EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R0715

Nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013 , kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Úř. věst. L 201, 26.7.2013, p. 14–20 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/715/oj

26.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 715/2013

ze dne 25. července 2013,

kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (1), a zejména na čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Z vyhodnocení některých toků odpadu vyplývá, že pro recyklační trhy s měděným šrotem by bylo přínosem, kdyby byla vypracována zvláštní kritéria stanovující, kdy měděný šrot získaný z odpadu přestává být odpadem. Tato kritéria by měla zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Neměla by mít vliv na klasifikaci využitelného měděného šrotu jako odpadu platnou ve třetích zemích.

(2)

Podle zpráv Společného výzkumného střediska Evropské komise existuje trh a poptávka po měděném šrotu, který lze použít jako surovinu pro výrobu neželezných kovů. Měděný šrot by proto měl být dostatečně čistý a měl by splňovat příslušné normy nebo specifikace vyžadované hutnictvím neželezných kovů.

(3)

Kritéria stanovující, kdy měděný šrot přestává být odpadem, by měla zajistit, aby měděný šrot získaný procesem využití odpadů splňoval technické požadavky pro hutnictví neželezných kovů, byl v souladu s platnými právními předpisy a normami pro výrobky a neměl celkově nepříznivé dopady na životní prostředí nebo lidské zdraví. Podle zpráv Společného výzkumného střediska Evropské komise navržená kritéria týkající se odpadů používaných jako vstupní materiál pro proces využití, postupů a technik zpracování, jakož i měděného šrotu získaného procesem využití odpadů tyto cíle splňují, protože by měla vést k produkci měděného šrotu bez nebezpečných vlastností a dostatečně prostého složek jiných než měď a nekovových příměsí.

(4)

Za účelem zajištění souladu s těmito kritérii je vhodné stanovit, aby byly vydány informace o měděném šrotu, který přestal být odpadem, a aby byl zaveden systém řízení.

(5)

Budou-li na základě sledování vývoje situace na trhu s měděným šrotem zaznamenány nepříznivé účinky na recyklační trhy s měděným šrotem, zejména pokud jde o dostupnost tohoto šrotu a přístup k němu, může dojít k tomu, že bude nutno tato kritéria přezkoumat.

(6)

S ohledem na to, aby se provozovatelé mohli přizpůsobit těmto kritériím, která stanoví, kdy měděný šrot přestává být odpadem, je vhodné stanovit, aby se toto nařízení použilo až po uplynutí přiměřeně dlouhého období.

(7)

Výbor zřízený podle článku 39 směrnice 2008/98/ES nevydal k opatřením stanoveným tímto nařízením žádné stanovisko, a Komise proto předložila Radě návrh opatření, která mají být přijata, a předala jej Evropskému parlamentu. Rada během dvouměsíční lhůty stanovené článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2) nerozhodla, a Komise proto návrh bez prodlení předložila Evropskému parlamentu. Evropský parlament proti opatření nevznesl během čtyř měsíců od výše uvedeného předání námitku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví kritéria určující, kdy měděný šrot přestává být odpadem.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené směrnicí 2008/98/ES.

Kromě toho se použijí tyto definice:

1)

„měděným šrotem“ se rozumí kovový šrot obsahující převážně měď a slitiny mědi;

2)

„držitelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem měděného šrotu;

3)

„výrobcem“ se rozumí držitel, který jako první předává měděný šrot jinému držiteli ve stavu, kdy tento měděný šrot přestal být odpadem;

4)

„dovozcem“ se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba usazená v Unii, která dováží na celní území Unie měděný šrot, který přestal být odpadem;

5)

„kvalifikovanými zaměstnanci“ se rozumí zaměstnanci, kteří jsou na základě svých zkušeností či odborné přípravy kvalifikováni k monitorování a posuzování vlastností měděného šrotu;

6)

„vizuální prohlídkou“ se rozumí prohlídka všech částí dodávky měděného šrotu lidskými smysly nebo za použití jakéhokoli nespecializovaného vybavení;

7)

„dodávkou“ se rozumí určité množství měděného šrotu určeného k přepravě od původce k dalšímu držiteli, které může být uloženo v jedné nebo více přepravních jednotkách, například v kontejnerech.

