21.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/1

(1)

Populace atlantsko-skandinávského sledě obecného (též uváděného jako sleď obecný, s jarním třením v norských vodách) je největší populací sledě obecného na světě. Z této populace pochází odlovy v řádu jednoho až dvou milionů tun. Intenzivní využívání populace v důsledku nadměrného rybolovu nicméně vedlo k jejímu vyčerpání a mezi počátkem 70. let a polovinou 90. let minulého století byl na více něž dvě desetiletí ukončen veškerý rybolov, což mělo pro loďstva lovící uvedenou populaci velmi závažné důsledky.

(2)

Od obnovy populace a opětovného zahájení rybolovu v roce 1996 podléhá populace sledě obecného řízení na základě konzultací pěti stran, v jejichž výlučné hospodářské zóně se tato ryba během svého migračního cyklu vyskytuje: jde o Ruskou federaci, Norsko, Faerské ostrovy, Island a Evropskou unii (dále jen „pobřežní státy“).

(3)

Od roku 2007 zahrnovala ujednání dohodnutá při konzultacích pobřežních států konečná pravidla pro rozdělení celkového přípustného odlovu a závazek k zachování relativní stability uvedených podílů pro budoucí roky. Pro populaci atlantsko-skandinávského sledě činily dohodnuté podíly pro Faerské ostrovy 5,16 %, pro Island 14,51 %, pro Unii 6,51 %, pro Norsko 61 % a pro Ruskou federaci 12,82 %. Pobřežní státy se navíc dlouhodobě domluvily na tom, že společně dohodnutá ujednání budou přezkoumávat i revidovat pouze společně, a to na základě nových vědeckých doporučení a k danému datu.

(4)

Aby se usnadnilo stanovení celkových přípustných odlovů, pobřežní státy se na základě dostupných vědeckých poznatků dohodly na dlouhodobém plánu řízení a provedly jej, přičemž daný plán byl v souladu s preventivním přístupem, měl zachovat odlov v rámci bezpečných biologických limitů a byl určen k zajištění udržitelného rybolovu.

(5)

Tento dlouhodobý plán řízení měl zamezit tomu, aby úroveň biomasy u uvedené populace klesla pod 2 500 000 tun, a zároveň bylo třeba vynaložit veškeré úsilí k udržení dané populace nad 5 000 000 tun, což je úroveň, u níž se předpokládá maximální udržitelný výnos. K tomu mělo dojít omezením odlovu způsobem, jenž by odpovídal úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovni 0,125. Bylo dohodnuto, že pokud by úroveň biomasy klesla pod úroveň 5 000 000 tun, míra úmrtnosti by měla být snížena, aby se zajistila rychlá obnova dané populace.

(6)

V září 2012 doporučila Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) v souladu s preventivním přístupem stanoveným v plánu řízení, že celkový přípustný odlov (TAC) pro pět pobřežních států by měl v roce 2013 činit maximálně 619 000 tun, což představuje oproti TAC stanovenému na rok 2012 pokles o 26 %.

(7)

Při konzultacích pobřežních států, které se za účelem ujednání na rok 2013 konaly od října 2012 do ledna 2013, se zástupci Faerských ostrovů důsledně a opakovaně vyjadřovali odmítavě k pokračování stávajícího ujednání o rozdělení podílů. Ujednání na rok 2013 byla nakonec uzavřena dne 18. ledna 2013 pouze čtyřmi pobřežní státy, aby se v nejvyšší možné míře udrželo koordinované řízení populace pobřežními státy. Ve schváleném záznamu z těchto konzultací ze dne 23. ledna 2013 se uvádí, že: „Delegace vyjádřily obavu, že Faerské ostrovy odstoupily od dohody pobřežních států bez předchozího oznámení“. Vzhledem k odstoupení Faerských ostrovů z konzultací není možné, aby se na ujednáních dohodlo všech pět smluvních stran, a proto se zbývající čtyři strany dohodly na zohlednění rybolovných zájmů Faerských ostrovů tím, že jim vyhradí jejich tradiční podíl, tj. podíl, který Faerským ostrovům příslušel od ujednání na rok 2007 a jenž odpovídal 31 000 tunám (5,16 % celkového přípustného odlovu).

