Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009R0207

Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)

OJ L 78, 24.3.2009, p. 1–42 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 17 Volume 001 P. 226 - 267

No longer in force, Date of end of validity: 30/09/2017; Zrušeno a nahrazeno 32017R1001

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/207/oj

24.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 78/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 207/2009

ze dne 26. února 2009

o ochranné známce Společenství

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Je vhodné podporovat ve Společenství harmonický rozvoj hospodářských činností a trvalý a vyvážený rozmach dotvořením vnitřního trhu, který řádně funguje a nabízí podmínky obdobné těm, které existují na trhu vnitrostátním. Pro vytvoření takového trhu a posílení jeho jednotnosti musí být nejen odstraněny překážky volného pohybu zboží a služeb a vytvořen režim zajišťující, že nedojde k narušení soutěže, ale navíc musejí být vytvořeny právní podmínky umožňující podnikům přizpůsobit své činnosti rozměru Společenství, ať již v oblasti výroby a prodeje zboží nebo v oblasti poskytování služeb. Za tímto účelem by měly mít významnou úlohu mezi právními nástroji, které mají podniky k dispozici, ochranné známky umožňující rozlišit výrobky a služby podniků stejnými prostředky v rámci celého Společenství bez ohledu na hranice.

(3)

Pro sledování cílů Společenství se jeví nezbytným přijetí společného režimu pro ochranné známky, na jehož základě mohou podniky nabýt na základě jediného řízení ochranné známky Společenství, kterým je poskytnuta jednotná ochrana a které mají účinky na celém území Společenství. Takto vyjádřená zásada jednotné povahy ochranné známky Společenství by se měla uplatnit, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(4)

Překážku teritoriality práv udělených majitelům ochranných známek právními předpisy členských států nelze odstranit sbližováním právních předpisů. Z toho důvodu, aby bylo podnikům umožněno vyvíjet bez omezení hospodářskou činnost na území celého vnitřního trhu, je nutné, aby existovala ochranná známka upravená právem Společenství přímo použitelným ve všech členských státech.

(5)

Smlouva neupravuje potřebné pravomoci k vytvoření takového právního nástroje, je třeba použít článek 308 Smlouvy.

(6)

Právo Společenství upravující ochranné známky však nenahrazuje právní předpisy členských států o ochranných známkách. Ve skutečnosti by nebylo správné nutit podniky, aby přihlašovaly své ochranné známky jako ochranné známky Společenství. Národní ochranné známky jsou i nadále nezbytné pro ty podniky, které nepožadují ochranu svých ochranných známek na úrovni Společenství.

(7)

Práva z ochranné známky Společenství nelze nabýt jinak než zápisem a zápis je zamítnut, pokud ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost, je protiprávní nebo je v rozporu se staršími právy.

(8)

Ochrana vyplývající z ochranné známky Společenství, jejíž funkcí je zejména zajistit ochrannou známku jako označení původu, by měla být v případě totožnosti ochranné známky a označení a výrobků nebo služeb absolutní. Ochrana by měla platit i v případě podobnosti ochranné známky a označení a výrobků nebo služeb. Pojem podobnosti je třeba vykládat v souvislosti s pravděpodobností záměny. Pravděpodobnost záměny, která závisí na množství prvků a zejména na tom, jak je ochranná známka na trhu známá, na tom, k jaké asociaci s užívaným nebo zapsaným označením by mohlo dojít, a na stupni podobnosti mezi ochrannou známkou a označením a mezi příslušnými výrobky či službami, by měla představovat pro tuto ochranu zvláštní podmínku.

(9)

Ze zásady volného pohybu zboží vyplývá, že majitel ochranné známky Společenství nemůže mít právo zakázat její užívání třetí stranou pro zboží, které bylo jím nebo s jeho souhlasem pod touto ochrannou známkou uvedeno na trh ve Společenství, ledaže má majitel oprávněné důvody bránit dalšímu odbytu výrobků.

(10)

Není důvod chránit ochranné známky Společenství ani starší ochranné známky, které jim odporují, pokud nejsou skutečně užívány.

(11)

Na ochrannou známku Společenství je třeba pohlížet jako na předmět vlastnictví, který existuje nezávisle na podniku, jehož výrobky nebo služby označuje. Měla by tedy existovat možnost jejího převodu, s výjimkou prvořadé nutnosti zabránit klamání spotřebitelů v důsledku tohoto převodu. Měla by rovněž existovat možnost poskytnout ji jako zástavu třetí osobě nebo ji učinit předmětem licencí.

(12)

Pro každou jednotlivou ochrannou známku jsou nezbytná správní opatření na úrovni Společenství k provedení předpisů o ochranných známkách zavedených tímto nařízením. Je tedy pro zachování stávající organizační struktury a vyváženosti pravomocí nezbytné právně zakotvit Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), který je v technických věcech nezávislý a má právní, správní a finanční autonomii. Je proto nezbytné a vhodné, aby to byl subjekt Společenství s právní subjektivitou a výkonnou pravomocí udělenou tímto nařízením a aby působil v rámci práva Společenství, aniž by zasahoval do pravomocí orgánů Společenství.

(13)

Účastníkům, jichž se dotýkají rozhodnutí úřadu, je třeba zaručit právní ochranu způsobem odpovídajícím zvláštnostem práva ochranných známek. Je proto zakotveno ustanovení o odvolání proti rozhodnutí průzkumových referentů a jednotlivých oddělení úřadu. Pokud oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, nezmění své rozhodnutí, je odvolání předáno odvolacímu senátu úřadu, který o něm rozhodne. Rozhodnutí odvolacího senátu pak podléhají přezkoumání Soudním dvorem Evropských společenství, který může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit.

(14)

Podle článku 225 odst. 1 prvního pododstavce Smlouvy o ES je Soud prvního stupně Evropských společenství příslušný rozhodovat v prvním stupni o záležitostech uvedených zejména v článku 230 Smlouvy o ES s výjimkou těch, které jsou v působnosti některé soudní komory nebo které statut vyhrazuje Soudnímu dvoru. Pravomoc rušit a měnit rozhodnutí odvolacích senátů má proto v prvním stupni Soud prvního stupně.

(15)

K posílení ochrany ochranných známek Společenství by měly členské státy s přihlédnutím ke své vnitrostátní úpravě určit co nejomezenější počet vnitrostátních soudů prvního a druhého stupně, které mají pravomoc ve věcech porušení a platnosti ochranných známek Společenství.

(16)

Rozhodnutí týkající se platnosti a porušení ochranných známek Společenství by mělo mít účinky a vztahovat se na celé území Společenství, neboť je to jediný způsob, jak zabránit vydání odporujících si rozhodnutí ze strany soudů a úřadu a zajistit, aby nebyla ohrožena jejich jednotná povaha. Na všechna řízení týkající se ochranných známek Společenství by se měl vztahovat nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (4), pokud toto nařízení nestanoví z těchto ustanovení výjimky.

(17)

Je třeba vyvarovat se toho, aby byla vydávána odporující si rozhodnutí o žalobách mezi týmiž účastníky a se stejnou skutkovou podstatou ve věci ochranné známky Společenství a paralelní národní ochranné známky. Proto, pokud jsou podány žaloby ve stejném členském státě, je třeba prostředky k dosažení tohoto cíle hledat ve vnitrostátních procesních předpisech, které nejsou tímto nařízením dotčeny, zatímco jsou-li žaloby podány v různých členských státech, byla by vhodná ustanovení obdobná ustanovením o litispendenci nařízení (ES) č. 44/2001.

(18)

Pro zajištění úplné autonomie a nezávislosti úřadu je nezbytné, aby měl vlastní rozpočet, jehož příjmy pocházejí hlavně z poplatků placených uživateli systému. Platí však i rozpočtový proces Společenství, pokud jde o dotace ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Přezkoumání účetních závěrek provádí Účetní dvůr.

(19)

Pro provedení tohoto nařízení by měla být přijata opatření, zejména poplatkový a prováděcí předpis v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Ochranná známka Společenství

1.   Ochranná známka pro výrobky nebo služby, která je zapsána za podmínek a způsobem stanoveným v tomto nařízení, se dále nazývá „ochranná známka Společenství“.

2.   Ochranná známka Společenství má jednotnou povahu. Má stejné účinky v celém Společenství: může být zapsána, převedena, lze se jí vzdát, být zrušena nebo prohlášena za neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celého Společenství. Tato zásada platí, nestanoví-li toto nařízení jinak.

Článek 2

Úřad

Zřizuje se Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (dále jen „úřad“).

Článek 3

Právní způsobilost

Pro účely tohoto nařízení se za právnické osoby považují společnosti a ostatní právní subjekty, které podle práva pro ně platného mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, vlastním jménem uzavírat smlouvy nebo činit jiné právní úkony a mají procesní způsobilost.

HLAVA II

PRÁVO OCHRANNÝCH ZNÁMEK

ODDÍL 1

Definice ochranné známky Společenství a její nabytí

Článek 4

Označení, která mohou tvořit ochrannou známku Společenství

Ochrannou známkou Společenství může být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.

Článek 5

Osoby způsobilé být majiteli ochranných známek Společenství

Majiteli ochranné známky Společenství mohou být všechny fyzické nebo právnické osoby, včetně veřejnoprávních subjektů.

Článek 6

Nabytí ochranné známky

Ochranné známky Společenství lze nabýt zápisem do rejstříku.

Článek 7

Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu

1.   Do rejstříku se nezapíšou:

a)

označení, která nesplňují podmínky článku 4;

b)

ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;

c)

ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

d)

ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;

e)

označení, která jsou tvořena výlučně:

i)

tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku,

ii)

tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku,

iii)

tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu;

f)

ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy;

g)

ochranné známky, které by mohly klamat veřejnost, např. pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby;

h)

ochranné známky, k nimž nebyl dán souhlas příslušnými orgány a mají být zamítnuty podle článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížské úmluvy“);

i)

ochranné známky, které obsahují znaky, emblémy a erby jiné než ty, jež jsou uvedeny v článku 6 ter Pařížské úmluvy, a jež představují zvláštní veřejný zájem, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jejich zápisu;

j)

ochranné známky pro vína obsahující zeměpisný údaj nebo se z něj skládající, určený k identifikaci vín, anebo ochranné známky pro lihoviny obsahující zeměpisný údaj nebo se z něj skládající, určený k identifikaci lihovin, přičemž tato vína nebo lihoviny tento původ nemají;

k)

ochranné známky, které obsahují označení původu nebo zeměpisného označení zapsaného v souladu s nařízením Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (6) nebo z něj sestávají, pokud odpovídají jedné ze situací, které upravuje článek 13 uvedeného nařízení, a týkají se stejného druhu výrobku, za podmínky, že žádost o zápis ochranné známky byla podána po dni, k němuž byla Komisi podána žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení.

2.   Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části Společenství.

3.   Odst. 1 písm. b), c) a d) se nepoužije, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je požadován její zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.

Článek 8

Relativní důvody pro zamítnutí zápisu

1.   Na základě námitek majitele starší ochranné známky se přihlášená ochranná známka nezapíše:

a)

pokud je totožná se starší ochrannou známkou a výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky, jsou totožné s výrobky nebo službami, pro které je starší ochranná známka chráněna;

b)

pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.

2.   „Staršími ochrannými známkami“ se pro účely odstavce 1 rozumějí:

a)

ochranné známky s dřívějším datem podání přihlášky, než je datum podání přihlášky ochranné známky Společenství, s případným přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému ve vztahu k těmto ochranným známkám, které patří do těchto kategorií:

i)

ochranné známky Společenství,

ii)

ochranné známky zapsané v členském státě nebo v případě Belgie, Lucemburska a Nizozemska u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví,

iii)

ochranné známky zapsané na základě mezinárodní přihlášky s účinky pro členský stát,

iv)

ochranné známky zapsané na základě mezinárodní přihlášky s účinky pro Společenství;

b)

přihlášky ochranných známek uvedené v písm. a) s výhradou jejich zápisu;

c)

ochranné známky, které jsou ke dni podání přihlášky ochranné známky Společenství nebo ke dni práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky Společenství „obecně známé“ v členském státě ve smyslu článku 6 bis Pařížské úmluvy.

3.   Na základě námitek majitele ochranné známky se ochranná známka nezapíše, pokud přihlášku podal jednatel nebo zástupce majitele ochranné známky svým vlastním jménem a bez souhlasu majitele, ledaže by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil.

4.   Na základě námitek majitele nezapsané ochranné známky nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle právních předpisů Společenství nebo práva členského státu, které se na toto označení vztahují:

a)

práva k tomuto označení vznikla přede dnem podání přihlášky ochranné známky Společenství, případně přede dnem práva přednosti, uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky Společenství;

b)

toto označení poskytuje svému majiteli právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.

5.   Na základě námitek majitele starší ochranné známky ve smyslu odstavce 2 se rovněž nezapíše ochranná známka, pokud je totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná a pokud má být zapsána pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, pokud jde o starší ochrannou známku Společenství, která má v rámci Společenství dobré jméno, nebo o starší národní ochrannou známku, která má dobré jméno v příslušném členském státě, a užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

ODDÍL 2

Účinky ochranné známky Společenství

Článek 9

Práva z ochranné známky Společenství

1.   Z ochranné známky Společenství vzniká jejímu majiteli výlučné právo. Majitel je oprávněn zakázat všem třetím stranám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku:

a)

označení totožné s ochrannou známkou Společenství pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka Společenství zapsána;

b)

označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou Společenství a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou Společenství a označením existuje nebezpečí záměny u veřejnosti včetně nebezpečí asociace mezi označením a ochrannou známkou;

c)

označení totožné s ochrannou známkou Společenství nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka Společenství zapsána, pokud jde o ochrannou známku, která má v rámci Společenství dobré jméno a pokud by užívání tohoto označení bez řádného důvodu neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky Společenství nebo jim bylo na újmu.

2.   Pokud jsou splněny podmínky odstavce 1, může být zakázáno zejména:

a)

umísťovat označení na výrobky nebo jejich obaly;

b)

nabízet výrobky pod tímto označením, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat pod tímto označením služby;

c)

dovážet nebo vyvážet pod tímto označením výrobky;

d)

užívat toto označení v obchodních listinách a v reklamě.

3.   Právo z ochranné známky Společenství lze vůči třetím stranám uplatnit až po zveřejnění zápisu ochranné známky. Lze však požadovat přiměřenou náhradu za jednání učiněná po zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství, které by bylo po zveřejnění zápisu ochranné známky Společenství a na jeho základě zakázáno. Soud zabývající se případem může rozhodnout ve věci až po zveřejnění zápisu.

Článek 10

Reprodukce ochranných známek ve slovnících

Vzbuzuje-li reprodukce ochranné známky Společenství ve slovníku, encyklopedii nebo podobném naučném díle dojem, že se jedná o druhový název zboží nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, zajistí vydavatel na žádost majitele ochranné známky Společenství, aby reprodukce ochranné známky byla nejpozději při následujícím vydání díla opatřena označením, že se jedná o zapsanou ochrannou známku.

Článek 11

Zákaz používat ochrannou známku Společenství, která byla zapsána na jméno jednatele nebo zástupce

Byla-li ochranná známka Společenství zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je majitelem této známky, bez jeho souhlasu, má tento majitel právo bránit užívání známky jednatelem nebo zástupcem bez jeho souhlasu, ledaže by jednatel nebo zástupce své jednání řádně odůvodnil.

Článek 12

Omezení účinků ochranné známky Společenství

Ochranná známka Společenství neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat v obchodním styku:

a)

jeho jméno nebo adresu;

b)

údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

c)

ochrannou známku, je-li to nezbytné k označení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů,

pokud je toto užívání v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě.

Článek 13

Vyčerpání práv z ochranné známky Společenství

1.   Ochranná známka Společenství neopravňuje majitele, aby zakázal její užívání na výrobcích, které byly pod touto ochrannou známkou uvedeny na trh ve Společenství majitelem ochranné známky nebo s jeho souhlasem.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud má majitel oprávněné důvody k tomu, aby bránil pozdějšímu odbytu výrobků, zejména pokud se stav výrobků po jejich uvedení na trh změnil nebo zhoršil.

Článek 14

Doplňkové použití vnitrostátních právních předpisů při porušení

1.   Účinky ochranné známky Společenství jsou upraveny výlučně tímto nařízením. Jinak se porušení ochranné známky řídí podle ustanovení hlavy X vnitrostátními právními předpisy upravujícími porušení národní ochranné známky.

2.   Toto nařízení nevylučuje podání žalob ve věci ochranné známky Společenství podle vnitrostátních právních předpisů členských států upravujících zejména občanskoprávní odpovědnost a nekalou soutěž.

3.   Použitelné procesní předpisy se určí podle ustanovení hlavy X.

ODDÍL 3

Užívání ochranné známky Společenství

Článek 15

Užívání ochranné známky Společenství

1.   Pokud do pěti let od zápisu nezačal majitel ochrannou známku Společenství řádně ve Společenství užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo na nepřetržitou dobu pěti let přerušeno, podléhá ochranná známka Společenství sankcím podle tohoto nařízení, ledaže pro neužívání existují řádné důvody.

Za užívání ve smyslu prvního pododstavce se považuje rovněž:

a)

užívání ochranné známky Společenství v podobě, která se liší od podoby, ve které byla ochranná známka zapsána, prvky nezhoršujícími rozlišovací schopnost ochranné známky;

b)

umísťování ochranné známky Společenství na výrobcích nebo na jejich obalech ve Společenství pouze pro účely vývozu.

2.   Užívání ochranné známky Společenství se souhlasem majitele se považuje za užívání majitelem.

ODDÍL 4

Ochranná známka Společenství jako předmět vlastnictví

Článek 16

Rovnoprávné zacházení s ochrannou známkou Společenství jako s národní ochrannou známkou

1.   Nestanoví-li články 17 až 24 jinak, považuje se ochranná známka Společenství jako předmět vlastnictví jako celek a na celém území Společenství za národní ochrannou známku zapsanou v členském státě, ve kterém podle rejstříku ochranných známek Společenství:

a)

má majitel k danému dni své bydliště nebo sídlo;

b)

má majitel k danému dni svou pobočku, nelze-li použít písmeno a).

