24.7.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/60

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 607/2009

ze dne 14. července 2009,

kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (1), a zejména na články 52, 56 a 63 a čl. 126 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Kapitola IV hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 stanoví obecná pravidla pro ochranu označení původu a zeměpisných označení pro některé vinařské produkty.

(2)

S cílem zajistit, aby označení původu a zeměpisná označení evidovaná ve Společenství splňovala podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 479/2008, měly by vnitrostátní orgány dotčeného členského státu posuzovat žádosti v rámci předběžného vnitrostátního řízení o námitce. Je nutno provádět následné kontroly v zájmu zajištění, aby žádosti splňovaly podmínky stanovené v tomto nařízení, aby byl přístup ve všech členských státech jednotný a aby zápisy označení původu a zeměpisných označení nepoškozovaly třetí strany. Je proto nezbytné vypracovat prováděcí pravidla pro postupy podávání žádostí, jejich přezkoumávání, podávání námitek a zrušení, co se týká označení původu a zeměpisných označení některých vinařských produktů.

(3)

Měly by být stanoveny podmínky, za nichž může fyzická nebo právnická osoba požádat o zápis do rejstříku. Zvláštní pozornost je nutno věnovat vymezení dotyčné oblasti s přihlédnutím k produkční oblasti a vlastnostem výrobku. Každý výrobce usazený ve vymezené zeměpisné oblasti musí mít možnost používat zapsaný název, jsou-li splněny podmínky stanovené ve specifikaci výrobku. Vymezení oblastí musí být podrobné, přesné a jednoznačné, aby se výrobci, příslušné orgány a kontrolní subjekty mohli přesvědčit, zda jsou činnosti vykonávány ve vymezené zeměpisné oblasti.

(4)	Je nutno vypracovat zvláštní pravidla pro zápis označení původu a zeměpisných označení.

(5)

Omezení balení vinařského produktu s označením původu nebo zeměpisným označením nebo činností spojených s obchodní úpravou takového výrobku na vymezenou zeměpisnou oblast představuje omezení volného pohybu zboží a služeb. Podle judikatury Soudního dvora mohou být tato omezení ukládána pouze tehdy, jsou-li nezbytná, přiměřená a vhodná k ochraně pověsti daného označení původu nebo zeměpisného označení. Tato omezení musí být náležitě odůvodněna z hlediska volného pohybu zboží a služeb.

(6)	Je nutno stanovit podmínky týkající se produkce ve vymezené oblasti. Ve Společenství existuje omezený počet výjimek.

(7)	Je třeba stanovit rovněž údaje, které potvrzují souvislost mezi charakteristikami dané zeměpisné oblasti a jejich vlivem na konečný výrobek.

(8)	Zápis v rejstříku Společenství pro označení původu a zeměpisná označení by měl poskytovat informace rovněž osobám působícím v obchodě a spotřebitelům. S cílem zajistit, aby byl dostupný všem, měl by být zpřístupněn elektronicky.

(9)

V zájmu zachování zvláštního charakteru vín s chráněným označením původu a zeměpisným označením a sbližování právních předpisů členských států s cílem vytvořit rovné podmínky pro hospodářskou soutěž ve Společenství je nutno stanovit právní rámec Společenství upravující kontroly těchto vín, jemuž musí vyhovovat zvláštní právní předpisy přijaté členskými státy. Tyto kontroly by měly umožnit zlepšení sledovatelnosti dotyčných výrobků a upřesnění aspektů, jichž se kontroly musí týkat. Aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže, měly by být kontroly pravidelně prováděny nezávislými subjekty.

(10)	S cílem zajistit jednotné provádění nařízení (ES) č. 479/2008 je nutno vypracovat vzory žádostí, námitek, změn a zrušení.

(11)	Kapitola V hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 stanoví obecná pravidla týkající se používání chráněných tradičních výrazů v souvislosti s určitými vinařskými produkty.

(12)

Používání, právní úprava a ochrana některých výrazů (s výjimkou označení původu a zeměpisných označení) pro popis vinařských produktů má ve Společenství dlouholetou tradici. Tyto tradiční výrazy mohou ve spotřebiteli vyvolávat dojem spojitosti s metodou výroby, se způsobem zrání nebo jakostí, barvou či místem nebo zvláštní událostí, která se k minulosti vína váže. Proto k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a s cílem zamezit klamání spotřebitelů je nutno zavést společný rámec pro stanovení, uznávání, ochranu a používání těchto tradičních výrazů.

(13)

Používání tradičních výrazů pro výrobky třetích zemí je přípustné, pokud tyto splňují stejné nebo rovnocenné podmínky, jako jsou podmínky vyžadované od členských států, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nejsou klamáni. Vzhledem k tomu, že řada třetích zemí nemá stejnou úroveň jednotných pravidel, jako je právní systém Společenství, je nutno stanovit určité požadavky na „reprezentativní profesní organizace“ třetích zemí, aby byly zajištěny stejné záruky jako v předpisech Společenství.

(14)	Kapitola VI hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 stanoví obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.

(15)

Určitá pravidla pro označování potravin jsou stanovena v první směrnici Rady 89/104/EHS (2), směrnici Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení (5). Tyto předpisy se vztahují rovněž na vinařské produkty s výjimkou případů, které uvedené směrnice výslovně vylučují.

(16)	Nařízení (ES) č. 479/2008 harmonizuje označování všech vinařských produktů a umožňuje používání jiných výrazů, než jsou výrazy výslovně zahrnuté v právních předpisech Společenství, jsou-li správné.

(17)

Nařízení (ES) č. 479/2008 uvádí podmínky, jež mají být stanoveny pro používání určitých výrazů odkazujících mimo jiné na provenienci, stáčírnu, výrobce, dovozce atd. U některých z těchto výrazů jsou pravidla Společenství nezbytná pro hladké fungování vnitřního trhu. Uvedená pravidla by měla obecně vycházet ze stávajících předpisů. Pro ostatní výrazy by členské státy měly pro vína vyráběná na jejich území stanovit pravidla, která jsou slučitelná s právními předpisy Společenství, aby bylo možno tato pravidla přijmout co nejblíže výrobci. V každém případě musí být zajištěna průhlednost těchto pravidel.

(18)	V zájmu spotřebitele by měla každá nádoba obsahovat povinné informace uvedené ve stejném zorném poli, měly by být stanoveny přípustné odchylky v uvedení skutečného obsahu alkoholu a mělo by se přihlédnout ke zvláštním vlastnostem dotyčných produktů.

(19)	Stávající pravidla pro používání údajů nebo značek na etiketách určujících šarži, ke které potravina patří, se ukázala jako užitečná, měla by být proto zachována.

(20)	Výrazy odkazující na ekologickou produkci hroznů upravuje výhradně nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (6), které se vztahuje se na veškeré vinařské produkty.

(21)

Používání kapslí vyráběných na bázi olova k obalení uzávěrů nádob, v nichž jsou uchovávány produkty, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 479/2008, by mělo být nadále zakázáno, aby se zabránilo jednak nebezpečí kontaminace, zejména náhodným kontaktem s těmito kapslemi, jednak nebezpečí znečištění životního prostředí odpadem obsahujícím olovo z těchto kapslí.

(22)	V zájmu sledovatelnosti výrobků a průhlednosti je nutno zavést nová pravidla pro „údaj o provenienci“.

(23)	Používání údajů týkajících se moštových odrůd a ročníku sklizně u vín bez označení původu a zeměpisného označení vyžaduje zvláštní prováděcí pravidla.

(24)	Používání určitých typů lahví pro některé produkty má ve Společenství i ve třetích zemích dlouholetou tradici. Vzhledem k této tradici si může spotřebitel s danou láhví spojovat určitou vlastnost nebo původ výrobku. Takovéto typy láhví by proto měly být vyhrazeny pro dotyčná vína.

