EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R0655

Nařízení Komise (EU) č. 655/2013 ze dne 10. července 2013 , kterým se stanoví společná kritéria pro odůvodnění tvrzení používaných v souvislosti s kosmetickými přípravky Text s významem pro EHP

OJ L 190, 11.7.2013, p. 31–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/655/oj

11.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 190/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 655/2013

ze dne 10. července 2013,

kterým se stanoví společná kritéria pro odůvodnění tvrzení používaných v souvislosti s kosmetickými přípravky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (1), a zejména na čl. 20 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Koneční uživatelé, kteří jsou vymezeni podle čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1223/2009, čelí mnoha rozmanitým tvrzením, jež se týkají funkce, obsahu a účinků kosmetického přípravku. Vzhledem k tomu, že kosmetické přípravky hrají velmi významnou roli v životě konečných uživatelů, je třeba zajistit, aby byly informace, které jsou jim prostřednictvím takových tvrzení poskytovány, užitečné, srozumitelné a spolehlivé, a aby tito uživatelé měli možnost přijmout informovaná rozhodnutí a vybrat si přípravky, které nejlépe odpovídají jejich potřebám a očekáváním.

(2)

Hlavním účelem tvrzení u kosmetických přípravků je podat konečným uživatelům informace o charakteristických rysech a vlastnostech přípravků. Tato tvrzení představují základní způsob pro vzájemné odlišení jednotlivých přípravků. Rovněž přispívají k podpoře inovací a posilování hospodářské soutěže.

(3)

Na úrovni Unie by měla být stanovena společná kritéria s cílem poskytnout zdůvodnění použití určitého tvrzení v souvislosti s kosmetickými přípravky. Hlavním cílem stanovení společných kritérií je zajistit vysokou úroveň ochrany konečných uživatelů, zejména před zavádějícími tvrzeními, jež jsou používána v souvislosti s kosmetickými přípravky. Společný přístup na úrovni Unie by měl rovněž zajistit lepší sladění opatření, jež přijímají příslušné orgány členských států, a zabránit narušení vnitřního trhu. Takový přístup by měl rovněž posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování ochrany spotřebitele, která je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (2).

(4)

Článek 20 nařízení (ES) č. 1223/2009 se použije na přípravky, na které se vztahuje definice kosmetického přípravku podle článku 2 uvedeného nařízení. Společná kritéria se uplatní, jen bylo-li o dotčeném přípravku rozhodnuto, že je skutečně kosmetickým přípravkem. Příslušné vnitrostátní orgány a soudy rozhodují o tom, jaký regulační rámec se uplatní na konkrétní případ.

(5)

Společná kritéria by měla být použita, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (4) a jiné uplatnitelné právní předpisy Unie.

(6)

Ve vztahu k podávání sdělení konečným uživatelům by měl být využit flexibilní přístup tak, aby se zohlednila společenská, jazyková a kulturní rozmanitost v rámci Unie a zachovala inovativnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Takový přístup je v souladu se zásadami vyřčenými Soudním dvorem, který při několika příležitostech zdůraznil, že k tomu, aby bylo možné rozhodnout o tom, zda je tvrzení způsobilé uvést spotřebitele v omyl, je nezbytné posoudit očekávání spotřebitele, přičemž se zohlední konkrétní souvislosti a okolnosti, za nichž je tvrzení učiněno, včetně společenských, kulturních a jazykových hledisek (5).

(7)

Společná kritéria, jež mají zajistit, aby byly v rámci celé Unie dodržovány totožné zásady, by však neměla usilovat o přesné vymezení a konkrétní určení znění, jež lze pro tvrzení o kosmetických přípravcích použít.

(8)

Aby bylo zajištěno, že se společná kritéria pro tvrzení používaná v souvislosti s kosmetickými přípravky použila od stejného data jako nařízení (ES) č. 1223/2009, mělo by se toto nařízení použít od 11. července 2013.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení se vztahuje na tvrzení v podobě textů, názvů, ochranných známek, obrazových a figurativních či jiných označení, jejichž prostřednictvím jsou výslovně či odvozeně sdělovány charakteristické vlastnosti přípravku či jeho funkce při označování, dodávání na trh a propagaci kosmetických přípravků. Vztahuje se na jakékoli tvrzení, aniž by záleželo na prostředku či formě marketingového nástroje použitého k jeho sdělení, funkci přípravku uvedené v tvrzení či cílových skupinách.

Článek 2

Odpovědná osoba, na kterou odkazuje článek 4 nařízení (ES) č. 1223/2009, zajistí, aby znění tvrzení v souvislosti s kosmetickým přípravkem bylo v souladu se společnými kritérii stanovenými v příloze a bylo v souladu s dokumentací, která prokazuje uváděný účinek kosmetického přípravku a jež je součástí informační dokumentace k přípravku podle článku 11 nařízení (ES) č. 1223/2009.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 11. července 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. července 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.

