18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/15

(1)

Podle nařízení (ES) č. 216/2008 má Komise za pomoci Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) přijmout příslušná prováděcí pravidla, která stanoví řadu předpisů o provozní bezpečnosti týkajících se zavedení efektivní funkce dohledu nad bezpečností uspořádání letového provozu (ATM). Podle článku 8b nařízení č. 216/2008 mají být tato prováděcí pravidla vytvořena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (4). Toto nařízení vychází z nařízení Komise (ES) č. 1315/2007 ze dne 8. listopadu 2007 o dohledu nad bezpečností řízení letového provozu a změně nařízení (ES) č. 2096/2005 (5).

(2)

Je potřeba přesněji vymezit úlohu a funkce příslušných úřadů na základě ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008, nařízení (ES) č. 549/2004, nařízení (ES) č. 550/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (6). Tato nařízení zahrnují požadavky týkající se provozní bezpečnosti letových navigačních služeb. Zatímco poskytovatelé nesou odpovědnost za bezpečné poskytování letových navigačních služeb, členské státy by prostřednictvím příslušných úřadů měly zajistit účinný dohled.

(3)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 216/2008.

(4)

Příslušné úřady by měly v souladu s tímto nařízením provádět regulační audity a hodnocení provozní bezpečnosti, které jsou součástí řádných inspekcí a hodnocení stanovených v nařízení (ES) č. 216/2008 a nařízení (ES) č. 550/2004.

(5)

Příslušné úřady by měly zvážit využití přístupu dohledu nad provozní bezpečností uplatněného v tomto nařízení i v jiných oblastech dohledu za účelem poskytnutí účinného a jednotného dozoru.

(6)

Funkční systémy, které umožňují uspořádání letového provozu, jsou využívány v rámci všech letových navigačních služeb i při uspořádání toku letového provozu (ATFM) a uspořádání vzdušného prostoru (ASM). Proto by jakékoli změny těchto funkčních systémů měly podléhat dohledu nad provozní bezpečností.

(7)

Příslušné úřady by měly přijmout veškerá nezbytná opatření v případě, že systém či část systému nesplňuje příslušné požadavky. V této souvislosti, a zejména v případě, kdy má být vydán příkaz k zajištění provozní bezpečnosti, by měl příslušný úřad zvážit vydání pokynů oznámeným subjektům, které se podílejí na vydávání prohlášení podle článku 5 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004, aby vedly konkrétní šetření s ohledem na daný technický systém.

(8)

Každoroční podávání zpráv o dohledu nad provozní bezpečností příslušnými úřady by mělo přispět k transparentnosti a posílení účasti na dohledu nad provozní bezpečností. Tyto zprávy by měly být určeny Komisi, agentuře a členským státům, které tyto příslušné úřady jmenují či ustanoví. Dále by měly být tyto výroční zprávy o dohledu nad provozní bezpečností využívány v rámci regionální spolupráce, při standardizačních kontrolách podle nařízení (ES) č. 216/2008 a při mezinárodním monitorování dohledu nad provozní bezpečností. Do zpráv o příslušných opatřeních by měly být zahrnuty informace týkající se monitorování výkonnosti v oblasti provozní bezpečnosti, dodržování platných předpisů o provozní bezpečnosti organizacemi, nad nimiž je prováděn dohled, programu regulatorních auditů provozní bezpečnosti, hodnocení argumentů provozní bezpečnosti, změn funkčních systémů zaváděných organizacemi v souladu s postupy schválenými příslušným úřadem a příkazů k zajištění provozní bezpečnosti vydaných tímto úřadem.

(9)

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 a čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 550/2004 by příslušné úřady měly navázat úzkou spolupráci, aby zajistily přiměřený dozor nad poskytovateli letových navigačních služeb, kteří poskytují služby v rámci vzdušného prostoru spadajícího pod pravomoc jiného členského státu než členského státu, který vydal osvědčení. Podle článku 15 nařízení (ES) č. 216/2008 by si příslušné úřady měly vyměňovat zejména vhodné informace o dohledu nad provozní bezpečností, pokud jde o jednotlivé organizace.

(10)

Agentura by měla dále vyhodnotit ustanovení tohoto nařízení, a to zejména ustanovení týkající se dohledu nad změnami v provozní bezpečnosti, a vydat stanovisko s ohledem na přizpůsobení takovýchto změn celkovému systémovému přístupu se zřetelem k začlenění těchto ustanovení do budoucí společné regulační struktury v oblasti provozní bezpečnosti civilního letectví a ke zkušenostem zúčastněných stran a příslušných úřadů. Cílem tohoto stanoviska agentury by mělo být také usnadnění provádění státního programu provozní bezpečnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v rámci Unie a jako součást tohoto celkového systémového přístupu.