(25)

Pravidla pro označování vinařských produktů ze třetích zemí nacházejících se na trhu Společenství by měla být rovněž v co nejvyšší míře harmonizována s postupem schváleným pro vinařské produkty Společenství s cílem zabránit klamání spotřebitele a nekalé hospodářské soutěži mezi výrobci. Nicméně je nutno vzít v úvahu i rozdíly v produkčních podmínkách, vinařské tradici a právních předpisech třetích zemí.

(26)

Vzhledem k rozdílům mezi výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, a jejich trhy a očekáváním spotřebitelů by se pravidla měla lišit podle dotčených výrobků, zejména co se týká některých nepovinných údajů používaných pro vína bez chráněného označení původu a zeměpisného označení, u nichž jsou však uvedeny názvy moštových odrůd a ročníky sklizně, pokud odpovídají akreditaci certifikace (tzv. „odrůdová vína“). Proto k odlišení vín, která spadají do podkategorie „odrůdová vína“, a vín, která nevyužívají této otevřenosti, v rámci jednotlivé kategorie vín bez chráněného označení původu / chráněného zeměpisného označení by měla být stanovena zvláštní pravidla pro používání nepovinných údajů na straně jedné pro vína s chráněným označením původu a zeměpisným označením a na straně druhé pro vína bez chráněného označení původu a zeměpisného označení, přičemž je nutno mít na paměti, že to zahrnuje rovněž „odrůdová vína“.

(27)

Je nutno přijmout opatření k usnadnění přechodu z předchozích právních předpisů pro odvětví vína na toto nařízení (zejména nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (7)), aby se zamezilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů. Aby mohly hospodářské subjekty usazené ve Společenství a v třetích zemích splnit požadavky na označování, je třeba stanovit přechodné období pro přizpůsobení se. Je proto nutno přijmout ustanovení, která zajistí, aby výrobky označené v souladu se stávajícími předpisy mohly být i nadále uváděny na trh během přechodného období.

(28)

Kvůli administrativní zátěži nejsou některé členské státy schopny zavést právní a správní předpisy potřebné k splnění článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 do 1. srpna 2009. Aby bylo zajištěno, že hospodářské subjekty a příslušné orgány nejsou touto lhůtou poškozeny, je nutno stanovit přechodné období a zavést přechodná ustanovení.

(29)	Tímto nařízením by neměly být dotčeny zvláštní předpisy sjednané v rámci dohod se třetími zeměmi, které byly uzavřeny postupem podle článku 133 Smlouvy.

(30)

Nová prováděcí pravidla ke kapitolám IV, V a VI hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 by měla nahradit stávající prováděcí právní předpisy k nařízení (ES) č. 1493/1999. Nařízení Komise (ES) č. 1607/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, zejména k hlavě o jakostním vínu stanovených pěstitelských oblastí (8), a nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (9), by proto měla být zrušena.

(31)

Článek 128 nařízení (ES) č. 479/2008 zrušuje stávající právní předpisy Rady pro odvětví vína, včetně předpisů zabývajících se aspekty, na něž se vztahuje toto nařízení. Je nutno stanovit přechodná období s cílem zamezit případným obchodním potížím, umožnit hospodářským subjektům bezproblémový přechod a poskytnout členským státům přiměřenou lhůtu pro přijetí řady prováděcích opatření.

(32)	Pravidla stanovená tímto nařízením by měla platit od stejného dne jako kapitoly IV, V a VI hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008.

(33)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí předpisy k hlavě III nařízení (ES) č. 479/2008, zejména pokud jde o:

a)	ustanovení obsažená v kapitole IV uvedené hlavy, která se týkají chráněných označení původu a zeměpisných označení výrobků uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

b)	ustanovení obsažená v kapitole V uvedené hlavy, která se týkají tradičných výrazů pro výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

c)	ustanovení obsažená v kapitole VI uvedené hlavy, která se týkají označování a obchodní úpravy některých vinařských produktů.

KAPITOLA II

CHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

ODDÍL 1

Žádost o ochranu

Článek 2

Žadatel

1.   Žadatelem ve smyslu čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 může být jednotlivý výrobce, je-li prokázáno, že:

a)	dotyčná osoba je jediným výrobcem ve vymezené zeměpisné oblasti a

b)

je-li příslušná vymezená zeměpisná oblast obklopena oblastmi s označeními původu nebo zeměpisnými označeními, tato příslušná oblast má charakteristiky, které jsou podstatně odlišné od charakteristik sousedních vymezených oblastí, nebo se vlastnosti výrobku liší od vlastností výrobků získaných v sousedních vymezených oblastech.

2.   Členský stát nebo třetí země či jejich příslušné orgány nejsou žadateli ve smyslu článku 37 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 3

Žádost o ochranu

Žádost o ochranu obsahuje dokumenty požadované podle článků 35 nebo 36 nařízení (ES) č. 479/2008 a elektronickou kopii specifikace výrobku a jediného dokladu.

Žádost o ochranu se vyhotoví podle vzoru uvedeného v příloze I a jediný doklad podle vzoru uvedeného v příloze II tohoto nařízení.

Článek 4

Název

1.   Název, který se má chránit, je zapsán pouze v jazyce nebo jazycích používaných k popisu dotyčného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.   Název je zapsán podle původního pravopisu.

Článek 5

Vymezení zeměpisné oblasti

Oblast musí být vymezena podrobně, přesně a jednoznačně.

Článek 6

Výroba ve vymezené zeměpisné oblasti

1.   Pro účely použití čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku výraz „výroba“ zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesu vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

2.   U výrobků s chráněným zeměpisným označením pochází podíl hroznů až do množství 15 %, jež podle čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 může pocházet z oblastí mimo vymezenou zeměpisnou oblast, z členského státu nebo třetí země, v níž se nachází vymezená oblast.

3.   Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 se použije příloha III část B bod 3 nařízení Komise (ES) č. 606/2009 (10) o postupech vinifikace a omezeních.

4.   Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován:

a)	v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, nebo

b)	oblasti nacházející ve stejné správní jednotce nebo v sousední správní jednotce v souladu s vnitrostátními předpisy, nebo

c)

v případě přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení, nebo pokud existuje dohoda o kontrolních opatřeních mezi dvěma či více členskými státy nebo mezi jedním či více členskými státy a jednou čí více třetími zeměmi, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, mohou být vína s chráněným zeměpisným označením do 31. prosince 2012 nadále vinifikována mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.

Článek 7

Souvislost

1.   Údaje potvrzující zeměpisnou souvislost podle čl. 35 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 objasňují, nakolik charakteristiky vymezené zeměpisné vlastnosti ovlivňují konečný výrobek.

V případě žádostí týkajících se různých druhů výrobků z révy vinné je nutno údaje potvrzující souvislost uvést pro každý z těchto výrobků.

2.   V případě označení původu specifikace výrobku stanoví:

a)	podrobné údaje o zeměpisné oblasti, a zejména o přírodních a lidských činitelích, vztahující se k souvislosti;

b)	údaje o jakosti nebo vlastnostech výrobků, které jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím;

c)	popis příčinné souvislosti mezi údaji podle písmene a) a údaji podle písmene b).

3.   V případě zeměpisných označení specifikace výrobku stanoví:

a)	podrobné údaje o zeměpisné oblasti vztahující se k souvislosti;

b)	údaje o jakosti, pověsti či jiných specifických vlastnostech výrobku, které jsou dány zeměpisným původem;

c)	popis příčinné souvislosti mezi údaji podle písmene a) a údaji podle písmene b).

4.   U zeměpisného označení musí být ve specifikaci produktu uvedeno, zda se zakládá na specifické jakosti či pověsti nebo na jiných vlastnostech, které lze přičíst jeho zeměpisnému původu.

Článek 8

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Pokud specifikace výrobku udává, že balení výrobku musí být provedeno ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti v souladu s požadavkem uvedeným v čl. 35 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 479/2008, je tento požadavek s ohledem na dotyčný výrobek odůvodněn.