Článek 3

Kritéria pro měděný šrot

Měděný šrot přestává být odpadem, jsou-li při jeho přepravě od výrobce k dalšímu držiteli splněny všechny tyto podmínky:

1)

měděný šrot získaný procesem využití splňuje kritéria uvedená v oddílu 1 přílohy I;

2)

odpad používaný jako vstupní materiál pro proces využití splňuje kritéria uvedená v oddílu 2 přílohy I;

3)

odpad používaný jako vstupní materiál pro proces využití byl zpracován v souladu s kritérii, která jsou uvedena v oddílu 3 přílohy I;

4)

výrobce vyhověl požadavkům uvedeným v článcích 4 a 5.

Článek 4

Prohlášení o shodě

1.   Výrobce nebo dovozce vydají ke každé dodávce měděného šrotu prohlášení o shodě podle vzoru uvedeného v příloze II.

2.   Výrobce nebo dovozce předají toto prohlášení o shodě dalšímu držiteli dodávky měděného šrotu. Ponechají si kopii tohoto prohlášení o shodě nejméně jeden rok od data jeho vystavení a na požádání ji předloží příslušným orgánům.

3.   Prohlášení o shodě může být v elektronické podobě.

Článek 5

Systém řízení

1.   Výrobce zavede vhodný systém řízení umožňující prokázání shody s kritérii, na něž se odkazuje v článku 3.

2.   Systém řízení zahrnuje řadu dokumentovaných postupů, které se týkají všech těchto aspektů:

a)

monitorování kvality měděného šrotu získaného procesem využití podle ustanovení oddílu 1 přílohy I (včetně odběru a rozboru vzorků);

b)

účinnosti monitorování záření podle oddílu 1.5 přílohy I;

c)

vstupní kontroly odpadu používaného jako vstupní materiál pro proces využití podle oddílu 2 přílohy I;

d)

monitorování postupů a technik zpracování popsaných v oddíle 3.3 přílohy I;

e)

zpětné vazby od zákazníků, pokud jde o dodržení požadavků na kvalitu měděného šrotu;

f)

vedení záznamů o výsledcích monitorování prováděného podle písmen a) až d);

g)

přezkumu a zlepšování systému řízení;

h)

odborné přípravy zaměstnanců.

3.   Systém řízení předepisuje pro každé z kritérií zvláštní monitorovací požadavky, které jsou uvedeny v příloze I.

4.   Pokud některý z postupů zpracování uvedených v oddíle 3.3 přílohy I provádí předchozí držitel, zajistí výrobce, aby dodavatel zavedl systém řízení, který je v souladu s požadavky tohoto článku.

5.   Subjekt posuzování shody ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (3), který získal akreditaci v souladu s uvedeným nařízením, nebo environmentální ověřovatel ve smyslu čl. 2 odst. 20 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (4), který je akreditovaný nebo licencovaný v souladu s tímto nařízením, ověří, že systém řízení je ve shodě s požadavky tohoto článku. Toto ověření se provádí vždy jednou za tři roky.

Za ověřovatele s dostatečnou specifickou zkušeností pro výkon ověřování uvedeného v tomto nařízení se považují pouze ověřovatelé s tímto rozsahem akreditace nebo licence podle kódů NACE daných nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (5):

a)

* kód NACE 38 (Shromažďování, zpracování a likvidace odpadu; zpracování odpadu k dalšímu využití) nebo

b)

* kód NACE 24 (Výroba základních kovů), zejména pak kód 24.44 (Výroba mědi).

6.   Dovozce od svých dodavatelů požaduje, aby zavedli systém řízení, který splňuje požadavky odstavců 1, 2 a 3 a který ověří nezávislý externí ověřovatel.

Systém řízení u dodavatele musí být certifikován subjektem posuzování shody, který je akreditován jedním z těchto způsobů:

a)

akreditačním subjektem, který pro výkon této činnosti úspěšně prošel vzájemným hodnocením provedeným orgánem uznaným podle článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008;

b)

environmentálním ověřovatelem, který získal akreditaci nebo licenci od akreditačního nebo licenčního orgánu v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009, který také podléhá vzájemnému hodnocení podle článku 31 uvedeného nařízení.

Ověřovatelé, kteří chtějí působit ve třetích zemích, musí získat zvláštní akreditaci nebo licenci, a to v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení (ES) č. 765/2008 nebo nařízení (ES) č. 1221/2009, a zároveň v rozhodnutí Komise 2011/832/EU (6).

7.   Výrobce svůj systém řízení na požádání zpřístupní příslušným orgánům.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(3)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

(4)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 25.