(11)

Bezpečné provádění některých funkcí sítě zřízených podle nařízení (ES) č. 551/2004 vyžaduje, aby subjekt, který se na nich podílí, podléhal určitým požadavkům na provozní bezpečnost. Tyto požadavky, jejichž cílem je zajistit, aby takový subjekt nebo organizace pracovaly bezpečným způsobem, jsou stanoveny v Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (7). Jedná se o organizační požadavky na provozní bezpečnost, které se velmi podobají obecným požadavkům stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 (8), avšak které jsou přizpůsobeny odpovědnosti v oblasti provozní bezpečnosti funkcí sítě. S cílem podpořit celkový systémový přístup k regulaci provozní bezpečnosti v oblasti civilního letectví je třeba, aby provádění těchto požadavků podléhalo dohledu, stejně jako podléhají dohledu poskytovatelé letových navigačních služeb.

(12)

Skupina na vysoké úrovni pro budoucí regulační rámec evropské letecké dopravy zdůraznila ve svém doporučení z července 2007 potřebu oddělit regulační dohled od poskytování služeb nebo funkcí. V souladu s touto zásadou stanoví článek 6 nařízení (ES) č. 551/2004, že subjekt jmenovaný vykonáváním funkcí sítě musí podléhat příslušným opatřením zajišťujícím dohled. Vzhledem k tomu, že agentura již vykonává funkci nezávislý dohled nad provozní bezpečností celoevropských poskytovatelů ATM/ANS v souladu s článkem 22a nařízení (ES) č. 216/2008, bylo by plně v souladu s evropskou politikou provozní bezpečnosti letectví, kdyby jí byla svěřena podpora Komise při výkonu stejných úkolů týkajících se evropských funkcí sítě.

(13)

Nařízení (ES) č. 1315/2007 by proto mělo být zrušeno.

(14)

Nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005 (9), by mělo být změněno s cílem přizpůsobit je tomuto nařízení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

1)

„nápravným opatřením“ se rozumí opatření k odstranění příčiny zjištěné neshody;

2)

„funkčním systémem“ se rozumí kombinace systémů, postupů a lidských zdrojů uspořádaných tak, aby vykonávaly v rámci ATM určitou funkci;

3)

„manažerem struktury vzdušného prostoru“ se rozumí nezávislý a odborně příslušný subjekt pověřený podle čl. 6 odst. 2 nebo odst. 6 nařízení (ES) č. 551/2004 za účelem plnění povinností stanovených v uvedeném článku a v tomto nařízení;

4)

„funkcemi sítě“ se rozumí zvláštní funkce uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 551/2004;

5)

„organizací“ se rozumí buď poskytovatel letových navigačních služeb, nebo subjekt poskytující ATFM či ASM nebo další funkce sítě;

6)

„procesem“ se rozumí soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy;

7)

„argumentem provozní bezpečnosti“ se rozumí prokázání a důkaz, že navrhovaná změna funkčního systému může být zavedena na základě cílů nebo norem stanovených stávajícím regulativním rámcem v souladu s regulatorními požadavky na provozní bezpečnost;

8)

„příkazem k zajištění provozní bezpečnosti“ se rozumí dokument vydaný či přijatý příslušným úřadem, kterým se nařizuje provést ve funkčním systému opatření k obnovení provozní bezpečnosti v případě, že se prokáže, že by jinak mohla být snížena provozní bezpečnost letectví;

9)

„cílem provozní bezpečnosti“ se rozumí kvalitativní nebo kvantitativní údaj, který stanovuje nejvyšší frekvenci nebo pravděpodobnost, s níž lze očekávat výskyt rizika;

10)

„regulatorním auditem provozní bezpečnosti“ se rozumí systematické a nezávislé zkoumání prováděné příslušným úřadem nebo z jeho pověření, aby se určilo, zda celá opatření nebo jejich části související s provozní bezpečností, pokud jde o procesy a jejich výsledky, výrobky či služby, splňují požadavky na opatření související s provozní bezpečností a zda jsou účinně zaváděna a jsou vhodná k dosažení očekávaných výsledků;

11)