2.   Nelze-li použít odstavce 1, považuje se za členský stát uvedený ve zmíněném odstavci stát, v němž má sídlo úřad.

3.   Je-li v rejstříku ochranných známek Společenství zapsáno několik osob jako spolumajitelé, použije se odstavec 1 ve vztahu ke spolumajiteli, který je uveden jako první; není-li to možné, použije se ve vztahu k dalším spolumajitelům v pořadí, v jakém jsou uvedeni. Nelze-li odstavce 1 použít ve vztahu k žádnému ze spolumajitelů, použije se odstavec 2.

Článek 17

Převod

1.   Ochranná známka Společenství může být nezávisle na převodu podniku převedena na všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo na některé z nich.

2.   Převod podniku jako celku zahrnuje i převod ochranné známky Společenství, ledaže by v souladu s předpisy použitelnými na převod neexistovala dohoda nebo by to jasně nevyplývalo z okolností. Toto ustanovení se použije i na smluvní závazek převést podnik.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, musí být postoupení ochranné známky Společenství, pokud nevyplývá ze soudního rozhodnutí, učiněno v písemné formě a vyžaduje podpisy smluvních stran; jinak je postoupení neplatné.

4.   Je-li z převodních listin zřejmé, že v důsledku převodu by ochranná známka Společenství mohla klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, úřad převod nezapíše, ledaže by právní nástupce přistoupil na omezení zápisu ochranné známky Společenství pro výrobky nebo služby, ve vztahu k nimž klamání nehrozí.

5.   Převod se zapíše na žádost jedné ze stran do rejstříku a zveřejní.

6.   Dokud není převod zapsán v rejstříku, nemůže právní nástupce uplatňovat práva vyplývající ze zápisu ochranné známky Společenství.

7.   Pokud je třeba dodržet vůči úřadu lhůty, může právní nástupce činit odpovídající prohlášení, jakmile úřad obdrží žádost o zápis převodu.

8.   Veškeré písemnosti, které musí být majiteli ochranné známky Společenství doručeny podle článku 79, se adresují osobě, která je jako majitel zapsána v rejstříku.

Článek 18

Převod ochranné známky zapsané na jméno jednatele

Byla-li ochranná známka Společenství zapsána na jméno jednatele nebo zástupce toho, kdo je majitelem této ochranné známky, bez jeho souhlasu, má majitel právo domáhat se převodu tohoto zápisu ve svůj prospěch, pokud by tento jednatel nebo zástupce své jednání řádně neodůvodnil.

Článek 19

Věcná práva

1.   Ochranná známka Společenství může být nezávisle na podniku poskytnuta jako zástava nebo může být předmětem věcného práva.

2.   Práva uvedená v odstavci 1 se na žádost jedné ze stran zapíší do rejstříku a zveřejní.

Článek 20

Nucený výkon práva

1.   Ochranná známka Společenství může být předmětem nuceného výkonu práva.

2.   Ve věcech vykonávacího řízení ve vztahu k ochranné známce Společenství přísluší výlučná pravomoc soudům a orgánům členského státu určeného podle článku 16.

3.   Nucený výkon práva se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

Článek 21

Úpadková řízení

1.   Jediné úpadkové řízení, do kterého může být zahrnuta ochranná známka Společenství, je řízení zahájené v členském státě, na jehož území má dlužník střed svých hlavních zájmů.

Pokud je však dlužníkem pojišťovna ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven (7) nebo úvěrová instituce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (8), je jediné úpadkové řízení, do kterého může být zahrnuta ochranná známka Společenství, řízení zahájené v členském státě, ve kterém byla pojišťovna nebo instituce povolena.

2.   V případě spoluvlastnictví ochranné známky Společenství se odst. 1 použije na podíl spoluvlastníka.

3.   Pokud je ochranná známka Společenství zahrnuta do úpadkového řízení, je v tomto smyslu na žádost příslušného vnitrostátního orgánu proveden zápis do rejstříku a zveřejněn ve věstníku ochranných známek Společenství uvedeném v článku 89.

Článek 22

Licence

1.   Ochranná známka Společenství může být předmětem licence pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, nebo pro některé z nich a pro celé Společenství nebo jeho část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.

2.   Majitel ochranné známky Společenství se může dovolávat svých práv z ochranné známky vůči nabyvateli licence, který porušil některá ustanovení licenční smlouvy týkající se:

a)

trvání licence;

b)

podoby, v jaké může být ochranná známka užívána;

c)

povahu výrobků nebo služeb, pro které byla licence poskytnuta;

d)

území, na kterém může být ochranná známka užívána nebo

e)

jakosti výrobků nebo služeb vyráběných či poskytovaných nabyvatelem licence.

3.   Aniž jsou dotčena ujednání licenční smlouvy, může nabyvatel licence zahájit řízení ve věci porušení ochranné známky Společenství pouze se souhlasem jejího majitele. Majitel výlučné licence však může zahájit toto řízení, pokud majitel ochranné známky v přiměřené lhůtě po výzvě sám řízení ve věci porušení nezahájí.

4.   Nabyvatel licence je oprávněn vstoupit do řízení ve věci porušení, zahájeného majitelem ochranné známky Společenství, aby získal náhradu škody, která mu náleží.

5.   Poskytnutí nebo převod licence k ochranné známce Společenství se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

Článek 23

Účinky vůči třetím stranám

1.   Právní úkony učiněné podle článků 17, 19 a 22 ve věci ochranné známky Společenství mají účinky vůči třetím stranám ve všech členských státech až po jejich zápisu do rejstříku. Před tímto zápisem však mají tyto úkony účinky vůči třetím stranám, které nabyly práva k ochranné známce po dni tohoto úkonu, ale věděly o něm v době, kdy svá práva nabyly.

2.   Odst. 1 se nevztahuje na osobu, která získala ochrannou známku Společenství nebo nějaké právo k ní převodem podniku jako celku nebo jinou univerzální sukcesí.

3.   Účinky právních úkonů učiněných podle článku 20 vůči třetím stranám se řídí právními předpisy členského státu určeného podle článku 16.

4.   Dokud mezi členskými státy nevstoupí v platnost společná ustanovení o konkurzu, řídí se účinky konkurzního řízení nebo obdobných řízení vůči třetím osobám právními předpisy členského státu, ve kterém bylo toto řízení podle vnitrostátních právních předpisů nebo použitelných smluv zahájeno jako první.

Článek 24

Přihláška ochranné známky Společenství jako předmětu vlastnictví

Články 16 až 23 platí i pro přihlášky ochranné známky Společenství.

HLAVA III

PŘIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY SPOLEČENSTVÍ

ODDÍL 1

Podání přihlášky a požadavky

Článek 25

Podání přihlášky

1.   Přihláška ochranné známky Společenství se podává podle volby přihlašovatele:

a)

u úřadu;

b)

u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví členského státu nebo u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví. Přihláška takto podaná má stejné účinky, jako by byla podána ke stejnému dni u úřadu.

2.   Je-li přihláška podána u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví členského státu nebo u Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví, učiní tento úřad veškerá nezbytná opatření, aby předal přihlášku úřadu ve lhůtě dvou týdnů od podání. Může vyžadovat od přihlašovatele poplatek, který nepřevyšuje správní náklady spojené s přijetím a předáním přihlášky.

3.   Přihlášky uvedené v odstavci 2, které úřad obdrží po uplynutí lhůty dvou měsíců po podání, se považují za podané ke dni, k němuž úřad přihlášku obdržel.

4.   Deset let po vstupu nařízení (ES) č. 40/94 v platnost vypracuje Komise zprávu o fungování systému podávání přihlášek ochranných známek Společenství, případně návrhy na úpravu tohoto systému.

Článek 26

Požadavky

1.   Přihláška ochranné známky Společenství musí obsahovat:

a)

žádost o zápis ochranné známky Společenství do rejstříku;

b)

údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele;

c)

seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis;

d)

vyobrazení ochranné známky.

2.   Přihláška ochranné známky Společenství podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku a případně i jednoho nebo několika poplatků za třídu.

3.   Přihláška ochranné známky Společenství musí splňovat náležitosti stanovené prováděcím nařízením uvedeným v čl. 162 odst. 1 (dále jen „prováděcí nařízení“).

Článek 27

Den podání přihlášky

Dnem podání přihlášky ochranné známky Společenství je den, kdy přihlašovatel předložil úřadu nebo, byla-li přihláška podána u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví členského státu nebo Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví, těmto úřadům doklady, které obsahují údaje uvedené v čl. 26 odst. 1, pokud je přihlašovací poplatek zaplacen ve lhůtě jednoho měsíce od předložení výše uvedených dokladů.

Článek 28

Klasifikace

Výrobky a služby, pro které jsou podány přihlášky ochranných známek Společenství, se klasifikují podle klasifikace stanovené prováděcím nařízením.

ODDÍL 2

Přednost

Článek 29

Právo přednosti

1.   Osoba, která řádně podala přihlášku ochranné známky v kterémkoli státě nebo pro kterýkoli stát, který je stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, nebo její právní nástupce požívá pro účely podání přihlášky ochranné známky Společenství pro stejnou ochrannou známku pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro které je tato známka přihlášena, právo přednosti po dobu šesti měsíců od data podání první přihlášky.

2.   Za podání, na jehož základě vzniká právo přednosti, se považuje každé podání, které je rovnocenné řádnému vnitrostátnímu podání podle vnitrostátních právních předpisů státu, ve kterém k němu došlo, nebo podle dvoustranných nebo mnohostranných smluv.

3.   Za řádné vnitrostátní podání se považuje každé podání, které stačí ke stanovení dne, kdy byla přihláška podána, bez ohledu na její další osud.

4.   Za první přihlášku, od jejíhož podání běží právo přednosti, se považuje i pozdější přihláška ochranné známky, která byla podána pro stejnou známku, pro totožné výrobky nebo služby a v témže členském státě nebo pro tentýž členský stát, jako dřívější první přihláška, pokud byla tato dřívější přihláška ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, došlo ke vzdání se nebo byla zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí, a nebylo jí dosud použito k uplatnění práva přednosti. Dřívější přihlášku nelze v tomto případě již použít k uplatnění práva přednosti.

5.   Pokud byla první přihláška podána ve státě, který není stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4 pouze v případě, že tento stát v souladu se zveřejněnými nálezy přiznává na základě prvního podání přihlášky u úřadu a za podmínek srovnatelných s těmi, jež jsou stanoveny tímto nařízením, právo přednosti se srovnatelným účinkem.

Článek 30

Uplatnění práva přednosti

Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti z dřívějšího podání, předloží prohlášení o právu přednosti a kopii dřívější přihlášky. Není-li jazyk dřívější přihlášky jedním z jazyků úřadu, předloží přihlašovatel překlad dřívější přihlášky do jednoho z těchto jazyků.

Článek 31

Účinek práva přednosti

Právo přednosti má ten účinek, že pro účely stanovení, která práva mají přednost, se den vzniku práva přednosti považuje za den podání přihlášky.

Článek 32

Rovnocennost podání na úrovni Společenství s podáním na vnitrostátní úrovni

Přihláška ochranné známky Společenství, jejíž den podání byl stanoven, je v členských státech rovnocenná řádně podané vnitrostátní přihlášce, případně s přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému pro přihlášku ochranné známky Společenství.

ODDÍL 3

Výstavní priorita

Článek 33

Výstavní priorita

1.   Vystavil-li přihlašovatel ochranné známky Společenství výrobky nebo služby označené přihlašovanou známkou na úřední nebo úředně uznávané mezinárodní výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách podepsané v Paříži dne 22. listopadu 1928 naposledy revidované dne 30. listopadu 1972, může za podmínky, že podá přihlášku ve lhůtě šesti měsíců ode dne prvního vystavení výrobků nebo služeb označených přihlašovanou známkou, uplatňovat od tohoto dne právo přednosti ve smyslu článku 31.

2.   Každý přihlašovatel, který zamýšlí uplatňovat právo přednosti podle odstavce 1, musí za podmínek stanovených prováděcím nařízením předložit důkaz, že výrobky nebo služby byly na výstavě vystaveny a označeny přihlašovanou známkou.

3.   Výstavní priorita přiznaná v členském státě nebo ve třetí zemi neprodlužuje přednostní lhůtu uvedenou v článku 29.

ODDÍL 4

Uplatňování seniority národní ochranné známky

Článek 34

Uplatňování seniority národní ochranné známky

1.   Majitel starší ochranné známky, zapsané v některém členském státě, včetně známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, který podá přihlášku totožné známky jako známky Společenství pro tytéž výrobky nebo služby nebo některé z nich, může uplatnit nárok, aby ochranná známka Společenství vstoupila do práv dřívější známky v tom členském státě, ve kterém nebo pro který byla zapsána.

2.   Jediným účinkem seniority podle tohoto nařízení je, že i v případě, kdy se majitel ochranné známky Společenství vzdá starší známky nebo ji nechá zaniknout, je oprávněn nadále požívat stejných práv, jaká by byl měl, kdyby starší známka byla i nadále zapsána.

3.   Uplatněná seniorita pro ochrannou známku Společenství zanikne, pokud jsou před zápisem ochranné známky Společenství práva majitele starší ochranné známky, do jejíchž práv nárokoval vstup, zrušena nebo je známka prohlášena za neplatnou nebo se jí majitel vzdá.

Článek 35

Uplatňování seniority po zápisu ochranné známky Společenství

1.   Majitel ochranné známky Společenství, který je majitelem starší totožné ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo totožné starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinky pro některý členský stát, může pro výrobky nebo služby totožné s těmi, pro které byla zapsána starší ochranná známka, nebo v nich obsažené uplatnit nárok na vstup do práv starší známky ve vztahu k členskému státu, ve kterém nebo pro který byla zapsána.

2.   Použije se čl. 34 odst. 2 a 3.

HLAVA IV

ZÁPISNÉ ŘÍZENÍ

ODDÍL 1

Průzkum přihlášek

Článek 36

Průzkum náležitostí podání

1.   Úřad zkoumá, zda:

a)

přihláška ochranné známky Společenství splňuje podmínky pro přiznání dne podání podle článku 27;

b)

přihláška ochranné známky Společenství splňuje náležitosti stanovené tímto nařízením a náležitosti stanovené prováděcím nařízením;

c)

případně byly-li ve stanovené lhůtě zaplaceny poplatky za třídu.

2.   Nesplňuje-li přihláška ochranné známky Společenství náležitosti podle odstavce 1, úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě odstranil zjištěné vady či zaplatil nedoplatek.

3.   Není-li ve stanovené lhůtě zaplacen nedoplatek nebo nejsou-li odstraněny vady přihlášky zjištěné podle odst. 1 písm. a), neprojedná se přihláška jako přihláška ochranné známky Společenství. Vyhoví-li přihlašovatel výzvě úřadu, přizná úřad přihlášce den podání ke dni, kdy byly odstraněny vady nebo zaplacen nedoplatek.

4.   Nejsou-li ve stanovené lhůtě odstraněny vady zjištěné podle odst. 1 písm. b), úřad přihlášku zamítne.

5.   Není-li ve stanovené lhůtě zaplacen nedoplatek zjištěný podle odst. 1 písm. c), považuje se přihláška za vzatou zpět, ledaže by bylo zřejmé, na které třídy výrobků nebo služeb se má zaplacená částka vztahovat.

6.   Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva přednosti má pro přihlášku za následek ztrátu práva přednosti.

7.   Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva seniority starší národní známky má pro přihlášku za následek ztrátu tohoto práva.

Článek 37

Průzkum absolutních důvodů zamítnutí

1.   Není-li známka podle článku 7 způsobilá zápisu pro všechny výrobky nebo služby, pro které je podána přihláška ochranné známky Společenství nebo pro některé z nich, přihláška se pro příslušné výrobky nebo služby zamítne.

2.   Obsahuje-li známka prvek, který postrádá rozlišovací způsobilost a může-li ponechání tohoto prvku ve známce vyvolat pochybnosti o rozsahu ochrany, může úřad jako podmínku pro zápis známky požadovat, aby přihlašovatel prohlásil, že nebude uplatňovat výlučné právo ve vztahu k tomuto prvku. Toto prohlášení se zveřejní spolu s přihláškou nebo případně spolu se zápisem známky.

3.   Přihlášku lze zamítnout teprve poté, co byla přihlašovateli poskytnuta možnost vzít přihlášku zpět nebo ji změnit nebo předložit svá vyjádření.

ODDÍL 2

Rešerše

Článek 38

Rešerše

1.   Přizná-li úřad přihlášce ochranné známky Společenství den podání, vypracuje rešeršní zprávu Společenství, ve které jsou uvedeny starší ochranné známky Společenství nebo starší přihlášky ochranných známek Společenství, jejichž existence byla zjištěna a které by mohly být uplatňovány podle článku 8 vůči zápisu ochranné známky Společenství, která je předmětem přihlášky.

2.   Jestliže v okamžiku podání přihlášky ochranné známky Společenství přihlašovatel požádá, aby byla rešeršní zpráva vypracována i ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, a byl zaplacen odpovídající poplatek za rešerši ve lhůtě pro zaplacení poplatku za podání, pak jakmile byl přihlášce ochranné známky Společenství přiznán den podání, předá úřad její kopii ústředním úřadům průmyslového vlastnictví všech členských států, které oznámily úřadu své rozhodnutí provádět rešerše přihlášek ochranných známek Společenství ve svém rejstříku ochranných známek.

3.   Každý ústřední úřad průmyslového vlastnictví uvedený v odstavci 2 předá úřadu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy obdržel přihlášku ochranné známky Společenství, rešeršní zprávu, která buď uvádí starší národní ochranné známky, nebo starší přihlášky národních ochranných známek, jejichž existence byla zjištěna a které by mohly být uplatňovány podle článku 8 vůči zápisu ochranné známky Společenství, která je předmětem přihlášky, nebo konstatuje, že rešerše taková práva neodhalila.

4.   Rešeršní zprávy uvedené v odstavci 3 se vyhotovují při použití vzorového formuláře, který vypracuje úřad po konzultaci správní rady stanovené v čl. 126 odst. 1 (dále jen „správní rada“). Základní náležitosti tohoto formuláře stanoví prováděcí nařízení.

5.   Úřad zaplatí každému ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví za každou rešeršní zprávu předanou podle odstavce 3 určitou částku. Výši této částky, která je pro všechny úřady stejná, stanoví rozpočtový výbor rozhodnutím přijatým tříčtvrtinovou většinou zástupců členských států.

