1.

Aniž jsou dotčeny výsady orgánů členských států vykonávajících dohled nad vnitrostátními programy vývozních úvěrů, poskytne každý členský stát Komisi výroční zprávu o činnosti, aby se tak zvýšila transparentnosti na úrovni Unie. Členské státy podávají v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem zprávy o aktivech a pasivech, vyplacených pojistných plněních a navrácených částkách, nových závazcích, obchodních rizicích a pojistných sazbách. V případě, že by činnost v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů mohla vést ke vzniku podmíněných závazků, uvede se tato činnost ve výroční zprávě o činnosti.

2.

Ve výroční zprávě o činnosti členské státy popíší, jak jsou při činnosti jejich exportních úvěrových agentur v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů zohledněna ekologická rizika, jež s sebou mohou nést další významná rizika.

3.

Na základě těchto informací vypracuje Komise pro Evropský parlament roční přehled, v němž mj. zhodnotí, nakolik exportní úvěrové agentury plní cíle a závazky Unie.

4.

V souladu se svými pravomocemi předkládá Komise Evropskému parlamentu výroční zprávu o uskutečněných jednáních týkajících se stanovení celosvětových norem v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů, ke kterým byla Komise zmocněna v rámci různých fór mezinárodní spolupráce.

Prvním obdobím, o němž se podává zpráva v rámci tohoto nařízení, je rok 2011.

KAPITOLA I:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

KAPITOLA II:

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

KAPITOLA III:

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

KAPITOLA IV:

ODDÍL 1:

40.

41.

42.

43.

ODDÍL 2:

44.

45.

ODDÍL 3:

46.

47.

ODDÍL 4:

48.

49.

50.

ODDÍL 5:

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

ODDÍL 6:

61.

62.

63.

ODDÍL 7:

64.

65.

66.

PŘÍLOHA I:

PŘÍLOHA II:

PŘÍLOHA III:

PŘÍLOHA IV:

PŘÍLOHA V:

PŘÍLOHA VI:

PŘÍLOHA VII:

PŘÍLOHA VIII:

PŘÍLOHA IX:

PŘÍLOHA X:

PŘÍLOHA XI:

a)

Hlavním účelem tohoto ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, (dále jen „ujednání“) je poskytnout rámec pro řádné používání státem podporovaných vývozních úvěrů.

b)

Cílem tohoto ujednání je vytvořit v oblasti státem poskytované podpory rovné podmínky pro všechny v souladu s čl. 5 písm. a) za účelem povzbuzení hospodářské soutěže mezi vývozci na základě jakosti a ceny vyváženého zboží a služeb, a nikoli na základě nejpříznivějších státem podporovaných finančních podmínek.

a)

Účastníci se zavazují sdílet se státy, které nejsou účastníky tohoto ujednání, informace týkající se oznámení o státem poskytované podpoře v souladu s čl. 5 písm. a).

b)

Účastníci budou na základě reciprocity odpovídat na dotazy států v konkurenční situaci, které nejsou účastníky tohoto ujednání, ohledně finančních podmínek státem poskytované podpory stejně, jako by odpovídali na dotazy jiného účastníka.

a)

Státem poskytovaná podpora může mít různou podobu:

b)

Toto ujednání se vztahuje na vázanou pomoc; postupy uvedené v kapitole IV se vztahují rovněž na nevázanou pomoc týkající se obchodu.

c)

Toto ujednání se nevztahuje na vývoz vojenského zařízení a zemědělských produktů.

d)

Státem poskytovaná podpora nesmí být poskytnuta, je-li jasně prokázáno, že smlouva byla uzavřena s kupujícím ze země, která není konečným příjemcem zboží, primárně za účelem získání výhodnějších podmínek splácení.

a)

Součástí tohoto ujednání jsou následující odvětvové dohody:

b)

Účastník odvětvové dohody může uplatnit její ustanovení na státem poskytovanou podporu vývozu zboží nebo služeb, na kterou se příslušná odvětvová dohoda vztahuje. V případě, že odvětvová dohoda neobsahuje ustanovení odpovídající příslušnému ustanovení tohoto ujednání, uplatní účastník odvětvové dohody příslušné ustanovení tohoto ujednání.

a)

Účastníci mohou uplatnit podmínky vymezené v příloze X na vývoz zboží nebo služeb u transakcí, které splňují kritéria uvedená v dodatku 1 k příloze X.

b)

Písmeno a) se nevztahuje na vývoz zboží a služeb, upravený v odvětvové dohodě týkající se civilních letadel.

a)

Účastníci vyžadují od kupujících zboží a služeb, na které je státem poskytována podpora, aby zaplatili platby předem alespoň 15 % hodnoty vývozního kontraktu na počátku úvěru ve smyslu přílohy XI nebo před ním. Pro hodnocení plateb předem může být hodnota vývozního kontraktu úměrně snížena, pokud operace zahrnuje zboží a služby ze třetí země, jejichž vývoz není státem podporován. Financování/pojištění 100 % pojistného je přípustné. Pojistné může nebo nemusí být zahrnuto do hodnoty vývozního kontraktu. Platby zádržného provedené po počátku úvěru nejsou v této souvislosti považovány za platy předem.

b)