„regulatorními požadavky na provozní bezpečnost“ se rozumí požadavky stanovené Evropskou unií nebo vnitrostátními předpisy pro poskytování letových navigačních služeb nebo funkcí ATFM a ASM nebo jiných funkcí sítě, pokud jde o technickou a provozní způsobilost a vhodnost poskytovat tyto služby a funkce, řízení jejich provozní bezpečnosti, ale i systémy, jejich části a postupy s nimi spojené;

12)

„požadavkem na provozní bezpečnost“ se rozumí prostředek pro omezení rizik, určený strategií omezování rizik, který dosahuje určitého cíle provozní bezpečnosti, včetně požadavků organizačních, provozních, procedurálních, funkčních, výkonnostních a požadavků na vzájemnou operační součinnost (interoperabilitu) nebo parametrů prostředí;

13)

„ověřováním“ se rozumí potvrzení prostřednictvím předložení objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny;

14)

„celoevropskými ATM/ANS“ se rozumí činnost, která je navržena a zřízena pro uživatele ve většině členských států nebo ve všech členských státech a která může rovněž překračovat vzdušný prostor území, na které se vztahuje Smlouva.

a)

v případě organizací, jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází v členském státě, na jehož území poskytují letové navigační služby, vnitrostátní dozorový orgán jmenovaný nebo zřízený tímto členským státem;

b)

v případě organizací, u kterých byla odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností podle dohod uzavřených mezi členskými státy v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 550/2004 udělena odlišně od písmene a), příslušné úřady jmenované podle těchto dohod, přičemž tyto dohody musí být v souladu s požadavky čl. 2 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

v případě organizací poskytujících ATM či letové navigační služby ve vzdušném prostoru území, na něž se vztahuje Smlouva a jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází mimo území podléhajícího ustanovením Smlouvy, Evropská agentura pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“);

d)

v případě organizací poskytujících celoevropské ATM/ANS a v případě veškerých ostatních funkcí sítě ve vzdušném prostoru území, na které se vztahuje Smlouva, agentura.

a)

je jednoznačně stanovena odpovědnost za splnění každého ustanovení tohoto nařízení;

b)

členské státy mají přehled o mechanismech výkonu dohledu nad provozní bezpečností a o jejich výsledcích;

c)

je zajištěna výměna příslušných informací mezi úřadem/úřady pro dohled a úřadem pro vydávání osvědčení.

a)

dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost před vydáním či obnovením platnosti osvědčení nezbytného pro poskytování letových navigačních služeb, včetně podmínek souvisejících s provozní bezpečností, které jsou s ním spojeny;

b)

plnění veškerých povinností souvisejících s provozní bezpečností uvedených v ustanovujícím aktu vydaném v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

trvalé dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost organizacemi;

d)

provádění cílů provozní bezpečnosti, požadavků na provozní bezpečnost a dalších podmínek souvisejících s provozní bezpečností uvedených v:

e)

provádění příkazů k zajištění provozní bezpečnosti.

a)

je založen na dokumentovaných postupech;

b)

je podložen dokumentací zvláště určenou jako návod pro personál provádějící dohled nad provozní bezpečností se zřetelem k výkonu jeho funkce;

c)

poskytuje dotyčné organizaci informace o výsledcích činností dohledu nad provozní bezpečností;

d)

je založen na regulatorních auditech provozní bezpečnosti a hodnoceních prováděných v souladu s články 7, 9 a 10;

e)

poskytuje příslušným úřadům důkazy potřebné pro další postup, včetně opatření stanovených v článku 9 nařízení (ES) č. 549/2004, v čl. 7 odst. 7 nařízení (ES) č. 550/2004 a v článcích 10, 25 a 68 nařízení (ES) č. 216/2008, v situacích, kdy regulatorní požadavky na provozní bezpečnost nejsou dodržovány.

a)

poskytují příslušným úřadům důkazy o dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost a opatření k provádění tím, že zhodnotí potřebu zlepšení nebo nápravného opatření;

b)

jsou nezávislé na činnostech vnitřního auditu prováděných dotyčnou organizací jako součást jejích systémů řízení provozní bezpečnosti nebo kvality;

c)

jsou prováděny auditory oprávněnými v souladu s požadavky uvedenými v článku 12;

d)

vztahují se na opatření k provádění jako celek nebo na jejich části a na procesy, výrobky či služby;

e)

určují, zda:

f)

vedou k nápravě jakýchkoli zjištěných neshod v souladu s článkem 8.