PŘÍLOHA I

Kritéria pro měděný šrot

Kritéria

Požadavky na vlastní kontrolu

Oddíl 1.   Kvalita měděného šrotu získaného procesem využití odpadu

1.1

Šrot se třídí podle specifikace zákazníka, průmyslové specifikace odvětví nebo podle normy pro přímé použití pro výrobu kovů nebo kovových předmětů v hutích, v rafinaci, přetavovacích pecích nebo v jiných výrobnách kovů.

Každou dodávku třídí kvalifikovaní zaměstnanci.

1.2

Celkové množství cizorodých látek činí ≤ 2 % hmotnosti.

Cizorodými látkami jsou:

kovy jiné než měď a měděné slitiny,

nekovové materiály jako zemina, prach, izolační materiály a sklo,

hořlavé nekovové látky jako pryž, plasty, textilie, dřevo a jiné chemické nebo organické látky,

struska, pěna, stěry, prach z plynových filtrů, brusný prach, kaly.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

Analýza celkového množství cizorodých látek se provádí v odpovídajících intervalech (nejméně jednou za šest měsíců) v reprezentativních vzorcích z každého typu měděného šrotu. Celkové množství cizorodých látek se zjišťuje vážením poté, co se ručním tříděním nebo jinými prostředky (např. magnetem nebo podle hustoty) oddělí kovové části a předměty z mědi a měděných slitin od částí a předmětů z cizorodých materiálů.

Přiměřená frekvence rozboru reprezentativních vzorků je stanovena na základě těchto faktorů:

předpokládaného vzorce proměnlivosti kvality (vyplývajícího například z předchozích výsledků),

rizika proměnlivosti kvality daného druhu odpadu používaného jako vstupní materiál pro proces využití a proměnlivé účinnosti postupů jeho zpracování,

přesnosti vlastní dané metodě monitorování; a dále

toho, zda se výsledky blíží mezním hodnotám pro celkovou výši cizorodých materiálů.

Postup vedoucí ke stanovení frekvence monitorování by měl být dokumentován jako součást systému řízení a měl by být k dispozici při auditu.

1.3

Šrot nesmí obsahovat nadměrné množství oxidu kovu v žádné z jeho forem, může obsahovat pouze jeho typické množství, které vzniká při skladování připraveného šrotu ve venkovním prostředí za normálních atmosférických podmínek.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

1.4

Šrot nesmí obsahovat žádné viditelné stopy oleje, olejových emulzí, mazadla či vazelíny kromě zanedbatelného množství, které neodkapává.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky, při které se zaměří na místa, kde by mohlo s největší pravděpodobností docházet k odkapávání oleje.

1.5

Podle vnitrostátních ani mezinárodních pravidel týkajících se monitorování a postupů reakce v případě radioaktivního kovového šrotu není nutné přistoupit k žádnému opatření reakce.

Tímto požadavkem nejsou dotčeny právní předpisy týkající se ochrany zdraví zaměstnanců a veřejnosti, které byly přijaty podle kapitoly III Smlouvy o Euratomu, zejména směrnice Rady 96/29/Euratom (1).

Kvalifikovaní zaměstnanci sledují radioaktivitu každé dodávky. Ke každé dodávce bude vystaveno potvrzení vydané v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly týkajícími se postupů monitorování a reakce v případě radioaktivního kovového šrotu. Toto potvrzení může být součástí ostatní dokumentace pořízené k příslušné dodávce.

1.6

Šrot nesmí vykazovat žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES. Koncentrace látek obsažených ve šrotu musí odpovídat limitům stanoveným rozhodnutím Komise 2000/532/ES (2) a nesmí překročit limity stanovené přílohou IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (3).

Vlastnosti kovů, které jsou součástí měděných slitin, nejsou pro tento požadavek podstatné.

Kvalifikovaní zaměstnanci prověří každou dodávku tím, že provedou její vizuální prohlídku. Vznikne-li při vizuální prohlídce podezření, že by dodávka mohla vykazovat nebezpečné vlastnosti, přijmou se další příslušná monitorovací opatření, jako je případně odebrání a testování vzorků. Zaměstnanci musí absolvovat školení o možných nebezpečných vlastnostech, které může vykazovat měděný šrot, a o složkách materiálů a znacích, podle kterých lze tyto nebezpečné vlastnosti rozpoznat. V rámci systému řízení musí být postup identifikace nebezpečných látek dokumentován.

1.7

Šrot nesmí obsahovat žádné stlačené, uzavřené či nedostatečně otevřené nádoby, které by mohly způsobit výbuch v tavicí peci.

Kvalifikovaní zaměstnanci prověří každou dodávku tím, že provedou její vizuální prohlídku.