Státem poskytovaná podpora na tyto platby předem může mít pouze formu pojištění nebo záruk kryjících obvyklá předúvěrová rizika.

c)

S výjimkou případů uvedených v písmenech b) a d) neposkytnou účastníci státní podporu přesahující 85 % hodnoty vývozního kontraktu včetně zboží a služeb dodávaných třetími zeměmi, ale bez místních nákladů.

d)

Účastníci mohou poskytnout podporu na místní náklady za předpokladu, že:

a)

Do kategorie zemí I patří země, které jsou na seznamu zemí, jimž Světová banka neposkytuje úvěry (2). Všechny ostatní země jsou v kategorii II. Práh, od kterého Světová banka neposkytuje úvěry, je každoročně přepočítáván. Země je přeřazena do jiné kategorie pouze poté, co její kategorie podle Světové banky zůstala beze změny dva po sobě následující roky.

b)

Pro klasifikaci zemí platí tato operační kritéria a postupy:

a)

Pro země kategorie I je maximální lhůta splatnosti pět let; tuto lhůtu lze, je-li dodržen postup pro oznámení předem podle článku 45, zvýšit na osm a půl roku.

b)

Pro země kategorie II je maximální lhůta splatnosti deset let.

c)

V případě smlouvy zahrnující více než jednu zemi určení by účastníci měli usilovat o vytvoření společného postupu v souladu s postupy uvedenými v článcích 55 až 60, aby dosáhli dohody o vhodných podmínkách.

a)

Maximální lhůta splatnosti pro nejaderné elektrárny je dvanáct let. Pokud má účastník v úmyslu podporovat lhůtu splatnosti delší, než je lhůta stanovená v článku 12, oznámí to předem postupem podle článku 45.

b)

Nejaderné elektrárny jsou plnohodnotné elektrárny nepoháněné jadernou energií nebo jejich části; zahrnují všechny složky, vybavení, materiály a služby,včetně školení zaměstnanců, které jsou přímo nezbytné pro stavbu těchto jiných než jaderných elektráren a jejich uvedení do provozu. To nezahrnuje položky, které obvykle hradí kupující, například náklady spojené s investiční přípravou pozemků, silnicemi, ubytovnami pro stavební pracovníky, přívody a rozvody energie a vody a také náklady úředních schvalovacích řízení (například územní rozhodnutí, povolení k zavážce paliva) v zemi kupujícího, s výjimkou toho, že:

a)

Jistina vývozního úvěru je splácena stejnými splátkami.

b)

Jistina je splácena a úrok je placen alespoň každých šest měsíců a první splátka jistiny a úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.

c)

U vývozních úvěrů poskytnutých na podporu leasingových transakcí lze místo stejných splátek jistiny podle písmene a) uplatnit i stejné splátky spojené částky jistiny a úroku.

d)

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze podporu na vývozní úvěry poskytnout i za jiných podmínek než těch, které jsou uvedeny výše v písmenech a) až c). Uvedená podpora bude poskytnuta v případě časové nerovnováhy doby, kdy jsou prostředky k dispozici dlužníkovi, a profilu dluhové služby dostupné v rámci kalendáře rovnoměrných pololetních splátek, a bude v souladu s následujícími kritérii:

e)

Úroky splatné po počátku úvěru se nekapitalizují.

a)

Úroky nezahrnují:

b)

Je-li státem poskytnuta podpora pomocí přímých úvěrů, přímého financování nebo refinancování, může být pojistné buď připočteno k nominální hodnotě úrokové sazby, nebo může být účtováno samostatně; obě složky se účastníkům oznamují samostatně.

a)

Účastníci, kteří poskytují státní finanční podporu úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, použijí odpovídající komerční úrokové referenční sazby (úrokové sazby CIRR) jako minimální úrokové sazby. CIRR jsou úrokové sazby stanovené podle těchto zásad:

b)

Poskytnutí státní finanční podpory nesmí zčásti ani zcela vyrovnávat ani kompenzovat příslušné pojistné úvěrové riziko účtované za riziko nesplacení podle článku 23.

a)

Každý účastník, který má v úmyslu stanovit úrokovou sazbu CIRR, si na počátku vybere jeden z těchto dvou systémů základních sazeb pro svou národní měnu:

Výjimky ze systému základní sazby musí účastníci odsouhlasit.

b)

Úrokové sazby CIRR budou stanoveny přidáním fixní marže 100 bazických bodů nad základní sazby jednotlivých účastníků, pokud se účastníci nedohodnou jinak.

c)

Ostatní účastníci použijí úrokovou sazbu CIRR stanovenou pro určitou měnu v případě, že se rozhodnou pro financování v této měně.

d)

Účastník může změnit svůj systém základní sazby, pokud to oznámí šest měsíců předem a po konzultaci s účastníky.

e)

Účastníci i státy, které nejsou účastníky tohoto ujednání, mohou požádat o stanovení úrokové sazby CVIRR v měně státu, který není účastníkem tohoto ujednání. Účastník nebo sekretariát mohou po konzultaci se zúčastněným státem, který není účastníkem tohoto ujednání, v zastoupení tohoto státu v rámci postupu pro přijetí společného postupu podle článků 55 až 60 předložit návrh na stanovení úrokové sazby CIRR v dané měně.