(8)

Během konzultací pobřežních států konaných do 23. ledna 2013 nevznesli zástupci Faerských ostrovů žádný požadavek ohledně přesného podílu, nepřednesli žádný písemný ani ústní návrh nového ujednání o podílech, nezapojili se do jednání čtyř dalších stran ani nevyvinuli snahu o spolupráci při diskuzi o ujednáních na rok 2013.

(9)

Ministr pro odvětví rybolovu Faerských ostrovů oznámil v prohlášení ze dne 26. března 2013, že pro loďstvo Faerských ostrovů bylo jednostranně stanoveno omezení odlovu ve výši 105 230 tun, což představuje 17 % doporučeného celkového přípustného odlovu neboli víc než třikrát větší podíl, než by odpovídal uplatňovanému podílu z předchozích ujednání, a zvýšení podílu Faerských ostrovů oproti roku 2012 o 145 %. Uvedené jednostranné prohlášení je třeba posoudit s ohledem na výše uvedené vědecké doporučení snížit odlov v roce 2013 o 26 %. Tímto prohlášením se Faerské ostrovy též de facto zřekly společně dohodnutého plánu řízení.

(10)

Uvedenými kroky Faerské ostrovy zhatily spolupráci s Unií a ostatními pobřežními státy při řízení populace společného zájmu, atlantsko-skandinávského sledě obecného, a nedodržely závazky podle čl. 61 odst. 2, čl. 63 odst. 1 a 2, článků 118, 119 a 300 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS) a článků 5 a 6 a čl. 8 odst. 1 a 2 Dohody OSN o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA).

(11)

Pokud by bylo dosaženo omezení odlovu stanovených čtyřmi pobřežními státy a Faerskými ostrovy, činil by celkový odlov 692 290 tun, což by oproti doporučenému TAC představovalo nadměrný odlov. Podle posouzení a prognóz odlovu, které rada ICES vypracovala v rámci poradenství pro řízení rybolovného období 2013 (2), by takovýto odlov vedl na začátku roku 2014 k biomase reprodukující se populace na úrovni 4 200 000 tun, což je pod úrovní 5 000 000 tun, u níž se očekává maximální udržitelný výnos.

(12)

Nové veřejně dostupné vědecké důkazy poskytnuté radou ICES v květnu 2013 (3) navíc potvrzují, že dlouhodobý plán řízení ve své stávající podobě (s cílem úmrtnosti způsobené rybolovem v míře 0,125) je preventivní povahy, zatímco zvýšením cíle úmrtnosti způsobené rybolovem na hodnotu 0,15, jež je rovnocenná hodnotě vyplývající ze zvýšení podílu Faerských ostrovů, plán tuto preventivní povahu ztratí a souvisí s tím zvýšené nebezpečí vyčerpání stavu této populace.

(13)

Podle článku 3 nařízení (EU) č. 1026/2012 může být země označena za zemi umožňující neudržitelný rybolov v případě, že: a) nespolupracuje na řízení populace společného zájmu zcela v souladu s ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS) a Dohody OSN o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 (UNFSA) nebo jakékoli jiné mezinárodní dohody nebo normy mezinárodního práva a b) buď: i) nepřijala potřebná opatření na řízení rybolovu, nebo ii) přijala opatření na řízení rybolovu bez náležitého ohledu na práva, zájmy a povinnosti jiných zemí a Unie a tato opatření na řízení rybolovu, posuzovaná ve spojení s opatřeními přijatými jinými zeměmi a Unií, vedou k rybolovné činnosti, která by u populace mohla mít za následek vznik neudržitelného stavu.

(14)

Na základě výše uvedených hledisek splňují Faerské ostrovy všechna kritéria, aby byly označeny za zemi umožňující neudržitelný rybolov, a Komise tak může přijmout opatření stanovená v nařízení (EU) č. 1026/2012.