6.   Úřad předá neprodleně přihlašovateli ochranné známky Společenství rešeršní zprávu Společenství a na požádání též vnitrostátní rešeršní zprávy, které mu byly předány ve lhůtě uvedené v odstavci 3.

7.   Po zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství, ke kterému nemůže dojít před uplynutím lhůty jednoho měsíce ode dne, kdy úřad předal přihlašovateli rešeršní zprávy, vyrozumí úřad o zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství majitele starších ochranných známek Společenství nebo starších přihlášek ochranných známek Společenství uvedených v rešeršní zprávě Společenství.

ODDÍL 3

Zveřejnění přihlášky

Článek 39

Zveřejnění přihlášky

1.   Jsou-li splněny náležitosti, kterým musí přihláška ochranné známky Společenství vyhovět, a uplynula-li lhůta uvedená v čl. 38 odst. 7, zveřejní se přihláška v tom rozsahu, v jakém nebyla zamítnuta podle článku 37.

2.   Je-li přihláška po zveřejnění zamítnuta podle článku 37, zveřejní rozhodnutí o zamítnutí, jakmile nabude právní moci.

ODDÍL 4

Vyjádření třetích stran a námitky

Článek 40

Vyjádření třetích stran

1.   Každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i sdružení, zastupující výrobce, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele, může po zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství zaslat úřadu písemná vyjádření založená zejména na důvodech podle článku 7, pro které nelze z úřední moci známku zapsat. Tím se nestává účastníkem řízení před úřadem.

2.   Vyjádření uvedená v odstavci 1 se sdělí přihlašovateli, který k nim může zaujmout stanovisko.

Článek 41

Námitky

1.   Námitky proti zápisu ochranné známky mohou podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství z důvodů, pro které nelze ochrannou známku zapsat podle článku 8:

a)

v případě čl. 8 odst. 1 a 5 majitelé starších známek uvedených v čl. 8 odst. 2, jakož i nabyvatelé licence zmocnění majiteli těchto ochranných známek;

b)

majitelé ochranných známek uvedených v čl. 8 odst. 3;

c)

majitelé starších známek nebo označení uvedených v čl. 8 odst. 4 a osoby, které jsou oprávněny uplatňovat tato práva podle příslušných vnitrostátních právních předpisů.

2.   Námitky proti zápisu ochranné známky lze rovněž podat za podmínek stanovených v odstavci 1 v případě zveřejnění změněné přihlášky podle čl. 43 odst. 2 druhé věty.

3.   Námitky musejí být podány písemně a musí být odůvodněny. Za řádně podané se považují až po zaplacení poplatku za podání námitek. Ve lhůtě stanovené úřadem může ten, kdo podal námitky, předložit na jejich podporu skutečnosti, důkazy a vyjádření.

Článek 42

Průzkum námitek

1.   V průběhu průzkumu námitek vyzve úřad účastníky, aby pokaždé, kdy to bude nezbytné, předložili ve stanovené lhůtě vyjádření ke sdělení jiných stran nebo ke sdělení úřadu.

2.   Na žádost přihlašovatele je majitel starší ochranné známky Společenství, který podal námitky, povinen předložit důkaz o tom, že po dobu pěti let před zveřejněním přihlášky ochranné známky Společenství byla starší ochranná známka na území Společenství skutečně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a které uvádí pro odůvodnění námitek, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání, pokud je k tomuto dni starší ochranná známka Společenství zapsána nejméně po dobu pěti let. Nejsou-li takové důkazy předloženy, námitky se zamítnou. Byla-li starší ochranná známka užívána pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, považuje se pro účely projednání námitek za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.

3.   Odst. 2 se vztahuje i na starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a), přičemž užívání na území Společenství je nahrazeno užíváním na území členského státu, kde požívá starší národní známka ochrany.

4.   Považuje-li to úřad za účelné, vyzve účastníky, aby se dohodli.

5.   Odhalí-li průzkum námitek, že ochrannou známku nelze zapsat pro výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška ochranné známky Společenství, nebo pro některé z nich, přihláška se pro tyto výrobky nebo služby zamítne. V opačném případě se zamítnou námitky.

6.   Rozhodnutí o zamítnutí přihlášky se zveřejní, jakmile nabude právní moci.

ODDÍL 5

Zpětvzetí, omezení a změna přihlášky

Článek 43

Zpětvzetí, omezení a změna přihlášky

1.   Přihlašovatel může kdykoli vzít zpět přihlášku ochranné známky Společenství nebo omezit seznam výrobků nebo služeb, který obsahuje. Byla-li již přihláška zveřejněna, zveřejní se také zpětvzetí nebo omezení.

2.   Jinak může být přihláška ochranné známky Společenství změněna na žádost přihlašovatele pouze za účelem opravy jména a adresy přihlašovatele, chyb ve formulaci nebo přepisu nebo zjevných nesprávností, pokud se touto opravou nepozmění známka podstatným způsobem nebo se nerozšíří seznam výrobků nebo služeb. Týkají-li se změny vyobrazení známky nebo seznamu výrobků nebo služeb a dojde-li k nim po zveřejnění přihlášky, zveřejní se přihláška tak, jak byla změněna.

Článek 44

Rozdělení přihlášky

1.   Přihlašovatel může přihlášku rozdělit prohlášením, že některé výrobky nebo služby obsažené v původní přihlášce budou předmětem jedné či více oddělených přihlášek. Výrobky nebo služby v oddělené přihlášce se nesmějí překrývat s výrobky nebo službami, které nadále zůstávají v původní přihlášce nebo s těmi, které jsou obsaženy v ostatních oddělených přihláškách.

2.   Prohlášení o rozdělení je nepřípustné,

a)

pokud v případě, že byla podána námitka proti původní přihlášce, má toto prohlášení za následek rozdělení ve vztahu k výrobkům nebo službám, proti kterým byla námitka namířena, dokud se rozhodnutí námitkového oddělení nestane konečným nebo nebude námitkové řízení s konečnou platností ukončeno jinak;

b)

ve lhůtách stanovených prováděcím nařízením.

3.   Prohlášení o rozdělení být v souladu s prováděcím nařízením.

4.   Prohlášení o rozdělení je zpoplatněno. Prohlášení se nepovažuje za podané, dokud není zaplacen poplatek.

5.   Rozdělení nabývá účinku ke dni, kdy je zapsáno ve spisech, které úřad vede ohledně původní přihlášky.

6.   Všechny podané žádosti a přihlášky a všechny poplatky zaplacené ve vztahu k původní přihlášce přede dnem, kdy úřad obdrží prohlášení o rozdělení, se považují rovněž za podané nebo zaplacené ve vztahu k oddělené přihlášce nebo odděleným přihláškám. Poplatky za původní přihlášku, které byly řádně zaplaceny přede dnem, kdy bylo obdrženo prohlášení o rozdělení, se nevracejí.

7.   Oddělená přihláška si zachovává den podání a den vzniku práva přednosti a seniority původní přihlášky.

ODDÍL 6

Zápis

Článek 45

Zápis

Vyhovuje-li přihláška požadavkům tohoto nařízení a nebyly-li podány ve lhůtě stanovené v čl. 41 odst. 1 námitky nebo byly-li námitky pravomocným rozhodnutím zamítnuty, zapíše se známka do rejstříku jako ochranná známka Společenství, byl-li ve stanovené lhůtě zaplacen poplatek za zápis. Není-li poplatek ve lhůtě zaplacen, považuje se přihláška za vzatou zpět.

HLAVA V

DOBA PLATNOSTI, OBNOVA A ZMĚNA OCHRANNÉ ZNÁMKY SPOLEČENSTVÍ

Článek 46

Doba platnosti zápisu

Doba platnosti zápisu ochranné známky Společenství je deset let ode dne podání přihlášky. Zápis může být podle článku 47 obnoven, a to vždy na období deseti let.

Článek 47

Obnovení

1.   Zápis ochranné známky Společenství se obnoví na žádost majitele ochranné známky nebo na žádost osoby jím výslovně zmocněné, pokud byly zaplaceny poplatky.

2.   Úřad informuje majitele ochranné známky Společenství a osobu, která má v rejstříku zapsané právo k ochranné známce Společenství, o uplynutí doby platnosti zápisu, a to v přiměřeném předstihu. Neposkytnutí informace nezakládá odpovědnost úřadu.

3.   Žádost o obnovu zápisu se podává ve lhůtě šesti měsíců, která uplyne posledním dnem měsíce, v jehož průběhu skončí doba ochrany. V této lhůtě musí být rovněž zaplaceny poplatky. Žádost může být podána a poplatky zaplaceny ještě v dodatečné lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni uvedeném v první větě, za podmínky, že je v této dodatečné lhůtě zaplacen příplatek.

4.   Je-li žádost podána nebo poplatky zaplaceny pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka Společenství zapsána, je zápis obnoven pouze pro tyto výrobky nebo služby.

5.   Obnovení zápisu nabývá účinku dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti zápisu. Zapisuje se do rejstříku.

Článek 48

Změna

1.   V zapsané ochranné známce nelze během doby platnosti zápisu ani při jeho obnovení provádět změny.

2.   Pokud však ochranná známka obsahuje jméno a adresu majitele, může být na žádost majitele zapsána do rejstříku každá jejich změna, která se nedotkne podstatným způsobem totožnosti známky tak, jak byla původně zapsána.

3.   Zveřejnění zápisu změny do rejstříku obsahuje vyobrazení změněné ochranné známky. Třetí osoby, jejichž práva mohou být změnou dotčena, mohou zápis této změny ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění napadnout.

Článek 49

Rozdělení zápisu

1.   Majitel ochranné známky Společenství může zápis rozdělit prohlášením, že některé výrobky nebo služby obsažené v původním zápisu budou předmětem jednoho či více oddělených zápisů. Výrobky nebo služby v odděleném zápisu se nesmějí překrývat s výrobky nebo službami, které nadále zůstávají v původním zápisu nebo s těmi, které jsou obsaženy v jiných oddělených zápisech.

2.   Prohlášení o rozdělení je nepřípustné,

a)

pokud v případě, že byl proti původnímu zápisu podán návrh na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti, bude mít toto prohlášení za účinek rozdělení ve vztahu k výrobkům nebo službám, proti kterým je návrh na zrušení práv nebo prohlášení neplatnosti namířen, dokud se rozhodnutí zrušovacího oddělení nestane konečným nebo nebude řízení s konečnou platností ukončeno jinak;

b)

pokud v případě, že byl podán protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ve věci projednávané před soudem pro ochranné známky Společenství, bude mít toto prohlášení za účinek rozdělení ve vztahu k výrobkům nebo službám, proti kterým je protinávrh namířen, dokud nebude zmínka o rozhodnutí soudu pro ochranné známky Společenství zapsána v rejstříku podle čl. 100 odst. 6.

3.   Prohlášení o rozdělení musí být v souladu s prováděcím nařízením.

4.   Prohlášení o rozdělení je zpoplatněno. Prohlášení se nepovažuje za podané, dokud není zaplacen poplatek.

5.   Rozdělení nabývá účinku ke dni, kdy je zapsáno v rejstříku.

6.   Všechny podané žádosti a přihlášky a všechny poplatky zaplacené ve vztahu k původnímu zápisu přede dnem, kdy úřad obdrží prohlášení o rozdělení, se považují rovněž za podané nebo zaplacené ve vztahu k oddělenému zápisu nebo odděleným zápisům. Poplatky za původní zápis, které byly řádně zaplaceny přede dnem, kdy bylo obdrženo prohlášení o rozdělení, se nevracejí.

7.   Oddělený zápis si zachovává den podání a den vzniku práva přednosti a seniority původního zápisu.

HLAVA VI

VZDÁNÍ SE, ZRUŠENÍ A NEPLATNOST

ODDÍL 1

Vzdání se

Článek 50

Vzdání se

1.   Ochranné známky Společenství se lze vzdát ve vztahu ke všem výrobkům nebo službám, pro které byla zapsána, nebo k některým z nich.

2.   Vzdání se oznamuje majitel ochranné známky úřadu písemně. Účinnosti nabývá až zápisem do rejstříku.

3.   Vzdání se je zapsáno do rejstříku pouze se souhlasem majitele práva, zapsaného v rejstříku. Byla-li v rejstříku zapsána licence, je vzdání se ochranné známky zapsáno do rejstříku pouze tehdy, prokáže-li majitel ochranné známky, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se známky; zápis se provede po uplynutí lhůty stanovené prováděcím nařízením.

ODDÍL 2

Důvody zrušení

Článek 51

Důvody zrušení

1.   Ke zrušení práv majitele ochranné známky Společenství dojde na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:

a)

pokud po nepřerušené období pěti let nebyla ochranná známka ve Společenství řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; nikdo však nemůže dát návrh na zrušení ochranné známky Společenství, pokud v období mezi uplynutím této lhůty a podáním návrhu nebo protinávrhu majitel začal ochrannou známku řádně užívat nebo v užívání pokračoval; k zahájení užívání nebo k pokračování v užívání, k němuž došlo ve lhůtě tří měsíců před podáním návrhu nebo protinávrhu, přičemž tato lhůta počíná běžet nejdříve po uplynutí nepřerušeného období pěti let neužívání, se však nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se majitel dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh nebo protinávrh;

b)

pokud se ochranná známka stala v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého majitele označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána;

c)

pokud by v důsledku užívání majitelem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, ochranná známka mohla klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.

2.   Existuje-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka Společenství zapsána, práva majitele se zruší pouze ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám.

ODDÍL 3

Důvody neplatnosti

Článek 52

Absolutní důvody neplatnosti

1.   Ochranná známka Společenství se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:

a)

pokud byla ochranná známka Společenství zapsána v rozporu s článkem 7;

b)

pokud přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře.

2.   Byla-li ochranná známka Společenství zapsána v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nemůže být prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána.

3.   Existuje-li důvod ke zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ochranná známka Společenství zapsána, prohlásí se známka za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby.

Článek 53

Relativní důvody neplatnosti

1.   Ochranná známka Společenství se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:

a)

pokud existuje starší známka uvedená v čl. 8 odst. 2 a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 nebo 5 uvedeného článku;

b)

pokud existuje ochranná známka uvedená v čl. 8 odst. 3 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci;

c)

pokud existuje starší právo uvedené v čl. 8 odst. 4 a jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci.

2.   Ochranná známka Společenství se rovněž prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, může-li být její užívání podle právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů, kterými se ochrana řídí, zakázáno na základě jiného staršího práva, zejména:

a)

práva na jméno;

b)

práva k vlastnímu portrétu;

c)

práva autorského;

d)

práva k průmyslovému vlastnictví.

3.   Ochranná známka Společenství nemůže být prohlášena za neplatnou, pokud majitel práva uvedeného v odstavcích 1 a 2 před podáním návrhu nebo protinávrhu poskytne výslovný souhlas se zápisem této ochranné známky do rejstříku.

4.   Pokud majitel některého z práv uvedených v odstavcích 1 nebo 2 dal návrh na prohlášení známky za neplatnou nebo podal protinávrh v řízení o porušení, nemůže podat nový návrh na prohlášení známky za neplatnou nebo protinávrh, založené na jiném takovém právu, které mohl uplatnit ve svůj prospěch v prvním návrhu.

5.   Použije se čl. 52 odst. 3.

Článek 54

Zánik práva v důsledku strpění

1.   Majitel ochranné známky Společenství, který po dobu pěti po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky Společenství na území Společenství, není již oprávněn podat návrh na prohlášení pozdější známky za neplatnou ani bránit užívání pozdější známky na základě této starší známky pro výrobky nebo služby, pro které byla pozdější známka užívána, ledaže přihláška pozdější ochranné známky Společenství nebyla podána v dobré víře.

2.   Majitel starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 nebo jiného staršího označení uvedeného v čl. 8 odst. 4, který po dobu pěti po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky Společenství v členském státě, ve kterém tato starší ochranná známka nebo jiné starší označení požívá ochrany, není již oprávněn navrhnout prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou ani bránit užívání pozdější ochranné známky na základě starší ochranné známky nebo jiného staršího označení ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla pozdější ochranná známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky Společenství nebyla podána v dobré víře.

3.   V případech uvedených v odstavcích 1 nebo 2 nemůže majitel pozdější ochranné známky Společenství bránit užívání staršího práva, i když toto právo nemůže být již vůči pozdější ochranné známce Společenství uplatněno.

ODDÍL 4

Účinky zrušení a neplatnosti

Článek 55

Účinky zrušení a neplatnosti

1.   V míře, v jaké byla práva majitele zrušena, považuje se ochranná známka Společenství za známku, která nemá účinky stanovené v tomto nařízení ode dne podání návrhu na zrušení nebo protinávrhu. Na žádost účastníka může být v rozhodnutí uveden jiný dřívější den, ke kterému nastal důvod zrušení.

2.   V míře, v jaké byla ochranná známka Společenství prohlášena za neplatnou, pohlíží se na ni jako na známku, která nemá účinky stanovené v tomto nařízení od samého počátku.

3.   S výhradou vnitrostátních právních předpisů upravujících náhradu škody způsobené nedbalostí nebo nedostatkem dobré víry majitele ochranné známky, nebo bezdůvodné obohacení, se zpětný účinek zrušení nebo neplatnosti ochranné známky nedotýká:

a)

rozhodnutí ve věci porušení, která nabyla právní moci a byla vykonána před rozhodnutím o zrušení nebo neplatnosti;

b)

jakékoliv smlouvy uzavřené před rozhodnutím o zrušení nebo neplatnosti, v míře v jaké bylo podle nich plněno před tímto rozhodnutím; pokud však k tomu okolnosti opravňují, lze z důvodů spravedlnosti požadovat vrácení částek vyplacených na základě smlouvy.

ODDÍL 5

Řízení u úřadu ve věci zrušení nebo neplatnosti

Článek 56

Žádost o zrušení nebo prohlášení neplatnosti

1.   Návrh na zrušení práv majitele ochranné známky Společenství nebo prohlášení této ochranné známky za neplatnou může podat u úřadu:

a)

v případech uvedených v článcích 51 a 52 každá fyzická nebo právnická osoba, jakož i skupina nebo subjekt vytvořené k zastupování zájmů výrobců, poskytovatelů služeb, obchodníků nebo spotřebitelů, mají-li podle ustanovení příslušných předpisů procesní způsobilost;

b)

v případech uvedených v čl. 53 odst. 1 osoby uvedené v čl. 41 odst. 1;

c)

v případech uvedených v čl. 53 odst. 2 majitelé starších práv uvedených v tomto ustanovení nebo osoby oprávněné uplatňovat tato práva podle právních předpisů dotčeného členského státu.