a)

Je-li státem poskytovaná finanční podpora poskytnuta pro úvěry s pohyblivou sazbou, nesmějí banky a další finanční instituce po celou dobu trvání úvěru nabízet možnost zvolit si nižší sazbu mezi úrokovou sazbou CIRR (v době uzavření původní smlouvy) a krátkodobou tržní sazbou.

b)

V případě dobrovolného předčasného splacení úvěru nebo jeho části nahradí dlužník státní instituci, která mu poskytla státní finanční podporu, veškeré náklady a ztráty, které této státní instituci v důsledku tohoto předčasného splacení vznikly, včetně nákladů, které jí vznikly v souvislosti s náhradou části toku příjmů vyplývajících z pevné sazby, přerušeného v důsledku tohoto předčasného splacení.

a)

Minimální platné pojistné sazby se stanoví podle následujících faktorů:

b)

Minimální pojistné sazby se vyjadřují v procentech hodnoty jistiny úvěru, jako by bylo stanovené pojistné vybráno v plném rozsahu v v den prvního čerpání úvěru. Vysvětlení výpočtu minimálních pojistných sazeb, včetně matematického vzorce použitého k výpočtu minimálních pojistných sazeb je uvedeno v příloze VI.

c)

Pro země zařazené do kategorie 0 jak jsou uvedeny v článku 25 nebyly stanoveny žádné minimální pojistné sazby, ale účastníci nebudou účtovat pojistné sazby, které by se podbízely cenám platným na soukromém trhu.

d)

Země s „nejvyšším rizikem“ kategorie 7 zpravidla podléhají přirážkám k minimálním pojistným sazbám, které jsou stanoveny pro tuto kategorii; tyto přirážky stanoví účastník, který poskytuje podporu.

e)

Při výpočtu minimální pojistné sazby určité transakce bude použita klasifikace rizika dané země podle klasifikace země kupujícího s výjimkou následujících případů:

f)

Kritéria a podmínky vztahující se k použití klasifikace rizika zemí podle situací popsaných v čl. 24 písm. e) první a druhé odrážce jsou uvedeny v příloze VII.

g)

Pokud je státem poskytovaná podpora striktně omezena na riziko země v souladu s definicí uvedenou v čl. 25 písm. a), tj. pokud je krytí rizika kupujícího/dlužníka zcela vyloučeno, sníží se minimální pojistná sazba o 10 % podle příslušného matematického vzorce výpočtu minimální pojistné sazby uvedeného v příloze VI.

h)

Zásada horizontu rizika užitá pro výpočet minimální pojistné sazby vychází ze součtu poloviny doby čerpání a celé doby splácení a předpokládá pravidelný postup splátek vývozního úvěru, tj. splácení ve stejných pololetních splátkách jistiny a naběhlých úroků, počínající šest měsíců po počátku úvěru. Pro vývozní úvěry s nestandardními profily splácení se vypočte ekvivalentní doba splácení (vyjádřená ve stejných pololetních splátkách) podle následujícího vzorce: ekvivalentní doba splácení = (vážený průměr doby splácení –0,25)/0,5.

i)

Účastník, který uplatní minimální pojistné sazby podle písm. e) první odrážky výše, což povede k tomu, že pojistná sazba bude nižší než minimální pojistná sazba platná pro zemi kupujícího, podá oznámení předem v souladu s čl. 44 písm. a). Účastník, který uplatní minimální pojistné sazby podle čl. 24 písm. e) druhé odrážky nebo podle čl. 24 písm. g), podá oznámení předem v souladu s čl. 45 písm. a).

a)

Úvěrové riziko země se skládá z těchto pěti složek:

b)

Země jsou zařazeny do jedné z osmi kategorií rizika země (0–7). Pro kategorie 1 až 7 byly stanoveny minimální pojistné sazby, pro kategorii 0 však nikoli vzhledem k tomu, že pro země zařazené do této kategorie je úroveň rizika země považována za zanedbatelnou.

c)

Země OECD s vysokým příjmem, které každoročně vymezuje Světová banka podle HND na obyvatele, jsou zařazeny do kategorie 0.

d)

Všechny země kromě zemí OECD s vysokým příjmem (3) jsou klasifikovány podle metodiky klasifikace rizika země, která se skládá z následujících kritérií:

e)

Klasifikace rizika země bude průběžně monitorována a alespoň jednou ročně přezkoumána a změny vyplývající z metodiky klasifikace rizika země budou neprodleně oznámeny sekretariátem. V případě, že je země zařazena do nižší nebo do vyšší kategorie rizika země, musejí účastníci nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co sekretariát tuto změnu klasifikace oznámí, účtovat pojistné sazby ve výši minimálních pojistných sazeb nebo vyšší v souladu s novou kategorií rizika země.

f)

Platnou klasifikaci rizika země zveřejňuje sekretariát.

a)

Kvalita produktů vývozních úvěrů se stanoví v závislosti na tom, zda se jedná o produkt v oblasti pojištění, záruk nebo přímých úvěrů či přímého financování, a u pojistných produktů na tom, zda je krytí úroku během čekací lhůty (tj. v období mezi dnem splatnosti ze strany kupujícího/dlužníka a dnem, kdy vzniká povinnost pojistitele/ručitele odškodnit vývozce/finanční instituci) poskytováno bez příplatku.