ODDÍL 2

Postup přezkumu ze strany Komise

Článek 9

Přijetí žádosti

1.   Žádost je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti datum jejich přijetí a spisové číslo přidělené žádosti.

Orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	název, který má být zapsán;

c)	počet obdržených stran a

d)	datum přijetí žádosti.

Článek 10

Podání přeshraničních žádostí

1.   V případě přeshraniční žádosti může společnou žádost pro název označující přeshraniční zeměpisnou oblast podat více než jedna skupina producentů zastupujících tuto oblast.

2.   Jsou-li dotčeny pouze členské státy, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech.

Pro účely použití čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008 předloží přeshraniční žádost Komisi jeden členský stát jménem ostatních členských států a připojí zmocnění všech ostatních dotčených členských států, v němž se členský stát předávající žádost zmocňuje, aby jednal jejich jménem.

3.   Pokud se přeshraniční žádost týká pouze třetích zemí, žádost předloží Komisi buď jedna ze skupin žadatelů jménem ostatních skupin, nebo jedna z třetích zemí jménem ostatních zemí, a tato žádost obsahuje:

a)	prvky prokazující, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008;

b)	důkaz o ochraně v dotyčných třetích zemích a

c)	zmocnění uvedené v odstavci 2 od všech ostatních dotčených třetích zemí.

4.   Týká-li se přeshraniční žádost nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech. Žádost předloží Komisi jeden z členských států nebo jedna z třetích zemí či jedna ze skupin žadatelů z třetí země a žádost obsahuje:

a)	prvky prokazující, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008;

b)	důkaz o ochraně v dotyčných třetích zemích a

c)	zmocnění uvedené v odstavci 2 od všech ostatních dotčených členských států nebo třetích zemí.

5.   Členský stát, třetí země nebo skupiny producentů usazené v třetích zemích, které Komisi předkládají přeshraniční žádost podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku, se stávají příjemcem veškerých oznámení nebo rozhodnutí vydaných Komisí.

Článek 11

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je žádost o ochranu přípustná, Komise ověří, zda byla vyplněna žádost o zápis uvedená v příloze I a zda byly k žádosti připojeny podpůrné doklady.

2.   Žádost o zápis, která se považuje za přípustnou, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Pokud žádost nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí žadatele a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Článek 12

Přezkum podmínek platnosti

1.   Pokud přípustná žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení nesplňuje požadavky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a stanoví lhůtu pro stažení nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

2.   Nejsou-li překážky pro zápis orgány členského státu nebo třetí země či žadatelem usazeným v dotyčné třetí zemi odstraněny ve stanovené lhůtě, Komise žádost zamítne v souladu s čl. 39 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

ODDÍL 3

Řízení o námitce

Článek 13

Vnitrostátní řízení o námitce v případě přeshraničních žádostí

Pro účely čl. 38 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 se v případě, že se přeshraniční žádost týká pouze členských států nebo nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, řízení o námitce se uskuteční ve všech dotčených členských státech.

Článek 14

Podávání námitek v rámci řízení Společenství

1.   Námitky uvedené v článku 40 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou vypracovány podle formuláře stanoveného v příloze III tohoto nařízení. Námitku je nutno Komisi předložit v tištěné nebo elektronické podobě. Datem podání námitky Komisi je datum zapsání námitky do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k námitce datum přijetí a spisové číslo přidělené námitce.

Strana, která námitku vznesla, obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu,

b)	počet obdržených stran a

c)	datum přijetí žádosti.

Článek 15

Přípustnost v rámci řízení Společenství

1.   Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda námitka zmiňuje uplatňované starší právo (práva) a důvod (důvody) námitky a zda ji Komise obdržela ve stanovené lhůtě.

2.   Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008, je nutno k námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu nebo důkaz o jejím používání a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.   Řádně odůvodněná námitka obsahuje podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4.   Nejsou-li údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s námitkou, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznesla námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise námitku zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5.   Námitka, která se považuje za přípustnou, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Článek 16

Přezkum námitky v rámci řízení Společenství

1.   Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 15 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznesla námitku, nepředloží žádné připomínky či nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí nebo o zápisu označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Rozhodnutí o odmítnutí je oznámeno straně, která vznesla námitku, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   V případě více stran vznášejících námitky nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto námitek možné žádost o zápis schválit; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

ODDÍL 4

Ochrana

Článek 17

Rozhodnutí o ochraně

1.   Nejsou-li žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení zamítnuty podle článků 11, 12, 16 a 28, Komise rozhodne o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení.

2.   Rozhodnutí o ochraně přijatá podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Rejstřík

1.   Komise vede „rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ podle článku 46 nařízení (ES) č. 479/2008 (dále jen „rejstřík“).

2.   Schválené označení původu nebo zeměpisné označení je zapsáno do rejstříku.

V případě názvů zapsaných do rejstříku podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 Komise uvede v rejstříku údaje stanovené v odstavci 3 tohoto článku kromě údajů uvedených v písmenu f).

3.   Komise zapíše do rejstříku tyto údaje:

a)	zapsaný název výrobku (výrobků);

b)	záznam o skutečnosti, že název je chráněn jako zeměpisné označení nebo označení původu;

c)	název země nebo zemí původu;

d)	datum zápisu;

e)	odkaz na právní nástroj pro zápis názvu do rejstříku;

f)	odkaz na jediný doklad.

Článek 19

Ochrana

1.   Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení začíná ode dne zápisu do rejstříku.

2.   V případě neoprávněného používání označení původu nebo zeměpisného označení podniknou příslušné orgány členských států podle čl. 45 odst. 4 nařízení (ES) č. 479/2008 z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání a případnému uvedení dotyčných výrobků na trh či jejich vývozu.

3.   Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení se vztahuje na celý název, včetně prvků, které jej tvoří, jsou-li samy o sobě typické. Netypické nebo obecné prvky chráněného označení původu nebo zeměpisného označení chráněny nejsou.

ODDÍL 5

Změny a zrušení

Článek 20

Změna specifikace výrobku nebo jediného dokladu

1.   Žádost o schválení změn specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením podaná žadatelem podle článku 37 nařízení (ES) č. 479/2008 se vyhotoví podle přílohy IV tohoto nařízení.

2.   Za účelem zjištění, zda je žádost o schválení změn specifikace výrobku podle čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 přípustná, Komise ověří, zda byly zaslány informace požadované podle čl. 35 odst. 2 uvedeného nařízení a zda byla žádost vyhotovena, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Pro účely použití čl. 49 odst. 2 první věty nařízení (ES) č. 479/2008 platí obdobně články 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18 tohoto nařízení.

4.   Změna se považuje za změnu menšího rozsahu, pokud:

a)	se netýká základních vlastností výrobků;

b)	nemění souvislost;

c)	nezahrnuje změnu názvu nebo části názvu výrobku;

d)	netýká se vymezené zeměpisné oblasti;

e)	neznamená další omezení uvádění výrobku na trh.

5.   Podá-li žádost o schválení změn specifikace výrobku jiný žadatel, než byl původní žadatel, Komise uvědomí o žádosti původního žadatele.

6.   Pokud Komise rozhodne o schválení změny specifikace výrobku, která se týká změny informací zapsaných v rejstříku nebo zahrnuje takovouto změnu, vymaže z rejstříku původní údaje a zadá nové údaje s účinkem ode dne, k němuž nabývá příslušné rozhodnutí účinku.

Článek 21

Předložení žádosti o zrušení

1.   Žádost o zrušení ochrany podle článku 50 nařízení (ES) č. 479/2008 se vyhotoví podle formuláře stanoveného v příloze V tohoto nařízení. Žádost o zrušení je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti o zrušení datum přijetí a spisové číslo přidělené žádosti o zrušení.