2.   Návrh se podává písemně a musí být zdůvodněn. Považuje se za podaný až po zaplacení poplatku.

3.   Návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti je nepřípustný, pokud bylo soudem členského státu rozhodnuto mezi stejnými účastníky o návrhu týkajícím se stejného předmětu a stejného důvodu a toto rozhodnutí je pravomocné.

Článek 57

Průzkum žádosti

1.   Při průzkumu návrhu na zrušení práv nebo na prohlášení ochranné známky za neplatnou vyzývá úřad účastníky tak často, jak je to nezbytné, aby předložili ve stanovené lhůtě svá vyjádření ke sdělením, která jim zaslal, nebo ke sdělením ostatních účastníků.

2.   Na žádost majitele ochranné známky Společenství předloží majitel starší ochranné známky Společenství, který je účastníkem řízení o prohlášení známky za neplatnou, důkaz o tom, že po dobu pěti let, která předcházela podání návrhu na prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou, byla starší ochranná známka Společenství řádně užívána ve Společenství pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž je založen návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou, nebo že existují náležité důvody pro její neužívání, pokud byla k tomuto dni starší ochranná známka Společenství zapsána nejméně pět let. Byla-li navíc starší ochranná známka Společenství zapsána nejméně pět let přede dnem zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství, předloží majitel starší ochranné známky Společenství rovněž důkaz o tom, že podmínky uvedené v čl. 42 odst. 2 byly splněny i k tomuto dni. Není-li důkaz předložen, návrh na prohlášení známky za neplatnou se zamítne. Byla-li starší ochranná známka Společenství užívána jen pro některé z výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, pak se pro účely projednání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou považuje za zapsanou pouze pro tyto výrobky nebo služby.

3.   Odstavec 2 se vztahuje i na starší národní ochranné známky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) s tím, že užívání na území Společenství je nahrazeno užíváním na území členského státu, kde je starší národní ochranná známka chráněna.

4.   Považuje-li to za účelné, může úřad vyzvat účastníky, aby se dohodli.

5.   Vyplývá-li z projednání návrhu na zrušení práv nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou, že známka neměla být pro některé nebo pro všechny výrobky nebo služby zapsána, pak ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám jsou práva majitele ochranné známky Společenství zrušena nebo je známka ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám prohlášena za neplatnou. V opačném případě je návrh na zrušení nebo na prohlášení ochranné známky za neplatnou zamítnut.

6.   Zmínka o rozhodnutí úřadu o návrhu na zrušení práv nebo návrhu na prohlášení neplatnosti se zapíše do rejstříku, jakmile nabude právní moci.

HLAVA VII

ODVOLÁNÍ

Článek 58

Rozhodnutí, proti kterým lze podat odvolání

1.   Odvolání lze podat proti rozhodnutím průzkumových referentů, proti rozhodnutím námitkových oddělení, oddělení pro správu známek a právní otázky a zrušovacích oddělení. Odvolání má odkladný účinek.

2.   Proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k některému z účastníků, lze podat odvolání pouze společně proti pravomocnému rozhodnutí, pokud by toto rozhodnutí nepřipouštělo samostatné odvolání.

Článek 59

Osoby, které mohou podat odvolání a být účastníky odvolacího řízení

Každý účastník řízení, které skončilo vydáním rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, pokud toto rozhodnutí nevyhovělo jeho požadavkům. Ostatní účastníci tohoto řízení jsou účastníky odvolacího řízení.

Článek 60

Lhůta a forma

Odvolání se podává písemně u úřadu ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí. Odvolání se považuje za podané až po zaplacení poplatku. Písemné odůvodnění odvolání musí být předloženo ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení rozhodnutí.

Článek 61

Přezkoumání rozhodnutí v řízení s jediným účastníkem

1.   Pokud je strana, která odvolání podala, jediným účastníkem řízení a pokud oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, považuje odvolání za přípustné a důvodné, oddělení tomuto odvolání vyhoví.

2.   Pokud není odvolání vyhověno ve lhůtě jednoho měsíce poté, co došlo odůvodnění, postoupí se odvolání bez vyjádření k věci bezodkladně odvolacímu senátu.

Článek 62

Přezkoumání rozhodnutí v řízení s více účastníky

1.   Pokud proti straně, která odvolání podala, podá námitku jiná strana a pokud oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, považuje odvolání za přípustné a důvodné, oddělení tomuto odvolání vyhoví.

2.   Odvolání lze vyhovět pouze v případě, že oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, oznámí svůj úmysl odvolání vyhovět druhé straně a tato strana jej akceptuje ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy oznámení obdržela.

3.   Pokud druhá strana ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy oznámení podle podstavce 2 obdržela, neakceptuje, že odvolání má být vyhověno, a vydá o tom prohlášení nebo ve stanovené lhůtě žádné prohlášení nevydá, postoupí se odvolání bez vyjádření k věci bezodkladně odvolacímu senátu.

4.   Pokud však oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, nepovažuje odvolání za přípustné a důvodné ve lhůtě jednoho měsíce poté, co došlo odůvodnění, postoupí namísto přijetí opatření stanovených v odstavcích 2 a 3 dané odvolání bez vyjádření k věci bezodkladně odvolacímu senátu.

Článek 63

Přezkoumání odvolání

1.   Je-li odvolání přípustné, přezkoumá odvolací senát, zda mu lze vyhovět.

2.   Při projednávání odvolání vyzývá odvolací senát účastníky tak často, jak je to nezbytné, aby předložili ve stanovené lhůtě vyjádření ke sdělením, která jim zaslal, nebo ke sdělením, která předložili ostatní účastníci.

Článek 64

Rozhodnutí o odvolání

1.   Po projednání přípustnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne. Může rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo věc tomuto oddělení vrátit k dalšímu jednání.

2.   Vrátí-li odvolací senát věc k dalšímu jednání oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, je toto oddělení vázáno rozhodnutím odvolacího senátu a jeho odůvodněním, pokud se skutkový stav nezmění.

3.   Rozhodnutí odvolacích senátů nabývají účinnosti dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 65 odst. 5 nebo, byla-li v uvedené lhůtě podána žaloba k Soudnímu dvoru, ode dne zamítnutí této žaloby.

Článek 65

Žaloby podané k Soudnímu dvoru

1.   Proti rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání lze podat žalobu k Soudnímu dvoru.

2.   Žalobu lze podat pro nepříslušnost, podstatné porušení procesních ustanovení, porušení Smlouvy, tohoto nařízení nebo prováděcích předpisů nebo zneužití pravomoci.

3.   Soudní dvůr má pravomoc napadené rozhodnutí zrušit nebo je změnit.

4.   Žalobu může podat každý účastník řízení před odvolacím senátem, pokud rozhodnutí nevyhovělo jeho požadavkům.

5.   Žaloba se podává Soudnímu dvoru ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího senátu.

6.   Úřad je povinen provést nezbytná opatření, aby vyhověl rozhodnutí Soudního dvora.

HLAVA VIII

KOLEKTIVNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY SPOLEČENSTVÍ

Článek 66

Kolektivní ochranné známky Společenství

1.   Kolektivní ochrannou známkou Společenství je ochranná známka Společenství, která je takto označena již při podání přihlášky a která je schopna rozlišovat výrobky nebo služby členů sdružení, které je majitelem známky, od výrobků nebo služeb jiných podniků. O zápis kolektivní ochranné známky Společenství mohou požádat sdružení výrobců, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, která podle příslušných předpisů mají způsobilost mít práva a povinnosti všeho druhu, uzavírat smlouvy a činit jiné právní úkony a způsobilost procesní, jakož i právnické osoby veřejného práva.

2.   Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit kolektivní ochrannou známku Společenství ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby. Majitel zapsané kolektivní ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s dobrými mravy v oblasti průmyslu a obchodu; zejména nelze tuto známku uplatňovat vůči třetí straně, která je oprávněna užívat zeměpisné označení.

3.   Na kolektivní ochranné známky Společenství se vztahují ustanovení tohoto nařízení, nestanoví-li články 67 až 74 jinak.

Článek 67

Pravidla pro užívání ochranné známky

1.   Přihlašovatel kolektivní ochranné známky Společenství předloží ve stanovené lhůtě pravidla pro její užívání.

2.   V pravidlech pro užívání známky se uvedou osoby, které jsou oprávněny tuto známku užívat, podmínky pro členství ve sdružení, jakož i případné podmínky pro užívání známky, včetně sankcí. Pravidla pro užívání ochranné známky uvedená v čl. 66 odst. 2 musí umožnit každé osobě, jejíž výrobky nebo služby pocházejí z dotyčné zeměpisné oblasti, aby se stala členem sdružení, které je majitelem ochranné známky.

Článek 68

Zamítnutí žádosti

1.   Vedle důvodů pro zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství, stanovených v článcích 36 a 37, se přihláška kolektivní ochranné známky Společenství zamítne, nesplňuje-li podmínky článku 66 nebo 67 nebo odporují-li pravidla pro užívání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

2.   Přihláška kolektivní ochranné známky Společenství se dále zamítne, je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud je schopna vyvolat dojem, že je něčím jiným, než kolektivní ochrannou známkou.

3.   Přihláška se nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání známky požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2.

Článek 69

Vyjádření třetích stran

Vedle případů uvedených v článku 40 může každá osoba, skupina nebo subjekt z uvedeného článku zaslat úřadu svá písemná vyjádření, založená na důvodech, pro které by přihláška kolektivní ochranné známky Společenství měla být zamítnuta na podle článku 68.

Článek 70

Užívání ochranné známky

Užívání kolektivní ochranné známky Společenství osobou, která je oprávněna ji užívat, je v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, pokud jsou splněny i ostatní podmínky, které toto nařízení ukládá ve vztahu k užívání ochranných známek Společenství.

Článek 71

Změna pravidel pro užívání ochranné známky

1.   Majitel kolektivní ochranné známky Společenství je povinen předložit úřadu každou změnu pravidel pro užívání.

2.   Změna se do rejstříku nezapíše, pokud změněná pravidla nesplňují požadavky článku 67 nebo obsahují důvod k zamítnutí uvedený v článku 68.

3.   Na změnu pravidel pro užívání se vztahuje článek 69.

4.   Pro účely použití tohoto nařízení nabývá změna pravidel pro užívání účinnosti až dnem zápisu změny do rejstříku.

Článek 72

Osoby, které mohou podat žalobu pro porušení

1.   Ustanovení čl. 22 odst. 3 a 4 o právech nabyvatele licence se vztahuje i na osoby oprávněné užívat kolektivní ochrannou známku Společenství.

2.   Majitel kolektivní známky Společenství může jménem osob oprávněných užívat známku uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání známky.

Článek 73

Důvody zrušení

Vedle důvodů zrušení uvedených v článku 51 se práva majitele kolektivní známky Společenství zruší na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, pokud:

a)

majitel nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání známky, jejichž případná změna byla zapsána do rejstříku;

b)

způsob, jakým byla známka majitelem užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost způsobem uvedeným v čl. 68 odst. 2;

c)

změna pravidel pro užívání známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s čl. 71 odst. 2, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví požadavkům těchto ustanovení novou změnou pravidel pro užívání známky.

Článek 74

Důvody neplatnosti

Vedle důvodů neplatnosti uvedených v článcích 52 a 53 se kolektivní ochranná známka Společenství prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení, byla-li zapsána v rozporu s článkem 68, s výjimkou případu, kdy majitel známky vyhoví změnou pravidel pro užívání požadavkům uvedeným v uvedeném článku.

HLAVA IX

ŘÍZENÍ

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 75

Odůvodnění rozhodnutí

Rozhodnutí úřadu musí být odůvodněna. Mohou být založena pouze na důvodech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit.

Článek 76

Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci

1.   V průběhu řízení zkoumá úřad skutečnosti z moci úřední; v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí se však úřad při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky.

2.   Úřad nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili.

Článek 77

Ústní jednání

1.   Považuje-li úřad ústní jednání za účelné, přistoupí k němu z úřední moci nebo na žádost účastníka.

2.   Ústní jednání před průzkumovými referenty, námitkovým oddělením a oddělením pro správu známek a právní otázky je neveřejné.

3.   Ústní jednání, včetně vydání rozhodnutí, před zrušovacím oddělením a před odvolacími senáty je veřejné, pokud oddělení, před nímž řízení probíhá, nerozhodne jinak v případě, že by veřejnost jednání mohla mít vážné a nedůvodné nepříznivé důsledky, zejména pro některého z účastníků řízení.

Článek 78

Dokazování

1.   V řízení před úřadem patří mezi důkazní prostředky:

a)

výslechy účastníků;

b)

žádosti o informace;

c)

předložení dokladů a důkazů;

d)

výslechy svědků;

e)

znalecké posudky;

f)

písemná prohlášení učiněná místopřísežně nebo mající podle právních předpisů státu, ve kterém jsou učiněna, rovnocenný účinek.

2.   Příslušné oddělení může pověřit některého ze svých členů provedením dokazování.

3.   Pokládá-li úřad za nezbytné, aby účastník, svědek nebo znalec vypovídal ústně, předvolá příslušnou osobu, aby se k němu dostavila.

4.   Účastníci jsou o výslechu svědka nebo znalce před úřadem informováni. Mají právo se výslechu zúčastnit a klást svědkovi či znalci otázky.

Článek 79

Doručování

Úřad doručuje všechna rozhodnutí a předvolání, jakož i sdělení, která zakládají běh lhůt nebo jejichž doručení je stanoveno jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo prováděcím nařízením nebo příkazem prezidenta úřadu.

Článek 80

Výmaz nebo zrušení rozhodnutí

1.   V případě, že úřad provedl zápis v rejstříku nebo vydal rozhodnutí obsahující zjevnou procesní chybu jím zaviněnou, zajistí, aby byl zápis vymazán nebo rozhodnutí zrušeno.V případě, že v řízení existuje pouze jediná strana a zápis nebo akt ovlivní její práva, provede se výmaz nebo zrušení, i pokud nebyla daná chyba této straně zjevná.

2.   Výmaz nebo odvolání podle odstavce 1 provede z moci úřední nebo na žádost některého z účastníků řízení oddělení, které provedlo daný zápis nebo vydalo dané rozhodnutí. Výmaz nebo zrušení se provede ve lhůtě šesti měsíců ode dne zápisu v rejstříku nebo dne vydání rozhodnutí po konzultaci s účastníky řízení a případnými majiteli práv k dané ochranné známce Společenství zapsanými v rejstříku.

3.   Tento článek se nedotýká práva stran podat odvolání podle článků 58 a 65 nebo možnosti opravit podle postupů a podmínek stanovených v prováděcím nařízení jakékoli jazykové chyby či chyby v psaní a zjevné omyly v rozhodnutí úřadu nebo chyby zaviněné úřadem při zápisu ochranné známky nebo zveřejnění jejího zápisu.

Článek 81

Navrácení do původního stavu

1.   Přihlašovateli nebo majiteli ochranné známky Společenství nebo i každému jinému účastníku řízení před úřadem, který při prokazatelném zachování péče vyžadované okolnostmi nebyl schopen dodržet vůči úřadu lhůtu, budou na žádost jeho práva navrácena, pokud zmeškání lhůty mělo za následek přímo na základě ustanovení tohoto nařízení ztrátu práva nebo opravného prostředku.

2.   Žádost se podává písemně ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání. V této lhůtě musí být učiněn zmeškaný úkon. Žádost lze podat pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě nepodání žádosti o obnovu zápisu nebo nezaplacení poplatku za obnovu se šestiměsíční dodatečná lhůta uvedená v čl. 47 odst. 3 třetí větě od této roční lhůty odečte.

3.   Žádost musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeny skutečnosti, o které se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení práv.

4.   O žádosti rozhoduje oddělení, které je příslušné rozhodnout o zmeškaném úkonu.

5.   Tento článek se nevztahuje na lhůty uvedené v odstavci 2, v čl. 41 odst. 1 a 3 a článku 82.

6.   Jsou-li přihlašovateli nebo majiteli ochranné známky Společenství navrácena práva, nemůže svá práva uplatňovat vůči třetí osobě, která v období od ztráty práv k přihlášce nebo k ochranné známce Společenství do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv v dobré víře uvedla na trh výrobky nebo poskytla služby pod označením totožným nebo podobným ochranné známce Společenství.

7.   Třetí osoba, na kterou se vztahuje odstavec 6, může proti rozhodnutí, kterým se přihlašovateli nebo majiteli ochranné známky Společenství navracejí práva, podat námitky, a to do dvou měsíců ode dne zveřejnění oznámení o navrácení práv.

8.   Tímto článkem není dotčeno právo členského státu upravit navrácení do původního stavu, pokud jde o lhůty uvedené v tomto nařízení, které je nutno dodržet vůči orgánům tohoto státu.

Článek 82

Pokračování v řízení

1.   Přihlašovateli nebo majiteli ochranné známky Společenství nebo jinému účastníkovi řízení před úřadem, který nedodržel lhůtu ve vztahu k úřadu, může být na žádost umožněno pokračovat v řízení za předpokladu, že v době podání žádosti byl zmeškaný úkon proveden. Žádost o pokračování v řízení je přípustná pouze tehdy, pokud je podána do dvou měsíců po uplynutí nedodržené lhůty. Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za pokračování v řízení.

2.   Tento článek se nepoužije na lhůty uvedené v čl. 25 odst. 3, článku 27, čl. 29 odst. 1, čl. 33 odst. 1, čl. 36 odst. 2, článku 41, článku 42, čl. 47 odst. 3, článku 60, článku 62, čl. 65 odst. 5, článku 81, článku 112 nebo na lhůty stanovené v tomto článku nebo na lhůty stanovené prováděcím nařízením pro uplatnění práva přednosti ve smyslu článku 30, výstavní priority ve smyslu článku 33 nebo seniority ve smyslu článku 34 po podání přihlášky.