b)

Všechny stávající produkty vývozních úvěrů nabízené účastníky se zařadí do jedné ze tří následujících kategorií produktů:

a)

S ohledem na vyloučení vybraných prvků úvěrového rizika země ze oficiálně podpořeného krytí vývozních úvěrů:

b)

U následujících technik omezení rizika země jsou platné minimální pojistné sazby a kritéria a podmínky, za nichž lze MEF uplatnit, uvedeny v příloze VIII:

c)

Použití více než jedné techniky omezení rizika země popsané v čl. 28 písm. b) nebude mít přímý kumulativní vliv na platný MEF. Výběr vhodného MEF zohledňujícího kombinaci technik omezení rizika země bude mít na zřeteli možné překrývání dopadu dvou nebo více technik na totéž úvěrové riziko země. V případě takového překrývání bude za obvyklých okolností pro stanovení vhodného a platného MEF užita pouze nejkvalitnější záruka.

d)

Účastník uplatňující minimální pojistné sazby v případech uvedených v čl. 28 písm. a) až c) podá oznámení předem v souladu s čl. 44 písm. a).

e)

Seznam technik omezení rizika země uvedený v čl. 28 písm. b) není zamýšlen jako uzavřený seznam; v souladu s článkem 66 budou účastníci monitorovat a revidovat soubor zkušeností s využitím těchto technik včetně platných kritérií, podmínek, okolností a MEF uvedených v příloze VIII.

a)

Aby bylo možné zhodnotit přiměřenost minimálních pojistných sazeb a aby bylo v případě potřeby možné provést úpravy směrem nahoru nebo dolů, použijí se za účelem monitorování a úpravy minimálních pojistných sazeb souběžně tři nástroje zpětné vazby o pojistných sazbách.

b)

Nástroj zpětné vazby o pojistných sazbách pro hotovostní toky a akruální nástroj zpětné vazby o pojistných sazbách jsou účetní postupy, které hodnotí platnost minimálních pojistných sazeb na agregovaném základě kategorie rizika země a horizontu rizika podle skutečných výsledků účastníků z hlediska rizika země a rizika suverénního dlužníka souvisejícího s vývozními úvěry podléhajícími minimálním pojistným sazbám.

c)

Třetí nástroj zpětné vazby se skládá ze čtyř skupin indikátorů soukromého trhu (4), které poskytují informace o tržním hodnocení rizika země a rizika suverénního dlužníka.

a)

Účastníci se dohodli na sladění strategie pro vývozní úvěry a strategie pro vázanou pomoc. Strategie pro vývozní úvěry by měla být založena na otevřené hospodářské soutěži a volném působení tržních sil. Strategie pro vázanou pomoc by měla poskytovat potřebné vnější zdroje zemím, odvětvím nebo projektům, které mají malý nebo nemají žádný přístup k tržnímu financování. Strategie pro vázanou pomoc by měly zajistit nejlepší rentabilitu, minimalizovat narušení obchodu a přispívat k účinnému využití těchto zdrojů z hlediska rozvoje.

b)

Ustanovení tohoto ujednání o vázané pomoci se nevztahují na programy pomoci multilaterálních nebo regionálních institucí.

c)

Tyto zásady nepředjímají názory Výboru pro rozvojovou pomoc o obsahu pojmů vázaná pomoc a nevázaná pomoc.

d)

Účastník může požadovat dodatečné informace o stupni vázání jakékoli formy pomoci. Pokud existuje nejistota o tom, zda se na určitou praxi financování vztahuje definice vázané pomoci podle přílohy XI, musí dárcovská země prokázat, že pomoc je ve skutečnosti „nevázaná“ v souladu s definicí uvedenou v příloze XI.

a)

úvěrů státem poskytované rozvojové pomoci ve smyslu „Směrných zásad Výboru pro rozvojovou pomoc pro sdružené financování a vázanou a částečně nevázanou státem poskytovanou rozvojovou pomoc (1987)“;

b)

darů státem poskytované rozvojové pomoci ve smyslu „Směrných zásad Výboru pro rozvojovou pomoc pro sdružené financování a vázanou a částečně nevázanou státem poskytovanou rozvojovou pomoc (1987)“;

c)

jiných státem poskytovaných toků, které zahrnují dary a půjčky, ale vylučují státem podporované vývozní úvěry, které jsou v souladu s tímto ujednáním, nebo

d)

smíšené formy, tj. právní nebo faktické spojení, řízené dárcem, věřitelem nebo dlužníkem, které zahrnuje alespoň dvě z výše uvedených nebo následujících finančních složek:

a)

Sdružené financování může mít různé formy, například smíšené úvěry, smíšené financování, společné financování, souběžné financování nebo jednotlivé integrované transakce. Jejich hlavními charakteristikami je, že:

b)

Sdružené financování nebo faktické spojení se určuje na základě například těchto faktorů:

c)

Následující postupy nevylučují určení sdruženého financování nebo faktického spojení:

a)