Autor žádosti o zrušení obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	počet obdržených stran a

c)	datum přijetí žádosti.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

Článek 22

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení ochrany přípustná v souladu s článkem 50 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda žádost:

a)	zmiňuje oprávněný zájem, důvody a oprávnění autora žádosti o zrušení ochrany;

b)	objasňuje důvody zrušení a

c)	odkazuje na prohlášení členského státu nebo třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo, které podporuje žádost o zrušení.

2.   Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3.   Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, a rovněž postup pro zrušení zahájený Komisí jsou oznámeny orgánům členského státu nebo třetí země či žadatelům usazeným v třetí zemi, jejichž označení původu nebo zeměpisného označení se zrušení ochrany týká.

Článek 23

Přezkum žádosti o zrušení

1.   Pokud Komise nezamítla žádost o zrušení podle čl. 22 odst. 3, informuje o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či dotčené výrobce usazené v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou popřípadě předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3.   Rozhodnutí o zrušení označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nadále není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku pro vinařský produkt, na nějž se vztahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, zejména nejsou-li nebo nemusí-li být v blízké budoucnosti splněny podmínky stanovené v článku 35 nařízení (ES) č. 479/2008.

Toto rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   V případě více žádostí o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto žádostí o zrušení možné souhlasit s další ochranou označení původu nebo zeměpisného označení, pak může Komise ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li zrušeno chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, považují se pozastavená řízení o zrušení za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5.   Jakmile nabude zrušení účinku, Komise vymaže název z rejstříku.

ODDÍL 6

Kontroly

Článek 24

Nahlášení hospodářských subjektů

Každý hospodářský subjekt, který se chce podílet na celé výrobě nebo balení výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či jejich části, je nahlášen příslušnému kontrolnímu orgánu uvedenému v článku 47 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 25

Každoroční ověření

1.   Každoroční ověření prováděné příslušným kontrolním orgánem podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se skládá z:

a)	organoleptických a analytických zkoušek výrobků, na něž se vztahuje označení původu;

b)	pouze analytických zkoušek, nebo organoleptických i analytických zkoušek výrobků, na něž se vztahuje zeměpisné označení, a

c)	ověření podmínek stanovených ve specifikaci výrobku.

Každoroční ověření se provádí v členském státě, v němž se uskutečňuje výroba, v souladu se specifikací výrobku a provádí se prostřednictvím:

a)	namátkových kontrol na základě analýzy rizik, nebo

b)	odběru vzorků, nebo

c)	systematických kontrol.

V případě namátkových kontrol členské státy vyberou minimální počet hospodářských subjektů, které budou podrobeny těmto kontrolám.

V případě odběru vzorků zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností kontrol, že jsou reprezentativní pro celou vymezenou zeměpisnou oblast a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

2.   Zkoušky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se provádějí u anonymních vzorků, prokazují, že testovaný výrobek odpovídá vlastnostem a jakosti popsaným ve specifikaci výrobku pro příslušné označení původu nebo zeměpisné označení, a jsou prováděny v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, či posléze. Každý odebraný vzorek musí být reprezentativní pro příslušná vína v držení hospodářského subjektu.

3.   Pro účely ověření shody se specifikací výrobku podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) kontrolní orgán zkontroluje:

a)	prostory hospodářských subjektů, což spočívá v ověření, zda jsou hospodářské subjekty skutečně s to dodržet podmínky stanovené ve specifikaci výrobku, a

b)	výrobky v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, na základě plánu kontrol, který kontrolní orgán vypracuje předem a o němž jsou hospodářské subjekty informovány, a který zahrnuje všechny fáze výroby daného výrobku.

4.   Každoroční ověření zajistí, aby výrobek nemohl používat chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, které se na něj vztahuje, pokud:

a)	výsledky zkoušek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) a v odstavci 2 neprokáží, že dotyčný výrobek splňuje mezní hodnoty a má všechny příslušné vlastnosti daného označení původu nebo zeměpisného označení;

b)	nejsou splněny ostatní podmínky uvedené ve specifikaci výrobku v souladu s postupy stanovenými v odstavci 3.

5.   Výrobek, který nesplní podmínky stanovené v tomto článku, může být uváděn na trh, avšak bez příslušného označení původu nebo zeměpisného označení, jsou-li splněny ostatní požadavky právních předpisů.

6.   V případě chráněného přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení může ověření provést kontrolní orgán kteréhokoli členského státu, jehož se toto označení původu nebo zeměpisné označení týká.

7.   Je-li každoroční ověřování prováděno ve fázi balení výrobku na území členského státu, který není členským státem, v němž se uskutečnila výroba, použije se článek 84 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 (11).

8.   Odstavce 1 až 7 se vztahují na vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky stanovené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 26

Analytické a organoleptické zkoušky

Analytické a organoleptické zkoušky uvedené v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se skládají z:

a)

rozboru dotyčného vína měřením těchto charakteristických vlastností: i) stanovených na základě fyzikálního a chemického rozboru: — celkového a skutečného obsahu alkoholu; — celkového obsahu cukru vyjádřeného s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně sacharózy v případě perlivých a šumivých vín); — celkové kyselosti; — obsahu těkavých kyselin; — celkového obsahu oxidu siřičitého; ii) stanovených na základě dodatečného rozboru: — oxidu uhličitého (perlivá a šumivá vína, přetlak v barech při 20 °C); — jiných charakteristických vlastností stanovených v právních předpisech členských států nebo specifikacích výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením;

b)	organoleptické zkoušky zahrnující vzhled, vůni a chuť.

Článek 27

Kontroly produktů pocházejících z třetích zemí

Pokud vína pocházející z třetích zemí využívají ochrany chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, zašle dotyčná třetí země Komisi na její žádost informace o příslušných orgánech uvedených v čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 a o aspektech, kterých se kontrola týká, a rovněž důkaz, že dotyčné víno splňuje podmínky příslušného označení původu nebo zeměpisného označení.

ODDÍL 7

Přeměna na zeměpisné označení

Článek 28

Žádost

1.   Orgán členského státu nebo třetí země nebo žadatel usazený v dotyčné třetí zemi mohou požádat o přeměnu chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení, pokud již není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku s chráněným označením původu.

Žádost o přeměnu předložená Komisi se vyhotoví podle vzoru uvedeného v příloze VI tohoto nařízení. Žádost o přeměnu je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti o přeměnu Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise.

2.   Pokud žádost o přeměnu na zeměpisné označení nesplňuje požadavky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a vyzve je, aby do dvou měsíců žádost stáhli nebo pozměnili nebo aby předložili připomínky.

3.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi neodstraní překážky pro přeměnu na zeměpisné označení před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne.

4.   Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přeměnu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5.   Článek 40 a čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se nepoužijí.

KAPITOLA III

TRADIČNÍ VÝRAZY

ODDÍL 1

Žádost

Článek 29

Žadatelé

1.   Příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace usazené v třetích zemích mohou Komisi předložit žádost o ochranu tradičních výrazů ve smyslu čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   „Reprezentativní profesní organizací“ se rozumí každá organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, které přijaly stejná pravidla a působí v dané vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny producentů v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedených oblastí. Reprezentativní profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro vína, která vyrábí.

Článek 30

Žádost o ochranu

1.   Žádost o ochranu tradičního výrazu odpovídá vzoru stanovenému v příloze VII a je k ní připojena kopie pravidel upravujících používání dotyčného výrazu.

2.   V případě žádosti podané reprezentativní profesní organizací usazenou v třetí zemi je nutno předat rovněž podrobné informace o této reprezentativní profesní organizaci. Tyto informace, případně včetně příslušných podrobných údajů o členech reprezentativní profesní organizace, jsou uvedeny v příloze XI.

Článek 31

Jazyk

1.   Výraz, který se má chránit, je:

a)	v úředním jazyce (jazycích), regionálním jazyce (jazycích) členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází, nebo

b)	v jazyce používaném pro tento výraz v obchodě.