(4)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.

(5)  Viz např. věc C-220/98, Estée Lauder Cosmetics v. Lancaster, Sb. rozh. 2000, I-00117, bod 29.


PŘÍLOHA

SPOLEČNÁ KRITÉRIA

1.   Dodržování právních předpisů

1)

Tvrzení, jež uvádějí, že přípravek byl povolen či schválen příslušným orgánem v rámci Unie, nejsou dovolena.

2)

Přípustnost tvrzení musí být založena na vnímání průměrného konečného uživatele kosmetického přípravku, který je přiměřeně dobře informovaný a přiměřeně pozorný a opatrný, s přihlédnutím k sociálním, kulturním a jazykovým faktorům dotčeného trhu.

3)

Nejsou přípustná tvrzení, která vyvolávají dojem, že přípravek má zvláštní přínos, přičemž ve skutečnosti tento přínos představuje pouhé dodržení minimálních právních požadavků.

2.   Pravdivost

1)

Pokud je uváděno na přípravku tvrzení o tom, že přípravek obsahuje konkrétní přísadu, musí být taková přísada v přípravku přítomna.

2)

Z tvrzení o přísadě odkazujícího na vlastnosti konkrétní přísady nesmí vyplývat, že konečný přípravek má stejné vlastnosti, jestliže je nemá.

3)

Z obchodních sdělení nesmí vyplývat, že v nich vyjádřené názory jsou ověřená tvrzení, pokud názor nevychází z ověřitelných důkazů.

3.   Důkazní prostředky

1)

Tvrzení týkající se kosmetických přípravků, ať již výslovná či odvozená, musí být prokazována pomocí náležitých a ověřitelných důkazů, přičemž lze k jejich zdůvodnění použít jakýchkoli důkazních prostředků, včetně odborných posudků, je-li to vhodné.

2)

Důkazy zdůvodňující tvrzení musí brát v úvahu nejpokrokovější postupy.

3)

Jestliže jsou studie použity jako důkaz, musí se vztahovat k přípravku a v tvrzení uváděnému přínosu, musí se držet propracovaných a řádně provedených metod (platných, spolehlivých a opakovatelných) a musí respektovat etická hlediska.

4)

Síla důkazů či odůvodnění musí být úměrná druhu učiněného tvrzení, zejména u takových tvrzení, u nichž mohou být v důsledku jejich nedostatečné účinnosti způsobeny problémy z hlediska zdravotní bezpečnosti.

5)

Zjevně zveličená tvrzení, která průměrný konečný uživatel nemá brát doslovně (nadsázka), nebo tvrzení abstraktní povahy nemusí být odůvodňována.

6)

Tvrzení extrapolující (explicitně či implicitně) vlastnosti přísady na konečný přípravek musí být podpořena náležitými a ověřitelnými důkazy, např. prokázáním přítomnosti přísady v účinné koncentraci.

7)

Posouzení přijatelnosti tvrzení musí být založeno na váze důkazů všech dostupných studií, údajů a informací v závislosti na povaze tvrzení a převládajícího všeobecného povědomí konečných uživatelů.

4.   Poctivost

1)

Popis účinnosti přípravku nesmí jít nad rámec dostupných podpůrných důkazů.

2)

Tvrzení nesmí přípravku připisovat specifické (tj. jedinečné) vlastnosti, pokud mají stejné vlastnosti i podobné přípravky.

3)

Pokud je účinek přípravku vázáný na konkrétní podmínky, například použití ve spojení s jinými přípravky, musí to být jasně uvedeno.

5.   Čestnost

1)

Tvrzení o kosmetických přípravcích musí být objektivní a nesmějí očerňovat konkurenci ani legálně používané složky.

2)

Tvrzení o kosmetických přípravcích nesmějí způsobit záměnu s konkurenčním přípravkem.

6.   Přijímání informovaných rozhodnutí

1)

Tvrzení musí být jasná a srozumitelná průměrnému konečnému uživateli.

2)

Tvrzení jsou nedílnou součástí přípravků a musí obsahovat informace umožňující průměrnému konečnému uživateli učinit informovaný výběr.

3)

Obchodní sdělení musí brát v úvahu schopnost cílové skupiny (obyvatel příslušných členských států nebo segmentů obyvatelstva, např. koncových uživatelů různého věku a pohlaví) sdělení porozumět. Obchodní sdělení musí být jasná, přesná, odpovídající a srozumitelná pro cílovou skupinu.


Top