Vázaná pomoc se neposkytuje zemím, jejichž HND na obyvatele je činí nezpůsobilými pro úvěry poskytované Světovou bankou na 17 let. Světová banka každoročně přepočítává statistickou mez pro tuto kategorii (5). Země bude přeřazena do jiné kategorie pouze poté, co její kategorie podle Světové banky zůstala beze změny dva po sobě následující roky.

b)

Pro klasifikaci zemí platí tato operační kritéria a postupy:

a)

Vázaná pomoc se neposkytuje na veřejné ani soukromé projekty, které by obvykle měly být hospodářsky životaschopné, kdyby byly financovány podle podmínek trhu nebo dohody.

b)

Klíčovými kritérii pro způsobilost k využití pomoci jsou tyto skutečnosti:

c)

Klíčová kritéria podle písmene b) by měla ukázat, jak by při hodnocení projektu mělo být stanoveno, zda má být financován takovou pomocí nebo vývozními úvěry podle podmínek trhu nebo dohody. Očekává se, že v průběhu konzultací podle článků 48 až 50 vznikne postupně soubor zkušeností, který exportním úvěrovým agenturám i subjektům poskytujícím pomoc vymezí přesnější kritéria k rozlišení obou kategorií projektů předem.

a)

Technická pomoc: vázaná pomoc, u které se státem poskytovaná část rozvojové pomoci skládá výlučně z technické spolupráce, která činí buď méně než 3 % celkové hodnoty transakce, nebo méně než jeden milion SDR, podle toho, která hodnota je nižší, a

b)

malé projekty: investiční projekty v hodnotě menší než jeden milion SDR, které jsou financovány výlučně z darů rozvojové pomoci.

a)

Články 33 a 34 se nevztahují na vázanou pomoc, u níž je úroveň zvýhodnění nejméně 80 %, kromě vázané pomoci, která tvoří součást balíčku sdruženého financování ve smyslu článku 32.

b)

Článek 34 se nevztahuje na vázanou pomoc v hodnotě nižší než dva miliony SDR kromě vázané pomoci, která tvoří součást balíčku sdruženého financování ve smyslu článku 32.

c)

Články 33 a 34 se nevztahují na vázanou pomoc pro nejméně rozvinuté země, jak je definuje Organizace spojených národů.

d)

Bez ohledu na články 33 a 34 může účastník výjimečně poskytnout podporu jedním z následujících prostředků:

a)

Diskontní sazba použitá pro výpočet úrovně zvýhodnění úvěru v dané měně, tj. diferencovaná diskontní sazba (DDR), se 15. ledna každého roku vypočte nově takto:

b)

Referenčním datem pro výpočet úrovně zvýhodnění je počátek úvěru ve smyslu přílohy XI.

c)

Pro účely výpočtu celkové úrovně zvýhodnění u balíčku sdruženého financování se úrovně zvýhodnění následujících úvěrů, finančních prostředků a plateb považují za nulové:

Do výpočtu úrovně zvýhodnění se zahrnou platby při počátku úvěru nebo před ním, které se nepovažují za platby předem.

d)

Diskontní sazba pří dorovnání: pří dorovnání podmínek pomoci se „identickým dorovnáním“ rozumí dorovnání do totožné úrovně zvýhodnění, která je znovu vypočítána s diskontní sazbou platnou v okamžik dorovnání.

e)

Místní náklady a nákupy z třetích zemí se do výpočtu úrovně zvýhodnění zahrnou pouze v případě, že je financuje dárcovská země.

f)

Celková úroveň zvýhodnění balíčku financování je určena vynásobením jmenovité hodnoty každé složky balíčku financování odpovídající úrovní zvýhodnění každé složky, sečtením výsledků a vydělením tohoto součtu souhrnnou jmenovitou hodnotou složek.

g)

Diskontní sazba pro daný úvěr představující pomoc je sazba platná v okamžik oznámení. Avšak v případě okamžitého oznámení je diskontní sazba sazbou platnou v okamžik, kdy byly stanoveny podmínky úvěru představujícího pomoc. Změna diskontní sazby během doby trvání úvěru nemá vliv na její úroveň zvýhodnění.

h)

Pokud před uzavřením smlouvy dojde ke změně měny, je oznámení třeba změnit. Pro výpočet úrovně zvýhodnění se použije diskontní sazba platná v den změny. Změna není nutná, pokud jsou alternativní měna a veškeré nezbytné informace pro výpočet úrovně zvýhodnění uvedeny v původním oznámení.

i)

Bez ohledu na písmeno g) se pro výpočet úrovně zvýhodnění jednotlivých transakcí provedených podle úvěrové linky pomoci použije diskontní sazba, která byla původně oznámena pro úvěrovou linku.

a)

Účastníci nemají pevně stanovit na více než dva roky podmínky pro vázanou pomoc bez ohledu na to, zda se týká financování jednotlivých transakcí nebo protokolu o pomoci, úvěrové linky na pomoc nebo podobné dohody. V případě protokolu o pomoci, úvěrové linky na pomoc nebo podobné dohody začíná doba platnosti dnem podpisu, který musí být oznámen v souladu s článkem 47; prodloužení platnosti úvěrové linky musí být oznámeno tak, jako by šlo o novou transakci, s poznámkou vysvětlující, že se jedná o prodloužení platnosti a že je provedeno za podmínek povolených v době oznámení prodloužení platnosti. V případě jednotlivých transakcí, včetně transakcí oznámených podle protokolu o pomoci, úvěrové linky na pomoc nebo podobné dohody, začíná doba platnosti dnem oznámení příslibu v souladu s článkem 46 nebo 47.