Výraz používaný v určitém jazyce se vztahuje na specifické výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   Výraz je zapsán podle původního pravopisu.

Článek 32

Pravidla pro tradiční výrazy třetích zemí

1.   Na výrazy používané tradičně v třetích zemích v souvislosti s vinařskými produkty se zeměpisným označením dotyčných třetích zemí se použije obdobně čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   Vína pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy uvedené v příloze XII, mohou používat tato tradiční označení v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

ODDÍL 2

Postup přezkumu

Článek 33

Podávání žádostí

Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti den jejich přijetí a spisové číslo žádosti. Žádost je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum a tradiční výraz jsou vhodnými prostředky zpřístupněny veřejnosti.

Žadatel obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	tradiční výraz;

c)	počet obdržených dokumentů a

d)	datum přijetí.

Článek 34

Přípustnost

Komise ověří, zda je tiskopis žádosti náležitě vyplněn a zda jsou připojeny požadované dokumenty, jak je stanoveno v článku 30.

Není-li tiskopis žádosti úplný nebo není-li dokumentace úplná či chybí, Komise o tom vědomí žadatele a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno žadateli.

Článek 35

Podmínky platnosti

1.   Uznání tradičního výrazu je schváleno, pokud:

a)	tento odpovídá definici uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 479/2008 a splňuje podmínky stanovené v článku 31 tohoto nařízení;

b)

výraz se skládá výhradně z: i) názvu používaného tradičně v obchodě na velké části území Společenství nebo dotyčné třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, nebo ii) proslaveného názvu používaného tradičně v obchodě nejméně na území dotyčného členského státu nebo třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

c)

výraz: i) nesmí být zdruhovělý; ii) musí být vymezen a upraven v právních předpisech členského státu nebo; iii) se na něj musí vztahovat podmínky pro použití stanovené pravidly vztahujícími se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

a)	nejméně pět let v případě výrazů v jazyce (jazycích) uvedených v čl. 31 písm. a) tohoto nařízení,

b)	nejméně 15 let v případě výrazů v jazyce uvedeném v čl. 31 písm. b) tohoto nařízení.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) bodu i) se výrazem „zdruhovělý“ rozumí, že se název tradičního výrazu, i když se vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, stal ve Společenství běžným názvem dotyčného výrobku z révy vinné.

4.   Podmínka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku se nevztahuje na tradiční výrazy uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 36

Důvody zamítnutí

1   Pokud žádost týkající se tradičního výrazu neodpovídá definici stanovené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 a nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, Komise sdělí žadateli důvody zamítnutí a stanoví lhůtu v délce dvou měsíců od vydání takového sdělení pro stažení nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

Komise rozhodne o ochraně na základě informací, které má k dispozici.

2.   Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise žádost zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno žadateli.

ODDÍL 3

Řízení o námitce

Článek 37

Předložení prohlášení o námitce

1.   Do dvou měsíců ode dne zveřejnění podle prvního pododstavce článku 33 může kterýkoli členský stát nebo třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem vznést námitku vůči navrhovanému uznání předložením prohlášení o námitce.

2.   Prohlášení o námitce se vyhotoví podle formuláře uvedeného v příloze VIII a je Komisi předloženo v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení prohlášení o námitce Komisi je datum zapsání tohoto prohlášení do evidence došlé pošty Komise.

3.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k prohlášení o námitce datum přijetí a spisové číslo přidělené prohlášení o námitce.

Strana, která námitku vznesla, obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	počet obdržených stran a

c)	datum přijetí žádosti.

Článek 38

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná, Komise ověří, zda prohlášení o námitce zmiňuje uplatňované starší právo (práva) nebo důvod (důvody) pro námitku a zda je Komise obdržela ve lhůtě stanovené v čl. 37 odst. 1.

2.   Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 41 odst. 2, je nutno k prohlášení o námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.   Řádně odůvodněné prohlášení o námitce obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4.   Pokud nebyly údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s prohlášením o námitce, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznáší námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

5.   Prohlášení o námitce, které je považováno za přípustné, je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci v dotyčné třetí zemi.

Článek 39

Přezkum námitky

1.   Pokud Komise nezamítla prohlášení o námitce podle čl. 38 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazenou v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložily připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizace usazená v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznáší námitku, nepodá žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 40 odst. 1 nebo stanovené v čl. 41 odst. 3 nebo v článku 42. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

4.   V případě více prohlášení o námitkách nemusí být po předběžném přezkoumání jednoho či více takovýchto prohlášení o námitkách možné schválit žádost o uznání; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

ODDÍL 4

Ochrana

Článek 40

Obecná ochrana

1.   Pokud žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 a v článcích 31 a 35 a není zamítnuta podle článků 38 a 39, je tradiční výraz uveden v příloze XII tohoto nařízení.

2.   Tradiční výrazy uvedené v příloze XII jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy produktů z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

a)	jakémukoli zneužití, a to i tehdy, je-li chráněný výraz doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

b)	jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, jakosti nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného výrobku;

c)	všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

Článek 41

Vztah k ochranným známkám

1.   Je-li tradiční výraz chráněn podle tohoto nařízení, zápis ochranné známky, která odpovídá jedné ze situací uvedených v článku 40, je zamítnut, pokud se žádost o zápis ochranné známky netýká vín způsobilých pro používání tohoto tradičního výrazu a je podána po dni podání žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, a tradiční výraz je tudíž již chráněn.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem jsou prohlášeny za neplatné v souladu s platnými postupy, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/95/ES (12) nebo ve směrnici Rady (ES) č. 40/94 (13).

2.   Ochranná známka, která odpovídá jedné ze situací uvedených v článku 40 tohoto nařízení a o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem 4. května 2002 nebo před předložením žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu.

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnou ochrannou známkou.

3.   Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti vína.

Článek 42

Homonyma

1.   Výraz, pro nějž byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičným výrazem, který je jichž chráněn podle této kapitoly, je chráněn s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

Podmínkou pro použití chráněného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně chráněným homonymem a tradičním výrazem již uvedeným v příloze XII, s ohledem na potřebu rovného zacházení s dotyčnými výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze XV.

Článek 43

Vymáhání ochrany

Pro účely použití článku 55 nařízení (ES) č. 479/2008 přijmou příslušné vnitrostátní orgány v případě neoprávněného používání chráněných tradičných výrazů z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany veškerá opatření, aby zastavily uvádění dotyčných výrobků na trh, případně včetně jejich vývozu.

ODDÍL 5

Postup pro zrušení

Článek 44

Důvody zrušení

Důvodem pro zrušení tradičního výrazu je to, že tento již neodpovídá definici uvedené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 nebo nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 3 nebo článku 42.

Článek 45

Předložení žádosti o zrušení

1.   Řádně odůvodněnou žádost o zrušení může Komisi předložit členský stát, třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem podle formuláře stanoveného v příloze IX. Žádost o zrušení je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti o zrušení datum přijetí a spisové číslo přidělené žádosti o zrušení.

Autor žádosti o zrušení obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu;

b)	počet obdržených stran a

c)	datum přijetí žádosti.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

Článek 46

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení přípustná, Komise ověří, zda žádost:

a)	zmiňuje oprávněný zájem autora žádosti o zrušení;

b)	důvody (důvody) pro zrušení a

c)	odkazuje na prohlášení členského státu nebo třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo, které objasňuje oprávněný zájem autora žádosti, jeho důvody a oprávněnost.

2.   Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3.   Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, včetně postupu pro zrušení z podnětu Komise, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v třetí zemi, jehož tradičního výrazu se zrušení týká.

Článek 47

Přezkum žádosti o zrušení

1.   Pokud Komise nezamítne žádost o zrušení podle čl. 46 odst. 3, informuje o žádosti o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členských států nebo třetích zemí či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3.   Rozhodnutí o zrušení tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky stanovené v článku 44.

Rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a dotyčným orgánům členského státu nebo třetí země.

4.   V případě více žádosti o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více takovýchto žádostí o zrušení možné schválit další ochranu tradičního výrazu, pak Komise může ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li tradiční výraz zrušen, řízení o zrušení, která byla pozastavena, se považují za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5.   Jakmile zrušení nabude účinku, Komise odstraní dotyčný výraz ze seznamu uvedeného v příloze XII.

ODDÍL 6

Stávající chráněné tradiční výrazy

Článek 48

Stávající chráněné tradiční výrazy

Tradiční výrazy, které jsou chráněny podle článků 24, 28 a 29 nařízení (ES) č. 753/2002, jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení, pokud:

a)	bylo Komisi do 1. května 2009 předloženo shrnutí definice nebo podmínek pro použití;

b)	členské státy nebo třetí země nepřestaly chránit některé tradiční výrazy.

KAPITOLA IV

OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA

Článek 49

Společné pravidlo pro všechny údaje označení

Není-li stanoveno v tomto nařízení jinak, označování výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 (dále jen „výrobky“) nesmí být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v článku 58 a údaje v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud nesplňují požadavky čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/13/ES.

ODDÍL 1

Povinné údaje

Článek 50

Uvádění povinných údajů

1.   Povinné údaje podle článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 a údaje podle článku 59 uvedeného nařízení se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné otáčet nádobou.

Povinné údaje o číslu šarže a údaje uvedené v článku 51 a čl. 56 odst. 4 tohoto nařízení se však mohou nacházet mimo zorné pole, v němž jsou uvedeny ostatní povinné údaje.

2.   Povinné údaje uvedené v odstavci 1 a povinné údaje platné podle právních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou napsány nesmazatelným písmem a jsou snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

Článek 51

Používání určitých horizontálních předpisů

1.   Pokud jeden z výrobků uvedených v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008 obsahuje jednu nebo více složek uvedených v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, musí být tato složka uvedena na etiketě a musí jí předcházet výraz „obsahuje“. V případě siřičitanů lze použít následující údaje: „siřičitany“ nebo „oxid siřičitý“.

2.   Povinnost označení uvedená v odstavci 1 může být spojena s používáním piktogramu uvedeného v příloze X tohoto nařízení.

Článek 52

Uvádění na trh a vývoz

1.   Výrobky, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, nelze uvádět na trh ve Společenství nebo vyvážet.

2.   Odchylně od kapitol V a VI nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy v případě, že dotyčné výrobky mají být vyváženy, povolit, aby se údaje, které jsou v rozporu s pravidly pro označování, jak jsou stanovena v právních předpisech Společenství, nacházely na etiketě vín určených pro vývoz, pokud je vyžadují právní předpisy dotčené třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Společenství.

Článek 53

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Uzávěry pro výrobky uvedené v článku 49 nesmí být obaleny kapslemi nebo fóliemi vyráběnými na bázi olova.

Článek 54

Skutečný obsah alkoholu

1.   Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvádí v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin.

Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“ nebo „alk.“.

Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, jakostních šumivých vín, šumivých vín dosycených oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být (aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru) udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem.

2.   Skutečný obsah alkoholu se na etiketě uvádí číslicemi, které jsou v případě jmenovitého objemu většího než 100 cl vysoké nejméně 5 mm, v případě jmenovitého objemu většího než 20 cl do 100 cl vysoké nejméně 3 mm a v případě jmenovitého objemu 20 cl a méně vysoké nejméně 2 mm.

Článek 55

Údaj o provenienci

1.   Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvede takto:

a)

u vín uvedených v bodech 1, 2, 3, 7 až 9, 15 a 16 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, jeden z těchto údajů: i) slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, nebo „výrobek z (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno. V případě přeshraničního vína vyrobeného z určitých moštových odrůd podle čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno uvést pouze název jednoho či více členských států nebo třetích zemí; ii) slova „víno z Evropského společenství“, nebo rovnocenný výraz, nebo „směs vín z různých zemí Evropského společenství“ v případě vína vzniklého smícháním vín pocházejících z několika členských států, nebo slova „směs vín z různých zemí mimo Evropské společenství“ nebo „směs vín z (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z více třetích zemí; iii) slova „víno z Evropského společenství“, nebo rovnocenný výraz, nebo „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných členských států v případě vín vyrobených v jednom členském státě z hroznů sklizených v jiném členském státě, nebo slova „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ve třetí zemi z hroznů sklizených v jiné třetí zemi;

b)

u vín uvedených v bodech 4, 5 a 6 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení jeden z těchto údajů: i) slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, „výrobek z (…)“ nebo „sekt z (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno; ii) slova „vyrobeno v (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu, v němž došlo k druhotnému kvašení;

c)

u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“ nebo „výrobek z (…)“, nebo rovnocenný výraz, s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno. V případě přeshraničního chráněného označení původu nebo zeměpisného označení je uveden pouze název jednoho či více členských států nebo třetích zemí.

Tímto odstavcem nejsou dotčeny články 56 a 67.

2.   Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 na etiketách hroznového moštu, hroznového moštu v procesu kvašení, zahuštěného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení musí být uveden takto:

a)	„mošt z (…)“ nebo „mošt vyrobený v (….)“, nebo rovnocenný výraz, s doplněním názvu členského státu, jednotlivé země tvořící součást členského státu, v němž byl výrobek vyroben;

b)	„směs z produktů různých zemí Evropského společenství“ v případě produktů vyrobených scelováním produktů pocházejících ze dvou nebo více členských států;

c)	„mošt vyrobený v (…) z hroznů sklizených v (…)“ v případě hroznového moštu, který nebyl vyroben v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny.

3.   V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.

Článek 56

Údaj o stáčírně, výrobci, dovozci a prodejci

1.   Pro účely použití čl. 59 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku se:

a)	„stáčírnou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět;

b)	„plněním“ rozumí umisťování produktů do nádob o objemu nejvýše 60 litrů za účelem následného prodeje;

c)	„výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů, hroznového moštu a vína na šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická vína nebo nechávají zpracování provádět;

d)	„dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené ve Společenství, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Společenství, do volného oběhu ve smyslu čl. 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (14);

e)	„prodejcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína;

f)	„adresou“ rozumí údaj o obci a členském státu, v němž se nachází ústředí stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.

2.   Název a adresa stáčírny se doplní

a)	slovy „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“, nebo

b)

výrazy, podmínky pro jejichž použití stanoví členské státy, v nichž došlo k plnění vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením: i) ve vinohradnickém podniku, nebo ii) v prostorách skupiny producentů, nebo iii) v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu.

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

3.   Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní slovy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem. Členské státy stanoví údaj o výrobci jako povinný.

4.   Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“.

5.   Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku je uveden rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci jiné než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6.   Pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce skládá z chráněných označení původu nebo zeměpisných označení či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

a)	písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo pro označení druhu dotyčného výrobku z révy vinné, nebo

b)	pomocí kódu uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci.

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky vyráběné na jejich území.

Článek 57

Údaj o vinohradnickém podniku

1.   Výrazy odkazující na vinohradnický podnik uvedené v příloze XIII jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, pokud:

a)	víno je vyrobeno výhradně z hroznů sklizených na vinicích tohoto vinohradnického podniku;

b)	v tomto podniku se zcela uskutečnila vinifikace;

c)	členské státy regulují používání příslušných výrazů uvedených v příloze XIII. Třetí země stanovují pravidla pro použití platná pro jejich příslušné výrazy uvedené v příloze XIII, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

2.   Název vinohradnického podniku mohou používat jiné hospodářské subjekty podílející se na uvádění daného výrobku na trh pouze v případě, že s tím dotyčný podnik souhlasí.