1.8

Šrot nesmí obsahovat PVC v podobě potahů, barev nebo zbytků plastů.

Kvalifikovaní zaměstnanci prověří každou dodávku tím, že provedou její vizuální prohlídku.

Oddíl 2.   Odpad používaný jako vstupní materiál pro využití odpadu

2.1

Jako vstupní materiál pro využití odpadu lze použít pouze odpad obsahující využitelnou měď nebo slitiny mědi.

2.2

Nebezpečný odpad nelze použít jako vstupní materiál, není-li doloženo, že se k eliminaci všech nebezpečných vlastností použily postupy a techniky uvedené v „kritériích pro postupy a techniky zpracování“.

2.3

Jako vstupní materiál nelze používat tyto druhy odpadu:

piliny a třísky kovů obsahující kapaliny, jako jsou oleje či olejové emulze, a

sudy a kontejnery, vyjma vybavení z vozidel s ukončenou životností, které obsahují nebo obsahovaly oleje či barvy.

Vstupní kontrolu veškerého přijímaného odpadu (na základě vizuální prohlídky) a průvodní dokumentace provádějí kvalifikovaní zaměstnanci, kteří jsou vyškoleni k tomu, aby rozpoznali odpad nevyhovující kritériím stanoveným v tomto oddíle.

Oddíl 3.   Postupy a techniky zpracování

3.1

Měděný šrot musí být vytříděn u zdroje nebo během sběru nebo se surový odpad zpracuje tak, aby se oddělil měděný šrot od nekovových a jiných než měděných kovových složek. Takto získaný měděný šrot se uchovává odděleně od všech ostatních odpadů.

3.2

Musí být dokončeny veškeré mechanické úpravy (jako řezání, stříhání, drcení či granulování; třídění, dělení, čištění, odstraňování příměsí a vyprazdňování nádob) nezbytné k přípravě kovového šrotu přímo ke konečnému použití.

3.3

Na odpad obsahující nebezpečné složky se vztahují tyto zvláštní požadavky:

Vstupní materiál, který pochází z vyřazených elektrických či elektronických zařízení či vozidel s ukončenou životností, musí být zpracován všemi postupy, které vyžaduje článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES (4) a článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES (5).

Chlorfluoruhlovodíky obsažené ve vyřazených zařízeních musí být zachyceny postupem schváleným příslušnými orgány.

Kabely musí být rozsekány na kusy nebo obnaženy. Pokud je kabel potažen organickým materiálem (plasty), musí být tyto organické potahy odstraněny v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.

Sudy a kontejnery musí být vyprázdněny a vyčištěny.

Nebezpečné látky, které odpad obsahuje a které nejsou uvedeny v bodě 1, musí být důkladně odstraněny postupem schváleným příslušným orgánem.

 


(1)  Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, p. 24.

(5)  Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.


PŘÍLOHA II

Prohlášení o shodě s kritérii pro stanovení toho, kdy odpad přestává být odpadem, na které odkazuje čl. 4 odst. 1

1.

Výrobce/dovozce měděného šrotu:

Název:

Adresa:

Kontaktní osoba:

Tel.:

Fax:

E-mail:

2.

a)

Název či kód třídy kovového šrotu podle průmyslové specifikace či normy:

b)

V případě potřeby hlavní body technické specifikace poskytnuté zákazníkem, jako jsou složení, rozměry, typ a vlastnosti:

3.

Dodávka kovového šrotu je v souladu s průmyslovou specifikací nebo normou uvedenou v bodě 2 písm. a) nebo se specifikací uvedenou zákazníkem v bodě 2 písm. b).

4.

Dodané množství v kg:

5.

Bylo vystaveno potvrzení o zkoušce radioaktivity vydané v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly postupů monitorování a postupů reakce v případě radioaktivního kovového odpadu.

6.

Výrobce kovového šrotu uplatňuje systém řízení v souladu s požadavky nařízení Komise (EU) č. 715/2013, který byl ověřen a akreditovaným subjektem posuzování shody nebo environmentálním ověřovatelem nebo, v případě, že kovový odpad, který přestal být odpadem, je dovážen na celní území Unie, nezávislým externím ověřovatelem.

7.

Dodávka kovového šrotu splňuje kritéria, na něž odkazuje čl. 3 odst. 1 až 3 nařízení (EU) č. 715/2013.

8.

Prohlášení výrobce/dovozce kovového odpadu: Potvrzuji tímto, že výše uvedené údaje jsou podle mého nejlepšího vědomí úplné a pravdivé:

Název:

Datum:

Podpis:


Top