3.   O žádosti rozhoduje oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu.

4.   Vyhoví-li úřad žádosti, má se za to, že následky nedodržení lhůty vůbec nenastaly.

5.   Zamítne-li úřad žádost, poplatek se vrací.

Článek 83

Odkaz na obecné zásady

Neobsahuje-li toto nařízení, prováděcí předpis, poplatkový řád nebo pravidla řízení před odvolacími senáty příslušné procesní ustanovení, přihlédne úřad k obecným procesním zásadám uznávaným v členských státech.

Článek 84

Promlčení finančních závazků

1.   Právo úřadu vyžadovat zaplacení poplatků se promlčí za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu se poplatek stal splatným.

2.   Nároky vůči úřadu na vrácení poplatků nebo jejich přeplatků se promlčí za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu uvedené nároky vznikly.

3.   Běh lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se přeruší, a to v případě uvedeném v odstavci 1 na základě výzvy k úhradě poplatku, a v případě uvedeném v odstavci 2 na základě písemné žádosti za účelem uplatnění nároku. Lhůta začne běžet znovu ode dne, kdy byla přerušena; lhůta uplyne nejpozději za šest let od konce kalendářního roku, v jehož průběhu počala původně běžet, pokud nebyla k uplatnění nároku podána soudní žaloba; v takovém případě uplyne lhůta nejdříve za rok ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

ODDÍL 2

Náklady

Článek 85

Náklady

1.   Aniž je dotčen čl. 119 odst. 6, účastník, který neuspěl v námitkovém řízení, zrušovacím řízení, řízení o prohlášení neplatnosti nebo v řízení odvolacím, hradí poplatky, které zaplatil druhý účastník, jakož i veškeré nezbytné náklady, které v řízení vynaložil, včetně nákladů na cestovné, pobyt a odměnu zástupci, poradci či advokátovi, v mezích tarifů stanovených pro každou kategorii nákladů za podmínek uvedených v prováděcím nařízení.

2.   Pokud však účastník uspěje ve věci jen v některých částech a v jiných částech nikoliv, nebo z důvodu spravedlnosti, rozhodne námitkové oddělení nebo zrušovací oddělení nebo odvolací senát o jiném rozdělení nákladů.

3.   Účastník, který ukončí řízení zpětvzetím přihlášky ochranné známky Společenství, námitek, návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti nebo zpětvzetím odvolání, neobnovením zápisu ochranné známky Společenství nebo vzdáním se této známky, hradí poplatky, jakož i náklady vynaložené druhým účastníkem za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Nedojde-li k rozhodnutí ve věci, rozhodne námitkové oddělení, zrušovací oddělení nebo odvolací senát o nákladech podle vlastní úvahy.

5.   Dohodnou-li se účastníci před námitkovým oddělením, zrušovacím oddělením nebo odvolacím senátem na jiném rozdělení nákladů, než jak vyplývá z předchozích odstavců, vezme příslušné oddělení tuto dohodu na vědomí.

6.   Námitkové oddělení nebo zrušovací oddělení nebo odvolací senát stanoví výši nákladů, které je nezbytné na základě předchozích odstavců uhradit, pokud se náklady, které mají být zaplaceny, omezují na poplatky placené úřadu a náklady zastoupení. Ve všech ostatních případech stanoví na žádost výši nákladů, které je nezbytné uhradit, spisovna odvolacího senátu nebo pracovník námitkového oddělení či zrušovacího oddělení. Žádost je přípustná pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pro které je žádost o stanovení nákladů podána. Takto určená částka může být rozhodnutím námitkového oddělení, zrušovacího oddělení nebo odvolacího senátu na žádost podanou ve stanovené lhůtě přezkoumána.

Článek 86

Výkon rozhodnutí stanovujících náklady

1.   Každé pravomocné rozhodnutí úřadu, kterým se stanoví výše nákladů, je vykonatelné.

2.   Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského práva procesního platného ve státě, na jehož území k výkonu dochází. Doložku vykonatelnosti připojí na základě ověření pravosti titulu bez další kontroly k tomu vládou každého členského státu určený vnitrostátní orgán; o určení tohoto orgánu je informován úřad a Soudní dvůr.

3.   Jsou-li na návrh dotčené strany tyto formální náležitosti splněny, může tato strana přistoupit k výkonu rozhodnutí podle vnitrostátních právních předpisů předložením věci přímo příslušnému orgánu.

4.   Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. Projednání stížností na provedení výkonu rozhodnutí nesprávným způsobem však spadá do pravomoci vnitrostátních soudů.

ODDÍL 3

Informování veřejnosti a orgánů členských států

Článek 87

Rejstřík ochranných známek Společenství

Úřad vede rejstřík nazvaný Rejstřík ochranných známek Společenství, který obsahuje údaje, jejichž zápis je stanoven tímto nařízením nebo prováděcím nařízením. Každý může do rejstříku nahlédnout.

Článek 88

Nahlížení do spisu

1.   Do spisů týkajících se přihlášek ochranných známek Společenství, které nebyly dosud zveřejněny, lze nahlédnout pouze se souhlasem přihlašovatele.

2.   Každý, kdo prokáže, že přihlašovatel ochranné známky Společenství prohlásil, že po jejím zápisu uplatní vůči němu práva ze známky, může nahlédnout do spisu před zveřejněním přihlášky i bez souhlasu přihlašovatele.

3.   Po zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství lze do spisů týkajících se této přihlášky a z ní vyplývající ochranné známky Společenství nahlédnout na žádost.

4.   Je-li však do spisů nahlíženo podle odstavců 2 a 3, mohou být některé listy v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení ze spisu vyjmuty.

Článek 89

Pravidelné publikace

Úřad pravidelně vydává:

a)

Věstník ochranných známek Společenství, který obsahuje zápisy do rejstříku ochranných známek Společenství, jakož i všechny další údaje, jejichž zveřejnění je stanoveno tímto nařízením nebo prováděcím nařízením;

b)

Úřední věstník, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydané prezidentem úřadu, jakož i další informace týkající se tohoto nařízení a jeho provedení.

Článek 90

Spolupráce správních orgánů

Nestanoví-li toto nařízení nebo vnitrostátní právní předpisy jinak, úřad a soudy nebo jiné příslušné orgány členských států si na základě žádosti vzájemně pomáhají poskytováním informací nebo zpřístupněním spisů k nahlédnutí. Předává-li úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá nahlížení omezením stanoveným v článku 88.

Článek 91

Výměna publikací

1.   Úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států si navzájem na žádost, pro vlastní potřebu a zdarma vyměňují po jednom nebo více výtiscích svých vlastních publikací.

2.   Úřad může uzavřít dohody o výměně nebo předávání publikací.

ODDÍL 4

Zastupování

Článek 92

Obecné zásady zastupování

1.   S výhradou odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení před úřadem zastoupen.

2.   Aniž je dotčen odst. 3 druhá věta, musí být fyzické nebo právnické osoby, které nemají na území Společenství bydliště nebo sídlo ani skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku, před úřadem zastoupeny podle čl. 93 odst. 1 v každém řízení podle tohoto nařízení, s výjimkou podání přihlášky ochranné známky Společenství; další výjimky může stanovit prováděcí nařízení.

3.   Fyzické nebo právnické osoby, které mají na území Společenství bydliště nebo sídlo nebo skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku, mohou jednat před úřadem prostřednictvím zaměstnance, který mu předloží podepsanou plnou moc k založení do spisu, jejíž náležitosti upraví prováděcí nařízení. Zaměstnanec právnické osoby uvedené v tomto odstavci může jednat rovněž za jiné právnické osoby, které jsou s touto osobou hospodářsky spojeny, a to i v případě, že tyto jiné právnické osoby nemají sídlo ani skutečnou průmyslovou nebo obchodní pobočku na území Společenství.

4.   Prováděcí nařízení určí, zda a za jakých podmínek musí zaměstnanec předložit úřadu podepsanou plnou moc k založení do spisu.

Článek 93

Profesionální zastupování

1.   Zastupovat fyzické nebo právnické osoby před úřadem může pouze:

a)

advokát, který je oprávněn vykonávat činnost na území některého členského státu a má sídlo na území Společenství, v rozsahu, v jakém může jednat v uvedeném státě jako zástupce ve věcech ochranných známek;

b)

kvalifikovaní zástupci zapsaní v seznamu, který vede za tímto účelem úřad. Prováděcí nařízení určí, zda a za jakých podmínek musí zástupci před úřadem předložit úřadu podepsanou plnou moc k založení do spisu.

Zástupci před úřadem předloží podepsanou plnou moc k založení do spisu, jejíž náležitosti stanoví prováděcí nařízení.

2.   Do seznamu kvalifikovaných zástupců může být zapsána každá fyzická osoba, která:

a)

je státním příslušníkem některého členského státu;

b)

má své obchodní sídlo nebo místo výkonu zaměstnání na území Společenství;

c)

je oprávněna zastupovat ve věcech ochranných známek fyzické nebo právnické osoby před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví členského státu, na jehož území působí nebo je zaměstnána. Pokud v tomto členském státě oprávnění není podmíněno získáním zvláštní odborné kvalifikace, musí osoby, které žádají o zápis do seznamu a které zastupují fyzické nebo právnické osoby ve věcech ochranných známek před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví takového státu, takto působit nepřetržitě alespoň po dobu pěti let. Podmínka výkonu povolání se však nevztahuje na osoby, jejichž odborná kvalifikace ve věcech ochranných známek pro zajištění zastupování fyzických nebo právnických osob před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví členského státu je úředně uznána podle předpisů tohoto státu.

3.   Zápis se provede na žádost doloženou osvědčením vystaveným ústředním úřadem průmyslového vlastnictví dotyčného členského státu, kterým se potvrzuje splnění podmínek uvedených v odstavci 2.

4.   Prezident úřadu může udělit výjimku:

a)

z požadavku uvedeného v odst. 2 písm. c) druhé větě, poskytl-li žadatel důkaz, že získal požadovanou kvalifikaci jiným způsobem;

b)

za zvláštních okolností z požadavku uvedeného v odst. 2 písm. a).

5.   Prováděcí nařízení stanoví podmínky, za kterých může být osoba vyškrtnuta ze seznamu kvalifikovaných zástupců.

HLAVA X

PŘÍSLUŠNOST A ŘÍZENÍ VE VĚCECH ŽALOB TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANNÝCH ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ

ODDÍL 1

Použití nařízení (ES) č. 44/2001

Článek 94

Použití nařízení (ES) č. 44/2001

1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se pro řízení ve věcech ochranných známek Společenství a přihlášek ochranných známek Společenství i pro řízení ve věcech současně nebo následně podaných žalob týkajících se ochranných známek Společenství a národních ochranných známek ustanovení nařízení (ES) č. 44/2001.

2.   Pokud jde o řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 96:

a)

nepoužijí se články 2 a 4, čl. 5 body 1, 3, 4 a 5 a článek 31 nařízení (ES) č. 44/2001;

b)

články 23 a 24 nařízení (ES) č. 44/2001 se použijí v rozsahu stanoveném čl. 97 odst. 4 tohoto nařízení;

c)

ustanovení kapitoly II nařízení (ES) č. 44/2001, které se vztahují na osoby, které mají bydliště na území členského státu, platí i pro osoby, které nemají bydliště na území členského státu, ale mají tam svou pobočku.

ODDÍL 2

Spory týkající se porušení a platnosti ochranných známek Společenství

Článek 95

Soudy pro ochranné známky Společenství

1.   Členské státy určí na svém území co nejomezenější počet soudů prvního a druhého stupně (dále jen „soudy pro ochranné známky Společenství“) plnící funkce svěřené jim tímto nařízením.

2.   Každý členský stát sdělí Komisi do tří let od vstupu nařízení (ES) č. 40/94 v platnost seznam soudů pro ochranné známky Společenství s označením jejich názvu a místní příslušnosti.

3.   Každou změnu týkající se počtu, názvu nebo místní příslušnosti těchto soudů, k níž došlo po předání seznamu uvedeného v odstavci 2, oznámí členský stát bez odkladu Komisi.

4.   Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 doručí Komise členským státům a zveřejní je v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Dokud členský stát nepředá seznam podle odstavce 2, veškerá řízení ve věci žalob nebo protinávrhů uvedených v článku 96, k jejichž projednání je dána podle článku 97 pravomoc soudů tohoto státu, se vedou před tím soudem dotčeného státu, který by byl místně a věcně příslušný, kdyby se jednalo o řízení ve věci národní ochranné známky zapsané v tomto státě.

Článek 96

Soudní pravomoc ve věci porušení a platnosti

Soudy pro ochranné známky Společenství mají výlučnou příslušnost:

a)

ve věcech všech žalob pro porušení, a pokud to připouští vnitrostátní právní předpisy, pro hrozící porušení ochranné známky Společenství;

b)

ve věcech žalob na určení, že nedochází k porušení, pokud je připouští vnitrostátní právní předpisy;

c)

ve věcech všech žalob podaných na základě skutečností uvedených v čl. 9 odst. 3 druhé větě;

d)

ve věcech protinávrhů na zrušení nebo prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou podle článku 100.

Článek 97

Mezinárodní soudní pravomoc

1.   S výhradou ustanovení tohoto nařízení, jakož i ustanovení nařízení (ES) č. 44/2001 použitelné podle článku 94, se řízení na základě žalob a protinávrhů uvedená v článku 96 vedou před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný své bydliště, nebo, nemá-li bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.

2.   Nemá-li žalovaný na území některého z členských států ani bydliště ani pobočku, vedou se tato řízení před soudy členského státu, na jehož území má bydliště žalobce, nebo, nemá-li bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.

3.   Nemají-li žalovaný ani žalobce bydliště ani pobočku na území některého z členských států, vedou se tato řízení před soudy členského státu, kde má sídlo úřad.

4.   Bez ohledu na odstavce 1 až 3:

a)

dohodnou-li se účastníci na pravomoci jiného soudu pro ochranné známky Společenství, použije se článek nařízení (ES) č. 44/2001;

b)

dostaví-li se žalovaný před jiný soud pro ochranné známky Společenství, platí článek 24 nařízení (ES) č. 44/2001.

5.   Řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 96, s výjimkou žalob na určení, že nedochází k porušení ochranné známky Společenství, mohou být rovněž vedena před soudy členského státu, na jehož území k porušení došlo nebo hrozí dojít, nebo na jehož území došlo k jednání uvedenému v čl. 9 odst. 3 druhé větě.

Článek 98

Rozšíření soudní příslušnosti

1.   Soud pro ochranné známky Společenství, jehož pravomoc je dána podle čl. 97 odst. 1 až 4, má příslušnost ve věcech:

a)

porušení, k nimž došlo nebo k nimž hrozí dojít na území kteréhokoli členského státu;

b)

jednání podle čl. 9 odst. 3 druhé věty, ke kterým došlo na území kteréhokoli členského státu.

2.   Soud pro ochranné známky Společenství, jehož pravomoc je dána podle čl. 97 odst. 5, má pravomoc pouze ve věcech jednání, k nimž došlo nebo hrozí dojít na území toho státu, kde má tento soud sídlo.

Článek 99

Domněnka platnosti – obhajoba ve věci

1.   Soudy pro ochranné známky Společenství pohlížejí na ochrannou známku Společenství jako na známku platnou, pokud by žalovaný nezpochybnil její platnost protinávrhem na zrušení nebo neplatnost.

2.   Platnost ochranné známky Společenství nelze zpochybnit žalobou na určení, že nedochází k porušení.

3.   V řízení o žalobách uvedených v čl. 96 písm. a) a c) je přípustná procesní námitka zrušení nebo neplatnosti ochranné známky Společenství uplatněná jinak než cestou protinávrhu, pokud žalovaný namítá, že by práva majitele ochranné známky mohla být zrušena z důvodu nedostatečného užívání nebo že by ochranná známka mohla být prohlášena za neplatnou z důvodu existence staršího práva na straně žalovaného.

Článek 100

Protinávrhy

1.   Protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti může být založen jen na důvodech pro zrušení nebo neplatnost uvedených v tomto nařízení.

2.   Soud pro ochranné známky Společenství zamítne protinávrh na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti, pokud rozhodnutí úřadu v téže věci, z téhož důvodu a mezi týmiž účastníky již nabylo právní moci.

3.   Je-li podán protinávrh ve sporu, jehož účastníkem dosud není majitel ochranné známky, je o něm informován a může být do řízení přibrán jako účastník za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

4.   Soud pro ochranné známky Společenství, u kterého byl podán protinávrh na zrušení nebo prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou, sdělí úřadu den, kdy byl protinávrh podán. Úřad zapíše tuto skutečnost do rejstříku ochranných známek Společenství.

5.   Použije se čl. 57 odst. 2 až 5.

6.   Pokud soud pro ochranné známky Společenství rozhodl o protinávrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou a rozhodnutí nabylo právní moci, zašle kopii rozhodnutí úřadu. Každý z účastníků může požadovat, aby byl o tomto předání informován. Úřad podle ustanovení prováděcího nařízení zapíše do rejstříku ochranných známek Společenství údaj o rozhodnutí.

7.   Soud pro ochranné známky Společenství, který projednává protinávrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti, může na návrh majitele ochranné známky a po vyslechnutí ostatních účastníků řízení přerušit a vyzvat žalovaného, aby návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti podal ve stanovené lhůtě u úřadu. Není-li návrh v této lhůtě podán, pokračuje soud v řízení; protinávrh se považuje za vzatý zpět. Použije se čl. 104 odst. 3.

Článek 101

Rozhodné právo

1.   Soudy pro ochranné známky Společenství se řídí ustanoveními tohoto nařízení.

2.   Ve všech otázkách, které nejsou upraveny tímto nařízením, se řídí soud pro ochranné známky Společenství vnitrostátními právními předpisy, včetně mezinárodního práva soukromého.

3.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, řídí se soud pro ochranné známky Společenství procesními předpisy, které platí pro obdobná řízení ve věcech národních ochranných známek toho členského státu, na jehož území má sídlo.

Článek 102

Sankce

1.   Zjistí-li soud pro ochranné známky Společenství, že žalovaný porušil ochrannou známku Společenství nebo že její porušení ze strany žalovaného hrozí, vydá, pokud tu nejsou zvláštní důvody pro to, aby tak nečinil, příkaz, kterým mu zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení ochranné známky Společenství. Přijme rovněž podle vnitrostátních právních předpisů příslušná opatření k zajištění dodržování tohoto zákazu.

