání rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 4 nařízení o jednotném mechanismu dohledu a článek 13h se týká přijímání rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 5 nařízení o jednotném mechanismu dohledu, čímž se provádí požadavky stanovené v čl. 26 odst. 8 nařízení o jednotném mechanismu dohledu.

(8)

Podle článku 13k jednacího řádu ECB je ECB povinna provádět své úkoly v oblasti dohledu, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. V této souvislosti je ECB povinna přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby funkce měnové politiky a funkce dohledu byly odděleny. Oddělení funkce měnové politiky a funkce dohledu by zároveň nemělo bránit tomu, aby si tyto dvě funkční oblasti vyměňovaly informace nezbytné pro splnění úkolů ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB).

(9)

Článek 13 l jednacího řádu ECB stanoví, že zasedání Rady guvernérů týkající se úkolů v oblasti dohledu se musí konat odděleně od pravidelných zasedání Rady guvernérů a musí mít samostatný pořad jednání.

(10)

V souladu s článkem 13 m jednacího řádu ECB, který se týká vnitřní struktury ECB v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu, zahrnuje pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře a zaměstnancům ECB úkoly v oblasti dohledu. Výkonná rada má k této vnitřní struktuře konzultovat předsedu a místopředsedu Rady dohledu. Rada dohledu může po dohodě s Výkonnou radou zřizovat a rušit dočasné dílčí struktury, kterými jsou například pracovní skupiny nebo skupiny pro plnění určitého úkolu. Tyto dočasné dílčí struktury napomáhají při plnění úkolů v oblasti dohledu a podléhají Radě dohledu. Článek 13 m upravuje jmenování tajemníka Rady dohledu a řídícího výboru prezidentem ECB po konzultaci s předsedou Rady dohledu. Při přípravě zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu, má tajemník postupovat v součinnosti s tajemníkem Rady guvernérů a odpovídá za pořízení zápisu z těchto jednání.

(11)

V 66. bodu odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu se uvádí, že organizační oddělení zaměstnanců by se mělo týkat všech útvarů potřebných pro účely nezávislé měnové politiky a mělo by zajišťovat, aby bylo plnění úkolů v oblasti dohledu podřízeno demokratické odpovědnosti a dohledu podle nařízení o jednotném mechanismu dohledu. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu podléhají předsedovi Rady dohledu. V této souvislosti ECB v zájmu splnění požadavků obsažených v čl. 25 odst. 2 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (4) zavedla strukturu čtyř generálních ředitelství pro výkon úkolů v oblasti dohledu a sekretariát Rady dohledu, které funkčně podléhají předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu. ECB dále určila několik organizačních složek, které mají jakožto sdílené služby podporovat funkci měnové politiky i funkci dohledu, pokud taková podpora nepovede ke střetu zájmů mezi cíli ECB v oblasti dohledu a cíli měnové politiky. V rámci několika organizačních složek poskytujících sdílené služby byla zřízena oddělení, která se soustředí na úkoly v oblasti dohledu.

(12)

Článek 37 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky ukládá členům řídicích orgánů a zaměstnanců ECB a národních centrálních bank povinnost zachovávat služební tajemství. V 74. bodu odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu se uvádí, že Rada dohledu, řídící výbor a zaměstnanci ECB vykonávající povinnosti dohledu by měli podléhat odpovídajícím požadavkům na zachování služebního tajemství. Na základě článku 27 nařízení o jednotném mechanismu dohledu se povinnost zachovávat služební tajemství vztahuje i na členy Rady dohledu a zaměstnance vyslané zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu.

(13)

Výměna informací mezi funkcí měnové politiky a funkcí dohledu ECB by měla být organizována při důsledném dodržení omezení stanovených právem Unie (5) s ohledem na zásadu oddělení. Uplatní se povinnosti týkající se ochrany důvěrných informací stanovené v příslušných právních přepisech, jako je nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (6) týkající se shromažďování důvěrných statistických údajů, a ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) týkající se výměny informací z oblasti dohledu. Za podmínek stanovených tímto rozhodnutím se zásada oddělení vztahuje na výměnu důvěrných informací ze strany funkce měnové politiky ve prospěch funkce dohledu a naopak.