a)

se tento program vztahoval na všechny oblasti, které se mohou týkat provozní bezpečnosti, se zaměřením na oblasti, ve kterých byly zjištěny problémy;

b)

se tento program týkal všech organizací, služeb a funkcí sítě působících pod dohledem příslušných úřadů;

c)

se zajistilo provádění auditů způsobem odpovídajícím úrovni rizika, které je spojeno s činnostmi organizací;

d)

se zajistilo provádění dostatečného počtu auditů po dobu dvou let k ověření dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost všemi organizacemi ve všech relevantních oblastech funkčního systému;

e)

se zajistila následná činnost provedení nápravných opatření.

a)

je při posuzování závažnosti prováděném v souladu s bodem 3.2.4 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 stanovena kategorie závažnosti 1 nebo kategorie závažnosti 2, pokud jde o možné následky zjištěných nebezpečí, nebo

b)

zavedení těchto změn vyžaduje nové letecké normy.

a)

se provedou s použitím dokumentovaných postupů;

b)

jsou podložena dokumentací zvláště určenou jako návod pro personál provádějící dohled nad provozní bezpečností se zřetelem k výkonu jeho funkce;

c)

zváží cíle provozní bezpečnosti, požadavky na provozní bezpečnost a další podmínky provozní bezpečnosti související se zvažovanou změnou, které byly stanoveny v:

d)

případně stanoví další podmínky provozní bezpečnosti související se zaváděním změny;

e)

posoudí přijatelnost předložených argumentů provozní bezpečnosti, přičemž se zohlední:

f)

ověří postupy používané organizacemi k vytvoření argumentů provozní bezpečnosti v souvislosti se zaváděním nového funkčního systému či zvažovanými změnami stávajících funkčních systémů;

g)

zjistí, zda je nezbytné ověřit soustavné dodržování předpisů;

h)

zahrnují veškerou nezbytnou součinnost s úřady odpovědnými za dohled nad provozní bezpečností letové způsobilosti a letového provozu;

i)

obsahují oznámení o schválení zvažovaných změn s případnými podmínkami, či o jejich neschválení podložené odůvodněním.

a)

kvalifikovaný subjekt má předchozí zkušenost s hodnocením provozní bezpečnosti u subjektů v letectví;

b)

kvalifikovaný subjekt se zároveň neúčastní vnitřních činností v systémech řízení provozní bezpečnosti nebo kvality dotyčné organizace;

c)

veškerý personál, který se účastní provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti či hodnocení, je dostatečně vyškolen a kvalifikován a splňuje kvalifikační kritéria stanovená v čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.

a)

definují a dokumentují vzdělání, výcvik, technické a provozní znalosti, zkušenosti a kvalifikace týkající se povinností v každé funkci účastnící se dohledu nad provozní bezpečností v rámci jejich struktury;

b)

zajistí zvláštní školení pro osoby, které se podílejí na činnostech spočívajících v zajišťování dohledu nad provozní bezpečností v rámci jejich struktury;

c)

zajistí, aby personál určený k provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti, včetně auditujícího personálu z kvalifikovaných subjektů, splňoval specifická kvalifikační kritéria definovaná příslušným úřadem. Tato kritéria musí zahrnovat:

a)

identifikaci nebezpečného stavu;

b)

identifikaci dotčeného funkčního systému;

c)

požadovaná opatření a jejich zdůvodnění;

d)

termín, dokdy mají požadovaná opatření zajistit soulad s daným příkazem k zajištění provozní bezpečnosti;

e)

datum jeho vstupu v platnost.

a)

organizační struktury a postupů příslušného úřadu;

b)

vzdušného prostoru spadajícího pod pravomoc členského státu, který zřídil či jmenoval příslušný úřad a organizace podléhající dohledu tohoto příslušného úřadu;

c)

kvalifikovaných subjektů pověřených prováděním regulatorních auditů provozní bezpečnosti;

d)

stávající výše prostředků tohoto příslušného úřadu;

e)

veškerých problémů týkajících se provozní bezpečnosti identifikovaných v rámci procesů dohledu nad provozní bezpečností řízených příslušným úřadem.

„e)

zprávy o bezpečnosti Národní bezpečnostní asociace (NSA – „National Safety Association“) uvedené v článku 7, 8 a 14 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (10) a také zprávy NSA o řešení zjištěných bezpečnostních nedostatků, které jsou předmětem plánů nápravných opatření;