2.   V ostatních věcech se řídí soud pro ochranné známky Společenství právními předpisy členského státu, na jehož území došlo k porušení nebo hrozí porušení známky, včetně mezinárodního práva soukromého.

Článek 103

Přechodná a ochranná opatření

1.   U soudů členského státu, včetně soudů pro ochranné známky Společenství, lze pro ochrannou známku Společenství nebo přihlášku ochranné známky Společenství žádat taková předběžná opatření včetně opatření ochranných opatření, která mohou být použita podle právních předpisů tohoto členského státu pro národní ochrannou známku, i když podle tohoto nařízení je příslušný k rozhodnutí ve věci soud pro ochranné známky Společenství jiného členského státu.

2.   Soud pro ochranné známky Společenství, jehož pravomoc je dána podle čl. 97 odst. 1, 2, 3 nebo 4, má pravomoc nařídit předběžná a ochranná opatření, která jsou s výhradou řízení nezbytných pro uznání a výkon rozhodnutí podle hlavy III nařízení (ES) č. 44/2001 použitelná na území každého členského státu. Jiný soud tuto pravomoc nemá.

Článek 104

Zvláštní ustanovení pro související žaloby

1.   Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, soud pro ochranné známky Společenství, který projednává žalobu uvedenou v článku 96 s výjimkou žaloby na určení, že nedochází k porušení práv ze známky, přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo na návrh účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost ochranné známky Společenství již zpochybněna před jiným soudem pro ochranné známky Společenství cestou protinávrhu nebo byl-li již podán u úřadu návrh na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou.

2.   Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, úřad při projednávání návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo z podnětu účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost ochranné známky Společenství již zpochybněna cestou protinávrhu u soudu pro ochranné známky Společenství. Pokud však o to některý z účastníků řízení před soudem pro ochranné známky Společenství požádá, může soud po vyslechnutí ostatních účastníků přerušit řízení. V tomto případě úřad v řízení pokračuje.

3.   Soud pro ochranné známky Společenství, který přeruší řízení, může nařídit pro dobu přerušení předběžná a ochranná opatření.

Článek 105

Soudní pravomoc soudů pro ochranné známky Společenství – další opravné prostředky

1.   Proti rozhodnutím soudů pro ochranné známky Společenství prvního stupně vydaným ve věci žalob a protinávrhů uvedených v článku 96 lze podat opravný prostředek k soudům pro ochranné známky Společenství druhého stupně.

2.   Podmínky, za kterých lze podat odvolání k soudu pro ochranné známky Společenství druhého stupně, stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, na jehož území má tento soud sídlo.

3.   Pro rozhodnutí soudů pro ochranné známky Společenství druhého stupně platí vnitrostátní právní předpisy o dalších opravných prostředcích.

ODDÍL 3

Jiné spory týkající se ochranných známek Společenství

Článek 106

Doplňková ustanovení o příslušnosti vnitrostátních soudů, které nejsou soudy pro ochranné známky Společenství

1.   V členském státě, jehož soudy mají podle čl. 94 odst. 1 pravomoc, je dána ve věcech žalob neuvedených v článku 96 příslušnost soudů, které by byly místně a věcně příslušné, kdyby se jednalo o žaloby ve věcech národních ochranných známek zapsaných do rejstříku tohoto státu.

2.   Není-li podle čl. 94 odst. 1 a odstavce 1 tohoto článku žádný soud příslušný k projednání žaloby ve věci ochranné známky Společenství, které nejsou uvedeny v článku 96, lze tyto žaloby projednat u soudů členského státu, kde má sídlo úřad.

Článek 107

Povinnost vnitrostátního soudu

Vnitrostátní soud, který projednává žalobu ve věci ochranné známky Společenství, která není uvedena v článku 96, je povinen na tuto známku pohlížet jako na platnou.

ODDÍL 4

Přechodné ustanovení

Článek 108

Přechodné ustanovení týkající se použití nařízení (ES) č. 44/2001

Ustanovení nařízení (ES) č. 44/2001 použitelná na základě předchozích článků mají pro členský stát účinky v tom znění uvedeného nařízení, jaké v daném okamžiku platí ve vztahu k uvedenému státu.

HLAVA XI

ÚČINKY NA PRÁVNÍ PŘEDPISY ČLENSKÝCH STÁTŮ

ODDÍL 1

Žaloby na základě více ochranných známek

Článek 109

Současně podané a navazující žaloby na základě ochranných známek Společenství a národních ochranných známek

1.   Jsou-li podány žaloby pro porušení se stejnou skutkovou podstatou a mezi stejnými účastníky u různých soudů členských států, z nichž jeden jedná ve věci ochranné známky Společenství a druhý ve věci národní ochranné známky:

a)

soud, který neobdržel věc jako první, pravomoc z úřední moci odmítne ve prospěch prvního soudu, jsou-li předmětné totožné ochranné známky a platí pro stejné výrobky nebo služby. Soud, který by měl věc odmítnout, může přerušit řízení, je-li pravomoc druhého soudu zpochybněna;

b)

soud, který neobdržel věc jako první, může přerušit řízení, jsou-li předmětné ochranné známky totožné a platí pro podobné výrobky nebo služby nebo jsou-li předmětné ochranné známky podobné a platí pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.

2.   Soud, který projednává žalobu na porušení ochranné známky Společenství, tuto žalobu zamítne, jestliže na základě stejné skutkové podstaty bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci, pokud jde o národní ochrannou známku, která je totožná a platí pro stejné výrobky nebo služby.

3.   Soud, který projednává žalobu za porušení národní ochranné známky, tuto žalobu zamítne, pokud na základě stejné skutkové podstaty bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci, pokud jde o ochrannou známku Společenství, která je totožná a platí pro stejné výrobky nebo služby.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na předběžná a ochranná opatření.

ODDÍL 2

Použití vnitrostátních právních předpisů pro účely zákazu užívání ochranných známek Společenství

Článek 110

Zákaz užívání ochranných známek Společenství

1.   Není-li stanoveno jinak, není tímto nařízením dotčeno právo existující na základě právních předpisů členských států uplatnit v souvislosti s užíváním pozdější ochranné známky Společenství práva vyplývající z porušení starších práv ve smyslu článku 8 nebo čl. 53 odst. 2. Práva vyplývající z porušení starších práv ve smyslu čl. 8 odst. 2 a 4 však nelze uplatnit, pokud majitel staršího práva již nemůže na základě čl. 54 odst. 2 požádat o prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou.

2.   Není-li stanoveno jinak, není tímto nařízením dotčeno právo učinit na základě občanského, správního nebo trestního práva členského státu nebo na základě ustanovení práva Společenství kroky směřující k zákazu užívání ochranné známky Společenství, lze-li podle práva členského státu nebo práva Společenství zakázat užívání národní ochranné známky.

Článek 111

Starší práva místního významu

1.   Majitel staršího práva, které se uplatňuje pouze v určitém místě, může bránit užívání ochranné známky Společenství na území, kde je toto právo chráněno, umožňují-li to právní předpisy dotyčného členského státu.

2.   Odstavec 1 nelze použít, pokud majitel staršího práva vědomě strpěl užívání ochranné známky Společenství na území, kde je toto právo chráněno, po dobu pěti po sobě jdoucích let, ledaže přihláška ochranné známky Společenství nebyla podána v dobré víře.

3.   Majitel ochranné známky Společenství nemůže bránit užívání práva uvedeného v odstavci 1, i když toto právo nelze proti ochranné známce Společenství uplatnit.

ODDÍL 3

Převod na přihlášku národní ochranné známky

Článek 112

Žádost o použití vnitrostátního postupu

1.   Přihlašovatel nebo majitel ochranné známky Společenství může požádat o převod své přihlášky nebo ochranné známky Společenství na přihlášku národní ochranné známky:

a)

byla-li přihláška ochranné známky Společenství zamítnuta, vzata zpět nebo považována za vzatou zpět;

b)

zanikly-li účinky ochranné známky Společenství.

2.   K převodu nedojde:

a)

byla-li práva majitele ochranné známky zrušena pro neužívání, ledaže by ve členském státě, ve vztahu k němuž se změna požaduje, byla ochranná známka užívána způsobem, který lze považovat za skutečné užívání podle právních předpisů tohoto členského státu;

b)

pro účely ochrany v členském státě, ve kterém se podle rozhodnutí úřadu nebo vnitrostátního soudu použijí ve vztahu k přihlášce nebo ochranné známce Společenství důvody zamítnutí nebo neplatnosti.

3.   Vnitrostátní přihlášce, která vznikla převodem z přihlášky ochranné známky Společenství nebo z ochranné známky Společenství, je přiznán v dotyčném členském státě den podání nebo den vzniku práva přednosti uvedené přihlášky nebo známky a případně i vstup do práv starší ochranné známky tohoto státu, na který bylo uplatněno právo podle článků 34 a 35.

4.   Pokud se přihláška ochranné známky Společenství považuje za vzatou zpět, zašle úřad přihlašovateli sdělení, v němž mu stanoví lhůtu tří měsíců od doručení, ve které lze požádat o převod.

5.   Byla-li přihláška ochranné známky Společenství vzata zpět nebo zanikly-li účinky ochranné známky Společenství z důvodu zápisu vzdání se platnosti nebo neobnovení zápisu, podává se žádost o převod ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla přihláška ochranné známky Společenství vzata zpět nebo kdy zanikly účinky zápisu ochranné známky Společenství.

6.   Byla-li přihláška ochranné známky Společenství zamítnuta rozhodnutím úřadu nebo zanikly-li účinky ochranné známky Společenství v důsledku rozhodnutí úřadu nebo soudu pro ochranné známky Společenství, podává se žádost o převod ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.

7.   Účinek podle článku 32 zanikne, není-li žádost podána ve stanovené lhůtě.

Článek 113

Podání, zveřejnění a postoupení žádosti o převod

1.   Žádost o převod se podává u úřadu a musí v ní být uvedeny členské státy, ve kterých má být provedeno řízení o zápisu národní ochranné známky. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za převod.

2.   Byla-li přihláška ochranné známky Společenství zveřejněna, zapíše se přijetí každé takové žádosti do rejstříku ochranných známek Společenství a žádost o převod se zveřejní.

3.   Úřad ověří, zda žádost o převod splňuje náležitosti stanovené v tomto nařízení, zejména v čl. 112 odst. 1, 2, 4, 5 a 6 a v odstavci 1 tohoto článku, a formální náležitosti, které stanoví prováděcí nařízení. Jsou-li tyto náležitosti splněny, postoupí úřad žádost o převod úřadům průmyslového vlastnictví států, které jsou v ní uvedeny.

Článek 114

Formální náležitosti pro převod

1.   Každý ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému byla žádost o převod postoupena, může získat od úřadu veškeré doplňující informace ohledně žádosti, které tomuto úřadu umožní přijmout rozhodnutí o národní ochranné známce vyplývající z převodu.

2.   Přihláška ochranné známky Společenství nebo ochranná známka Společenství postoupená podle článku 113 nemůže být podrobena formálním náležitostem podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou odlišné od požadavků stanovených tímto nařízením nebo prováděcím nařízením nebo jdou nad jejich rámec.

3.   Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému byla žádost postoupena, může vyžadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:

a)

zaplatil vnitrostátní přihlašovací poplatek;

b)

předložil překlad žádosti a jejích příloh do některého z úředních jazyků dotčeného státu;

c)

uvedl adresu pro doručování v dotčeném státě;

d)

předložil vyobrazení ochranné známky v počtu vyhotovení stanoveném dotčeným státem.

HLAVA XII

ÚŘAD

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 115

Právní postavení

1.   Úřad je institucí Společenství. Má právní subjektivitu.

2.   V každém členském státě má úřad nejširší právní subjektivitu, kterou vnitrostátní právní předpisy přiznávají právnickým osobám; může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a má procesní způsobilost.

3.   Úřad zastupuje prezident.

Článek 116

Zaměstnanci

1.   Aniž je dotčeno použití článku 136 pro členy odvolacích senátů, platí pro úředníky úřadu služební řád úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a předpisy přijaté společně orgány Evropských společenství k jejich provedení.

2.   Aniž je dotčen článek 125, vykonává úřad vůči svým zaměstnancům pravomoci, které jsou každé instituci svěřeny služebním řádem a pracovním řádem.

Článek 117

Výsady a imunity

Pro úřad platí Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 118

Odpovědnost

1.   Smluvní odpovědnost úřadu se řídí právními předpisy, kterými se řídí dotyčná smlouva.

2.   Na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené úřadem má pravomoc rozhodovat Soudní dvůr.

3.   Jde-li o mimosmluvní odpovědnost, odpovídá úřad za škody, způsobené jeho útvary nebo pracovníky při plnění jejich povinností podle obecných zásad společných právu členských států.

4.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.

5.   Osobní odpovědnost pracovníků vůči úřadu se řídí příslušnými ustanoveními služebního řádu a pracovního řádu, které se na ně vztahují.

Článek 119

Jazyky

1.   Přihláška ochranné známky Společenství se podává v některém z úředních jazyků Evropského společenství.

2.   Jazyky úřadu jsou angličtina, francouzština, italština, němčina a španělština.

3.   Přihlašovatel musí uvést i druhý jazyk, který je jazykem úřadu a s jehož možným užitím pro námitkové nebo zrušovací řízení nebo řízení o neplatnosti souhlasí.

Byla-li přihláška podána v jazyce, který není jedním z jazyků úřadu, zařídí úřad překlad přihlášky uvedené v čl. 26 odst. 1 do jazyka uvedeného přihlašovatelem.

4.   Je-li přihlašovatel ochranné známky Společenství jediným účastníkem řízení u úřadu, je jazykem řízení jazyk, v němž byla podána přihláška. Byla-li přihláška podána v jiném jazyce, než jsou jazyky úřadu, může úřad zasílat písemná sdělení přihlašovateli i v druhém jazyce, který přihlašovatel uvedl v přihlášce.

5.   Námitky a návrh na zrušení nebo neplatnost se podává v některém jazyce úřadu.

6.   Pokud je jazykem zvoleným podle odstavce 5 pro podání námitek nebo návrhu na zrušení nebo neplatnost jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky nebo druhý jazyk, který byl při podání v přihlášce uveden, je tento jazyk i jazykem řízení.

Pokud jazykem zvoleným podle odstavce 5 pro podání námitek nebo návrhu na zrušení nebo neplatnost není ani jazyk, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, ani druhý jazyk, který byl při podání v přihlášce uveden, je ten, kdo podává námitky nebo návrh na zrušení nebo neplatnost vyzván, aby na vlastní náklady pořídil překlad svého podání buď do jazyka, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky, pokud je jazykem úřadu, nebo do druhého jazyka, který byl při podání v přihlášce uveden. Překlad musí být předložen ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením. Jazyk, do kterého bylo podání přeloženo, se pak stává jazykem řízení.

7.   Účastníci námitkového nebo zrušovacího řízení, řízení o neplatnosti nebo odvolacího řízení se mohou dohodnout, že jazykem řízení má být jiný úřední jazyk Evropského společenství.

Článek 120

Zveřejnění a zápis do rejstříku

1.   Přihláška ochranné známky uvedená v čl. 26 odst. 1 a ostatní informace, jejichž zveřejnění ukládá toto nařízení nebo prováděcí nařízení, se zveřejňují ve všech úředních jazycích Evropského společenství.

2.   Všechny zápisy do rejstříku ochranných známek Společenství se provádějí ve všech úředních jazycích Evropského společenství.

3.   V případě pochybností je závazným zněním znění v tom jazyce úřadu, ve kterém byla podána přihláška ochranné známky Společenství. Byla-li přihláška podána v jiném úředním jazyce Evropského společenství, než je některý z jazyků úřadu, je závazným zněním znění v druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel.

Článek 121

Překladatelské služby nezbytné pro činnost úřadu zajišťuje po zahájení činnosti Překladatelské středisko institucí Evropské unie.

Článek 122

Kontrola zákonnosti

1.   Komise dohlíží na zákonnost rozhodnutí prezidenta, ve vztahu k nimž právo Společenství neupravuje kontrolu zákonnosti jiným subjektem, jakož i rozhodnutí rozpočtového výboru úřadu zřízeného podle článku 138.

2.   Komise vyžaduje změnu nebo zrušení rozhodnutí uvedených v odstavci 1, jsou-li protiprávní.

3.   Každé výslovné nebo mlčky předpokládané rozhodnutí uvedené v odstavci 1 může členský stát nebo každá třetí osoba, které se přímo a osobně týká, předložit Komisi za účelem kontroly zákonnosti, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o něm dozvěděly. Komise vydá rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců. Nevydání rozhodnutí v uvedené lhůtě se považuje za zamítnutí případu.

Článek 123

Přístup k dokumentům

1.   Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (9).

2.   Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001 ohledně tohoto nařízení.

3.   Proti rozhodnutím přijatým úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství podle článků 195 a 230.

ODDÍL 2

Vedení úřadu

Článek 124

Pravomoci prezidenta

1.   Úřad vede prezident.

2.   K tomuto účelu má prezident zejména tyto úkoly a pravomoci:

a)

přijímá všechna opatření nezbytná pro činnost úřadu, včetně vydávání interních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

b)

může předkládat Komisi návrhy na změnu tohoto nařízení, prováděcího nařízení, jednacího řádu odvolacích senátů a poplatkového řádu, jakož i každého jiného předpisu týkajícího se ochranné známky Společenství, a to po konzultaci správní rady a v případě poplatkového řádu a rozpočtových ustanovení tohoto nařízení po poradě s rozpočtovým výborem;

c)

sestavuje návrh příjmů a výdajů úřadu a provádí rozpočet;

d)

každoročně předkládá Komisi, Evropskému parlamentu a správnímu výboru zprávu o činnosti úřadu;

e)

vykonává vůči zaměstnancům pravomoci uvedené v čl. 116 odst. 2;

f)

může své pravomoci přenášet.

3.   Prezidentovi je nápomocen jeden nebo více viceprezidentů. Je-li prezident nepřítomen nebo zaneprázdněn, zastoupí ho viceprezident nebo některý z viceprezidentů v souladu s postupem, který stanoví správní rada.