(14)

Podle 65. bodu odůvodnění je ECB odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Cílem jejích úkolů v oblasti dohledu je chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. Měly by proto být vykonávány zcela odděleně od měnové politiky, aby se zabránilo střetu zájmů a zajistilo, že každá z těchto funkcí bude vykonávána v souladu se svým příslušným cílem. Účinné oddělení funkce měnové politiky a funkce dohledu by však zároveň nemělo bránit tomu, aby se tam, kde je to možné a vhodné, využily veškeré výhody, které lze předpokládat v důsledku spojení těchto dvou funkcí v rámci téže instituce, včetně využití rozsáhlých odborných znalostí ECB o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability a omezení duplicitní práce při shromažďování informací. Z tohoto důvodu je nezbytné zavést mechanismy, které umožní odpovídající tok údajů a jiných důvěrných informací mezi těmito dvěma funkcemi,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Oblast působnosti a cíle

1.   Toto rozhodnutí stanoví opatření, která splňují požadavek na oddělení funkce měnové politiky od funkce dohledu (společně dále jen „funkce“ nebo „funkční oblasti“), zejména pokud jde o služební tajemství a výměnu informací mezi těmito dvěma funkcemi.

2.   ECB provádí své úkoly v oblasti dohledu, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. Úkoly ECB v oblasti dohledu nezasahují do jejích úkolů souvisejících s měnovou politikou ani jimi nejsou určovány. Úkoly ECB v oblasti dohledu kromě toho nezasahují do jejích úkolů souvisejících s ESRB ani do žádných jiných úkolů. Úkoly ECB v oblasti dohledu a průběžné sledování finančního zdraví a solventnosti protistran operací měnové politiky Eurosystému jsou formulovány tak, aby nebyl narušen účel žádné z těchto funkcí.

3.   ECB zajistí, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení jsou striktně oddělená zasedání a pořady jednání.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„důvěrnými informacemi“ informace, které jsou označeny jako ECB-CONFIDENTIAL „nebo“ ECB-SECRET podle režimu utajování informací ECB; jiné důvěrné informace včetně informací, na něž se vztahují právní předpisy na ochranu údajů nebo služební tajemství, které vznikly v ECB nebo byly ECB předány jinými subjekty nebo osobami; jakékoli důvěrné informace, na něž se vztahují pravidla o zachovávání profesního tajemství stanovená směrnicí 2013/36/EU, jakož i důvěrné statistické informace podle nařízení (ES) č. 2533/98;

2)

„potřebou přístupu k informacím“ potřeba mít přístup k důvěrným informacím, které jsou nezbytné k plnění funkcí či úkolů ECB stanovených právními předpisy, přičemž v případě informací označených jako „ECB-CONFIDENTIAL“ musí být tato potřeba dostatečně široká na to, aby bylo zaměstnancům umožněno získat informace týkající se jejich úkolů a s minimální časovou prodlevou převzít úkoly od kolegů;

3)

„nezpracovanými údaji“ údaje předané zpravodajskými jednotkami po statistickém zpracování a ověření, nebo údaje vytvořené ECB prostřednictvím výkonu jejích funkcí;

4)

„režimem utajování informací ECB“ režim uplatňovaný v ECB, který vymezuje způsob utajování a ochrany důvěrných informací ECB a nakládání s nimi.

Článek 3

Organizační oddělení

1.   Při výkonu svých funkcí v oblasti dohledu a měnové politiky uplatňuje ECB autonomní rozhodovací postupy.

2.   Všechny pracovní útvary ECB řídí Výkonná rada. Pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře ECB a zaměstnancům ECB zahrnuje úkoly v oblasti dohledu. Výkonná rada k této vnitřní struktuře konzultuje předsedu a místopředsedu Rady dohledu.

3.   Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu jsou organizačně odděleni od zaměstnanců plnících jiné úkoly svěřené ECB. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů v oblasti dohledu podléhají v organizačních, personálních a administrativních záležitostech Výkonné radě, funkčně jsou však podřízeni předsedovi a místopředsedovi Rady dohledu s výhradou výjimky uvedené v odstavci 4.