(15)

Podle článku 6 nařízení (EU) č. 1026/2012 se Komise rozhodnutím ze dne 17. května 2013 (4) a dopisem z téhož dne odhodlala oznámit autonomní vládě Faerských ostrovů a vládě Dánska svůj záměr označit Faerské ostrovy za zemi umožňující neudržitelný rybolov a uvedla důvody pro uvedené označení a popis možných opatření, která lze podle uvedeného nařízení přijmout. Autonomní vláda Faerských ostrovů potvrdila přijetí uvedeného dopisu téhož dne.

(16)

Autonomní vláda Faerských ostrovů odpověděla na oznámení dne 17. června 2013, přičemž tvrzení přeložená Komisí zpochybnila vlastními argumenty, jimiž bylo, že Faerské ostrovy neodstoupily z procesu konzultací, jsou i nadále odhodlány nalézt projednané řešení ohledně rozdělení dané populace a EU nemá právo používat donucovací opatření. Vláda nicméně nikterak nevyjádřila úmysl změnit své rozhodnutí ohledně neudržitelného omezení odlovu na rok 2013, ani neposkytla žádné jasné odůvodnění svého vysokého omezení odlovu na rok 2013, s výjimkou nepodloženého tvrzení o „zvýšeném výskytu této populace v posledních letech v námořních oblastech spadajících pod jurisdikci Faerských ostrovů“.

(17)

Komise prověřila v dané záležitosti stávající vědeckou literaturu a nalezla pouze tvrzení ukazující na příležitostný delší výskyt sledě obecného ve vodách Faerských ostrovů v daném období, ovšem neshledala žádný odkaz, jenž by umožňoval výklad tohoto jevu jakožto stabilní nebo trvalé zvýšení množství této populace. Pokud jde o argument Faerských ostrovů, že v roce 2014 stav populace poklesne tak pod úroveň maximálního udržitelného výnosu v každém případě, a nikoli v důsledku jejich jednostranně navýšeného podílu, je třeba poznamenat, že podle nejnovějších vědeckých doporučení (viz výše 12. bod odůvodnění) se populace sice může obnovit na úroveň maximálního udržitelnému výnosu, dojde-li však ke zvýšení stávající cílové úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem na hodnotu rovnocennou hodnotě vyplývající ze zvýšení podílu Faerských ostrovů, bude tato populace setrvávat pod úrovní maximálního udržitelnému výnosu po delší dobu a nebezpečí vyčerpání stavu této populace bude vyšší.

(18)

Na základě podrobného rozboru argumentů autonomní vlády Faerských ostrovů došla Komise k závěru, že tyto argumenty nevyvracejí důvody z oznámení Komise, ani nepředstavují objektivní důvod ospravedlňující nedostatečnou spolupráci této země. Tento závěr společně s neochotou k nápravě jednostranných omezení odlovů na rok 2013 vedou Komisi k závěru, že Faerské ostrovy nadále splňují kritéria pro to, aby byly označeny za zemi umožňující neudržitelný rybolov.

(19)

Komise má tudíž za to, že je nutné přijmout opatření podle článku 4 nařízení (EU) č. 1026/2012.

(20)

Tato opatření musí být účinná a přiměřená pro dosažení cíle ochrany a měla by Faerským ostrovům zabránit v tom, aby k pokračování neudržitelného rybolovu sledě obecného využívaly trhy, přístavy a zařízení Unie.

(21)

Kromě toho Komise zhodnotila ekologické, obchodní, hospodářské a sociální účinky daných opatření v krátkodobém a dlouhodobém horizontu, která mohou být přijata podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1026/2012, jakož i administrativní zátěž související s jejich prováděním.

(22)

Na základě tohoto hodnocení se zdá být vhodné přijmout jako první krok některá opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. c), d), e) a i) nařízení (EU) č. 1026/2012. Pokud by se tato opatření ukázala jako neúčinná a Faerské ostrovy by i nadále umožňovaly neudržitelný rybolov, lze zavést i další opatření.