Článek 125

Jmenování vysokých úředníků

1.   Prezidenta úřadu jmenuje Komise ze seznamu nejvýše tří kandidátů sestaveného správní radou. Na návrh správní rady může odvolat prezidenta Rada.

2.   Funkční období prezidenta trvá nejdéle pět let a může být jmenován opakovaně.

3.   Viceprezident nebo viceprezidenti jsou jmenováni a odvoláváni způsobem uvedeným v odstavci 1 po konzultaci prezidenta.

4.   Kárnou pravomoc vůči úředníkům uvedeným v odstavci 1 a 3 má Rada.

ODDÍL 3

Správní rada

Článek 126

Zřízení a pravomoci

1.   U úřadu se zřizuje správní rada. Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového výboru podle oddílu 5 – rozpočet a finanční kontrola – má správní rada níže uvedené pravomoci.

2.   Správní rada sestavuje seznamy kandidátů podle článku 125.

3.   Je poradním orgánem prezidenta ve věcech, které patří do pravomoci úřadu.

4.   Správní rada je konzultována před přijetím směrnic týkajících se průzkumu prováděného úřadem, jakož i v jiných případech stanovených tímto nařízením.

5.   Může předkládat svá stanoviska a žádat prezidenta a Komisi o informace, považuje-li to za nezbytné.

Článek 127

Složení

1.   Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu a jeden zástupce Komise a jejich náhradníci.

2.   Členům správního výboru mohou být nápomocni poradci nebo znalci v mezích stanovených jednacím řádem.

Článek 128

Předsednictví

1.   Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, nahradí jej bez dalšího místopředseda.

2.   Funkční období předsedy a místopředsedy je tři roky a mohou být zvoleni znovu.

Článek 129

Zasedání

1.   Zasedání správní rady svolává její předseda.

2.   Prezident úřadu se zúčastňuje jednání, nerozhodne-li správní rada jinak.

3.   Řádná zasedání správní rady se konají jednou za rok; dále se scházejí z podnětu předsedy nebo na návrh Komise nebo jedné třetiny členských států na mimořádných zasedáních.

4.   Správní rada přijme svůj jednací řád.

5.   Správní rada přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů zástupců členských států. Rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle čl. 125 odst. 1 a 3, však vyžadují většinu tří čtvrtin hlasů zástupců členských států. V obou případech má každý členský stát jeden hlas.

6.   Správní rada může přizvat k účasti na svých zasedáních pozorovatele.

7.   Úřad poskytne správní radě sekretariát.

ODDÍL 4

Provádění řízení

Článek 130

Pravomoc

Vydávat rozhodnutí v průběhu řízení podle tohoto nařízení jsou oprávněni:

a)

průzkumoví referenti;

b)

námitková oddělení;

c)

oddělení pro správu ochranných známek a právní otázky;

d)

zrušovací oddělení;

e)

odvolací senáty.

Článek 131

Průzkumoví referenti

Průzkumový referent vydává jménem úřadu veškerá rozhodnutí týkající se přihlášky ochranné známky Společenství, včetně rozhodnutí o otázkách uvedených v článcích 36, 37 a 68 s výjimkou případů, kdy je dána pravomoc námitkového oddělení.

Článek 132

Námitková oddělení

1.   Námitkové oddělení vydává veškerá rozhodnutí týkající se námitek proti přihlášce ochranné známky Společenství.

2.   Rozhodnutí námitkového oddělení přijímají tříčlenné sbory. Alespoň jeden člen musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech stanovených v prováděcím nařízení přijímá rozhodnutí jediný člen.

Článek 133

Oddělení pro správu známek a právní otázky

1.   Oddělení pro správu známek a právní otázky vydává veškerá rozhodnutí podle tohoto nařízení, která nespadají do pravomoci průzkumových referentů, námitkového oddělení nebo zrušovacího oddělení. Vydává zejména rozhodnutí týkající se zápisů do rejstříku ochranných známek Společenství.

2.   Vede rovněž seznam kvalifikovaných zástupců ve smyslu článku 93.

3.   Rozhodnutí tohoto oddělení vydává jeden člen.

Článek 134

Zrušovací oddělení

1.   Zrušovací oddělení vydává veškerá rozhodnutí o návrzích na zrušení nebo prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou.

2.   Rozhodnutí zrušovacího oddělení přijímají tříčlenné sbory. Alespoň jeden člen musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech stanovených v prováděcím nařízení přijímá rozhodnutí jediný člen.

Článek 135

Odvolací senáty

1.   Odvolací senáty rozhodují o odvoláních podaných proti rozhodnutím průzkumových referentů, námitkových oddělení, oddělení pro správu známek a právní otázky a zrušovacích oddělení.

2.   Rozhodnutí odvolacích senátů přijímají tříčlenné sbory. Alespoň dva členové musí mít právnické vzdělání. V určitých zvláštních případech rozhodnutí přijímá rozšířený senát, kterému předsedá prezident odvolacích senátů, nebo jediný člen, který musí mít právnické vzdělání.

3.   Při určování zvláštních případů, které spadají do rozhodovací pravomoci rozšířeného senátu, je nutno přihlédnout k právní složitosti nebo významu věci nebo zvláštním okolnostem, které to odůvodňují. Rozšířenému senátu mohou být tyto věci postoupeny

a)

oddělením odvolacích senátů zřízeným v souladu s jednacím řádem senátů uvedeným v čl. 162 odst. 3 nebo

b)

senátem, který věc projednává.

4.   Složení rozšířeného senátu a pravidla postupování věcí tomuto senátu se stanoví podle jednacího řádu senátů uvedeného v čl. 162 odst. 3.

5.   Při určování toho, pro které zvláštní případy je příslušný jediný člen, je nutno přihlédnout k malé složitosti řešených právních nebo skutkových podstat, omezenému významu jednotlivé věci nebo neexistenci zvláštních okolností. Rozhodnutí o postoupení věci jedinému členu v uvedených případech přijímá senát, který věc projednává. Další podrobnosti stanoví jednací řád senátů uvedený v čl. 162 odst. 3.

Článek 136

Nezávislost členů odvolacích senátů

1.   Prezident odvolacích senátů a předsedové jednotlivých senátů jsou jmenováni na období pěti let postupem podle článku 125 pro jmenování prezidenta úřadu. Během tohoto období mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr na návrh subjektu, který je jmenoval. Funkční období prezidenta odvolacích senátů a předsedů jednotlivých senátů lze obnovovat na další pětiletá období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období.

Prezident odvolacích senátů má mimo jiné řídící a organizační pravomoci, zejména

a)

předsedat oddělení odvolacích senátů příslušnému pro stanovení pravidel a organizaci práce senátů; toto oddělení je stanoveno v jednacím řádu senátů uvedeném v čl. 162 odst. 3;

b)

zajistit provádění rozhodnutí orgánu;

c)

přidělovat věci senátu na základě objektivních kritérií určených orgánem odvolacích senátů;

d)

sdělovat prezidentovi úřadu požadavky na výdaje senátů za účelem sestavení předběžného soupisu výdajů.

Prezident odvolacích senátů předsedá rozšířenému senátu.

Další podrobnosti stanoví jednací řád senátů uvedený v čl. 162 odst. 3.

2.   Členové odvolacích senátů jsou jmenování správní radou na období pěti let. Jejich funkční období lze obnovovat na další pětiletá období nebo do dosažení důchodového věku, pokud bude tohoto věku dosaženo v průběhu nového funkčního období.

3.   Členové odvolacích senátů mohou být odvoláni z funkce pouze ze závažných důvodů, rozhodne-li o tom Soudní dvůr poté, co mu věc postoupí správní rada na doporučení prezidenta odvolacích senátů po konzultaci s předsedou senátu, ke kterému daný člen přísluší.

4.   Prezident odvolacích senátů a předsedové a členové odvolacích senátů jsou nezávislí. Ve svých rozhodnutích nejsou vázáni žádnými pokyny.

5.   Prezidentem odvolacích senátů a předsedy a členy odvolacích senátů nemohou být průzkumoví referenti nebo členové námitkových oddělení, oddělení pro správu ochranných známek a (průmyslových) vzorů a právní otázky ani zrušovacích oddělení.

Článek 137

Vyloučení a protest

1.   Průzkumoví referenti, členové jednotlivých oddělení úřadu a odvolacích senátů se nemohou zúčastnit projednávání věci, mají-li na věci osobní zájem nebo zúčastnili-li se projednávání dříve jako zástupci některého účastníka. Dva ze tří členů námitkového oddělení musí být pracovníci, kteří se nepodíleli na průzkumu přihlášky. Členové zrušovacího oddělení se nemohou účastnit projednávání věci, pokud se podíleli na vydání pravomocného rozhodnutí v této věci v rámci řízení o zápisu ochranné známky nebo řízení o námitkách. Členové odvolacích senátů se nemohou účastnit odvolacího řízení, pokud se podíleli na vydání rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

2.   Domnívá-li se člen některého oddělení nebo odvolacího senátu z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z jiného důvodu, že se nemůže účastnit projednávání věci, uvědomí o tom toto oddělení nebo senát.

3.   Proti průzkumovým referentům a členům oddělení nebo odvolacího senátu mohou účastníci podat protest z některého důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti. Protest nelze přijmout, učinil-li již účastník v řízení úkon, přestože věděl o důvodu protestu. Důvodem protestu nemůže být státní příslušnost průzkumových referentů nebo členů.

4.   Oddělení a odvolací senáty rozhodují v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 bez účasti příslušného člena. Za účelem vydání rozhodnutí je vyloučený člen vystřídán v oddělení nebo senátu náhradníkem.

ODDÍL 5

Rozpočet a finanční kontrola

Článek 138

Rozpočtový výbor

1.   U úřadu se zřizuje rozpočtový výbor. Rozpočtový výbor má pravomoci stanovené v tomto oddílu a v čl. 38 odst. 4.

2.   Na rozpočtový výbor se použijí přiměřeně čl. 126 odst. 6, články 127 a 128, jakož i čl. 129 odst. 1 až 4 a 6 a 7.

3.   Rozpočtový výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů zástupců členských států. Pro rozhodnutí, která rozpočtový výbor přijímá podle čl. 38 odst. 4, čl. 140 odst. 3 a článku 143, se však vyžaduje většina tří čtvrtin hlasů zástupců členských států. V obou případech má každý členský stát jeden hlas.

Článek 139

Rozpočet

1.   Návrh příjmů a výdajů úřadu se sestavuje pro každý rozpočtový rok a je zahrnut do rozpočtu úřadu, přičemž rozpočtový rok odpovídá roku kalendářnímu.

2.   Příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu musí být vyvážené.

3.   Aniž jsou dotčeny ostatní druhy příjmů, zahrnují příjmy úřadu výnos z poplatků vybíraných podle poplatkového řádu, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s určením Evropského společenství vybíraných podle Madridského protokolu a uvedených v článku 140 tohoto nařízení a jiné platby ve prospěch smluvních stran Madridského protokolu, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s určením Evropského společenství vybíraných podle Ženevského aktu a uvedených v článku 106c nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (10) a jiné platby ve prospěch smluvních stran Ženevského aktu, a případně i dotaci poskytovanou ze zvláštního okruhu souhrnného rozpočtu Evropských společenství z oddílu Komise.

Článek 140

Sestavování rozpočtu

1.   Prezident sestaví každoročně návrh příjmů a výdajů úřadu na následující rok a předá jej rozpočtovému výboru spolu se seznamem pracovních míst nejpozději do 31. března.

2.   Pokud návrh rozpočtu počítá s dotací z rozpočtu Společenství, předá rozpočtový výbor tento návrh neprodleně Komisi, která jej postoupí rozpočtovému orgánu Společenství. Komise k němu může připojit své stanovisko, které obsahuje odlišný návrh.

3.   Rozpočtový výbor přijme rozpočet, který obsahuje rovněž seznam pracovních míst úřadu. Obsahuje-li návrh rozpočtu dotaci poskytovanou ze souhrnného rozpočtu Společenství, rozpočet úřadu se v případě potřeby upraví.

Článek 141

Audit a kontrola

1.   V rámci úřadu se zřizuje funkce interního auditora, která musí být vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními normami. Interní auditor jmenovaný prezidentem je vůči němu odpovědný za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu úřadu.

2.   Interní auditor poskytuje prezidentovi rady v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

3.   Odpovědnost za zavádění vnitřních kontrolních systémů a postupů, které jsou vhodné pro výkon jeho úkolů, nese schvalující osoba.

Článek 142

Audit

1.   Každoročně nejpozději 31. března předá prezident Komisi, Evropskému parlamentu, rozpočtovému výboru a Účetnímu dvoru účet všech příjmů a výdajů úřadu za uplynulé období. Účetní dvůr je prověří podle článku 248 Smlouvy.

2.   Rozpočtový výbor udělí prezidentovi úřadu absolutorium za plnění rozpočtu.

Článek 143

Finanční předpisy

Rozpočtový výbor vydá po poradě s Účetním dvorem Evropských společenství a Komisí interní finanční předpisy upravující zejména podmínky sestavení a provádění rozpočtu úřadu. Finanční předpisy vycházejí v míře slučitelné se zvláštní povahou úřadu z finančních předpisů přijatých pro ostatní subjekty zřízené Společenstvím.

Článek 144

Poplatkový řád

1.   Poplatkový řád stanoví zejména výši poplatků a způsob jejich placení.

2.   Výše poplatků musí být stanovena tak, aby příjmy z nich umožňovaly zajistit v zásadě vyrovnanost rozpočtu úřadu.

3.   Poplatkový řád se přijímá a mění postupem uvedeným v článku 163 odst. 2.

HLAVA XIII

MEZINÁRODNÍ ZÁPIS OCHRANNÝCH ZNÁMEK

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 145

Uplatňování předpisů

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použije se toto nařízení a všechna jeho prováděcí nařízení pro žádosti o mezinárodní zápis podle Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatého v Madridu dne 27. června 1989 (dále jen „mezinárodní přihlášky“ a „Madridský protokol“), založený na přihlášce ochranné známky Společenství nebo na ochranné známce Společenství a pro zápisy ochranných známek do mezinárodního rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní zápisy“ a „Mezinárodní úřad“) s vyznačením Evropského společenství.

ODDÍL 2

Mezinárodní zápis založený na přihlášce ochranné známky Společenství a na zapsané ochranné známce Společenství

Článek 146

Podání mezinárodní přihlášky

1.   Mezinárodní přihlášky podle článku 3 Madridského protokolu založené na přihlášce ochranné známky Společenství nebo na ochranné známce Společenství se podávají u úřadu.

2.   Je-li mezinárodní přihláška podána ještě předtím, než-li je ochranná známka, na níž má být založen mezinárodní zápis, zapsána jako ochranná známka Společenství, musí přihlašovatel mezinárodního zápisu uvést, zda má být mezinárodní zápis založen na přihlášce nebo na zápisu ochranné známky Společenství. Má-li být mezinárodní zápis založen na již zapsané ochranné známce Společenství, má se za to, že mezinárodní přihláška byla u úřadu podána dnem zápisu ochranné známky Společenství.

Článek 147

Forma a obsah mezinárodní přihlášky

1.   Mezinárodní přihláška se podává v jednom z úředních jazyků Evropského společenství na formuláři poskytovaném úřadem. Není-li ve formuláři při podání mezinárodní přihlášky přihlašovatelem blíže určeno jinak, úřad koresponduje s přihlašovatelem v jazyce podání.

2.   Je-li mezinárodní přihláška podána v jazyce, který není přípustný podle Madridského protokolu, musí přihlašovatel určit druhý jazyk z přípustných jazyků. Určený jazyk bude jazykem, ve kterém úřad doručí mezinárodní přihlášku Mezinárodnímu úřadu.

3.   Je-li mezinárodní přihláška podána v jazyce jiném, než jaké jsou přípustné podle Madridského protokolu pro podání mezinárodní přihlášky, může přihlašovatel poskytnout překlad seznamu výrobků nebo služeb do jazyka, ve kterém má být podle odstavce 2 mezinárodní přihláška doručena Mezinárodnímu úřadu.

4.   Úřad předá mezinárodní přihlášku bez prodlení Mezinárodnímu úřadu.

5.   Podání mezinárodní přihlášky podléhá zaplacení poplatku u úřadu. V případech uvedených ve druhé větě čl. 146 odst. 2 je poplatek splatný ke dni zápisu ochranné známky Společenství. Přihláška není považována za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.

6.   Mezinárodní přihláška musí splňovat příslušné podmínky stanovené v prováděcím nařízení.

Článek 148

Záznam do spisu a zápis do rejstříku

1.   Datum a číslo mezinárodního zápisu založeného na přihlášce ochranné známky Společenství se zaznamená do spisu této přihlášky. Dojde-li na základě přihlášky k zápisu ochranné známky Společenství, do rejstříku se zapíše datum a číslo mezinárodního zápisu.

2.   Do rejstříku se zapíše datum a číslo mezinárodního zápisu založeného na ochranné známce Společenství.

Článek 149

Žádost o územní rozšíření ochrany následně po mezinárodním zápisu

Žádost o územní rozšíření ochrany vznesená následně po uskutečnění mezinárodního zápisu podle čl. 3 ter odst. 2 Madridského protokolu může být podána prostřednictvím úřadu. Žádost musí být podána v jazyce, v němž byla podána mezinárodní přihláška podle článku 147.

Článek 150

Mezinárodní poplatky

Veškeré poplatky splatné Mezinárodnímu úřadu podle Madridského protokolu se hradí přímo Mezinárodnímu úřadu.

ODDÍL 3

Mezinárodní zápisy s vyznačením Evropského společenství

Článek 151

Účinky mezinárodních zápisů s vyznačením Evropského společenství

1.   Mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství má, počínaje datem zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datem následného vyznačení Evropského společenství podle čl. 3 ter odst. 2 Madridského protokolu, stejný účinek jako přihláška ochranné známky Společenství.

2.   Nebylo-li oznámeno odmítnutí podle čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, má mezinárodní zápis ochranné známky s vyznačením Evropského společenství, počínaje datem uvedeným v odstavci 1, stejný účinek jako zápis ochranné známky jako ochranné známky Společenství.

3.   Pro účely uplatňování čl. 9 odst. 3 se zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství nahrazuje zveřejněním údajů o mezinárodním zápisu s vyznačením Evropského společenství podle čl. 152 odst. 1 a zveřejnění zápisu ochranné známky Společenství se nahrazuje zveřejněním podle čl. 152 odst. 2.