b)

Stane-li se země poprvé nezpůsobilou pro úvěry poskytované Světovou bankou na 17 let, je platnost stávajících a nových oznámených protokolů o vázané pomoci a úvěrových linek omezena na jeden rok po dni případné změny klasifikace postupem podle čl. 33 písm. b).

c)

Prodloužení platnosti těchto protokolů a úvěrových linek je možné pouze za podmínek, které jsou v souladu s články 33 a 34 tohoto ujednání, po

Za těchto okolností mohou být stávající podmínky zachovány bez ohledu na změnu diskontní sazby podle článku 37.

a)

Jakmile účastník přislíbí státní podporu, kterou oznámil postupy podle článků 44 až 47, uvědomí o tom ostatní účastníky, přičemž uvede jednací číslo oznámení na tiskopise 1C systému hlášení věřitelů (CRS).

b)

Při výměně informací podle článků 52 až 54 uvědomí účastník ostatní účastníky o úvěrových podmínkách, jimiž hodlá podpořit určitou konkrétní transakci, a může požadovat obdobné informace od ostatních účastníků.

a)

Před dorovnáním finančních podmínek, jež jsou údajně nabízeny účastníkem tohoto ujednání nebo státem, který není účastníkem tohoto ujednání, v souladu s články 18 a 39, vynaloží účastník veškeré rozumné úsilí včetně osobních konzultací podle článku 54, aby ověřil, že tyto podmínky jsou státem podporovány, a musí dodržet následující ustanovení:

b)

Účastník, který má v úmyslu nabídnout finanční podmínky totožné s podmínkami oznámenými v souladu s články 44 a 45, tak může učinit po uplynutí čekací lhůty, která je v nich stanovena. Tento účastník oznámí svůj záměr co nejdříve.

a)

Účastník, který má rozumné důvody domnívat se, že finanční podmínky nabízené jiným účastníkem (účastníkem, který postup zahájil) jsou příznivější než podmínky stanovené v tomto ujednání, bude o této skutečnosti informovat sekretariát a sekretariát tuto informaci neprodleně zpřístupní.

b)

Účastník, který postup zahájil, objasní finanční podmínky své nabídky do dvou pracovních dnů následujících poté, co sekretariát vydá příslušnou informaci.

c)

Po objasnění ze strany účastníka, který postup zahájil, může kterýkoli účastník požadovat, aby sekretariát do pěti pracovních dnů uspořádal zvláštní konzultační schůzku účastníků za účelem projednání této otázky.

d)

Finanční podmínky, na které je státem poskytována podpora, nenabudou účinnosti, dokud nebude znám výsledek této zvláštní konzultační schůzky účastníků.

a)

Účastník oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu, zda byla stanovena minimální pojistná sazba podle čl. 24 písm. e) první odrážky nebo článku 28 v souladu s přílohou V tohoto ujednání. Pokud v této lhůtě kterýkoli jiný účastník požádá o projednání, vyčká účastník, který postup zahájil, dalších deset kalendářních dnů. Pokud je platná minimální pojistná sazba po omezení/vyloučení rizika nižší nebo rovna 75 % minimální pojistné sazby, která by vyplynula z klasifikace rizika země kupujícího bez jakéhokoli omezení/vyloučení rizika, oznámí to oznamující účastník všem ostatním účastníkům nejméně 20 kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu.

b)

Účastník bude informovat všechny ostatní účastníky o svém konečném rozhodnutí po projednání s cílem usnadnit revizi souboru zkušeností v souladu s článkem 66. Účastníci povedou záznamy o svých zkušenostech s ohledem na pojistné sazby oznámené v souladu s písmenem a) výše.

a)

Účastník oznámí všem ostatním účastníkům nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu podle přílohy V ujednání, jestliže hodlá

b)

Pokud účastník, který postup zahájil, zcela nebo zčásti vezme svůj záměr podporovat uvedenou transakci zpět, neprodleně to oznámí všem ostatním účastníkům.

a)

Účastník podá oznámení předem, pokud hodlá poskytnout státní podporu na

b)

Oznámení předem se podává nejpozději třicet pracovních dnů před koncem lhůty k podávání nabídek nebo dnem příslibu, podle toho, co nastane dříve.

c)

Pokud účastník, který postup zahájil, zcela nebo zčásti vezme svůj záměr podporovat oznámené podmínky zpět, neprodleně to oznámí všem ostatním účastníkům.

d)

Tento článek se vztahuje na vázanou pomoc, která tvoří součást balíčku sdruženého financování popsaného v článku 32.

a)

Účastník oznámí všem ostatním účastníkům okamžitě, tj. do dvou pracovních dnů ode dne příslibu, že poskytuje státní podporu na vázanou pomoc týkající se obchodu v hodnotě buď:

b)

Účastník také okamžitě oznámí všem ostatním účastníkům, že byl podepsán protokol o pomoci, úvěrová linka nebo jakákoli podobná dohoda.