Článek 58

Údaj o obsahu cukru

1.   Na etiketě výrobků uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 jsou uvedeny výrazy stanovené v části A přílohy XIV tohoto nařízení udávající obsah cukru.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích vyjádřený s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně případné sacharózy) odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy XIV, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části A přílohy XIV, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

Článek 59

Výjimky

V souladu s čl. 59 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno výraz „chráněné označení původu“ vynechat v případě vín s tímto chráněným označením původu za předpokladu, že je tato možnost upravena v právních předpisech dotyčného členského státu nebo v pravidlech platných v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací:

a) Kypr:	Κουμανδαρία (Commandaria);
b) Řecko:	Σάμος (Samos);
c) Španělsko:	Cava, Jerez, Xérès or Sherry, Manzanilla;
d) Francie:	Champagne;
e) Itálie:	Asti, Marsala, Franciacorta;
f) Portugalsko:	Madeira nebo Madère, Port nebo Porto.

Článek 60

Zvláštní pravidla pro šumivé víno dosycené oxidem uhličitým, perlivé víno dosycené oxidem uhličitým jakostní (šumivé) víno

1.   Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008 se doplní slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, pokud použitý jazyk sám neudává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým.

Slova „získáno dosycením oxidem uhličitým“ se uvedou i v případě, že platí čl. 59 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.

ODDÍL 2

Nepovinné údaje

Článek 61

Ročník sklizně

1.   Ročník sklizně uvedený v čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 se může nacházet na etiketách výrobků uvedených v článku 49, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

a)	jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

b)	jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008;

2.   U výrobků tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě vín předchozí kalendářní rok.

3.   Výrobky bez ochranného označení původu nebo zeměpisného označení splňují rovněž požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v článku 63.

Článek 62

Název moštové odrůdy

1.   Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 60 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008, které se používají k výrobě výrobků uvedených v článku 49 tohoto nařízení, mohou být uvedeny na etiketách dotyčných výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b) tohoto článku.

a)

U vín vyrobených v Evropském společenství jsou názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy názvy uvedené v zatřídění moštových odrůd podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008. Pro členské státy vyňaté z povinnosti zatřídění podle čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou názvy moštových odrůd nebo synonyma uvedena v „mezinárodním seznamu odrůd révy a jejich synonym“ spravovaném Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).

b)

U vín pocházejících ze třetích zemí vyhovují podmínky pro použití názvů moštových odrůd nebo jejich synonym pravidlům vztahujícím se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací, a názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma jsou uvedeny nejméně na jednom z těchto seznamů: i) Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV); ii) Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV); iii) Mezinárodní výbor pro genetické zdroje rostlin (MVGZR).

c)

U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země mohou být názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma uvedeny: i) je-li uvedena pouze jedna moštová odrůda nebo její synonymum, bylo z této odrůdy vyrobeno nejméně 85 % výrobků, to nezahrnuje: — jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo — jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008; ii) jsou-li uvedeny dvě či více moštových odrůd nebo jejich synonyma, bylo z těchto odrůd vyrobeno 100 % dotyčných výrobků, to nezahrnuje: — jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo — jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008. V případě uvedeném v bodě ii) musí být moštové odrůdy zapsány písmem stejné velikosti, a to v sestupném pořadí podle použitého množství.

d)	U výrobků bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení mohou být názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma uvedena, jsou-li splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) a c) a v článku 63.

2.   V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinot meunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Společenství nahrazeny synonymem „Pinot“.

3.   Odchylně od čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části A přílohy XV tohoto nařízení, které se skládají z chráněného označení původu nebo zeměpisného označení nebo je obsahují, uvedeny na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země pouze tehdy, pokud byly schváleny podle předpisů Společenství platných ke dni 11. května 2002 nebo ke dni přistoupení členského státu, přičemž platí pozdější z uvedených termínů.

4.   Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy XV tohoto nařízení, které obsahují částečně chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a odkazují přímo na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

Článek 63

Zvláštní pravidla pro moštové odrůdy a ročníky sklizně pro vína bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

1.   Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za zajištění certifikace podle čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (15).

2.   Certifikaci vína v jakékoli fázi výroby, včetně během úpravy vína zajišťuje:

a)	příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1; nebo

b)	jeden či více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobků v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

Orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1 poskytnou přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované zaměstnance a zdroje potřebné pro plnění jejich úkolů.

Subjekty pro certifikaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditovány.

Náklady na certifikaci nese příslušný hospodářský subjekt.

3.   Certifikační postup uvedený v čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 zajistí správní důkazy k doložení pravdivosti údaje o moštové odrůdě (odrůdách) nebo ročníku sklizně uvedených na etiketě dotyčných vín.

Producentské členské státy mohou mimoto rozhodnout o:

a)	provedení organoleptické zkoušky u anonymních vzorků vína týkající se vůně a chuti k ověření, zda je základní vlastnost vína dána použitou moštovou odrůdou (odrůdami);

b)	analytické zkoušce v případě vína vyrobeného z jedné moštové odrůdy.

Certifikační postup provádí příslušný orgán (orgány) nebo kontrolní subjekt (subjekty) uvedené v odstavcích 1 a 2 v členském státě, v němž se uskutečnila výroba.

Certifikace se provádí pomocí:

a)	namátkových kontrol na základě analýzy rizik;

b)	odběru vzorků, nebo

c)	systematických kontrol.

Namátkové kontroly jsou založeny na plánu kontrol, který předem vypracuje příslušný orgán (orgány) a který zahrnuje jednotlivé fáze výroby daného produktu. O plánu kontrol jsou uvědoměny hospodářské subjekty. Členské státy vyberou náhodně minimální počet hospodářských subjektů podléhajících této kontrole.

V případě odběru vzorku zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností, že jsou reprezentativní pro celé jejich území a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

4.   Co se týká čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008, producentské členské státy zajistí, aby výrobci dotyčných vín byli schváleni členským státem, v němž se uskutečňuje výroba.

5.   Co se týká kontroly, včetně sledovatelnosti, producentské členské státy zajistí, že platí hlava V nařízení (ES) č. 555/2008 a nařízení (ES) č. 606/2009.

6.   V případě přeshraničního vína uvedeného v čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 může certifikaci provést kterýkoli z orgánů dotčených členských států.

7.   U vín vyrobených v souladu s čl. 60 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem:

a)	dotyčného členského státu (států);

b)	moštové odrůdy (odrůd).

Pokud jde o vína bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zeměpisného označení vyrobená ve třetích zemích, jejichž etikety udávají název jedné nebo několika moštových odrůd nebo ročník sklizně, mohou třetí země rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem (názvy) dotyčné třetí země (dotyčných třetích zemí).

V případě údaje o názvu členského státu (států) nebo třetí země (zemí) se nepoužije článek 55 tohoto nařízení.

8.   Odstavce 1 až 6 se vztahují na výrobky vyrobené z hroznů sklizených od roku 2009 včetně.

Článek 64

Údaj o obsahu cukru

1.   Není-li stanoveno v článku 58 tohoto rozhodnutí jinak, může být na etiketě výrobků uvedených v čl. 60 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 uveden obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy XIV tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy XIV tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy XIV tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

4.   Odstavec 1 se nevztahuje na výrobky uvedené v bodech 3, 8 a 9 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, pokud členské státy nebo třetí země regulují podmínky pro použití údaje o obsahu cukru.

Článek 65

Údaj o symbolech Společenství

1.   Symboly Společenství uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být uvedeny na etiketách vín, jak je stanoveno v příloze V nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 (16). Bez ohledu na článek 59 mohou být údaje „CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU“ a „CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ“ v rámci symbolů nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Společenství podle výše zmíněné přílohy.

2.   Pokud jsou na etiketě výrobku uvedeny symboly Společenství nebo údaje uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008, jsou doprovázeny odpovídajícím chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

Článek 66

Výrazy odkazující na některé výrobní metody

1.   V souladu s čl. 60 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být u vín uváděných na trh ve Společenství uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody, mimo jiné metody stanovené v odstavcích 2, 3, 4, 5 a 6 tohoto článku.