Článek 152

Zveřejnění

1.   Úřad zveřejní datum zápisu ochranné známky s vyznačením Evropského společenství podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datum následného vyznačení Evropského společenství podle čl. 3 ter odst. 2 Madridského protokolu, jazyk podání mezinárodní přihlášky a druhý jazyk určený přihlašovatelem, číslo mezinárodního zápisu a datum zveřejnění takového zápisu ve věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem, vyobrazení ochranné známky a čísla tříd výrobků nebo služeb, pro které je ochrana požadována.

2.   Nebylo-li podle čl. 5 odst. 1 a 2 Madridského protokolu oznámeno odmítnutí ochrany mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství, nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, úřad zveřejní tuto skutečnost spolu s číslem mezinárodního zápisu, případně s datem zveřejnění takového zápisu ve věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem.

Článek 153

Seniorita

1.   Přihlašovatel mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství může v mezinárodní přihlášce uplatnit nárok na senioritu starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší ochranné známky, která byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, jak je stanoveno v článku 34.

2.   Majitel mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství může, počínaje dnem zveřejnění účinků uvedeného zápisu podle čl. 152 odst. 2 uplatnit u úřadu nárok na senioritu starší ochranné známky zapsané v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané pro území Beneluxu, nebo starší ochranné známky, který byla předmětem mezinárodního zápisu s účinkem pro některý členský stát, jak je stanoveno v článku 35. Úřad o této věci uvědomí Mezinárodní úřad.

Článek 154

Průzkum absolutních důvodů zamítnutí

1.   Mezinárodní zápisy s vyznačením Evropského společenství podléhají průzkumu absolutních důvodů zamítnutí stejně jako přihlášky ochranných známek Společenství.

2.   Ochranu mezinárodního zápisu lze zamítnout teprve poté, co byla majiteli mezinárodního zápisu poskytnuta možnost zříci se ochrany v Evropském společenství nebo ji omezit nebo předložit svá vyjádření.

3.   Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství se nahrazuje odmítnutím ochrany.

4.   Pokud je ochrana mezinárodního zápisu odmítnuta rozhodnutím podle tohoto článku, které se stalo pravomocným, nebo pokud se majitel mezinárodního zápisu zřekl podle odstavce 2 ochrany v Evropském společenství, vrátí úřad majiteli mezinárodního zápisu část uhrazeného individuálního poplatku stanoveného v prováděcím nařízení.

Článek 155

Rešerše

1.   Jakmile úřad obdrží oznámení o mezinárodním zápisu s vyznačením Evropského společenství, vypracuje rešeršní zprávu Společenství podle čl. 38 odst. 1.

2.   Jakmile úřad obdrží oznámení o mezinárodním zápisu s vyznačením Evropského společenství, předá kopii tohoto oznámení ústředním úřadům průmyslového vlastnictví všech členských států, které oznámily úřadu své rozhodnutí provádět rešerši ve svém vlastním rejstříku ochranných známek podle čl. 38 odst. 2.

3.   Ustanovení čl. 38 odst. 3 až 6 se použijí obdobně.

4.   Úřad informuje majitele starších ochranných známek Společenství nebo přihlášek ochranných známek Společenství, které jsou uvedeny v rešeršní zprávě Společenství, o zveřejnění mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství podle čl. 152 odst. 1.

Článek 156

Námitky

1.   Mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství podléhá řízení o námitkách stejně jako zveřejněné přihlášky ochranné známky Společenství.

2.   Námitky se podávají ve lhůtě tří měsíců, která začíná běžet uplynutím šesti měsíců od zveřejnění podle čl. 152 odst. 1. Námitky se považují za řádně podané až po zaplacení poplatku za podání námitek.

3.   Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství se nahrazuje odmítnutím ochrany.

4.   Pokud je ochrana mezinárodního zápisu odmítnuta rozhodnutím podle tohoto článku, které se stalo pravomocným, nebo pokud se majitel mezinárodního zápisu vzdal ochrany v Evropském společenství před vydáním konečného rozhodnutí podle tohoto článku, vrátí úřad majiteli mezinárodního zápisu část uhrazeného individuálního poplatku stanoveného v prováděcím nařízení.

Článek 157

Nahrazení ochranné známky Společenství mezinárodním zápisem

Úřad na žádost zaznamená do rejstříku, že ochranná známka Společenství se považuje za nahrazenou mezinárodním zápisem v souladu s článkem 4 bis Madridského protokolu.

Článek 158

Neplatnost účinků mezinárodního zápisu

1.   Účinky mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství mohou být prohlášeny za neplatné.

2.   Návrh na zrušení podle článku 51 nebo na prohlášení neplatnosti podle článků 52 nebo 53 se nahrazuje návrhem na prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství.

Článek 159

Převod vyznačení Evropského společenství prostřednictvím mezinárodního zápisu na přihlášku národní ochranné známky nebo na vyznačení členských států

1.   Bylo-li vyznačení Evropského společenství prostřednictvím mezinárodního zápisu odmítnuto nebo pozbylo-li účinku, může majitel mezinárodního zápisu požádat o převod vyznačení Evropského společenství na:

a)

přihlášku národní ochranné známky podle článků 112, 113 a 114;

b)

vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu nebo Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek přijaté v Madridu dne 14. dubna 1891, ve znění pozdějších revizí a změn (dále jen „Madridská dohoda“), za předpokladu, že ke dni žádosti o převod bylo možné podle Madridského protokolu nebo Madridské dohody vyznačit uvedený členský stát přímo. Použijí se články 112, 113 a 114.

2.   Přihlášce národní ochranné známky nebo vyznačení členského státu, který je smluvní stranou Madridského protokolu nebo Madridské dohody v důsledku převodu vyznačení Evropského společenství prostřednictvím mezinárodního zápisu, je přiznáno ve vztahu k dotčenému členskému státu datum mezinárodního zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu, nebo datum územního rozšíření na Evropské společenství podle čl. 3 ter odst. 2 Madridského protokolu, bylo-li rozšíření provedeno až následně po mezinárodním zápisu, nebo datum vzniku práva přednosti uvedeného zápisu, a případně seniorita ochranné známky uvedeného státu uplatňovaná podle článku 153.

3.   Žádost o převod se zveřejní.

Článek 160

Užívání ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu

Pro účely použití čl. 15 odst. 1, čl. 42 odst. 2, čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 57 odst. 2 se datum zápisu nahrazuje datem zveřejnění podle čl. 152 odst. 2 za účelem určení data, od něhož musí být ochranná známka, která je předmětem mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství, řádně užívána ve Společenství.

Článek 161

Přeměna

1.   S výhradou odstavce 2 se ustanovení použitelná pro přihlášky ochranné známky Společenství použijí obdobně pro žádosti o přeměnu mezinárodního zápisu na přihlášku ochranné známky Společenství podle článku 9 quinquies Madridského protokolu.

2.   Souvisí-li žádost o přeměnu s mezinárodním zápisem s vyznačením Evropského společenství, jehož podrobnosti byly zveřejněny podle čl. 152 odst. 2, články 37 až 42 se nepoužijí.

HLAVA XIV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 162

Prováděcí předpisy Společenství

1.   Pravidla pro provedení tohoto nařízení stanoví prováděcí nařízení.

2.   Kromě poplatků uvedených v předchozích článcích se vybírají poplatky za podmínek stanovených prováděcím nařízením i v těchto případech:

a)

opožděné zaplacení poplatku za zápis;

b)

vystavení kopie osvědčení o zápisu;

c)

zápis licence nebo jiného práva k ochranné známce Společenství;

d)

zápis licence nebo jiného práva k přihlášce ochranné známky Společenství;

e)

výmaz zápisu licence nebo jiného práva;

f)

změna zapsané ochranné známky Společenství;

g)

vyhotovení výpisu z rejstříku;

h)

nahlédnutí do spisu;

i)

vyhotovení kopie listu ze spisu;

j)

vyhotovení ověřené kopie přihlášky;

k)

sdělení údajů obsažených ve spisu;

l)

prověření výše nákladů řízení, které mají být uhrazeny.

3.   Prováděcí nařízení a pravidla řízení před odvolacím senátem se přijímají a mění postupem uvedeným v článku 163 odst. 2.

Článek 163

Zřízení výboru a postup pro přijímání prováděcích předpisů

1.   Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro poplatky, prováděcí předpisy a řízení před odvolacím senátem Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)“.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 164

Slučitelnost s jinými ustanoveními práva Společenství

Tímto nařízením není dotčeno nařízení (ES) č. 510/2006, a zejména článek 14 uvedeného nařízení.

Článek 165

Ustanovení týkající se rozšíření Společenství

1.   Ode dne přistoupení Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový členský stát“ či „nové členské státy“) se ochranná známka Společenství zapsaná nebo přihlášená podle tohoto nařízení přede dnem přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měla stejné účinky v celém Společenství.

2.   Zápis ochranné známky Společenství, která byla ke dni přistoupení předmětem přihlášky, nesmí být zamítnut na základě absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu uvedených v čl. 7 odst. 1, pokud se tyto důvody uplatní pouze z důvodu přistoupení nového členského státu.

3.   Pokud byla přihláška k zápisu ochranné známky Společenství podána v době šesti měsíců přede dnem přistoupení mohou být podle článku 41 podány námitky, pokud jiná starší ochranná známka nebo jiné starší právo ve smyslu článku 8 byly nabyty v novém členském státě před přistoupením, za podmínky, že byly nabyty v dobré víře a že den podání, případně den práva přednosti nebo den nabytí starší ochranné známky nebo staršího práva v novém členském státě předchází dni podání, případně dni práva přednosti přihlášené ochranné známky Společenství.

4.   Ochranná známka Společenství uvedená v odstavci 1 nesmí být prohlášena za neplatnou:

a)

podle článku 52, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu;

b)

podle čl. 53 odst. 1 a 2, pokud starší vnitrostátní právo bylo zapsáno nebo bylo přihlášeno nebo bylo nabyto v novém členském státě přede dnem přistoupení.

5.   Užívání ochranné známky Společenství uvedené v odstavci 1 může být zakázáno podle článků 110 a 111, pokud starší ochranná známka nebo jiné starší právo byly zapsány nebo byly přihlášeny nebo byly nabyty v dobré víře v novém členském státě přede dnem přistoupení uvedeného státu, případně pokud právo přednosti k nim vzniklo přede dnem přistoupení tohoto státu.

Článek 166

Zrušení

Nařízení (ES) č. 40/94, pozměněné akty uvedenými v příloze I, se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 167

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Členské státy přijmou do tří let od vstupu nařízení (ES) č. 40/94 v platnost nezbytná opatření podle článků 95 a 114.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. února 2009.

Za Radu

předseda

I. LANGER


(1)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 79.

(2)  Úř. věst. L 11, 14.11.1994, s. 1.

(3)  Viz příloha I.

(4)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(7)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28.

(8)  Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15.

(9)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(10)  Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1.


PŘÍLOHA I

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

(uvedené v článku 166)

Nařízení Rady (ES) č. 40/94

(Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1).

 

Nařízení Rady (ES) č. 3288/94

(Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 83).

 

Nařízení Rady (ES) č. 807/2003

(Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

pouze bod 48 přílohy III

Nařízení Rady (ES) č. 1653/2003

(Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 36).

 

Nařízení Rady (ES) č. 1992/2003

(Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 1).

 

Nařízení Rady (ES) č. 422/2004

(Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 1).

 

Nařízení Rady (ES) č. 1891/2006

(Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 14).

pouze článek 1

Příloha II část 4 C I aktu o přistoupení z roku 2003

Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 342.

 

Příloha III bod 1.I aktu o přistoupení z roku 2005

Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 231.

 


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 40/94

Toto nařízení

Články 1 až 14

Články 1 až 14

Čl. 15 odst. 1

Čl. 15 odst. 1 první pododstavec

Čl. 15 odst. 2 návětí

Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec, návětí

Čl. 15 odst. 2 písm. a)

Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a)

Čl. 15 odst. 2 písm. b)

Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. b)

Čl. 15 odst. 3

Čl. 15 odst. 2

Články 16 až 36

Články 16 až 36

Článek 37

Článek 38

Článek 37

Článek 39

Článek 38

Článek 40

Článek 39

Článek 41

Článek 40

Článek 42

Článek 41

Článek 43

Článek 42

Článek 44

Článek 43

Článek 44a

Článek 44

Články 45 až 48

Články 45 až 48

Článek 48a

Článek 49

Článek 49

Článek 50

Článek 50

Článek 51

Článek 51

Článek 52

Článek 52

Článek 53

Článek 53

Článek 54

Článek 54

Článek 55

Článek 55

Článek 56

Článek 56

Článek 57

Článek 57

Článek 58

Článek 58

Článek 59

Článek 59

Článek 60

Článek 60

Článek 61

Článek 60a

Článek 62

Článek 61

Článek 63

Článek 62

Článek 64

Článek 63

Článek 65

Článek 64

Článek 66

Článek 65

Článek 67

Článek 66

Článek 68

Článek 67

Článek 69

Článek 68

Článek 70

Článek 69

Článek 71

Článek 70

Článek 72

Článek 71

Článek 73

Článek 72

Článek 74

Článek 73

Článek 75

Článek 74

Článek 76

Článek 75

Článek 77

Článek 76

Článek 78

Článek 77

Článek 79

Článek 77a

Článek 80

Článek 78

Článek 81

Článek 78a

Článek 82

Článek 79

Článek 83

Článek 80

Článek 84

Článek 81

Článek 85

Článek 82

Článek 86

Článek 83

Článek 87

Článek 84

Článek 88

Článek 85

Článek 89

Článek 86

Článek 90

Článek 87

Článek 91

Článek 88

Článek 92

Článek 89

Článek 93

Článek 90

Článek 94

Článek 91

Článek 95

Článek 92

Článek 96

Článek 93

Článek 97

Čl. 94 odst. 1 návětí

Čl. 98 odst. 1 návětí

Čl. 94 odst. 1 první odrážka

Čl. 98 odst. 1 písm. a)

Čl. 94 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 98 odst. 1 písm. b)

Čl. 94 odst. 2

Čl. 98 odst. 2

Článek 95

Článek 99

Článek 96

Článek 100

Článek 97

Článek 101

Článek 98

Článek 102

Článek 99

Článek 103

Článek 100

Článek 104

Článek 101

Článek 105

Článek 102

Článek 106

Článek 103

Článek 107

Článek 104

Článek 108

Článek 105

Článek 109

Článek 106

Článek 110

Článek 107

Článek 111

Článek 108

Článek 112

Článek 109

Článek 113

Článek 110

Článek 114

Článek 111

Článek 115

Článek 112

Článek 116

Článek 113

Článek 117

Článek 114

Článek 118

Článek 115

Článek 119

Článek 116

Článek 120

Článek 117

Článek 121

Článek 118

Článek 122

Článek 118a

Článek 123

Článek 119

Článek 124

Článek 120

Článek 125

Čl. 121 odst. 1 a 2

Čl. 126 odst. 1 a 2

Čl. 121 odst. 3

Čl. 121 odst. 4

Čl. 126 odst. 3

Čl. 121 odst. 5

Čl. 126 odst. 4

Čl. 121 odst. 6

Čl. 126 odst. 5

Článek 122

Článek 127

Článek 123

Článek 128

Článek 124

Článek 129

Článek 125

Článek 130

Článek 126

Článek 131

Článek 127

Článek 132

Článek 128

Článek 133

Článek 129

Článek 134

Článek 130

Článek 135

Článek 131

Článek 136

Článek 132

Článek 137

Článek 133

Článek 138

Článek 134

Článek 139

Článek 135

Článek 140

Článek 136

Článek 141

Článek 137

Článek 142

Článek 138

Článek 143

Článek 139

Článek 144

Článek 140

Článek 145

Článek 141

Článek 146

Článek 142

Článek 147

Článek 143

Článek 148

Článek 144

Článek 149

Článek 145

Článek 150

Článek 146

Článek 151

Článek 147

Článek 152

Článek 148

Článek 153

Článek 149

Článek 154

Článek 150

Článek 155

Článek 151

Článek 156

Článek 152

Článek 157

Článek 153

Článek 158

Článek 154

Článek 159

Článek 155

Článek 160

Článek 156

Článek 161

Čl. 157 odst. 1

Čl. 162 odst. 1

Čl. 157 odst. 2 návětí

Čl. 162 odst. 2 návětí

Čl. 157 odst. 2 bod 2)

Čl. 162 odst. 2 písm. a)

Čl. 157 odst. 2 bod 3)

Čl. 162 odst. 2 písm. b)

Čl. 157 odst. 2 bod 5)

Čl. 162 odst. 2 písm. c)

Čl. 157 odst. 2 bod 6)

Čl. 162 odst. 2 písm. d)

Čl. 157 odst. 2 bod 7)

Čl. 162 odst. 2 písm. e)

Čl. 157 odst. 2 bod 8)

Čl. 162 odst. 2 písm. f)

Čl. 157 odst. 2 bod 9)

Čl. 162 odst. 2 písm. g)

Čl. 157 odst. 2 bod 10)

Čl. 162 odst. 2 písm. h)

Čl. 157 odst. 2 bod 11)

Čl. 162 odst. 2 písm. i)

Čl. 157 odst. 2 bod 12)

Čl. 162 odst. 2 písm. j)

Čl. 157 odst. 2 bod 13)

Čl. 162 odst. 2 písm. k)

Čl. 157 odst. 2 bod 14)

Čl. 162 odst. 2 písm. l)

Čl. 157 odst. 3

Čl. 162 odst. 3

Článek 158

Článek 163

Článek 159

Článek 164

Čl. 159a odst. 1, 2 a 3

Čl. 165 odst. 1, 2 a 3

Čl. 159a odst. 4 návětí

Čl. 165 odst. 4 návětí

Čl. 159a odst. 4 první odrážka

Čl. 165 odst. 4 písm. a)

Čl. 159a odst. 4 druhá odrážka

Čl. 165 odst. 4 písm. b)

Čl. 159a odst. 5

Čl. 165 odst. 5

Čl. 166

Čl. 160 odst. 1

Čl. 167 odst. 1

Čl. 160 odst. 2

Čl. 167 odst. 2

Čl. 160 odst. 3 a 4

Příloha I

Příloha II


Top