c)

Oznámení předem nemusí být provedeno, pokud účastník hodlá dorovnat finanční podmínky, kterých se týkalo okamžité oznámení.

a)

Účastník, který usiluje o objasnění možné obchodní motivace vázané pomoci, může požadovat, aby bylo dodáno úplné kvalitativní hodnocení pomoci (podrobně viz příloha IX).

b)

Dále může účastník požadovat konzultace s ostatními účastníky na základě článku 49. Ty zahrnují i osobní konzultace podle článku 54 k projednání

a)

V rámci konzultací může každý účastník kromě jiného požadovat tyto informace:

b)

Konzultace musí být dokončeny a závěry o obou otázkách podle článku 48 oznámeny sekretariátem všem účastníkům nejméně deset pracovních dnů před koncem lhůty k podávání nabídek nebo dnem příslibu podle toho, co nastane dříve. Nedospějí-li strany účastnící se konzultací k dohodě, vyzve sekretariát ostatní účastníky, aby zaujali stanovisko do pěti pracovních dnů. Sdělí tato stanoviska oznamujícímu účastníkovi, který by měl znovu zvážit další postup, pokud se jeví, že pro nabídku pomoci není žádná podstatná podpora.

a)

Hodlá-li dárce uskutečnit projekt navzdory nedostatku podstatné podpory, oznámí to ostatním účastníkům předem nejpozději šedesát kalendářních dnů po ukončení konzultací, tj. přijetí závěru předsedy. Dárce také zašle generálnímu tajemníkovi OECD přípis s nastíněním výsledků konzultací a vysvětlením převládajících národních zájmů, které se netýkají obchodu, jež činí toto opatření nezbytným. Účastníci očekávají, že k tomu bude docházet výjimečně a zřídka.

b)

Dárce neprodleně vyrozumí účastníky, že zaslal přípis generálnímu tajemníkovi OECD, a jeho opis přiloží k oznámení. Dárce ani žádný jiný účastník neučiní příslib vázané pomoci do deseti pracovních dnů po podání tohoto oznámení účastníkům. U projektů, u nichž byly během konzultací zjištěny konkurenční obchodní nabídky, se uvedená lhůta deseti pracovních dnů prodlužuje na patnáct dnů.

c)

Sekretariát sleduje průběh a výsledky konzultací.

a)

Účastník se může dotázat jiného účastníka na jeho postoj vůči třetí zemi, instituci v třetí zemi nebo k určité obchodní metodě.

b)

Účastník, který obdrží žádost o státní podporu, se může dotázat jiného účastníka s uvedením nejpříznivějších úvěrových podmínek, které by byl dotazující se účastník ochoten podpořit.

c)

Je-li dotaz vznesen na více než jednoho účastníka, musí obsahovat seznam adresátů.

d)

Kopie všech dotazů se zasílají sekretariátu.

a)

Účastník, jemuž je adresován dotaz, odpoví do sedmi kalendářních dnů a poskytne co nejvíce informací. V odpovědi poskytne co nejpřesnější obsah rozhodnutí, jež pravděpodobně učiní. Je-li třeba, doplní svou odpověď co nejdříve. Kopie zašle i ostatním adresátům dotazu a sekretariátu.

b)

Pokud se odpověď na dotaz stane z jakéhokoli důvodu později neplatnou, například z toho důvodu, že:

a)

Účastníci souhlasí, že do deseti pracovních dnů příznivě odpovědí na žádosti o osobní konzultace.

b)

Každá žádost osobní konzultace je sdělena všem účastníkům i zemím, které účastníky nejsou. Jednání se koná co nejdříve po uplynutí lhůty deseti pracovních dnů.

c)

Předseda účastníků a sekretariát se dohodnou o případné nezbytné následné činnosti, například na společném postupu. Sekretariát výsledek konzultací okamžitě zpřístupní.

a)

Návrhy společného postupu se zasílají pouze sekretariátu. Ten je zašle všem účastníkům a jedná-li se o vázanou pomoc, i všem kontaktním místům Výboru pro rozvojovou pomoc. V rejstříku společných postupů na nástěnce OLIS se neuvádí, od kterého účastníka pochází. Sekretariát však na žádost může totožnost tohoto účastníka ústně sdělit účastníkovi tohoto ujednání nebo členovi Výboru pro rozvojovou pomoc. Sekretariát vede záznam o těchto žádostech.

b)

Návrh společného postupu je datován a má tento formát:

c)

Návrh společného postupu formulovaný v souladu s čl. 33 písm. b) bodem 4 se zasílá sekretariátu a jeho opisy se zasílají ostatním účastníkům. Účastník, který předkládá návrh společného postupu, poskytne úplné vysvětlení důvodů, pro které se domnívá, že by se klasifikace země měla určit jinak než postupem podle čl. 33 písm. b).

d)

Sekretariát schválené společné postupu veřejně zpřístupní.

a)

Odpovědi musí být dány během dvaceti kalendářních dnů, avšak účastníci jsou vyzýváni, aby odpověděli na návrh společného postupu co nejrychleji.

b)