4.   S cílem zajistit, aby nedocházelo k duplikaci podpůrných činností, může ECB zřídit sdílené služby podporující funkci měnové politiky i funkci dohledu, což pomůže zabezpečit účinné a efektivní poskytování služeb. Na tyto služby se nevztahuje článek 6, pokud jde o výměnu informací mezi nimi a příslušnými funkčními oblastmi.

Článek 4

Služební tajemství

1.   Členové Rady dohledu, řídícího výboru a všech dílčích struktur zřízených Radou dohledu, zaměstnanci ECB a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou povinni i po ukončení výkonu svých povinností zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství.

2.   Osoby mající přístup k údajům, na něž se vztahují právní předpisy Unie ukládající povinnost mlčenlivosti, podléhají těmto předpisům.

3.   ECB prostřednictvím smluvních ujednání zajistí, aby osoby, jež přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s výkonem povinností dohledu, byly vázány rovnocennými požadavky na zachovávání služebního tajemství.

4.   Pravidla týkající se profesního tajemství obsažená ve směrnici 2013/36/EU se vztahují na osoby uvedené v odstavcích 1 až 3. Důvěrné informace, které tyto osoby získají při výkonu svých povinností, mohou sdělit pouze v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem.

5.   Byl-li však na úvěrovou instituci vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze v občanském soudním řízení sdělit důvěrné informace, které se nedotýkají třetích osob účastnících se pokusu o záchranu úvěrové instituce.

6.   Tento článek nebrání tomu, aby si funkce dohledu ECB v souladu s platnými právními předpisy Unie vyměňovala informace s jinými orgány Unie či s vnitrostátními orgány. Na informace, které jsou předmětem této výměny, se vztahují odstavce 1 až 5.

7.   Režim utajování informací ECB se na členy Rady dohledu z řad ECB, zaměstnance ECB a zaměstnance vyslané zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu vztahuje i po ukončení jejich povinností.

Článek 5

Všeobecné zásady pro přístup k informacím mezi funkčními oblastmi a utajení

1.   Aniž je dotčen článek 4, mohou si funkční oblasti vyměňovat informace, pokud je to dovoleno příslušnými právními předpisy Unie.

2.   Informace, s výjimkou nezpracovaných údajů, klasifikuje v souladu s režimem utajování informací ECB ta funkční oblast ECB, která dané informace vlastní. Nezpracované údaje se klasifikují odděleně. Výměna důvěrných informací mezi oběma funkčními oblastmi podléhá za tím účelem vymezeným pravidlům řízení a procesním pravidlům a je podmíněna potřebou přístupu k informacím, kterou doloží funkční oblast ECB žádající o přístup k nim.

3.   Není-li v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, rozhoduje o přístupu funkce dohledu nebo měnové politiky k důvěrným informacím příslušné druhé funkční oblasti ta funkční oblast ECB, která dané informace vlastní, v souladu s režimem utajování informací ECB. V případě sporu mezi funkčními oblastmi ECB ohledně přístupu k důvěrným informacím rozhodne o přístupu k důvěrným informacím Výkonná rada při dodržení zásady oddělení. Musí být zajištěna jednotnost rozhodnutí týkajících se přístupových práv a náležitá evidence těchto rozhodnutí.

Článek 6

Výměna důvěrných informací mezi funkčními oblastmi

1.   Nestanoví-li právní předpisy Unie jinak, funkční oblast ECB na žádost zpřístupní příslušné druhé funkční oblasti ECB důvěrné informace ve formě neanonymizovaných údajů společného výkaznictví (COREP) a finančního výkaznictví (FINREP) (8), jakož i jiné nezpracované údaje na základě potřeby přístupu k informacím a se souhlasem Výkonné rady. Nestanoví-li právní předpisy Unie jinak, funkce dohledu ECB na žádost zpřístupní funkci měnové politiky ECB důvěrné informace ve formě anonymizovaných údajů COREP a FINREP na základě potřeby přístupu k informacím.

2.   Funkční oblast ECB nezpřístupní příslušné druhé funkční oblasti důvěrné informace obsahující hodnocení nebo strategická doporučení, s výjimkou případů, kdy o to příslušná druhá funkce požádala na základě potřeby přístupu k informacím, přičemž musí být zajištěno, že každá funkce bude vykonávána v souladu s příslušnými cíli, a Výkonná rada takové zpřístupnění výslovně schválila.