2.   Údaje uvedené v příloze XVI jsou jediné výrazy, které lze použít k popisu vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, které kvasilo, bylo školeno nebo zrálo v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tato vína stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze XVI.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy víno zrálo v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů uvedených v prvním pododstavci i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení vína vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje uvedené v prvním pododstavci ani v případě, že se při procesu použila nádoba nebo nádoby ze dřeva.

3.   Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

a)	dotyčný produkt získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b)	délka výrobního procesu včetně zrání v podniku, v němž byl produkt vyroben, vypočítaná od začátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži, nebyla kratší než devět měsíců;

c)	proces kvašení způsobující tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně 90 dnů a

d)	produkt byl oddělen od kalů filtrací pomocí transferní metody nebo jejich odstřelením (degoržáží).

4.   Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

a)	získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b)	zůstal nepřetržitě v kontaktu s kaly po dobu alespoň devíti měsíců v tomtéž podniku od okamžiku, kdy byla vytvořena kupáž;

c)	byl oddělen od kalů jejich odstřelením (degoržáží).

5.   Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

a)	hrozny byly sklizeny ručně;

b)	víno je vyrobeno z moštu získaného lisováním celých hroznů nebo hroznů bez stopek. Množství moštu získaného ze 150 kg hroznů nesmí přesáhnout 100 litrů;

c)	maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

d)	obsah cukru je do 50 g/l;

e)	víno splňuje požadavky stanovené v odstavci 4 a

f)	aniž je dotčen článek 67, výraz „Crémant“ je uveden na etiketách jakostních šumivých vín ve spojení s názvem zeměpisné jednotky ve vymezené základní oblasti pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení dotyčné třetí země.

Písmena a) a f) se nevztahují na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6.   Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (17).

Článek 67

Název menší nebo větší zeměpisné jednotky než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení a odkazy na zeměpisnou oblast

1.   Co se týká čl. 60 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 a aniž jsou dotčeny články 55 a 56 tohoto nařízení, mohou být název zeměpisné jednotky a odkazy na zeměpisnou oblast uvedeny pouze na etiketách vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

2.   Aby bylo možno použít název menší zeměpisné jednotky, než je základní zeměpisná oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí být oblast dotyčné zeměpisné jednotky náležitě vymezena. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek. Z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž bylo víno vyrobeno. Zbývajících 15 % hroznů pochází z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název menší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo se z nich skládají, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených ve třetí a čtvrté větě prvního pododstavce.

3.   Název menší nebo větší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast se skládají z:

a)	lokality nebo jednotky seskupující více takových lokalit;

b)	obce nebo její části;

c)	vinařské podoblasti nebo části vinařské podoblasti;

d)	správní oblasti.

ODDÍL 3

Pravidla pro některé zvláštní tvary lahví a uzávěry a doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy

Článek 68

Podmínky pro použití některých zvláštních tvarů lahví

Pro zařazení na seznam zvláštních typů lahví stanovený v příloze XVII musí typ láhve splňovat tyto požadavky:

a)	musí být používán výhradně, skutečně a tradičně po dobu posledních 25 let pro víno s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením a

b)	jeho používání si spotřebitelé spojují s vínem s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

V příloze XVII jsou uvedeny podmínky upravující používání uznávaných zvláštních typů lahví.

Článek 69

Pravidla pro obchodní úpravu některých výrobků

1.   Pouze šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno je uváděno na trh nebo vyváženo ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

a)

u lahví s jmenovitým objemem více než 0,20 l: zátkou hříbkového tvaru vyrobenou z korku nebo jiného materiálu, který může přijít do styku s potravinami, jež je držena na svém místě připevněním a v případě potřeby je přikryta čepičkou a zcela obalena ve fólii, která pokrývá danou zátku a celé hrdlo lahve nebo jeho část;

b)	u lahví s jmenovitým objemem nejvýše 0,20 l: jakýmkoli vhodným uzávěrem.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že se požadavek stanovený v odstavci 1 vztahuje na:

a)

výrobky tradičně plněné do takovýchto lahví, které: i) jsou uvedeny v čl. 25 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008, ii) jsou uvedeny v bodech 7, 8 a 9 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, iii) jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1601/91 (18), nebo iv) vykazují skutečný obsah alkoholu nejvýše 1,2 % objemových;

b)	jiné výrobky než výrobky uvedené v písmenu a), pokud neuvádějí spotřebitele v omyl, co se týká skutečné povahy výrobku.

Článek 70

Doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy týkající se označování a obchodní úpravy

1.   U vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území mohou být údaje uvedené v článcích 61, 62 a 64 až 67 stanoveny jako závazné, zakázány či omezeny, co se týká jejich používání, a to zavedením přísnějších podmínek, než je stanoveno v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku u těchto vín.

2.   Co se týká vín bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 64 a 66.

3.   Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína vyráběná na jejich území stanoví a budou regulovat jiné údaje než údaje uvedené v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

4.   Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína plněná na jejich území, avšak dosud neuvedená na trh nebo nevyvezená, stanoví jako použitelné články 58, 59 a 60 nařízení (ES) č. 479/2008.

KAPITOLA V

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 71

Názvy vín chráněné podle nařízení (ES) č. 1493/1999

1.   Komise vyznačí na dokumentu, který obdrží od členského státu podle čl. 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008, týkajícím se označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 51 odst. 3 uvedeného nařízení den jeho přijetí a spisové číslo.

Dotyčný členský stát obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)	číslo spisu,

b)	počet obdržených dokumentů a

c)	datum obdržení dokumentů

Datem předložení Komisi je datum zapsání dokumentů do evidence došlé pošty Komise.

2.   Rozhodnutí o zrušení označení původu nebo zeměpisného označení v souladu s čl. 51 odst. 4 nařízení (ES) č. 479/2008 Komise přijme na základě dokumentů, které má k dispozici podle čl. 51 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 72

Dočasné označování

1.   Odchylně od článku 65 tohoto nařízení jsou vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky uvedené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008, označena v souladu s ustanoveními obsaženými v kapitole IV tohoto nařízení.

2.   Pokud Komise rozhodne, že neudělí ochranu označení původu nebo zeměpisnému označení podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008, jsou vína označená podle odstavce 1 tohoto článku stažena z trhu nebo opatřena novou etiketou podle kapitoly IV tohoto nařízení.

Článek 73

Přechodná ustanovení

1.   Názvy vín uznané členskými státy jako označení původu nebo zeměpisné označení do dne 1. srpna 2009, které Komise nezveřejnila podle čl. 54 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 nebo článku 28 nařízení (ES) č. 753/2002, podléhají postupu stanovenému v čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   Jakékoli změny specifikace výrobku odkazující na názvy vín chráněných podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 nebo názvy vín nechráněných podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, s ohledem na něž byla členskému státu žádost předložena nejpozději dne 1. srpna 2009, podléhají postupu uvedenému v čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, pokud existuje rozhodnutí členského státu o jejich schválení a formální část podle čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 poskytnutá Komisi nejpozději dne 31. prosince 2011.

3.   Členské státy, které nezavedly právní a správní předpisy nezbytné k splnění článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 do dne 1. srpna 2009, tak učiní do dne 1. srpna 2010. V dotyčných členských státech prozatím platí obdobně články 9, 10, 11 a 12 jako „předběžné vnitrostátní řízení“ uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008.

4.   Vína uvedená na trh nebo označená do 31. prosince 2010, která splňují příslušná ustanovení platná přede dnem 1. srpna 2009, mohou být uváděna na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 74

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1607/2000 a (ES) č. 753/2002 se zrušují.

Článek 75

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

---

(1)  Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

(4)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(5)  Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.

(6)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 185, 25.7.2000, s. 17.

(9)  Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1.

(10)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(11)  Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.

(13)  Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---