(23)

Faerský rybolov sledě obecného provozovaný plavidly lovícími pomocí vlečných sítí pelagické druhy může být v chladnějších měsících roku cíleným rybolovem, ale koncem jara a v létě, kdy jsou sledi obecní a makrely obecné loveny v obdobném množství, je rybolovem smíšeným. Oba druhy může během rybolovného období odlovit stejné plavidlo při stejném vytažení sítě v rámci téhož rybářského výjezdu nebo v tomtéž lovišti. Makrela obecná je tak přidruženým druhem sledě obecného. Dalším odlovem a vývozem nakrely obecné by proto byly Faerské ostrovy vedeny k dalšímu odlovu vysokého množství sledě obecný, jenž je nevyhnutelným vedlejším úlovkem, a to i v případě, že by sleď obecný nemohl být do Unie vyvážen. Proto pokud by se do opatření nezahrnul dovoz makrely obecné, byla by oslabena účinnost zákazu dovozu sledě obecného jako prostředku, který má k zabránit dalším škodám ve vztahu k udržitelnosti populace sledě obecného. Makrela obecná žije natolik na stejném teritoriu jako sleď obecný, že při lovu makrely obecné v lovištích pod kontrolou Faerských ostrovů vždy hrozí riziko, že dojde i k odlovu sledě obecného. Z tohoto důvodu existuje u všech makrel obecných pod kontrolou Faerských ostrovů pravděpodobnost, že by mohly být uloveny společně se sleděm obecným. V důsledku této skutečnosti by se v zájmu účinnosti měla obchodní opatření vztahovat jak na sledě obecného, tak na makrelu obecnou.

(24)

Při posuzování přiměřenosti opatření, a zejména při rozhodování o tom, zda by se omezení obchodu s hlavními druhy ulovenými při rybolovu sledě obecného měla týkat jen určitého množství, nebo zda by měl být zakázán veškerý dovoz, Komise zkoumala, zda by jako přiměřenější opatření mohla být oproti úplnému zákazu dovozu všech produktů vyrobených ze sledě obecného nebo makrely obecné nebo produktů obsahujících tyto ryby zamýšlena i jiná alternativní opatření. Posuzovány byly tři možné varianty: i) množstevní omezení všech produktů, jimiž by se dovoz omezil na tradiční obchodní výměny, ii) úplný zákaz pouze čerstvých, zmrazených nebo konzervovaných ryb, kromě složitějších výrobků, jako je rybí moučka a tuk a iii) zákaz dovozu omezený pouze na sledě obecného a produkty z něj. Zatímco první z těchto tří variant by mohla být vzhledem ke značnému významu vývozu rybí moučky z Faerských ostrovů do EU velmi účinnou, považuje se v této fázi za příliš zatěžující, zejména přihlédne-li se ke skutečnosti, že tento krok může jednak ovlivnit ta odvětví rybolovu Faerských ostrovů, která přímo nesouvisí s odvětvím pelagického rybolovu, a zároveň vytvoří vysokou administrativní zátěž v souvislosti s rozbory vzorků rybí moučky a tuku ve specializovaných laboratořích za účelem určení jejich druhového složení. Třetí varianta, jak je uvedeno výše, se považuje za neúčinnou, pokud mohou být její případné hospodářské důsledky snadno kompenzovány vývozem makrely obecné. Z tohoto důvodu skýtá největší rovnováhu mezi prostředky a jejich žádoucími účinky druhá alternativa, přičemž k dosažení potřebného výsledku neexistují žádná jiná méně obtížná opatření.

(25)

Při posuzování přiměřenosti Komise rovněž zkoumala, zda nejsou zapotřebí i jiná opatření než omezení dovozu, zejména pak omezení vztahující se na využívání přístavů. Jelikož jsou přístavy využívány pro doplňování paliva, vykládku, výměnu posádky, opravy a odpočinek posádky, a představují tak běžné a nezbytné činnosti spojené s lovem sledě obecného, dospěla Komise k závěru, že tato opatření jsou rovněž nezbytná a neexistují žádná jiná, méně omezující opatření, jimiž by se za účelem postihu neudržitelného lovu sledě obecného loďstvům Faerských ostrovů zabránilo využívat zařízení EU.