Funkční oblast ECB může na žádost zpřístupnit příslušné druhé funkční oblasti důvěrné souhrnné informace, které neobsahují individuální bankovní údaje ani citlivé informace týkající se přípravy rozhodnutí, na základě potřeby přístupu k informacím, přičemž musí být zajištěno, že každá funkce bude vykonávána v souladu s příslušnými cíli.

3.   Analýzu důvěrných informací přijatých na základě tohoto článku provádí nezávisle funkční oblast, která tyto informace přijala, v souladu se svými cíli. Veškerá následná rozhodnutí se přijímají výlučně na tomto základě.

Článek 7

Výměna důvěrných informací zahrnujících osobní údaje

Výměna informací zahrnujících osobní údaje podléhá platným právním předpisům Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Článek 8

Výměna důvěrných informací v naléhavých situacích

Aniž je dotčen článek 6, je funkční oblast ECB v naléhavých situacích ve smyslu článku 114 směrnice 2013/36/EU povinna bezodkladně sdělit důvěrné informace příslušné druhé funkční oblasti ECB, pokud je předmětná informace významná pro výkon jejích úkolů s ohledem na konkrétní naléhavou situaci.

Článek 9

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. září 2014.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(2)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 673/2014 ze dne 2. června 2014 o zřízení mediační komise a o jejím jednacím řádu (ECB/2014/26) (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 72).

(3)  Rozhodnutí ECB/2014/1 ze dne 22. ledna 2014, kterým se mění rozhodnutí ECB/2004/2, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 56).

(4)  Viz též bod odůvodnění O interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad plněním úkolů, které jsou Evropské centrální bance svěřeny v rámci jednotného mechanismu dohledu (2013/694/EU) (Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 1), a bod odůvodnění G memoranda o porozumění mezi Radou Evropské unie a Evropskou centrální bankou ohledně spolupráce ve věci postupů týkajících se jednotného mechanismu dohledu.

(5)  Viz bod odůvodnění H interinstitucionální dohody. V souladu se 74. bodem odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu by požadavky týkající se výměny informací se zaměstnanci, kteří nejsou zapojeni do činností dohledu, neměly ECB bránit ve výměně informací v mezích a za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie, mimo jiné s Komisí pro účely plnění úkolů vyplývajících z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a z právních předpisů Unie o posíleném hospodářském a rozpočtovém dohledu.

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(8)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).


PŘÍLOHA

VÝŇATEK Z REŽIMU UTAJOVÁNÍ INFORMACÍ ECB

Každému dokumentu, který ECB vytvoří, musí být přidělen jeden z pěti stupňů utajení uvedených níže.

S dokumenty přijatými od stran mimo ECB se nakládá podle stupně utajení vyznačeného na příslušném dokumentu. Pokud dokument není označen stupněm utajení nebo stupeň utajení je příjemcem vyhodnocen jako příliš nízký, musí být tento dokument znovu označen, přičemž odpovídající stupeň utajení ECB musí být jasně vyznačen alespoň na první straně dokumentu. Stupeň utajení lze snížit pouze s písemným souhlasem organizace, která je původcem dokumentu.

Níže je uvedeno pět stupňů utajení dokumentů ECB včetně odpovídajících přístupových práv.

ECB-SECRET

:

Přístup v rámci ECB omezen na osoby, které mají nezbytně nutnou potřebu přístupu k informacím, schválenou vyšším řídícím pracovníkem ECB z organizační složky, která je původcem, nebo výše.

ECB-CONFIDENTIAL

:

Přístup v rámci ECB omezen na osoby, které mají potřebu přístupu k informacím, jež je dostatečně široká na to, aby bylo zaměstnancům umožněno získat informace týkající se jejich úkolů a s minimální časovou prodlevou převzít úkoly od kolegů.

ECB-RESTRICTED

:

Lze zpřístupnit zaměstnancům ECB a případně zaměstnancům ESCB s oprávněným zájmem.

ECB-UNRESTRICTED

:

Lze zpřístupnit všem zaměstnancům ECB a případně zaměstnancům ESCB.

ECB-PUBLIC

:

Lze zpřístupnit obecné veřejnosti.


Top