Odpovědí může být žádost o dodatečné informace, přijetí, odmítnutí, návrh na změnu společného postupu nebo alternativní návrh společného postupu.

c)

Pokud účastník sdělí, že nemá žádné stanovisko, protože se na něj ve věci pomoci projektu neobrátil ani vývozce, ani orgány přijímající země, považuje se to za přijetí návrhu společného postupu.

a)

Po uplynutí dvaceti kalendářních dnů uvědomí sekretariát všechny účastníky o stavu jednání o návrhu společného postupu. Pokud společný postup nepřijali všichni účastníci, avšak žádný jej neodmítl, je návrh ponechán k jednání na dalších osm kalendářních dnů.

b)

Po uplynutí této další lhůty se má za to, že účastník, který návrh společného postupu výslovně neodmítl, jej přijal. Avšak kterýkoli účastník, včetně účastníka, který postup zahájil, může společný postup přijmout pouze s podmínkou, že jej výslovně přijme jeden nebo více účastníků.

c)

Pokud účastník nepřijme jednu nebo více částí společného postupu, má se za to, že přijímá všechny ostatní části společného postupu. Rozumí se, že toto částečné přijetí může vést ostatní účastníky ke změně stanovisek k navrženému společnému postupu. Všichni účastníci mohou volně nabídnout nebo vyrovnávat podmínky, na které se nevztahuje žádný společný postup.

d)

Společný postup, který nebyl přijat, může být znovu přezkoumán postupy uvedenými v článcích 55 a 56. Za těchto okolností nejsou účastníci vázáni svým původním rozhodnutím.

a)

Schválený společný postup je v platnosti po dobu dvou let ode dne nabytí účinnosti, pokud sekretariátu není sděleno, že o něj již není zájem a že toto stanovisko zastávají všichni účastníci. Společný postup zůstane v platnosti po dobu dalších dvou let, pokud některý účastník požádá o prodloužení jeho platnosti do 14 kalendářních dnů od původního dne uplynutí doby platnosti. Týmž postupem je možné schválit další prodloužení doby platnosti. Společný postup schválený podle čl. 33 písm. b) bodu 4 zůstává v platnosti, dokud nejsou k dispozici údaje Světové banky pro následující rok.

b)

Sekretariát sleduje platnost společných postupů a poskytuje účastníkům odpovídající informace údržbou seznamu „Stav platných společných postupů“ (The Status of Valid Common Lines) vedeným v OLIS. Sekretariát přitom mimo jiné:

a)

Úrokové sazby CIRR pro měny určené podle článku 20 se zasílají sekretariátu prostřednictvím komunikace v reálném čase nejméně jednou za měsíc, aby mohly být předány všem účastníkům.

b)

Sekretariát musí obdržet toto oznámení nejpozději pět dnů po konci každého měsíce, k němuž se oznámení vztahuje. Sekretariát poté okamžitě sdělí platné sazby všem účastníkům a veřejně je zpřístupní.

a)

Účastníci budou provádět pravidelné přezkoumání fungování tohoto ujednání. Při tomto přezkoumání účastníci prověří mimo jiné oznamovací postupy, zavádění a provoz systému diferencované diskontní sazby, pravidla a postupy pro vázanou pomoc, otázky vyrovnávání, předchozí přísliby a možnosti přistoupení dalších států k tomuto ujednání.

b)

Toto přezkoumání se zakládá na informacích o zkušenostech účastníků a jejich námětech na zdokonalení fungování a účinnosti tohoto ujednání. Účastníci přihlížejí k cílům tohoto ujednání a ke stávající hospodářské a měnové situaci. Informace a náměty, které chtějí účastníci při tomto přezkoumání předložit, musí být sekretariátu doručeny nejpozději čtyřicet pět kalendářních dnů přede dnem přezkoumání.

a)

Účastníci budou pravidelně přezkoumávat systém stanovování úrokových sazeb CIRR, aby bylo zajištěno, že oznámené sazby odrážejí stávající podmínky na trhu a splňují cíle, jež jsou stanovením platných sazeb sledovány. Přezkoumání se týká také marže, která má být připočtena při použití těchto sazeb.

b)

Účastník může předsedovi účastníků předložit odůvodněnou žádost o mimořádné přezkoumání pokud se domnívá, že úroková sazba CIRR jedné nebo více měn již neodráží stávající podmínky na trhu.

a)

metodiku vzoru pro hodnocení rizika země, jejíž účelnost má být přezkoumána na základě zkušeností;

b)

minimální pojistné sazby rizika země a rizika suverénního dlužníka s cílem je v průběhu času upravovat tak, aby zůstaly přesným měřítkem rizika, přičemž se berou v úvahu tři nástroje zpětné vazby o pojistných sazbách: přístupy hotovostního toku a přírůstku a případně indikátory soukromého trhu;

c)

odlišení minimálních pojistných sazeb, která zohledňují rozdílnou kvalitu produktů vývozních úvěrů a procento poskytovaného krytí, a

d)

soubor zkušeností týkající se uplatnění techniky omezení nebo vyloučení rizika podle článku 28 a zachování platnosti a vhodnosti konkrétních platných faktorů omezení/vyloučení rizika. Sekretariát poskytne zprávy o všech oznámeních, aby byl při přezkumu nápomocen.