(26)

Při hodnocení ekologických, obchodních, hospodářských a sociálních účinků opatření v krátkodobém a dlouhodobém horizontu, jakož i administrativní zátěže související s prováděním těchto opatření lze dospět k závěru, že opatření jsou přiměřená a nebudou mít nepřijatelné účinky ani nevytvoří nepatřičnou zátěž. Opatření jsou šetrná vůči životnímu prostředí, neboť se předpokládá, že přispějí k lepší udržitelnosti populace sledě obecného. Obchodní účinky opatření budou mírné, neboť jakkoli lze očekávat bezprostřední hospodářský dopad, ve střednědobém horizontu bude možné nalézt alternativní mechanismy obchodní výměny a neočekává se, že by v rámci EU byly nakonec problémy se zásobováním. Hospodářské a sociální účinky by měly být v krátkodobém horizontu mírné, neboť budou souviset s obchodními účinky; ovšem ve střednědobém a dlouhodobém horizontu budou, pakliže se opatřeními dosáhne požadovaných dopadů, tyto účinky nevyhnutelně velmi příznivé, a to zvláště pro loďstva, která z hospodářského hlediska značně závisejí na lovu pelagických ryb. Administrativní zátěž v souvislosti s danými opatřeními bude poměrně nízká, uvážíme-li, že většinou kontrolních prostředků (včetně personálu) potřebných k prosazování opatření již členské státy disponují.

(27)

Na závěr Komise přezkoumala slučitelnost opatření s mezinárodním právem a došla k závěru, že se týkají vyčerpatelné populace ryb a mají zamezit nadměrnému využívání populace, jelikož cílem těchto opatření je udržet populaci atlantsko-skandinávského sledě obecného v rámci bezpečných biologických limitů. Tato opatření platí ve spojení s vlastními opatřeními Unie pro zachování zdrojů (čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1026/2012). Unie zejména v souladu s doporučením Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) snížila svůj odlov o 26 % a v plném rozsahu uplatňuje podmínky a omezení dlouhodobého plánu řízení, na němž se pobřežní státy dohodly a uplatňují jej od roku 1999 a který rada ICES v květnu 2013 opětovně potvrdila jako plán, jenž je v souladu s preventivním přístupem, i jako správný řídicí přístup pro zachování odlovu v rámci bezpečných biologických limitů. Kromě toho pro nárok Faerských ostrovů na větší podíl na rybolovu atlantsko-skandinávského sledě obecného neexistují nezvratné vědecké důkazy a z tohoto důvodu by bylo vhodné odlov Faerských ostrovů snížit ve smyslu doporučení rady ICES na rok 2013.

(28)

V důsledku uvedených skutečností by jako první krok měla být přijata opatření, která by zahrnovala: a) zákaz dovozu sledě obecného a makrely obecné z atlantsko-skandinávských populací a produktů rybolovu obsahujících tyto ryby nebo produktů z nich vyrobených a b) omezení využívání přístavů Unie plavidly provozujícími rybolov populací atlantsko-skandinávského sledě obecného a makrely obecné pod kontrolou Faerských ostrovů a plavidly přepravujícími ryby nebo produkty rybolovu pocházející z uvedeného rybolovu. Za účelem snazšího prosazování opatření vztahujících se na plavidla, která provozují lov příslušných populací sledě obecného nebo makrely obecné či která přepravují ryby a produkty rybolovu pocházející z těchto populací, by členským státům měly být poskytnuty seznamy těchto plavidel. Aby bylo možné určit, zda byly sleď obecný či makrela obecná uloveny pod kontrolou Faerských ostrovů, měl by se využívat systém osvědčení o úlovku uvedený v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (5).

(29)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

„populací atlantsko-skandinávského sledě obecného“ se rozumí populace sledě obecného (Clupea harengus) v podoblastech ICES (Mezinárodní rady pro průzkum moří) I, II, V, XII a XIV (6);

b)

„atlantsko-skandinávským sleděm obecným“ se rozumí ryba z populace atlantsko-skandinávského sledě obecného;

c)

makrela obecná je rybou druhu Scomber scombrus, která byla ulovena v oblastech výskytu atlantsko-skandinávského sledě obecného;

d)

výrazem „uloven pod kontrolou Faerských ostrovů“ se rozumí uloven plavidly plujícími pod vlajkou Faerských ostrovů nebo plavidly plujícími pod vlajkou jiného státu, které mají povolení k rybolovu ve výlučné hospodářské zóně Faerských ostrovů nebo byly pronajaty faerskou společností či faerskými orgány.